Dearborn 1920 AAARGH. Internet

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Dearborn 1920 AAARGH. Internet"

Transkript

1 Henry Ford MEZINARODNI ZID Dearborn 1920 AAARGH Internet 2006

2 Obsah: 1. dil (Svetovy problem) Predmluva 1.Zide podle charakteru a ve vydelku 2.Jak se Nemecko chrani proti Zidum 3.Dejiny Zidu ve Spojenych statech 4.ZIDOVSKA OTAZKA - SKUTECNOST NEBO DOMNENKA? 5.UJME SE ANTISEMITISMUS VE SPOJENYCH STATECH? 6.ZIDOVSKA OTAZKA PRONIKA DO CASOPISU 7.ARTUR BRISBANE JDE ZIDOVSTVU NA POMOC 8.EXISTUJE PEVNY ZIDOVSKY SVETOVY PROGRAM? 9.DEJINNY ZAKLAD ZIDOVSKE SVETOVLADY 10.UVOD K "ZIDOVSKYM PROTOKOLUM" 11.ZIDOVSKY USUDEK O LIDSKE PRIROZENOSTI NEZIDU 12.ZIDOVSKE PROTOKOLY SE JIZ CASTECNE SPLNUJI 13.ZIDOVSKY PLAN, NAHRADITI LIDSKOU SPOLECNOST "IDEAMI" 14.PREDVIDALI ZIDE VALKU? 15.JEST ZIDOVSKY "KAHAL" NYNEJSIM "SOVETEM"? 16.JAK SE DOTYKA ZIDOVSKA OTAZKA POLNIHO HOSPODARSTVI 17.OVLADA ZIDOVSTVO SVETOVY TISK? 18.CIM SE VYSVETLUJE ZIDOVSKA POLITICKA MOC? 19.STAROZIDOVSKA PECET NA RUDEM RUSKU 20.ZIDOVSKE SVEDECTVI VE PROSPECH BOLSEVISMU 2. dil (Zide ve Spojenych statech americkych) Vynatek z predmluvy k americkemu vydani 21.ZIDE SKRYVAJI VE SPOJENYCH STATECH SVE MNOZSTVI A SVOU MOC 22.JSOU ZIDE NARODEM? 23.ZIDE PROTI NEZIDUM V NEWYORSKEM FINANCNICTVI 24.KRIVKA ZIDOVSKE PENEZNI MOCI 25.AMERICKY DISRAELI - NAD-ZID 26.OVLADANI DIVADLA 27.PRVNI ZIDOVSKY DIVADELNI TRUST 28.ZIDOVSKA STRANKA PROBLEMU KINOPRUMYSLU 29.ZIDOVSKA PREVAHA VE FILMOVEM PRUMYSLU 30.NEW YORK POD KAHALEM 31.POZADOVANA "PRAVA" 2

3 32.SVETOVY RAD B'NAI B'RITH 33.JAK DISRAELI LICI ZIDY? 34.JISTA STATNI HLAVA SE MUSELA POKORITI 35.PRIBEH NEZAVISLEHO NOVINARSKEHO NAKLADATELE 36.MORGENTHAUOVA ZPRAVA O POLSKU 37.SPOUTANI POLSKA MIROVOU KONFERENCI 38.PRITOMNY STAV ZIDOVSKE OTAZKY 39.O SOUCASNE AMERICKE HUDEBNI TVORBE 40.BOLSEVICKA PARENISTE VE SPOJENYCH STATECH 41.VLASTNI DOZNANI VUDCE RADU B'NAI B'RITH 42.KUHN, LOEB A CO., NEW YORK - M.M.WARBURG A CO., HAMBURK 43.AMERICKY PENEZNI HLAD POD ZIDOVSKOU FINANCNI KONTROLOU 3

4 Predmluva Proc je zidovska otazka pretrasana? Protoze existuje a protoze jeji vnikani do americkeho zivota ma prispet k tomu, aby byla resena s ne aby prispivala k dalsimu trvani onech neblahych, vedlejsich okolnosti, ktere obklopuji tuto otazku v jinych zemich. Jiz dlouho se zabyvame ve Spojenych statech zidovskou otazkou. Sami Zide to vedeli, i kdyz domaci obyvatelstvo to netusilo. Obcas propukla zde s napadnou ostrosti, jez se zdala poukazovat na trochu povazlive reseni. Mnohe priznaky nasvedcovaly tomu, ze se blizi zostrena krize. Zidovska otazka se dotyka nejen vseobecne znamych veci, jako financni a obchodni vlady, dobyti politicke moci, zmonopolizovani vsech zivotnich potreb a libovolneho ovlivnovani americkeho novinarstvi; vnika i do oblasti kulturniho zivota a stava se tim americkou zivotni otazkou. Zasahuje i do Jizni Ameriky a vzrusta v nebezpecnou soucast vseamerickych vztahu. Prave ona souvisi ve vysoke mire s vyhruznym jevem organizovanych a promyslenych poruch, ktere udrzuji narody v neklidu. Neni novym zjevem, nebot jeji koreny sahaji daleko do minulosti; toto dlouhe trvani dalo uzrat vsemoznym programum reseni, ktera opet vrhaji jasne svetlo na reseni budouci. Tato kniha je prozatimnim zaverem vysetrovani zidovske otazky. Ma zprostredkovat interesovanym ctenarum vysledky, ktere byly uverejneny v "Dearborn independent" do rijna Poptavka po onom casopise byla tak silna, ze byla zasoba brzy vycerpana. V setreni se pokracuje, az bude cela prace vykonana. Smernici pro tuto praci byla pohnutka seznamit lid se skutecnostmi. Samozrejme budou teto praci podkladany pohnutky jine. Avsak predsudek a nepratelstvi by nepostacily, aby vysvetlily a nesly praci, jako je tato. Kdyby zde byla nejaka vadna, zaludna myslenka, zajiste by se musela nevyhnutelne zracit ve spisu. Ctenar sam dosvedci, jak pevne verime, ze ton teto publikace je vecny a primereny. Mezinarodni Zide a jejich pomocnici jakozto vedomi nepratele vseho, co se nazyva anglosaskou kulturou, jsou cetni jako ten bezmyslenkovy dav, ktery haji vseho, co cini Zid, protoze mu bylo vpraveno mineni, ze to, co cini zidovsti vudcove, je spravne. Na druhe strane jsou tato uverejneni prosta kazdeho nejasneho hnuti lasky k bliznimu a okrasleni, ktereho se pouziva (ne bez umyslu) ze strany zidovske. Podavame skutecnosti tak jak jsou, coz je dostatecne ochrani pred predsudky a nevrazivosti. Tento spis zdaleka nevycerpava problem, ale povede alespon ctenare o krok dale. V pristich odhalenich vystoupi ramec a obsah tohoto vysetreni jasneji. Dearborn (Michigen), rijen

5 I. Mezi vynikajicimi mravnimi tahy jest se zminiti: Odpor proti tvrde a namahave telesne praci, silny smysl a laska ke kmeni, zjevny nabozensky instinkt, prorocka a mucednicka odvaha, spise nez odvaha kulturniho bojovnika a vojaka; znamenita schopnost udrzet se ve zmatkovych pomerech, sdruzena s vlastnosti zachovat rasove sourucenstvi; chytrost a lstivost v spekulativnim vydelku a hlavne v peneznich zalezitostech; orientalni zaliba v okazalosti, vysoka vaznost moci a prijemnosti vysokeho spolecenskeho postaveni; velmi vysoky prumer rozumovych sil. Nova mezinarodni Encyklopedie. Zide podle charakteru a ve vydelku Opet vzbuzuje Zid kritickou pozornost celeho sveta. Jeho vyniknuti za valky (I. svet., red.) ve financnich, politickych a vyssich spolecenskych kruzich je tak uplne a napadne, ze jeho postaveni, moc a cile jsou podrobeny nove, vetsinou nevlidne zkousce. Pronasledovani neni pro Zidy nic noveho, novym je vsak ono ostre vnikani do jejich povahy a do jejich nadnarodnosti. Zakusili sice pres 2000 let citelneho antisemitismu ostatnich ras; ale tento odpor nebyl nikdy jasne vedomy, aniz se mohl vyjadrit podle pojmu a rozumu. Dnes vsak Zid vstupuje jako pod mikroskop hospodarskeho pozorovani a toto dava chapat a seznavat duvod jeho moci, jeho odloucenosti a jeho utrpeni. V Rusku je obvinovan z puvodcovstvi bolsevismu, obvineni, ktere se prijima podle toho, z kterych kruhu pochazi, jako oduvodnene, nebo neoduvodnene; my Americane, kteri jsme svedky zhave vymluvnosti a prorockeho zapalu mladych zidovskych apostolu socialniho a hospodarskeho prerodu, muzeme si utvorit klidny usudek, co za tim vezi. V Nemecku vytykaji zhrouceni sve rise zidovstvu; obsahla literatura a spousta jednotlivych dopisu nuti ctenare k zamysleni. V Anglii se tvrdi, ze je Zid skutecnym svetovym vladcem, ze Zidovstvo tvori nadnarod nad ostatnimi narody, ze panuje moci zlata a ze stve narod proti narodu, zatimco se skryva opatrne v pozadi. V Americe se poukazuje na to, v jakem rozsahu Zide - starsi ze ziskuchtivosti, mladsi ze ctizadosti - se rozsirili ve valecnych organizacich, hlavne v odvetvich, ktera se zabyvala prumyslovymi a jinymi obchody valecnymi a v jakem rozsahu vyuzitkovali k vlastnimu prospechu sve znalosti a zkusenosti jako vladni urednici. Zkratka, zidovska otazka vystoupila do popredi; ale jako u jinych otazek, do kterych mozno s uspechem zasahnout, tak i u teto hledi docilit umlceni jako neschopne verejneho projednavani. Avsak neklamna zkusenost uci, ze problemy, ktere jsou takovym zpusobem potlaceny, prece prorazi drive nebo pozdeji - ale pak zpusobem nezadoucim a skodlivym. Zid je svetovou hadankou. Ve svych masach chud, prece ovlada peneznictvi a svetovy kapitalismus. Ziv bez zeme a bez vlady, rozptylen, projevuje rasovou jednotu a houzevnatost, jake nedosahl dosud zadny narod. Stara proroctvi pravi, ze se Zide vrati do sve vlastni zeme a z tohoto strediska ze budou panovat svetu, ale teprve tehdy, az pry protrpi sjednoceny utok vsech narodu lidstva. Zvlastni zpusob vydelku, jemuz dodava Zid vyssi procento, nez prislusnici kterekoli jine rasy, je obchod. At bezi o koupi nebo prodej hadru - je to vzdy obchod. Od prodeje starych satu az k ovladnuti mezinarodniho obchodu a financi, Zid projevuje zvlastni schopnosti. Vice nez kterakoli jina rasa projevuje zvlastni odpor k telesne praci remeslne a vyrovnava tento odpor prave tak rozhodnou schopnosti obchodni. Nezidovsky mladik hleda zamestnani v oboru remeslnem nebo technickem; mlady Zid zacne radeji jako poslicek, prodavac nebo priruci, pokud tato povolani maji vztah k obchodni strance vydelecneho zivota. Podle starsiho pruskeho scitani bylo ze 16 tisic Zidu 12 tisic obchodniku a 4 tisice remeslniku; z domorodeho obyvatelstva bylo pouze sest ze sta zamestnano v obchode. 5

6 Nejnovejsi scitani by ukazalo vedle obchodniku i silny prirustek v akademickych a literarnich povolanich, ale zadny ubytek podilu na obchodu a jen maly nebo vubec zadny prirustek mezi delniky. V Americe same skoro veskery velkoobchod, trusty a banky, prirodni bohatstvi a hlavni hospodarske vyrobky, zvlaste tabak, bavlna a cukr pod vladnoucim vlivem zidovskych financniku nebo jejich agentu. Mocnou skupinou jsou zde take zidovsti zurnaliste, "Velky pocet obchodnich domu jest v rukou zidovskych firem", pravi Zidovska encyklopedie; mnohe z nich, ne-li vetsina, pracuji pod nezidovskym jmenem. Zide jsou nejpocetnejsimi a nejvetsimi vlastniky mestskych pozemku. Prevladaji v divadelnictvi. Ovladaji nesporne zpravodajstvi cele zeme. Pocetne mensi, nez kazda jina mezi nami zijici rasa, maji denne k sluzbam rozsahlou a priznivou publicistiku; to by nebylo mozne, kdyby ji sami nemeli v rukou, kdyby ji sami nebyli zridili a vedli. Werner Sombart pravi ve sve knize "Zidovstvo a hospodarsky zivot": "Budou-li se pomery v Americe vyvijet nadale tak jako v poslednim stoleti, zustanou-li pristehovalecke cislice prirustkove kvoty ruznych narodnosti stejne, jevi se nam Spojene Staty po 50 az 100 letech v nasi fantazii zcela zretelne jako zem, obydlena pouze Slovany, cernochy a Zidy, ve ktere Zide prirozene strhli na sebe hospodarskou hegemonii". Sombart je ucenec, Zidomil! Vynoruje se tedy otazka: Je-li Zid drzitelem moci - jak ji ziskal? Amerika je svobodnou zemi. Zide tvori az tri procenta veskereho obyvatelstva; tri miliony Zidu ve Spojenych Statech stoji proti 97 milionum nezidu. Je-li Zid drzitelem moci - je to nasledek prevahy jeho schopnosti, nebo menecennosti a bezstarostnosti nezidu? Dalo by se na to jednoduse odpovedet: Zide prisli do Ameriky, zkusili sve stesti zde jako jini a projevili se v soutezi uspesnejsimi. Ale tato odpoved nebrala by zretel ke vsem skutecnostem. Drive, nezli bude mozno dati lepsi odpoved, musi byt vyliceny dva body. Prvni je: Ne vsichni Zide maji bohatstvi. Je jeste rada chudych Zidu; jenze pres svou chudobu vetsinou jsou vlastnimi pany. Je-li pravda, ze Zide jsou hlavnimi financnimi pany zeme, neni pravda, ze by kazdy Zid byl jednim z techto financnich vladcu. Ze se tyto dve tridy musi rozlisovat, stane se jasnym, budou-li zkoumany metody bohatych a metody chudych Zidu, jak se domahaji moci. Za druhe pusobi zidovska solidarita obtize, abychom mohli merit zidovske a nezidovske uspechy tymz meritkem. Bylo-li umozneno silne nahromadeni jmeni v Americe bohatou podporou kapitalu z Evropy, to jest, prisli-li zidovsti pristehovalci s financni oporou evropskych Zidu do Spojenych Statu, bylo by nespravedlive merit vzestup teto tridy pristehovalcu tymiz meritky, ktera plati pro vzestup treba Nemcu nebo Slovanu, kteri mimo svou pili a silu neprinesli sem niceho. Zajiste sem prislo mnoho Zidu odkazanych pouze na sebe; pres to vsak by bylo nepravdive tvrzeni, ze prevladajici ovladani vsech veci, ktere je provadeno zidovskym bohatstvim, se musi pripisovat osobni energii; toto vladnuti neni nez rozsirenim zidovskeho financniho panstvi za more. U tohoto bodu musi zacinat kazde vysvetlovani zidovskeho vlivu. Mame pred sebou rasu, ktera za sveho vlastniho narodniho obdobi tvorila rolniky, a jejiz pravlohy byly spise duchovniho nez materialniho razu, byl to spise narod pastyru nez obchodniku, a tato rasa, od casu kdy je beze zeme a vladni soustavy, kdy byla vystavena vsude nejakemu pronasledovani, plati nyni jako prava, i kdyz skryta vladkyne zeme. Jak mohla povstat tak napadna obzaloba a proc je zdanlive opravnena tolika okolnostmi? Vyjdeme od zacatku. Zide stali ve vyvoji sveho narodniho charakteru pod jednim zakonem, ktery znemoznoval nejen prilisne bohatstvi, nybrz i chudobu. Novi reformatori, rozvijejici na papire vzorne socialni soustavy, meli by nahlednout do spolecenskeho systemu, v nemz byli organizovani prvni Zide. Mojzisovsky zakon znemoznil penezni aristokracii, jakou tvori dnesni zidovsti financnici, zakon prijimani uroku, prave tak jako znemoznil trvaly, na cizi bide vymackany zisk. Tomuto zakonu a vylozene spekulaci nebyl prizniv zidovsky system. Tenkrat nebylo pozemkovych lichvaru; zeme byla rozdelena mezi lid a bylo-li mozno zavinenim nebo bidou ji pozbyti, byla prece vracena po padesati letech puvodnimu rodinnemu majetku. Tak zvanym milostivym letem pocalo tedy vzdy nove socialni obdobi. Za takoveho systemu byl nemozny vznik velkostatkarstvi a tridy peneznich vladcu, ackoliv doba padesati let skytala dosti prostoru osobni energii, aby se clovek uplatnil v pocestne soutezi. Kdyby tedy Zide byli v Palestine zustali narodem, udrzujicim stat pod Mojzisovym zakonem, byli by sotva dostali financni raz, jehoz pozdeji nabyli. Zid nikdy nezbohatnul na ukor jineho Zida. Take v novejsi dobe nezbohatli ze sebe, nybrz z narodu je hosticich. Zidovsky zakon dovoloval Zidovi, aby obchodoval s nezidem podle jinych pravidel nez se svym zidovskym "bliznim". Tak zvany cizinecky zakon znel: Cizinci muzes pujcit za lichevni peniz, nikoli vsak svemu bliznimu. Rozsireni mezi narody, aniz by vsak v nich zasli a aniz by kdy odlozili svou ostre ohranicenou osobitost. Zide meli po mnoho stoleti prilezitost provadet prakticky cizinecke zakony. Jako cizinci mezi cizinci, provadeli s timto zakonem jakysi druh vyrovnavaci spravedlnosti. A prece tato okolnost sama by nevysvetlila zidovske prevahy ve financnich vecech. Toto vysvetleni musi byt hledano spise v Zidovi samem, v jeho vlastni sile, vynalezavosti a zvlastnich vlohach. Zahy shledavame v zidovskych dejinach, ze snaha Izraele smeruje k tomu, aby se stal vladnoucim narodem nad 6

7 ostatnimi vazalskymi narody. Veskere prorokovani smerovalo sice zdanlive k moralnimu osviceni sveta Izraelem, ale vladychtivost stala zrejme tomuto cili v ceste. Alespon zda se vyplyvat z tonu Stareho zakona. Dle starych zprav Zide neposlechli boziho rozkazu, aby vyhnali Kananejske, aby nebyli poskvrneni jejich zpustlosti. Poznali, jake mnozstvi sil by bylo zniceno, kdyby byli Kananejske vyhnali a tak ucinili z nich otroky. "A stalo se, ze Izrael byl silny, ucinil si Kananejske povinne urokem a zcela jich nezapudil." Tato neposlusnost, tato zaliba v materialni vlade misto duchovniho vudcovstvi znaci pocatek nikdy nekonciciho se trestu a bidy Izraele. Od let trvajiciho rozptyleni Zidu mezi narody postupovalo podle spasitelskeho bozskeho umyslu, obmysleneho Zidum dle jejich Pisma. Duchovni vudcove moderniho zidovstva jeste dnes tvrdi, ze poslani zidovstva mezi narody je duchovniho razu, ale toto tvrzeni pusobi malo presvedcive, nebot chybi skutecnych dukazu, jez by je doprovazely. Izrael pohlizi za cele novejsi doby na nezidovsky svet z hlediska, jak by bylo mozno podrobit si jeho zivotni sily. Ale zaslibeni trva dale; vzdalen vlastni zeme, nepratelsky posuzovan kam obratil sve kroky, Izrael docka se jednou doby, kdy vyhnanstvi a bezdomovi se ukonci v nove Palestine a kdy se stane Jerusalem, jak starsi prorokove vestili, opet mravnim strediskem svetovym (?). Kdyby se byl stal Zid tvurcim, pro jine spolupusobicim delnikem, nebylo by jeho rozsireni dosahlo pravdepodobne takoveho rozsahu. Protoze se vsak stal obchodnikem, hnal jej jeho instinkt po cele obydlene zemi. Jiz zahy byli Zide v Cine. Vynorili se v Anglii za doby saskeho panstvi. Zidovsti obchodnici byli v Jizni Americe sto let pred pristanim Otcu poutniku v Plymouth-Rocku. Zide otevreli jiz roku 1492 cukrove tovarny na Sv. Tomasi. Byli v Brazilii jiz pevne usazeni, kdyz teprve stalo nekolik vesnic na pobrezich dnesnich Spojenych Statu. Jak daleko pronikli, ukazuje skutecnost, ze prvni v Georgii narozene bile dite byl Zid - Isaak Minis. Pritomnost Zidu po cele zemi, jejich uzke kmenove sourucenstvi je zachovalo jako narod mezi ostatnimi narody, jako spolek, jehoz agenti byli vsude k nalezeni. Jina vloha prispivala zatim hlavne jejich vzestupu k financni vlade; jejich zrucnost ve vynalezani vzdy novych obchodnich metod. Dokud se zidovstvo neobjevilo na bojisti, odehraval se obchod velice jednoduse. Sledujme puvod mnohych obchodnich metod, ktere dnes obchod rozmnozuji a ulehcuji a najdeme nejpravdepodobneji na konci niti zidovske jmeno. Mnohe z nezbytnych kreditnich a smenecnych nastroju byly vymysleny zidovskymi kupci nejen k vzajemnemu pouziti, nybrz take aby do nich zapredli nezidy, s nimiz obchoduji. Nejstarsi smenka pochazi od Zida Simona Rubense. Dorucovaci smenka byla zidovskym vynalezem, taktez platebni poukaz "splatno majiteli". - S timto "splatno majiteli" je spojen zajimavy kus dejin. Nepratele Zidu odnali jim, kde jen mohli, posledni gros, ale zvlastnim zpusobem se Zide vzdycky opet vzpamatovati a stali se opet zahy bohatymi. Jak se da vysvetlit toto rychle zotaveni se z vyloupeni a chudoby? Jejich aktiva se skryvala pod anonymnim "majitelem', a tak byl vzdy zachranen velky dil jejich majetku. V jiste dobe, kdy pricitano namornim lupicum k dobru pravo polapit zbozi urcene pro Zida, chranili se Zide tim, ze posilali sve zbozi po adresach, ktere nenesly jejich jmena. Zidovska snaha smerovala k tomu, aby obchodovali ne s osobami, ale se zbozim. Drive byly vsechny pravni pozadavky osobniho druhu, tj. Zid poznal, ze byly vecne ceniny jistejsi nez osoby, s kterymi obchodovat, a tak to privedl tak daleko, ze se pohledavky tykaly vecneho zbozi. Mimo to mela tato metoda tu vyhodu, ze se Zid mohl pokud mozno co nejmene ukazovat. To uvedlo prvek tvrdosti do obchodniho zivota potud, ze bylo radeji obchodovano se zbozim nez s lidmi a tato tvrdost trva dodnes. Dalsi zarizeni, ktere se zdedilo a ktere znamenite zastira velmi vysokou moc, ktere Zide dosahli, je tehoz puvodu jako papiry na majetnika; to predstavuje podnik, zidovskym kapitalem ovladnuty, pod jmenem, nedotykajicim se zidovskeho vlivu (anonymni spolecnost - akciova spolecnost). Zid je jedinym a puvodnim mezinarodnim kapitalistou, ale to se obycejne nepise na vrata, nybrz pouziva se radeji nezidovskych bank a trustu jako agentu a nastroju. Sugestivni poukaz na - nezidovskou - kapitalistickou frontu se jevi casto ve spojeni s touto obvyklosti. Take za zalozeni fondove bursy svet dekuje zidovskemu financnimu talentu. V Berline, Parizi, Londyne Frankfurtu a Hamburku Zide vykonavali rozhodujici vliv na prvni bursy fondu, zatimco v nejstarsich zpravach je zminka o Benatkach a Janove jako o "zidovskych mestech", kde se daly vykonavat velke obchody a bankovni transakce. Bank of England byla zalozena za rady a prispeni pristehovaleckych holandskych Zidu. Banka amsterodamska a hamburska dekuji za svuj vznik zidovskemu vlivu. 7

8 Dluzno zminit se zde o zvlastnim zjevu ve spojeni s pronasledovanim a stehovanim Zidu Evropou: Kamkoli sli, zdal se jiti s nimi i uzel dopravniho zivota. Kdyz Zide nabyli ve Spanelsku volnost, vzniklo tam stredisko zlata celeho sveta. Kdyz Spanelsko zahnalo Zidy, ztratilo financni nadvladu a nikdy jiz ji nedosahlo. Badatele v evropskych hospodarskych dejinach byli vzdy na rozpacich, slo-li o vysvetleni, proc se obchodni stredisko presunulo ze Spanelska, Portugalska a Italie do severnich zemi, Holandska, Anglie a Nemecka. Zadny z udanych duvodu se neukazal nalezitym. Dozvidame-li se vsak, ze tato zmena casove souvisi s vyhnanim Zidu z jihu a jejich utekem na sever, a ze s jejich prichodem do severnich zemi pocal obchodni rozkvet, nezda se ono vysvetleni obtiznym. Vzdy vystupuje do popredi skutecnost, ze svetove stredisko pro drahe kovy putovalo s nimi, kdyz se museli vystehovat., Toto rozsireni Zidu po Evrope a zemekouli, pri cemz kazda zidovska obec zustavala se vsemi ostatnimi spojena v bratrstvi krve, viry a utrpeni, umoznilo jim stati se v takove mire internacionalnimi, jak to nebylo mozno zadne rase nebo skupine kupcu za one doby. Nejen ze byli vsude, ale zustavaji vsude mezi sebou ve spojeni. Byli organizovani jiz pred dobou ostatnich vedomych mezinarodnich obchodnich organizaci, byli spojeni poutem nervoveho systemu spolecneho ziti. Mnohym stredovekym spisovatelum bylo znamo, ze Zide vedeli o udalostech v Evrope vice nez vlady. Dovedli nejlepe dati odpoved o nastavajicich vecech. Oni znali o politickych podminkach a vztazich vice nez statnici z povolani. Zpravy takoveho razu si podavali pisemne, skupina od skupiny, zeme od zeme. Tak polozili nevedomky zaklad k financnimu zpravodajstvi. Zajiste melo toto zpravodajstvi neobycejnou cenu pro jejich spekulace. V dobach, kdy zpravy byty spore, pomale a nespolehlive, melo vcasne uvedomeni neobycejnou vyhodu. Tato okolnost jim umoznila stati se prostredniky pro statni pujcky, coz byl druh obchodu, ktery oni timto zpusobem zavedli. Zid mel vzdy spadeno na staty, aby je ucinil svymi dluzniky. Statni pujcky byly uskutecnovany cleny teze financni rodiny v ruznych zemich; oni tvorili mezinarodni direktorium, ktere nastrcilo krale proti kralum, vladu proti vlade a vyuzitkovalo mazane narodnostni protivy k nemalemu zisku techto fiskalnich agentu. Jednou z nejcasteji opakovanych vytek proti zidovskym financnikum v pritomne dobe je, ze prave teto sirsi financni oblasti davaji prednost. A skutecne veskere kritiky pokud se tyce Zidu jako obchodniku jsou namireny pomerne malo proti jednotlivemu obchodniku se soukromym zakaznictvem. Tisice malych zidovskych obchodniku pozivaji ve svem zamestnani plne ucty, taktez jsou cteny tisice zidovskych rodin jako nasi sousede. Kritika, ktera je namirena proti vynikajicim financnikum, nema podnetem rasovou zast. Na nestesti se plete rasovy prvek, ktery jako rasovy predsudek vede lehce k mylnym vykladum, do zminene otazky pouhou skutecnosti, ze retez mezinarodnich financi, vinouci se kolem sveta, vykazuje v kazdem clanku nejakeho zidovskeho kapitalistu, zidovskou financni rodinu nebo zidovsky orientovany bankovni system. Mnozi vidi v teto okolnosti soustavnou organizaci zidovske moci k ovladnuti nezidu; jini ji pricitaji rasovym zidovskym sympatiim, setrvacnosti ve vedeni rodinneho obchodu potomky a prirustkem vedlejsich vetvi. V reci starych pisem Izrael roste jako vinice, ktera vyhani vzdy nove a nove vetve a zene stare koreny vzdy hloubeji, tvorici vsak dohromady jen casti jedne revy. Zidovska schopnost uzavirat s vladami obchody se da odvodit take od dob pronasledovani. Soucasne se Zid ucil znati moc zlata v jednani s prodejnymi protivniky. Kamkoli prisel, sledovala jej kletba probuzeneho odporu jinych narodu. Zide jako rasa nebyli oblibeni nikdy; ani nejhorlivejsi Zid toho nezapre, i kdyz ma proto nejake vysvetleni; Zid jako jednotlivec je snad vazen a nektere rysy zidovskeho charakteru jevi se cennymi pri blizsim nahlednuti. Nicmene je rasova neoblibenost jednim z bremen, ktere musi Zide nesti co rasa. Dokonce i v novejsi dobe, v civilizovanych zemich, v pomerech, ktere naprosto znemoznuji pronasledovani, tato neoblibenost trva. Pres to, zda se vsak, Zidovstvo malo dba, aby pestovalo pratelstvi k nezidovskym masam - snad pro drivejsi nezdary - pravdepodobneji vsak pro sve vrozene presvedceni, ze nalezi vyssi rase. At je kterykoli z techto duvodu pravdivy, hlavni snaha Zidovstva smerovala rozhodne vzdy k vladam. Nejaky "dvorni Zid", ktery dovedl si zjednat pomoci pujckovych obchodu a prostrednictvim dluzni klicky pristup do kralovskych predpokoju. Zidovskou taktikou vzdy byla "cesta do hlavni ho stanu". Zidovstvo se vubec nepokouselo, aby naladilo rusky lid smirliveji, za to se vsak snazilo ziskat rusky dvur. Prave tak se dalo s nemeckym lidem ale podarilo se proniknout k nemeckemu dvoru. V Anglii Zid krcil ramenem nad vyslovene protizidovskym smyslenim obyvatelstva; co mu bylo po tom? Nema snad za sebou veskere lordstvo, nedrzi v ruce provaz britske bursy? Tato taktika "jiti vzdy do hlavniho stanu" vysvetluje dobre dalekosahly vliv, jehoz zidovstvo dosahlo nad mnohymi vladami a narody. Tato taktika byla jeste stupnovana jeho obratnosti, jez spocivala v tom, ze Zide prinesli vzdy to, ceho vlady potrebovaly. Potrebovala-li vlada pujcku, zprostredkoval ji dvorni Zid pomoci Zidu v jinych financnich strediscich nebo hlavnich mestech. Chtela-li vlada jine vlade zaplatit dluh, aniz chtela sverit drahy kov treba nejake kolone soumaru nejistou krajinou, Zid provedl i tuto vec. Zaslal kus papiru a dluh byl zaplacen bankovnim domem v cizim hlavnim meste. Kdyz vojsko poprve bylo zasobovano modernim zpusobem vojenskych dodavatelu, stalo se tak prostrednictvim Zidovym: on mel kapital, mel system a mimo to i zadostiucineni, ze ucinil si narod dluznikem. 8

9 Tato taktika, ktera tak znamenite pomohla teto rase obtiznymi stoletimi, neukazuje znamek nejako zmeny. A mozno pochopit, ze Zid vidi svou rasovou Prevahu pri pohledu na rozsahly vliv, ktery vykonava dnes jeho ciselne nepatrna rasa na mnohe vlady, a uvazi-li se ciselny nepomer lidu k jeho moci. Budiz take uvedeno, ze se zidovska vynalezavost osvedcuje i dnes ve vzdy novych obchodnich formach, prave tak jako v schopnosti prizpusobiti se menici se situaci. Zide jako prvni maji ve zvyku zrizovat v cizich zemich pobocne zavody, aby zajistili zastupcum materskeho domu brzky zisk z otevreni takoveho zavodu. Za valky bylo mnoho hovoreno o "pokojnem dobyti", jehoz pry nemecka rise dosahla tim, ze tu neslo o nemecke, nybrz zidovske podniky. Stare nemecke obchodni domy byly prilis konservativni, aby se ve Spojenych Statech honily za zakazniky. Ale zidovske firmy nemely te konservativnosti, prisly primo do Ameriky a jiz se obchodovalo. Konecne prinutila soutez i predni nemecke obchodni domy, aby tomuto zvyku povolily. Ale puvodni myslenka byla zidovska, nikoli nemecka Jina moderni obchodni metoda, jez za svuj vznik dekuje zidovskemu financnikovi, zalezi v tom, ze se slucuji pribuzne prumysly. Je-li napr. ziskan zavod pro vyrobu elektriny, ziska se take poulicni draha, jez se postara o spotrebu el. proudu. Hlavni duvod asi je: vlivem zavodu zvysit cenu dodaneho proudu pro spolecnost drahy, a taktez vlivem spolecnosti drahy zvysit cenu pro cestujici - tak ziska financni moc, ktera za tim vezi; zvyseni zisku cele spolecnosti. Spolecnost, ktera stoji spotrebiteli nejblize, prohlasi pak, ze se jeji vylohy zvysily; zamlcuje vsak, ze ceny byly zvyseny samymi majetniky a nikoli temi; kdoz stoji mimo kruh a kdoz byli k tomu prinuceni finacnim natlakem. Nesporne dnes existuje ve svete ustredni financni moc, hrajici dalekosahlou, pevne organizovanou hru. Jeji svet je hraci stul a vkladem je opanovani sveta. Kulturni narody pozbyly veskerou duveru v tvrzeni, ze na vsech odehravajicich se zmenach jsou viny "ekonomicke pomery". Pod maskou "ekonomickych zakonu" jsou shrnuty mnohe zjevy, nezpusobene zadnymi "zakony", mimo zakon lidskeho sobectvi nekolika malo lidi, kteri maji umysl a moc ucinit z narodu v nejsirsi mire sve poddane. At je dnes cokoli nacionalni: v nacionalnost financnictvi neveri dnes nikdo. Je mezinarodni. Nikdo neveri, ze toto mezinarodni financnictvi stoji pod nejakou soutezi. Je sice nekolik nezavislych bankovnich domu a trustu; jeden ma ten, druhy onen prikaz. Ale mezi nimi nepanuje ruznost mineni, nikdo nezasahuje do metody druheho, zadna soutez v ruznych castech svetoveho obchodu. V pocinani hlavnich bank kazde zeme je prave takova jednotnost jako mezi ruznymi odvetvimi postovni sluzby Spojenych statu - jsou rizeny z jednoho a tehoz mista za stejnym ucelem. Bezprostredne pred valkou Nemecko koupilo ohromne mnozstvi americke bavlny; obrovske masy lezely pripraveny k vyvozu. Kdyz vypukla valka, preslo majetnicke pravo za jedinou noc z zidovskeho jmena v Hamburku na zidovske jmeno v Londyne. Zatimco toto je psano ( pozn. redaktora), kupuje se v Anglii bavlna lacineji, nez se ve Spojenych Statech prodava; tim jsou take stlaceny americke ceny. Kdyz jsou ceny dostatecne stlaceny, skoupi se bavlna lidmi do veci zasvecenymi, pak se vyzene cena opet vzhuru. Zatim tytez mocnosti, ktere zpusobily toto zdanlive nevysvetlitelne stoupani a klesani na bavlnarskem trhu, polozily ruku na porazene Nemecko, aby z neho ucinily svetovou mrchu. Jiste skupiny maji pevne v rukou bavlnu, zapujcuji ji k zpracovani do Nemecka, ponechaji tam male mnozstvi k zaplaceni prace a vyuzitkovavaji pak celeho sveta se lzi: bavlnu lze stezi dostat. A sleduji-li se tyto lidstvu nepratelske a na vysost nemravne metody az k jejich puvodu, ukaze se, ze ti, kteri jsou zodpovedni za to, maji spolecny znak. Lze se divit, nabyva-li noveho vyznamu volani z druhe strany more: "Pockejte, az bude Amerika upozornena na zidovskou otazku!" Zcela jiste se jiz neda situace, ve ktere se svet prave ocita, vysvetlit hospodarskymi pricinami, ani "bezcitnosti" kapitalu. Nikdy predtim se kapital nenamahal, aby ucinil zadost pozadavkum prace, a prace zasla az k nejzazsi hranici, aby primela kapital k novym ustupkum - ale jakou vyhodu mely z toho obe strany? Prace az dosud myslela, ze kapital je temnym mrakem nad ni a prinutila tento mrak, aby pred ni ustoupil. Lec hle: nad nim se objevil vyssi mrak, jehoz nevidely kapital ani prace pri svych zapasech. A tento mrak nezmizel dodnes. To, co se v Americe nazyva "kapitalem", jsou obycejne penize, pouzite k produktivnim ucelum, a kapitalistou je mylne nazyvan tovarnik, dilovedouci, dodavatel naradi a prace. Nikoli, neni kapitalistou v pravem slova smyslu. Take on musi jiti ke kapitalistum, aby jejich penezi financoval sve podniky. Take nad nim jest moc, jednajici s nim tvrdeji a nemilosrdneji, nez by se kdy opovazil on jednati se svymi delniky. Je to jedna z tragedii dnesni doby, ze "prace" a "kapital" se potiraji, ac neni v jejich moci, aby zlepsily pomery, proti nimz oba protestuji a pod nimiz oba trpi; naprava by mohla nastat, kdyby nasli prostredek, jak mozno vyrvat moc one skupine mezinarodnich financniku, kteri tyto pomery nejen utvorili, ale take z nich tezi. 9

10 Existuje jisty nad-kapitalismus, vedeny jedine silenstvim, ze zlato je stestim. Existuje jista nad-vlada, ktera neni zavazana zadne vlade, na nicem nezavisla a prece nad vsemi drzi svou pest jako bremeno. Existuje rasa, ktera nikdy a nikde nebyla vitana a ktere se preci podarilo, povznest se k moci, na jakou si necinily naroky ani nejpysnejsi rasy - ani Rim za casu sve nejvyssi moci. Stava se stale vice a vice presvedcenim celeho lidstva, ze delnicka otazka, otazka mzdy, pozemkova otazka, mohou byti rozreseny teprve tehdy, bude-li drive urovnana otazka teto internacionalni nadkapitalisticke vlady. "Vitezi patri korist" je stare prislovi. A v jistem smyslu dobude-li nekolik prislusniku dlouho opovrhovane rasy teto prevahy, musi byt bud nadlidmi, proti nimz je kazdy odpor bezmocnym, nebo jsou to obycejni lide, ktere nechalo ostatni lidstvo dosahnout nespravedliveho a nezdraveho stupne moci. Nejsou-li Zide nadlidmi, necht se nezide pokaraji sami za to, co se stalo; musi hledet na situaci z noveho hlediska a podrobit vyjasnujici zkousce zkusenosti jinych zemi. II. Jak se Nemecko chrani proti Zidum Pokrocila lidskost se zabyva otevrene druhy nemoci, o kterych se lide drive domnivali, ze je treba zahalit je do zavoje studu nebo mlcenlivosti. Politicke lekarstvi dosud tak znacne nepokrocilo. Hlavni pricina onemocneni nemeckeho narodniho tela se pricita zidovskemu vlivu. Bylo-li to jiz desetileti znamo jasnejsim hlavam, budiz to dnes osvetleno i prostejsim lidem. Veskery politicky zivot je tim otresen, a skutecnost se neda dale skryvat. Podle mineni vsech trid nemeckeho naroda je zhrouceni se po primeri a revoluce, z jejichz nasledku se nemuze zotavit, dilem zidovske lsti a zidovskeho zameru. Tvrdi se to s jistotou, uvadi se mnozstvi potvrzujicich skutecnosti, veri se, ze dejiny to jednou plne dokazi. Na Zida se v Nemecku pohlizi jako na hosta; proti tomu Zid se pohresil snahou, ucinit se panem. Neni na svete silnejsich protiv nez jsou ciste germanska a ciste semitska rasa; proto neni mezi nimi svornosti. Nemec vidi v Zidovi hosta, Zid rozhorcen, ze mu nejsou priznana veskera prava domorodeho cloveka, je pln nepratelskeho smysleni proti svemu narodu hostitelu. V jinych zemich se Zid mohl snaze vmisit do obyvatelstva a nerusene zvetsovat svou moc, v Nemecku bylo tomu jinak. Proto Zid nenavidel nemeckeho lidu a proto vykazovaly zeme, ve kterych meli Zide nejsilnejsi vliv, za politovani hodne svetove valky nejvetsi nenavist proti Nemecku. Zide drzeli v rukou skoro vyhradne tiskovy aparat, jehoz pomoci bylo delano "verejne mineni" o nemeckem narode. Jedini vyherci valky byli Zide. Ale tvrzeni nestaci, musi byt dokazana. Zkoumejme tudiz skutkovou podstatu. Co se stalo bezprostredne pri prechodu ze stareho do noveho rezimu? V kabinetu sesti muzu, ktery vstoupil na misto risske vlady, vykonavali hlavni vliv Zide Haase a Landsberg. Haase vedl veci zahranicni, jemu byl dan k ruce Kautsky, cesky Zid, ktery roku 1918 jeste ani nemel nemecke obcanske pravo. Dale Zide Cohn a Herzfeld. Zid Schiffer se stal ministrem financi, Zid Bernstein jeho asistentem. Statnim sekretarem vnitra se stal Zid Preuss, jemu po boku stal Zid Freund. Zid Fritz Max Cohen, zpravodaj listu "Frankfurter Zeltung" v Kodani, se stal sefem zpravodajstvi. Tento stav veci dosel v Prusku druheho vydani. Zide Hirsch a Rosenfeld ridili kabinet; Rosenfeld obdrzel ministerstvo spravedlnosti, Hirsch ministerstvo vnitra Zid Simon se stal vicesekretarem ministerstva financi. Pruske min. financi bylo Zidy uplne obsazeno a rizeno. Reditelem vychovatelstvi se stal rusky Zid Futran za pomoci Zida Arndta. reditelem kolonialniho uradu se stal Zid Meyer-Gerhard. Zid Kastenberg se stal reditelem oddeleni pro umeni. Valecny zasobovaci urad se dostal do rukou Zida Wurma, v ministerstvu hospodarstvi sedeli Zide dr. Hirsch a tajny rada dr. Stadthagen. Radu delniku a vojaku vedl Zid Cohen; v nem meli ruzna mista Zide Stern, Herz, Lowenberg, Frankel, Izraelowitz, Laubenheim, Seligsohn, Katzenstein, Lauffenberg, Heimann, Schlesinger, Merz a Weyl. 10

11 Zid Ernst se stal policejnim prezidentem v Berline; v temze urade ve Frankfurtu n. M. sedel Zid Sinzheimer, v Essenu Lewy. Zid Eisner udelal se prezidentem bavorskym, jeho financnim ministrem se stal Zid Jaffe. Bavorsky obchod, drahy a prumysl byly podrizeny polozidu Brentanovi. Zide Thalheimer a Heimann byli cinni v ministerstvu pro Wurttembersko, zid Fulda v Hessensku. Dva vyslanci na mirove konferenci byli Zide, treti byl znamym nastrojem zidovskych zajmu. Mimo to hemzilo se to v nemeckem poselstvu zidovskymi znalci a rady: Max Warburg, Dr. von Strauss, Merton, Oskar Oppenheimer, Dr. Jaffe, Deutsch, Brentano, Bernstein, Struck, Rathenau, Wassermann a Mendelsohn-Bartholdy. Ucast Zidu ostatnich zemi na mirove konferenci mohl, podle nemecke vypovedi, zjistit kazdy cestny pozorovatel, ktery cetl zpravy nestrannych, nezidovskych zpravodaju z teto udalosti. Zda se, ze jen takove tato skutecnost napadla; vsichni zidovsti zurnaliste pokladali asi za chytrejsi o tom pomlcet. Zidovsky vliv vstoupil v Nemecku za valky (l.svet.-red.) silne do popredi. Prisel s jistotou a presnosti vrhaci miny, jakoby bylo jiz vse byvalo pripraveno. Nemecti Zide nebyli za valky nemeckymi vlastenci. Treba ze tato okolnost neni v ocich Nemecku nepratelskych narodu veci pritezujici, prece vrha svetlo na ujisteni vernosti Zida zemi, ve ktere zije. Jeste z jinych duvodu, ktere musi byt blize pozorovany, povazuji vazeni nemecti myslitele nemoznym, ze by Zid mohl byt vlastencem. Podle vsestranneho tvrzeni by nebyli vyse uvedeni jiste obdrzeli svych mist bez revoluce; a revoluce by nebyla prisla, kdyby ji neudelali. Pomery v Nemecku nebyly uspokojive, ale lid je mohl sam odstranit a byl by tak ucinil. Opet staly pod zidovskym vlivem prave ony pomery, ktere znicily verejnou mravnost a znemoznily napravu. Hlavni zidovsky vliv, jemuz se pricita zhrouceni nemeckeho statniho poradku, se da shrnout do tri skupin: a) bolsevismus, ktery se skryval pod maskou nemecke socialni demokracie, b) zidovske vlastnictvi a rozhodujici vliv tisku, c) zidovska kontrola zivotnich potreb a prumyslu. Je jeste jedna ctvrta, ukazujici jeste vys, ale ony tri pusobily bezprostredne na lid. Protoze by mohly byt nemecke zavery uvedeny v pochybnost lidmi, jejichz mineni bylo vytvoreno zidovskym vlivem, budiz zde uveden hlas zpravodaje londynskeho "Globe" George Pittera-Wilsona. Ten napsal jiz v dubnu 1919: Bolsevismus znamena vyvlastneni krestanskych narodu, takze nezustane v rukou krestanu zadny kapital a vsichni Zide spolecne budou moci provadet dle libosti svetovladu. Jiz v druhem roce valky prohlasili nemecti Zide, ze porazka Nemecka je nutna pro vzestup proletariatu. Strobel pravi: "Doznavam otevrene, ze uplne vitezstvi zeme nebylo by v zajmu socialni demokracie". Vsude bylo prohlasovano, ze pozdvizeni proletariatu po vitezstvi by bylo zhola nemozne. Techto nekolik pripadu nechce snad znovu rozvijet valecnou otazku, nybrz ukazat, jak tak zvani nemecti Zide zapomneli na vernost ke sve zemi, kde zili, a sjednotili se s ostatnimi Zidy k zhrouceni Nemecka. A sice ne proto, jak uvidime, aby zbavili nemecko militarismu - cehoz si kazdy rozumny Nemec pral - nybrz aby vrhli zem do zmatku, ktery jim umoznil zmocnit se vlady. Nemecky tisk si privlastnil tyto umysly zidovskych vudcu zprvu pokradmu, pak zcela otevrene. "Berliner Tageblatt" a "Muncher Neueste Nachrichten" byly za valky uredni a polouredni vladni tiskove organy. Byly v zidovskych rukou a pod zidovskym vlivem prave tak, jako byla "Frankfurter Zeitung" a spousta mensich casopisu v zidovskem podruci. Tyto casopisy, jak se tvrdi, nebyly nicim, nez nemeckym vydanim zidovskeho tisku dohodoveho (protinemecka valecna koalice, tzv. Dohoda - red.), a jeho ucel byl stejny. Tato spoluprace zidovskeho tisku, ktery plati za verejny tisk, by mela byt po celem svete vazne prozkoumana, aby se ukazalo lidstvu, jak jeho cetba - a k jakym tajnym ucelum - se denne pripravuje. S vypuknutim valky presly potraviny a vojenske dodavky do zidovskych rukou a vzapeti se rozsirila takova nepoctivost, ze znicila duveru bojovniku na frontach. Jako vsechny vlastenecke narody take Nemci vedeli, ze valka znamena obeti a utrpeni a byli odhodlani nest tento vseobecny osud. Nyni vsak videli, jak jsou vysavani tridou Zidu, kteri pripravili vse, aby z vseobecne bidy mohli tezit. Kde se jen dalo spekulovat potrebami lidu nebo dosahnout mezivydelku, v bankach, ve valecnych spolecnostech, v pomocnych darech, v ministerstvech jez zadavala dodavky - vsude se vynorili Zide. Zbozi denni potreby, ktereho bylo relativne dost, zmizelo, aby se (silne zdrazeno) opet objevilo. Valecne spolecnosti byly veskrze zidovskymi domenami. Kdo mel penize, mohl dostat vsechno bez listku, treba ze se vlada velice snazila, aby je rovnomerne rozdelila ve vseobecnem zajmu. Zide ztrojnasobili ceny zbozi, jez za zady obstarali, a tak vtekal proud zlata do jejich pokladen. Ponevadz zasoby byly uschovany a spekulanti se z nich zasobili, zustavaly vsechny uredni potravni odhady nespolehlivymi. 11

12 Verejna mravnost byla znepokojena; pocaly zaloby a zavedeno trestni rizeni - jakmile vsak melo dojit k rozhodnuti, vyslo najevo, ze obzalovany a soudce byli Zide, a vec vyznela naprazdno. Byl-li vsak pristizen nemecky spekulant, byl zpusoben povyk, a trest jemu ulozeny by byl stacil pro vsechny ostatni. Prohledejte Nemecko krizem krazem, poslouchejte reci, studujte naladu lidu a shledate, ze vzpominka na toto zidovske zneuziti moci se vpalilo horkym zelezem do pameti lidu. Zatimco tyto vlivy podryvaly masu lidi, vyssi vrstvy Zidu pusobily na vladu. Poradci vlady Bethmanna- Hollwega byli: zidovsky velkorejdar Ballin, Theodor Wolf z. "Berliner Tagblattu" a clen vsezidovskeho tisku, von Gwinner, reditel Nemecke banky, ktery je spriznen s zidovskym velkobankerem Speyerem, a Rathenau, vudce zidovskych prumyslovych a financnich podniku. Tito muzove byli u pramene a vy- konavali svuj vliv na vladu, jako druzi na lid. Bohaty nemecky Zid mohl, pomoci sve financni moci nad odvetvimi hospodarskeho zivota, koupit si zadouci postaveni ve spolecnosti; jak ale dosahl uznani, jehoz se dozadoval chudy Zid? Nebot vsichni Zide jsou prodchnuti stejnym pudem, jenz jim vezi v krvi, zene je chtivosti vladnout? Vysvetluje-li se takto dobyti vyssich kruhu zidovskou penezni moci, zbyva Zidum jeste dobyti lidovych mas, ktere nemaji jinych penez nez tech, ktere mohou polapit ve zmatku jimi zpusobenem. Zid neni anarchistou ani nicitelem - pripustme. Pres to vsak; je svetovym bolsevikem a ve vynikajici mire puvodcem revoluce v Nemecku a Rusku. Jeho anarchismus nema prave barvy, kazda politicka idea je mu pouze prostredkem k jistemu ucelu. Bohaty Zid neni anarchista, protoze muze dosahnout sveho umyslu jemnejsimi prostredky. Chudy Zid vsak nema jinych pomucek. Ale bohati a chudi Zide jdou po dlouhe trati spolecne; svazek sympatie mezi nimi se nikdy nepretrhne, nebot ma-li anarchie uspech, chudy Zid zaujme misto vedle bohateho; nema-li uspech, aspon jsou zde nove oblasti, na nez muze nyni bohaty Zid pusobit. Chudy Zid v Nemecku mohl hraze jej obklicujiciho nemectvi premoci jen tim, ze je vyhodil do povetri. O Rusku plati totez. Socialni rad drzel Zida uzavreneho v situaci, ve ktere, jak zkusenost uci, mohl natropit mene skody. Tak jako priroda obaluje do tela vnikle cizi teleso, cinily narody se Zidy. V novejsi dobe vsak Zid nasel prostredek, aby hraze poboril, uvedl narodni stavbu do neporadku a v nastavsi temnote a vzpoure pak obsadil misto, po nemz tak dlouho touzil. Kdyz se Rusko zhroutilo - kdo prisel nejdrive na svetlo? Zid Kerensky-Kirbis. Ale jeho zamery nebyly dosti radikalni, proto prisel po nem Trocky-Bronstein, americky Zid. Trocky poznal, ze socialni stavba v Americe je prilis pevna, aby ji mohl prolomit.- prorazil v Rusku na nejslabsim miste a odtud chtel ovladnout cely svet. Kazdy komisar v Rusku je dnes Zid. Lide, kteri lici ruske pomery, vypraveji o nich tak, jako by se Rusko rozpadavalo. Snad je tomu tak, ale u zidovske vlady v Rusku tomu tak neni. Ze svych ukrytu vyrazili rusti Zide v bitevnim poradku jako mina, vrzena do umele zpusobeneho neporadku, jako by bylo byvalo jiz predem kazdemu urceno jeho misto. Prave tak se delo v Nemecku. Nemecka hraz musela byt rovnez znicena driv, nez mohli chudi Zide ukojit svou ctizadost. Kdyz byl zpusoben prulom, prorazili a usadili se pevne na smerodatnych mistech nad narodem. To vysvetluje, proc Zide podporuji po celem svete energii podvratnych hnuti. Jak znamo, hlasaji mladi Zide ve Spojenych Statech ideal, jehoz uskutecneni by znamenalo totez jako odstraneni tohoto statu. Jejich utok ovsem smeruje na 'kapitalismus', to jest na nynejsi nezidovskou vladu. Skutecni svetovi kapitaliste, kapitaliste pro kapital, jsou Zide. Muzeme sotva mit za to, ze tito lide chteji znicit kapitalismus: domahaji se vsak samovlady nad nim a od delsi doby jsou na nejlepsi ceste k cili svych prani. V Nemecku jako v Rusku, je tudiz treba rozeznavat metody bohatych a chudych Zidu; Jedna je namirena na vlady, druha na lidovou naladu - obe jsou vsak namireny k temuz cili. Jednani dolnich zidovskych trid neurcuje pouze snaha, ukoncit utiskovani, nybrz dobyti vlady - tato vule k moci urcuje jejich podstatu. Presvedceni Nemcu v tomto bode se da vyjadrit asi takto: Revoluce je vyrazem zidovske vule k moci. Strany jako socialiste, demokrate, volnomyslenkari apod. jsou pouhe nastroje zidovske vule k dosazeni moci. Tak zvana 'diktatura proletariatu' je hlavne diktaturou Zidu. Tak se nahle Nemcum otevrely oci, tak bourlive a vzpurne zacal protitlak, ze v nemeckem Zidovstvu bylo vydano heslo: Stahnout se do druhe linie! Veskera mista, ktera byla v bezprostrednim styku s lidem, byla (jako by to bylo smluveno) vydana. To vsak neznamena prozatim take vzdani se moci. Co v Nemecku nastane, tezko predvidat. Nemci budou sveho ukolu schopni a naleznou pusobivy mocensky prostredek. Co se vsak bude dit v Rusku, o tom se da tezko pochybovat. Nenastane-li tam obrat osudu, mraz hruzy probehne celym svetem. 12

13 Zidovstvo je nejpevneji organizovanou svetovou moci, pevnejsi nez kdy britska svetova rise. Tvori jeden stat, jehoz obcane mu jsou nemenitelne verne oddani, at ziji kdekoli, at chudi nebo bohati. Tento stat ve vsech ostatnich statech nazyvaji v Nemecku slovem "All-Juda". Mocenske prostredky tohoto vsezidovskeho statu jsou kapitalismus a tisk, nebo penize a propaganda. Vsezidovstvo samotne mezi vsemi staty vykonava svetovladu; vsechny ostatni staty mohou a chteji vykonavat pouze vladu nacionalni. Hlavnim vykonem vsezidovskym je moderni zurnalistika. Technicke, vedecke a literarni vykony moderniho sveta jsou smahem zurnalisticke povahy. Spocivaji na obdivuhodne zidovske zbehlosti pojmout do sebe ideje jinych. Kapital a zurnalistika se spojuji v tisku, ktery se stal prostredkem k zidovske vlade. Sprava tohoto vsezidovskeho statu je uzasne organizovana. Prvnim jejim sidlem byla Pariz, ktera vsak dnes je odsunuta na treti misto. Pred valkou byl Londyn jejich prvnim New York druhym hlavnim mestem. Dluzno vyckat, nepredhoni-li New York Londyn - proud smeruje k Americe (mozno jen konstatovat, ze soucasnost plne odhad autora potvrzuje - red.). Protoze Vsezid nemuze udrzovat stalou pozemni a namorni armadu (stat Izrael vznikl az roku red.), musi se o to postarat jine staty. Jeho namornictvo je britske; to zajistuje zidovske svetove hospodarstvi, pokud zavisi na namorni doprave. Opacne zarucuje svetovy Zid Britanii nerusene politicke a teritorialni panstvi. Vsezid dostal Palestinu pod britskou kontrolu a zezlo. Kdekoli byla zidovska pozemni moc - lhostejno ve kterem stejnokroji - pracovala ruku v ruce s britskou moci namorni. Mezinarodni Zid rad ponechava spravu ruznych svetovych pasem domorodym vladam; pozaduje pro sebe pouze kontrolu nad temito vladami. Zidovstvo nenamita naprosto niceho proti trvalemu narodnostnimu rozcleneni nezidovskeho sveta. Zide nikdy nezaniknou v jinem narode. Jsou narodem pro sebe, byli jim vzdy a budou. Jen tenkrat se dostane mezinarodni Zid do sporu s jinym narodem, znemoznuje-li mu tento, aby uvedl pod svuj vliv vynosy prace a finance zeme. Vsezid muze delat valku i mir; v tvrdosijnych pripadech vypusti anarchii; pak muze opet nastolit svuj poradek. Ridi nervy a slachy lidstva tak, jak toho nejlepe vyzaduji vsezidovske zamery. Protoze si mezinarodni Zid podridil zpravodajske prameny svetove, muze take pripravovat mineni lidi pro sve pristi zamery. Nejvetsi nebezpeci spociva ve zpusobu, jak se zpravy vyhotovuji a jak formuji naladu celych narodu pro urcity ucel. Prijde-li se vsak mocnemu Zidovstvu na stopu a ukaze-li se na jeho ruku ve hre, zazni okamzity krik nad "stvanim" a z celeho svetoveho tisku zvuci ozvena. Prava pricina pronasledovani - totiz utlacovani narodu peneznimi machinacemi zidovskymi - nepronikne nikdy na verejnost. Vsezid ma sve vice-vlady v Londyne a New Yorku. Kdyz vykonal svoji pomstu na Nemecku, pripravuje se k ujarmeni jinych narodu. Britanie mu jiz nalezi. V Rusku o tuto vladu bojuje ( red.), ale vyhlidky pro budoucnost jsou spatne. Spojene Staty se svou dobromyslnou snasenlivosti oproti vsem rasam skytaji slibne pokusne pole. Jeviste udalosti se meni, ale Zid zustava po staleti stejny. 13

14 III. "Na prvni pohled by se zdalo, jako by hospodarsky system Spojenych Statu byl prave tim, co se vyvijelo nezavisle na Zidech... Pres to trvam na svem tvrzeni, ze Spojene Staty (snad vice nez kterakoli jina zeme) jsou az po okraj naplneny zidovskym duchem. To je uznavano z mnoha stran, obzvlaste temi, kdo si mohou utvorit o tomto predmetu nejlepe usudek. Coz neni ospravedlneno oproti temto skutecnostem mineni, ze Spojene Staty vdeci za svou existenci Zidum? A je-li tomu tak, tim spise lze tvrdit, ze zidovsky vliv ucinil Spojene Staty tim, cim jsou - americkymi? Nebot co nazyvame americanstvim, neni takrka nicim, nez destilovanym zidovskym duchem." Werner Sombart: Zide a hospodarsky zivot., str. 38, 43. Dejiny Zidu ve Spojenych Statech Dejiny Zidu v Americe pocinaji s Kristofem Kolumbem. Dne 2. srpna 1492 bylo vice nez 300 tisic Zidu vyhnano ze Spanelska; touto udalosti se pocina pomalu mocenske postaveni spanelske. Pristiho dne Kolumbus vyplul k zapadu; v jeho druzine byl jisty pocet Zidu. Nebyli to snad uprchlici, nebot plany smeleho namornika jiz dlouho predtim vzbudily zajem vlivnych Zidu. Sam Kolumbus vypravuje, ze se hojne stykal se Zidy. Prvni psani, v nemz licil sve objevy, bylo adresovano Zidovi. A skutecne veskera cesta, udalostmi tak bohata, jez darovala lidskemu vedomi a blahobytu druhou polokouli, byla umoznena Zidy. Pekna povidka o tom, ze kralovna Isabela financovala vypravu svymi skvosty, musela zmizet pred strizlivym badanim. Na spanelskem dvore vykonavali nejvetsi vliv tri Marmani neboli tajni Zide, Luis de Santegel, vlivny kupec ve Valencii a pachtyr kralovskych dani; jeho pribuzny Gabriel Sanchez, kralovsky strazce pokladu, a jejich pritel kralovsky komori Juan Cabrero. Tito licili kralovne Isabele prazdnotu kralovske pokladny a zpracovavali ustavicne jeji fantazii skvelymi vyhlidkami, kdyby Kolumbus odhalil bajecne zlate poklady Indie, az se kralovna rozhodla, dati sve skvosty v zastavu za penize, potrebne k vyprave. Ale Sarnagel prosil za dovoleni, aby smel sam penize zapujcit: 17 tisic dukatu. Pujcka pravdepodobne presahovala vylohy podniku. S Kolumbem se plavby zucastnilo nejmene pet Zidu: Luis de Torres jako tlumocnik, Marco jako ranhojic, Bernal jako lekar, Alonso de la Calle a Gabriel Sanchez. Astronomicke pristroje a mapy pochazely od Zidu. Luis de Torres vystoupil prvni na zem, odhalil jako prvni pouzivani tabaku; usadil se na Kube, a mozno jej oznacit za otce zidovskeho ovladnuti dnesniho tabakoveho obchodu. Priznivcum Kolumbovym Luisi de Santagel a Gabrielu Sanchezovi se dostalo za jejich podil na vyprave mnohych vyhod; Kolumbus sam se stal obeti Bernalovych pletich, a za odmenu trpel bezpravi a zalarovani. Hned z pocatku Zide pohlizeli na Ameriku jako na mnohoslibnou oblast a jejich pristehovalectvi do Jizni Ameriky, zvlaste Brasilie, pocalo ve sporu mezi Brasilii a Holandany. Zide uznali za vhodne se vystehovat a tahli do holandske kolonie, kde dnes stoji New York. Peter Stuyvesant, holandsky guverner, nebyl zcela srozumen s jejich usidlenim se mezi jeho lidmi a vyzval je, aby odtahli. Ale jak se zda, Zide uciniti opatreni, aby byli prece pripusteni, nebot pri odvolani vypovidaciho rozkazu Stuvesanstova uvedli reditele holandske obchodni spolecnosti jako duvod pro pripusteni Zidu velke kapitalie, ktere tito ulozili v akciich spolecnosti. Pres to vsak jim byl zakazan vstup do verejnych uradu a maloobchodu, coz zpusobilo, ze se venovali vyvozu, v nemz brzy dosahli monopolniho postaveni vzhledem ke svym evropskym spojenim. To je jedna z tisicu zkousek zidovske vynalezavosti. Zakaz v jednom smeru prinasi jim skvele uspechy v jinych. Kdyz bylo Zidovi zakazano, aby obchodoval s novym odevem, obchodoval se starym - to byl pocatek organizovaneho obchodu obnosenym satstvem. Kdyz mu byl zakazan maloobchod, pustil se do velkoobchodu; Zid je zakladatelem velkoobchodu se zbozim svetovym; byl zakladatelem pojistovaciho systemu pri ztroskotani lodi; i pod troskami civilizace hledal a nasel blahobyt. Ukazal lidem, jak se pouzivaji hadry, jak se cisti stare peri, jak se zuzitkuji dubenky a kralici kozky. Mel vzdy zalibu v obchodu kozesinami, ktery dodnes ovlada a jemu vdecime za velke mnozstvi kozesin, prichazejici do obchodu pod ruznymi jmeny jako zbozi velice cenne. Idea "udelati opet novym' stala se prostrednictvim Zidu v obchode beznou. V hadrnicich, kteri piskaji v nasich 14

15 mestech a sbiraji stare zelezo, stare lahve, papir a hadry, spatrujeme vnuky onech Zidu pred nami, kteri dovedli promenit haraburdi v cenne predmety. Nevedomky dobry Peter Stuyvesant prinutil Zidy, aby ucinili z New Yorku hlavni americky pristav. Trebaze za americke revoluce vetsina Zidu utekla z New Yorku a Philadelphie, prece se pri nejblizsi prilezitosti vetsina vratila; instinkt zdal se jim rikat, ze toto mesto bude jejich obchodnim rajem. A tak se take stalo. New York se stal hlavnim strediskem Zidovstva. Tam je vypravna, kde se vycliva veskery americky vyvoz a dovoz, kde denne prace, vykonana po cele Americe, sklada ucty peneznim panum. Veskera puda, na niz New York stoji je v zidovskych rukou. Nelze se divit, volaji-li vzhledem k tomuto bezprikladnemu vzestupu, vzhledem k nezadrzitelnemu vzrustu bohatstvi a moci nadsene zidovsti spisovatele, ze Spojene Staty jsou proroky predpovedena, zaslibena zeme a New York ze je Novym Jeruzalemem. Nekteri jdou dokonce jeste dal a velebi hroty horskych skal jako horu Sion - a ne nepravem, vzpomeneme-li sachet a uhelnych dolu zidovskych. Plan noveho pruplavu, ktery by kazde velke mesto u Velkych jezer promenil v morsky pristav a ubral tak New Yorku na vaznosti, je v soucasne dobe predmetem vasniveho sporu. Nejsilnejsi pohnutkou proti tomuto nadmiru dumyslnemu hospodarskemu zlepseni je vsak ta, ze mnoho z bohatstvi, ktere je ulozeno v New Yorku neni vubec realnym bohatstvim, nybrz ze velikost zdantivych hodnot zavisi na tom, aby New York - zustal tak jak je. Kdyby se melo stat neco, co by z New Yorku ucinilo pouhe pobrezni mesto a nikoli mesto, v nemz sedi velci prijemci dani, zmizelo by mnoho zidovskeho bohatstvi, jez bylo jiz pred valkou pohadkove. Cim je dnes, sotva se statistikove odvazi odhadnout. V padesati letech vzrostlo zidovske obyvatelstvo Spojenych Statu z 50 tisic na vice nez 3,3 milionu. V cele britske risi je pouze 300 tisic Zidu, v Palestine pouze 100 tisic (udaje k roku red.). Ze pocet Zidu ve Velke Britanii neni vetsi, je pro ne samotne stastnou okolnosti, nebot pri velke a napadne vlade, kterou tam ve vsech dulezitych vecech tak krasne provadeji, mohli by ubozi Zide, kdyby se vyskytli ve vetsim mnozstvi, nabyti hodne neprijemnych zkusenosti. Neobycejne informavany Anglican pravi, ze pri dostatecne pricine by mohl v Anglii kazdym okamzikem vypuknout antisemitismus; ale ten nemuze vypuknout proti onem bohatym Zidum, kteri panuji v politice a v mezinarodnich financich. Patrne jsou nejvseobecnejsi pricinou antisemitismu pusobeni mezinarodniho Zida, ktera casto nejsou zretelne poznana a prece jsou vzdy jiste pocitovana - ovsem nevinnou obeti jsou chudi Zide. Ale o antisemitismu bude pojednano az v pristi kapitole. Ciselny pomer zidovskeho obyvatelstva ve Velke Britanii a ve Spojenych Statech ukazuje, ze ona obrovska moc, kterou vykonavaji mezinarodni zidovsti financnici, neni ani nasledkem jejich poctu, ani na nem neni odvisla. Stale stejna skutecnost, pokud jde o Zidy, je bezprikladna moc pri pomerne malem poctu. Existuje priblizne jen 14 milionu Zidu na celem svete, asi prave tolik jako Korejcu. Toto porovnani jejich poctu osvetluje tim vyrazneji napadny zjev jejich moci. Za casu George Washingtona byly v zemi (USA-red.) asi 4 tisice Zidu, vetsina z nich byla radnymi obchodniky. Nejvetsi cast z nich stala na americke strane (pri bojich o nezavislost na Anglii - pozn. red.). Haym Salomon pomohl koloniim v kritickem okamziku pujckou celeho sveho jmeni. Ale sve zvlastnosti neodlozili, nezabyvali se ani obvyklymi zamestnani mi ani hospodarstvim, nikdy nekladli vahy na to, aby zhotovovali predmety denni potreby, nybrz pouze na to, aby obchodovali s hotovymi vecmi. Teprve v novejsi dobe se Zid odhodlal tu a tam k produkci; kde je cinny, tam se jeho prace projevuje jako vysledek jeho obchodniho pusobeni. I pri vyrobe zbozi ma svuj zisk. Vysledkem snad neni zmenseni vyloh pro spotrebitele, nybrz zdrazeni. Je pro zidovske obchodni metody priznacne, ze hospodarske zjednoduseni a uspory neplynou ve prospech spotrebitele, nybrz ve prospech obchodniho podniku. Druhy zbozi, u nichz nastalo nejneomluvitelnejsi a nejprehnanejsi stoupani cen a z druhe strany obchodni odvetvi, kde bez kazde vysvetlitelne zmeny vseobecne situace nasledovaly nejprikrejsi poklesy cen, jsou ty, v nichz byli Zide smerodatne cinni. Obchod znamena penize pro zidovsky zpusob mysleni. Co si pocne zidovsky nabyvatel s temito penezi, je jina vec. Ale do delani penez nesmi nikdy rusive mluvit idealisticka "blbost". Jeho dolarove profily nejsou nikdy "obrezany", navaly dobrovolnych reforem onech cinu, jimiz jini lide se snazi zlepsit situaci delniku. Tento zjev nepochazi z zidovske zatvrzelosti srdce, nybrz z zidovskeho tvrdeho obchodniho pojeti. Pri obchodu bezi o penize, ne o lidi - podle zidovskeho pojmu. Trpi-li clovek nouzi, muze jej Zid zcela uprimne politovat; bezi-li vsak soucasne o dum postizeneho, jevi se dum a clovek jako dve zcela rozdilne veci. Podle sveho obchodniho pojmu by Zid nevedel, jak by se mel lidsky stavet k domu a jednal by s tim clovekem zpusobem, ktery by jini nazvali tvrdym. Zid by asi nepocitoval spravedlivosti teto vytky; rekl by, ze zde jde pouze o 15

16 "obchod". Timto zpusobem daji se snad take vysvetliti newyorske "potirny". Kdyz cituplni lide lituji chudych Zidu v newyorskych vyderacskych dilnach, zajiste nevedi, ze vynalezci a pouzivateli techto metod potirenskych jsou opet Zide. Jest pychou nasi zeme, ze nikdo neni pronasledovan pro svou rasu nebo barvu, neb pro svou viru, ze kazdy ma pravo na svobodu. Naproti tomu musi zjistit kazdy, kdo se veci podrobne zabyva, ze tvrde zachazeni bez srdce, jehoz musi Zide zakouseti ve Spojenych Statech, pochazi od lidi jejich vlastniho kmene, od jejich dozorcu a panu. Pri tom zda se, ze ani utisteny ani vyderac nemaji pritom pocitu nelidskosti nebo bezcitnosti - jest to "obchod". Vydirany nebo vydirani ziji v nadeji, ze budou jednou mit take takovou dilnu plnou lidi, kteri budou pro neho nebo pro ne siti. Jich neomezeny zivotni zajem a jejich nikdy neklesajici ctizadost, aby vystoupili po zebriku a stali se pany sve dilny, zpusobuje, ze konaji svou praci bez nejmensiho pocitu bezpravi nebo vyderacstvi, jenz je vlastne zakladem nejvetsi trpkosti chudoby. Zid nevidi v praci nikdy nestesti, tim mene povazuje podrizene postaveni za trvale sobe primerene. A tak sazi veskere sily, aby se vysinul vysoko, misto aby narikal nad tezkostmi sve okamzite situace; snazi se ji zlepsiti. To vse, osobne posuzovano, zasluhuje oceneni - se stanoviska spolecenskeho jest vsak povazlive. Jen tak se stalo, ze do nedavna byly spodni druhy zamestnani bez jakekoli socialni pece, zatim co vyssi kruhy necitily potreby, aby zridily socialni reformy a dobrocinna zarizeni. Podil Velkozidu na dobrocinnosti jest uctyhodny, jich ucast na socialnich reformach se rovna nule. S doporucenihodnym soucitem pro sve lidi odevzdavaji cast sveho zisku, aby zmirnili lidskou bidu, povstalou ve skutecnosti jich zpusobem nabyvani zisku. Ale zdanlive neprislo jim jeste na mysl, aby zmenili neco na metodach, jichz pomoci dosahuji svych zisku, aby tim povstalou bidu zmirnili nebo odstranili. Aspon nenalezame oproti mnohym dobrodincum zadnych jmen mezi bohatymi Zidy, kteri by se zasadili o skutecne, pusobive zlidsteni prumyslove prace, jejich metod a jejich zpetnych pusobeni. Jest to neblahe, ale pochopitelne; ano co vice, objasnuje to mnohe veci, pro nez jsou Zide karani temi, kteri nerozumi jich podstate. Zid muze jiti dosti daleko v odevzdavani plodu svych uspechu; jeste vsak nikdy neucinil kroku, krome pripadu vnejsi ho natlaku, aby ze sveho vydelku nebo ze sveho rostouciho bohatstvi neco pustil. A kdyby nasledek byl zcela stejny jako pri pusobeni krute bezcitnosti a nelidskosti, nutno rici, ze vetsinou se tak nedeje z takovych citu, nybrz z vrozeneho nazoru zidovstva na hru stesti v "obchode". Mnohe reformni nazory k dobru delnictva zdaji se mu prave tak blaznivymi, jako kdyby mel z duvodu lidskosti hrac fotbalu pripsati svemu protivnikovi k dobru jeden gol. Americky Zid se neasimiluje. To musi byt konstatovano ne jako vycitka, nybrz jako skutecnost. Zid by mohl splynout s americanstvim, ale nechce. Jestlize trva mimo pocit znepokojeni, ktere vzbuzuje jeho obrovske obohacovani se, vubec nejaky predsudek proti nemu v Americe, jest to pro jeho odloucenost. Zidovi neda se vytykati nic, ani pokud jde o jeho osobu, ani pokud jde o jeho viru, ani pokud bezi o jeho rasu. Jeho idealy jsou spolecne s ostatnim svetem. Presto se neasimiluje; svou odloucenosti utvrzuje mineni, ze nepatri k ostatnim lidem. To jest jeho prednost; v jistem smeru mozno v tom spatrovati vynikajici ostrovtip. Pak ale nesmi uciniti ze sveho odlouceni stiznostni bod proti nezidum v celku. Bylo by lepe, kdyby jednou pro vzdy priznal se v teto otazce k stanovisku poctiveho Zida, jak jisty mlady Zid pravi: "Veskery rozdil, ktery existuje, jest rozdil mezi americkym Zidem a zidovskym Americanem. Zidovsky American hraje roli domorodce, odsouzeneho zustati navzdy parasitem". Ghetto neni americkym dilem, nybrz vlastni dovezene zbozi Zidu. Oddelili se tak ostre jako odloucena spolecnost. O tom pravi "Zidovska encyklopedie": "Spolecenska organizace Zidu v Americe lisi se podstatne malo do svych organizaci v ostatnich zemich; bez jakehokoliv natlaku davaji Zide prednost zivotu v uzke pospolitosti. Tato zvlastnost trva stale". Kdybychom meli sestaviti druhy obchodu, ovladanych Zidy ve Spojenych Statech, znamenalo by to vypocisti nejdulezitejsi zivotni oblasti, jichz je opravdu k zivotu potrebi a ony oblasti, jichz potrebnost nastala zjemnelosti zvyku. Divadelnictvi jest prirozene, jak vseobecne znamo, vyhradne zidovskym. Herectvi, obchod vstupenkami, vse, co souvisi s divadlem, jest v rukou zidovskych. To snad vysvetluje skutecnost, ze ve vsech dramatickych dilech za dnesni doby nutno najiti ucel propagacni, nekdy i otevrene obchodni vychvalovani, nevychazejici z hercu nybrz ze spisovatelu. Filmovy prumysl, cukr, tabak. Padesat procent i vice velkoreznictvi. Vice nez 60 procent obuvnickeho prumyslu. Konfekce pro muze i zeny. Dodavka hudebnich nastroju. Obchod se sperky. Obilni obchod. Bavlna. Coloradske slevarny. Zasilatelstvi. Zpravodajske zprostredkovani. Obchod s lihovymi napoji. Pujckovy obchod. Vsechny tyto, aby byly vyjmenovany zivnosti pouze narodni ho a mezinarodni ho vyznamu, ovladaji Zide 16

17 Spojenych Statu bud samotne, nebo ve spojeni se zamorskymi Zidy. Americky lid by byl nadmiru prekvapen, kdyby spatril, ze v galerii americkych obchodniku, kteri v zahranici jsou ochranci nasi vaznosti v obchode - cini vetsinu Zide. Oni maji jasne porozumeni pro cenu americkeho jmena. Vstoupime-li v cizim pristavu do kancelare, oznacene "Americka importni spolecnost" nebo "Americka obchodni spolecnost", neb podobnym nenapadnym jmenem, najdeme tam Zida, jehoz pobyt v Americe byl pravdepodobne velice kratky. To vrha postranni svetlo na vaznost, jake se tesi "americke obchodni metody" v mnohych castech sveta. Kona-li 30 nebo 40 ras obchody pod jmenem "American" a sice pravoplatne, nelze se diviti, ze prave americke obchodni metody, nazyvane v zahranicnim tisku americkymi, nejsou jako takove poznavany. Take Nemci stezuji si jiz davno, ze jsou venku posuzovani dle nemecky mluvicich obchodnich agentu zidovskych. Priklady zidovskeho blahobytu ve Spojenych Statech neznamenaly by nic napadneho. Ale blahobyt, jako poctiva odmena za podnikavost a pili, neda se zamenovati s vladou. Blahobytu, jak jej ukazuji Zide, muze dosahnout kazdy, kdo za nej zaplati Zidum cenu - zpravidla jedno k druhemu velice vysokou cenu - ale zadne nezidovske spolecnosti nepodarilo by se za okolnosti jinak stejnych, dosahnouti onoho stupne vlady, jako Zidum; nezidum schazi stejna schopnost prace ruku v ruce, jisteho druhu cilevedomeho spikleneckeho spolku a one jednotnosti, vysoko vystupnovaneho rasoveho sourucenstvi, jake vyznacuji Zida. Nezidovi nevadi, je-li kdo jeho druhu nebo ne; pro Zida jest rozhodujici, ze muz pred jeho dvermi jest Zid. Nutno-li uvesti priklady zidovskeho blahobytu, jest to synagoga Emmanuelova v New Yorku: tato mohla roku 1846 sehnati stezi 1520 dolaru k svemu vydrzovani; r po obcanske valce mohla vybrati dolaru za najem 231 sedadel. A zidovsky osacovaci monopol, jako jeden z prvnich vysledku teze obcanske valky muze byt veden jako priklad zamoznosti plus narodni a mezinarodni vlady. Mozno rici, ze vse, co podnikl Zid ve Spojenych Statech, se mu postestilo - vyjma zemedelstvi. Bezny zidovsky vyklad pro to zamestnati zidovsky mozek; proto nema dostatecneho zajmu, aby mohl uspesne hospodariti; v mlecnem a dobytkarskem hospodarstvi, kde je potrebi vice mozku, ma pry uspech. V ruznych krajich USA pokouseli se casteji zaloziti retezem nezdaru. Jedni svaluji vinu na techto neuspesich na nevedomost Zidu v racionelnim zemedelstvi, jini na to, ze schazi zemedelstvi spekulativni prvek. Jiste vykonavaji v neproduktivni cinnosti vice nez v zakladacim produktivnim zemedelstvi. Badatele v tomto oboru pravi, ze Zid nebyl nikdy sedlakem, nybrz vzdy obchodnikem. Jako dukaz pro to jmenuji prave volbu Palestiny pro vlast Zidu - one oblasti, ktera tvorila most mezi Vychodem a Zapadem, pres nejz vedl obchod tehdejsich kulturnich zemi. IV. "Zidovska otazka jeste existuje. Popirati to bylo by bezucelno... Zidovska otazka existuje vsude, kde bydli Zide v jistem poctu. Kde neexistuje, tam je prinesena Zidy pri jejich stehovani. Tahneme prirozene tam, kde nejsme pronasledovani... Neblazi Zide vznaseji nyni antisemitismus do Anglie, kdyz jej byli vnesli jiz do Ameriky." Theodor Herzl: A Jewish State.(str. 4) ZIDOVSKA OTAZKA - SKUTECNOST NEBO DOMNENKA? Hlavni potiz s psanim o zidovske otazce spociva v precitlivelosti Zidu a nezidu v teto veci. Existuje neurcity pocit, jako by bylo jiz nevhodnym, slovo "Zid" verejne vubec vyslovit. nebo vytisknout. Pokouseji se ostychave o zdvorile opsani jako "Hebrejec" nebo "Semita" - oba nazvy jsou vystaveny vytce nepresnosti - a s celou veci zachazi se tak upejpave, jako by byla vubec zakazana - az konecne vyslovi jednoho dne neohrozeny zidovsky duch primo dobre, stare slovo "Zid". Pak jest kletba snata a vzduch ocisten. Slovo "Zid" neni tendencnim privlastkem; jest to stare, poctive jmeno se zcela zvlastnim vyznamem v kazdem obdobi svetovych 17

18 dejin minulosti, pritomnosti a budoucnosti. U nezidu panuje naramna ostychavost pri verejnem rozboru zidovske otazky. Nejradeji by ji chteli, zahalenu v mlceni, podrzeti v nepruhledne risi svych myslenek. Snad je smerodatnou v jejich jednani prenesena a zdedena snasenlivost, ale pravdepodobneji vice jeste nevedomy pocit nesnazi, pravdepodobne s tim spojenych. Hovori-li se verejne o zidovske otazce, deje se to ponejvice ve forme uhlazeneho politika neb v pohodlnem povidacim tonu: velka zidovska jmena ve filosofii, lekarstvi, hudbe a financich tahnou kolem; vynasi se zdatnost, obratnost, sporivost zidovske rasy a kazdy odchazi domu, s pocitem, ze slysel neco pekneho o teto obtizne veci. Tim se ale nic nezmeni, ani Zid ani nezid jak pred tim tak i potom zustava Zid svetovou hadankou. Pocity nezidu v tomto bode jevi se nejzretelneji v prani mlceti. "Proc vubec o tom hovoriti?" rika se, ale jiz toto chovani samo o sobe jest dukazem, ze problem jest tu a ze by se mu lide radi vyhnuli, kdyby to slo. "Proc vubec o tom hovorit?"- Logicky myslitel usoudi jiz z teto otazky na skutecnou existenci nejakeho problemu, jehoz probirani nebo potlaceni nezavisi na dobre vuli povah, ktere miluji klid. Existuje v Rusku zidovska otazka? Nesporne, a sice v nejostrejsi forme. Vyzaduje tato otazka v Rusku reseni? Bezpochyby z kazdeho bodu, ze ktereho muze prijit svetlo a spasa. Pomer obyvatelstva zidovskeho k ruskemu jest o jedno procento vyssi nez ve Spojenych Statech: vetsina Zidu tam jest nemene blahomyslna nez zde; ziji v uskrovneni, ktere zde schazi. A prece dal jim v Rusku zidovsky duch takovou moc, ze znicila uplne ruskeho ducha. At v Rumunsku, Rusku, Rakousku nebo v Nemecku, neb kdekoliv jinde vstoupila zidovska otazka jako zivotni otazka do popredi - vsude spatrujeme jako hlavni pricinu snahu zidovskeho ducha po vlade. Take ve Spojenych statech jest duvod pro rozvinuti zidovske otazky skutecnost, ze tato napadna mensina - nepatrna polozka tri procent v zemi o 100 milionech obyvatelu (na poc. stoleti - pozn. red.) - dosahla v padesati letech takoveho mocenskeho postaveni, jake by zustalo treba pri desateronasobnem poctu kazde jine rasy nedosazitelnym. Tri ze sta kazdeho jineho naroda nevzbudili by vubec pozornosti, protoze bychom nenasli stejne zadneho zastupce tohoto naroda na vyssich mistech, at jiz jde o nejtajnejsi porady Rady ctyr ve Varsailles (jednani vitez. mocnosti po I. svet. valce - pozn. red.), nebo u nejvyssiho soudniho dvora, pri konferencich v Bilem dome, nebo na neprehledne oblasti svetovych financi : zkratka tam, kde se dosahuje moci, neb kde se moc vykonava. Zida naproti tomu potkavame prislovecne vsude ve vyssich kruzich, vykonavajicich moc. Ma rozum, zdatnost, instinktivni ostrovtip, kterezto vlastnosti jej automaticky vynesou v popredi. Prirozeny nasledek toho jest, ze zidovska rasa, vice nez kterakoliv jina, upoutava k sobe pozornost. Zde tedy pocina zidovska otazka a sice zcela jasnymi, jednoduchymi ustanovenimi: Proc kloni se Zid naporad k nejvyssim mistum? Co privadi jej tam? Proc je tam uvaden? Co tam cini? Co znamena pro lidstvo, ze tam je? - To jest zidovska otazka ve svem puvodu. Od techto bodu prechazi k jinym. Dostane-li se do smeru zidomilskeho nebo Zidum nepratelskeho, zavisi na mire predsudku, ktera musi byti prilozena, a nastoupi-li smer filantropicky, zavisi na stupni pouziteho nazoru a znalosti. Pouziti pojmu "lidskost" ve spojeni se slovem "Zid" nabyva obycejne vedlejsiho, treba neumyslneho vyznamu. Mysli se, ze se musi Zidum prokazovat lidskost. Zid si prilis dlouho navykl pozadovati humanitu vylucne pro sebe; lidska spolecnost ma dobre pravo, zadati po nem, aby tato jednostrannost prestala, aby prestal svet jenom vysavati a prestal miti pouze zidovske znamenitosti pocatkem a koncem svych snah. Je povinen vyplniti stare proroctvi, ze prostrednictvim jeho maji byti vsichni lide zeme pozehnani, ve smyslu, v jakem mu to dosavadni jeho vylucnost znemoznila. Zid nesmi dale hrati vecne roli prijemce lidskosti, take on musi prokazat totez smysleni spolecnosti, jez s obavou vidi, jak je zidovskymi vyssimi a mocnejsimi vrstvami tak bezlitostne vykladana, ze soustavne zbidaceni, z toho vychazejici, musi byt oznaceno jako hospodarsky program proti skoro bezmocne spolecnosti lidske. Nebot skutecne: tato spolecnost jest oproti dobre promyslenym mukam zidovskych skupin prave tak bezbranna, jako byly stlacene hloucky ruskych Zidu bezmocne proti antisemitismu lidovych mas. Od pocatku potkaly se tyto clanky s organizovanou protiakci na poste, u telegrafu i ustne; kazdy jednotlivy clanek je vykricen jako stvanice. Musime miti za to, ze je zde pachan necitelny a surovy prepad nanejvyse politovanihodny a bezmocny lid - kdyz tu spatrujeme dopisy tech, kteri zde protestuji a pocet clenu spolku, jichz hlavy rozcilene zadaji, aby bylo vse odvolano. A vzdy naleznete v pozadi vyhruzku bojkotem; tato pak 18

19 znemoznila kazde uverejneni byt i nejmirnejsi uvahy o zidovske otazce v Americe. Zidovska otazka v Americe nemuze se pro vzdy schovavati za vyhruzkami proti jejimu verejnemu projednani, ani tim, ze se stale a vyhradne, rozsiruji pochvalne zpravy o vsem zidovskem. Tato otazka je zde a neda se zkroutit obratnou propagandou v neco jineho. Zide Spojenych Statu prokazi sobe s svym rasovym soudruhum celeho sveta nejvetsi sluzbu, prestanou-li se svym prilis hlasitym krikem "antisemitismus" a pocnou s jinou toninou, nez s tou, ktera by snad mohla sluseti jedine bezbranne obeti, a postavi-li se zidovske otazce s otevrenyma ocima a s uvahou, cim by mel kazdy Zid, ktery svuj narod miluje, prispeti k jejimu reseni. Na pocatku bylo uzito vyrazu "mezinarodni Zid". Tento pripousti dva vyklady: jeden je, ze Zid zustava vsude Zidem; druhy, ze vykonava mezinarodni vladu. Pravy vyznam tohoto vyrazu jest tento posledni. Tedy tento mezinarodni zidovsky typ, ktery domaha se svetovlady, nebo uz ji ma a provadi, tvori pro svou rasu hodne nestastny ud. Na internacionalnim Zidu ze stanoviska obycejneho Zida je nejtrapnejsim, ze onen jest prave tak Zidem. A napadno jest, ze tento typ neroste na zadnem jinem kmeni, nez zidovskem. Neni tomu tak, ze mezi internacionalnimi financnimi svetovladci jest jen nekolik Zidu, nybrz svetovladci jsou vyhradne Zide. Tento napadny zjev plodi tudiz trapnou situaci pro ony Zidy, kteri nepatri k temto svetovladcum a kteri nejsou dale nicim, nez narodem zidovske rasy. Kdyby byla svetovlada provadena lidmi ruznych ras, asi jako obchod se suchary, nemohlo by tech nekolik Zidu, kteri by se prilezitostne ocitli mezi onemi financnimi velicinami, stvoriti problem vubec; tento by zustal omezen na vykonavani svetovlady nekolika lidmi, bez ohledu na rasu nebo rod. Protoze vsak svetovlada jest cilem snahy, ktere dosahli pouze Zide a sice nikoliv obvyklymi metodami ostatnich tak zvanych dobyvatelu sveta, musi byti vztahovan problem bezprostredne k one zvlastni rase. To prinasi dalsi obtiz: Nazyvaji-li onu skupinu svetovladcu jmenem "Zidu", a jsou to Zide - neni vzdy mozno, odlouciti tuto jistou skupinu. Obezrely ctenar muze tak uciniti, ale Zid, ktery ma sklon cititi se urazenym, pocituje nekdy bolestne, slysi-li vytku, namirenou na skupinu "vyse nahore", jakoby platila jemu. Proc nemluvi se prece o teto vyssi vrstve jako o financnicich misto o Zidech?" - dalo by se rici. Protoze Zidy jsou. Na tom nesejde, stoji-li na listine bohatych vice nezidu nez Zidu. Neni rec o pouhych bohatych lidech, z nichz mnozi nabyli sveho bohatstvi urcitym systemem, nybrz o tech, kteri vladnou - a beze vseho jest zrejmo, ze byti bohatym a vladnouti jest dvoji vec. Svet ovladajici Zid ma bohatstvi, ale ma mimo toho jeste neco, co jest daleko mocnejsim bohatstvi. Mezinarodni Zid nepanuje, jak bylo ukazano, protoze je bohaty, nybrz ze ma obchodniho a panovacneho ducha sve rasy v nejvyznacnejsim stupni a protoze se opira o rasovou vernost a solidaritu, ktera se nejevi u zadneho jineho lidskeho druhu. Predejte dnes svetovladu mezinarodniho Zida nezidovske, obchodne vysoce nadane lidske skupine, a cely mechanismus svetovlady se pravdepodobne rozpadne, protoze nezidovi schazi urcita vlastnost - at jiz lidska, nebo bozska, vrozena nebo ziskana - kterou ma Zid. To ovsem moderni Zid popira. Popira, ze Zid se lisi od ostatnich lidi mimo nabozenstvi. "Zid", pravi, "neni zadne oznaceni rasove, nybrz konfesionelni, jako biskupsky, katolicky, presbirteriansky." Tento vyklad nalezame v casopiseckych polemikach, ve kterych se Zide ohrazuji, aby oni krajane jejich, kteri se dopustili napr. zlocinu, byli oznacovani jako Zide: "Vzdyt se prece u jinych obzalovanych neudava jejich vyznani," slychava vydavatel, "proc se to deje prave u Zidu?" Dovolavani se nabozenske snasenlivosti tahne vzdycky; mimo to casto prospesno odvratiti pozornost od jinych veci.. Nuze, lisi-li se Zid od ostatniho lidstva pouze svym vyznanim, nebo mravnim obsahem sveho nabozenstvi, kdyby existoval rozdil, byl by odstranen skutecnosti, ze zidovske vyznani podava zaklad k ostatnim dvema vyznanim. Mimo to je jisto, ze z Zidu, kteri sidli mezi anglicky hovoricimi narody, udavaji dva miliony svou rasu a ne svoje vyznani, a jen jeden milion udava posledni; jsou prvni mene Zidy nez druzi? Rozhodne necini svet rozdilu, tim mene vazeni badatele ras. Ircan, ktery zrekne se cirkve, zustava Ircanem, a prave tak Zid, ktery se zrekne synagogy, zustava Zidem. To jest i jeho pocit, i neziduv. Mohl by nastati jeste vaznejsi nasledek, kdyby toto opetovne tvrzeni Zidu bylo pravdivym; nebot pak by nastala potreba vysvetlovati zidovskou snahu po svetovlade s zidovskym nabozenstvim. Muselo by se rict: "Tito Zide dekuji za sve uspechy svemu nabozenstvi", a muselo by se badani obratit k nabozenstvi, jehoz vyznavani dopomaha svym vericim k takove vnejsi moci a bohatstvi. Ale jeste jina okolnost musela by se naproti tomu uplatnit. Svetovladni Zide nejsou vlastne ani pobozni. A treti okolnost, ktera se vnucuje poznani: nejpoboznejsi verici a nejposlusnejsi privrzenci zidovskeho nabozenstvi jsou - nejchudsi Zide. Chceme-li spatrit zidovskou 19

20 pravovernost, nosnou silu starozakonne mravnosti, nenalezneme ji mezi zidovskymi drziteli moci kteri sve vyznani v te mire unitarisovati, stejne jako unitari sve krestanstvi zezidovstili, nybrz u chudaku v postrannich ulickach, kteri pro sveceni sabathu obetuji svuj sobotni obchod. Tem jiste nepropujcilo jich nabozenstvi svetovlady, spise prinaseji osobni obeti, aby udrzeli sve vyznani nedotknutelnym proti modernistickym zmenam. Kdyby se Zid lisil od ostatniho lidstva pouze svym nefalsovanym nabozenstvim, stala by se cela otazka velice jednoduchou: kazda kritika zidovstvi nebyla by nicim jinym, nez pokryteckym a zebravym poboznustkarstvim! To by ovsem bylo nesnesitelno. Ale pri trose uvahy bude panovat souhlas, ze Zid se odlisuje od jinych svym nabozenstvim mene nez cimkoliv jinym. Mezi obema velkymi vetvemi krestanskymi jest vetsi vedomy rozdil nez mezi jednim z nich a zidovstvim. A tak, aniz by si vsimal novych popiracich pokusu, svet bude i nadale pohlizeti na Zida jako na clena jedne rasy. O houzevnatost teto rasy ztroskotaly vsechny pokusy o jeji vyhubeni. Udrzela se pri zivotni sile a moci sledovanim onech prirodnich zakonu, jichz poruseni mnohe jine narody bastardovalo. Zachranila se z minulosti do pritomnosti obema vysokymi hodnotami monotheismu a jednozenstvi, a stoji dnes pred nami jako viditelne znameni staroveku, z nehoz lze odvodit nas veskery duchovni majetek. Ba, Zid sam bude date usilovati, aby se citil jako cast jednoho lidu, jednoho naroda, jedne rasy. Na tom nemeni niceho jakekoli vnikani a zabyvani se jinym myslenkovym svetem a verami a cizimi zvyklostmi. Zid jest Zidem, a pokud zustane vernym sve zcela nedotknutelne tradici, Zidem zustane. A sam o sobe bude miti vzdy pravo cititi, ze byti Zidem znamena, nalezeti vyssi rase. Tito svetovladni Zide stoji na vrcholu sve moci - mimo jine veci - na zaklade urcitych vlastnosti, korenicich v jich zidovske podstate. Kazdy Zid ma tyto vlastnosti, byt i ne kazdy v plne mire, tak jako kazdy Anglican mluvi reci Shakespearovou, by i ne v Shakespearovskem rozsahu. Proto je bezucelno, ba nemozno chapati mezinarodniho Zida, aniz by se zjistily zaklady zidovskeho charakteru a jeho psychologie. Muzeme upustit od nejcastejsi zaloby, ze nejvetsi uspech Zidu je staven na bezectnosti. Nelze obzalovati zidovsky narod nebo kterykoliv jiny na zaklade vseobecneho obvineni. Nikdo, nez Zid sam nezna lepe daleko rozsireneho nazoru, ze zidovske obchodni zvyky jsou vesmes nesvedomite. Nesporne muze obstati neprecitlivelost bez vlastni protipravni bezectnosti. Prave tak mozno cerpati povest, jiz poziva Zidovstvo odedavna v tomto smeru, ze zcela jinych pramenu nez z vlastni zakorenene bezectnosti. Jeden z moznych pramenu budiz ihned jmenovan. Zid jako obchodnik jest od prirody obratnejsim nez vetsina lidi jinych. Jsou pry jine rasy, ktere jsou v obchode prave tak hbitymi; mezi temito se Zid nezdrzuje. Tak tedy nehybnejsimu cloveku zda se prirozenym veriti, ze cilejsi clovek jest prilis hbitym, a stava se pri teto hbitosti neduverivym. Kazdy neduveruje chytrejsimu, i kdyz tato chytrost jest docela nezavadnou. Pomalejsi hlava dochazi snaze k mineni, ze ten, kdo pri obchodu kraci toliko zakonite dovolenymi cestami a cestickami, putuje dle libosti tez po nedovolenych cestach. Mimo to dostavuje se vzdy a lehce neduvera, ze ten, kdo obchod provadi, necini tak zcela pocestnymi klickami. Mene hybni, vazeni, cestne hovorici a jednajici lide budou miti vzdy pochybnosti o lidech, kteri nalezaji ve vsech vecech svuj prospech. Jak stalete zpravy ukazuji, byli Zide narodem pro obchod posedlym - tak, ze mnozi je povazovali za pominute. Tak se stal Zid neoblibenym z obchodnich duvodu, ktere nemohly byti vzdy pripsany osobnimu mineni neb vynalezeni nepratel. Srovnejme napriklad pronasledovani, jez museli kdysi vytrpeti zidovsti kupci v Anglii. V starsi Anglii mel kupecky stav mnohe, velmi pocestne zvyky. Tak nesmel pocestny kupec nikdy sam zaciti obchod, dokud se mu tento nenabidl. Prave tak platila okrasa vykladnich skrini svetly nebo barvami, nebo lakajici vyklad zbozi v ocich publika za opovrzenihodnou a nekalou metodu, kterou se meli prebrat soudruhu v povolani jeho zakaznici. Konecne bylo naprosto proti mravu a kupecke zvyklosti, obchodovati s vice jak jednim druhem zbozi. Kdyz nekdo prodaval caj - nebylo tu nasnade, aby prodaval take cajove lzicky? Takovouto vyhlasku bylo by povazovalo tehdejsi verejne mineni za tak neslychanou, ze by novacek riskoval svuj obchod. Pro kupce bylo primerenym chovanim, jimz daval si zdani, jako by se nerad loucil se svym zbozim. Lze si predstaviti, co se stalo, kdyz zidovsky obchodnik vnikl do teto houstiny obchodnich zvyklosti. Rozbil je proste. Za onech casu mel mrav silu Bohem narizeneho zakona; Zid zpusobem sveho pocinani musel se tudiz jeviti jako veliky hrisnik. Kdo rozbil tyto pocestne obchodni zvyky, nezastavi se zajiste pred nicim! Zida nutkalo, aby prodaval. Nemohl-li zakaznikovi prodati jeden druh zbozi, mel jiny v druhe ruce a nabizel jej. Z zidovskych kramu staly se bazary, predchudci dnesnich obchodnich domu, a stary anglicky mrav - jeden kram 20

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N.

Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Střední škola obchodní a právní, s.r.o. Jablonec n. N. Vzdělávací oblast: Evropa mezi světovými válkami Název: Německo na cestě k fašismu Autor: PhDr. Vlastislav Kotek Třída: P2 Stručná anotace: Žáci se

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Peníze. Bc. Alena Kozubová

Peníze. Bc. Alena Kozubová Peníze Bc. Alena Kozubová Definice Peníze jsou zvláštním druhem statku. (Statek je věc, která je pro nás něčím užitečná). Peníze sami o sobě nejsou ničím užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že jsou

Více

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ VELKÁ BRITÁNIE VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_02 Tématický celek: Evropa a Evropané

Více

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku

Autor: Miroslav Finger Datum : září 2012 Určení žáci 8.ročníku ZMĚNY V HOSPODÁŘSTVÍ V 16. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_11 Tématický celek: Historie a umění Autor:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Občanská válka v USA

Občanská válka v USA Občanská válka v USA AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP stanoví hospodářské a sociální rozdíly v severní a jižní části USA, objasní příčiny a výsledky občanské války v USA - práce s textem FORMA VZDĚLÁVACÍHO

Více

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B

Vznik a vývoj USA v 19. století. Eva Mrkvičková, 4. B Vznik a vývoj USA v 19. století Eva Mrkvičková, 4. B Vznik 13 britských kolonií na V pobřeží S farmářství, těžba dřeva, rybolov J plantážnictví otroci Kolonie - zdroj levných surovin, odbytiště výrobků

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

PROJEV PREZIDENTA USA H. S. TRUMANA V KONGRESU /TRUMANOVA DOKTRÍNA/ (12. 3. 1947)

PROJEV PREZIDENTA USA H. S. TRUMANA V KONGRESU /TRUMANOVA DOKTRÍNA/ (12. 3. 1947) PROJEV PREZIDENTA USA H. S. TRUMANA V KONGRESU /TRUMANOVA DOKTRÍNA/ (12. 3. 1947) Pane předsedo, pane mluvčí, členové Kongresu, Vážnost situace, před níž stojí současný svět, si vyžaduje mou přítomnost

Více

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané.

První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Středověk : Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé. Kartagiňci, Římané. ZÁMOŘSKÉ OBJEVY 1 První mořeplavci : Starověk : Egypťané, Féničané, Řekové, Kartagiňci, Římané Středověk : Vikingové Vrcholný středověk, Novověk : Portugalci, Španělé 2 Příčiny zámořských objevů : hospodářské

Více

EVROPA PO REVOLUCI 1848

EVROPA PO REVOLUCI 1848 EVROPA PO REVOLUCI 1848 1 Velká Británie koloniální velmoc / Malta, Cejlon, Nový Zéland, Austrálie,Kanada, Egypt, Súdán, jižní Afrika, Indie = "perla britského impéria ", císařství, anglický král je indickým

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: I/2 č. materiálu: VY_12_INOVACE_100 Jméno autora: Mgr. Lukáš Židek Třída/ročník:

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv New York, 10. 12. 1948 Preambule U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv všech členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti

Více

* U článkd označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Poz;n. red.) OBSAH* K. MARX A B.

* U článkd označených hvězdičkou doplnil nadpis Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS. (Poz;n. red.) OBSAH* K. MARX A B. * Předmluva 7-26 K. MARX A B. ENGELS 1856-1859 K. MARX, Řeč na jubilejní slavnosti listu "People's Paper", pronesená v Londýně 14. dubna 1856 K. MARX, Sněmovna lordů a pomník vévody z Yorku K. MARX, Sardinie

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Životní prostředí 0 + 2 přednášky, zkouška Doc.Ing. Josef Krása, Ph.D. Doc. Ing. Dr. Tomáš Dostál Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství http://storm.fsv.cvut.cz

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Test obecné finanční gramotnosti

Test obecné finanční gramotnosti Test obecné finanční gramotnosti Finanční inteligence je něco, co se ve škole nenaučíte. A přitom je to obor stejně důležitý ne-li důležitější než algebra v matematice nebo historie literatury v češtině.

Více

Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku z cizích zdrojů Žáci budou schopni rozlišit druhy bank a jejich úkoly

Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku z cizích zdrojů Žáci budou schopni rozlišit druhy bank a jejich úkoly Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA3_14 Název materiálu: FINANCOVÁNÍ ČINNOSTI PODNIKU Tematická oblast: Ekonomika, 3. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům možnosti financování podniku

Více

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ

ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ ŠKODA MUZEUM ZAKLADATELÉ CHCI-LI JIN ÝM UKAZOVATI CESTU, MUSÍM NEJDŘÍVE SÁM PO NÍ JÍTI. VÁCLAV KLEMENT VÁCLAV KLEMENT 16.10.1868, Velvary 13.08.1938, Mladá Boleslav Václav Klement pocházel ze skromných

Více

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983

ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE.notebook. November 27, 2014 Mír přináší bohatství, bohatství přináší zpupnost, zpupnost přináší válku, válka přináší chudobu, chudoba přináší pokoru a pokora přináší mír. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ XI 19 23:13 1 XI 17 21:57 2 SVĚTOVÁ HOSPODÁŘSKÁ

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s příčinami, průběhem a důsledky

Více

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Název: Námořní cesty. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti

Název: Námořní cesty. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti Název: Námořní cesty Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 4. (2. ročník vyššího gymnázia)

Více

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky

1.STAROVĚKÁ LITERATURA. A)Nejstarší písemné památky 1.STAROVĚKÁ LITERATURA A)Nejstarší písemné památky LITERATURA PŘEDNÍHO VÝCHODU ve 4. tisíciletí př. Kr. (před Kristem) se v Mezopotámii objevuje písmo a s ním i psaná literatura (v povodí velkých řek Eufratu,

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3040 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_44 Třída / ročník 9.AB / IX. Datum vytvoření 14.9.2011

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

2. kapitola. Šamanský pohled na svět

2. kapitola. Šamanský pohled na svět 2. kapitola Šamanský pohled na svět Mýty a legendy existujících šamanských kmenů nám mohou poskytnout vodítka k odpovědi na otázku, jak a kdy šamanismus vznikl, ale vždy musíme mít na paměti, že každý

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky

Kolonialismus v obdobíkonce druhé světovéválky KOLONIZACE SVĚTA KOLONIZACE Kolonizace je proces záměrného osidlování či osvojování určitého území. Dělí se na: Vnitřníkolonizaci (osidlovánívlastního územísvým obyvatelstvem). Vnější kolonizaci (osídlení

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA Základní pojmy od A do O. www.zlinskedumy.cz

FINANČNÍ MATEMATIKA Základní pojmy od A do O. www.zlinskedumy.cz FINANČNÍ MATEMATIKA Základní pojmy od A do O www.zlinskedumy.cz Finanční matematika = soubor obecných matematických metod uplatněných v oblasti financí např. poskytování krátkodobých a dlouhodobých úvěrů,

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 1 CO JE TO DOBROVOLNICTVÍ Moto: Dobrovolníkem se většinou stávají ti, kteří nejsou spokojeni se současným

Více

Finanční gramotnost pro SŠ -3. modul Banky

Finanční gramotnost pro SŠ -3. modul Banky Modul č. 3 Ing. Miroslav Škvára O bankách a penězích v nich Dnes začneme (opět) otázkou Co se vám vybaví pod pojmem banka? Možná velká honosná budova v centru města nebo moderní prosklená kancelář? Obě

Více

Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace. Výukový materiál

Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace. Výukový materiál Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2887 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Název DUMu: VY_12_INOVACE_18_3_Mimoevropské

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ

HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ HÁDEJ, KDO JSEM ZADÁNÍ 1. Narodil jsem se v Praze, v rodině chudého mlynářského pomocníka. Naše rodina žila v neustálé bídě. Po základní škole jsem se vydal studovat gymnázium, poději filozofii a nakonec

Více

Simulace socio-dynamických a socioekonomických

Simulace socio-dynamických a socioekonomických Simulace socio-dynamických a socioekonomických systémů V. Kotyzová, J. Vaith Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, Česko-anglické gymnázium, České Budějovice vendykot@seznam.cz, jakub.vaith@seznam.cz

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Šiřte poselství lásky

Šiřte poselství lásky Šiřte poselství lásky Promluva Satja Sáí Báby z 25. prosince 1994 Vesmír je ovládán Bohem, Bůh je veden pravdou, pravdě vládnou ušlechtilé bytosti, kdo je ušlechtilý, je Bůh sám. Vtělení božské lásky!

Více

Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ

Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ Změny právní úpravy dokumentárních akreditivů a inkas v souvislosti s NOZ 89/2012 Sb. ZÁKON ze dne 3. února 2012 občanský zákoník ČÁST ČTVRTÁ RELATIVNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA *** HLAVA I VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Více

l HISTORIE ROTVAJLERA

l HISTORIE ROTVAJLERA l HISTORIE ROTVAJLERA Staří Římané Historie rotvajlera nás přivádí zpět do dob vlády Římanů v Evropě. Římské legie si sebou na několikaměsíční pochody neosídlenou krajinou často brávaly velké dogovité

Více

: Finanční gramotnost, VY_62_IINOVACE_19_FO

: Finanční gramotnost, VY_62_IINOVACE_19_FO 19. BURZY Zvláštní forma trhu, střetává se nabídka s poptávkou. Zvláštnostmi tohoto trhu jsou podstatné znaky burzy: 1. Obchody se uzavírají zastupitelnými předměty, se kterými je přípustné obchodovat.

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

PŘÍKLAD Č. 1. Pokladna Kč 25 000,- Bankovní účty Kč 210 000,- Během účetního období došlo k následujícím účetním případům:

PŘÍKLAD Č. 1. Pokladna Kč 25 000,- Bankovní účty Kč 210 000,- Během účetního období došlo k následujícím účetním případům: PŘÍKLAD Č. 1 Společnost s ručením omezeným Dřevomont, plátce DPH, zabývající se výrobou dřevěného nábytku má k l. lednu 200x následující stavy vybraných účtů: Pokladna Kč 25 000,- Bankovní účty Kč 210

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

2. KLASIFIKACE POHLEDÁVEK A VYMEZENÍ POJMŮ

2. KLASIFIKACE POHLEDÁVEK A VYMEZENÍ POJMŮ 2. KLASIFIKACE POHLEDÁVEK A VYMEZENÍ POJMŮ Pro další použití v této publikaci je nejprve nutné vymezit používané pojmy tak, aby si publikace zachovala terminologickou jednotnost a přehlednost. Použitými

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

Jakou lásku chci prožívat?

Jakou lásku chci prožívat? Jakou lásku chci prožívat? Jak dosáhnout soudržnosti vztahu? Otázka Jakou lásku chci prožívat? úzce souvisí s myšlenkou, co je tím faktorem, který umožňuje udržet harmonický vztah. Možná máš v okruhu svých

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr)

Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Rada Evropské unie Brusel 17. dubna 2015 (OR. fr) Interinstitucionální spis: 2013/0025 (COD) 7768/15 ADD 1 REV 1 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Proč hledat svou druhou polovičku?

Proč hledat svou druhou polovičku? Proč hledat svou druhou polovičku? Vyšší úrovní lidské lásky je spojení jedné duše ve dvou tělech. Šrí Aurobindo Vždy existovala potřeba najít svou spřízněnou duši*, svou druhou polovičku, tedy toho jediného

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID

Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Kategorizace zákazníků podle směrnice MiFID Obsah 1. Úvodní ustanovení... 1 2. Kategorie zákazníků... 1 2.1 Neprofesionální zákazník... 1 2.2 Profesionální zákazník... 2 2.3 Způsobilá protistrana... 3

Více

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ

RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ RUSKO VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_03 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor:

Více

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím

Očekávaný výstup: Žáci dostanou do povědomí pojem holocaust s historickými souvislostmi. Seznámí se s osudem Židů za 2. sv. války prostřednictvím Anna Franková Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_17 Tématický celek: Historie a umění Autor: PaedDr. Helena Stejskalová

Více

Karta záznamu SOUD - NS

Karta záznamu SOUD - NS Karta záznamu Spisová značka III.ÚS 384/08 Paralelní citace (Sbírka zákonů) Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení) Populární název Datum rozhodnutí 30.09.2009 Datum vyhlášení 20.10.2009 Datum podání

Více

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi!

Soused konečně otevřel dveře a řekl, aby byl zticha a nebudil mu děti: Dám ti třeba i dva chleby, jen rychle zase jdi! JEŽÍŠ UČITEL Když začal Ježíš kázat, učil lidi, co mají dělat, aby byli dobří, a aby jim za to Pán Bůh žehnal. Říkal lidem: Máte v nebi dobrého Otce. Mějte ho rádi a takto se k němu modlete: Otče náš,

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Položka A/P Položka A/P. Zakoupené cenné papíry Věková a profesní struktura

Položka A/P Položka A/P. Zakoupené cenné papíry Věková a profesní struktura Rozhodněte, zda následující položky mohou být předmětem účetnictví a pokud ano, uveďte, zda se jedná o aktiva (A) či pasiva (P). Položka A/P Položka A/P Zásoba materiálu Peníze v pokladně Peníze na bankovním

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00)

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00) FOREX Jana Horáková (sem. sk. středa 8,30-10,00) Obsah 1. FOREX obecně 2. Historie 3. Fungování Forexu 4. Pojmy: MĚNOVÝ PÁR, BUY, SELL, ASK, BID BOD SPREAD LOT PIP VALUE MARGIN, LEVERAGE ROLLOVER 5. Fundamentální

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

II. Externí zdroje financování krátkodobé

II. Externí zdroje financování krátkodobé II. Externí zdroje financování krátkodobé Krátkodobé externí zdroje I) Z hlediska zdrojů: jedná se o finanční zdroje splatné do 1 roku II) Z hlediska objektu financování: Jedná se o financování OM: Vybavení

Více

DOHODA O ZALOŽENÍ ÚČTU PRO PRÁVNICKÉ OSOBY

DOHODA O ZALOŽENÍ ÚČTU PRO PRÁVNICKÉ OSOBY DOHODA O ZALOŽENÍ ÚČTU PRO PRÁVNICKÉ OSOBY ZÁSTUPCE PRÁVNICKÉ OSOBY Jméno: Příjmení: Místo narození: Číslo OP nebo pasu: Doklad totožnosti je platný do: Rodné číslo: Nemá exspiraci Zastoupení: ADRESA TRVALÉHO

Více

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13

VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 VÝVOJ HOSPODÁŘSTVÍ VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_13 Sada: Ekonomie Téma: ČSR 1918-1945 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování

Více

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK pro investiční službu AURA INVEST Chytré portfolio

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK pro investiční službu AURA INVEST Chytré portfolio INVESTIČNÍ DOTAZNÍK pro investiční službu AURA INVEST Chytré portfolio Jak vyplnit tento dotazník Prosím vyplňte tento dotazník uvedením relevantních údajů, které jsou požadovány, nebo zaškrtnutím některé

Více

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví

221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 ČÁST PRVNÍ. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 221/2006 Sb. ZÁKON ze dne 25. dubna 2006 o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví) Parlament se

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5 Autor: Ladislava Městková Datum: 1. 10. 2012 Ročník: 7. ročník osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Dějepis; Člověk a společnost Tematický okruh: Novověk Téma: Boj o nezávislost amerických osad Klíčová

Více

Finanční gramotnost BONUS

Finanční gramotnost BONUS BONUS Napsala: Darina Schránilová Poznejte, jak funguje svět peněz a začněte budovat své bohatství Lidé často vydělávají peníze jen proto, aby uspokojili své okamžité potřeby a nemyslí na svou budoucnost.

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku?

Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku? Také Vám rodiče spořili na byt a koupili jste si tak akorát mikrovlnku? Asi všichni máme zkušenost s tím, že nám rodiče spořili, a když jsme se k penězům v osmnácti letech dostali, nebylo z nich skoro

Více

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu

Historie. 1958 (Ženeva) 1. konference OSN o mořském právo možnost těžby na šelfu Námořní právo Historie mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností teritoriální vody vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem 3 námořní míle

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_20_07 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více