Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2006/2007

Transkript

1 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav archeologie a muzeologie studijní rok 2006/2007 Jan Mikulík posluchač 3. ročníku kombinovaného studia muzeologie UČITELÉ V PŘEDMOSTÍ VLASTIVĚDNÁ ČINNOST A HISTORIE ŠKOLNÍ ARCHEOLOGICKÉ SBÍRKY Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. František Hýbl Přerov 2007

2 - 2 - Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Učitelé v Předmostí vlastivědná činnost a historie školní archeologické sbírky vypracoval samostatně, pouze s použitím pramenů a literatury v práci uvedených. V Přerově dne 5. května 2007

3 - 3 - Mé poděkování patří zejména synům učitele Josefa Kalmana - Stanislavu, Pavlovi, Vítu za poskytnutí důležitých informací o vlastivědné činnosti svého otce. Paní učitelce v.v. Ivaně Otáhalové za záchranu a ochotné dohledávání archeologických exponátů. Panu řediteli v.v. Karlu Macháčkovi za cenné poznatky a řediteli školy J. A. Komenského v Předmostí Vladimíru Peškovi za vstřícné poskytnutí informací a materiálu k založení a vývoji současného školního muzea. Mé díky patří také řediteli Komenského muzea v Přerově PhDr. Františku Hýblovi za zapůjčení jedinečných fotografií ze soukromého archivu.

4 - 4 - OBSAH I. Úvod...5 II. III. IV. Stručná historie...8 Založení školní sbírky...13 Období mezi světovými válkami...27 V. Učitel Josef Kalman...31 VI. Stav školní expozice do roku VII. VIII. IX. Školní minimuzeum...40 Současné školní muzeum...48 Závěr...50 Resumé...53 Poznámky...56 Seznam pramenů a literatury...57 Příloha obrazová část...60

5 - 5 - I. ÚVOD Ještě veliké kosti obrů ve vršku pod Skalkou předmosteckou vykopávají, zuby tak veliké jako pěst, jako hlava člověčí etc., žebra jako břevce i rohy veliké též se nalézaly - tak zní nejstarší písemná zmínka o nálezech velkých zvířecích kostí na předmosteckém návrší. 1) Údaj zaznamenal písař a biskup Jednoty českých bratří Jan Blahoslav ( ), rodák z Přerova, v Gramatice české vydávané v letech , v přídavcích k první knize. Tuto nejstarší písemnou zprávu o archeologických nálezech v Předmostí u Přerova zpřístupnil Ignác Hradil a Jos. Jureček v r vydáním rukopisné Blahoslavovy Gramatiky české objevené v Tereziánské bibliotéce ve Vídni. Po více jak třista letech tuto unikátní historickou zprávu potvrzují reálnými objevy první badatelé. V čele s otcem moravské archeologie Jindřichem Wanklem odkrývají koncem l9. století pod mohutnými sprašovými návějemi u západního vstupu do Moravské brány jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit středního a mladého paleolitu v Evropě. Na úbočích předmostských vápencových skalních útvarů Skalky a Hradiska byly uskutečňovány důležité archeologické objevy. Střetávali se zde přední badatelé té doby. Předmostí se dostalo do centra odborného zájmu a vzbudilo velký zájem mnoha soukromých sběratelů i laické veřejnosti. Již první archeologické odkryvy se však dostávaly do střetu s dynamicky rozvíjející se těžbou nerostných surovin lomového kamene, vápence a cihlářské hlíny, která nenávratně ničila vzácné důkazy historických osídlení a měnila tvar návrší. Devastující těžba, spolu s nově vznikajícími cihelnami postupně obemykajícími prstencovitě centrální návrší, během několika

6 - 6 - desetiletí zcela vymazala původní tvar krajiny. Zemědělská obec rozkládající se svými zahradami na úrodných spraších okolo hřbetu z devonských vápenců obklopeného jezírky minerálních vod zanikala. Výzkum archeologické lokality od začátků přesahoval možnosti prvních badatelů. Nebyli schopni a nebylo to ani v jejich možnostech zachránit do budoucna rekonstrukční obraz tak významné lokality v jejím plném rozsahu a významu. Rychle postupující odtěžování předmostského návrší spojené s vyjímečnými archeologickými nálezy, které byly okamžitě a kompletně odváženy prvními badateli i nekontrolované sběry laických sběratelů neušly bystrým pozorovatelům z řad kantorů předmostské školy. Záznamy ve školních kronikách svědčí o jejich úsilí soustředit aspoň zlomek archeologického materiálu v prostorách školní budovy a tyto uchovat a vystavit pro budoucí pokolení v místě nálezů. Nenechával je lhostejným ani pohled na mizející přírodní krásy předmostského návrší, snažili se zdokumentovat krajinné úkazy a mnohdy sami zachránili a popsali odkryté památky. Všímali si i života obce lidových zvyků, charakteru řemesel, typu zástavby, pozemků a názvů tratí. Bez jejich cenných záznamů bychom dnes stěží sestavovali původní obraz Předmostí. Před více jak sto lety byly položeny základy školních archeologických sbírek, které dodnes fungují v podobě muzea pravěku ve škole J. A. Komenského v Předmostí. V době, kdy světově proslulé tábořiště lovců mamutů je z větší části odtěženo až v osmnácti metrových mocnostech a zastavěno sídlištní panelovou zástavbou, kdy v minulosti strategicky výhodnou přírodní rozhlednu v ústí Moravské brány připomíná jen torzo Hradiska, plní školní muzeum úlohu základní informovanosti o dějinném významu předmostského návrší v samém centru objevů.

7 - 7 - Existence současného školního muzea je důstojným památníkem také všem, mnohdy i bezejmenným kantorům v Předmostí, kteří se zasloužili o uchování historického odkazu budoucím generacím. Úkolem této práce je zmapovat zapomenuté vlastivědné úsilí pedagogů předmostských škol a připomenout si jejich podíl na vývoji školních sbírek vztahujících se k historii obce a archeologickým nálezům.

8 - 8 - II. STRUČNÁ HISTORIE Abychom lépe pochopili iniciativy kantorů školy směřující k vytvoření školního archeologického kabinetu je nutno se stručně seznámit s dramatickým vývojem událostí na předmostském návrší v druhé polovině 19. století. Když v r přichází do Předmostí první badatel Jindřich Wankel, na základě upozornění vojenského lékaře V. Svobody, je mnoho památek již zničeno. Vápenecové skalisko Skalka - v jižním okraji návrší je vydolováno do hloubky dvaceti metrů a do úbočních sprašových návějí se těžbou zakusuje hned několik cihelen. Strmou těžbu způsobilo otevření přerovské vápenky v r a především zvyšující se potřeba cihelného materiálu pro stavbu železnice z Vídně do Ostravsko - karvinského kamenouhelného revíru. Pro snadnou dostupnost v blízkosti města Přerova se tomu tak, dle písemných záznamů, dělo v menší míře i v dřívějších dobách. Již od r je např. mezi důchody přerovského panství v urbáři Vratislava z Pernštejna uveden i lom na Lipové v Předmostí, z něhož si mohl lámati kámen každý, kdo vrchnosti řádně zaplatil. Ohromné množství kosterních mamutích pozůstatků a pleistocenní zvířeny muselo být odkrýváno na předmostském návrší v druhé polovině 19. století. Dle věrohodných dobových zpráv článek předmostského kaplana Daniela Deutsche v olomouckém deníku Hvězda v r ) Záznamy ve školní a obecní kronice - byly odváženy stovky zemědělských povozů s pleistocenními kostmi k rozemletí jako hnojivo nebo prodávány do cukrovaru na výrobu spodia. Zachovalejší kosti a kly získávali do svých sbírek sběratelé kuriozit a školní kabinety. Do tohoto období lze také datovat počátky sběratelské činnosti hostinského Edmunda Herrmana, jehož sbírku získala

9 - 9 - škola v Předmostí v r Dochovaly se zprávy o přerovském pivovaru, založeném r.1859, který hospodářsky využíval kostní uhlí a za tím účelem vykupoval i kosti pleistocenní zvěře z Předmostí. K podobnému využití byla dokonce v blízkosti obce postavena v šedesátých letech 19. století tzv. spodárna. K této nám zanechává pozoruhodný popis předmostský kantor Josef Tomčík v Památní knize obce Předmostí. Uvádí: u Malého Předmostí si v r.1860 pronajal pozemek holešovský žid Kretce a postavil si na něm hned vedle silnice pece na pálení kostí, tzv. spodárnu. Během doby předmostští chlapci přišli brzy na laciný zdroj příjmu. V Chromečkově zahradě nyní Přikrylově povalovalo se tou dobou po zemi množství kostí různé zvěře, některé byly tak veliké, že se děti na nich houpaly. Tyto kosti chlapci v zahradě sbírali a do spodárny prodávali. 3) Pozdější archeologické výzkumy potvrzují bohaté naleziště právě v hlinících této zahrady. Na str. l6-l7 obecní kroniky ještě uvádí:,, V druhé polovici l9. století okolo r.l870 vyváželi hlínu ze zahrady J.Chromečka č. 27 a J.Černoška č. 29 do Přerova nejvíce pekařům a kamnářům, kde ji dobře zpeněžili. Při kopání této hlíny přišli na ohromné kosti, které někteří lidi sbírali a prodávali do spodárny přerovské, více však do blízké kosťárny v Předmostí. Časově i místně potvrzuje bohaté archeologické naleziště popsané J. Tomčíkem na stránkách ČVSMO v r. l890 J. Wankel, který na str. 55 uvádí:,,nejbohatším na památky pravěké místem tohoto pahorku je usazenina za statkem p. Chromečka, který před více jak 25 lety (tedy před r. l865) stráň tu, chtěje zahradu svou rozšířiti, strhnouti dal, při čemž taková síla kostí velikých zvířat na den se dostala, že jich několik set vozů odvézti a rozemlíti dal, aby jimi pak svá pole pohnojil. (obr. 1). Archeolog B. Klíma a autor publikace Lovci mamutů v

10 Předmostí uvádí, že se blíží pravdě tvrzení o odvážení mamutích kostí po půldruhé století z předmostských hliníků. Kosti se roztloukaly a upotřebovávaly jako hnojivo pro zemědělské účely. V Předmostí bylo objeveno takové množství mamutích kostí, že střízlivý odhad udává počet min. jednoho tisíce mamutích jedinců ulovených lovci mamutů v této lokalitě nelze však odhadnout obrovské množství kostí použitých jako topivo v éře lovců a kostí zničených k výrobě spodia a zemědělského hnojiva. Jindřich Wankel provádějící první skutečné archeologické odkryvy věnoval své nálezy Antropologické společnosti ve Vídni. Od r. 1883, kdy společně s J.Havelkou založil Vlastenecké muzeum v Olomouci, soustřeďuje nálezy zde a zasazuje se o výhradní práva k výkopům. V Předmostí působil další významný badatel středoškolský profesor z Telče K. J. Maška. Po krátké spolupráci s J. Wanklem získal v r.1889 oficielní povolení a provádí samostatný výzkum. V r učinil nejvýznamnější objev. Postupně odkryl u západního okraje odtěžené Skalky pohřební areál mladého paleolitu s více jak dvaceti lidskými kostrami různého věku a pohlaví. Hrob byl kryt záklopem z mamutích lopatek a kostry patřily jednotnému rodovému typu. Veškerý nalezený materiál byl K. J. Maškou odvezen do soukromé sbírky v Telči kolekci získává v r.1909 MZM Brno. Úspěchy výzkumů přivádějí na předmosteckou lokalitu dalšího významného vědce notáře ze Ždánic M. Kříže. Mezi K. J. Maškou a M. Křížem namísto spolupráce vzniká ostrý spor o výkopová práva a K. J. Maška po roce 1894 již neprovádí výzkum. Výměna názorů obou badatelů proběhla i na stránkách Časopisu Vlasteneckého muzejního spolku v Olomouci. M. Kříž v r.1895 objevil slavnou řezbu mamuta a rytinu ženy v mamutím klu. Také M. Kříž veškerý výkopový materiál ihned z Předmostí odvezl do Ždánic v r.1916

11 sbírku získává MZM Brno. Věhlas předmostských nálezů a jejich snadná dostupnost přivábil množství soukromých sběratelů a překupníků. Celkově byly odvezeny na desetitisíce kusů kamenné a kostěné industrie a kostí paleolitické zvěře různých druhů. Pro představu se jen MZM Brno do r.1943 podařilo získat na 41,5 tisíce kusů veškerého materiálu z Předmostí. M. Kříž prohlásil v r práce na předmostském nalezišti za ukončeny. Budoucnost však jeho závěry vyvrátila. Pokračující těžba cihlářských hlín severozápadním směrem od bývalé Skalky nadále odkrývala nejen stopy pobytu lovců mamutů, ale i sídlištní objekty zemědělských kultur. Důležitost lokality podtrhuje zájem světových institucí o možnost provedení výzkumů např. Institut de la Paleontologie humaine Paříž, Národní muzeum ve Washingtonu, Loganovo muzeum v Beloitu aj. Z řady archeologů, působících dále v Předmostí u zachraňovacích a revizních výzkumů, je nutno vzpomenout K. Absolona vnuka J. Wankla významný je především odkryv lidských kosterních pozůstatků a B. Klímu, který v r.1982 objevil v jižním úbočí návrší stopy dalšího menšího sídliště lovců mamutů. Z novější doby výzkum Jiřího Svobody v r dokázal přítomnost středopaleolitického osídlení v severovýchodní části Hradiska. Není záměrem této práce vyjmenovat všechny badatele a sběratele, kteří v Předmostí působili, ani uvést přehled objevů a osídlení. Jde jen o načrtnutí představy o tom, jak významnou archeologickou lokalitu Předmostí představovalo a jak dokazují nové výzkumy stále představuje, kolik památek bylo odvezeno a průmyslovou těžbou zničeno. Během několika desetiletí bylo centrum lokality zcela zlikvidováno drastickou těžbou a zastavěno panelovou sídlištní zástavbou. Archeologicky cenným

12 zůstává torzovitý vrchol Hradiska, prostor předmostského hřbitova a okrajové části Předmostí. V současné době připomíná návštěvníkům archeologickou lokalitu v místě odkryvů školní muzeum pravěku situované v budově školy J. A. Komenského a terenní prezentace lovců mamutů vybudovaná pod vedením profesora J. Svobody v r Základy školního muzea položili kantoři obecné školy v Předmostí před bezmála sto lety, kdy archeologické naleziště v Předmostí se nalézalo v centru vědeckého i laického sběratelského zájmu.

13 III. ZALOŽENÍ ŠKOLNÍ SBÍRKY Kantoři předmostské školy od začátků prováděných vykopávek velmi usilovali o soustředění malé archeologické sbírky do školní budovy. Bylo velkým zklamáním, když i po slibech prvních badatelů nezískala škola žádný předmět. Přitom byli svědky odkryvu a odvozu tisíců nalezených exponátů, případně i jejich výhodných prodejů. Neopomněli tyto skutečnosti také zaznamenat. Nadučitel František Snídal, působící na škole v letech , poznamenává na stránkách školní kroniky: Dr. Kříž objevil zde zase (rozumí se zahrada Chromečkova v Předmostí) pohanské pohřebiště obsahující 44 hrobů s kostrami a při jedné nalezl zlaté džbánkovité náušnice též veliké ceny! Pisatel těchto řádků byl často svědkem vykopávek a žádal oba pány, aby malou kolekci darovali pro zdejší školu, avšak škola neobdržela ničehož, ano když svého času učitel Jan Vít některé maličkosti pro školu získal, dostavil se ředitel Maška do školy a věci mu odebral!. 4) K této události, která nemálo roztrpčila kantory se ještě podrobněji vrací učitel Josef Tomčík, na škole vyučoval v letech , v Památní knize obce Předmostí: řed. K. J. Maška a Dr. M. Kříž převeliké množství kostí a klů mamutích vykopali, kosti vlčích, sobích, medvědích, pak ohromné čelisti lidské, veliký počet jehlic, kroužků, nástrojů pazourkovitých, bůžků i kovových - malých i velkých popelnic, kamenných nástrojů: nožíků, sekyrek, mlatů a mnoho jiných věcí nalezli, aniž by místní škole neb obci na věčnou památku něco zanechali slibovali tito pánové, že než odejdou zanechají zde v obci malou sbírku těchto věcí avšak nestalo se tak. Právě naopak, když jeden z těchto pánů na 3 dny odcestoval, ustanovil tenkráte zde působícího učitele Jana Víta nad svými dělníky dozorem. Ten při

14 dohlídce z dlouhé chvíle svým nožíkem ze země nějaké kůstky vyhrabal a do školního kabinetu uložil. Avšak jakmile se dotyčný ze svých cest navrátil a se dozvěděl, že p. učitel nějaké věci sobě vyhrabal a odnesl, žádal jej týž a to se vším důrazem, aby bez otálení do posledního kousku odevzdal, jinak že jej soudně k tomu donutí. Z toho vidno, jak tito pánové s obcí a se sbírkami zamýšleli a jak i slovutní páni o takových případech na sliby a dané slovo s největším klidem zapomínají. Tak podařilo se vykopati částku po částce bezmála celého mamuta a kostry předpotopního člověka. Nalezené věci byly dobře prodány nejvíce do ciziny, při čemž sběratelé tito nemálo zbohatli. Tak ku příkl. vykopána byla kovová soška jakéhosi bůžka, kterou šťastný nálezce cenil si výši předmostského gruntu. Také při kopání základní nynější staré školy r přišlo se na hroby a kosti zvířat předpotopních. 5) Obsažná zpráva podává několik důležitých informací. Za uvedených vztahů mezi badateli a učiteli nemohla do r. 1897, kdy z Předmostí odchází i M. Kříž, existovat školní sbírka. Neušla by jistě pozornosti badatelů, kteří tak bedlivě střežili nalezené předměty. Pokud ano, tak pouze maličkosti ukryté v kabinetu a nezmiňované. Svědčí ale o snaze nějaké sbírkové předměty pro školu získat. Z bohatého výčtu nálezů vysvítá i způsob nakládání s nimi za účelem výhodného prodeje. Dává za pravdu tvrzení, že mnoho cenných vykopávek, bez jakékoliv identifikace bylo prodáno u nás i do zahraničí. Dosud nebyl proveden souhrnný soupis předmostských vykopávek, jež mají v držení nejen česká, ale i zahraniční muzea. U popisu nalezených předmětů se autor zmiňuje o nalezení mamutích kostí ve výkopech základů staré školy. Toto místo je min. 150 metrů ve směru východním vzdáleno od hlavního naleziště v Chromečkově

15 zahradě. V neposlední řadě ze zprávy vyplývá množství odkrytých předmětů z kulturních vrstev následujících po éře lovců mamutů, které nejsou zdokumentovány. Předmostí v době prvních výzkumů bylo místem setkání a vědeckých diskusí našich i zahraničních badatelů. Aktuálně byla řešena otázka, zda člověk byl současník a vzhledem ke svým možnostem i lovec mamutů. Jedna z prvních mezinárodních archeologických konferencí se uskutečnila ve školní budově v Předmostí. Jedná se o starou školní budovu umístěnou podél severní strany farské zahrady (obr. 2). Jednání proběhlo ve dnech 2-3 června r za účasti J. Wankla, M. Kříže, K. J. Mašky a významného dánského vědce J. Steenstrupa. Učitel Josef Tomčík v Památní knize obce Předmostí připomíná, že jednání bylo vedeno v řeči francouzské. 6) Jistě se jednalo o mimořádnou událost a jen podnítilo snahu kantorů na vytvoření archeologické upomínky v prostorách školy. Oficiální založení školní archeologické sbírky lze datovat do r. 1907, kdy škola získává darem soukromou kolekci předmětů z předmostských hliníků. Učitel Josef Tomčík nám o této události zanechává v Památní knize obce Předmostí zprávu: menší takovou sbírku kostí mamutích, zubů, popelnic, jehlic, sekyrek, mlatů atd. nasbíral si v oné době kopání ovšem pod rukou kopajících dělníků zdejší hostinský Edmund Herman, který sbírku tu ze známých již příčin dosti v tajnosti choval, neb málo komu podařilo se ji shlédnouti. Když ten v r zemřel, stal se univerzálním dědicem jeho bratr Adolf Herman, dlící v Americe. Ten když přijel k pozůstalosti, celou nemovitost obci prodal a na přímluvu místních učitelů Františka Snídala a Josefa Tomčíka sbírku archeologickou zdarma místní škole postoupil. Ve vlastnoručním přípisu německy psaném loučí se pohnutě

16 s předmostskými občany a písemně potvrzuje, že zdarma odevzdává sbírku škole místní ucházela se o ní též střed. hospodářská škola v Přerově s přáním, aby jméno jeho bratra Edmunda co dárce nad sbírkou poznačeno bylo. Tak se stalo, že v Předmostí z onoho přebohatého naleziště přece něco na památku zbylo odevzdací list nachází se dosud v rukou učitele Josefa Tomčíka. Dále uvádí: pro školní a učební pomůcky má škola 2 kabinety: velký a malý, v nichž nachází se již dosti učebních pomůcek, z nichž některé jsou velmi cenné i pro laika zajímavé (např.velký mikroskop lze jej použít i k anatomickým preparátům at.d.) Mezi sbírkami zaujímá nejčelnější místo zmíněná sbírka archeologická po zemřelém Edmundu Hermanovi, zdejším hostinským. Nejcennějším předmětem této sbírky jest kamenná sekyrka, dle úsudku znalců prý polodrahokam, pak značné ceny jsou některé kovové kroužky, jehlice at.d. upevněné na zvláštních tabulkách. Dnes již nelze zjistit, zda byla archeologická sbírka umístěna v kabinetě staré školní budovy u kostela, nebo v nové škole původně dvojtřídce, postavené r severněji, při odbočce na obec Popovice (obr. 3). Obě školy fungovaly současně. Lze jen usuzovat umístění do nové školy. V menší staré budově byl ještě byt pro učitele a 2 školní kabinety by již neumožňovaly dostatečné prostory k výuce. Určitě se však jedná o první sbírku archeologických nálezů z Předmostí, přístupnou i pro veřejnost. Proslulé Teličkovo archeologické muzeum v Přerově, obsahující na deset tisíc sbírkových předmětů z Předmostí a okolí Přerova, bylo zpřístupněno v r Moravské zemské muzeum v Brně získalo sbírkovou kolekci K. J. Mašky z Předmostí v r. 1909, soubor M. Kříže v r a postupně pak sbírky dalších čtrnácti

17 soukromých sběratelů. K pozoruhodným patří sbírka soukromého sběratele z Předmostí Rudolfa Sálíka, čítající na patnáct tisíc kamenných nástrojů a mamutích kostí. Tajně shromažďovanou sbírku skrýval před veřejností, provedl i pečlivou konzervaci. MZM Brno sbírku získalo po jeho smrti v r Úplný soupis předmětů první archeologické sbírky, umístěné v kabinetu jedné ze školních budov v Předmostí, se nepodařilo vypátrat. Dochovala se však fotografie, pořízená Jos. Tomčíkem v první čtvrtině dvacátého století, zachycující část této unikátní sbírky (obr. 4). Sbírkové předměty jsou uloženy na dřevěných stolech a uspořádány a upevněny na dřevěných tablech. Ze staré fotografie jsme s určitostí schopni identifikovat jen několik předmětů, které se zachovaly do dnešních dnů číslo pořadní odpovídá číslu na fotografii - zařazení provedl archeolog A. Drechsler: 1 konvice, kultura se zvoncovitými poháry 2 osudí lužické kultury 3 profilovaný šálek lužické kultury 4 kamenný broušený sekeromlat, neolit neolit 5 plochý kamenný sekeromlat, neolit neolit 6 středověký džbán 7 mamutí obratel 8 mamutí stolička Jedná se o originály předmostských vykopávek z přelomu století. Předměty č. 1-6 jsou uloženy v depozitu Komenského muzea v Přerově, předměty 7 a 8 vystaveny ve stávajícím školním muzeu pravěku, školy J.A.Komenského v Předmostí (obr. č. 5). Na některých exponátech je dosud patrno evidenční značení písmeny Ba a pořadové číslo. Z toho lze usuzovat na původní min. základní evidenci školní sbírky. Spornou, co do pravosti, se

18 jeví kostěná figurka sedící těhotné ženy - označená na fotografii písmenem X. Nelze přesně určit, zda se jedná o originál, nebo kopii darovanou škole archeologem K. Absolonem v r Těchto sošek, vzniklých opracováním mamutích prstních článků, bylo na předmostecké lokalitě nalezeno celkem osm kusů. Jsou prezentovány jako výrazný symbol tábořiště lovců mamutů v Předmostí. Tablo označené písmenem B představuje keramické přesleny raného pravěku část uložena v depozitu Komenského muzea Přerov. Na tablu označeném písmenem A jsou zřejmě vystaveny železné kroužky - uváděné v obecní kronice Jos. Tomčíkem. Ostatní předměty, vzhledem k zašlosti fotografie, nelze přesně určit. Železné kroužky a vystavená drobnotvará industrie a zvířecí kosti, patrné na fotografii, se do dnešních dnů nezachovaly. Fotografie školní sbírky a okolní skutečnosti datace zápisů v kronice školní i obecní a přiřazení jednotlivých snímků - nasvědčují, že fotografie sbírky byla pořízena po ukončení 1. svět. války. To by znamenalo zachování celistvosti sbírky i ve válečných letech, kdy byl ve škole po celou dobu ubytován pěší polský pluk č. 57. Ten zanechal po sobě zdemolované školní místnosti napáchané škody odhadla školní rada na Kč. Josef Tomčík zanechává u fota sbírky poznámku, že se jedná pouze o část archeologické sbírky. Její celkový rozsah nelze určit. Není možno dopátrat jakýkoliv údaj z těchto let, vztahující se ke sbírkovému archeologickému školnímu fondu. Vedle sbírky archeologické byly ještě v kabinetech školy k vidění další sbírky. Především se jedná o sbírku, kterou získala škola v r od místního rodáka, elektrotechnika, Karla Suchánka. Předměty nashromáždil při svých cestách po Číně a Japonsku na začátku 20. století. Dle záznamu ve školní kronice

19 zapsal nadučitel František Snídal - zde byl k vidění např. čínský slunečník z rostlin, čínský kalendář a střevíce, stereoskop s obrazy, mořské korály, krásně zbarvené malé i velké mušle a mnoho jiného. V r.1927 ředitel J.Puchnar o této sbírce zanechává ještě zprávu, dle které jsou předměty uloženy do nové zvláštní skříně spolu s podobiznou a životopisem dárce, aby žáci až vyjdou školu nezapomínali, kde nabývali základů svého vzdělání. 7) Od r existovala ve školním kabinetě sbírka obsahující sto druhů nerostů, dodaná firmou Kveidl z Prahy, za cenu 12 zl. 50 kr, jak uvádí dochovaný záznam. Na předrepublikovou školu v malé zemědělské obci pozoruhodná ukázka školní kabinetní sbírky. Z obou sbírek se však do současnosti nezachovalo nic. Kabinetní sbírky byly hojně navštěvovány mládeží přerovských škol i veřejností. Učitel a pozdější řídící obecné školy v Předmostí Josef Tomčík (* ) patřil k lidem vlastivědně zaníceným (obr. 5). Autor Památní knihy obce Předmostí. Spolu s nadučitelem Františkem Snídalem (* ) se zasloužili o získání archeologické kolekce Ed. Herrmana pro školní kabinet a tím zachránili pro ukázku v obci aspoň část nalezených věcí z předmostských hliníků. Josef Tomčík pečlivě dokumentoval události a rychle měnící se podobu obce v době, kdy po r zájem badatelů o lokalitu na určitou dobu ochabl. Strmě narůstající těžba spraše nemilosrdně ničila archeologickou lokalitu. V popisu historie předmostských cihelen, jedná se o první desetiletí dvacátého století, uvádí Jos. Tomčík neuvěřitelnou produkci 14 milionů kusů cihel ročně. K cihelné velkovýrobě se v r přidává masivní odkop a odvoz zemin z jižních úbočí návrší, dnes již zaniklých tratí Hejnice a

20 Dvorská, pro násypy třetí železniční koleje Severní dráhy z Přerova do Lipníka. I když se archeologové znovu vraceli k zachraňovacím výzkumům, tempo devastace bylo natolik zdrcující, že převážná část především ranějších kultur byla nenávratně zničena. Díky záznamům Josefa Tomčíka, především na stránkách Památné knihy obce Předmostí, je možno některými cennými údaji doplnit další chybějící část archeologické mapy Předmostí. Z přelomu devatnáctého a dvacátého století zanechává údaj o nálezech západně hřbitova, v prostoru Společenské cihelny. Jedná se o protilehle situovanou oblast vůči prozkoumaným plochám K. J. Maškou a M. Křížem. Zapisuje: pohřebiště bylo velmi rozsáhlé. Rozprostíralo se za nynějším hřbitovem při silnici, kde stojí Společenská cihelna. V cihelně této bylo dobře pozorovati, že ve stěně 3 m vys., jež povstala odkopáním hlíny, bylo vždy viděti bělavou barvou ohraničené otvory do nitra stěny vedoucí, jež při blízkém ohledání objevily se jako dutiny ukopnutých kostí holenních nebo stehenních kostry v hrobě odpočívající. Byla to škoda dnes nenahraditelná, že hroby všechny nebyly před tím prozkoumány, ale nedalo se proti tomu dělati ničeho. 8) Jde o nepochybné, těžbou cihlářských hlín zničené pohřebiště, které nebylo prozkoumáno a zařazeno. Tato skutečnost, podchycená J. Tomčíkem, zanechává i jinou informaci. Podporuje pesimistický názor, podpořený příklady z pozdější doby a na různých místech návrší, že k mnohým odkryvům nebyli vůbec archeologové přizváni. Cenné kovy a vizuelně atraktivní předměty byly rozkradeny při odkopu zeminy, zbytek zlikvidován rychlou těžbou. Mezi zaměstnanci cihelen bylo málo lidí, majících zájem na přivolání odborníků. Nebylo to ani v zájmu těžby. Každý průzkum znamenal zdržení. Z ústních nepodložených

21 zpráv se tak dělo i na pozemcích zemědělských usedlostí v Předmostí. Pokud se při nějakém zásahu přišlo na archeologický nález, byl buď prodán pod rukou, nebo zlikvidován. Chyběla vstřícnost majitelů usedlostí posílena obavou, že jim archeologické odkryvy naruší nebo zničí zemědělské pozemky. Josef Chromeček, na jehož zahradách byly učiněny významné objevy, patřil spíše k vyjímkám. Mnoho soukromých sběratelů získalo exponáty od cihlářských dělníků za úplatu. Dlužno podotknout, že k nim patřili i kantoři z Předmostí - rozšiřovatelé školní archeologické sbírky. Další popis uchovaný J. Tomčíkem se týká odkryvu zemin v jižní části předmosteckého návrší. V těchto místech probíhal výše uvedený odvoz zemin pro potřeby železnice. Situaci nechal ofotografovat (obr. 6-7) a v kronice uvádí: objeveno v květnu 1921 na poli u vesnice v tzv. Hejnicích a na Dvorských u příležitosti odkopávání hlíny navážené na žel. trať k Bohumínu pro zřízení třetí a čtvrté koleje. Při odebrání této přes 6 m silné vrstvy čisté hlíny, pod níž nachází se písek a pak štěrk, přišel na tyto příbytky uč. Jos. Tomčík a dal je fotografovati, aby opět nepřišly k ztracení, jako se stalo s dřívějšími. Vyplněné jsou tyto dížky černou hlínou samých střepů z nádob a různých kostí aj. Tytéž fotografie zaslány k posouzení prof. Kreutzovi a Dr. Absolonovi do Brna, kteří potvrdili co shora řečeno. 9) K tomu na jiném místě uvádí svůj názor na ofocenou situaci jedná se o hroby nebo příbytky starých indoevropských kmenů, kteří bydleli v Předmostí v době prehistorické či předvěké, jevící se jako ostře ohraničené obrazce dížky tmavé barvy. Ještě dále uvádí upřesnění těžebních prací. Odvoz hlíny z uvedených prostor započal již r. 1916, kdy byl dovezen ohromný bagr na braní hlíny a to konkrétně z pozemků,

22 patřících rolníkům Ant. Mackovíkovi č. 6, Jos. Jurečkovi č. 32, Al. Dokoupilovi č. 17, Suchánkovi č. 31 a Jos. Jurečkovi č. 4 soupis konkrétních pozemků přesně lokalizuje místo odtěžení. O jaká množství zeminy se jednalo, svědčí zbudování speciální úzkokolejné dráhy na přepravu odkopu. Jos. Tomčíkem pořízenou fotografii publikoval B. Klíma ve své publikaci Lovci mamutů v Předmostí. Je zde však chybně přiřazena k sprašovému návrší Hradiska. Ve skutečnosti zachycuje situaci v jižní části předmostského návrší, cca 250 m pod bývalou Skalkou. B. Klíma charakterizuje dížky jako jámy různých pravěkých kultur. Situování odkryvů v zanechaných popisech Jos. Tomčíka do jihozápadní části Předmostí zvyšuje už tak velké množství nálezů uskutečněných v této oblasti. V širokém pásu probíhajícím jihojihozápadně od skalnatého hřbetu Hradiska a bývalé Skalky po zvolna se svažujícím úbočí z navátých spraší krytých úrodnou černozemí směrem k obci Dluhonice a niveletě řeky Bečvy, jsou zastoupeny téměř všechny kultury od nejstarších dějin lidstva. Předmostské návrší se svými rozhlednovitými skalnatými útvary (a snad i jeskyněmi a převisy), vývěry minerálních pramenů (s pravděpodobně nezamrzající otevřenou vodní plochou) a blízkým řečištěm Bečvy (rozlévajícím se svými slepými rameny až do šíře 1,5 km) vytvářelo příznivé podmínky pro osídlení od dob člověka neandrtálského po současnost. Dominantní poloha pahorku, kryta od severu hradbou Oderských vrchů a předhůřím Jeseníků, zajišťovala osídlencům dokonalý rozhled na východ do ústí Moravské brány, na jih k Hostýnským vrchům a na západ do rovinné Hané. Vizuelně ovládali trasu, které se nemohla vyhnout žádná společnost, křižující území Moravy ve směru východ západ. Dnes, kdy z předmostského návrší byly odtěženy mocné pokryvy