Jak funguje internet. Jiří Peterka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak funguje internet. Jiří Peterka"

Transkript

1 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Jak funguje internet Jiří Peterka Upraveno z materiálů Jiřího Peterky, (a se souhlasem autora :). Nicméně záruky poskytnuty žádné, studium na vlastní nebezpečí. Roman Chýla 1

2 Jak funguje Internet? Používá technologie, které se dohromady označují jako rodina protokolů TCP/IP (TCP/IP protocol suite) tyto technologie pokrývají: přenosy dat způsob identifikace zdrojů.. 2

3 Co je protokol? implementovat funkční síť je hodně složité a náročné jde o jeden velký problém, který se vyplatí dekomponovat rozdělit na menší části, které je možné řešit samostatně počítačové sítě: dekompozice se provede po hierarchicky uspořádaných vrstvách dobře to odpovídá povaze řešeného problému přináší to i další výhody možnost alternativních řešení na úrovni nižších vrstev větší modulárnost síť (jako celek) vrstva vrstva vrstva vrstva vrstva vrstva protokol: říká jak má fungovat vrstva jednoho uzlu při komunikaci se stejnolehlou vrstvou jiného uzlu 3

4 Způsob komunikace mezi vrstvami vrstva pravidla komunikace definuje protokol vrstva vrstva vrstva vrstva komunikace probíhá pouze mezi stejnolehlými (rovnocennými, angl.: peer) vrstvami mohou stát na různých platformách vrstva 4

5 Vrstevnatý model TCP/IP aplikace (aplikační služby, např.: el. pošta, WWW, ) komunikace mezi koncovými uzly přenos dat (zajišťuje protokol IP, Internet Protocol) aplikační vrstva transportní v. síťová v. SMTP, HTTP FTP, LDAP, DNS, UDP, TCP protokol IP protokoly TCP/IP pokrývají týká se fyzických přenosů vrstva síťového rozhraní TCP/IP nepokrývá 5

6 Rodina protokol ů TCP/IP ve skutečnosti je to celá tzv. síťová architektura zahrnuje představu o počtu vrstev, o jejich významu a roli, a také konkrétní protokoly vrstvy jsou 4 každý protokol se vždy "týká" určité vrstvy na jedné vrstvě může "fungovat" více protokolů každý z nich plní jiný úkol, nebo plní stejný úkol jiným způsobem atd. rodina protokolů TCP/IP dnes obsahuje přes 100 různých protokolů!!! tj. TCP/IP není 1 protokol!!! rodina protokolů TCP/IP obsahuje protokoly které pokrývají: přenos dat (protokoly IP, TCP, UDP) manipulaci s adresami fungování služeb (aplikací), např.: el. pošta: SMTP, RFC822 web: HTTP, HTML přenos souborů: FTP, NFS přístup k adresářům: LDAP.. protokoly jsou definovány standardy Internetu dokumenty RFC (STD) neustále se vyvíjí, vznikají nové 6

7 Filosofie TCP/IP - nespolehlivost teze: přenosová vrstva se má starat o přenos dat má to dělat co nejefektivněji nemá se rozptylovat dalšími úkoly (např. zajišťováním spolehlivosti, když to si snáze a lépe zajistí koncové uzly sítě) zajištění spolehlivosti je úkolem koncových uzlů důsledek: přenosy dat (na úrovni síťové vrstvy, protokolem IP) fungují jako nespolehlivé co je nespolehlivost? pokud některý uzel zjistí, že je něco poškozeno, má právo to zahodit a nemusí se starat o nápravu!! nesmí nic zahazovat samovolně!! aplikace aplikace aplikace aplikace transportní vrstva síťová vrstva TCP IP UDP na transportní vrstvě existují dva hlavní protokoly: UDP zachovává nespolehlivost nestará se o ztracená/poškozená data TCP zajišťuje spolehlivost napravuje ztráty/poškození aplikace si mohou vybrat spolehlivý, či nespolehlivý přenos 7

8 Filosofie TCP/IP - nespojovanost přenosy dat v TCP/IP fungují na nespojovaném principu nenavazují spojení, posílají data v dobré víře že příjemce existuje a bude ochoten je přijmout každý jednotlivý blok dat (paket) je přenášen samostatně a nezávisle na ostatních paketech může být přenášen jinou cestou než ostatní pořadí doručování nemusí být zachováno výhody: je to velmi robustní nevýhody: není nutné explicitně reagovat na ztráty spojení, změny v topologii sítě pro přenosy větších objemů dat v kratších intervalech je to neefektivní protokol IP funguje nespojovaně představa spojovaného přenosu představa nespojovaného přenosu spojení 8

9 Princip maximální snahy anglicky"best effort" přenosová část sítě se maximálně snaží vyhovět všem požadavkům, které jsou na ni kladeny pokud se jí to nedaří, má právo krátit požadavky (limitovat, ignorovat je, nevyhovět jim, ) např. pozdržet přenášené pakety do doby, než je bude moci zpracovat může i zahazovat pakety, které vůbec nedokáže zpracovat dělá to rovnoměrně vůči všem požadavkům "měří všem stejně", nepracuje s prioritami je to celková filosofie TCP/IP je praktickým důsledkem použití paketového přenosu a přístupu ke spolehlivosti alternativa: garance služeb (QoS, Quality of Service) QoS nabízí telekomunikační sítě výhoda: sítě fungující na principu "best effort" jsou mnohem efektivnější (i ekonomicky) než sítě nabízející QoS kdyby Internet poskytoval QoS, byl by mnohem dražší než dnes a méně rozvinutý nevýhoda: vadí to multimediálním přenosům 9

10 Představa paketového přenosu problém: není předem známo, jak dlouho se ten který paket zdrží v přepojovacím uzlu (záleží to na momentálním souběhu všech paketů ze všech vstupů) přepojovací uzel přepojovací logika (rozhoduje, kudy bude dále odesláno)? pakety pracuje na principu store & forward interní paměť (vyrovnávací buffer) 10

11 Jiný pohled: hloupá sí ť vs. chytré uzly přenosová část sítě (IP síť) má být "hloupá" ale efektivní, má co nejrychleji a nejefektivněji plnit své základní úkoly "chytré" mají být koncové uzly inteligence má být soustředěna do koncových uzlů IP síť inteligence rychlost inteligence transport. vrstva transport. vrstva síťová vrstva síťová vrstva síťová vrstva vrstva síť. rozhraní koncový uzel vrstva síť. rozhraní směrovač vrstva síť. rozhraní koncový uzel 11

12 Problém multimediálních aplikací 1. potřebují dostávat svá data: s malým zpožděním s pravidelným zpožděním 1. s pravidelnými odstupy mezi sebou týká se to například přenosu živého obrazu či zvuku aplikace VOIP, TV vysílání, rozhlas, video-on-demand 3. problém je s fungováním přenosových mechanismů TCP/IP na principu "maximální snahy, ale nezaručeného výsledku" byla by zapotřebí podpora QoS (kvality služeb) QoS je v zásadě "protipólem" principu maximální snahy 1. možná řešení: "kvantitativní": zvyšování disponibilní kapacity 1. fungování na principu "maximální snahy " zůstává 2. zlepšení je statistické 1. je menší pravděpodobnost, že bude muset dojít ke krácení požadavků týká se: 1. přenosových kapacit (tj. linek) 2. "přepojovacích kapacit" (směrovačů, switchů) "kvalitativní": zavedení podpory QoS fungování na principu "maximální snahy " je nahrazeno jiným způsobem fungování zlepšení je garantované ale drahé a obtížné 12

13 Problém distribučních aplikací s postupem času se objevily i takové aplikace, pro které je fungování přenosových mechanismů TCP/IP principiálně nevhodné "distribuční služby" = videokonference, vysílání rozhlasu a TV,. potřebují dopravovat stejná data od 1 zdroje k více příjemcům současně tzv. multicasting (event. broadcasting) přenosové mechanismy TCP/IP to neumí!!! přenosové mechanismy počítají s přenosem 1:1 (od jednoho zdroje k jednomu příjemci) pokus: služba MBONE (nepříliš úspěšná) řeší se až v rámci IPv6 a IP Multicast Initiative bez multicastingu s multicastingem 13

14 Filosofie TCP/IP: katenetový model TCP/IP předpokládá že "svět" (Internet) je: tvořen soustavou dílčích sítí chápaných jako celky na úrovni síťové vrstvy, tzv. IP sítí dílčí sítě jsou vzájemně propojeny na úrovni síťové vrstvy pomocí směrovačů (dříve nazývaných IP Gateways, dnes: IP Routers) toto propojení může být libovolné může být stylem "každý s každým", nebo "do řetězce" apod. jedinou podmínkou je souvislost grafu "katenet" je "řetězec" ten je jakousi minimální podmínkou pro souvislost celé soustavy sítí možné je i redundantní propojení představa katenetu skutečná síť = IP síť = IP Router (směrovač) 14

15 Hostitelské počítače vs. směrovače TCP/IP předpokládá, dva typy uzlů v síti: hostitelské počítače (host computers) tj. koncové uzly, např. servery, pracovní stanice, PC, různá zařízení (tiskárny, ) jsou připojeny jen do jedné IP sítě (mají jen jednu síťovou adresu) směrovače (IP Routers) jsou připojeny nejméně do dvou IP sítí zajišťují "přestup" (směrování) teze: každý uzel by měl mít přiřazenu celosvětově unikátní síťovou adresu tzv. IP adresu přesněji: každé rozhraní by mělo mít vlastní adresu směrovač má nejméně 2 IP adresy (podle počtu svých rozhraní) IP síť IP síť = směrovač =hostitelské počítače (hosts) IP síť = multihomed host IP síť IP síť 15

16 IP adresy IP adresy jsou 32-bitové lze je chápat jako jedno velké (32-bitové) binární číslo ale to se špatně zapisuje i čte používá se jednotný způsob zápisu: obsah každého bytu je vyjádřen jako desítkové číslo jednotlivé části jsou spojeny tečkou příklad: příklad: zásada: žádná IP adresa nesmí být přidělena (použita) dvakrát jinak by algoritmy pro hledání cesty v síti (tzv. směrování) nemohly fungovat C0 H A8 H 0 H 2 H

17 Třídy adres A,B,C autoři TCP/IP vyšli z předpokladu že bude existovat: malý počet opravdu velkých sítí vyžadují malou síťovou část, a naopak velkou část pro relativní adresu uzlu střední počet středně velkých sítí měly by mít srovnatelně velkou síťovou i relativní část velký počet malých sítí vyžadují velkou síťovou část, stačí jim malá část pro relativní adresy tomu uzpůsobili i velikost síťové části IP adresy má 3 možné polohy, které odpovídají 3 třídám adres třída A pro velmi velké sítě, poloha hranice 8:24 (rozděluje 32bitů na 8 a 24) třída B pro středně velké sítě, 16:16 třída C pro malé sítě, 24:8 tímto se snažili zmenšit plýtvání s IP adresami 17

18 Představa IP adres třídy A, B a C 7 bitů 24 bitů A 0 adresa sítě adresa uzlu 14 bitů 16 bitů B 1 0 adresa sítě adresa uzlu 21 bitů 8 bitů C adresa sítě adresa uzlu 18

19 Třídy ješt ě jednou IP adresy se přidělují po celých blocích v případě adres třídy C jde o 256 individuálních IP adres v případě adres třídy B jde o IP adres IP adres když se řekne "získat jednu adresu třídy C" míní se tím získání 256 individuálních IP adres 256 čísel z množiny všech 32-bitových čísel analogicky pro třídy B a A třída A: 1.x.x.x x.x.x třída B: x.x x.x třída C: x x 1x třída A: x třída B: x třída C

20 Mechanismus CIDR Classless InterDomain Routing řeší problém úbytku IP adres umožňuje přidělovat koncovým sítím "přesně velké" skupiny IP adres v zásadě to nahrazuje původní systém tříd A, B a C adresy jsou dnes přidělovány zásadně jako tzv. CIDR bloky např /24 je CIDR blok odpovídající 1 dřívější síťové adrese C (má 24 bitů prefixu, zbývá 8 na adresu uzlu) Dnešní způsob distribuce IP adres přidělování menších bloků přidělování IP adres koncovým uživatelům ARIN provider ICANN RIPE provider APNIC 20

21 Privátní IP adresy způsob jak šetřit co brání vícenásobnému použití IP adres? IP adresami to, že by směrovací algoritmy nevěděly, kam doručovat IP pakety idea: tam, kde nebude existovat přímá komunikace (nutnost směrovat) by se adresy mohly opakovat tato situace nastává v sítích bez přímé IP konektivity ("privátních sítích"), které jsou odděleny od "ostatního světa" vhodnou bránou (firewallem) která zajišťuje přestup na úrovni vyšší, než je síťová!! aplikace (pošta, WWW, ) proxy brána privátní síť "zbytek světa" privátní síť IP adresa např IP pakety IP adresa např

22 Jak se dostanu do...? domény adresy DNS IP adresy jsou dobré pro stroje jména jsou dobré pro lidi dokonce i programům se 'hodí' 22

23 Co je doména? je to jméno? prvek v rámci hierarchického členění jmenného prostoru není apriorně stanovena ani hloubka, ani košatost hierarchie (stromu)!! čemu má doména odpovídat? organizačnímu členění? teritoriálnímu členění? jinému členění? NENÍ TO PŘEDEPSÁNO!!! správce nadřazené domény zde rozhoduje výjimka: je předepsán charakter domén nejvyšší úrovně tzv. TLD domén (Top Level Domén) existují cctld (country code TLD), odpovídající státním útvarům, tvar dle normy ISO-3166.cz pro ČR.sk pro Slovesko.us pro USA.ru pro Rusko přiděluje ICANN existují gtld (generic TLD), vyjadřující charakter subjektu.edu pro školské instituce.com pro komerční organizace.int,.net,.gov,.mil,.org,.arpa 23

24 Plochý vs. hierarchický prostor jmen Plochý jmenný prostor všechna jména jsou "jednorozměrná" např. ALPHA, Sun, PC1 je omezený počet "smysluplných" jmen jména se přidělují z jedné "množiny" musí to být centrálně koordinováno ten kdo chce nějaké jméno se musí ptát zda ještě nebylo použito nevýhody: je to nepružné, neškálovatelné, organizačně náročné Hierarchický jmenný prostor existuje hierarchie (strom) dílčích jmenných prostorů, těmto dílčím jmenným prostorům se říká domény "výsledná" jména budou mít více složek organizačně to je zařízeno tak, aby (dílčí, složková..) jména v rámci domén bylo možné "čerpat" nezávisle na ostatních doménách tomu musí odpovídat i "sestavování" dílčích složek jmen do větších celků 24

25 Představa hierarchického jmenného prostoru cz hierarchie jmenných prostorů / domén cuni mff ms www kocour každá doména má své jméno (label) www (jméno přidělené v doméně "cuni.cz", plně kvalifikované jméno je www (jméno přidělené v doméně "mff.cuni.cz", plně kvalifikované jméno je ksi (jméno přidělené v doméně "ms.mff.cuni.cz", plně kvalifikované jméno je ksi.ms.mff.cuni.cz 25

26 Princip delegace pravomoci v každé doméně mohli přidělit jméno www, aniž se museli kohokoli ptát!!!! cz cuni mff fsv Pravidlo: v jedné doméně nesmí být stejné jméno použito dvakrát!!! ms troja karlin www www www www

27 Jak má být doména "velká"? není apriorně stanoveno to co komu vyhovuje, co do velikosti i logice členění "příliš velká" doména není smysluplné, aby se přímo v této doméně přidělovala jména uzlům spadajícím do domény např. z organizačních důvodů řeší se "delegováním pravomoci" (parcelací "okruhu působnosti") vytváří se dceřinné domény "vhodně velká" doména s takovým počtem uzlů, aby se nevyčerpala smysluplná/požadovaná jména netýká se to až tak správy domény!! příklady: pro malou organizaci bývá "vhodně velká" doména druhé úrovně pro velkou organizaci je vhodnější víceúrovňové členění např. UK (cuni.cz) 27

28 Name servery, domény a překlad doménových jmen plně kvalifikovaná doménová jména jsou celosvětově jednoznačná v rámci Internetu existuje převodní mechanismus, zajišťující převody symbolické doménové jméno >>> číselná IP adresa číselná IP adresa >>> symbolické doménové jméno tento mechanismus je součástí systému DNS (Domain Name System) lze si jej představit jako velkou distribuovanou databázi, jejími uzly jsou tzv. name servery Name server vždy přísluší k nějaké konkrétní doméně je to server (uzel) který má k dispozici data příslušné domény a odpovídá na dotazy které se jich týkají představa: name server zná IP adresy všech uzlů, kterým bylo v dané doméně přiděleno symbolické jméno např: uzel WWW má IP adresu každá doména má svůj name server a ten poskytuje službu spočívající v převodu jmen na IP adresy name servery jsou uspořádány do stromu stejně jako samotné domény 1 počítač může plnit roli name serveru pro více domén 1 zóna = 1 uzel 28

29 Pro č DNS? k jednoznačné identifikaci uzlů a pro fungování přenosových mechanismů stačí IP adresy ale jsou málo mnemonické pro flexibilní doručování elektronické pošty ("na doménu").. když hrozí přečíslování nevypovídají nic o povaze/určení/umístění uzlu vs. ksi.ms.mff.cuni.cz DNS je řešení, které umožňuje používat symbolická jména místo číselných adres DNS = Domain Name System v některých speciálních situacích a pro zahrnuje: některé účely nepostačují pravidla pro tvorbu jmen a aliasy fungování celého systému dynamicky přidělované IP adresy založená na principu domén pro některé účely nejsou vhodné když je potřeba "oslovit" poskytovatele určité služby, ne konkrétní uzel databázi symbolických jmen a jim odpovídající číselných adres dnes i dalších údajů převodní mechanismy.. pro převod mezi symbolickými a doménovými jmény 29

30 Princip překladu tazatel se nejprve ptá kořenového name serveru, jehož adresa je všeobecně známa až se dostane k takovému name serveru, který mu dokáže odpovědět 2 cz root cz 3 cuni cuni 4 1 tazatel je postupně odkazován na další name servery tazatel ptá se na IP adresu uzlu ksi.ms.mff.cuni.cz ms ms mff mff troja troja karlin karlin uzel ksi.ms.mff.cuni.cz 30

31 Skutečný průběh překladu oslovený name server sám zprostředkuje zodpovězení dotazu cz root cz ksi.ms.mff.cuni.cz? name server cuni cuni tazatel se ptá "nejbližšího" name serveru nejbližší je ten, jehož existenci má zanesenu ve své konfiguraci ms ms mff mff troja troja karlin karlin 31

32 Struktura name serverů ms fsv fsv ms cz cuni cuni mff root cz mff troja troja karlin karlin struktura name serverů logicky odpovídá struktuře domén každá doména má svůj name server existuje tzv. kořenový (root) name server, který "zná" name servery všech TLD (domén nejvyšší úrovně) fyzicky jsou name servery členěny jinak 1 zóna má 1 name server kvůli dostupnosti jsou name servery nejméně zdvojeny name server doména 32

33 DNS servery a resolvery aplikace DNS záznamy obsahují TTL data resolver resolver cache name server dotazy odpovědi dotazy odpovědi dotazy odpovědi DNS má architekturu klient/server name server odpovídá na dotazy plní roli serveru resolver pokládá dotazy name serverům plní roli klienta na uzlu který plní roli name serveru musí být implementovány obě složky i name server se ptá jiných name serverů, k tomu potřebuje resolver na ostatních uzlech stačí jen resolver 33

34 URL Uniform Resource Locator URL a doména nejsou totéž potřebuje mít možnost identifikovat různé druhy objektů (zdrojů), např. souborů, WWW stránek uživatelských poštovních schránek a to jednoznačně, v rámci celého Internetu symbolická doménová jména na to nestačí, protože identifikují jednotlivé uzly jako celky (a nerozlišují objekty v rámci uzlů)!!!! konvence o tom, jak jednoznačně "ukázat" na konkrétní: WWW stránku soubor, menu Gopheru, uživatele (schránku)... Ukazatel URL obsahuje 3 složky: schéma (protokol) adresu uzlu nebo hostname symbolickou doménovou adresu, ev. i číselnou IP adresu relativní adresu objektu v rámci uzlu a jeho jméno např. jméno souboru a přístupovou cestu k němu 34

35 URL - příklady Typ zdroje (jméno protokolu, který má být použit pro načtení objektu). Zde jde o protokol HTTP používaný v rámci WWW, a tudíž jde o WWW stránku symbolické doménové jméno uzlu typ zdroje: ová adresa relativní adresa: jméno souboru (obsahujícího WWW stránku) a přístupová cesta k němu ová adresa 35

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP

Počítačové sítě. Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Počítačové sítě Lekce 4: Síťová architektura TCP/IP Co je TCP/IP? V úzkém slova smyslu je to sada protokolů používaných v počítačích sítích s počítači na bázi Unixu: TCP = Transmission Control Protocol

Více

Úvod do informatiky 5)

Úvod do informatiky 5) PŘEHLED PŘEDNÁŠKY Internet Protokol a služba Jmenná služba (DNS) URL adresa Elektronická pošta Přenos souborů (FTP) World Wide Web (WWW) Téměř zapomenuté služby 1 INTERNET 2 PROTOKOL A SLUŽBA Protokol

Více

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě

Počítačové sítě. Počítačová síť. VYT Počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť Je soubor technických prostředků, které umožňují spojení mezi počítači a výměnu informací prostřednictvím tohoto spojení. Postupný rozvoj během druhé poloviny 20. století.

Více

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány

Přednáška 3. Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Přednáška 3 Opakovače,směrovače, mosty a síťové brány Server a Client Server je obecné označení pro proces nebo systém, který poskytuje nějakou službu. Služba je obvykle realizována některým aplikačním

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Základy počítačových sítí Lekce 3 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Porovnání s modelem ISO/OSI Adresování v Internetu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace DNS

Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace DNS Aplikační vrstva Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace RIP DNS TELNET HTTP SNMP RTP SMTP FTP port UDP TCP IP 1 Aplikační

Více

Počítačové sítě Aplikační vrstva Domain Name System (DNS)

Počítačové sítě Aplikační vrstva Domain Name System (DNS) Aplikační vrstva Domain Name System (DNS) DNS je distribuovaná databáze, kterou používají TCP/IP aplikace k mapování doménových jmen do IP adres (a naopak) DNS informace jsou rozprostřeny po množině DNS

Více

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží

Datum vytvoření. Vytvořeno 18. října 2012. Očekávaný výstup. Žák chápe pojmy URL, IP, umí vyjmenovat běžné protokoly a ví, k čemu slouží Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Škola SOŠ a SOU Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Miriam Sedláčková Číslo VY_32_INOVACE_ICT.3.01 Název Teorie internetu- úvod Téma hodiny Teorie internetu Předmět

Více

SOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_02_18 IKT DNS domény. Radomír Soural. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

SOU Valašské Klobouky. VY_32_INOVACE_02_18 IKT DNS domény. Radomír Soural. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SOU Valašské Klobouky Radomír Soural Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název a číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy SOU Valašské Klobouky, Brumovská 456 Název klíčové aktivity III/2 Inovace

Více

K čemu slouží počítačové sítě

K čemu slouží počítačové sítě Počítačové sítě Počítačová síť je spojení dvou a více počítačů kabelem, telefonní linkou, nebo jiným způsobem tak, aby spolu mohly vzájemně komunikovat. K čemu slouží počítačové sítě Sdílení prostředků

Více

9. Systém DNS. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen.

9. Systém DNS. Počítačové sítě I. 1 (6) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen. 9. Systém DNS Studijní cíl Představíme si problematiku struktury a tvorby doménových jmen. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Uvedená kapitola vychází ze zdroje [1]. Celý Internet je z hlediska pojmenovávání

Více

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy

Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Metodický list č. 1 Internet protokol, IP adresy, návaznost IP na nižší vrstvy Cílem tohoto tematického celku je poznat formát datagramů internet protokolu (IP) a pochopit základní principy jeho fungování

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy.

Zkrácení zápisu dvojitou dvojtečkou lze použít pouze jednou z důvodu nejednoznačnosti interpretace výsledného zápisu adresy. Vlastnosti IPv6 (I) Minulé díly seriálu IPv6 vysvětlily proč se IPv4 blíží ke svému konci aže jeho nástupcem je nový Internetový Protokol verze 6 (IPv6). Tématem dnešního dílu jsou vlastnosti IPv6 protokolu.

Více

Zásobník protokolů TCP/IP

Zásobník protokolů TCP/IP Zásobník protokolů TCP/IP Úvod do počítačových sítí Lekce 2 Ing. Jiří ledvina, CSc. Úvod Vysvětlení základních pojmů a principů v protokolovém zásobníku TCP/IP Adresování v Internetu Jmenné služby Protokoly

Více

InternetovéTechnologie

InternetovéTechnologie 2 InternetovéTechnologie standardy, organizace, internet, Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky RFC dokumenty - Dokumenty RFC (Request For Comment) - poprvé použity v roce 1969 pro potřeby popisu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly.

7. Aplikační vrstva. Aplikační vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl. Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. 7. Aplikační vrstva Studijní cíl Představíme si funkci aplikační vrstvy a jednotlivé protokoly. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Aplikační vrstva Účelem aplikační vrstvy je poskytnout aplikačním procesům

Více

Úvod do informačních služeb Internetu

Úvod do informačních služeb Internetu Úvod do informačních služeb Internetu Rozdělení počítačových sítí Počítačové sítě se obecně rozdělují do základních typů podle toho, na jak velkém území spojují počítače a jaké spojovací prostředky k tomu

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ Metodický list č. 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout návrh a správu

Více

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model

1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model 1 Protokol TCP/IP (Transmission Control Protocol/Internet Protocol) a OSI model Protokoly určují pravidla, podle kterých se musí daná komunikační část chovat. Když budou dva počítače používat stejné komunikační

Více

Směrování VoIP provozu v datových sítích

Směrování VoIP provozu v datových sítích Směrování VoIP provozu v datových sítích Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. Katedra telekomunikační techniky FEL, ČVUT v Praze Pavel.Bezpalec@fel.cvut.cz Obecné info o směrování používané směrovací strategie Směrování

Více

3.17 Využívané síťové protokoly

3.17 Využívané síťové protokoly Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Tematická oblast Předmět Druh učebního materiálu Anotace Vybavení, pomůcky Střední průmyslová škola strojnická Vsetín CZ.1.07/1.5.00/34.0483 Ing.

Více

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.5. Část 2: Architektura TCP/IP

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.5. Část 2: Architektura TCP/IP v. 2.5 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.5 Část 2: Architektura Jiří Peterka, 2008 m v. 2.5 motto Víš-li, jak na to, čtyři

Více

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, verze 2.3 Jiří Peterka, 2006 proč DNS? k jednoznačné identifikaci uzlů a pro fungování přenosových mechanismů

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ ZAMĚŘENÍ: VÝPOČETNÍ TECHNIKA FORMA: DENNÍ STUDIUM 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b.

Více

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure

Měření kvality služeb. Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Data Hlas Video. Black Box Network Infrastructure QoS na L2/L3/ Brno, 12.03.2015 Ing. Martin Ťupa Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? Central Office Hlas Video House Black Box Infrastructure Small

Více

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie

Internet. Počítačová síť, adresy, domény a připojení. Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Internet Počítačová síť, adresy, domény a připojení Mgr. Jan Veverka Střední odborná škola sociální Evangelická akademie Počítačová síť počítačová síť = označení pro několik navzájem propojených počítačů,

Více

Základní pojmy technických sítí

Základní pojmy technických sítí Základní pojmy technických sítí Historicky můžeme hovořit o dvou typech koexistujících sítí telekomunikačních a počítačových. Každý z těchto sítí pracuje na jiném principu, avšak s jejich vývojem dochází

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE POČÍTAČOVÉ SÍTĚ A KOMUNIKACE OBOR: INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE 1. Počítačové sítě, základní rozdělení počítačových sítí a. vznik a vývoj počítačových sítí b. výhody počítačových sítí c. rozdělení sítí z hlediska

Více

Internet. Jak funguje internet. Internetový prohlížeč

Internet. Jak funguje internet. Internetový prohlížeč Internet Jak funguje internet Internet celosvětové spojení mnoha miliónů počítačů serverů Server výkonný počítač připojený obvykle 24 hodin denně Funkce serveru internetu informační a prezentační médium

Více

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy:

POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1. V prvním semestru se budeme zabývat těmito tématy: POČÍTAČOVÉ SÍTĚ 1 Metodický list č. 1 Cílem tohoto předmětu je posluchačům zevrubně představit dnešní počítačové sítě, jejich technické a programové řešení. Po absolvování kurzu by posluchač měl zvládnout

Více

Směrovací protokoly, propojování sítí

Směrovací protokoly, propojování sítí Směrovací protokoly, propojování sítí RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze Vladimír Smotlacha, 2011 Počítačové

Více

DNS, DHCP DNS, Richard Biječek

DNS, DHCP DNS, Richard Biječek DNS, DHCP Richard Biječek DNS (Domain Name System) Překlady názvů hostname Informace o službách (např. mail servery) Další služby (zpětné překlady, rozložení zátěže) Hlavní prvky DNS: DNS server(y) DNS

Více

Vnější směrovací protokoly

Vnější směrovací protokoly Vnější směrovací protokoly 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Vnější směrovací protokoly _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0

Více

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat.

Počítačová síť. je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Počítačové sítě Počítačová síť je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. Základní prvky sítě Počítače se síťovým adaptérem pracovní

Více

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.7. Část 4: Systém DNS

Rodina protokolů TCP/IP, verze 2.7. Část 4: Systém DNS v. 2.7 Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Rodina protokolů, verze 2.7 Část 4: Systém DNS Jiří Peterka, 2011 v. 2.7 proč DNS? k jednoznačné identifikaci

Více

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část

Model ISO - OSI. 5 až 7 - uživatelská část, 1 až 3 - síťová část Zatímco první čtyři vrstvy jsou poměrně exaktně definovány, zbylé tři vrstvy nemusí být striktně použity tak, jak jsou definovány podle tohoto modelu. (Příkladem, kdy nejsou v modelu použity všechny vrstvy,

Více

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.)

Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Hodinový rozpis kurzu Správce počítačové sítě (100 hod.) Předmět: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (1 v.h.) 1. VYUČOVACÍ HODINA BOZP Předmět: Základní pojmy a principy sítí (6 v.h.) 2. VYUČOVACÍ HODINA

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Historie a současnost Internetu a jeho základní služby Historie

Více

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače

Aktivní prvky: brány a směrovače. směrovače Aktivní prvky: brány a směrovače směrovače 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Aktivní prvky brány a směrovače 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART

Více

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky.

Směrování. static routing statické Při statickém směrování administrátor manuálně vloží směrovací informace do směrovací tabulky. Směrování Ve větších sítích již není možné propojit všechny počítače přímo. Limitujícím faktorem je zde množství paketů všesměrového vysílání broadcast, omezené množství IP adres atd. Jednotlivé sítě se

Více

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI

JAK ČÍST TUTO PREZENTACI PŘENOSOVÉ METODY V IP SÍTÍCH, S DŮRAZEM NA BEZPEČNOSTNÍ TECHNOLOGIE David Prachař, ABBAS a.s. JAK ČÍST TUTO PREZENTACI UŽIVATEL TECHNIK SPECIALISTA VÝZNAM POUŽÍVANÝCH TERMÍNŮ TERMÍN SWITCH ROUTER OSI

Více

Standardizace Internetu (1)

Standardizace Internetu (1) Internet Standardizace Internetu (1) RFC Request for Comments, základní dokumenty identifikovány čísly, po vydání se nemění místo změny se nahradí jiným RFC přidělen stav proposed standard: návrh (ustálené,

Více

Aplikační vrstva. Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace HTTP

Aplikační vrstva. Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace HTTP Aplikační vrstva Přístup k transportní vrstvě z vrstvy aplikační rozhraní služeb služby pro systémové aplikace, služby pro uživatelské aplikace RIP DHCP DNS TELNET HTTP SNMP RTP SMTP FTP port UDP TCP IP

Více

Celosvětová síť Internet. IKT pro PD1

Celosvětová síť Internet. IKT pro PD1 Celosvětová síť Internet IKT pro PD1 Síť Internet Internet - celosvětová síť navzájem propojených počítačů, nebo specializovaných zařízení. Propojuje instituce nejrůznější povahy i soukromé osoby. Umožňuje

Více

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování

12. Virtuální sítě (VLAN) VLAN. Počítačové sítě I. 1 (7) KST/IPS1. Studijní cíl. Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 12. Virtuální sítě (VLAN) Studijní cíl Základní seznámení se sítěmi VLAN. Doba nutná k nastudování 1 hodina VLAN Virtuální síť bývá definována jako logický segment LAN, který spojuje koncové uzly, které

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana

Katedra softwarového inženýrství MFF UK Malostranské náměstí 25, 118 00 Praha 1 - Malá Strana , v. 3.5 o čem bude druhá část přednášky? Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha Lekce 1: internetworking J. Peterka, 2011 internetworking aneb: vzájemné

Více

Windows Server 2003 Active Directory

Windows Server 2003 Active Directory Windows Server 2003 Active Directory Active Directory ukládá informace o počítačích, uživatelích a ostatních objektech v síti. Zpřístupňuje tyto zdroje uživatelům. Poskytuje komplexní informace o organizaci,

Více

SSL Secure Sockets Layer

SSL Secure Sockets Layer SSL Secure Sockets Layer internetové aplikační protokoly jsou nezabezpečené SSL vkládá do architektury šifrující vrstvu aplikační (HTTP, IMAP,...) SSL transportní (TCP, UDP) síťová (IP) SSL poskytuje zabezpečenou

Více

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti

Komunikace mezi uživateli: možnost posílání dat na velké vzdálenosti 1 očítačová síť Je skupina počítačů (uzlů), popřípadě periferií, které jsou vzájemně propojeny tak, aby mohly mezi sebou komunikovat. 1.1 Důvody vytváření sítí Sdílení zdrojů: HW (hardwarové zdroje): V/V

Více

Malý průvodce Internetem

Malý průvodce Internetem Malý průvodce Internetem Úvod Toto povídání by mělo sloužit jako užitečný zdroj informací pro ty, co o Internetu zatím mnoho neví nebo o něm jen slyšeli a neví, co si pod tím slovem představit. Klade si

Více

Historie, současnost a vývoj do budoucnosti. 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára

Historie, současnost a vývoj do budoucnosti. 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára Historie, současnost a vývoj do budoucnosti 1.5.2009 Anna Biernátová, Jan Faltys, Petr Kotek, Pavel Pokorný, Jan Šára První počítačová síť Návrh v roce 1966-1969 Defense Advanced Research Projects Agency

Více

Audit bezpečnosti počítačové sítě. Předmět: Správa počítačových sítí Jiří Kalenský kalenj1@fel.cvut.cz

Audit bezpečnosti počítačové sítě. Předmět: Správa počítačových sítí Jiří Kalenský kalenj1@fel.cvut.cz Audit bezpečnosti počítačové sítě Předmět: Správa počítačových sítí Jiří Kalenský kalenj1@fel.cvut.cz Zadání Prověřit bezpečnost v dané počítačové síti (cca 180 klientských stanic) Nejsou povoleny destruktivní

Více

Adresování v internetu

Adresování v internetu IP adresa Domény Program ping Adresování v internetu Následující text popisuje adresování v internetu, kterému jsou věnovány obě části. První část věnovanou internetovému protokolu lze však aplikovat na

Více

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9

Obsah. O autorech 9. Předmluva 13. KAPITOLA 1 Počítačové sítě a Internet 23. Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Obsah 3 Obsah O autorech 9 Jim Kurose 9 Keith Ross 9 Předmluva 13 Co je nového v tomto vydání? 13 Cílová skupina čtenářů 14 Čím je tato učebnice jedinečná? 14 Přístup shora dolů 14 Zaměření na Internet

Více

Velikost a určení IP adresy

Velikost a určení IP adresy IP adresace (IPv4) Velikost a určení IP adresy I. Epocha (dělení na třídy) II. Epocha (zavedení masky) Speciální adresy Příklady a řešení IP adres Souhrn k IP adresaci Velikost a určení IP adresy Každá

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Počítačová síť a internet. V. Votruba

Počítačová síť a internet. V. Votruba Počítačová síť a internet V. Votruba Obsah Co je to počítačová síť Služby sítě Protokoly a služby TCP/IP model Nastavení sítě ve Windows XP Diagnostika Bezdrátové sítě Co je to počítačová síť? Síť je spojením

Více

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013

Škola. Číslo projektu. Datum tvorby 12. září 2013 Škola Autor Číslo projektu Číslo DUM Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Jiří Tinka CZ.1.07/1.5.00/34.0394 VY_32_INOVACE_01_ICT_08.01

Více

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 8. Ing. Luděk Richter

Výpočetní technika. PRACOVNÍ LIST č. 8. Ing. Luděk Richter Výpočetní technika PRACOVNÍ LIST č. 8 Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Co je to počítačová síť?

Co je to počítačová síť? Co je to počítačová síť? Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak, aby mohli navzájem sdílet své prostředky. Přitom je jedno zda se jedná o prostředky hardwarové nebo softwarové.

Více

Routování směrovač. směrovač

Routování směrovač. směrovač Routování směrovač směrovač 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: _ Počítačové sítě a systémy Routování směrovač 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

DNS. Počítačové sítě. 11. cvičení

DNS. Počítačové sítě. 11. cvičení DNS Počítačové sítě 11. cvičení Úvod k DNS (Domain Name System) Jmenná služba používaná v Internetu Mapuje doménová jména na IP adresy a naopak Komunikace probíhá nad UDP (port 53), pro velké požadavky/odpovědi

Více

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí,

9. Sítě MS Windows. Distribuce Windows. Obchodní označení. Jednoduchý OS pro osobní počítače, pouze FAT, základní podpora peer to peer sítí, 9. Sítě MS Windows MS Windows existoval ve 2 vývojových větvích 9x a NT, tyto později byly sloučeny. V současnosti existují aktuální verze Windows XP a Windows 2003 Server. (Očekává se vydání Windows Vista)

Více

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, verze 2.7 Jiří Peterka, 2011 proč DNS? k jednoznačné identifikaci uzlů a pro fungování přenosových mechanismů

Více

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK

Katedra softwarového inženýrství Matematicko-fyzikální fakulta UK Katedra softwarového inženýrství, Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova, Praha, verze 2.5 Jiří Peterka, 2008 proč DNS? k jednoznačné identifikaci uzlů a pro fungování přenosových mechanismů

Více

Komunikace v sítích TCP/IP (1)

Komunikace v sítích TCP/IP (1) České vysoké učení technické v Praze FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ katedra počítačových systémů Komunikace v sítích TCP/IP (1) Jiří Smítka jiri.smitka@fit.cvut.cz 14.2.2011 1/30 Úvod do předmětu Jiří

Více

Audit bezpečnosti počítačové sítě

Audit bezpečnosti počítačové sítě Jiří Kalenský kalenj1@fel.cvut.cz Audit bezpečnosti počítačové sítě Semestrální práce Y36SPS Zadání Prověřit bezpečnost v dané počítačové síti (cca 180 klientských stanic) Nejsou povoleny destruktivní

Více

Internet. Jak funguje internet. Připojení do internetu

Internet. Jak funguje internet. Připojení do internetu Internet Jak funguje internet Internet celosvětové spojení mnoha miliónů počítačů serverů Server výkonný počítač připojený obvykle 24 hodin denně Funkce serveru internetu informační a prezentační médium

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

6. Transportní vrstva

6. Transportní vrstva 6. Transportní vrstva Studijní cíl Představíme si funkci transportní vrstvy. Podrobněji popíšeme protokoly TCP a UDP. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Transportní vrstva Transportní vrstva odpovídá v

Více

PRAVIDLA PROVOZU ELEKTRONICKÉ POŠTY V BIOFYZIKÁLNÍM ÚSTAVU AV ČR

PRAVIDLA PROVOZU ELEKTRONICKÉ POŠTY V BIOFYZIKÁLNÍM ÚSTAVU AV ČR PRAVIDLA PROVOZU ELEKTRONICKÉ POŠTY V BIOFYZIKÁLNÍM ÚSTAVU AV ČR Článek 1 Obecná ustanovení 1. Elektronická pošta slouží pro výměnu krátkých sdělení a dokumentů formou elektronických dopisů. 2. Přístup

Více

WWW a HTML. Základní pojmy. Ivo Peterka

WWW a HTML. Základní pojmy. Ivo Peterka WWW a HTML Základní pojmy WWW World Wide Web systém navzájem propojených stránek Stránky se mohou skládat z částí nacházejících se v různých částech světa. HTML HyperText Markup Language Slouží k psaní

Více

Počítačové sítě. IKT pro PD1

Počítačové sítě. IKT pro PD1 Počítačové sítě IKT pro PD1 Počítačová síť Je to soubor technických prostředků umožňujících komunikaci a výměnu dat mezi počítači. První počítačové sítě armádou testovány v 60. letech 20.století. Umožňuje

Více

Budování sítě v datových centrech

Budování sítě v datových centrech Budování sítě v datových centrech Ing. Pavel Danihelka Senior network administrator Obsah Seznam a jeho síť Hardware Škálovatelnost a propustnost Zajištění vysoké dostupnosti Load balancing Návrh architektury

Více

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní

aplikační vrstva transportní vrstva síťová vrstva vrstva síťového rozhraní B4. Počítačové sítě a decentralizované systémy Jakub MÍŠA (2006) 4. Technologie sítí TCP/IP, adresace, protokoly ARP, RARP, IP, ICMP, UDP, TCP a protokoly aplikační vrstvy. IP adresa verze 4. Komplexní

Více

Domain Name System (DNS)

Domain Name System (DNS) Domain Name System (DNS) Co je DNS RFC 1034, 1035 řeší vzájemné převody mezi jmény a IP adresami rozšířeno na distribuovanou databází informací jména nemají žádnou vazbu s topologií sítě hierarchická struktura

Více

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly

5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly 5. Směrování v počítačových sítích a směrovací protokoly Studijní cíl V této kapitole si představíme proces směrování IP.. Seznámení s procesem směrování na IP vrstvě a s protokoly RIP, RIPv2, EIGRP a

Více

Počítačové sítě 1 Přednáška č.10 Služby sítě

Počítačové sítě 1 Přednáška č.10 Služby sítě Počítačové sítě 1 Přednáška č.10 Služby sítě Osnova = Služby sítě = DNS Domain Name System = DNSSEC DNS Secure = DHCP - Dynamic Host Configuration Protocol = DHCP Relay Služby sítě - DNS Domain Name System

Více

Obsah. Úvod 13. Věnování 11 Poděkování 11

Obsah. Úvod 13. Věnování 11 Poděkování 11 Věnování 11 Poděkování 11 Úvod 13 O autorech 13 O odborných korektorech 14 Ikony použité v této knize 15 Typografické konvence 16 Zpětná vazba od čtenářů 16 Errata 16 Úvod k protokolu IPv6 17 Cíle a metody

Více

REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI

REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI Autoři referenčního modelu ISO/IOSI dospěli k závěru, že hierarchických vrstev, které zajistí fungování sítě, by mělo být sedm. Rozdělili je přitom do dvou velkých bloků po třech

Více

DHCP, DNS, skupiny a domény

DHCP, DNS, skupiny a domény DHCP, DNS, skupiny a domény DHCP DHCP je název protokolu z rodiny TCP/IP nebo označení odpovídajícího DHCP serveru či klienta. Používá se pro automatickou konfiguraci počítačů připojených do počítačové

Více

Zabezpečení v síti IP

Zabezpečení v síti IP Zabezpečení v síti IP Problematika zabezpečení je dnes v počítačových sítích jednou z nejdůležitějších oblastí. Uvážíme-li kolik citlivých informací je dnes v počítačích uloženo pak je požadavek na co

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí

Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1138_Komunikační protokoly počítačů a počítačových sítí_pwp Název školy: Číslo a název projektu:

Více

X.25 Frame Relay. Frame Relay

X.25 Frame Relay. Frame Relay X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.

Více

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013

Úvod do analýzy. Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz. Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 počítačových sítí Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 8. prosince 2013 Základní pojmy z počítačových sítí Základní pojmy Protokol popisuje

Více

Ing. Jitka Dařbujanová. TCP/IP, telnet, SSH, FTP

Ing. Jitka Dařbujanová. TCP/IP, telnet, SSH, FTP Ing. Jitka Dařbujanová TCP/IP, telnet, SSH, FTP Globální systém pro propojení počítačových sítí, který k tomuto využívá sadu protokolů TCP/IP Síť mnoha různých sítí propojených metalickými, optickými kabely,

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Stručný úvod do počítačových sítí (se zřetelem na internet) Rozšiřující studijní materiál k modulu č. 5 Autor textu: Michal Černý Počítačové sítě představují jednoznačně jeden

Více

Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik

Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik Směrovací protokol Mesh (802.11s) na platformě Mikrotik J. Bartošek, P. Havíček Abstrakt: V této práci je popsán princip fungování směrovacího protokolu mesh na platformě mikrotik. Na této platformě ovšem

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 17 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více