ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Č. 3

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Č. 3"

Transkript

1 Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Č. 3 Název: ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ NÍZKOPRAHOVÝCH SLUŽEB VE STŘEDOČESKÉM KRAJI Liberec, duben

2 Název projektu: Zadavatel studie: Realizátor: Název zprávy: Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji Krajský úřad Středočeského kraje NTI consulting, s.r.o. Škroupova 636/9, Liberec 1 Analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb ve Středočeském kraji Číslo zprávy: Závěrečná zpráva č. 3 Liberec, březen 2004 Autoři zprávy: Miroslav Charvát, Roman Gabrhelík Počet stran: 64 Počet příloh: 2 Vedoucí projektu: Vedoucí výzkumných studií: Konzultace a metodická podpora: Výzkumný tým: PhDr. Jiří Broža PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Mgr. Lenka Šťastná Mgr. Roman Gabrhelík Mgr. Mirek Charvát Mgr. Jaroslav Vacek Seznam závěrečných zpráv: Zpráva č. 1 Zpráva č. 2 Zpráva č. 3 Analýza systému koordinace a řízení krajské protidrogové politiky Analýza institucionálního kontextu poskytování služeb v oblasti protidrogové politiky Středočeského kraje Analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb ve Středočeském kraji Pro bibliografické citace: Charvát, M., Gabrhelík, R. (2004): Analýza potřeb klientů nízkoprahových zařízení ve Středočeském kraji. Závěrečná zpráva č. 3 projektu Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji. NTI consulting, s.r.o., Liberec. Miroslav Charvát, Roman Gabrhelík, NTI-consulting, s.r.o., 2004 Cover design NTI -- consulting, s.r.o.,

3 1 Obsah 1Obsah Úvod Design studie Analýzy potřeb Cíle výzkumné studie Zvolená metodika Rapid Assessment and Response Výzkumný soubor Metody získávání dat Zpracování a analýza dat Technické, organizační a personální zajištění výzkumu Časový plán studie Etické normy a pravidla výzkumu Vybrané charakteristiky regionu a cílové populace Popis výběrového souboru Analýza Kontakt cílové populace s nízkoprahovými službami Informovanost uživatelů o nízkoprahových službách Sdílení zkušeností a předávání informací mezi uživateli Informační letáčky a plakáty Spolupráce s médii a jiná celoplošná propagace Provázanost NS s ostatními zařízeními a službami v regionu Nástin možných strategií pro terénní program Kontext prvního kontaktu uživatelů s NS Klienti poprvé nechodí sami Očekávání klientů před prvním kontaktem s NS Zkušenost s prvním kontaktem Kódování klientů NZ Skrytá populace z pohledu klientů NS Prevalenční odhad problémových uživatelů Důvody k nevyužívání NS skrytou populací z pohledu klientů Souhrn nejdůležitějších zjištění Zkušenosti klientů s nízkoprahovými službami Hodnocení nabídky služeb Co klienti v nabídce nízkoprahových služeb postrádají Ideální nízkoprahové služby z pohledu klientů Souhrn nejdůležitějších zjištění Personál nízkoprahových služeb a klienti Důvěra / nedůvěra Vztah mezi pracovníkem NS a klientem Dodržování pravidel Osobnost klienta a pracovníka NS Gender v nízkoprahových službách Odbornost, personální a finanční zabezpečení z pohledu personálu NS Souhrn nejdůležitějších zjištění Substituční programy Substituční léčba metadonem

4 11.2Substituční léčba subutexem Subutexový substituční program v praxi Dostupnost subutexu Vzorce užívání Informovanost klientů o substituční terapii Souhrn nejdůležitějších zjištění Specifické problémy a perspektivy jednotlivých zařízení KC Kolín KC Benešov KC Nymburk CDP Kladno KC Helianna, Mladá Boleslav KC Příbram Diskuze Závěr Použitá literatura Příloha č. 1: Osnova záznamového archu Příloha č. 2 : Tématické okruhy semistrukturovaného interview

5 3 Úvod Projekt Analýza potřeb klientů nízkoprahových služeb (dále jen analýza potřeb), realizovaný v roce 2003, je substudií projektu Evaluace protidrogové politiky Středočeského kraje (dále též STK). Analýza potřeb je pilotním projektem majícím v budoucnosti umožnit standardní provádění tohoto typu kvalitativních studií v dalších regionech, včetně zohlednění většího počtu témat. Na základě získaných zkušeností bude pro rok 2004 vytvořen plán výzkumu, který již v sobě bude obsahovat získané zkušenosti a bude reflektovat povahu požadovaných dat. V STK jsou některá zařízení v provozu již delší dobu (např. KC Nymburk, KC Helianna Mladá Boleslav), mají relativně početnou a stálou klientelu s dobře fungujícími službami. Naopak jiná zařízení (např. KC Příbram, KC Kolín) se teprve snaží dostat do povědomí lidí, kteří se pohybují na drogové scéně jejich spádové oblasti. Tato zařízení teprve nejefektivnější cesty k poskytování kvalitních nízkoprahových služeb (dále jen NS) hledají. I tato zařízení se snaží vycházet z vědecky ověřených poznatků, jejich činnost směřuje k naplňování minimálních standardů poskytování péče uživatelům návykových látek a jsou v intenzívním kontaktu s protidrogovou koordinátorkou. Doba fungování každého z K-center, resp. množství jejich klientů, se mnohdy projevila v počtu provedených interview. Považovali jsme za nezbytné získat relevantní informace od klientů, kteří se nacházejí v regionu, kde se nízkoprahové služby zavádí nově (KC Příbram) nebo kde se zařízení musí vypořádat se svou minulostí (KC Kolín). V tomto bodě je zpětná vazba od klientů - uživatelů drog, obzvláště přínosná a může tak urychlit přechod ze stadia geneze do stadia dobře zavedeného nízkoprahového centra. Bohužel se nám nezdařilo kontaktovat v těchto dvou centrech odpovídající počet klientů (viz kapitola 3). Stejnou pozornost jsme však věnovali zařízením, která své služby nabízí klientům již několik let, neboť i zde existuje snaha poskytnout klientovi tu nejhodnotnější službu a minimalizovat rizika spojená s užíváním nelegálních substancí na nejnižší možnou míru

6 4 Design studie 4.1 Analýzy potřeb Pod pojmem analýza potřeb rozumíme nástroj, který nám na základě znalosti drogové scény umožňuje zvyšovat účinnost služeb, jejich optimalizaci vzhledem k možnostem a umožňuje plánování a tvorbu strategií. Analýza potřeb se snaží o postihnutí následujících úrovní léčebných služeb: 1) vyhodnocení vzájemného poměru kapacity léčebných služeb v regionu (komunitě) a prevalence a incidence poruch spojených s užíváním psychoaktivních substancí; 2) vhodné kombinace požadovaných služeb, které by reagovaly na rozličné potřeby týkající se poruch spojených s užíváním psychoaktivních látek; 3) koordinace služeb v rámci systému péče za účelem zajištění snazší dostupnosti tohoto systému, hladkého přechodu mezi jeho jednotlivými částmi a správného postupu v rámci follow-up fáze. Na každou ze tří úrovní popsaných výše lze nahlížet ze dvou perspektiv. První je perspektiva klienta jednotlivce, druhou je perspektiva systému (služby). Jaké jsou hlavní důvody, které poukazují na nezbytnost provádět analýzu potřeb? Jedním z důvodů pro provedení analýzy systému je identifikace služeb, které by měly v potřebných lokalitách reagovat na vznikající nebo již přítomné poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek. V ostatních oblastech, kde již takové služby k dispozici jsou, koordinovat jejich činnost tak, aby směřovaly k co nejvyšší efektivitě. Jako další z důvodů se ukazuje potřeba existence adekvátních informací, na jejichž základě je možno rozhodovat o míře a typu požadované služby v dané obci nebo regionu. Patrná je také snaha o dosažení rovnováhy mezi programy zaměřenými na prevenci, včasnou intervenci a léčbu, které jsou realizovány v rámci obecní komunity. V neposlední řadě je třeba ochránit celou populaci před možnými škodlivými následky spojenými s rostoucím trendem zneužívání návykových látek (např. riziko přenosu infekčních onemocnění). Z pohledu analýzy jedince (případová úroveň) se jako zásadní jeví posouzení a zařazení jedince, který vstupuje do systému péče, do vhodného programu. Neméně důležitá je také znalost účinnosti služby z pohledu jednotlivce - zda dostal to, co potřeboval. V každém případě musí být vyjasněny a zdokumentovány konkrétní cíle analýzy potřeb: zjištění skutečných potřeb klientů daného regionu před schválením a uvolněním finančních prostředků jako reakce na vnější poptávku, poskytnutí vodítka při rozdělování nových prostředků mezi několik nových zvažovaných alternativ. 4.2 Cíle výzkumné studie Se vznikem otevřených drogových scén a s následným nárůstem problémového užívání drog na počátku 90. let se přirozeně formovala také potřeba většího počtu a širšího spektra služeb a programů pro problémové uživatele drog a drogově závislé. Prioritní oblastí studie je analýza potřeb. Jedná se tedy především o snahu zjistit a ověřit: jaká je přijatelnost a atraktivnost poskytovaných služeb, jaká je dostupnost těchto služeb, zda služby odpovídají potřebám pokud ne, tak proč a jak by měly vypadat, či být zajišťovány, aby potřebám odpovídaly

7 Jak jsme již uvedli výše v textu, analýzou potřeb rozumíme zjišťování, jak samotní uživatelé drog vnímají kvalitu a účinnost nabízených služeb, jaká možná zlepšení by uvítali a proč. Přijatelností a atraktivitou služeb máme na mysli především to, v čem klient spatřuje přitažlivost té které služby, proč, jak často a za jakých podmínek nabídky využívá/nevyužívá. Dostupnost nízkoprahových služeb definujeme jako dosažitelnost vyhledávané služby v rámci regionu v přijatelném čase a za přijatelných podmínek (tj., zda je např. služba zdarma, či nikoli). 4.3 Zvolená metodika Rapid Assessment and Response Metody rychlého posuzování (Rapid Assessment and Response, dále jen RAP) patří dnes k jednomu z nejvýznamnějších souborů nástrojů pro výzkum obtížně dostupných skupin, jako je tomu u skryté populace (injekčních) uživatelů drog. Za výrazný prvek metodiky RAP je považována možnost včas zachytit různé lokální trendy, na něž je možno v krátké době přiměřeně reagovat sadou konkrétních opatření (Fitch, Stimson, 2003). RAP je využívána k provádění rychlých kvalitativních studií menšího rozsahu, zaměřených vždy k určitému problému. Aktuálnost zjištění v sobě nese i jistá omezení, která spočívají v určité míře povrchnosti a selektivnosti při práci s daty a jejich následné interpretaci. Metoda RAP byla zvolena, neboť odpovídala charakteru výzkumu především aktuálnosti, specifičnosti problému, práci se skrytou populací a nákladům. Použitou metodiku RAP na "Analýzu potřeb klientů využívajících nízkoprahových služeb" lze rozčlenit do čtyř úrovní: vytvoření informační základny, nominační techniky, metody získávání dat, analýzy a interpretace dat. Před zahájením výzkumu, resp. v první části byly identifikovány zdroje dat (např. Zábranský et al., 2002, Miovský, 2002). Z nich byl následně sestaven profil aktuálního stavu znalostí o problému a byla vypracována informační báze. S vytvořenou informační základnou se pracuje v průběhu celého výzkumu, především pak v závěrečné části analýzy a interpretace dat (viz kapitola 1.5). 4.4 Výzkumný soubor Předmětem našeho zkoumání byly názory, zkušenosti a potřeby klientů využívajících nízkoprahových služeb, obecně tedy uživatelů nelegálních drog. Základní snahou při sestavování souboru je koncipovat soubor respondentů tak, aby byly zastoupeny všechny skupiny, které využívají služeb nízkoprahových programů, a dosáhnout tzv. teoretické nasycenosti dat. Na základě informační báze bylo stanoveno, že informace budou v STK získávány jednak z interview (viz dále v textu) se samotnými uživateli psychoaktivních substancí a na základě informací, které získáme od klíčových poskytovatelů služeb formou ohniskových skupin (viz dále v textu). Celkem tedy bylo v STK provedeno 29 interview s uživateli drog, 1 interview s klíčovým informantem a 1 ohnisková skupina s pracovníky nízkoprahových služeb. 4.5 Metody získávání dat Při procesu identifikace a kontaktování vhodných participantů (klientů využívajících NS) jsme úzce spolupracovali s personálem nízkoprahových zařízení. Tato spolupráce měla především dvojí význam: byli jsme klienty přijati s větší důvěrou a tím se také zvýšil úspěch rekrutace, - 7 -

8 nebyly narušeny etické principy, které proklamují pracovníci NS, ale i samotní badatelé. Rozhovory s participanty byly nahrávány pouze na diktafon (vždy po podání informovaného souhlasu). Celková doba kontaktu s klientem se pohybovala kolem 60 minut. V úvodní části rozhovoru jsme se věnovali vyplňování záznamového archu. Výhodou byla časová úspora a zisk standardizovaných základních údajů o participantovi. Ve zbývajícím čase bylo s klientem vedeno semistrukturované interview (Seidman, 1998). Semistrukturované interview patří mezi základní metody získávání dat. Počet interview byl stanoven na jeden rozhovor s každým spolupracujícím klientem, s ohledem na charakter výzkumu a s ohledem na technické zvládnutí výzkumu (ztížená možnost kontaktovat jednoho uživatele vícekrát aj.). Se zástupci jednotlivých typů nízkoprahových zařízení a služeb byla ve středočeské lokalitě uskutečněna jedna ohnisková skupina, která sloužila k doplnění informací a k ověření získaných poznatků od klientů NS. Metoda ohniskových skupin využívá skupinové dynamiky účastníků a slouží k získávání názorů, hodnot a přání určité cílové skupiny (Morgan, 1997). Ohnisková skupina proběhla v STK se čtyřmi pracovníky NS a třemi členy výzkumného týmu. Diskuse byla vedena jedním moderátorem, který udržoval téma diskuse. Diskuse byla zaznamenávána na diktafon. 4.6 Zpracování a analýza dat Nutnou podmínkou práce s daty je jejich doslovný přepis (verbatim). Při pokusu o redukci získaného materiálu přímo při transkripci (přepisu) audionahrávky hrozí riziko ztráty důležitých údajů, jejichž významnost nemusí být v úvodní části analýzy zřejmá. Mimo doslovný přepis jsme během analýzy pracovali s vyplněným protokolem (tzv. kartou participanta, viz příloha č. 1) a poznámkami tazatele (pozorování a kvalifikovaný odhad). V první fázi práce s daty byly v přepsané verzi rozhovoru identifikovány významové jednotky (tj. nositelé relevantních informací) a byla provedena tzv. redukce I. řádu. Redukcí I. řádu se rozumí vyloučení nepodstatného obsahu věty (tzv. slovní vata), který snižuje orientaci v textu (Miovský, 2002). Riziko eliminace podstatné části textu se snižuje se zkušeností výzkumníka (Straus, Corbinová, 1999). Opětovně se vyskytující významové jednotky napříč souborem nám umožňují vytvořit kategorie a subkategorie, ke kterým jsou následně přiřazovány významy podobné povahy (kódování). Cirkulární povaha práce s daty zakódování významu, opuštění a následný návrat ve světle nových skutečností je pro časově náročnou práci s kvalitativními daty charakteristická. Dosud popisovaný postup je ve shodě s metodikou zakotvené teorie (Straus, Corbinová, 1999), ze které jsme v úvodní fázi práce s daty vycházeli. Dále jsme při tvorbě významu získaných jednotek kvalitativních dat vycházeli především z níže popsaných postupů Milese a Hubermana (1994). Po zakódování jsme byli schopni obsahy řadit a seskupovat do induktivně vytvořených kategorií. Tento proces je označován jako vytváření trsů (clustering). Další z použitých postupů lze označit jako výčet (counting), který umožňuje práci s četností a frekvencí výskytu sledovaného jevu. Pomocí techniky výčtu si mnohdy můžeme odpovědět na otázku, co zde je či existuje. Poslední fází práce s daty představoval návrat k původním přepisům. Za účelem dodržení správnosti získaných údajů a pro zvýšení důvěryhodnosti výzkumu jsme užili především následujících validizačních technik: triangulace (zdrojů, analyzantů), kontroly efektu výzkumníka, kontroly reprezentativnosti a nezávislého auditu (Čermák, Štěpáníková, 1998). 4.7 Technické, organizační a personální zajištění výzkumu Studie byla materiálně a finančně zabezpečena v rámci schváleného projektu. Pro provádění (nahrávání) rozhovorů a ohniskových skupin bylo obstaráno technické vybavení (diktafony, baterie, audiokazety, kancelářské potřeby)

9 Výzkumná substudie je součástí projektu Evaluace protidrogové politiky STK, který je veden PhDr. Jiřím Brožou a PhDr. Michalem Miovským. Interview a ohniskové skupiny prováděli zaškolení tazatelé Mgr. Roman Gabrhelík a Mgr. Miroslav Charvát. Ti také provedli doslovný přepis a zpracování rozhovorů. Analýza dat a vyhotovení závěrečné zprávy byly v režii tříčlenného výzkumného týmu (Mgr. Gabrhelík, Mgr. Charvát a PhDr. Miovský, který je současně také odborným garantem celého projektu). 4.8 Časový plán studie Září (2003): proškolení tazatelů stanovena konečná podoba metod Říjen listopad: sběr dat (rozhovory s informanty, ohnisková skupina) sestavení ohniskových skupin, termínů jejich konání transkripce audionahrávek a průběžná analýza získaných dat Listopad - prosinec: analýza získaných dat Leden (2004) únor: psaní závěrečné zprávy z výzkumu vytvoření metodiky sběru kvalitativních dat 4.9 Etické normy a pravidla výzkumu Jakákoliv badatelská práce na poli psychologického výzkumu v sobě nutně nese celou řadu etických problémů. Etické principy obecně požadují, aby zkoumané osoby byly považovány za plnoprávné partnery a mnohdy také za spoluautory výzkumu. Do zvláštního postavení se dostávají badatel i respondent uživatel nelegálních substancí, při práci na drogové scéně. Přísné dodržování etických standardů nám umožňuje vyvarovat se konfliktním situacím. Základním předpokladem a závazkem při získávání informací prostřednictvím interview bylo neohrozit a nepoškodit účastníky výzkumu. Současně se tento problém týkal také tazatele. Proto byla přijata následující opatření: Rozhovory byly prováděny zaškolenými tazateli. Respondenti se účastnili dobrovolně, bez nároku na finanční odměnu. Účastníci výzkumu byli vždy na začátku interview seznámeni se všemi základními informacemi o studii a svých právech, včetně práva odmítnout nahrávání nebo práva kdykoli žádat o zničení nahrávky (informovaný souhlas). Respondenti byli náležitě chráněni před fyzickou a duševní nepohodou, újmou či nebezpečím, jež by mohly nastat v důsledku rozhovoru. V případě, kdy by výzkumné postupy vyústily v nežádoucí následky pro respondenta, tazatel nese odpovědnost za odhalení a odstranění nebo nápravu těchto následků. Nahrávky budou bezpečně archivovány a mohou být využity výhradně pro účely tohoto výzkumu. Nebude k nim mít přístup nikdo další a nesmí být využity k žádné jiné činnosti. Všechny údaje, jichž by bylo možné využít k identifikaci respondenta, budou z písemného záznamu interview odstraněny a dále s nimi nebude pracováno - 9 -

10 anonymita tedy bude zachována (ve smyslu znění zákona 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů). Respondenti byli seznámeni také s jejich právem kdykoli přerušit účast na této studii, neodpovídat na otázky či kdykoli přerušit rozhovor apod. Rádi bychom zde poděkovali všem účastníkům výzkumu za jejich čas a ochotu, se kterou nám vycházeli vstříc. Taktéž děkujeme pracovníkům nízkoprahových zařízení za plodnou a milou spolupráci. Zvláštní dík patří vedení KC Helianna v Mladé Boleslavi za poskytnutí prostor, ve kterých proběhla ohnisková skupina s personálem nízkoprahových služeb. 5 Vybrané charakteristiky regionu a cílové populace Středočeský kraj je specificky ovlivněn tím, že obklopuje hlavní město Prahu. Svým způsobem se to projevuje téměř ve všech oblastech, z nichž některé jsou reprezentovány v tabulkových údajích. Pro lepší orientaci a pro srovnání uvádíme nejen hodnoty pro Středočeský kraj, ale i pro Prahu a celou Českou republiku. Následující dvě tabulky se týkají celkové populace v kraji a jejích hlavních charakteristik. Tab. č. 1 - Střední stav obyvatelstva, narození, zemřelí a přirozený přírůstek Střední stav obyvatelstva Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Hrubá míra přirozeného přírůstku (v ) Hl.m. Praha ,14 Středočeský kraj ,70 Česká republika ,52 Zdroj: Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2002, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Tab. č. 2 - Věková struktura obyvatelstva Obyvatelstvo ve věku 0-14 let (v %) Obyvatelstvo ve věku let (v %) Obyvatelstvo ve věku nad 65 let (v %) Hl.m. Praha 13,1 70,7 16,2 Středočeský kraj 15,6 70,1 14,3 Česká republika 15,7 70,4 13,9 Zdroj: Pohyb obyvatelstva v ČR za rok 2002, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Důležitými faktory, které spoluurčují výskyt problémového užívání návykových látek v dané oblasti, jsou procentuální zastoupení zaměstnanosti podle ekonomických sektorů, průměrná mzda a míra registrované nezaměstnanosti. Opět je zde patrné již zmiňované ovlivnění blízkostí hlavního města (pro klienta je pohyb po Praze výhodný z hlediska anonymity, hl. město je centrem dění aj.). Například průměrná mzda je sice celkově pod celorepublikovým průměrem, ale co se týče srovnání s ostatními kraji, je hned po Praze nejvyšší. Tab. č. 3 - Zaměstnanost obyvatelstva podle sektorů Zaměstnanost v zemědělství (v %) Zaměstnanost v průmyslu (v %) Zaměstnanost ve službách (v %) Hl.m. Praha 0,5 21,3 78,2 Středočeský kraj 5,1 38,8 56,1 Česká republika 4,8 39,9 55,2-10 -

11 Tab. č. 4 - Průměrná mzda (k ) Průměrná mzda Hl.m. Praha Středočeský kraj Česká republika Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2003, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Tab. č. 5 - Míra registrované nezaměstnanosti za rok 2003 Míra registrované nezaměstnanosti (v %) Hl.m. Praha 3,7 Středočeský kraj 7,2 Česká republika 7,3 Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2003, ČSÚ, 2003 (www.czso.cz) Graf č. 1 Míra nezaměstnanosti v SČK k podle bývalých okresů Míra nezaměstnanosti v % ,85% Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Prahavýchod Prahazápad Příbram Rakovník Zdroj: Pozn.: 6,85% je průměrná registrovaná míra nezaměstnanosti v SČK; data jsou aktuální k , proto se liší od údaje 7,2% v předchozí tabulce. Přestože se celková míra registrované nezaměstnanosti nijak neliší od celorepublikového průměru, je vysoce variabilní v rámci bývalých okresů. Velice nízká je podle údajů z prvního pololetí roku 2003 například v Benešově, Praze-východ, Praze-západ či Mladé Boleslavi. Naopak vysoká je na Kladensku či Kutnohorsku, kde překračuje hladinu 10%. Tyto rozdíly se mohou promítat do drogové problematiky. Mohou se například projevovat ve zcela specifických vzorcích užívání návykových látek, různých pravidlech pro fungování černého trhu a tím tedy i v celkové dostupnosti jednotlivých nelegálních drog v jednotlivých regionech (bývalých okresech). U zjištěných trestných činů, které byly policií ČR klasifikovány jako drogové, je v absolutním počtu Středočeský kraj na druhém místě hned za Jihomoravským krajem (včetně města Brna). V přepočtu na obyvatel je předstižen ještě krajem Karlovarským, Ústeckým a Libereckým. Zbylé kraje v této charakteristice významně převyšuje. Tab. č. 6 - Zjištěné drogové trestné činy v roce 2002 Zjištěné drogové trestné činy Drogové trestné činy v přepočtu na obyvatel Hl.m. Praha ,

12 Středočeský kraj ,64 Česká republika ,45 Zdroj: Statistický výkaz kriminality za rok 2002, Policejní prezidium ČR, 2003 Pro ilustraci vývoje prevalence užívání některých často zneužívaných látek uvádíme celorepublikový přehled výsledků středoškolských dotazníkových studií ESPAD z let 1995, 1999, Kromě velmi výrazného nárůstu užívání marihuany vzrůstá pouze užívání extáze z 0,2% v roce 1995 na 8,3% v roce 2003 (údaj v tabulce chybí). U ostatních drog lze vypozorovat buďto stagnaci (např. užívání halucinogenních látek nebo čichání těkavých látek), nebo dokonce pokles (viz prevalenci užívání heroinu a pervitinu). Podrobné výsledky z jednotlivých krajů jsme neměli k dispozici. Tab. č. 7 - Zkušenosti s drogami u populace 16letých v letech 1995, 1999, 2003 (v %) Skupiny CŽ P12M P30D užívaných látek Marihuana nebo hašiš 21,8 34,6 43,6 16,4 27,6 35,7 7,0 16,2 19,2 Opioidy 1,7 4,4 2,4 1,2 2,9 1,3 0,5 1,1 0,4 Stimulancia 1,8 5,5 4,2 1,4 3,9 3,0 0,7 2,1 1,2 Rozpouštědla 7,6 7,2 9,0 3,4 3,2 4,3 1,3 1,3 1,3 Zdroj: ESPAD, 2003 Pozn.: Výsledky za celou Českou republiku; výskyt užívání drog za celý život (CŽ), za posledních 12 měsíců (P12M) a za posledních 30 dnů (P30D). K prevalenci, kterou udává ESPAD, je nutné dodat, že vychází z dotazníků administrovaných na středních školách a učilištích u skupiny 16letých. Problémoví uživatelé nelegálních drog a skrytá populace uživatelů však z těchto přehledů často vypadávají, jednak kvůli svým častým absencím, a také z důvodu vyloučení ze školy. Uvádíme zde tedy odhady počtu problémových uživatelů pro rok 2003 podle Národního monitorovacího centra (dále též NMS). Středočeský kraj je na tom podle odhadu se svými 3350 uživateli stejně jako kraj Jihomoravský. Kromě Prahy ho v odhadovaném počtu problémových uživatelů předčí pouze kraj Ústecký (4200). Stejně jako jsme se zmiňovali již výše, nemusí to vždy znamenat potřebu budovat nová zařízení odpovídající počtu uživatelů, neboť předpokládáme, že velká část uživatelů využívá služeb pražských nízkoprahových zařízení (bude součástí jedné z následujících zpráv). Tab. č. 8 - Prevalence problémových uživatelů drog v roce 2002 Počet problémových uživatelů drog Přepočet na obyvatel ve věku let Hl.m. Praha ,3 Středočeský kraj ,2 Česká republika ,9 Zdroj: NMS, 2003 Následující tabulka udává počty jednotlivých zařízení poskytujících služby uživatelům drog ve Středočeském kraji. Je sestavena na základě nám známých informací a aktuálního šetření v rámci programu Evaluace nízkoprahových služeb a nemusí se shodovat ani s minulým ani s aktuálním Adresářem zařízení poskytujících služby a léčbu uživatelům drog. Tab. č. 9 - Zařízení poskytující služby uživatelům drog

13 Středočeský kraj (leden 2004)* Nízkoprahová zařízení Terapeutické komunity Psychiatrické léčebny Substituční léčba 1 metadon 9 subutex Zdroj: Adresář zařízení poskytujících služby a léčbu uživatelům drog; *aktualizace Mgr. Jaroslav Vacek Detoxifikační jednotky Dynamický vývoj či možná nepřesnost v registracích jednotlivých zařízení poskytujících výměnu injekčního materiálu je patrná i z udávaných počtů v následující tabulce, která spojuje údaje HS a RVKPP. Tab. č Výměnný program stříkaček a jehel Zařízení a Terénní programy a Počet vyměněných stříkaček a Počet výměnných programů b Počet vyměněných stříkaček b V přepočtu na obyvatel b Hl.m. Praha Středočeský kraj Česká republika Zdroj: a) Výroční zpráva ČR , Hygienická stanice hl. m. Prahy, 2003 b) Závěrečné zprávy projektů nízkoprahových zařízení podpořených RVKPP v roce 2002 Počty žadatelů o první léčbu i počty všech žadatelů o léčbu podle základní užívané drogy jsou též částečně zkresleny. Za prvé slučují údaje ze zdravotnických zařízení (AT, PL) s kontakty z nízkoprahových služeb, které se na celkovém počtu podílejí více jak polovinou. Druhou nepřesností se zdá být přeceňovaný počet uživatelů konopných drog. Je to zřejmě dáno nekritickým používáním vstupních dotazníků, kde jsou jako primární podle výpovědí klientů často uváděny konopné drogy, ačkoliv droga, kvůli které uživatel vyhledal pomoc, může být jiná. Uvedeným problémem se již zabývali autoři Výroční zprávy ČR o stavu ve věcech drog za rok 2002 ve zvláštní kapitole věnované právě žádostem o léčbu v kontextu uživatelů konopných drog (Mravčík et al., 2003).Potřebný přehled situace ve využívání všech služeb ve Středočeském kraji nám tyto tabulky nicméně přinášejí. Tab. č Žadatelé o první léčbu podle základní užívané drogy Všechny drogy Heroin, ostatní opioidy Konopné drogy Pervitin, stimulancia Halucinogeny Rozpouštědla Sedativa, hypnotika Jiné drogy, léky Hl.m. Praha Středočeský kraj Česká republika Zdroj: Výroční zpráva ČR , HS hl. m. Prahy, 2003 Tab. č Všichni žadatelé o léčbu podle základní drogy Heroin, Pervitin, Všechny Konopné ostatní stimulancia drogy drogy opioidy Halucinogeny Rozpouštědla Sedativa, hypnotika Hl.m. Praha Středočeský kraj Česká republika Jiné drogy, léky

14 Zdroj: Výroční zpráva ČR , HS hl. m. Prahy, 2003 Tab. č Pacienti evidovaní na ambulantních AT pracovištích v roce 2001 Pacienti evidovaní na AT pracovištích v souvislosti s užíváním alkoholu v souvislosti s užíváním drog Hl.m. Praha Středočeský kraj Česká republika Zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2001, ÚZIS ČR, 2002 Ostře sledovaným faktorem je samozřejmě výskyt virové hepatitidy v souvislosti s uživateli drog. Uvádíme zde nám dostupné a bohužel nepříliš aktuální údaje z roku Aktuální údaj týkající se virové hepatitidy typu C přinášejí výsledky seroprevalenční studie VHC z roku 2003, podle které vychází ze všech testů provedených u uživatelů drog ve vybraných zařízeních v celé ČR 31,2% s pozitivním výsledkem (Zdroj: Seroprevalenční studie VHC, NMS, 2003). Tab. č Virové hepatitidy v celé populaci a u injekčních uživatelů drog Injekční uživatelé Injekční VHA VHB VHC uživatelé celkem počet % celkem celkem Injekční uživatelé počet % počet % Hl.m. Praha , , ,8 Středočeský kraj , , ,4 Česká republika , , ,6 Zdroj: Epidemiologie drog a uživatelů drog ČR 2001, HS hl. m. Prahy, Popis výběrového souboru Naším cílem bylo kontaktovat klienty NS ve Středočeském kraji. Následující tabulky vykreslují nejdůležitější charakteristiky našeho souboru a chtěli bychom zdůraznit, že vzhledem ke způsobu výběru účastníků a také k jejich celkovému počtu se uvedená data a kritéria nedají zobecnit na celkovou populaci klientů NS. Tab. č. 15 Zastoupení jednotlivých věkových skupin Věková skupina Absolutní četnost Průměrný věk všech účastníků 22,5 let Průměrný věk všech účastníků je 22,5 let. Nejmladšímu účastníkovi bylo 16 let a nejstarším dvěma bylo 30 let. Nejpočetněji je zastoupena věková skupina od let, která tvoří více jak polovinu souboru. Modus, nejčetnější hodnota v souboru, činí 23 let a je zastoupena celkem 6krát. Medián, střední hodnota v souboru, je též 23 let. Všechny míry centrální tendence svědčí tedy svou shodou o dobrém věkovém rozložení souboru, tedy že věkový průměr souboru není ovlivněn několika málo extrémními hodnotami v žádném směru

15 Ve Středočeském kraji je v provozu 6 zařízení poskytujících NS pro uživatele drog. Snažili jsme se dosáhnout přibližně rovnoměrného počtu účastníků z každého zařízení, výsledný přehled, který je uveden v tabulce č. 16, však odráží některé technické problémy, se kterými jsme se při snaze naplnit tento požadavek setkali. Tab. č. 16 Počty účastníků v jednotlivých městech (podle pohlaví a typu NS, kde byli kontaktováni) Město Celkem Muži Ženy K-centrum Terén Benešov Kladno Kolín Mladá Boleslav Nymburk Příbram Rakovník Celkem 29 účastníků Nepodařilo se nám získat žádné klienty z Centra drogové prevence Kladno. S pracovníky jsme byli pouze v telefonickém kontaktu. Bylo nám řečeno, že se jim žádné těžké uživatele ochotné s námi spolupracovat nepodařilo kontaktovat. Údajně z toho důvodu, že se stahují do Prahy, a tudíž nevyužívají služeb kladenského CDP. Podle nám dostupných informací ukončilo nízkoprahové zařízení v Rakovníku k 31. prosinci 2003 svou činnost. V Kolíně se nám i přes několik návštěv a velkou snahu personálu nepodařilo kontaktovat dostatek klientů. Je to způsobeno faktem, že tamní K-centrum teprve začíná fungovat a má ještě velmi málo klientů. Z celkového počtu 2 klientů je jeden zástupcem spíše skryté populace, která NS v Kolíně zatím nechce využívat. Hlavní příčinou je zřejmě nedůvěra. Z tohoto důvodu jsme se také rozhodli kontaktovat bývalého streetworkera, který měl s cílovou populací dobrý kontakt a který podle našeho mínění poskytl cenné informace. Jako dostačující se nám jevily 2 rozhovory s klienty terénního programu v Příbrami. Snažili jsme se dosáhnout poměru 2:1 mezi klienty kontaktovanými v K-centrech a v terénním programu, výsledný poměr 20:9 vyhovuje tomuto požadavku. Nedá se však říci, že existují dvě zcela oddělené skupiny, z nichž by každá využívala pouze jednu z uvedených variant NS. Více o tom vypovídá následující tabulka. Tab. č. 17 Frekvence využívání NS a průměrný věk prvního kontaktu Streetwork K-centrum Vůbec 10 Vůbec 5 1x za měsíc a méně 8 1x za měsíc a méně 10* 1x za týden 10 1x za týden 4 2x 3x za týden a více 1 2x 3x za týden a více 10 Celkem využívá 19 Celkem využívá 24 Průměrný věk prvního kontaktu (N=19) Průměrný věk prvního kontaktu (N=24) 19,3 let 19,2 let

16 *Do kategorie 1x za měsíc a méně jsme zařadili i jednoho účastníka, který byl v K-centru poprvé v životě. Klíčovou nízkoprahovou službou je výměna injekčního materiálu, a tím je také dána cílová populace, ze které jsme vybírali klienty pro naší analýzu. Snažili jsme se kontaktovat převážně těžké uživatele nelegálních drog spadající do kategorie tzv. problémových uživatelů dle definice EMCDDA (Hartnoll, 1997), tj. uživatele stimulancií, opioidů nebo jakýchkoli drog injekční formou aplikace. Do souboru nebyli zařazováni tzv. rekreační uživatelé. Následující tabulka ukazuje, že z celkového počtu 29 kontaktovaných klientů jich 24 užívá injekčně, a z toho 20 déle jak dva roky. Více jak dva dny v týdnu nebo dokonce denně si injekčně aplikuje drogy celkem 20 klientů z našeho souboru. Tab. č. 18 Trvání a frekvence injekční formy aplikace drog u účastníků analýzy Doba trvání injekční formy aplikace V současné době drogy injekčně neužívá 5 Frekvence injekční formy aplikace Méně než 3 měsíce 0 Neužíval v posledním měsíci měsíců 1 1x až 3x za měsíc měsíců 2 1x týdně měsíců dnů v týdnu 14 Déle než 2 roky 20 Denně 6 Další důležitou charakteristikou, kterou jsme u našeho souboru sledovali, je místo, kde klienti aktuálně žijí. Bez domova jich je v současné době 7. Tab. č. 19 Místo, kde a jak účastníci výzkumu aktuálně žijí Kde a jak bydlí S rodiči Samostatně* Bez domova** Absolutní četnost *Do kategorie samostatně jsme zařadili odpovědi typu: s přítelkyní, s kamarádem, sám ve vlastním bytě atp. **Do kategorie bez domova jsme zařadili odpovědi typu: na ulici, na squatu atp. V našem souboru se nevyskytl nikdo, kdo by neměl dokončenou povinnou školní docházku, též se neobjevil nikdo, kdo by pokračoval studiem na VŠ či VOŠ. Tab. č. 20 je tedy přizpůsobena faktu, že všichni účastníci pokračovali nebo pokračují ve studiu na odborném učilišti či střední škole. Pouze 12 z nich má již ukončené středoškolské vzdělání, z toho doposud jen 3 účastníci úspěšně složili maturitu. Pokud odhlédneme od 4 účastníků, kteří stále pokračují v docházce a jejichž budoucnost je nejasná, dá se říci, že zhruba polovině účastníků se nepodařilo dokončit střední školu či učiliště. Pouze základním vzděláním je tedy vybaveno 13 účastníků. Kategorie nedokončilo také upozorňuje na skutečnost, že právě tito uživatelé vypadávají z celorepublikových epidemiologických středoškolských studií (ESPAD) a stávají se těžko zachytitelnou skrytou populací. Tab. č. 20 Vzdělání účastníků výzkumu (N=29) Ukončilo vzdělání Pokračuje Nedokončilo SŠ bez maturity SŠ s maturitou Celkem S úrovní vzdělání úzce souvisí i ekonomická aktivita klientů NS, kteří se zúčastnili naší analýzy. Diskutabilní je kategorie příležitostné brigády, které jako svůj zdroj obživy uvedlo 6 klientů. Nezjišťovali jsme podrobně, co si pod tímto termínem klienti představují, ani kolik dnů v roce se této činnosti věnují. Co se týče nezaměstnaných klientů, 8 z 12 uvedlo, že jsou registrováni na úřadu práce

17 Tab. č. 21 Ekonomická aktivita u zkoumaného souboru (N=29) Ekonomicky aktivní 12 Stálé zaměstnání 6 Příležitostné brigády 6 Nezaměstnaní 12 Nevýděleční 17 Studenti, žáci 4 Invalidní důchod 1 K české národnosti se přihlásilo 26 klientů, k romské 2 a jen 1 klient udal národnost slovenskou. Zástupci jiných menšin či cizí státní příslušníci se v našem souboru nevyskytovali. Celkem jsme tedy zpracovávali 29 rozhovorů s klienty NS (K-center a terénních programů), 1 rozhovor s klíčovým informantem - bývalým pracovníkem terénního programu a 1 ohniskovou skupinu s pracovníky zastupujícími 4 zařízení (KC Benešov, KC Kolín, KC Mladá Boleslav a KC Nymburk). Zařízení NS ve Středočeském kraji, která byla o konání ohniskové skupiny informována a nevyslala své zástupce, jsou tedy K-centrum Příbram (z důvodů částečných úvazků v jiných zaměstnáních) a Centrum drogové prevence Kladno (z personálních a finančních důvodů; s pracovníky tohoto zařízením se nám nepodařilo navázat osobní kontakt; pouze si toto zařízení stěžovalo, že naše kontaktní dopisy a telefonáty nepřicházejí v dostatečném předstihu)

18 7 Analýza 8 Kontakt cílové populace s nízkoprahovými službami 8.1 Informovanost uživatelů o nízkoprahových službách Aby nízkoprahové služby (dále též NS) mohly v daném regionu skutečně efektivně fungovat, musí o nich cílová populace vědět. Počet uživatelů, kteří se rozhodnou NS využívat, velmi úzce souvisí s počtem uživatelů, kteří byli nějakým způsobem osloveni. Je důležité si uvědomit, že uživatelé nelegálních drog jsou skupinou dosti uzavřenou. Nekontaktovaní uživatelé se dokonce nazývají skrytou populací. Zvláště v počátečních stadiích rozvoje závislosti skrývají daní jedinci své užívání (před rodiči, ve škole...), a pokud nemají výraznější problémy (ztráta domova, zdravotní komplikace apod.), nic je ke kontaktu s jakoukoliv pro ně neznámou institucí nemotivuje. Velmi často též tito ohrožení jedinci, ať už v důsledku braní drog či na základě premorbidních osobnostních charakteristik, mají velké problémy v sociální komunikaci i v kontaktu s formální autoritou. Zároveň jsou však skupinou vysoce rizikovou, co se týče přenosu virových hepatitid či jiných komplikací způsobených užíváním nelegálních drog. Je tedy potřebné nalézat takové způsoby informování a oslovování skryté populace uživatelů nelegálních drog, které budou výše uvedená fakta brát v úvahu a budou i dostatečně účinné. Zaměřili jsme se proto na zkušenosti klientů z našeho souboru a zjišťovali, jaké je povědomí o službách NS mezi uživateli a jakými kanály se tyto informace šíří. Jako dostatečně informovaní o NS ve svém okolí se cítí 19 klientů (protokol 8)...Já si myslím, že je to dost známý. Myslím si, že každej ví, že si to řeknou mezi sebou, kdo jako žije už trochu v tom světě. Na nedostatek informací si stěžovali pouze 3 klienti našeho souboru. Tento poměr však nemůžeme brát tak optimisticky, protože se jedná o uživatele, kteří jsou s nějakou NS již v kontaktu. Někdy může být i pro zkušeného klienta (např. z Prahy) obtížné najít poprvé dané zařízení, které mu doporučili kamarádi, (protokol 12)...protože normální lidi, ty absolutně nevědí, když se zeptám na K- centrum, a ty, který třeba vědí, co to je, tak ještě na tebe spíš koukaj divně. Jiný klient, který v době našeho rozhovoru byl v K-centru poprvé, vypověděl, že než ho tam ten den kamarád přivedl, tak o centru nevěděl nic, (protokol 10)...ani že existuje. Pokusíme se podrobněji popsat jednotlivé způsoby, jak se informace o NS a zkušenostech s nimi mezi uživateli šíří, jak se klienti z našeho souboru o službách dozvěděli. Mapovali jsme také strategie, které jednotlivá zařízení k těmto účelům využívají. Pokusíme se též naznačit možná řešení problému jak efektivně a cíleně informovat co nejvíce uživatelů, kteří o službách nevědí Sdílení zkušeností a předávání informací mezi uživateli Hlavním a potenciálně i nejsilnějším kanálem šíření informací o NS jsou většinou sami uživatelé, kteří mezi sebou přirozeně komunikují a předávají si potřebné informace. To se projevilo i u klientů našeho souboru. Dvě třetiny všech účastníků (20 z 29) přímo uvedly, že se o NS dozvěděli od svých známých či kamarádů, kteří o daném zařízení či terénním programu již věděli. (protokol 07) T (pozn.: tazatel): A jak ses dozvěděl o těch streetworkrech?

19 K (pozn. klient): No tak různě od kamarádů slyšíš, že támhle vyměňujou na ulici. Tak tam jdeš. Od kamarádů nebo spíš od známejch víš, že to funguje, takováhle funkce. T: A to káčko? K: Káčko? V káčku jsem byl poprvý, když mě pustili z Bílý Vody (psychiatrická léčebna, pozn. tazatele). To mi ukázal vlastně člověk, se kterým jsem byl v tý Bílý Vodě, a od tý doby jsem káčko navštěvoval pravidelně. Toto zjištění u našeho souboru, či spíše potvrzení všeobecně předpokládaného principu šíření informací, není samoúčelné. Pozitivní i negativní zkušenosti klientů s NS se samozřejmě přenášejí dále mezi skryté uživatele a mohou výrazně ovlivnit jejich odhodlání daných služeb využít. (protokol 22) K: Hele, nejsem hluchej, nejsem slepej. Komunikuju. Komunikace mezi narkomanama je velice důležitá. Nepodceňujte to! Tak to je prostě. Ty lidi, když si spolu někde šlehaj někde na schodech v baráku, tak si povídaj spoustu věcí. Velmi častý je u klientů i názor, že to je nejpřirozenější a nejefektivnější cesta, jak se o NS dozvědět. Spíše se předpokládá, že se někdo aktivně vyptává. Není to tedy tématem spontánních hovorů mezi uživateli, (protokol 11)...protože na to nepříjde řeč, většinou jsme pod vlivem, tak se bavíme o jinejch věcech. Klienti využívající pravidelně K-center či terénního programu uvádí jako jeden z nejdůležitějších zdrojů informací o nových službách či změnách samotné pracovníky NS. Pokud s nimi mají dobrý vztah, neobávají se s nimi dát do řeči i při náhodném kontaktu na ulici, spíše si toho hodně cení. (Protokol 18) Když je potkám, tak oni řeknou, že tady maj pohodu, pohodičku, jo. Je to tady v pohodě, dáš si tady kafe Informační letáčky a plakáty Spoléhat se pouze na šíření informací mezi klienty a jejich známými by velice brzy vedlo k poklesu nových kontaktů. Může se též stát, že v regionu existují i jiné skryté a poměrně izolované skupiny uživatelů drog, popřípadě izolovaní jedinci, kteří se o NS touto cestou nemohou dozvědět. Rozebereme zde podrobněji, co jsme zjistili o zkušenostech s informačními letáky a plakáty. Častým názorem klientů, ale i některých pracovníků NS je, že letáky mají smysl pouze tehdy, když je uživatel dostane přímo do ruky, například při náhodném kontaktu se streetworkery, a že jejich vylepování na různých místech po městě není účelné. ( Protokol 3) Letáčky? Když je někdo někomu dá do ruky, tak si toho všimne, ale jinak ne. Použití informačních letáčků a plakátů se však při kontaktování nových klientů velmi osvědčuje u terénního programu nymburského K-centra. Všeobecně platí, že takový způsob vyžaduje kvalitní a dobře promyšlenou obsahovou stránku. Leták by měl nějak zaujmout, něco hodnotného nabízet a přiblížit uživateli fungování NS, například zdůraznit princip anonymity či upozornit na mladý kolektiv pracovníků. Klient kolínského KC k letákům říká toto: (protokol 30) No, asi ty letáky. Jenomže ty letáky, co tady mají, tak jsou hrozně takový stručný. Měli by to nějak roztáhnout. Ještě promyšlenější by měl být výběr umístění. Pravděpodobně zde zabírá i kvantita. (Protokol 31) T: Jak se k tobě ty informace dostávaj? K: Přes letáky. Když já jdu domů, tak je tam nalepenej takovejdle velkej leták prostě. (Protokol 13) K: Hmm. No, jako visí to i u nás ve vchodě na nástěnce v paneláku. Tato metoda má jistě i svá úskalí. Jedním z problémů je aktualizace, bez které se může snížit pravděpodobnost úspěšného kontaktu. Každý leták by měl kromě výčtu hlavních služeb obsahovat aktuální informace o místě, dni a hodinách, kde probíhá terénní program, popřípadě kde a s jakou otevírací dobou fungují K-centra. (Protokol 14) K: Tady byly takový reklamy... Letáčky, no. Byly ty samolepky nalepený

20 T: A kde to bylo, kde jsi to objevil? K: To bylo přímo jako někde ve městě na nějaký lampě nebo... T: Co ses tam dozvěděl? K: Jako že to bylo ve čtvrtek, prej jako tam a tam a já jsem tam tenkrát šel a nic. Tak jsem si říkal, že to asi nefunguje, a pak jsem po pár měsících zjistil, že to je v pátek, tak jsem tam šel, seznámil se s nima a používám ji do teďka, tu službu. Z ohniskové skupiny vedené s pracovníky NS vyplývá, že distribuce letáků v restauracích, hernách a barech cílovou populací často navštěvovaných se většinou míjí účinkem, protože majitelé či provozovatelé těchto zařízení nejsou ochotni tyto letáky ve své provozovně umístit, nebo to pouze přislíbí a následně letáky odstraní. (Protokol FG) KC Benešov: Je to takový, že mi slíbí úplně všechno, a pak to tak jako zahoděj. Že to tak jako ty lidi nenajdou. Jako potenciálně účinné se jeví umísťování letáků do lékáren, kam si skrytá populace uživatelů chodí kupovat injekční materiál. Nemáme však dostatek informací o tom, do jaké míry jsou lékárníci ochotni spolupracovat takovým způsobem, aby se informace dostaly přímo k cílové populaci a neskončily v záplavě ostatních, mnohem poutavějších letáčků farmaceutických firem. Na úrovni spekulací by se dalo i předpokládat, že si tím vlastně lékárna může snížit tržby. Zkoušejí to např. pracovníci K-centra v Kolíně, zatím však bez zpětné vazby o úspěšnosti. (Protokol FG) KC Kolín: My třeba máme dobrou zkušenost s tím, že ty letáky dáváme do lékáren, a tak, když někdo příjde pro stříkačky, tak mu dávají automaticky do ruky ten leták. Pracovníci nemají kontrolu nad tím, zda se tak skutečně děje a zda jsou lékárníci ochotni pomoci cíleně informovat uživatele, kteří u nich nakupují injekční materiál. Klienti též neuvádějí, že by se o KC Kolín dozvěděli právě prostřednictvím letáku z lékárny. Dá se tedy jen doporučit tuto možnost vyzkoušet a sledovat její účinnost. Na otázku, kde a jakou formou by se ještě mohli uživatelé o nabídce NS dozvědět, odpověděl i jeden z klientů: (protokol 12) V lékárnách ještě Spolupráce s médii a jiná celoplošná propagace Propagace programu harm reduction pomocí informačních stánků při speciálních příležitostech, dnů otevřených dveří a článků v médiích je jedním z cílů pracovníků NS. Na druhou stranu se tímto způsobem dozvídají o působení a konkrétní činnosti všichni občané, což může mít i své negativní následky. Jedním z nich může být například ztráta anonymity klientů v důsledku všeobecně známé polohy KC, což platí zejména na malých městech. Kontaktní centrum a jeho pracovníci se tak mohou dostat do konfliktu, který spočívá v loajalitě vůči klientům a na druhé straně naráží na obtíže při práci s rodiči nebo tendence celé místní komunity stigmatizovat a deklasovat uživatele drog (Libra, 2003). Takovéto šíření informací nezacílené přímo na uživatele drog je podle některých klientů spíše zbytečné a mohlo by být dokonce na škodu (3x explicitně vyjádřeno). (Protokol 05) Já jsem rád, že to káčko funguje, že o něm vědí lidi, co berou a co ho potřebujou, a ten zbytek tý veřejnosti podle mě o něm nepotřebuje vědět, protože to nevidím jako chytrý, dělat nějakou propagandu. Billboardy nepomůžou Z takovýchto výpovědí se dá spíše usuzovat, že někteří klienti jsou velice citliví na svou anonymitu a že si nepřejí, aby kontaktní centrum a jeho poloha byly všeobecně známé. Vidí v tom jisté ohrožení. Jiným klientům propagace v médiích naopak nevadí a na otázku, co by přilákalo více klientů odpovídají: (protokol 12) K: No, možná větší informovanost o těch káčkách a prostě vysvětlit jim, že i když se tam člověk zaregistruje, tak ty údaje, který jim tam řeknou, tak že je to jenom pro ně, že jo.... T: Kdo by jim to měl říct?

ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji

ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji ANALÝZA POTŘEB KLIENTŮ využívajících nízkoprahové služby ve Středočeském kraji realizovaná v rámci studie Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji Mgr. Roman Gabrhelík

Více

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog

V ý r oční zpráva. Praha 2009. Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy. léčených uživatelů drog H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy referát drogové epidemiologie V ý r oční zpráva Praha 2009 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA březen 2010 referát

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 Město Kyjov Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 Zpracoval: Odbor sociálních věcí a školství Říjen 2013 Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 je

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb

Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb Vnitřní pravidla č. 7/2013 pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociálních služeb (ke standardu 15) I. Příprava zjišťování spokojenosti uživatelů se sociálními službami 1. Před zahájením

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 45 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s.

MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

Drogový informační systém v ČR

Drogový informační systém v ČR Drogový informační systém v ČR MUDr. Běla Studničková Centrální pracoviště drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy se sídlem v Praze Ukazatelé drogové scény: 1. populační studie o drogách

Více

preventivního programu na Praze 6

preventivního programu na Praze 6 Užívání návykových látek l u dětíd 5. a 7. tříd: hlavní výsledky prvního testování v rámci r kvaziexperimentáln evaluační studie komunitního preventivního programu na Praze 6 Konference PPRCH 3, Praha

Více

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014

Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Zpráva o činnosti za období od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Terénní programy, id. 3645646 Kapacita služby: V danou chvíli je možno poskytnout službu

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr.

Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora. Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Analýza preventivních možností u praktických lékařů pro děti a dorost na okresech Kolín a Kutná Hora Mgr. Jiří Zatřepálek Mgr. Lucie Jurystová Obsah příspěvku Úvod - Proč právě tento příspěvek? Cíl analýzy

Více

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s.

Vzorové rešení. Statistika Mládež a drogy 2013. Brněnské školy. Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 Brněnské školy Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 11. 2014 29 Souhrn Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ

Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů. Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Zlínský kraj Prevence sociálně patologických jevů Uherský Brod 28.3.2008 II. konference k prevenci SPJ Osnova prezentace Prevence z pohledu krajského úřadu Výskyt SPJ ve Zlínském kraji Předpoklady pro

Více

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež

EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež EHP Fondy 2009 2014 Program CZ04 - Ohrožené děti a mládež Transformace péče o ohrožené děti a mládež Krajský úřad Pardubického kraje, sál J. Kašpara 16. 10. 2015 Ing. Kateřina Budínská, projektová manažerka

Více

V ý r o č n í z p r á v a ČR 2011

V ý r o č n í z p r á v a ČR 2011 H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy Referát drogové epidemiologie V ý r o č n í z p r á v a ČR 2011 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA duben 2012

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Stimulancia a opioidy z pohledu médií

Stimulancia a opioidy z pohledu médií Stimulancia a opioidy z pohledu médií Kateřina Grohmannová AT konference, Měřín 24. května 2006 Obsah Představy a postoje o užívání a uživatelích drog Role médií Cíle výzkumu Výzkumné otázky Základní a

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

Monitoring zkušeností studentů středních škol s návykovými. Strakonicku. Mgr. Michaela Nenadálová Bc. Martin Zajíček

Monitoring zkušeností studentů středních škol s návykovými. Strakonicku. Mgr. Michaela Nenadálová Bc. Martin Zajíček Monitoring zkušeností studentů středních škol s návykovými látkami na Prachaticku a Strakonicku Mgr. Michaela Nenadálová Bc. Martin Zajíček Představujeme se 2 kontaktní centra 1 společný tým Proč monitoring?

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK? MUDr. Václav Stehlík, Mgr. Markéta Ackrmannová Substituční centrum Plzeň Substituční centrum Plzeň Substituční program je primárně určen pro ty klienty, kteří jsou závislí

Více

Potřeby klientů: připomínky vítány

Potřeby klientů: připomínky vítány Potřeby klientů: připomínky vítány Evaluace služeb snižování rizik na taneční scéně Struktura příspěvku 1) Úvod 2) Východiska 3) Charakteristika programu 4) Cíle evaluace 5) Metodika evaluace 6) Analýza

Více

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení dotazníkového šetření říjen 2012 V Poradně Charity Ostrava proběhlo během měsíce října 2012 anonymní dotazníkové šetření. Cílem bylo zjistit spokojenost klientů s činností Poradny a získat

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2012 do 31.12.2012 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum prevence Vedoucí: Mgr. Ivana Petřeková Kontakt: 599 505 324, 602 264 018, 599

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010

SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010 SČÍTÁNÍ BEZDOMOVCŮ V PRAZE V ROCE 2010 Cíle výzkumu a aplikované metody Petr Holpuch CÍLE PROJEKTU CÍLE PROJEKTU Vytvoření takového metodického konceptu, který by umožňoval pravidelné získávání srovnatelných

Více

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014)

PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) [PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU] 1 PRŮBĚŽNÁ EVALUACE PROJEKTU (ke dni 30. 4. 2014) Realizovaný v rámci projektu Genderová politika - už víme jak na to! Registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.4.04/88.00083 Realizátor

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Možnosti a limity spolupráce lékáren se službami Harm Reduction. Jitka Vrbová

Možnosti a limity spolupráce lékáren se službami Harm Reduction. Jitka Vrbová Možnosti a limity spolupráce lékáren se službami Harm Reduction Martin Petr Jitka Vrbová Ulice Agentura sociální práce terénní program Poslání: Terénní program občanského sdružení Ulice -Agentura sociální

Více

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2007 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky PRŮBĚŽNÁ ZÁVĚREČNÁ Instrukce pro předkladatele zprávy: Průběžnou zprávu zpracujte za období

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Dotazník k žádosti o léčbu v TK Dotazník k žádosti o léčbu v TK I. Základní údaje: 1. Datum vyplnění: 2. Jméno a příjmení: 3. Věk: 4. Datum narození: 5. Pohlaví: muž žena 6. Státní příslušnost: 7. Národnost: 8. Pojišťovna: 9. Kontaktní

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Přítomni: Mgr. Jana Brožová (ÚZIS ČR), PhDr. Ladislav Csémy (PCP), PhDr. Petr Sadílek

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO KONTEXTU poskytování služeb v oblasti protidrogové politiky kraje

ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO KONTEXTU poskytování služeb v oblasti protidrogové politiky kraje ANALÝZA INSTITUCIONÁLNÍHO KONTEXTU poskytování služeb v oblasti protidrogové politiky kraje realizovaná v rámci studie Evaluace protidrogových opatření a programů realizovaných ve Středočeském kraji Mgr.

Více

Výroč ní zpráva ČR 2012

Výroč ní zpráva ČR 2012 H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy Referát drogové epidemiologie Výroč ní zpráva ČR 20 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA červen 2013 Referát drogové

Více

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň

Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň. Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy Kadaň Mírové náměstí 120, 432 01 Kadaň Závěrečná zpráva o činnosti 2014 Obsah Kontaktní údaje... 3 Adresa:... 3 Úvodní slovo... 3 Přehled činnosti... 5 Statistika

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Závěrečná zpráva z výzkumu

Závěrečná zpráva z výzkumu Zhodnocení kampaně Březen měsíc Internetu Závěrečná zpráva z výzkumu v rámci akce: Březen - měsíc Internetu připravil: Heřmanova 22, 17 PRAHA 7 Tel.: 2 19 58, Fax: 2 19 59 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Duben

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

Rave Research Techno kultura a užívání drog MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Úvod V letech 1998-1999 se Praha zúčastnila projektu, který sledoval užívání drog mezi evropskou velkoměstskou mládeží

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016 Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016 republiková a resortní krajská lokální Primární Sekundární terciární Úrovně systému prevence Úrovně

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Výročnízpráva. Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog včeskérepublicevroce2013

Výročnízpráva. Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog včeskérepublicevroce2013 Výročnízpráva Incidence,prevalence,zdravotnídopady atrendyléčenýchuživatelůdrog včeskérepublicevroce20 HygienickástanicehlavníhoměstaPrahy Referátdrogovéepidemiologie H y g i e n i c k á s t a n i c e

Více

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4

Program komplexní léčby somatických komplikací syndromu závislosti, Remedis, Nuselská poliklinika Táborská 57, Praha 4 Demografické, epidemiologické a virologické charakteristiky populace uživatelů drog srovnání let 2005 a 2006 h MUDr. Vratislav Řehák, MUDr. Laura Krekulová, PhD Program komplexní léčby somatických komplikací

Více

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé Výroční zpráva 1998 ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé Základním cílem K-Centra je psychosociální pomoc lidem užívající drogy. Kateřina Chlumská Kontaktní centrum je specializovaným nízkoprahovým

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2004

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.10.2004 63 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2004 Substituční léčba je typem léčby závislosti na opiátech,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík

EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI. Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík EVALUACE VÝSLEDKŮ LÉČBY V TERAPEUTICKÝCH KOMUNITÁCH PRO LÉČBU ZÁVISLOSTI Autor studie: Martin Šefránek Přednáší: Martin Hulík Co je Evaluace výsledků léčby v TK? Vyzkumná studie hodnotící výsledky léčby

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy

Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy Situace ve věcech drog v České republice v roce 2006 Souhrn výroční zprávy Obsah 1 ORGANIZAČNÍ RÁMEC PROTIDROGOVÉ POLITIKY 2 UŽÍVÁNÍ DROG A JEHO DŮSLEDKY 2/1 Užívání drog v obecné populaci 2/2 Problémové

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014

Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014 Centrum intervenčních a psychosociálních služeb Libereckého kraje, p.o. Tanvaldská 269, 463 11, Liberec 30 Výroční zpráva Linky důvěry Liberec 2014 Poslání Linky důvěry Liberec Posláním Linky důvěry Liberec

Více

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice CENTRUM PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ JK, o. s. pracoviště ve Strakonicích Drahuška Kolářová Centrum pro zdravotně postižené JK, o. s.

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

5. Pohlaví: Muž Žena. 8. Kontaktní adresa: kraj:

5. Pohlaví: Muž Žena. 8. Kontaktní adresa: kraj: 2 Předvstupní dotazník Předvstupní dotazník k žádosti o léčbu v TK (předvstupní dotazník zasílejte společně s formální žádostí a životopisem na adresu: Kostelní Vydří 64, 38001 Dačice) Vyplňuje TK: Kód

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Závěrečná zpráva o epidemiologické situaci ve výskytu HIV/AIDS v Karlovarském kraji

Závěrečná zpráva o epidemiologické situaci ve výskytu HIV/AIDS v Karlovarském kraji K R A J S K Á H Y G I E N I C K Á S T A N I C E KARLOVARSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V KARLOVÝCH VARECH adresa: Závodní 94, 360 21 Karlovy Vary, tel:355 328 311, e-mail:sekretariat@khskv.cz, ID:t3jai32 Závěrečná

Více

Výroční zpráva rok 2003 Sdružení FAUST Sídlo sdružení: Průkopnická 20, 700 30 Ostrava-Zábřeh IČO: 70313032 Tel.: 602 967 468, 596 748 966 E-mail: faust.ostrava@post.cz www.help-psych.cz/faust Statutární

Více

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety Město Brno se přihlásilo k ideálu "město pro rodiny". Snahou města je věnovat soustavnou pozornost zlepšování podmínek života rodin ve všech oblastech.

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Diecézní charita Brno Oblastní Charita Třebíč Víceúčelové regionální zařízení pro problematiku drog

Diecézní charita Brno Oblastní Charita Třebíč Víceúčelové regionální zařízení pro problematiku drog Diecézní charita Brno Oblastní Charita Třebíč Víceúčelové regionální zařízení pro problematiku drog Nabíídka jjednorrázových iinfforrmattiivníích besed v obllasttii drrogové prrobllemattiiky prro škollníí

Více