ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA DAT LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ PRAVČICKÁ BRÁNA. Dolanský, Holešínský, Benedová, Skácilík

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA DAT LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ PRAVČICKÁ BRÁNA. Dolanský, Holešínský, Benedová, Skácilík"

Transkript

1 ZPRACOVÁNÍ A ANALÝZA DAT LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ Dolanský, Holešínský, Benedová, Skácilík V rámci projektu byly zpracovávány data z různých lokalit a pořízených různými metodami. Jednalo se o zpracování prostorového modelu Pravčické brány pro geologické výzkumy. Hlavně ale bylo laserového skenování využito při zjišťování charakteristik lesních porostů na lokalitách Havraní vrch a Kachní potok. Se stejným záměrem byla analyzována i data leteckého laserového skenování na lokalitách Olšový potok a Stará Oleška. ZPRACOVÁNÍ PROSTOROVÉHO MODELU PRAVČICKÉ BRÁNY PRAVČICKÁ BRÁNA Skalní útvar Pravčická brána je ukázkovým příkladem modelace skalního reliéfu ojedinělým v evropském měřítku. Jde o největší pískovcovou bránu v Evropě. Nachází se asi 3 km SV od obce Hřensko poblíž státní hranice se SRN. Je součástí dlouhého skalního defilé Thörwande a Křídelních stěn. Vznikla ve skalním hřbetu severojižního směru, jenž vybíhá šikmo ze skalní plošiny a dosahuje nadmořské výšky 447 m. Je tvořena kvádrovými pískovci druhohorního (křídového) stáří a má rozpětí téměř 27 m, výšku 16 m a minimální tloušťku klenby 2,5 m při nejmenší šířce 8 m. (Vařilová, 2010) Obrázek 1: Pohled na Pravčickou Bránu Těleso Pravčické brány a její bezprostřední okolí bylo pro svou jedinečnost v roce 1965 vyhlášeno chráněným přírodním výtvorem a roku 1992 získalo status nejpřísnějšího stupně ochrany vyhlášením za národní přírodní památku. Snaha o zajištění jejího nerušeného vývoje se odráží v neustálém přísném dohledu ochranářů i v rozvinutí mnoha výzkumných činností, jejichž cílem je získat co nejpřesnější informace o tvaru, stavbě i složení tělesa, jakož i o posouzení intenzity procesů zvětrávání a rychlosti postupného rozpadu vlivem vnějších faktorů. Základem pro správné posouzení všech možných rizik je především geologický průzkum a dokumentace tělesa Pravčické brány. Předmětem zkoumání jsou např. způsob a míra porušení skály, složení pískovce, výskyt

2 druhotného zpevnění horniny proželezněním či prokřemeněním, vnitřní rozložení vlhkosti apod. Mezi hlavní oblasti sledování patří zejména dlouhodobý monitoring pohybů masivu brány ve vazbě na její tepelný režim. LASEROVÉ SKENOVÁNÍ Pozemní laserové skenování Pravčické brány bylo provedeno v roce 2002 za účelem získání exaktních údajů o tvaru a velikosti skalního tělesa. Prvotním výstupem skenování je tzv. mračno bodů (souřadnic v prostoru) nepravidelně rozmístěných na povrchu tělesa. Různá hustota bodů je patrná zejména při porovnání západní a východní partie brány a je dána rozdílnými možnostmi přístupu ke skalnímu útvaru. Mračno bodů je z principu nespojitým způsobem vyjádření tvaru. Pro výpočty kubatur tělesa a jeho částí, sklonu částí ploch na povrchu a jejich orientace vůči světovým stranám, je potřeba z mračna bodů vytvořit spojitý model. Další výhodou a smyslem vytvoření spojitého modelu je možnost jeho využití pro názornou vizualizaci brány s využitím stínování, dále pak pro navázání výsledků měření tělesa Pravčické brány. Propojení digitální reprezentace tvaru tělesa s výsledky geofyzikálních měření usnadní jejich interpretaci a napomůže tak k pochopení vnitřní dynamiky procesů odehrávajících se na povrchu i uvnitř skalní brány a posouzení možných rizik spojených s nevratnými pohyby, deformací a postupnou přirozenou destrukcí tělesa. V lokalitě Pravčické brány bylo provedeno v roce 2002 soukromou firmou SG Geotechnika pozemní laserové skenování. Správa NP České Švýcarsko vlastní data tohoto laserového skenování v upravené podobě, v nichž jsou již jednotlivá mračna sloučena v místním systému a je z nich odstraněna vegetace. Skenování proběhlo z několika stanovisek, přičemž důraz byl kladen na pohledovou východní stranu Pravčické Brány. Západní strana, která je velmi špatně přístupná, byla naskenována pouze orientačně. To se samozřejmě promítá i do kvality výsledného modelu. Úkolem bylo vytvořit z existujících dat pozemního a leteckého laserového skenování homogenní prostorový model vhodný pro výzkumné práce a presentační účely. Obrázek 2: Mračno bodů pozemního skenování s viditelnou různou hustotou na východní a západní stěně. Na pravém snímku spolu s body DMT z leteckého laserového skenování Dále byla na území dostupná data z laserového skenování leteckého, která byla vytvořena v rámci projektu GeNeSiS v dubnu roku Z tohoto projektu byl pro modelování Pravčické Brány využit digitální model terénu ve výsledné filtrované podobě L6_2_DTM. Vzhledem k dostupnosti dat z pozemního a leteckého skenování se nabízela možnost, spojit obě mračna do jednoho homogenního modelu, který bude kvalitně representovat strukturu skal na Pravčické Bráně zachycenou v datech pozemního skenování a současně bude brána usazena do celkového kontextu ostatních skalních útvarů v jejím bezprostředním okolí. 2

3 PŘÍPRAVNÁ FÁZE Protože obě skenování byla provedena zcela jinými technologiemi, bylo zapotřebí najít řešení, jak oba modely spojit. Musely proto být před vlastním zpracováním provedeny následující kroky: - Transformace dat do jednotného souřadnicového systému(s-jtsk), - Export dat do jednotného datového formátu, - Výběr vhodného software pro zpracování, který dokáže pracovat s obecnými modely. Transformace dat do jednotného souřadnicového systému Protože data pozemního skenování neobsahovala žádný globální souřadnicový systém a ani nebyly v datech definovány vlícovací body, byla transformace provedena na základě ruční identifikace odpovídajících si ploch v obou modelech. Výsledným souřadnicovým systémem byl zvolen JTSK a výškovým systémem byl zvolen Balt po vyrovnání. V těchto systémech již byla dostupná data DMT z leteckého laserového skenování. Transformaci dat pozemního skenování do systému JTSK provedl Mgr. Oldřich Holešínský ze správy NP České Švýcarsko, nastavení výškového systému bylo provedeno nezávisle na polohovém systému. Export dat do jednotného datového formátu Konverze dat do jednotného datového formátu nakonec byla vyřešena až při importu dat do modelovacího software, kde bylo použito jednotné nastavení výsledného formátu importovaných dat. Výběr vhodného software pro zpracování Poněkud komplikovanější se stal výběr vhodného software pro modelování brány. Dostupné aplikace (TerraScan a TerraModel) nebyly vhodné, protože nedovolují modelovat převisy, které jsou pro lokalitu typické. Byl proto hledán jiný software, který by splňoval následující podmínky: - import/export většiny používaných datových formátů (zejména TXT, DXF/DWG, LAS) - manuální i automatická editace mračna bodů - automatické plochování mračna bodů (tvorba trojúhelníkové sítě) - vizualizace objemných dat - cenová dostupnost pro realizaci projektu V rámci řešení projektu byly testovány softwary: - VRMesh Studio ve verzi 5.0 od firmy - PolyWorks od firmy InnovMetric - Cyclone od firmy Leica - Point Cloud 1.0 firmy Sycode Z těchto softwarů byl ve výsledku vybrán software VRMesh Studio ve verzi 5.0, který přesně odpovídal požadavkům projektu a kromě drobných chyb při vykreslování scény se choval velmi korektně a editace poměrně rozsáhlého mračna bodů probíhala rychle. Firma navíc poskytuje zdarma zkušební verzi na 30 dní. (Zcela nejlepším softwarem pro analýzu a modelování Pravčické Brány byl sice vyhodnocen PolyWorks od firmy InnovMetric, avšak jeho cena výrazně převyšuje možnosti řešeného projektu a proto nebyl použit.) Software Cyclone od firmy Leica nedisponuje automatickou generalizaci z obecné sítě a navíc vytváření sítí z importovaných dat je velmi málo použitelné pro realizovaný projekt, proto nebyl pro další zpracování dat v projektu doporučen. 3

4 MODELOVÁNÍ BRÁNY Vlastní modelování probíhalo v software VRMesh Studio, který dovoluje všechny základní operace po jejich parametrizaci spustit dávkou. Jedná se o následující funkce: - Odstranění odlehlých bodů bodů, které s vysokou pravděpodobností neleží na modelované ploše. V našem případě se může jednat o body ležící na vegetaci, zábradlí apod. - Vytvoření trojúhelníkové sítě spojení blízkých bodů do elementárních trojúhelníků. VRMesh studio nespojuje všechny body, ale pouze body do definované vzdálenosti a tak v modelu vzniknou mezery. - Vyplnění mezer v modelu. - Vyhlazení modelu při modelování z více skenů vždy v některých partiích vznikají ostré, z modelu vyčuhující, trojúhelníky. Tyto trojúhelníky je zapotřebí eliminovat, protože vznikají pouze díky nepřesné poloze jednoho z bodů v trojúhelníku (např. nepřesným spojením mračen nebo tzv. klouzáním paprsku na hranách objektu). - Zjednodušení modelu do modelu vstupovalo velké množství bodů, nicméně ne všechny jsou v modelu potřebné pro popsání průběhu modelu. V takovém případě je vhodné, aby byla data zředěna. To je nutné provést velmi opatrně, neb při velkém zjednodušení může model ztrácet informační hodnotu. V projektu bylo zvoleno zjednodušení na ¼ původního objemu dat. - V modelu i po automatizovaném vyplnění mezer zůstávají místa, která nebyl software schopen zaplnit. Proto bylo nutné provést ruční zaplochování modelu pomocí standardních nástrojů CAD aplikací. Na obrázku 8 je patrné, že se jedná o místa, kde chyběla data z laserového skenování nebo byla data natolik řídká, že vzdálenost mezi body nedovolovala správně parametrizovat výpočetní algoritmy (docházelo k vyhlazení a zaplnění otvorů, které na skalním útvaru skutečně existují a musí být i v modelu zachovány). Obrázek 3: Ruční zaplnění otvorů v CAD (šedá barva) Výsledkem je model ve formátu trojúhelníkové sítě ve formátu DXF, do kterého byl model exportován a je tak využitelný pro další geologické analýzy. SHRNUTÍ Z dat pozemního a leteckého laserového skenování byl vytvořen plochový model Pravčické Brány, který v kontextu okolních skal zobrazuje polohu a tvar Pravčické Brány a povrchovou strukturu pískovce. Model je tvořen trojúhelníkovou sítí a je vyexportován do formátu DXF. Lze jej v téže podobě použít jak pro presentační účely, tak i zejména pro výzkumné účely stavu Pravčické Brány například z geologického hlediska. 4

5 Obrázek 4: Výsledný model Pravčické brány POZEMNÍ LASEROVÉ SKENOVÁNÍ NA HAVRANÍ SKÁLE A V KAŇONU KACHNÍHO POTOKA HAVRANÍ SKÁLA U JETŘICHOVIC Havraní skála se nachází při severovýchodním okraji obce Jetřichovice v Národním parku České Švýcarsko. Jde o vyvýšeninu protáhlého tvaru se skalním hřbetem, vrchol je v nadmořské výšce 393 m n. m. V oblasti se nalézá velmi členitý terén se skalními výstupky a bloky, které jsou tvořeny druhohorními pískovci. Lokalita vstoupila do povědomí široké veřejnosti 22. června 2006, kdy zde vypukl obrovský lesní požár. Shořelo 17,92 ha lesa, tvořeného převážně porostem borovice lesní s ojedinělou příměsí dubu zimního a buku lesního a monokulturními porosty borovice vejmutovky na svazích se severní až severozápadní expozicí. Jelikož se plocha nachází na území národního parku, nebyla následně kultivována běžným lesnickým způsobem (těžbou, výsadbou), ale z rozhodnutí správy národního parku byla ponechána samovolnému vývoji. Díky tomu zde vznikla unikátní přírodní laboratoř, umožňující sledování přirozené sukcese na ploše zasažené požárem. V současnosti zde probíhá celá řada výzkumných a monitorovacích aktivit, jejichž cílem je zdokumentovat stav a proměnu přírodního prostředí celé lokality po požáru. Některé druhy výzkumů mají dlouhodobý charakter, což platí zejména pro sledování způsobu a dynamiky proměny dřevinné skladby lesa. (Marková I., 2011) Zjišťování stavu lesa, především popis jeho druhové skladby, prostorové a věkové struktury, je dnes založeno především na terénním šetření. Při sběru dat v terénu a jejich následném vyhodnocení se používá řada pomůcek a nástrojů. V posledních deseti letech se významně rozšířilo používání technologie Field-Map, zahrnující softwarovou aplikaci stejného názvu a připojené mobilní hardwarové vybavení zahrnující přístroje pro měření polohy, vzdálenosti, azimutu a vertikálního úhlu. Technologie se používá pro inventarizační účely v oblasti provozního lesnictví, své využití ale našla i v oblasti dlouhodobého výzkumu stavu lesních ekosystémů. (ČERNÝ, 2004) Šetření na základě v současnosti otestovaných a již zavedených technologií má statistický charakter. Ten spočívá jednak ve způsobu stanovení sady reprezentativních ploch v rámci vymezené porostní jednotky, ve kterých je proveden sběr dat, dále pak v jejich následném statistickém vyhodnocení, kdy jsou odvozovány kvalitativní i kvantitativní informace vztažené k popisu celé porostní jednotky. Technologie laserového skenování, rychlý rozvoj technických parametrů skenerů i v oblasti zpracování měřených dat, přináší možnost zvolit alternativní přístup k zavedeným způsobům sběru a vyhodnocení dat o lese. Automatizované vyhodnocení parametrů stromů i celých lesních porostů z dat laserového skenování je doposud ve fázi testování. Pořízení těchto dat z části lokality na Havraní skále přináší další zdroj pro rozvinutí 5

6 těchto metod, posouzení výpovědní hodnoty jejich výstupů a celkové ekonomické náročnosti. Tato data jsou zároveň doplněním zdrojů informací používaných ve stávajících výzkumech na lokalitě zasažené požárem. KACHNÍ POTOK Rokle Kachního potoka se nachází SV od obce Růžová při jižním okraji Národního parku České Švýcarsko. Má většinou severojižní směr a spadá přímo do soutěsky řeky Kamenice, výškové rozpětí v příčném směru v nejnižších partiích rokle je zhruba mezi 170 a 270 m n. m. Patří mezi rokle s výrazným inverzním charakterem mikro- a mezoklimatu. To se projevuje i v charakteru zdejší vegetace. Dno rokle i její svahy jsou pokryty smrkovým lesem, ojediněle se zde nachází jedle a vtroušen na svazích je i buk. Na skalních plošinách se přirozeně vyskytují bory a dále smrkové monokultury, které zde nahradily původní jedlobukové lesy. Rokle hostí řadu horských druhů rostlin, najdeme zde např. čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), vranec jedlový (Huperzia selago) a šichu černou (Empetrum nigrum), která zde má jednu ze dvou lokalit v rámci národního parku. V balvanitém korytě potoka nalezneme velmi vzácnou horskou játrovku mokřanku oddálenou (Hygrobiella laxifolia), která zde má jednu ze tří lokalit v rámci Labských pískovců. Pro svůj význam z hlediska charakteru a stavu přírodního prostředí byla rokle Kachního potoka zařazena mezi osm inverzních roklí, ve kterých probíhá dlouhodobý monitoring koordinovaný správou národního parku. Sledována je biologická diverzita v rokli a její vazby na abiotické faktory prostředí, zejména mikroklima. V rokli jsou rozmístěny mikroklimatické stanice měřící teplotu vzduchu na povrchu i pod povrchem a půdní vlhkost. Z hlediska posuzování vazeb mezi živými organizmy a jejich prostředím je významná kvalita a detail popisu tvarů reliéfu v rokli. Dostupné výškové modely zemského reliéfu se liší měřítkem i kvalitou zpracování, což ovlivňuje jejich následné využití pro analýzy vztahu terénní konfigurace a dalších faktorů prostředí. Dosud nejpodrobnějším modelem je pro oblast rokle výškopis v podobě rastru o rozlišení 1 x 1 m, zpracovaný z dat leteckého laserového skenování v roce Tento model reprezentuje členitost terénu v podrobnosti umožňující odlišit skalní výchozy i bloky. Pro detailnější popis mikroreliéfu a modelování lokálního proudění vzduchu i režimu klimatu ale nedostačuje. Technologie pozemního laserového skenování přináší potenciál jednak v možnosti zvětšení měřítka i hustoty měřených bodů na jednotku plochy, jednak v možnosti měření kolmých a převislých částí skalních stěn a výchozů. Pilotní laserové skenování pásu napříč roklí umožní především posouzení tohoto potenciálu v konkrétním prostředí, dále pak posouzení kvality ostatních výškových modelů. Data obsahují i záznam přítomné vegetace a tím rozšiřují rozsah dat pro testování metod jejich zpracování a odvození vybraných parametrů stromů. SKENOVÁNÍ V LOKALITÁCH Pozemní skenování v lokalitách určených pro podrobnější výzkum (Požářiště na Havranní skále a rokle Kachního potoka) proběhlo ve dnech Konkrétně se jedná o lokalitu Havraní skály, kde po rozsáhlých požárech se sleduje přirozená obnova lesa. V současné době je lokalita pokryta solitérně stojícími pahýly původních stromů a v podrostu rostoucími břízami a osikami, které dosahují 2-3 m výšky. Ostatní semenáče dřevin jsou vzrůstem zanedbatelné (viz Obrázek 5). 6

7 Obrázek 5: Pozemní skenování na Havraní skále Ke skenování na obou lokalitách byl využit skener Riegl LMS-Z420i s teoretickým dosahem až 800 m. Vlastní skener byl doplněn o kalibrovaný digitální fotoaparát Canon 20D pro pořizování barevné informace k jednotlivým skenovaným bodům a systém Leica GPS 1200 pro určování polohy jednotlivých stanovisek skenování a rovněž pro určení polohy jednotlivých vlícovacích bodů v systémech S-JTSK a Bpv. Vlícovacími body byly odrazné válce a štítky vhodně rozmístěné v lokalitě tak, aby bylo možné spojit jednotlivé skeny do jednoho mračna. Na lokalitě na Havraní skále bylo zaměřeno celkem 5 stanovisek (viz Obrázek 6), přičemž na několika z nich byl proveden sken i ve skloněné poloze rotační osy přístroje tak, aby byly body pokryty i vrcholky všech kmenů. 7

8 Obrázek 6: Lokalita požářiště na Havraní skále a pozice stanovisek skenování Druhou lokalitou byl kaňon Kachního potoka, který je navíc monitorován čidly pro měření atmosférické a půdní teploty a vlhkosti. Rovněž je v něm prováděn průzkum na mechy. V tomto kaňonu bylo úkolem zmapovat komplexně topografické členění terénu, zmapovat polohu jednotlivých stromů a určit přesnou polohu čidel ve vybraném profilu. K tomuto účelu byla ve velmi náročném a nepřístupném terénu vybudována síť celkem 9 stanovisek, přičemž na některých stanoviscích byl skener otočen pro skenování vertikálního pruhu. Celkem tedy bylo pořízeno 13 skenů. Úhlové rozlišení byla nastavena vždy v rozmezí 0,10-0,12 deg jak horizontálně tak vertikálně. Ve vzdálenosti 10 m od stanoviska tak body mají na kolmé rovině rozestup cca 20 mm. Vlícovací body byly voleny jednak ve formě plochých odrazných štítků (8 vl.b.), válcových terčů (6 vl.b.) a stromů označených reflexní páskou (8 vl.b.). Obrázek 7: Nepřístupnost lokality Kachního potoka. Na pravém snímku je patrné čidlo a reflexní proužek na blízkém kmenu. 8

9 Obrázek 8: Úsek zvolený pro pozemní skenování v lokalitě Kachního potoka. Žlutě jsou vyznačeny polohy jednotlivých čidel. Na této lokalitě bude rovněž proveden výzkum využití pozemních lidarových dat pro určování charakteristik jednotlivých stromů. Firma Georeal dodala začátkem listopadu primárně zpracovaná data v podobě spojeného georeferencovaného mračna pro jednotlivé lokality. Konkrétně se jednalo o následující data: - NP_CS_Svyarsko_ RiSCAN projekt pro sw RiSCAN na lokalitě Kachní potok - NP_CS_den2_ RiSCAN projekt pro sw RiSCAN na lokalitě Havraní skála - NP Ceske Svycarsko rokle textový výstup v podobě dat X,Y,Z,I lokality Kachní potok - NP Ceske Svycarsko pozariste textový výstup v podobě dat X,Y,Z,I lokality Havraní skála Dále byl dodán software pro prohlížení primárního projektu skenovaných dat (RiSCAN ve verzi 1.5.5) a jednoduchým návodem pro práci v softwaru. Pro lokalitu Kachního potoka byla rovněž dodána data odfiltrovaná od vegetace, tudíž pouze body ležící na terénu (viz Obrázek 9). 9

10 Obrázek 9: Odfiltrovaná data na Kachním potoce (mračno bodů) V současné době je připravováno zpracování dat pozemního laserového skenování do podrobné databáze o stromech rostoucích na obou lokalitách a poloze jednotlivých čidel na lokalitě Kachního potoka. Rovněž bude zpracován model povrchu terénu a mapové výstupy z obou lokalit. Obrázek 10: Pohled do koruny stromů na Havraní skále ZJIŠŤOVÁNÍ PARAMETRŮ STROMŮ Metoda zjišťování parametrů stromů vychází ze skutečnosti, kdy každý strom je naskenován s vysokou hustotou a do mračna se promítá celým svým tvarem. Obě lokality jsou sice značně rozdílné, co se týče hustoty porostu, lze je ale v zpracovávat obdobnými postupy lišícími se pouze v několika malých úpravách. Postup zpracování je zaznamenán do toolboxu programu ArcGIS verze 9. 10

11 Obrázek 11: Toolbox pro zpracování dat pozemního laserového skenování IMPORT DAT První dva nástroje toolboxu se věnují importu dat. Protože jsou dodavatelem předána již odfiltrovaná data terénu, jsou zvlášť importovány originální (raw) data a data reprezentující terén. Raw data jsou uložena v samostatných textových souborech pro každý sken (viz Obrázek 12), které je ale nutné drobně upravit. Úpravy spočívají nastavení správného oddělovače údajů (v souborech jsou souřadnice a intenzita bodů uložena ve tvaru X, Y, Z, I). V našem případě byla zvolena jako oddělovač mezera a byl ze souboru odstraněn první řádek se záhlavím. Pro import do ArcGISu připraven soubor s importním schématem (Schema.ini), který koresponduje se strukturou importovaných souborů. Vlastní proces importu se skládá z načtení jednotlivých zdrojových souborů, importu do geodatabáze a z bodů terénu vytvoření vrstvy rastrového digitálního modelu terénu (DEM) pro následné přiřazení výšky terénu všem bodům. Obrázek 12: Model importu raw dat (01 Lidar Import). Vpravo pak soupis importovaných souborů pro lokalitu Kachního potoka včetně ukázky části souboru Schema.ini Import odfiltrovaných dat, která representují terén, probíhá současně s tím, že výsledek je uložen zároveň v rastrovém digitálním modelu terénu (DMT) se zvolenou velikostí pixelu (zde 0,2 m). Tato rasterizace může být nahrazena i tvorbou TINu, nicméně s rastrem se následně pracuje rychleji a pro definici průběhu terénu je rastr díky svému mírnému vyhlazení i výhodnější. ScanPos01-Scan001.txt ScanPos02-Panorama001.txt ScanPos03-Scan001.txt ScanPos04-Scan001.txt ScanPos05-Scan001.txt ScanPos06-Scan001.txt ScanPos07-Panorama002.txt ScanPos08-Panorama001.txt ScanPos10-Scan001.txt ScanPos11-Scan001.txt ScanPos12-Scan001.txt ScanPos12-Scan002.txt ScanPos13-Panorama001.txt ScanPos14-Overview001.txt Schema.ini [ScanPos01 - Scan001.txt] ColNameHeader=False CharacterSet=1250 Format=Delimited( ) Col1=X Float Col2=Y Float Col3=Z Float Col4=Intesity Float NumberDigits=3 Poznámka: Data terénu Kachního potoka obsahují několik málo chybných bodů, je nutné před interpolací provést kontrolu a editaci ÚPRAVY VSTUPNÍCH DAT Jedná se o jednoduchou úpravu datové sady raw bodů, do jejichž atributů jsou přidány tři nové sloupce. Do prvního s názvem Ground jsou přebírány výšky terénu z rastrového DMT. Do druhého sloupce (UpToGround) 11

12 jsou vypočítány výšky bodu nad terénem a třetí sloupec (UpIndex) odvozuje od předchozího atributu index pro metrové vrstvy v celé výšce stromu. Dle tohoto indexu bude probíhat zpracování dalších parametrů. Výškové vrstvy jsou v modelu počítány jako zaokrouhlená výška bodu nad terénem a tudíž vrstva 1 odpovídá intervalu 0,5 m až 1,5 m. Každý bod tak v atributech má informaci o své nadmořské výšce, o nadmořské výšce terénu pod ním a z nich vyplývající výšce nad terénem a výšce vrstvy. Obrázek 13: Model pro výpočet výšky bodu nad terénem URČENÍ POLOHY STROMU Určení polohy stromu lze realizovat několika automatizovanými způsoby, nicméně v případě naskenovaných dat byla provedena ruční identifikace polohy a to zejména s ohledem na přesnost a rychlost. Pro rychlost hovoří relativně malé území a nízký počet stromů, pro přesnost zase stanovení středu kružnice. Jak je vidět na následujícím obrázku, tvar kmene v půdorysu tvoří shluk bodů ve tvaru neúplného kruhového oblouku. Tento oblouk je ale často pouze střípkem a jakákoli automatická detekce na základě hledání shluku bodů pak představuje riziko, že bude poloha určena nepřesně při hledání těžiště shluku by chyba byla až ve velikosti poloměru kmene. Další riziko je při vlastním hledání shluků některé vzdálenější stromy nebo stromy ve stínu jiného kmene vytvářejí velmi řídké shluku. Vizuální editace tak přináší lepší výsledky. Obrázek 14: Poloha kmene na základě řezu mračnem bodů (vlevo detailní výřez) Pokud se pro ruční editaci použije některý CAD systém, lze díky úchopům a konstrukci kružnice třemi body určit i průměr kmene (provedeno na lokalitě Požářiště). Aby bylo ale možné provést ruční editaci, je nutné vyseparovat z mračna body ve vhodné výšce. Zvolena byla výška 1,3-1,7 m nad terénem pro lokalitu Kachního potoka a 4,3-4,7 m nad terénem pro lokalitu Požářiště, kde byl podrost velmi vysoký a nebyly v nižších řezech kmeny dostatečně patrné. Separaci pomáhá realizovat model 03 Tree Trunk Arcs v Toolboxu. 12

13 V rámci projektu bylo identifikováno 1402 stromů na lokalitě Kachní potok a 646 stromů na lokalitě Požářiště. Obrázek 15: Identifikované stromy na lokalitě Kachní potok VÝPOČET PARAMETRŮ PRO JEDNOTLIVÉ STROMY V tento okamžik jsou již připraveny všechny datové vrstvy pro výpočet parametrů každého stromu. U každého stromu jsou určovány následující parametry: - poloha - výška - průměr kmene - vzdálenost k nejbližšímu stromu Nepřímo jsou dále určovány parametry týkající se koruny stromu: - průměr koruny - výška zavětvení Poloha stromu je v datech přítomna již od importu a je pouze zapsána do atributové tabulky (použitý souřadnicový systém je S-JTSK). Výška stromu je definována výškou nejvyššího bodu v blízkosti kmene, a tudíž je potřeba v atributech UpToGround pro každý strom najít maximální hodnotu. Předpokládejme, že vrchol stromu neleží polohově ve větší vzdálenosti od jeho paty, než 1 m. Proto je v modelu 04 Tree Atributes hledán nejvyšší bod v okolí o poloměru 1 m kolem každého stromu funkcí Prostorového spojení (Spatial Join). Alternativou je použít pro určení výšky stromu všechny body, které leží v blízkosti stromu (např. rozdělením podle Thiessonových polygonů, zde ale okrajové části lokality by byly výrazně zkresleny, protože by byly převzaty body i ze vzdálených neidentifikovaných stromů). Výsledná datová sada s názvem Tree_with_H (později nahrazena datovou sadou Tree_with_HD) obsahuje v atributech polohu a nadm. výšku paty stromu (X, Y, Gound), výšku stromu (Tree_Height), vzdálenost (NEAR_TREE_DIST) k nejbližšímu sousednímu stromu a jeho ID (NEAR_TREE_ID). 13

14 Poznámka: Prostorové spojení (Spatial Join) je sice v modelu připraveno, ale ArcGIS jej často není schopen spočítat (končí s chybovou hláškou o nedostatku paměti) a je potřeba jej spočítat v ArcMapu, kde proběhne bez problémů, odděleně. U bodů ležících na kmenu je vzdálenost od stromu (NEAR_TREE_DIST) vlastně poloměrem kmenu. Dalším Prostorovým spojením je tedy do atributů přidána vzdálenost nejbližšího bodu od stromu. Přepočtem je následně převedena na průměr kmene. Hledání poloměru je prováděno pouze ve vybrané výškové vrstvě (v modelu je přednastavena vrstva 2 m). Tato vrstva by měla odpovídat výšce řezu, na kterém byly určovány polohy stromů. Výsledek je uložen do atributu Tree_Diameter v datové sadě Tree_with_HD. Obrázek 16: Model pro určení parametrů stromů Tím jsou spočteny základní parametry stromů. Z dat lze získat i další údaje, které ale nelze efektivně uložit do atributové tabulky datové sady stromů. Jsou proto vyexportovány do zvláštní tabulky (Tree_Statistics). Tato tabulka sumarizuje body pro každý strom na základě výškové vrstvy. Tabulka tak může sloužit k analýze rozvětvení stromů nebo výšky a hustoty podrostu a ke grafickému znázornění výškových poměrů v koruně ,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Obrázek 17: Ukázka vertikálního průběhu středních vzdáleností bodů od kmene pro strom ID 17. (osa X = vzdálenost od kmene; osa Y = výšková vrstva) Poznámka: Pro model 04 Tree Atributes je díky funkcím Near potřeba licence ArcInfo. 14

15 Tabulka 1: Obsah geodatabáze Vrstva geodatabáze Raw_Point Raw_Terrain DEM Tree Trunks Tree Position Popis Zdrojové mračno bodů Mračno bodů odpovídající terénu Rastrový DMT generovaný z Raw_Terrain Výřez z mračna v definované výšce nad terénem pro definování polohy kmene stromu. Poloha kmene stromu ZPRACOVÁNÍ LESNICKÝCH PARAMETRŮ Z DAT LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ úkol: nalézt v datech leteckého laserového skenování informace využitelné při správě lesních ploch na území CHKO a NP. Hledanými informacemi jsou: - poloha jednotlivých stromů - výška stromů - vzdálenost k nejbližšímu stromu - typ dřeviny (jehličnan/listnáč) - eventuálně šířka koruny 15

16 PŘEDPOKLADY A VÝCHODISKA Účelem studie je vytvořit takový automatizovaný systém, který z dat leteckého laserového skenování (lidaru) určí základní charakteristiky lesního porostu. Aby bylo možné hledané informace o lesním porostu v datech odhalit, je nutné získat data s určitými charakteristikami. Zejména se jedná o dostatečnou hustotu dat, která by neměla klesnout pod 1 bod/m 2 (testováno při postupném ředění dat), a dále je zapotřebí mít k dispozici informace z prvního a posledního odrazu svazku laserových paprsků. Pro zpracování projektu byla využita data pořízená v rámci projektu SISTEMaPARC, která tato kritéria splňují a lze je velmi vhodně použít. Konkrétní parametry výsledků laserového skenování jsou zmíněny v (Trommler & Csaplovics, 2007) (pozn. data jsou zpracována v systému WGS-84). Pro zpracování dat byl zvolen software ArcGIS ve verzi a licenci ArcInfo od firmy ESRI. Tento nástroj sice není specializován na zpracování lidarových dat, nicméně dovoluje velmi efektivně vytvářet komplexní zpracovatelské postupy pomocí nástroje ModelBuilder (viz schéma na Obrázek 18). PŘÍPRAVNÁ FÁZE V rámci příprav před samotným zpracováním dat je nutné provést několik úkonů, které připraví data pro vlastní analýzu. Jedná se o tyto kroky: - Export dat z archivních binárních souborů formátu 3d3 a 3d3i - Import dat do souborové geodatabáze - Doplnění dat o informaci o nadmořské výšce Import dat do souborové geodatabáze Pro import do ArcGISu bylo nutné upravit inicializační soubor Schema.ini dle následující ukázky. [OlsanskyPotok_i.txt] ColNameHeader=False CharacterSet=1250 Format=Delimited( ) Col1=X Float Col2=Y Float Col3=Z Float Col4=I integer Col5=Time Float NumberDigits=3 Ukázka 1: Záznam pro správný import dat do prostředí ArcGIS Tento import byl proveden s ohledem na předpokládané velikosti dat do nové souborové geodatabáze spuštěním modelu 01 - Lidar_Import. Tento model zajišťuje vytvoření nové geodatabáze a uložení bodů do samostatné nové třídy prvků (viz Obrázek 18). Parametry modelu jsou: - složka pro ukládání geodatabáze (Database Folder) - vstupní textový soubor se souřadnicemi bodů (Input Text File with Lidar Points) - název nové výstupní souborové geodatabáze (New Output File GDB Name) 16

17 Obrázek 18: Schéma a dialogové okno pro import dat v textovém tvaru Výsledkem je souborová geodatabáze obsahující bodovou datovou třídu s názvem Raw a atributy X, Y, Z a Time. Tento název datové třídy se následně používá v dalších analýzách a je nutné jej zachovat. Doplnění dat o informaci o nadmořské výšce V rámci projektu SISTEMaPARC vznikl rovněž digitální model terénu a v rámci analýz stromů tento model je využit pro určení výšky stromů. Je nutné podotknout, že tento model obsahuje lokální nepřesnosti, ale v globálním měřítku je velmi přesný a pro stanovené analýzy postačuje. Protože správa NP nedisponovala digitálním modelem v systému ETRS, bylo nutné v první fázi sjednotit souřadnicové systémy dostupných dat. DMT byl dostupný v souřadnicovém systému JTSK a výškovém systému Bpv, bylo nutné jej převést do souřadnicového systému ETRS. K tomu rovněž byl použit nový popis kvazigeoidu dostupný na stránkách ČUZK 1, ze kterého byla vygenerován rastrový model kvazigeoidu s velikostí pixelu 1 km (rozestup původního souboru je přibližně 2 km) viz Obrázek 19. Obrázek 19: Model kvazigeoidu ČR dle dat ČUZK definovaného pro novou realizaci ETRS89 v ČR Datovou třídu Raw rozšiřuje model 02 Over Terain o hodnotu výšky terénu tak, že vytvoří v datové třídě nový atribut s názvem Ground a do něj vloží pro každý bod hodnotu lokální výšky terénu. Jako zdroj výšek terénu je použit model terénu L6_2_DTM v systému ETRS (po převodu ze systému JTSK). Tento model byl vytvořen ve dvou variantách s nebo bez výřezu DMT. 1 ČUZK - Nová realizace systému ETRS89 v ČR 17

18 Obrázek 20: Schéma a dialogové okno modelu pro doplnění výšky terénu ANALÝZA STROMŮ Jsou-li data připravena v prostorové geodatabázi, lze přistoupit k jejich analýze. Jedná se o nejobsáhlejší část projektu a slouží k tomu dva modely, které postupně řeší celou analýzu. K jejich spuštění je zapotřebí licence pro Spatial Analyst firmy ESRI a jsou sestaveny pro běh ve verzi ArcGIS V odlišných verzích (např. včetně verze ArcGIS 10) se objevují chyby při parametrizaci analýz z důvodu použití jiných interních programovacích nástrojů ModelBuilderu. Při vlastní analýze dat byly zjišťovány polohy a výšky jednotlivých stromů, vzdálenosti k nejbližšímu stromu a typ dřevin (jehličnany/listnáče). POLOHA STROMŮ Základní analýzou je nalezení polohy stromu, resp. nejlépe kmene stromu. Protože ale v leteckých lidarových datech nelze vlastní kmen identifikovat, přistupuje se k zástupnému řešení hledání vrcholu koruny, u něhož se předpokládá, že výraznou měrou koresponduje s polohou kmene. Tato problematika se dá řešit několika způsoby, přičemž v rámci projektu byla zvolena metoda využívající tzv. hydrologické analýzy (vyhledávání vhloubenin) aplikované na převrácený model povrchu, získaného z dat prvního odrazu, v nichž jsou zaregistrovány body na povrchu korun stromů. Model povrchu je ale velmi detailní a je nutné jej generalizovat a vyhladit tak, aby nebyly detekovány falešné vrcholy (viz červené body na Obrázek 21 nahoře). Pro vyhlazení modelu povrchu lze přistoupit následujícími metodami: - interpolace mračna bodů do rastrového formátu (IDW, Spline, Natural Neighbor, TopoToRaster atd.) - přímým převodem mračna na rastr s využitím statistické funkce (max, min, median, atd.) - aplikací nízkofrekvenčního filtru na lineárně interpolovaný model povrchu - filtrací mračna bodů s využitím vektorově orientovaného sw pro zpracování lidarových dat (např. TerraScan) 18

19 Obrázek 21: Ukázka odlišností analýzy detekce polohy stromu (bez vyhlazení modelu (nahoře), s vyhlazením modelu (dole)) V rámci zpracování byla většina možností prozkoumána a ověřena jejich použitelnost pro zpracování definovaného úkolu. Z důvodu požadavku na vytvoření automatického nástroje na zpracování dat v jednom sw byla poslední zmiňovaná možnost vyhlazení modelu pomocí software TerraScan vyloučena. Existují samozřejmě i nadstavby pro ArcGIS dovolující zpracování mračna bodů, nicméně tyto nástroje nebyly řešiteli dostupné a vyžadovaly by dodatečné náklady pro každého budoucího zpracovatele dat. Prvotní idea převést data pomocí statistických funkcí, konkrétně maxima, do rastru se ukázala jako velmi problematická, poněvadž nerovnoměrná hustota bodů vnášela při volbě vhodně malého pixelu (např. 0,5-1 m) do výsledného rastru šum. U větších pixelů se však začala ztrácet podrobnost dat potřebná pro odlišení jednotlivých stromů (žluté body na Obrázek 21). Zvolen nakonec byl postup využívající interpolaci pomocí funkce TopoToRaster, která mimo interpolaci bodů kontroluje i hydrologické vlastnosti modelu a dovoluje vyznačit vhloubeniny (= při převráceném modelu se jedná o vrcholy stromů) do samostatné bodové vrstvy (modré body na Obrázek 21). Zelené body na výše uvedeném obrázku odpovídají interpolaci IDW (zelený bod se silnějším obrysem je totožný s modrým bodem). Pro výpočet pravděpodobné polohy stromů byl sestaven model 03 Tree Detection, který do existující geodatabáze vytvoří novou bodovou datovou třídu s názvem Tree. Podle dříve domluvené definice jsou v databázi ponechány pouze stromy vyšší než 5 m. Tento model využívá funkci TopoToRaster, která ale ukládá pomocné soubory do dočasné složky ve formátu shapefile. Pokud by nastalo, že tento soubor přesáhne velikostí 4GB, pak výpočet je ukončen chybovým hlášením a je potřeba velikost analyzovaného území zmenšit. V projektu byly pro tento model vytvořeny sekce o velikosti 1 km 2 a ty pro další analýzy opět sloučeny. Obrázek 22: Schéma a dialogové okno modelu pro nalezení pravděpodobné polohy stromů 19

20 Při všech metodách jsou velice dobře identifikovány koruny jehličnatých stromů. U listnatých stromů je detekce obtížnější a zejména je velice obtížná kontrola, neboť nejsou zřetelně identifikovatelné na leteckých snímcích. Vypovídající kontrola detekce polohy stromů bude zpracována na základě vyhodnocení pozemního laserového skenování, které bylo provedeno z listopadu 2010, kdy byly přesně zmapovány dvě lokality Havraní skála a Kachní potok a jejich okolí, kde bylo skenováno území s dosahem až 800 m. Podrobnosti viz kapitola Pozemní laserové skenování na Havraní skále a v kaňonu Kachního potoka Obrázek 23: Výsledek detekce stromů na lokalitě Stará Oleška Obtížnější situace v detekci polohy stromů nastává též u mladších porostů, které nemají doposud vytvořeny robustní koruny a naopak sousední stromy se korunami dotýkají a jsou ve stejné výšce. VÝŠKA STROMŮ Výška stromů je určována z maximální výšky bodů prvního odrazu nad terénem. Pro výpočet této výšky byl využit již existující model terénu L6_2_RES (další z výstupů projektu SISTEMaPARC) převeden do souřadnicového systému mračna bodů (ETRS). Obrázek 24: Schéma modelu pro výpočet výšky stomů a vzdálenosti k nejbližšímu sousednímu stromu VZDÁLENOST K NEJBLIŽŠÍMU STROMU Po detekci stromů bylo nutné spočítat vzdálenost k nejbližšímu stromu a to pomocí jednoduché funkce Near, obsažené v distribuci ArcGISu. V tabulce stromů se kromě vzdálenosti k nejbližšímu stromu zobrazí i jeho identifikátor a azimut (viz následující obrázek, pole NEAR_DIST a NEAR_ANGLE). 20

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf

Zdroj: http://geoportal.cuzk.cz/dokumenty/technicka_zprava_dmr_4g_15012012.pdf Zpracování digitálního modelu terénu Zdrojová data Pro účely vytvoření digitálního modelu terénu byla použita data z Digitálního modelu reliéfu 4. Generace DMR 4G, který je jedním z realizačních výstupů

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Terestrické 3D skenování

Terestrické 3D skenování Jan Říha, SPŠ zeměměřická www.leica-geosystems.us Laserové skenování Technologie, která zprostředkovává nové možnosti v pořizování geodetických dat a výrazně rozšiřuje jejich využitelnost. Metoda bezkontaktního

Více

Automatizace tvorby výškopisu pro mapy velkého měřítka v prostředí ArcGIS

Automatizace tvorby výškopisu pro mapy velkého měřítka v prostředí ArcGIS Automatizace tvorby výškopisu pro mapy velkého měřítka v prostředí ArcGIS Aleš Tippner Oldřich Kafka / Zeměměřický úřad Jakub Lysák / Přírodovědecká fakulta UK v Praze O čem bude prezentace Úkol: Z digitálního

Více

Rastrové digitální modely terénu

Rastrové digitální modely terénu Rastrové digitální modely terénu Rastr je tvořen maticí buněk (pixelů), které obsahují určitou informaci. Stejně, jako mohou touto informací být typ vegetace, poloha sídel nebo kvalita ovzduší, může každá

Více

Vyvinuté programové vybavení (projekt čís. TA02030806)

Vyvinuté programové vybavení (projekt čís. TA02030806) Vyvinuté programové vybavení (projekt čís. TA02030806) 1.část programů Předzpracování dat Program sloužící k vytvoření Digitálního modelu reliéfu, povrchu a bezpečnostní hladiny, do formátu grid, s konstantním

Více

Laserové skenování (1)

Laserové skenování (1) (1) Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským sociálním fondem astátním rozpočtem

Více

Digitální kartografie 7

Digitální kartografie 7 Digitální kartografie 7 digitální modely terénu základní analýzy a vizualizace strana 2 ArcGIS 3D Analyst je zaměřen na tvorbu, analýzu a zobrazení dat ve 3D. Poskytuje jak nástroje pro interpolaci rastrových

Více

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS)

POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS) POSKYTOVÁNÍ A UŽITÍ DAT Z LETECKÉHO LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ (LLS) Petr Dvořáček Zeměměřický úřad ecognition Day 2013 26. 9. 2013, Praha Poskytované produkty z LLS Digitální model reliéfu České republiky 4.

Více

(zejména na tocích a v příbřežních zónách)

(zejména na tocích a v příbřežních zónách) (zejména na tocích a v příbřežních zónách) Kateřina Uhlířová 24.2.2011 Odborný seminář VÚV T.G.M., v.v.i. Výzkum na pracovišti VÚV Úvod od 2009, VZ 0002071101 - Výzkum a ochrana hydrosféry - 3624 možnosti

Více

Laserové skenování pro tvorbu 3D modelu terénu vybrané části NP České Švýcarsko

Laserové skenování pro tvorbu 3D modelu terénu vybrané části NP České Švýcarsko Diplomová práce FŽP UJEP obor Revitalizace krajiny 2006 Laserové skenování pro tvorbu 3D modelu terénu vybrané části NP České Švýcarsko Autor: Marek Gąsior Vedoucí práce: Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D. Úkoly

Více

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území

Metodický pokyn. k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území Ministerstvo zemědělství ČR Č.j.: 28181/2005-16000 Metodický pokyn k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území Určeno: K využití: státním podnikům Povodí Zemědělské

Více

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje

5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Geografické informační systémy GIS

Geografické informační systémy GIS Geografické informační systémy GIS Prohloubení nabídky dalšího vzdělávání v oblasti zeměměřictví a katastru nemovitostí ve Středočeském kraji CZ.1.07/3.2.11/03.0115 Projekt je finančně podpořen Evropským

Více

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Letecké laserové skenování Nový výškopis ČR. Petr Dvořáček

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Letecké laserové skenování Nový výškopis ČR. Petr Dvořáček ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD Letecké laserové skenování Nový výškopis ČR Petr Dvořáček Hradec Králové 9. 6. 2015 VÝŠKOPIS ČESKÉ REPUBLIKY (1957-1971) www.cuzk.cz 2 VÝCHODISKA - STAV VÝŠKOPISNÝCH DATABÁZÍ V ČR Stručný

Více

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny

Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Využití letecké fotogrammetrie pro sledování historického vývoje krajiny Jitka Elznicová Katedra informatiky a geoinformatiky Fakulta životního prostředí Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Letecké

Více

1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří

1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří 1 Obsah přípravné fáze projektu Poohří V rámci projektu Poohří budou pro účely zatápění povrchových hnědouhelných dolů modelovány a predikovány pohyby nadzemních i podzemních vod a jejich předpokládané

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II.

Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II. Příloha č. 1 Zadávací dokumentace Dodávka základního SW pro projekt DMVS PK Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje - část II. Zadávací dokumentace výběrového řízení: "Dodávka základního SW pro

Více

Získávání taxačních dat v porostech

Získávání taxačních dat v porostech Získávání taxačních dat v porostech Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Využití digitální průměrky Digitech professional a laserových výškoměrů pro určení zásoby

Více

Základní popis Toolboxu MPSV nástroje

Základní popis Toolboxu MPSV nástroje Základní popis Toolboxu MPSV nástroje Nástroj XLS2DBF ze sady MPSV nástroje slouží pro zkonvertování souboru ve formátu XLS do formátu DBF. Nástroj umožňuje konvertovat buď vybraný list nebo listy ze sešitu

Více

3D laserové skenování Silniční stavitelství. Aplikace

3D laserové skenování Silniční stavitelství. Aplikace 3D laserové skenování Silniční stavitelství Aplikace Využití technologie 3D laserového skenování v silničním stavitelství Je tomu již více než deset let, kdy se v USA začala využívat technologie laserového

Více

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011

Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe

Více

Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací.

Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací. Společnost ATLAS, spol. s r.o. byla založena roku 1990 za účelem vývoje vlastního grafického software pro oblast inženýrských prací. Během dosavadní činnosti společnost navázala dlouhodobou spolupráci

Více

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Český úřad zeměměřický a katastrální Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod Dodatek č. 3 Praha 2013 Zpracoval: Český úřad zeměměřický a katastrální Schválil: Ing. Karel Štencel, místopředseda

Více

Vypracoval: Datum: Název projektu (oblast, číslo mapy) Závěrečná zpráva

Vypracoval: Datum: Název projektu (oblast, číslo mapy) Závěrečná zpráva Vypracoval: Datum: Název projektu (oblast, číslo mapy) Závěrečná zpráva Zadání a nastínění postupu práce: Proveďte pohledové analýzy pro existující větrnou elektrárnu v ČR (dle vlastního výběru). Použijte

Více

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1 GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU Veronika Berková 1 1 Katedra mapování a kartografie, Fakulta stavební, ČVUT, Thákurova 7, 166 29, Praha, ČR veronika.berkova@fsv.cvut.cz Abstrakt. Metody

Více

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Přehled vhodných metod georeferencování starých map Přehled vhodných metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, katedra geomatiky 12. 3. 2015 Praha Georeferencování historická mapa vs. stará mapa georeferencování umístění obrazu mapy do referenčního

Více

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014

PROGRAM RP45. Vytyčení podrobných bodů pokrytí. Příručka uživatele. Revize 05. 05. 2014. Pragoprojekt a.s. 1986-2014 ROADPAC 14 RP45 PROGRAM RP45 Příručka uživatele Revize 05. 05. 2014 Pragoprojekt a.s. 1986-2014 PRAGOPROJEKT a.s., 147 54 Praha 4, K Ryšánce 16 RP45 1. Úvod. Program VÝŠKY A SOUŘADNICE PODROBNÝCH BODŮ

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE název předmětu TOPOGRAFICKÁ A TEMATICKÁ KARTOGRAFIE číslo úlohy název úlohy 2 Tvorba tematických

Více

7. Geografické informační systémy.

7. Geografické informační systémy. 7. Geografické informační systémy. 154GEY2 Geodézie 2 7.1 Definice 7.2 Komponenty GIS 7.3 Možnosti GIS 7.4 Datové modely GIS 7.5 Přístup k prostorovým datům 7.6 Topologie 7.7 Vektorové datové modely 7.8

Více

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU

DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Zeměměřický úřad DATA A SLUŽBY ZEMĚMĚŘICKÉHO ÚŘADU Ing. Bohumil Vlček Zeměměřický úřad Odbor správy a užití geoinformací 8. 11. 2013 Geografické informace poskytované ZÚ Geografické podklady, produkty

Více

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO

MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MAPY NAŽIVO PRO VÁŠ GIS PALIVO MICHAL SÝKORA TOPGIS, S.R.O. 4.6.2015 1 PROGRAM PREZENTACE Seznam.cz TopGis, s.r.o. O společných mapách O přístupu k mapám Nástroje pro práci s Mapy.cz GisOnline - GisManager

Více

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Oddělení Pozemkové úpravy a využití krajiny Brno www.vumop.cz Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách Brno 2014 Ing. Michal Pochop Vyhláška č. 13/2014

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR Motivace a cíle výzkumu Vznik nové vodní plochy mění charakter povrchu (teplotní charakteristiky,

Více

Novinky v Solid Edge ST7

Novinky v Solid Edge ST7 Novinky v Solid Edge ST7 Primitiva Nově lze vytvořit základní geometrii pomocí jednoho příkazu Funkce primitiv je dostupná pouze v synchronním prostředí Těleso vytvoříme ve dvou navazujících krocích, kde

Více

8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra

8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra 8. přednáška z předmětu GIS1 Rastrový datový model a mapová algebra Vyučující: Ing. Jan Pacina, Ph.D. e-mail: jan.pacina@ujep.cz Pro přednášku byly použity texty a obrázky z www.gis.zcu.cz Předmět KMA/UGI,

Více

Využití digitální stereofotogrammetrie jako podpůrných dat pro automatizovanou tvorbu lesnických tematických map

Využití digitální stereofotogrammetrie jako podpůrných dat pro automatizovanou tvorbu lesnických tematických map Využití digitální stereofotogrammetrie jako podpůrných dat pro automatizovanou tvorbu lesnických tematických map Filip Hájek a kolektiv Pracoviště fotogrammetrie a DPZ ÚHÚL pob. Frýdek-Místek hajek.filip@uhul.cz

Více

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i

Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i Zpráva o řešení úkolu za I. pololetí 2011 Výzkum uplatnění dat laserového skenování v katastru nemovitostí Červen 2011 Výzkumný ústav geodetický,

Více

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus

Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus Využití DPZ v Národní inventarizaci lesů (NIL2) - potenciál dat GMES/Copernicus Filip Hájek Forest Management Institute Czech Republic hajek.filip@uhul.cz 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus, 29.

Více

Truss 4.7. Předvolby nastavení tisku

Truss 4.7. Předvolby nastavení tisku Truss 4.7 Firma Fine s.r.o. připravila verzi 4.7 programu Truss. Tato verze přináší následující změny a vylepšení: Změna práce s násobnými vazníky Z důvodu omezení chyb v průběhu návrhu byl upraven způsob

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou Protokol č. 8 Stanovení zásoby relaskopickou metodou Zadání: Pro zadané dřeviny stanovte zásobu pomocí relaskopické metody. Součástí protokolu bude vyplněný protokol podle relaskopického formuláře (provedení

Více

Fotogrammetrické 3D měření deformací dálničních mostů typu TOM

Fotogrammetrické 3D měření deformací dálničních mostů typu TOM Fotogrammetrické 3D měření deformací dálničních mostů typu TOM Ing. Karel Vach CSc., s.r.o. Archeologická 2256, 155 00 Praha 5 http://www.eurogv.cz 1 Objekt SO 208 2 Technické zadání: - provést zaměření

Více

Digitální kartografie 10

Digitální kartografie 10 Digitální kartografie 10 Možnosti vizualizace geodat v ESRI ArcGIS Digitální kartografie 10 Digitální model terénu v geodatabázi Tvorba příčných profilů 3D vizualizace DMT v geodatabázi strana 2 Založte

Více

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková

Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Možnosti podpory plošné inventarizace kontaminovaných míst interpretací multi- a hyperspektrálního snímkování Jana Petruchová Lenka Jirásková Praha 13.6.2012 Multispektrální data cíl ověření vhodnosti

Více

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz

Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapa Česka: www.mapa-ceska.cz Mapový portál Mapa Česka, který je dostupný na internetové adrese www.mapa-ceska.cz, byl vytvořen v roce 2014 v rámci bakalářské práce na Přírodovědecké fakultě Univerzity

Více

Přehled činnosti f.foresta SG Databázové aplikace pro lesnictví

Přehled činnosti f.foresta SG Databázové aplikace pro lesnictví Přehled činnosti f.foresta SG Databázové aplikace pro lesnictví Foresta SG, a.s. Vznik v roce 1992 Zaměření zejména na: Organizačně-ekonomické poradenství Analýzy/predikce lesního hospodaření Řízení a

Více

OBSAH. Metoda 3D laserového skenování Výhody Důvody a cíle použití Pilotní projekt Postup prací Výstupy projektu Možnosti využití Závěry a doporučení

OBSAH. Metoda 3D laserového skenování Výhody Důvody a cíle použití Pilotní projekt Postup prací Výstupy projektu Možnosti využití Závěry a doporučení OBSAH Metoda 3D laserového skenování Výhody Důvody a cíle použití Pilotní projekt Postup prací Výstupy projektu Možnosti využití Závěry a doporučení METODA LASEROVÉHO SKENOVÁNÍ Laserové skenovací systémy

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

MISYS souřadnicové systémy, GPS MISYS. Souřadnicové systémy, GPS. Gdě Proboha Sú? www.gepro.cz. II/2012 Gepro, spol. s r.o. Ing.

MISYS souřadnicové systémy, GPS MISYS. Souřadnicové systémy, GPS. Gdě Proboha Sú? www.gepro.cz. II/2012 Gepro, spol. s r.o. Ing. MISYS Souřadnicové systémy, GPS Gdě Proboha Sú? Obsah Proč je tolik souřadnicových systémů? Zjišťování polohy pomocí GPS. Aktivní souřadnicová soustava. Hodnoty polohy stejného bodu v různých souřad. systémech

Více

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice Návod k prezentačnímu mapovému portálu Obsah: 1. Úvod... 3 2. Obecná část mapového portálu...

Více

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Mgr. Aleš RUDA Teorie, základnz kladní principy Organizovaný, počíta tačově založený systém m hardwaru, softwaru a geografických informací vyvinutý ke vstupu, správě,, analytickému

Více

Červené bahno. kolontár, maďarsko. PŘípadová studie

Červené bahno. kolontár, maďarsko. PŘípadová studie Červené bahno kolontár, maďarsko PŘípadová studie 1 BLOM spolu s Karoly Robert College dokončil analýzu průběhu ekologické katastrofy v Kolontáru v Maďarsku. Dr. Tomor Tamás, Karoly Robert College, tomor@karolyrobert.hu

Více

Projekt Poohří. Výstavba modelových sítí a automatizace v rámci tvorby modelových sítí. Zpráva o stavu řešení problematiky

Projekt Poohří. Výstavba modelových sítí a automatizace v rámci tvorby modelových sítí. Zpráva o stavu řešení problematiky Projekt Poohří. Výstavba modelových sítí a automatizace v rámci tvorby modelových sítí. Zpráva o stavu řešení problematiky RNDr. Blanka Malá, Ph.D., NTI, TUL Ing. Jan Pacina, Ph.D., UJEP Obsah: 1. Problematika

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km. TECHNICKÁ ZPRÁVA Číslo zakázky: Název zakázky: Název akce: Obec: Katastrální území: Objednatel: Měření zadal: Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632

Více

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz

16.3.2015. Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Ing. Pavel Hánek, Ph.D. hanek00@zf.jcu.cz Přednáška byla zpracována s využitím dat a informací uveřejněných na http://geoportal.cuzk.cz/ k 16.3. 2015. Státní mapová díla jsou stanovena nařízením vlády

Více

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného) Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného) 1 Obecný popis metody Particle Image Velocimetry, nebo-li zkráceně PIV, je měřící

Více

ScanStation P20 uživatelská kalibrace (procedura Check & Adjust)

ScanStation P20 uživatelská kalibrace (procedura Check & Adjust) ScanStation P20 uživatelská kalibrace (procedura Check & Adjust) ScanStation P20 and Cyclone 8.0 Introduction Meeting, 02 05 Oct 2012, Heerbrugg Bianca Gordon, překlad do češtiny Daniel Šantora Přehled

Více

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML

2 PŘÍKLAD IMPORTU ZATÍŽENÍ Z XML ROZHRANÍ ESA XML Ing. Richard Vondráček SCIA CZ, s. r. o., Thákurova 3, 160 00 Praha 6 www.scia.cz 1 OTEVŘENÝ FORMÁT Jednou z mnoha užitečných vlastností programu ESA PT je podpora otevřeného rozhraní

Více

PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY

PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Petr Dušánek ZÚ - zeměměřický odbor Pardubice 1 OBSAH PREZENTACE Litemapper 6800 Stručný popis

Více

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene NAZV QI102A079: Výzkum biomasy listnatých dřevin Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a dřevařská 9. února 2011 Cíl práce Cíl projektu: Vytvořit a ověřit metodiku pro sestavení lokálního

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

3D MODEL PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉHO

3D MODEL PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉHO Bakalářská práce na téma: 3D MODEL PAMÁTKOVĚ CHRÁNĚNÉHO AREÁLU NA ZÁKLADĚ KOMBINACE JEHO GEODETICKÉ A ARCHITEKTONICKÉ DOKUMENTACE CÍLE PRÁCE: VYTVOŘIT 3D MODEL ZÁMKU KOZEL ULOŽENÍ 3D MODELU DO ESRI GEODATABÁZE

Více

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR Vlastimil Kratochvíl * Příspěvek obsahuje popis vlastností některých postupů, využitelných pro transformaci souřadnic mezi geodetickými systémy

Více

MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ

MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ Ing. Danuše Svobodová, Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 1 Obsah prezentace Geportál ČÚZK stručný přehled možností, jež

Více

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf.

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký. www.vf. Experimentáln lní měření průtok toků ve VK EMO XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján 10.11.-14.11.2008 Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký Systém měření průtoku EMO Měření ve ventilačním komíně

Více

SKLAD ODPADŮ modul MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ Vedení evidence MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ NEBO ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ

SKLAD ODPADŮ modul MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ Vedení evidence MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ NEBO ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SKLAD ODPADŮ modul MOBILNÍ ZAŘÍZENÍ Vedení evidence MOBILNÍCH ZAŘÍZENÍ K VYUŽÍVÁNÍ NEBO ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ Obsah dokumentu Tento dokument popisuje a vysvětluje specifické činnosti vedení evidence v programu

Více

Geoinformační technologie

Geoinformační technologie Geoinformační technologie Geografické informační systémy (GIS) Výukový materiál l pro gymnázia a ostatní středn ední školy Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí 1952 Vytvořeno v rámci projektu SIPVZ 1357P2006

Více

DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15

DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15 DOPLNĚK 8 PŘEDPIS L 15 DOPLNĚK 8 - POŽADAVKY NA DATA TERÉNU A PŘEKÁŽEK (viz Hlava 10) Obrázek 8-1 Plochy pro sběr dat terénu - Prostor 1 a Prostor 2 1) Data terénu uvnitř oblasti o poloměru 10 km od ARP

Více

Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách

Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Název veřejné zakázky: Laserový 3D skener II Odůvodnění vymezení technických podmínek podle 156 odst. 1 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách Technická podmínka: Odůvodnění HW specifikace

Více

Služby katastru nemovitostí. JiříPoláček

Služby katastru nemovitostí. JiříPoláček Služby katastru nemovitostí JiříPoláček Obsah prezentace 1. Současné formy poskytování údajů KN 2. RÚIAN a jeho datové zdroje 3. Další kroky při implementaci směrnice INSPIRE 4. Novela vyhlášky 162/2001

Více

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU

Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Z E M Ě M Ě Ř I C K Ý Ú Ř A D NOVÉ ZDROJE GEOPROSTOROVÝCH DAT POKRÝVAJÍCÍCH ÚZEMÍ STÁTU Ing. Karel Brázdil, CSc. karel.brazdil@cuzk.cz 1 O B S A H P R E Z E N T A C E 1. Projekt nového mapování výškopisu

Více

13 Barvy a úpravy rastrového

13 Barvy a úpravy rastrového 13 Barvy a úpravy rastrového Studijní cíl Tento blok je věnován základním metodám pro úpravu rastrového obrazu, jako je např. otočení, horizontální a vertikální překlopení. Dále budo vysvětleny různé metody

Více

9 Prostorová grafika a modelování těles

9 Prostorová grafika a modelování těles 9 Prostorová grafika a modelování těles Studijní cíl Tento blok je věnován základům 3D grafiky. Jedná se především o vysvětlení principů vytváření modelů 3D objektů, jejich reprezentace v paměti počítače.

Více

xrays optimalizační nástroj

xrays optimalizační nástroj xrays optimalizační nástroj Optimalizační nástroj xoptimizer je součástí webového spedičního systému a využívá mnoho z jeho stavebních bloků. xoptimizer lze nicméně provozovat i samostatně. Cílem tohoto

Více

Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy

Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy Centrum Digitální Optiky Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy Výzkumná zpráva projektu Identifikační čí slo výstupu: TE01020229DV003 Pracovní balíček: Zpracování dat S-H senzoru

Více

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen.

GEODÉZIE II. metody Trigonometrická metoda Hydrostatická nivelace Barometrická nivelace GNSS metoda. Trigonometricky určen. ení. Princip určen. Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II Ing. Hana Staňková, Ph.D. 3. URČOV OVÁNÍ VÝŠEK metody Trigonometrická metoda

Více

PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY

PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD PROJEKT TVORBY NOVÉHO VÝŠKOPISU ČESKÉ REPUBLIKY Ing. Karel Brázdil, CSc. karel.brazdil@cuzk.cz 9.4.2009 1 VÝŠKOPIS ČESKÉ REPUBLIKY -v některých lokalitách

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

Návod na import měřených dat ("zápisníku") GROMA

Návod na import měřených dat (zápisníku) GROMA Návod na import měřených dat ("zápisníku") GROMA Před výpočtem je nutné založit soubor se seznamem souřadnic. Postup výpočtu a import měřených dat se musí zapisovat do souboru (protokol o výpočtech). Před

Více

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný

Více

Nástroj pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu.

Nástroj pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu. Uživatelský manuál pro práci s nástrojem pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu v prostředí ArcGIS Desktop 10.1 Nástroj pro výpočet času vítěze tratě v orientačním běhu. Martin KLÍCHA Olomouc,

Více

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT

Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT Karel Benda Petr Soukup ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie Zkušenosti s výukou ATLAS DMT na Stavební fakultě ČVUT Hotel Flora, Olomouc, 16. a 17 října 2012 Kdo jsme Kat. mapování

Více

GEPRO řešení pro GNSS Leica

GEPRO řešení pro GNSS Leica GEPRO řešení pro GNSS Leica GEPRO spol. s r. o. Ing. Jan Procházka GEPRO řešení pro GNSS Leica GNSS rover» odolný PC tablet s Win 7» GNSS anténa přes bluetooth» až 1 cm přesnost» KOKEŠ, MISYS, PROLAND

Více

3D skenování březen 2009. Vít Novotný, INSET s.r.o.

3D skenování březen 2009. Vít Novotný, INSET s.r.o. 3D skenování březen 2009 Vít Novotný, INSET s.r.o. 3D skener - popis Dvě kamery po stranách s osmi LED diodami na osvětlení pozičních bodů. Laserový křížový zářič ve tvaru X, bezpečný lidským očím. Třetí

Více

Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové

Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové Co je GIS a proč GIS? Geografický informační systém nástroj, poskytující informace

Více

Srovnání možností zaměření a vyhodnocení historické fasády

Srovnání možností zaměření a vyhodnocení historické fasády Srovnání možností zaměření a vyhodnocení historické fasády Ing. Bronislav Koska, Ing. Tomáš Křemen, Doc. Ing. Jiří Pospíšil, CSc. Katedra speciální geodézie Fakulta stavební České vysoké učení technické

Více

Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS Lokalita (název): Hosek246 Okres: Rakovník Katastrální území: Velká Buková ZPMZ: Organizace-firma zhotovitele:air Atlas spol. s

Více

Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele

Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele Milan Talich 12. konference Archivy, knihovny, muzea

Více

DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi

DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi Hana Nováková VÚV T.G.M., v.v.i. - Oddělení GIS a kartografie Co je DIBAVOD? DIgitální BÁze VOdohospodářských Dat (DIBAVOD) je pracovní označení návrhu katalogu

Více

ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK

ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK Zeměměřický úřad ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 9. dubna 2013, Hradec Králové http://geoportal.cuzk.cz ČÚZK - jaké geografické informace poskytuje Informace z katastru

Více

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad

Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod. Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Geografické podklady z produkce Zeměměřického úřadu možné využití pro dokumentaci dopravních nehod Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad Obsah Státní mapová díla - topografické mapy středních měřítek, Státní

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0021)

CZ.1.07/2.2.00/28.0021) Metody geoinženýrstv enýrství Ing. Miloš Cibulka, Ph.D. Brno, 2015 Cvičen ení č.. 1 Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Více

HODNOCENÍ KOROZE SKENOVACÍ TECHNIKOU

HODNOCENÍ KOROZE SKENOVACÍ TECHNIKOU Citace Slavíčková K., Grünwald A., Slavíček M.: Hodnocení koroze skenovací technikou. Sborník konference Pitná voda 2008, s. 367-372. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 HODNOCENÍ KOROZE

Více

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ

ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ ČÚZK POSKYTOVATEL ZÁKLADNÍCH GEOGRAFICKÝCH PODKLADŮ Ing. Petr Dvořáček Zeměměřický úřad 19. letní geografická škola 25.8.2011, Brno, Obsah prezentace Rezort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

Více

Tovek Tools. Tovek Tools jsou standardně dodávány ve dvou variantách: Tovek Tools Search Pack Tovek Tools Analyst Pack. Připojené informační zdroje

Tovek Tools. Tovek Tools jsou standardně dodávány ve dvou variantách: Tovek Tools Search Pack Tovek Tools Analyst Pack. Připojené informační zdroje jsou souborem klientských desktopových aplikací určených k indexování dat, vyhledávání informací, tvorbě různých typů analýz a vytváření přehledů a rešerší. Jsou vhodné pro práci s velkým objemem textových

Více

ASPOT - Rekonstrukce zásoby lesních porostů z údajů měřených pařezů

ASPOT - Rekonstrukce zásoby lesních porostů z údajů měřených pařezů ASPOT - Rekonstrukce zásoby lesních porostů z údajů měřených pařezů Uživatelská příručka k webové aplikaci Autoři projektu: Vedoucí projektu: Členové řešitelského týmu: Spoluřešitel projektu: Ing. Petr

Více