PODPŮRNÁ PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA VE VYBRANÝCH REGIONECH

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa PODPŮRNÁ PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA VE VYBRANÝCH REGIONECH Supportive Enterprise Infrastructure in Selected Regions Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing.Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D. Autor: Bc. Jakub ŘEZNÍČEK Brno, duben 2010

2 Jméno a příjmení autora: Jakub Řezníček Název diplomové práce: Podpůrná podnikatelská infrastruktura ve vybraných regionech Název práce v angličtině: Supportive Enterprise Infrastructure in Selected Regions Katedra: Regionální ekonomie a správy Vedoucí diplomové práce: Ing. Viktorie Klímová, Ph.D. Rok obhajoby: 2010 Anotace Předmětem diplomové práce je analýza a srovnání existující podnikatelské infrastruktury v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. První část je zaměřena na teoretická východiska a možnosti podpory podnikání v České republice, druhá část se týká charakteristiky a srovnání vybraných ekonomických ukazatelů ovlivňujících podnikání v regionech. Poslední část popisuje konkrétní strukturu nemovitostí pro podporu podnikání v daných lokalitách. Práce obsahuje také závěrečné srovnání přístupu jednotlivých regionů k rozvoji a podpoře podnikání. Annotation This thesis deals with the analysis of existing enterprise infrastructure in the regions of Hradec Kralove and Pardubice. The first part is focused on the theoretical bases and possibilities of business support in the Czech Republic, and then the second part relates to the characteristics and the comparison of selected economic indicators influencing business. The last part describes a concrete structure of realties for business support in given localities. The thesis contains also the final comparison of approaches of the individual regions to development and support of enterprise. Klíčová slova Podnikatelská infrastruktura, průmyslové zóny, vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory, podpora podnikání. Keywords Enterprise infrastructure, industrial zones, science and technology parks, enterprise incubators, business support.

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Podpůrná podnikatelská infrastruktura ve vybraných regionech vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2010 vlastno r uční podpis autora

4 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce.

5 OBSAH ÚVOD PODPORA PODNIKÁNÍ PODNIKÁNÍ A REGIONÁLNÍ ROZVOJ JEDNORÁZOVĚ PODPOROVANÉ NEMOVITOSTI Průmyslové zóny DLOUHODOBĚ PODPOROVANÉ NEMOVITOSTI Vědeckotechnické parky Podnikatelské inkubátory INSTITUCE PODPORUJÍCÍ PODNIKÁNÍ Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR CzechInvest Hospodářská komora ČR Českomoravská záruční a rozvojová banka Společnost vědeckotechnických parků Regionální poradenská a informační centra Regionální rozvojová agentura CHARAKTERISTIKA KOMPAROVANÝCH REGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Obyvatelstvo a zaměstnanost Ekonomické ukazatele Výzkum a vývoj PARDUBICKÝ KRAJ Obyvatelstvo a zaměstnanost Ekonomické ukazatele Výzkum a vývoj KOMPARACE VYBRANÝCH UKAZATELŮ PODNIKATELSKÁ INFRASTRUKTURA KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Průmyslové zóny Vědeckotechnické parky Podnikatelské inkubátory PARDUBICKÝ KRAJ Průmyslové zóny Vědeckotechnické parky Podnikatelské inkubátory KOMPARACE KRAJŮ Komparace statutárních měst Komparace průmyslových zón v regionech Komparace vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů...63 ZÁVĚR...65 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ...68 SEZNAM OBRÁZKŮ...71 SEZNAM TABULEK...71 SEZNAM GRAFŮ...71 SEZNAM PŘÍLOH...71 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...72

6 ÚVOD Budování podpůrné podnikatelské infrastruktury v regionech je mnoha autory chápáno jako dobrý předpoklad pro rozhodnutí podnikatelů či velkých nadnárodních firem zamýšlenou investici přinést právě do určitého regionu. Tito potenciální investoři pak mohou pomoci snížit nezaměstnanost a zvýšit ekonomickou prosperitu oblasti ze dvou důvodů. Tím prvním jsou přímo vytvořené pracovní místa a tím druhým je přínosný efekt dodavatelům a firmám poskytující služby v dané oblasti, kteří mohou ve spolupráci s nově příchozím subjektem zvýšit svůj ekonomický potenciál. V posledních letech se však ustupuje od podpory výstavby jednotlivých továren s čistě výrobním programem a dochází k uplatňování filozofie rozvoje podnikatelské infrastruktury pro inovativní a vývojové podniky. Za celým tímto procesem je možné vidět snahu evropských struktur o naplnění deklarace, podle níž má Evropská unie rozvinout svoji ekonomiku na znalostní, založenou právě na inovacích, konkurenceschopnosti a vysoké přidané hodnotě. Toho lze docílit zejména transferem výsledků vědy do průmyslové výroby, úzkou spoluprací mezi oběma sektory a konečně snahou budovat infrastrukturu na podporu takto zaměřených aktivit. Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat existenci a přístup k budování podpůrné podnikatelské infrastruktury na území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Práce se zaměří na teoretický náhled do problematiky, pojmenování základních subjektů přispívající k rozvoji regionálních podnikatelských nemovitostí. V další části na základních ekonomických ukazatelích přiblíží zpracovávané lokality a porovná jejich předpoklady pro efektivní rozvoj těchto oblastí. Konečně praktická část bude věnována přehledu významné podpůrné podnikatelské infrastruktury, jejího rozvoje a přístupu obou krajů k novým investorům. Domnívám se, že právě vzájemná vnější i vnitřní podobnost regionů a jejich geografická blízkost je přínosná pro komparaci a pro poznatky rozvoje podnikatelských podpůrných programů. Klíčovou oblastí této práce pak budou existující průmyslové zóny, vědeckotechnické parky a podnikatelské inkubátory, které v Hradci Králové a Pardubicích vznikly téměř současně během roku Této problematice se z velké části věnovala má bakalářská práce, která se však zaměřila na geograficky menší oblast - na území okresů těchto dvou měst. Z této práce jsem pak učinil závěry týkající se přístupu obou statutárních měst k inovačnímu podnikání a zvyšování jeho potenciálu. Druhotným výstupem této práce pak může být odpověď, zda-li 6

7 platí, že jaký vztah preferují administrativní centra krajů v přístupu k budování podnikatelské infrastruktury, takový přístup pak je přebírán jako postup nejvhodnější pro celý kraj. Jinými slovy, jestli rozhodnutí těchto měst je patrné na celém území kraje a je beze zbytku naplňováno. Vypracování bude postaveno na teoretických znalostech získaných studiem zdrojů, jako je odborná literatura či články, internetové portály, dokumenty a informace získané při konzultacích na magistrátu jednotlivých měst či na krajských úřadech, údaje Českého statistického úřadu, data příslušných agentur či institucí. Takto získané poznatky budou podrobeny analýze, která zahrnuje rozbor literárních a ostatních zdrojů a syntéze, kdy budou data shrnuta a setříděna. V praktické části pak budou použity metody pozorování, prosté analogie a metoda komparace. V regionálních charakteristikách bude využito také matematicko-statistických metod. 7

8 1. PODPORA PODNIKÁNÍ V současné době je podpora podnikání považována za nástroj ke snížení disparit mezi jednotlivými regiony. Bez těchto regulativních opatření často dochází k výraznému růstu určitých oblastí, který však je doprovázen na druhé straně charakteristickým hospodářským oslabením zbývajících regionů. Proto je v dnešní době kladen velký důraz na podporu podnikání zejména malých a středních inovativních firem s velkou přidanou hodnotou jako ochrana před vznikem hospodářsky zaostalých a strukturálně postižených ekonomických center. Samotná podpora podnikání se nejčastěji člení na adresnou (přímou) a neadresnou (nepřímou) subvenci. Přímá podpora podnikání je často chápána jako kontroverzní, protože jsou finance poskytovány pouze vybrané společnosti. Proto zde vzniká prostor pro obavy z korupčního jednání a ovlivňování ve prospěch vítězných firem. Při splnění stanovených podmínek může být poskytnuta podpora formou nevratných dotací prostřednictvím CzechInvestu. Adresné podpory podnikání mohou být uskutečňovány také Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a to nabídnutím úvěru s nižší úrokovou mírou než nabízejí komerční banky či poskytnutím záruk za čerpaný úvěr. Do této kategorie spadají také jednotlivé finanční příspěvky či granty, které jsou často přísněji účelově vázány. Velkou výhodou neadresné podpory je její prvotní přidělení všem podnikatelským subjektům na trhu, které nejsou z těchto programů prioritně vyloučené. Mezi podporu podnikatelského prostředí jako celku lze řadit výstavbu vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů, rozvoj průmyslových zón, regenerace brownfieldů, vznik jednotlivých poradenských center pro podnikání například Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) či aktivity agentury na podporu podnikání CzechInvest nebo jednotlivá Podnikatelská a inovační centra (BIC) 1. V dnešní době se tak setkáváme s předcházením regionálních disparit pomocí podpory malých a středních podnikatelů (MSP), mezi jejichž hlavní pozitiva patří vysoká flexibilita, zaměření podniku na okrajové trhy, schopnost hrát roli vestavěného stabilizátoru v ekonomice a velký podíl zaměstnanců pracujících v těchto firmách. Tyto firmy mohou disponovat 1 Klímová, V.: Regionální podpora podnikání. Masarykova univerzita, Brno, ISBN

9 velkým inovačním potenciálem, kterým jsou schopny pomoci ke zvýšení úrovně regionu ve kterém působí. Často na sebe nabalují další společnosti s vysokou přidanou hodnotou produkce a zajišťují růst konkurenční výhody 2. Z těchto společností se poté mohou stát silné společnosti nadnárodního významu s vysokým významem pro daný region. 1.1 Podnikání a regionální rozvoj Začátek podnikání pro mnohé mladé podnikatele s vysokým inovační potenciálem a úspěšnou perspektivou je zatížen velkou byrokracií, citelným personálním zatížením a konečně nedostatkem finančních prostředků. Samozřejmě toto může platit také pro společnosti již na trhu zavedené a prosperující, které usilovně hledají nové možností odbytu a udržení se na trhu skrz nové produkty, diky nimž v budoucnu mohou získat konkurenční výhodu a stát se tak opět prosperující firmou s dobrým zázemím pro své zaměstnance. Z pohledu regionální politiky je proto důležité zajistit těmto institucím podporu a podmínky příznivé pro jejich inovativní podnikání s ohledem na prospěch a rozvoj celého regionu. Inovační podnikání Inovační podnikání je definováno jako soubor podnikatelských aktivit, které se zaměřují na soustavnou realizaci inovací. Mezi inovační podniky řadíme malé s střední podnikatele, kteří jako hlavní předmět podnikání deklarují realizaci projektů k uvedení nových produktů na trh. Může se jednat jak přímo o výrobek, tak o technologie k jeho výrobě či o služby. 3 Regionální rozvoj Regionální rozvoj je tvořen souborem procesů probíhajících na území určitého regionu. Řízení a usměrňování těchto procesů se děje pomocí regionální politiky. Hlavním cílem regionální politiky pak bývá označována podpora regionálního rozvoje k vyrovnávání meziregionálních disparit, k vyváženému rozvoji odpovídajícímu potenciálu určitého regionu a jeho specifickým stránkám a dosahování růstu životní úrovně v nich. Zásadní je tedy ekonomický rozvoj regionu opírající se o rozvoj podnikání s podporou místní infrastruktury 2 Blažek, J., Uhlíř, D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. Praha, Karolinum, ISBN Jáč, I., Rydvalová, P., Žižka, M.: Inovace v malém a středním podnikání. Vyd. 1. Brno, Computer Press, a.s., ISBN

10 spolu s vyrovnaným rozvojem v oblasti sociální a environmentálním s důrazem na růst blahobytu tamních obyvatel. 4 Podpůrná infrastruktura Podpůrná podnikatelská infrastruktura tvoří spolu s institucemi produkujícími nové znalosti a se složkami převádějící tyto vědomostí do praxe trojlístek regionálního inovačního systému. Určení hranic jednotlivých složek je téměř nemožné, neboť se tyto v praxi často prolínají. Samotná podpůrná podnikatelská infrastruktura může být: Fyzická sem řadíme jak samotné nemovitosti tak také infrastrukturu jako jsou i informační a komunikační technologie k vzájemné výměně informací Institucionální do této kategorie se řadí instituce jako jsou vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory, centra pro přenos technologií či inovační centra. Velmi důležitou podmínkou při budování těchto podpůrných center je důraz kladený na úroveň a kvalitu zde poskytovaných služeb, což je v praxi často opomíjeno. Při výstavbě těchto institucí je proto nezbytné zajistit nejenom samotnou fyzickou výstavbu, ale následně rozvoj kvalitních služeb v těchto budovách podporujících inovativní podnikání. Je proto nutné neomezit se pouze na část fyzické výstavby, ale především na dlouhodobou péči o tyto nemovitosti Jednorázově podporované nemovitosti Jednorázově podpořené nemovitosti lze definovat jako objekty zejména se jedná o průmyslové zóny a areály - které byly zainvestovány (byly zde vybudovány technické sítě: přípojky k vodovodu, kanalizaci, elektřině, plynu, telefonu a proběhlo napojení na dopravní infrastrukturu) ve vytipovaných lokalitách z veřejných zdrojů pomocí státních institucí, krajských či obecních prostředků. Tyto plochy pak jsou nabízeny potencionálním investorům za výhodnějších podmínek. Důležitou vlastností této podpory podnikatelům přicházejících do těchto prostor vidím v tom, že je konečná a nadále již nemohou čekat žádnou pomoc například v podobě sdílených služeb, ekonomického či právní poradenství. Do této kategorie 4 Skokan, K.: Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Vyd. 1. Ostrava, Repronis, ISBN Stejskal, J., Kovárník, J.: Regionální politika a její nástroje. Vyd. 1. Praha, Portál, ISBN

11 lze řadit také jednorázové dotační tituly, snížení úrokových měr a daňové prázdniny. Také prodávání zasíťovaných pozemků pod cenou nákladů na zainvestování pak lze definovat jako určitý typ nevratné dotace Průmyslové zóny Významný rozvoj průmyslových zón na celém území České republiky byl vyvolán zejména potřebou prostoru pro aktivity investorů na jedné straně a nutností vzniku nových pracovních příležitostí zejména po restrukturalizaci našeho hospodářství na straně druhé. Tato potřeba pak byla umocněna zejména ve více postižených oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti, na čemž měla také pochopitelný zájem státní správa i veřejnost. Zde vznikla nutnost podílet se veřejnými prostředky na nákladech vedoucích k zainvestování pozemku, který byl pro tyto účely speciálně vymezen v územním plánu určité obce. Nově budované průmyslové zóny nenesou pouze výhody nových pracovních příležitostí, ale současně rozvoj celé oblasti pomocí synergických efektů, jako je navazování dalších regionálních subdodavatelů či podnikatelů zajišťujících outsourcingové služby pro podnik v novém areálu. Přínosem těchto nemovitostí je pak skutečnost, že jsou budovány na předem vyhrazených vhodných místech určených místní samosprávou, že je okolí technicky a infrastrukturně připraveno, zejména napojení na silniční síť vhodné pro budoucí intenzivní provoz. Z pohledu kritéria počtu ekonomických subjektů fungujících v průmyslové zóně můžeme areály dělit na dvě skupiny. Prvním případem je obsazení celého areálu pouze jednou firmou, což se děje v menším počtu případu. Právě to může být vnímáno jako vysoce kontroverzní s ohledem na efektivní využití veřejných prostředků či možnému protekcionalismu. Mnohem častější je však přístup multifiremní, kdy je v objektu lokalizováno více firem, které zpravidla nejsou odděleny oplocenými dvory a zajišťují tak volný pohyb zaměstnanců, partnerů či konkurentů. V ideálním případě tak vytváří ucelený průmyslový celek s velkou návazností firem mezi sebou, využívající společné poradenství, mezinárodních kontaktů, služeb či sdílení informací 6. 6 Internetové stránky týkající se dané problematiky, [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na: < 11

12 Od roku 1998 do roku 2009 bylo státem prostřednictvím agentury CzechInvest podpořeno 101 průmyslových zón, které poskytly prostor pro podnikání 603 nových společností, zaměstnávajících přes 102 tisíc lidí. Obsazenost takto podpořených areálů financemi ze státního rozpočtu se pohybuje téměř okolo 78%. Tyto nové firmy díky podpoře proinvestovaly více než 210 mld. Kč 7. V komparovaných regionech pak v případě Pardubického kraje byly podpořeny 4 projekty a na území Královéhradeckém kraji bylo podpořeno dokonce 6 nových průmyslových zón. Obrázek 1 - Podpořené průmyslové zóny prostřednictvím agentury CzechInvest Pramen: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest V souvislosti s těmito nemovitostmi se často uvádí jejich rozdělení na investice v oblasti greenfields nebo brownfields. Jak už název napovídá, greenfields (v překladu zelená louka) značí lokalitu, kde se nacházely louky, pole či neudržované pozemky tohoto typu. Dnes zde vyrůstají popisované průmyslové zóny, což je samozřejmě finančně příznivější varianta oproti regeneraci brownfields. Hlavní kritiku staveb na zelených loukách nese nutnost zabírání dalších pozemků pro průmyslové potřeby na úkor přírody a životního prostředí, jejich dislokace oproti urbanistickým centrům a také možnost, že se s těchto staveb stanou po dožití areálu problematické brownfields. Druhou skupinou nemovitostí jsou výše zmíněné brownfields (v překladu hnědý prostor). Toto označení platí pro v současnosti nevyužívané zemědělské, hospodářské, vojenské či průmyslové objekty, pozemky a areály. Velkým problémem zde je jejich častý havarijní stav 7 CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na: 12

13 a některé nesou navíc ekologickou zátěž z předchozího využívání. Na druhou stranu je možné v těchto objektech spatřit ekonomický potenciál, zajímavou lokalitu a přímou návaznost na okolní prostředí či kulturní a historický odkaz minulosti. Jak dokládá praxe pomoci regenerace těchto ploch je možné nabídnout kvalitní infrastrukturu pro podnikatele. Samozřejmě za cenu podpory přeměny z veřejných zdrojů, protože náklady na obnovu a výstavbu nových podnikatelských prostor jsou pro soukromého investora oproti greenfields nepřiměřeně vysoké 8. Samotný původ vzniku brownfields do jisté míry determinuje další možné využití určitého pozemku, neboť jejich sanace a následná regenerace je nákladnější při změně funkce dotčených pozemků. Paní docentka Kadeřábková ve své knize používá tuto klasifikaci původu opuštěných areálů: 9 Nevyužité průmyslové zóny Nevyužité administrativní objekty Nevyužívané objekty dopravní infrastruktury Nevyužívané objekty bezpečnostních složek Nevyužívané zemědělské objekty Do popředí zájmu se dostala problematika regenerace brownfields teprve po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy se díky dotacím ze strukturálních fondů zvýšil počet úspěšně oživených areálů. Před tím šla většina státních dotací do výstavby na zelené louce, z důvodu omezených finančních zdrojů a naléhavé potřeby rychlého rozvoje nových průmyslových lokalit Dlouhodobě podporované nemovitosti Dlouhodobě podporované nemovitosti lze chápat tak, že se zde nejedná pouze o podporu subjektů při vstupu do těchto nemovitostí. Tato pomoc podnikatelům je ale založena na dlouhodobé a systematické spolupráci zainteresovaných skupin nabízí společné řešení obtíží 8 Internetové stránky Institutu udržitelného rozvoje sídel, [cit. 18. ledna 2010]. Dostupné na: < 9 Kadeřábková, B., Piecha, M. a kol.: Brownfields: Jak vznikají a co s nimi. C.H.Beck, 1. vydání, Praha, ISBN Ihned.cz, zpravodajský server Hospodářských novin, [cit. 19. ledna 2010]. Dostupné na: < 13

14 při podnikání, snižování administrativní a finanční zátěže začínajících firem a také na rozložení nákladů na více těchto subjektů tyto služby poptávajících, což přináší nemalé finanční úspory. Jedná se proto o delší časovou spolupráci a propracovanou podporu zejména začínajících dynamických a inovativních firem. K dlouhodobě podporovaným nemovitostem proto řadíme Vědeckotechnické parky a Podnikatelské inkubátory Vědeckotechnické parky Pojem Vědeckotechnické parky (VTP) se u nás vyskytuje od počátku devadesátých let pro všechny instituce podporující snahu o propojení akademických výzkumníků s průmyslovými podniky a organizacemi zabývající se výzkumem a vývojem k dosažení efektivnější spolupráce mezi jednotlivými aktéry. Iniciativa k založení parku může být vznesena veřejnou správou, vysokoškolskými institucemi, výrobními podniky, bankovním sektorem, výzkumnými organizacemi či pro tyto účely zřízenými sdruženími a svazy. VTP se profilují zejména do následujících skupin: Vědecký park (centrum) Technologický park (centrum) Podnikatelské a inovační centrum (BIC) 11 Vědecké parky jsou obvykle situovány do blízkosti akademických pracovníků a jejich hlavním posláním je vědecká činnost na rozdíl od technologických center, která jsou zaměřena především na transfer výsledků vědy do výroby a nachází se v blízkosti výrobních podniků. Hlavním posláním podnikatelských a inovačních center pak je zejména podpora podnikatelů při zahájení činnosti a je orientována na přenos know-how do komerčního využití. Toto vymezení parků je pouze orientační, neboť v praxi dochází ke splývání jednotlivých funkcí a není možné stanovit přesné hranice jejích činností. O tom, že nelze přesně definovat VTP, může ilustrovat i velmi obecná definice Mezinárodní asociace vědeckých parků IASP (International Association of Science Parks) sdružující vědeckotechnické parky na celém světě. IASP je nevládní organizace s poradním statusem pro Hospodářskou a sociální radu Organizace spojených národů. IASP definuje VTP jako organizaci řízenou specializovaným odborníkem s cílem zvýšení bohatství jeho společenství 11 Společnost vědeckotechnických parků ČR, oficiální internetové stránky, [cit. 19. ledna 2010]. Dostupné na: < 14

15 podporou kultury inovací a konkurenceschopnosti jeho přidružených podniků a znalostních institucí. 12 VTP mají několik funkcí, kdy za tu nejzákladnější je považována podpora inovačnímu podnikání a inkubační zajištění procesu. Díky existenci VTP je snadnější pro firmy vyvíjet nové technologie a postupy, protože zde nacházejí personální, finanční i konzultační zázemí. Velký význam mají VTP pro vytváření mezipodnikatelských kontaktů a možné spolupráce, pro podporu nových podnikatelů, pro přenos výsledků výzkumu a vědy do výrobních procesů a poskytovaných služeb. VTP dále generují nová pracovní místa, zvyšují atraktivitu regionu a odbornost místních podniků 13. Hlavní cíle VTP popsala Společnost vědeckotechnických parků dle zkušeností s jejich rozvojem na našem území ve své publikaci takto: uskutečňování strukturálních změn podíl při uskutečňování hospodářského programu rozvoje regionu využití výzkumného a vývojového potenciálu vznik malých a středních inovačních firem konkurenční schopnosti výrobků zajišťování transferu technologií výchova k inovačnímu podnikání vytváření nových pracovních příležitostí podíl na rekvalifikaci podíl na vytváření inovační infrastruktury součinnost s regionálními poradenskými a informačními centry mezinárodní spolupráce na úrovni VTP a inovačních firem umístěných ve VTP Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory slouží začínajícím podnikatelům jako podpůrná instituce, která nabízí zázemí pro tyto nové firmy s inovačním potenciálem. Snahou podnikatelských 12 International Association of Science Parks, oficiální internetové stránky, [cit. 25. ledna 2010]. Dostupné na: < 13 Konečný, M., Skokan, K., Zamarský, V.: Inovační centra. Transferová inovační pracoviště, Inkubátory pro výchovu inovačních podnikatelů, Vědeckotechnické parky v regionálním rozvoji. VŠB-TUO, Ostrava, ISBN Švejda, P., a kol.: Vědeckotechnické parky v České republice. Str. 11. SVTP ČR, Praha, ISBN

16 inkubátorů je umožnění jednoduššího rozjezdu životaschopných projektů při jejich zakládání a počátečním rozvoji. V těchto nemovitostech tak nájemce nalezne podporu v podobě poradenských služeb, rozvíjení kontaktů jak na straně dodavatelů tak také odběratelů, podporu při školeních a zvyšování odbornosti či při hledání nových zaměstnanců a spolupracovníků. Společně mohou nájemci využívat také služeb daňových a ekonomických poradců či právních služeb, čímž dochází k úsporám nemalých nákladů firem fungujících v tomto objektu. Velmi důležitým faktorem je také vzájemná blízkost začínajících subjektů, kdy mohou spolupracovat, vyměňovat si cenné poznatky a informace důležité k úspěšnému nastartování podnikání. Zájemce o tyto prostory by měl mít zpracovaný vlastní podnikatelský plán týkající se nějakého inovativního řešení s reálnými dopady na společnost. Tedy takový plán, který má komerční vyhlídky a reálnou šanci uspět na trhu. V takovém případě je třeba podat přihlášku provozovateli patřičného objektu, který při kladném zhodnocení nabídne firmě prostory v kýženém inkubátoru. Smlouva na pronájem těchto prostor (tzv. inkubační doba) je obvykle uzavřena na 3 roky, ale v některých případech může být prodloužena až na 5 8 let 15. Výhody z využívání podnikatelského inkubátoru pro začínající firmu jsou zejména: Konzultace při tvorbě podnikatelského plánu Konzultace k dotačním možnostem Daňové a finanční poradenství Organizace školení Snížení nájemného v počátku spolupráce, odložení platby Užívání technického vybavení (fax, kopírovací stroje) Užívání předváděcí místnosti s audiovizuální technikou Dotace na ostatní služby Možnost zřízení dočasného sídla firmy Výše zmíněná pozitiva podnikatelských inkubátorů vedou ke snížení počátečních nákladů. Jedná se například o právní služby, pomáhají začínající firmě k prosazení na trhu a vedou k získání nových obchodních partnerů. Nejvýraznějším faktorem je pak finanční poradenství společně s pomocí při získávání kapitálu potřebného pro úspěšné založení komerční společnost, kdy na trhu je často velmi obtížné, zejména pro začínající podnikatele bez finančního zázemí a určité platební historie, získat potřebou půjčku. Dalším podstatným 15 CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na: < 16

17 přínosem těchto institucí je, že mohou člověku usnadnit rozhodnutí o začátku podnikání, protože to je spojeno s obrovským podnikatelským rizikem a zatíženo nemalou administrativou, kterou se snaží tyto objekty aspoň částečně ze zájemce sejmout. Pro názornější ilustraci výše popsaného procesu při výběrovém řízení slouží obrázek označen jako Příloha A. Na něm je schématicky znázorněn celý hodnotící proces od podaní žádosti až po případné přijetí či odmítnutí přihlášené firmy. Je tam také naznačena každoroční evaluace úspěšnosti firem a rozhodování o prodloužení smlouvy. V Příloze B pak je žádost o vstupu do podnikatelského inkubátoru Technologického centra v Hradci Králové. 1.4 Instituce podporující podnikání Instituce podporující podnikání v současné době tvoří v České republice ustálený hierarchický řád uspořádaný dle logických celků a kompetencí s důrazem na pokrytí celého spektra jednotlivých stupňů provázejících výrobek od jeho vývoje, výrobu až k jeho distribuci ke konečnému spotřebiteli. Tyto instituce mohou být děleny dle funkčního poslání nebo dle regionálního hlediska. Pro potřeby této práce byly vybrány pouze ty organizace, které se podílí na přípravách či provozu podnikatelské infrastruktury v ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO) je ústředním orgánem státní správy v oblasti průmyslové politiky, zahraniční obchodní politiky, surovin a ekonomickým vztahům vůči zahraničí. Pro potřeby této diplomové práce je pak MPO ČR klíčové z hlediska jeho odpovědnosti za vývoj a výzkum, rozvoj technologií a techniky a podporu malého a střední podnikání v ČR na celorepublikové úrovni. MPO řídí také několik organizací, z nichž mezi ty nejvýznamnější z pohledu průmyslové infrastruktury jednoznačně patří agentura na podporu podnikání CzechInvest 16. MPO ČR také zajišťuje finanční zdroje pro rozvoj podnikatelských aktivit, které jsou alokovány z rozpočtových kapitol tohoto ministerstva. 16 Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, oficiální internetové stránky instituce, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na: < 17

18 1.4.2 CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace spadající do řídící kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Úlohou agentury je posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky především koncepční podporou malých a středních podnikatelů (MSP), získávání významných zahraničních investorů, pomoc při získávání finančních prostředků z fondů evropské unie a státního rozpočtu a konečně podporu při vybudovávání patřičné podnikatelské infrastruktury či hledání investorů k regeneraci brownfields 17. Agentura na svých internetových stránkách popisuje své klíčové poslání takto: V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat žádosti o investiční pobídky, a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých služeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí. 18 V roce 2004 bylo založeno 13 regionálních agentur v krajských městech České republiky kvůli blízkosti k místním institucím a možnosti řešit problémy na nižší úrovni erudovaným přístupem a místní znalostí. Ale agentura nemá své zastoupení jen v ČR, ale její pobočky lze najít na 5 kontinentech, kde se starají o povědomí místních podnikatelů o ČR a snaží se dávat informace potencionálním investorům, jež by k nám mohli nasměrovat své záměry Hospodářská komora ČR K subjektům hájícím zájmy podnikatelů patří také Hospodářská komora ČR. Jejím posláním je podpora podnikatelských aktivit svých členů, kam patří podnikatelé malí, střední a také velké společnosti, a jejich zastupování navenek. Již z podstaty věci však je jasné, že tyto zájmy mohou být úplně rozdílné dle zaměření či ekonomické významnosti firmy. Z tohoto důvodu se komora za určitých podmínek dělí na jednotlivé frakce odrážející například 17 CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na: < 18 CzechInvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 18. března 2010]. Dostupné na: < 18

19 velikost společnosti. Hospodářská komora je samostatnou institucí nezávislou na politických stranách a státních orgánech. Organizace komory je uskutečňována rozdílnými složkami oborovou a regionální. Oborová složka, jinak označována jako profesní unie, je tvořena 83 živnostenskými společenstvy, která sdružují podnikatele a živnostníky stejných či obdobných oborů. Regionální složka je pak členěna dle geografického hlediska, kdy je dnes Hospodářská komora zastoupena v 72 městech, tedy téměř v každém okrese ČR. V současné době má Hospodářská komora přes členů (firem, živnostníků) organizovaných v 65 regionálních a 83 oborových složkách, což dokládá její významnost podpořenou od roku 2004 tím, že je povinným připomínkovým místem podnikatelské legislativy Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., je rozvojovou bankou ČR pro podporu a rozvoj podnikatelského prostředí, zejména pak s důrazem na rozvoj malého a středního podnikání, konkurenceschopnosti regionů a tamní infrastruktury a dalších sektorů vyžadující pozornost. Tato činnost je prováděna zejména prostřednictvím: zvýhodněných úvěrů a záruk podpora vlastníků panelových domů při rekonstrukcích zvýhodněné úvěry na vodohospodářské stavby Instituce také řídí financování rozvoje infrastruktury jako finanční manager prostředků poskytnutých z externích zdrojů Společnost vědeckotechnických parků Dobrovolné sdružení fyzických a právnických osob nazvané Společnost vědeckotechnických parků ČR naplňuje pomocí tohoto seskupení cíle, mezi něž patří podpora vzniku nových VTP a jejich provozu, účast na jednáních při legislativních změnách týkajících se tohoto oboru či zastupování těchto členů před státními organizacemi. Významné úsilí klade společnost na 19 Hospodářská komora ČR, oficiální internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < 20 Českomoravská záruční a rozvojová banka, oficiální internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < 19

20 marketingovou činnost těchto projektů a propagaci mezi širokou veřejností. V dnešní době společnost eviduje 45 takových to parků na území ČR, z toho 12 je již akreditovaných Regionální poradenská a informační centra V současné době v ČR působí 32 Regionálních poradenských a informačních center (RPIC) poskytující pro malé a střední podnikatele bezplatné informační konzultace a cenově zvýhodněné poradenství v těchto oblastech: pomoc při sestavování business plánů pomoc při zakládání firem zprostředkování bankovních úvěrů manažerské, organizační a marketingové služby pořádají semináře pro podnikatele poskytují informace o regionálních a programových podporách 22 Jednotlivé RPIC jsou pak profesně sdruženy v organizaci Národní asociace pro rozvoj podnikání (NARP), jež byla založena v roce 1992 za účelem podpory rozvoje podnikání v ČR. Hlavním posláním NARP je pak koordinace činností sítě RPIC, zvyšování úrovně a profesní způsobilosti zaměstnanců a komunikace s veřejnoprávními institucemi. V roce 2008 NARP prostřednictvím jednotlivých center zaměstnával 208 interních pracovníků a vytvořil obrat převyšující 200 mil. Kč. 23 K dalším regionálním informačním místům, kam se může veřejnost obrátit pro informace a rady jsou Podnikatelská a inovační centra (BIC), která spadají do evropské sítě těchto center. V ČR je v současné době pouze 5 plnohodnotných členů této sítě, z nichž ani jedno není na území komparovaných regionů v této práci. 24 Přesto zde RPIC působí, i když nepatří ke členům výše zmíněné celosvětové sítě. Tyto centra pak sídlí v Hradci Králové, Pardubicích a také v Náchodě. 21 Společnost vědeckotechnických parků ČR, oficiální internetové stránky, [cit. 20. března 2010]. Dostupné na: < > 22 BusinessInfo.cz, oficiální portál pro podnikání a export, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < 23 Národní asociace pro rozvoj podnikán, oficiální internetové stránky, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < 24 European Business & Innovation Centre Network, oficiální internetové stránky, [cit. 21. března 2010]. Dostupné na: < 20