stručná Analýza trhu kreditových poukázek na Národohospodářské fakultě

Transkript

1 stručná Analýza trhu kreditových poukázek na Národohospodářské fakultě Autor: bc. Jiří Štekláč (

2 OBSAH I. Trh kreditových poukázek... 3 II. Mechanismus vyjednávání... 3 III. Ceny poukázek... 5 IV. Strategie vyjednávání... 6 V. Závěr

3 I. Trh kreditových poukázek Trh kreditových poukázek se blíží běžnému nedokonalému trhu, na kterém se střetávají nabídka s poptávkou. Na straně nabídky stojí studenti, kteří po celou dobu studia více či méně pilně studovali. Produkují ve své podstatě kreditní poukázky tím, že neopakují předměty. Na straně druhé stojí studenti, kteří po celou dobu studia již tak pilní ve svém studentském úsilí nebyli. Ti vytvářejí poptávkovou stranu trhu kreditových poukázek, a umožňují tak pilným studentům generovat zisk ve formě kreditového stipendia. Trh kreditových poukázek se v určitých aspektech blíží dokonale konkurenčnímu trhu. Obchoduje se na něm s homogenním produktem (abstrahujeme-li od existence diferentních studijních plánů) a existuje na něm velké množství prodávajících a kupujících. To, co z něj dělá trh nedokonale konkurenční povahy jsou především silně nedokonalé informace a jisté bariéry vstupu na trh kdo nestuduje pilně nebo nestihne prodat poukázky v daném termínu (před uzavřením studia), nemůže na trh vstoupit. Zmiňovaný druhý nedokonalý aspekt a jeho kritický dopad na ceny bude uveden později. II. Mechanismus vyjednávání V praxi funguje trh kreditových poukázek tak, že si mezi sebou individuálně domluví směnu dva studenti. Student, který poukázky prodává se musí vzdát 10 poukázek (v plánu E), aby mohl převést 1 poukázku na studenta, který poukázky kupuje. Podle tohoto klíče a v daném poměru dále rozlišujme poukázky prodejní a poukázky nákupní (1 prodejní poukázka = 0,1 nákupní poukázky). Otázkou ale zůstává, jakým způsobem se příslušní studenti na trhu potkají. Jsou dva nejčastější prostředky k setkání za účelem směny. 3

4 Prvním nejběžnějším prostředkem k setkání na trhu je předchozí studentská vzájemná známost. Studenti žijí v jisté komunitě a znají navzájem své kreditové poměry. Na konci studia pak prodávají své přebytečné poukázky lepší těm horším. Orientují se poté buď dle tržní ceny (viz. kapitola Ceny poukázek) nebo si sjednají individuální solidární cenu (může být jak ze solidarity ke kupujícímu záměrně podstřelená, tak ze solidarity k prodávajícímu záměrně přestřelená) nebo si je jednoduše z kamarádství přenechají zdarma (to je ovšem velmi řídce se vyskytující případ. Když už na něj přijde, zpravidla se jedná o velmi malý poukázkový obnos až neprodejný zbytek). Druhým nejčastějším prostředkem k setkání na trhu je kreditová burza poukázek VŠEBOREC. Zde mohou své požadavky zveřejňovat jak nabízející, tak poptávající. Většina požadavků však připadá nabízejícím. Ty zveřejní své nabídky a poptávající na ně následně reagují (prostřednictvím u, mobilního telefonu či icq). V menší části případů je tomu však i naopak. Ve druhé fázi nastává období přebírání obchodů prostřednictvím pohybu cen (například přeplácením). Ve třetí fázi pak nastává samotná procedura transakce, kterou zde blíže nebudeme popisovat. Nyní se pojďme podívat na příběh jednoho poptávajícího, který se v praxi reálně udál. Honzovi chybí k úspěšnému dokončení studia 8 kreditových poukázek, které ztratil jak jinak než opakováním předmětu Dějiny ekonomického myšlení. Poptává je proto na trhu kreditových poukázek. Seznam nabídek je poměrně široký. Nakoupil nejprve zbrkle 1 nákupní poukázku za 2.000,- Kč, poté mu přišla lákavější nabídka 2,4 nákupní poukázky za 3.500,- Kč, dále sehnal na burze VŠEBOREC ještě výhodnější nabídku 3,2 nákupní poukázky za 4.000,- Kč a nakonec dostal od kamaráda darem 1,4 nákupní poukázky. Honza při svém hledání ještě odmítnul nabídku 1 nákupní poukázky za 3.000,- Kč, protože se mu tato cena zdála vysoká a věděl, že sežene poukázky určitě levněji. Zároveň narazil na dvě nabídky 1.000,- Kč za nákupní poukázku, které mu ovšem někdo přeplatil. Honza tak nakoupil svých 8 kreditových poukázek za sumu 9.500,- Kč. 4

5 Toto je tedy jeden z typických příkladů, jakým způsobem shání kreditové poukázky poptávající. Dále v kapitole Strategie vyjednávání si demonstrujeme, jakým způsobem prodává kreditové poukázky nabízející. Na trh kreditových poukázek lze samozřejmě vstoupit i jinými způsoby, kupříkladu prostřednictvím rozeslání hromadné korespondence v rámci školní či odchytem studentů v budově školy. Užití těchto cest je však zcela marginální. III. Ceny poukázek GRAF 1 - Trh kreditových poukázek Kč/poukázku poukázky Nabídka Poptávka Protože je trh kreditových poukázek trhem nedokonalým, netenduje cena poukázek k jednotné tržní ceně. To je způsobeno jednak nedokonalými informacemi, nicméně hlavním faktorem jsou zde překážky vstupu na trh. Ty spočívají v časové omezenosti možnosti prodeje či nákupu (například poukázky již nelze prodat po ukončení poslední závěrečné zkoušky). Pokud tedy student potřebuje poukázky rychle prodat či nakoupit, musí se často spokojit s méně výhodnou cenou. Na základě empirických zjištění se průměrná tržní cena, v situaci kdy má účastník trhu dostatek času, pohybuje kolem 125,- Kč/prodejní poukázku (viz. graf 1). V případě, že se prodejce potřebuje rychle poukázek zbavit, může se cena 5

6 pohybovat i pod stokorunou za prodejní poukázku. Naopak v případě, že nákupce potřebuje rychle nakoupit poukázky, může se cena pohybovat i nad 200,- Kč za prodejní poukázku 1. IV. Strategie vyjednávání Účastníci trhu volí odlišné strategie na základě svých nejrůznějších potřeb. V první řadě se věnujme strategiím nabízející strany. Chce-li student prodat své kreditové poukázky, obvykle si podvědomě klade tři otázky. Jak rychle chce poukázky prodat (ať už ho k dané rychlosti nutí subjektivní či objektivní příčiny), jaký objem poukázek chce najednou prodat a za kolik chce daný objem poukázek prodat. Má-li prodávající dostatek času na prodej, pak obvykle nastřelí vyšší cenu a čeká na nabídky nebo cenu neurčí předem a následně sbírá nejvyšší nabídky. Zájemci ovšem mají rozličné požadavky na objem poukázek, který chtějí koupit. Nabízející by se samozřejmě nejraději ocitnul v situaci, kdy od něj kupující bude chtít za co nejvyšší cenu co nejvíce (nejlépe všechny) poukázek. Konečné rozhodnutí prodávajícího však záleží na tom, jak vysoké budou jeho transakční náklady (cena za domluvy přes SMS, volání, náklady obětované příležitosti atp.), které rostou obvykle ruku v ruce s růstem počtu kupujících na jednoho prodejce. Jako řešení a zároveň dobrý kompromis se často volí taktika cenové regrese, tj. pokles ceny každého dodatečného (mezního) kreditu, který kupující zakoupí. Tímto opatřením prodávající navábí kupujícího, aby od něj koupil všechny poukázky. 1 Všechny výše uvedené ceny platí pro období letního semestru 2008/2009. Hypotéza o tom, že ceny poukázek klesají, protože jejich obchodování je silným motivátorem pro studenty neztrácet kredity, ale je prodávat, by vyžadovala vydatnou statistickou opěru. 6

7 Má-li prodávající nedostatek času a potřebuje se poukázek rychle zbavit, záměrně zvolí nižší cenu, aby si usurpoval vysokou a rychlou poptávku. Je přece jenom lépe poukázky prodat za málo, než nechat je odsoudit k nevyužitelnosti. Navíc se v tomto případě často prefereruje nižší cena za poukázku výměnou za odkup celého objemu zbývajících poukázek. Ukažme si nyní chování prodávajícího studenta opět na konkrétním příběhu, který se opravdu stal. Student Jiří se rozhodl prodat svých 32 prodejních poukázek, ovšem měl jen velmi omezený čas na prodej. Proto zvolil taktiku cenové regrese. Za prvních 10 prodejních poukázek požadoval 1.900,- Kč, za 20 poukázek 3.300,- Kč a za 30 prodejních poukázek 4.400,- Kč. Protože se poukázek potřeboval zbavit opravdu velmi rychle, při prodeji všech poukázek do dvou dnů stanovil speciální jednorázovou slevu 400,- Kč, k tomu 2 zbývající poukázky navíc zdarma a 20 % slevu na kurz filosfofie, kterou měl ve formě kuponu shodou okolností doma (usoudil, že student, který poukázky kupuje, potřebuje tento kurz jako sůl ). Jako první se Jiřímu ozval student Jakub s nabídkou odkupu 6 prodejních poukázek za 1.600,- Kč. To bylo víc, než původně Jiří požadoval za jednu poukázku, ovšem ještě vyčkával, protože preferoval prodat poukázky najednou. A opravdu, za chvíli se ozval student Honza, který bral celou Jiřího speciální nabídku. Nakonec Jiřího ještě kontaktovala studentka Anička, která si přála odkoupit pouze jednu prodejní poukázku. Jiří začal uvažovat, že by svou speciální nabídku změnil ze dvou volných poukázek na jednu, odprodal tak Honzovi jen 31 prodejních poukázek a Aničce by přenechal jednu prodejní poukázku výměnou za to, že s ním půjde na kávu. Honza ovšem trval na původní nabídce - odprodeji celých 32 poukázek. A protože Jiří již stejně odevzdal své srdce jiné, rozhodl se všechny poukázky odprodat Honzovi a neuskutečnit barter s Aničkou. Z příkladu je patrné, že studenti na trhu poukázek neužívají ke směně výhradně peníze, ale v některých případech se domlouvají na materiálním, duševním nebo jiném plnění (např. káva, školní protislužba atp.). Chce-li student koupit dodatečné kreditové poukázky, obvykle si podvědomě, analogicky k případu nabízejícího, naklade tři otázky. Jak rychle 7

8 potřebuje poukázky koupit, jaký objem poukázek chce koupit a kolik je ochoten zaplatit. Poptávající je obvykle nucen nakupovat poukázky, protože mu jinak hrozí náklad vyloučení ze studia a ten je obvykle velmi vysoký (na rozdíl od nabízejícího jehož náklad je spojen pouze s ušlým ziskem ze kreditové poukázky). Proto je poptávající student ochoten dát za kreditové poukázky velmi vysokou sumu. Mezi nabízejícími studenty totiž funguje jakási konkurence, a ceny se z tohoto důvodu drží na nižší úrovni. Opět analogicky s případem nabízejícího záleží ochota poptávajícího platit na čase, ve kterém musí poukázky sehnat. Pokud potřeba poukázek hoří, pak je ochoten platit vyšší částky. Naopak na rozdíl od nabízejícího poptávající netrpí problémem tendence k maximalizaci obchodovaného objemu. Poptávající student má většinou jasno v tom, kolik přesně poukázek chce (obvykle nechce kupovat více, než v tu chvíli nezbytně nutně potřebuje). Důvod je jednoduchý - poukázky jsou pro něj nákladem. Tím, že si nenakoupí do zásoby riskuje pouze to, že v příštím období nesežene poukázky tak levně. Navíc je vedle časových možností omezen i z hlediska kvantity, protože může nakoupit maximálně 18 nákupních poukázek. V. Závěr Sumarizací výše uvedených faktů a hypotéz zjišťujeme následující. Trh kreditových poukázek je nedokonalým trhem s nedokonalými informacemi a časově i kvantitativně omezenou možností obchodovat na něm. Směna na tomto trhu probíhá především v rámci kolektivu studentů nebo prostřednictvím burzy kreditových poukázek VŠEBOREC. Cena za jednu prodejní poukázku se pohybuje obvykle mezi Kč/kus, přičemž průměrná tržní cena činí cca. 125 Kč/prodejní poukázku. Ceny však v závislosti na nedokonalostech trhu 8

9 mohou být vyšší i nižší. Jak poptávající tak nabízející volí strategie vyjednávání podle toho, jaký způsobem si odpoví na tři fundamentální otázky: Jak rychle, jak velký objem a za kolik. Příloha: Návrh na dotazník ohledně trhu kreditových poukázek za účelem zjištění podrobnějších empirických dat. 9

10 NABÍDKA A POPTÁVKA KREDITOVÝCH POUKÁZEK DOTAZNÍK Všechny dotazy se týkají studentů plánu ECTS. Nejste-li studentem tohoto plánu, ignorujte prosím tento dotazník. 1) Kupovali nebo prodávali jste někdy kreditní poukázky? (označte správnou odpověď) Ano (při zvolení odpovědi Ano dále prosím odpovídejte pouze na otázky BEZ označení *) Ne (při zvolení odpovědi Ne dále prosím odpovídejte pouze na otázky S označením *) Níže předpokládáme, že jste čistým nákupcem nebo čistým prodejcem (respektive potencionálním čistým nákupcem, potencionální čistým prodejcem.,proto následující odpovědi, které se Vás netýkají, ignorujte. Pokud jste tak neuvěřitelným případem, že jste za dobu svého studia stihli poukázky kupovat i prodávat, prosím uvádějte odpovědi jen na činnost, kterou jste vykonávali intenzivněji! 2) V případě, že jste kreditní poukázky kupovali, za kolik (v Kč) jste nakoupili v průměru 1 poukázku? (vypište) (pokud jste sehnali zdarma, zadejte prosím hodnotu 0) 3) V případě, že jste kreditní poukázky prodávali, za kolik (v Kč) jste prodali v průměru 10 poukázek? (vypište) (pokud jste sehnali zdarma, zadejte prosím hodnotu 0) 4) V jakém období jste kupovali/prodávali kreditové poukázky? (označte správnou odpověď) ZS 2006/2007 LS 2006/2007 ZS 2007/2008 LS 2007/2008 ZS 2008/2009 LS 2008/

11 5) Jakým způsobem jste kreditní poukázky nakoupili/prodali? (označte všechny správné odpovědi) prostřednictvím dohody se známými/kamarády prostřednictvím burzy VSEBOREC prostřednictvím školního prostřednictvím odchytávání studentu poed školou :) jiným způsobem (pokud ano, uveďte stručně jakým): 6) V případě, že jste kreditní poukázky prodávali, jakou strategii vyjednávání jste zvolili? (označte správnou odpověď) cenu jste orientovali dle "průměrné" tržní na základě dostupných informací preference velmi nízké ceny (záměrně stanovené pod tržní) pro usurpaci vysoké a rychlé poptávky taktika cenové regrese - čím víc kreditu někdo koupí, tím bude každý další (mezní) kredit levnější prodej poukázek tomu, kdo si vymyslel nejlepší příběh (o zoufalé sociální situaci, atp. :) ) jinou strategii (pokud ano, uveďte stručně jakou): 7) V případě, že jste kreditní poukázky nakupovali, jakou strategii vyjednávání jste zvolili? (označte správnou odpověď) potřebovali jste kredity rychle, proto jste vzali první nabídku, která Vám "cvrnkla o nos" dali jste si hodně práce se sháněním co nejlepší nabídky spokojili jste se s rozumnou, na základě dostupných informací "půrměrnou tržní", cenou preference velmi vysoké ceny (záměrně stanovené nad tržní) pro usurpaci vysoké a rychlé nabídky taktika cenové progrese - čím víc kreditu někdo prodá, tím zaplatím víc za každý další (mezní) kredit snaha o vymyšlení co nejlepšího příběhu - hra na city :) jinou strategii (pokud ano, uveďte stručně jakou): 11

12 8) Kolik se Vám během snahy o prodej/nákup kreditních poukázek přibližně ozvalo zájemců? (označte správnou odpověď) a více (nebo uveďte konkrétní číslo): 9*) V případě, že byste byli nuceni kreditní poukázky nakoupit, za kolik maximálně (v Kč v průměru) byste byli ochotni zakoupit 1 poukázku? (vypište) 10*) V případě, že byste chtěly své přebytečné poukázky prodat, za kolik minimálně (v Kč v průměru) byste prodali 10 poukázek? (vypište) 11*) V případě, že v nejbližší době hodláte obchodovat s kreditními poukázkami, v jakém období je hodláte kupovat (v případě, že vám pomalu docházejí kredity)/prodávat (v případě, že spějete ke zdárnému ukončení studia s přebytkem poukázek)? ZS 2009/2010 LS 2009/ *) Jakým způsobem byste zkoušeli nakupovat/prodávat kreditní poukázky? (označte všechny správné odpovědi) prostřednictvím dohody se známými/kamarády prostřednictvím burzy VSEBOREC prostřednictvím školního prostřednictvím odchytávání studentu poed školou :) jiným způsobem (pokud ano, uveďte stručně jakým): 12

13 13*) V případě, že byste v budoucnu chtěli kreditní poukázky prodávat, jakou strategii vyjednávání byste zvolili? (označte správnou odpověď) cenu byste orientovali dle "průměrné" tržní na základě dostupných informací preference velmi nízké ceny (záměrně stanovené pod tržní) pro usurpaci vysoké a rychlé poptávky taktika cenové regrese - čím víc kreditu někdo koupí, tím bude každý další (mezní) kredit levnější prodej poukázek tomu, kdo si vymyslel nejlepší příběh (o zoufalé sociální situaci, atp. :) ) jinou strategii (pokud ano, uveďte stručně jakou): 14*) V případě, že byste v budoucnu chtěli kreditní poukázky nakupovat, jakou strategii vyjednávání byste zvolili? (označte správnou odpověď) dali byste si hodně práce se sháněním co nejlepší nabídky spokojili byste se s rozumnou, na základě dostupných informací "půrměrnou tržní", cenou preference velmi vysoké ceny (záměrně stanovené nad tržní) pro usurpaci vysoké a rychlé nabídky taktika cenové progrese - čím víc kreditu někdo prodá, tím zaplatím víc za každý další (mezní) kredit snaha o vymyšlení co nejlepšího příběhu - hra na city :) jinou strategii (pokud ano, uveďte stručně jakou): Děkuji za všechny pravdivé odpovědi. S pozdravem Jiří Štekláč NF VŠE 13