SILNICE A DÁLNICE I POZEMNÍ KOMUNIKACE pomocný text k přednáškám

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SILNICE A DÁLNICE I POZEMNÍ KOMUNIKACE pomocný text k přednáškám"

Transkript

1 SILNICE A DÁLNICE I POZEMNÍ KOMUNIKACE pomocný text k přednáškám Ing. Karel Pospíšil, Ph.D. TENTO TEXT JE MOŽNO POUŽÍT POUZE KE STUDIJNÍM ÚČELŮM STUDENTY UVEDENÝCH PŘEDMĚTŮ DFJP UP. NESMÍ BÝT ŠÍŘEN A POSKYTOVÁN JINÝM OSOBÁM.

2 Předmluva Tento pomocný text pro výuku předmětů Silnice a dálnice I a Pozemní komunikace je určen pro podporu výuky na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Text má sloužit jako pomůcka k přednáškám a není určen jako jediný studijní materiál ke zkoušce. Obsah pomocného textu odpovídá stavu předpisů v roce 00. Je třeba zdůraznit, že řada norem byla od té doby změněna, na což jsou studenti na přednáškách upozorněni. Text má posloužit k pochopení základních principů navrhování silničních komunikací a zemního tělesa. Není určen jako pomůcka pro přímé zpracování grafických příloh projektové dokumentace. Text je členěn do deseti kapitol. První kapitola je úvodem ke studovanému předmětu a shrnuje stručně vývoj silničního stavitelství v minulosti a v současnosti. Druhá kapitola seznamuje se Silničním zákonem, který je základním legislativním rámcem silničních staveb, upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a ochrany, práva a povinnosti vlastníků a uživatelů, výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací. Třetí kapitola zavádí odbornou terminologii, definuje kategorie a šířkové uspořádání silničních komunikací. Čtvrtá kapitola je nejobsažnější a věnuje se návrhovým prvkům silničních komunikací. V této kapitole jsou podrobně vysvětleny principy navrhování trasy silniční komunikace nejdříve po jednotlivých návrhových prvcích a pak souborně uvedením návrhových prvků do souladu s ostatními ovlivňujícími faktory. Pátá kapitola se zabývá šířkovým uspořádáním silničních komunikací, jízdními a přídatnými pruhy, dělicími pásy, krajnicí a krátkými nouzovými pruhy. Šestá kapitola popisuje problematiku zemního tělesa, zavádí základní pojmy, objasňuje úkoly geotechnického průzkumu, specifikuje podmínky použití, druhy a vlastnosti zemin, uvádí způsoby návrhu zemního tělesa a seznamuje s použitím geosyntetik v zemním tělese. Sedmá kapitola se týká odvodnění silničních komunikací. V osmé kapitole jsou vyjmenovány objekty, vybavení, obslužná dopravní zařízení, údržbová příslušenství, cizí zařízení na silničních komunikacích. Některým z těchto součástí silničních komunikací se věnují navazující učebnice. Devátá kapitola obsahuje krátký anglicko český slovníček základních pojmů používaných v předchozích kapitolách. Desátá kapitola uvádí přehled literatury. Z této kapitoly je rovněž vidět způsob organizace technických předpisů, které jsou platné pro silniční komunikace. Jsou jimi České technické normy (ČSN) včetně převzatých norem zahraničních, dále Technické podmínky (TP), Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací (TKP) a konečně Vzorové listy (VL). České technické normy jsou vydávány Českým normalizačním institutem, další tři uvedené typy předpisů vydává Ministerstvo dopravy a spojů ČR. Je třeba mít na paměti, že všechny předpisy procházejí neustálým vývojem, a proto je nezbytné neustále sledovat jejich změny a doplňky či vydávání zcela nových předpisů. Autor 3

3 Vývoj dopravních staveb První, jednoduché dopravní stavby začaly vznikat již v prehistorické době, kdy se lovec po vyšlapaných stezkách chtěl dostat k lovištím či k vodě. Kde byl svah, udělal si stupně, přes vodní tok či prohlubeň položil kmen. Ve stejné době začal člověk používat i první plavidla. S vynálezem kola přestaly vyšlapané stezky stačit. A tak lidé začali stavět silnice. K obrovskému rozvoji ve výstavbě silnic došlo v době antického Říma, kdy již pokročilá a organizovaná lidská společnost potřebovala z důvodů zejména vojenských a obchodních efektivně komunikovat s poměrně rozsáhlým územím, které, použito dnešní terminologie, bylo nutno dopravně obsloužit. Římské silnice měly podle významu šířky 3 až 3,5 m, 4,0 až 4,75 m, 8 až m a některé z nich jsou dodnes částečně zachovalé. Římané ve svém tehdejším impériu vybudovali zhruba v 500letém období (350 př. n. l. až 50 n. l.) kolem 50 tisíc (!!!) km silnic. Snad nejznámějším příkladem dochované římské silnice je via Appia, vybudovaná roku 3 př. n. l. za cenzora Appia Claudia Caeka. Tato silnice spojovala Řím s jihoitalskými městy Capua, Tarentum, Brundisium. Významnější římské silnice měly dlážděný kryt. Na jejich stavbu byl používán těžený štěrk a písek, kusové kamenivo a do desek opracovaný kámen (dlažba). Jako pojivo Římané používali vápno a puzzolány. Dále byly používány cihly a dřevo (jako kůly, rošty apod.). Silnice měly i několik pruhů. Střední pruh byl vyhrazen pro pochody římských legií a byl lemován zvýšenými zídkami, po kterých chodili pěší. Po krajních pruzích táhli soumaři povozy. Silnice byly již v té době opatřeny milníky. Příklad uspořádání římských silnic různých kategorií ukazuje obr.. Obr. Konstrukce římských silnic Po pádu Římské říše nastal ve výstavbě silnic na mnoho století útlum. Středověké silnice byly velmi nekvalitní, většinou nezpevněné a neudržované. Teprve s omezením vlivu měst a zvýšením úlohy států začaly být zejména ve Francii a Anglii v 7. a 8 století budovány silnice, které navázaly na v té době již mnoho století téměř zapomenuté římské dovednosti. V českých zemích bylo iniciováno budování nových silnic za panování císaře Josefa I (678 7), který dal podnět ke zlepšování silnic v tehdejším Rakousku. První stavba byla dokončena až za vlády Marie Terezie v roce 774. Do konce roku 848 bylo vybudováno 4 7 km silnic. První komunikace dálničního typu byly vybudovány již počátkem 0. století v USA. V Evropě pak byla stavba první dálnice zahájena v roce 93 v Itálii. V Německu byla v roce 93 postavena první dálnice mezi Kolínem nad Rýnem a Bonnem. V předválečném Československu byla započata výstavba dálnice po mnohaletých přípravách v květnu 939, kdy byla zahájena práce na asi 90 km dlouhém, avšak nesouvislém úseku mezi Prahou a Brnem (dálnice měla dále pokračovat přes Žilinu do Košic). Práce byly v důsledku války přerušeny v roce 94. Hned po válce v roce 945 se pokračovalo v dostavbě velkých rozestavěných mostů. Po jejich hrubém dokončení a zabezpečení byly v roce 948 všechny práce na dálnici zastaveny. Z této doby se zachovala celá řada mostních objektů, pomocí nichž přecházejí komunikace nižších tříd nad dálnicí D a také most pod nově vybudovaným mostem v km 76,5. Zmíněný most nebyl pro dnešní trasu dálnice D využit, neboť zejména jeho výškové umístění by nevyhovovalo optimálnímu vedení dálnice, a proto musel být nad tímto původním mostem vybudován most nový. Tento most je dokladem vývoje návrhových prvků dálnic. Novodobá výstavba dálnic byla zahájena v roce 967. V roce 980 byla zprovozněna část dálnice D mezi Prahou a Brnem a dálnice D mezi Brnem a Bratislavou, což je celkem asi 38 km. Od té doby bylo postaveno na území ČR jen o málo víc než 00 km dálnic. Celkovou délku silnic a dálnic v České republice ukazuje tabulka. 4

4 Tabulka Silniční síť na území ČR Kategorie Délka úseků v provozu [km] Délka nevybudovaných úseků Délka celkem Označeno Neoznačeno dopravní značkou [km] [km] dopravní značkou Dálnice Rychlostní silnice Kategorie km Silnice Délka silnic a dálnic celkem Silnice I. třídy z toho evropská síť typu E 644 Silnice II. třídy Délka místních komunikací Silnice III. třídy Zákon o pozemních komunikacích (Silniční zákon) Zákon č. 3/997 Sb. o pozemních komunikacích, který byl novelizován zákony č. 59/998 Sb., 46/999 Sb., 0/000 Sb. 3/000 Sb. a 0/000 Sb., upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a ochrany, práva a povinnosti vlastníků a uživatelů, výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací.. Kategorie pozemních komunikací Zákon definuje pozemní komunikaci jako dopravní cestu, která je určena k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Pozemní komunikace dělí na tyto kategorie: a) dálnice, - Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. - Dálnice je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Dnes je tímto limitem rychlost 80 km/h. b) silnice, - Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. - Silnice tvoří silniční síť. - Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd: - silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu, - silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy, - silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace. c) místní komunikace, - Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. - Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní místní komunikace, která je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním motorovým vozidlům, jejichž nejvyšší povolená rychlost není nižší, než stanoví zvláštní předpis. Rychlostní místní komunikace má obdobné stavebně technické vybavení jako dálnice. - Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd: - místní komunikace I. třídy, kterou je zejména rychlostní místní komunikace, - místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí, - místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace, - místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz. d) účelová komunikace - Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní údaje v tabulce jsou převzaty z brožury Silnice a dálnice 00, vydané Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a z ročenky dopravy 000 vydané Ministerstvem dopravy a spojů ČR silnice I. třídy vystavěná jako rychlostní silnice je určena pro rychlou dopravu a je přístupná pouze silničním vozidlům, které jsou připuštěny na dálnici 5

5 úřad může na návrh vlastníka účelové komunikace a po projednání s příslušným orgánem Policie České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. - Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale jen v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.. Vlastnictví pozemních komunikací Zákon o pozemních komunikacích nově stanovil vlastnictví k pozemním komunikacím takto: - vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, - vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, - vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí, - vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba..3 Silniční ochranná pásma K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: a) 00 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku (pro reklamní poutače je tato hranice posunuta na 50 m), b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací I. třídy, c) 5 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených a) provádět stavby, které vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky, c) umisťovat a provozovat reklamní poutače, propagační a jiné zařízení, světelné zdroje, barevné plochy a jiná obdobná zařízení. Povolení silničního správního úřadu nenahrazuje stavební či územní povolení vydávané podle Stavebního zákona, ale je k tomuto povolení nezbytným dokladem..4 Další ustanovení zákona O dalších ustanoveních se zmíníme v následujícím textu jen heslovitě, neboť rozsah této učebnice nedovoluje uvést úplné znění zákona včetně komentářů. Zákon upravuje: - připojování pozemních komunikací, tedy mj. způsoby, kterými se napojují různé kategorie pozemních komunikací křižovatkami nebo sjezdy a nájezdy, - pojem silniční pozemek, - součásti a příslušenství pozemních komunikací, - silniční vegetaci, - stavební řízení pozemních komunikací, - věcná břemena, - zrušení pozemní komunikace, - užívání a zpoplatnění užívání pozemních komunikací; zákon určuje poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic pro různé druhy vozidel a stanovuje, která vozidla nepodléhají těmto poplatkům, - omezení užívání uzavírkami a objížďkami; zákon stanoví podmínky pro zřizování uzavírek a objížděk; je zde také ustanovení, které říká, že nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky. 6

6 - zvláštní užívání; ustanovení se týká podmínek, za kterých lze pozemní komunikaci užívat jiným, než obvyklým způsobem. Zákon rozeznává tyto důvody ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace: a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy b) užití dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace silničními motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost je nižší, než stanoví zvláštní předpis, tzn. dnes 80 km/h, c) užití dálnice, silnice nebo místní komunikace a silničního pomocného pozemku pro: - umísťování a provozování reklamních poutačů, propagačních a jiných zařízení, světelných zdrojů, barevných ploch a jiných obdobných zařízení, - umísťování, skládání a nakládání věcí nebo materiálů nesloužících k údržbě nebo opravám komunikací, nebudou-li neprodleně odstraněny (zařízení staveniště, skládka stavebních hmot nebo paliva apod.), - provádění stavebních prací, - zřizování vyhrazeného parkování, - zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení, - audiovizuální tvorbu, d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech, e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí a shromáždění, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, f) výjimečné užití silnice nebo místní komunikace pásovými vozidly Armády České republiky nebo historickými vozidly, jejichž kola nejsou opatřena pneumatikami nebo gumovými obručemi. Ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace je třeba žádat o povolení příslušný silniční úřad (může být součástí stavebního úřadu). - sjízdnost dálnice, sjízdnost a schůdnost silnice a místní komunikace a její zabezpečení; zákon definuje pojmy sjízdnost a schůdnost pro všechny druhy pozemních komunikací, stanovuje povinnosti vlastníka, popř. správce při jejich sjízdnosti a schůdnosti a stanovuje odpovědnost při porušení povinností, - pevné překážky na pozemních komunikacích, - ochranu pozemních komunikací; zákon v tomto ustanovení stanoví např. vlastníkům okolních pozemků strpět, aby na jejich pozemcích byly provedeny práce směřující k zabránění sesuvům, lavinám, padání kamenů a stromů apod. - styk pozemních komunikací s vedeními a okolím, styk s dráhami, - používání pozemních komunikací při velkých stavbách; ustanovení zákona se týká řešení situace, kdy v důsledku rozsáhlé stavby či těžební činnosti je natrvalo či dlouhodobě vyloučen provoz na pozemní komunikaci, - vážení vozidel; zákon stanoví povinnost řidičů vybraných vozidel podrobit se vážení vozidla a upravuje průběh a důsledky vážení, - mimořádné změny dopravního významu; ustanovení řeší situaci, kdy dojde k podstatnému nárůstu zatížení části silnice nebo místní komunikace, jejíž stavební stav nebo dopravně technický stav tomuto nárůstu zjevně neodpovídá. Osoba, která nárůst způsobila, je povinna uhradit náklady spojené s nezbytnou úpravou dotčené části silnice nebo místní komunikace. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady s vlastníkem dotčené části silnice nebo místní komunikace, rozhodne soud. - výkon státní správy; státní správu ve věcech pozemních komunikací vykonávají silniční správní úřady, kterými jsou Ministerstvo dopravy a spojů, orgán kraje v přenesené působnosti a okresní úřady. Působnost silničního správního úřadu vykonávají v rozsahu stanoveném tímto zákonem též obce v přenesené působnosti; zákon stanoví kompetence silničních správních úřadů pro každou kategorii pozemních komunikací, - státní dozor; je vykonáván silničními správními úřady a kontroluje dodržování zákona vlastníky (správci) pozemních komunikací; - pokuty; rozlišují se tři skupiny možných porušení zákona; pro každou skupinu porušení zákona jsou stanoveny horní sazby pokut ve výši 00, 300 a 500 tisíc korun; řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se silniční správní úřad nebo obec dozvěděly o tom, že došlo k porušení povinností uvedených v zákoně, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo. Tohoto ustanovení se v dnešní době velmi často využívá v případech, kdy se staví nové objekty, např. obytné zóny či supermarkety. Silniční správní úřad stanoví obvykle podmínku souhlasu se stavbou, ve které určí, že stavbu lze povolit jen za předpokladu, že stavebník opraví či zesílí silnice, po kterých budou uživatelé objektů přijíždět či přicházet. 7

7 3 Základní pojmy a kategorie silničních komunikací V této kapitole jsou definovány základní pojmy dopravních staveb, které se budou vyskytovat v dalším textu. Dopravní stavitelství má jako každý obor svoji vlastní odbornou terminologii, jejíž osvojení je podmínkou pro pochopení dalšího textu. Uváděné pojmy se opírají o ČSN Názvosloví silničních komunikací. 3. Druhy silničních komunikací pozemní komunikace silniční komunikace s omezeným přístupem silniční komunikace s omezeným připojením směrově rozdělená silniční komunikace komunikace určená převážně k dopravě silničními nebo jinými nekolejovými dopravními prostředky, popřípadě k pohybu chodců; výjimečně po ní může vést i kolejová doprava. Podle technické hodnoty se dělí na: - silniční komunikace (tzn. pozemní komunikace určené převážně pro provoz silničních motorových vozidel, jejímž charakteristickým znakem je zpevněná vozovka), - nemotoristické komunikace (tzn. místní komunikace s omezeným přístupem, určená jinému než motorovému provozu). Podle dopravního významu se dělí na: - dálnice (silniční komunikace sloužící pro dopravní spojení mezi důležitými centry státního nebo mezinárodního významu, směrově rozdělená, s omezeným přístupem i připojením, vyhrazená pro provoz motorových vozidel s konstrukční rychlostí stanovenou platnými pravidly silničního provozu (min. 80 km/h); její křížení a křižovatky se všemi ostatními komunikacemi jsou řešeny mimoúrovňově), - silnice (silniční komunikace sloužící pro vzájemné dopravní spojení mezi sídelními útvary, popř. jejich zájmovými územími, s mimoúrovňovými i úrovňovými křižovatkami, mhou být s neomezeným i omezeným přístupem i připojením; podle významu se dělí na silnice I., II., III. třídy), - místní komunikace (pozemní komunikace, která je součástí dopravního vybavení určitého sídelního útvaru nebo vytváří dopravní spojení v jeho zájmovém území); z dopravního hlediska se místní komunikace dělí na: - místní rychlostní, - sběrné, - obslužné, - nemotoristické, (problematika místních komunikací je obsahem učebnice DOS 4, proto je zde uvedeno jen základní rozdělení), - účelové komunikace (pozemní komunikace umožňující dopravní spojení výrobního závodu, uzavřených prostorů, osamělých objektů a pod. se sítí silnic a místních komunikací, nebo vytvářející spojení uvnitř uzavřených prostorů a objektů; patří sem lesní a polní komunikace (cesty); může být zcela nebo částečně nepřístupna veřejnému provozu). silniční komunikace s trvalým nebo časově omezeným vyloučením přístupu některých druhů silničních dopravních prostředků, popřípadě chodců (například na dálnici je vyloučen přístup vozidel, jejichž konstrukční rychlost je nižší než 80 km/h) silniční komunikace s omezením přímé dopravní obsluhy přilehlého území; rozlišuje se: - dálnice (popis viz výše), - rychlostní silnice (silnice s omezeným přístupem i připojením vyhrazená pouze motorovým vozidlům se stanovenou konstrukční rychlostí podle platných pravidel silničního provozu, s mimoúrovňovými, výjimečně i úrovňovými (tím se liší mj. od dálnic) křižovatkami s ostatními komunikacemi, - rychlostní místní komunikace (viz učebnice DOS 4). obousměrná silniční komunikace s dvěma jednosměrnými fyzicky oddělenými jízdními pásy (například dálnice). Z výše uvedeného vyplývá následující rozdělení silnic a dálnic tak, jak je uvádí ČSN Projektování silnic a dálnic:. podle dopravní důležitosti na: - dálnice, - silnice I. třídy, silnice II. třídy, silnice III. třídy. Část sítě dálnic a silnic tvoří na základě mezinárodních dohod mezinárodní síť. 8

8 . podle charakteru provozu na: - silnice s neomezeným přístupem označují se písemným znakem S, - silnice s omezeným přístupem označují se písemným znakem R (rychlostní silnice) a D (dálnice). 3. s přihlédnutím k oběma předchozím rozdělením se silniční komunikace dělí na kategorie podle tabulky, ve které jsou kategorie uvedeny ve tvaru: X b/v n, kde: X označuje charakter komunikace; může nabývat hodnot S, R, D, b označuje kategorijní šířku komunikace v metrech, v n označuje návrhovou rychlost v km/h. např. označení S,5/80 znamená, že jde o silnici s neomezeným přístupem o kategorijní šířce,5 m, s návrhovou rychlostí 80 km/h. Tabulka Rámcová kategorizace silničních komunikací Rozdělení silničních komunikací Kategorie dálnice včetně mezinárodních D 7,5/0, 00, 80; D 6,5/0, 00, 80; silnice I. třídy a mezinárodní silnice silnice II. třídy a mezinárodní silnice R 7,5, 6,5, 4,5,,5 /0, 00, 80; R,5/00; 80; 70; S 4,5/00, 80; S,5/00, 80, 70; S,5/80, 70, 60; výjimečně: S 0,5/80, 70, 60 a S 9,5/80, 70, 60; poznámka: kategorii S 9,5 nelze použít pro mezinárodní silnice S,5/00, 80, 70; S,5/80, 70, 60; výjimečně: S 0,5/80, 70, 60 a S 9,5/80, 70, 60; výjimečně, avšak ne na mezinárodních silnicích: S 7,5/70, 60, 50; silnice III. třídy S,5/80, 70, 60; výjimečně: S 0,5/80, 70, 60; S 9,5/80, 70, 60; S 7,5/70, 60, 50; S6,5/60, Návrhové kategorie silnic a dálnic Pro každou kategorii silniční komunikace je ČSN stanoveno šířkové uspořádání. Tím jsou popsány tzv. návrhové kategorie silničních komunikací, které jsou uvedeny v tabulkách 3 a 4 a v obrázcích a 3. Přiřazení kategorie ke konkrétní silniční komunikaci je pro silnice I. a II. třídy (včetně mezinárodních silnic) stanoveno výhledovými záměry výstavby silnic, schválenými ústředním úřadem státní správy ve věcech dopravy. Pro silnice III. třídy se určí kategorie podle výhledové intenzity dopravních proudů a charakteristiky území. Tabulka 3 Kategorie dvoupruhových silnic Obr. Dvoupruhová silnice Kategorie Šířka v metrech písemný znak b [m] kategorjní šířka v n [km/h] návrhová rychlost a jízdní pruh v vodicí proužek c zpevněná část krajnice e 3 nezpevněná část krajnice 7,5 70; 60; 50; 3,00 0,5 0,5 0,5 S 9,5 0,50 0,5 80; 70; 60; 3,50 0,5,00 0,50,5,50 R,5 4 00; 80; 70; 0,5,50 0,50 S 7,5 5 70; 60; 50; 3,00 0,75 S 6,5 0,00 0,00 60; 50;,75 0,50 pojem návrhová rychlost je vysvětlen v kapitole 4 návrhové prvky šířka jízdního pruhu je uváděna v základní hodnotě bez rozšíření v oblouku 3 zde uváděná šířka nezpevněné krajnice se započítává do volné i kategorijní šířky silniční komunikace, další část šířky nezpevněné krajnice např. 0,5 m v případě použití směrového sloupku nebo,00 m v případě použití svodidel, viz obr., zde není započítána, i když do celkové šířky nezpevněné krajnice patří 4 při navržení této kategorie (rychlostní směrově nerozdělená komunikace) musí být z důvodu bezpečnosti projektovou dokumentací navržena nejvyšší dovolená rychlost max. 00 km/h. 5 kategorie S 7,5 se při intenzitě silničního provozu od 300 do 500 vozidel za 4 hodin provádí v tomto uspořádání 9

9 Tabulka 4 - Kategorie směrově rozdělených silnic Kategorie Šířka v metrech b [m] v n a v v c d e 3 b, b vnější vnitřní zpev. střední nezpev. dílčí kategorijní návrhová jízdní voudicí vodicí část dělicí část volné šířka rychlost pruh proužek proužek krajnice pás krajnice šířky S 00; 80;70; 0,5 písemný znak,5 3,50,50 R 0; 00; 80; 3,00 S 00; 80; 0,50,5 4,5 3,75 0,5,00 0,50 R 0; 00; 80; D a R 6,5 3,75,50 4,00,75 D a R 7,5 4 0; 00; 80; 3,75 5 0,75 3,00 3,50,50 b b 3.3 Pojmy uspořádání silnic Obr. 3 Čtyřpruhová směrově rozdělená silniční komunikace V tabulkách 3 a 4 a v návaznosti na ně i v obr. a 3 jsou uvedeny pojmy, které je třeba blíže vysvětlit: Pojem koruna silniční komunikace hrana koruny volná šířka kategorijní šířka dopravní pruh Význam povrchová část silniční komunikace složená z dopravních pruhů nebo pásů, chodníků, dělicích pásů, vodicích proužků, odrazných proužků a krajnic, popř. i sjízdných rigolů na obr. a 3 je šířka koruny silniční komunikace rovna (0,5 + b +,00) m průsečnice násypového svahu nebo svahu otevřeného odvodňovacího zařízení (příkop nebo rigol) s přilehlou plochou koruny silniční komunikace nejmenší vzdálenost, měřená kolmo k ose silniční komunikace, mezi vnitřními líci stálých bočních překážek o výšce přes 0 cm na obr. označena jako b; neexistují-li je, volná šířka totožná s celkovou šířkou koruny silniční komunikace; u silničních komunikací se stálými překážkami v dělicích pásech se volná šířka rozpadá na dílčí volné šířky na obr. 3 jsou označeny b, b volná šířka stanovená pro určitou normalizovanou kategorii silniční komunikace při základním příčném uspořádání na obr. a 3 označena b zpevněná část koruny silniční komunikace určená pro jeden dopravní proud silničních vozidel nebo chodců, podle účelu, pro který je určen se dělí na: jízdní pruh přídatný pruh pruh pro pomalá vozidla řadicí pruh odbočovací pruh připojovací pruh přidružený pruh pruh pro městskou hromadnou dopravu cyklistický pruh pruh pro pěší zastavovací pruh při intenzitě silničního provozu do 300 vozidel za 4 hodin se může použít kategorie S 6,5, přičemž pro ni platí ostatní ustanovení shodně jako pro kategorii S 7,5 šířka jízdního pruhu je uváděna v základní hodnotě bez rozšíření v oblouku 3 viz poznámka k tabulce 3 4 kategorie D 7,5 a R 7,5 se zpravidla navrhuje v případě, že očekávaná denní intenzita dopravy dosáhne do 0 let od předpokládaného data uvedení do provozu hodnot větších než 9 tisíc vozidel za den 5 jestliže je třeba z kapacitních důvodů navrhnout šesti či vícepruhovou silniční komunikaci kategorie D nebo R, navrhuje se třetí, příp. další pruh (u středního dělicího pásu) v šířce 3,50 m 0

10 dopravní pás jízdní pás krajnice vodicí proužek zastávkový pruh parkovací pruh souvisle zpevněná část koruny silniční komunikace složená z více dopravních pruhů dopravní pás určený pro hlavní silniční dopravu šířkový prvek koruny silniční komunikace mezi dopravním pásem a hranou koruny; skládá se zpravidla ze zpevněné části na obr. a 3 označené c a nezpevněné části na obr. a 3 má nezpevněná část šířku (0,5 + e) m, resp. (e +,00) m; do šířky zpevněné části krajnice se funkčně (nikoliv stavebně) započítává i šířka přilehlého vodicího proužku šířkový prvek koruny silniční komunikace, který opticky ohraničuje jízdní pás Na obr. 4 jsou názvoslovné pojmy silničních komunikací zobrazeny graficky. A Dvoupruhová, směrově nerozdělená silniční komunikace B Směrově rozdělená silniční komunikace Obr. 4 Názvosloví silničních komunikací sled všech vozidel a chodců pohybujících se stejným směrem (i ve více pruzích)

11 4 Návrhové prvky Návrhové prvky silničních komunikací jsou geometrické a konstrukční prvky pro projektování nebo charakteristiku silničních komunikací, závislé zpravidla na návrhové rychlosti. Jsou dány již zmíněnou ČSN (dále bude označována jen jako norma) a dalšími, dále zmíněnými normami a předpisy, na které se tato norma odkazuje. Návrhovými prvky jsou: návrhová rychlost délka rozhledu osa silniční komunikace, přímý úsek, směrové oblouky, kružnicový oblouk, přechodnice příčný, dostředný a výsledný sklon klopení, vzestupnice (sestupnice) podélný sklon, poloha nivelety, lomy podélného sklonu,velikost a délka stoupání rozhled ve směrovém oblouku prostorové řešení trasy 4. Návrhová rychlost Návrhová rychlost je rychlost, která určuje stanovení limitních hodnot návrhových prvků. Tím se stává jedním z nejdůležitějších návrhových prvků, neboť se od její hodnoty odvíjí většina ostatních návrhových prvků. Návrhová rychlost se u mezinárodních silničních komunikací volí podle dohody AGR v rozsahu těchto hodnot: a) na dálnicích 40 km/h až 80 km/h, b) na silnicích 0 km/h až 60 km/h. Uvedené rozsahy platí na základě rozboru konkrétních podmínek členitosti terénu, klimatických, geologických a hydrogeologických podmínek, hodnoty zemědělské půdy, hustoty a specifických znaků dislokace sídelních útvarů a průmyslových celků, hustoty již existující sítě pozemních komunikací atd. Na ucelených tazích dálnic a rychlostních silnic má být zajištěna jednotná hodnota návrhové rychlosti. Pro hodnocení územních podmínek (členitosti území) ke stanovení návrhové rychlosti se území člení do tří skupin: a) území rovinaté, popřípadě mírně zvlněné; přirozené sklony terénu nepřevyšují zpravidla: - v území rovinatém až na nepatrné výjimky hodnotu 3 %, - v území mírně zvlněném hodnotu 5 %, b) území pahorkovité sklony nepřevyšují hodnotu 5 %, c) území horské se hřbety, hřebeny, soutěskami a srázy, svahy mají sklony strmější než 5 %. Norma pak stanoví návrhové rychlosti v n podle druhu území a největší dovolené podélné sklony s návrhových kategorií silničních komunikací, viz tabulka 5. Tabulka 5 Návrhové rychlosti a maximální dovolené podélné sklony v závislosti na druhu území Území rovinaté nebo Území pahorkovité Území horské Kategorijní typ silniční mírně zvlněné komunikace Návrhová rychlost v n [km/h] / maximální dovolený podélný sklon s [%] D 6,5 a D 7,5 R 6,5 a R 7,5 0/3,0 0/4,0 00/4,5 80/4,5 R 6,5; R 4,5; R,5 0/3,5 00/4,5 80/4,5 R,5 00/3,5 80/4,5 70/4,5 S 4,5 00/3,5 80/4,5 (6 3 ) 80/6,0 S,5 00/4,0 80/4,5 (6,0 3 ) 70/6,0 S,5; S 0,5; S 9,5; 80/4,5 70/6,0 60/7,5 S 7,5; S 6,5 70/4,5 60/7,0 50/9,0 použití kategorií R 6,5 a R 7,5 je vyhrazeno pouze pro možné pozdější přeřazení rychlostní silnice do dálniční sítě překročení hodnoty je třeba doložit rozborem zvýšení spotřeby pohonných hmot a je vázáno na souhlas příslušného orgánu státní správy 3 vyšších hodnot lze použít v případech, kdy by objemy zemních prací neúměrně zvýšily ekonomickou náročnost nebo by byla trvale odňata kvalitní nebo chráněná zemědělská půda, přičemž platí i předchozí poznámka

12 4. Délka rozhledu V zásadě lze rozlišit dva druhy délek rozhledu: a) délka rozhledu pro zastavení - vzdálenost mezi vozidlem a překážkou na jízdním pásu nutná pro včasné zastavení vozidla při jízdě návrhovou nebo předepsanou rychlostí, b) délka rozhledu na předjíždění - vzdálenost mezi dvěma protijedoucími vozidly na obousměrné komunikaci nutná pro bezpečné předjetí pomalejšího vozidla. Platí, že na všech silničních komunikacích musí být v celé jejich délce zajištěna potřebná délka rozhledu pro zastavení vozidla před nízkou překážkou na jízdním pásu. Délka rozhledu na protijedoucí vozidlo při předjíždění se zajišťuje pouze na dvoupruhových obousměrně pojížděných silnicích. Na dvou a vícepruhových směrově rozdělených silnicích se zajišťuje výhradně délka rozhledu pro zastavení. Z povahy věci je zřejmé, že potřebná délka rozhledu na zastavení je při stejné návrhové rychlosti nižší než délka rozhledu pro předjíždění a to přibližně tří až šestinásobně v závislosti na návrhové rychlosti. Délka rozhledu pro zastavení Délka rozhledu pro zastavení se s přihlédnutím k obr. 5 skládá: a) z dráhy l projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce řidiče (uvažuje se,5 s); tato dráha se někdy označuje jako psychologická, b) z dráhy l potřebné k úplnému zastavení brzděného vozidla na mokré vozovce za předpokladu jízdy návrhovou rychlostí v n při nejmenší dovolené hloubce dezénu pneumatiky v hodnotě,6 mm; tato dráha se nazývá brzdná. l l bv Obr. 5 Délka rozhledu pro zastavení Psychologická dráha l [m] při času t =,5 s a návrhové rychlosti v n [km/h] je rovna: v n,5 l = 3,6 Brzdná dráha l se vypočte: kde v n je l = g n v n 3,6 ( f v ± 0,0s) návrhová rychlost podle tabulky 6 [km/h], g n normální tíhové zrychlení; uvažuje se v hodnotě 9,8 m/s, f v výpočtový součinitel brzdného tření na mokré vozovce při nejmenší dovolené hloubce dezénu pneumatiky v hodnotě,6 mm podle tabulky 6, s podélný sklon jízdního pásu [%]. Poznámka: Součinitel 3,6 je převodním součinitelem mezi km/h a m/s u rychlosti a je ve vzorci zaveden proto, aby bylo možno zadávat rychlost v obvyklé jednotce, tedy v km/h. Součinitel 0,0 je před skonem s uveden proto, aby sklon mohl být zadáván v procentech a nikoli v poměrném čísle. Těmito úpravami, jsou jinak poměrně elegantní fyzikální vzorce upravovány pro použití techniků, čímž vznikají vzorce často složité a nepřehledné, u nichž na první pohled není zřejmé, jak vznikly. () () 3

13 Po dosazení konstanty g n do rovnice () a následným sečtením rovnic () a () dostaneme základní délku rozhledu D z:, 0,393v (3) n Dz = l + l = 0,47vn + 00( fv ± 0,0s) Základní délka rozhledu se v plné hodnotě zjišťuje pouze tehdy, lze-li předpokládat, že je postřehnutelná závada nebo nízká překážka na konci dohledu. V ostatních případech je délka rozhledu, kterou je nezbytné zjistit, závislá na viditelnosti překážky určité výšky na danou vzdálenost. Tato délka rozhledu se vypočítá vynásobením základní délky rozhledu D z z rovnice (3) redukčním součinitelem, který vyjadřuje relativní poměr výšky oka řidiče a nejmenší viditelné překážky. Obecně se potom výsledná délka rozhledu pro zastavení D z [m] zahrnující i bezpečnostní odstup zastaveného vozidla od překážky zjistí ze vzorce (4): kde h h v 0,393 n D z = 0,47 vn + + b h 00( fv ± 0,0s) h je průměrná výška oka řidiče; uvažuje se v hodnotě, m v h průměrná výška nejmenší viditelné překážky [m]; uvažuje se v hodnotách dle tabulky 6 b v bezpečnostní odstup vozidla od překážky [m]; uvažuje se součinem 0,v n, přičemž se výsledek zaokrouhluje při v n 80 km/h zaokrouhluje na desítky metrů nahoru a při v n < 80 km/h na nejbližších vyšších 5 metrů. Tabulka 6 Výpočtové prvky rozhledu pro zastavení v n [km/h] f v 0,34 0,38 0,43 0,46 0,5 0,56 0,6 h [m] 0,0 0,00 Hodnoty f v pro návrhovou rychlost v n < 40 km/h lze se extrapolovat. V normě jsou tabelárně uvedeny zaokrouhlené hodnoty délek rozhledu pro zastavení D z, které byly spočteny ze vztahu (4). (4) Délka rozhledu pro předjíždění Délka rozhledu pro předjíždění je obecně závislá na tom, jaký režim dopravy se na silnici vyskytuje. Teoretický výpočet délky rozhledu pro předjíždění lze provést za různých předpokladů dopravní situace. Pro bezpečnější přístup k výpočtu uvažujeme následující situaci: Rychlejší vozidlo nemá volnou dráhu v protisměrném jízdním pruhu, a proto musí nejdříve zpomalit na rychlost vozidla jedoucího před ním, pak uvolní-li se protisměrný jízdní pruh zrychluje na rychlost o 5 až 0 km/h vyšší, něž je rychlost pomalejšího před ním jedoucího vozidla, a touto rychlostí jej předjíždí až do zařazení zpět do správného jízdního pruhu. Délka rozhledu pro předjíždění D p se tedy s přihlédnutím k obrázku 6 skládá: a) z rozhodovací dráhy l b) z dráhy vlastního předjetí l p c) z dráhy současně projeté vozidlem, které se vyskytne v opačném směru a je spatřeno na vzdálenost délky rozhledu pro předjíždění l 3 d) z bezpečnostního odstupu, který předpokládáme mezi předjíždějícím a protijedoucím vozidlem v okamžiku dokončení předjíždění l 0. l lp l3 Obr. 6 Délka rozhledu na předjíždění 4

14 Celková délka rozhledu pro předjíždění tady je: D p = l + l p + l 0 + l 3 (5a) V tabulce 7 jsou uvedeny délky rozhledu dané normou pro předjíždění v závislosti na návrhové rychlosti. Tabulka 7 Délky rozhledu pro předjíždění Návrhová rychlost v n [km/h] Délka rozhledu pro předjíždění D p [m] V revizi ČSN bude zřejmě uvažována délka rozhledu pro předjíždění podle vztahu (5b): kde v n je v D p,v n + 3v (5b) n = v návrhová rychlost [km/h], rozdíl rychlostí předjíždějícího a předjížděného vozidla [km/h]; do revize normy je navrhován v hodnotě 5 až 4 km/h. Délka rozhledu pro předjíždění má být zajištěna na co možná největší délce silnice. Pro případ, že nelze dostatečnou délku pro předjíždění zajistit, předepisuje norma několik variantních řešení spočívajících ve zvětšení objemu zemních, demoličních a podobných prací, zvětšení počtu jízdních pruhů a až na poslední místo klade možnost zákazu předjíždění či snížení rychlosti místní úpravou dopravními značkami. 4.3 Osa silniční komunikace K vysvětlení pojmu osa silniční komunikace je dobré nejdříve zavést pojem trasa silniční komunikace. Trasou označujeme prostorovou čáru určující směrový a výškový průběh silniční komunikace. Osa silniční komunikace je pak její směrová složka nebo-li půdorysný průmět trasy silniční komunikace. Osa silniční komunikace je polohově umístěna: - na dvoupruhových silnicích uprostřed jejich průběžného (nerozšířeného) jízdního pásu, - na směrově rozdělených silničních komunikacích uprostřed středního dělicího pásu; je-li každý z obou dopravních směrů veden v samostatné trase, umístí se osa každého z obou směrových pásů do os jejich průběžných (nerozšířených) jízdních pásů. Osa silniční komunikace může být vedena v přímém úseku nebo ve směrových obloucích. Obrázek 7 zobrazuje trasu dvoupruhové silniční komunikace, její osu a niveletu. Trasa silnice Směrový tečný polygon Terén Situace Osa silnice Terén Niveleta Podélný profil Výškový tečný polygon Obr. 7 Trasa dvoupruhové silniční komunikace, osa a niveleta výšková složka trasy silniční komunikace, určující její výškový průběh, viz podkapitola 4.5 5

15 4.4 Směrové oblouky Základní směrové vedení trasy silniční komunikace je definováno směrovým polygonem trasy, který je tvořen lomenou čárou určující základní směrové změny trasy silniční komunikace. U směrového polygonu trasy rozlišujeme strany směrového polygonu, které se střetávají ve vrcholech směrového polygonu. Směrovým obloukem se rozumí půdorysná křivka, kterou se dosahuje plynulé změny směru trasy silniční komunikace. Tečnami směrového obloku jsou vždy příslušné strany směrového polygonu. U silničních komunikací se používají tyto úpravy směrových oblouků: a) kružnicový s přechodnicemi b) prostý kružnicový c) složený d) přechodnicový Kružnicový oblouk s přechodnicemi, viz podkapitola 4.7, obsahuje kružnicovou část, na kterou navazují z obou stran klotoidní přechodnice. Tomuto řešení by měla ve většině případů být dávána přednost před ostatními dále uvedenými, neboť je nejvýhodnější pro optimální jízdu ve směrovém oblouku. Na obr. 8 je zobrazena obecná podoba kružnicového směrového oblouku s přechodnicemi s objasněním pojmů, které se používají v souvislosti se směrovými oblouky. Obr. 8 Obecná podoba směrového kružnicového oblouku s přechodnicemi Prostý kružnicový oblouk, viz podkapitola 4.8, smí být použit pouze v při splnění určitých podmínek, které jsou vyloženy v následujících podkapitolách. v běžné mluvě se místo pojmu směrový oblouk požívá pojem zatáčka; tento běžný pojem však nemá oporu v odborné terminologii, a proto by neměl být při odborném vyjadřování používán pojem přechodnice je vysvětlen v podkapitole 4.6, zde si jen uveďme zjednodušenou definici, že přechodnice je křivka, která má proměnlivou křivost a tím umožňuje plynulý přechod mezi částmi trasy s různou křivostí např. mezi přímým úsekem a kružnicovou částí směrového oblouku 6

16 α Složený oblouk, viz podkapitola 4.9, lze navrhnout tam, kde jsou předchozí dvě popsaná uspořádání méně vhodná. Složený oblouk může být sestaven takt o: a) nejvhodněji ze vzájemně vystřídaných kružnicových a krajních a mezilehlých přechodnicových úseků, b) výjimečně z kružnicových částí o různém poloměru, obvykle s krajními přechodnicemi. Přechodnicový oblouk, viz podkapitola 4.0, (směrový oblouk je tvořen jen dvěma přechodnicemi) se připouští tam, kde z trasovacích důvodů je vhodnější kružnicovou část mezi přechodnicemi vypustit. Norma předepisuje pro použití jednotlivých druhů směrových oblouků další omezující podmínky. Tyto podmínky jsou uvedeny v následujících podkapitolách, které se zabývají podrobnějším popisem jednotlivých druhů směrových oblouků. 4.5 Kružnicová část oblouku Kružnicový prvek je součástí řešení každého směrového oblouku, a to i v případě, že se jedná o přechodnicový oblouk, kde je kružnicová část redukována na oskulační kružnici v koncovém bodě přechodnice, viz podkapitola 4.0. Norma předepisuje nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků vycházejíc přitom z účinků sil působících na vozidlo při jeho průjezdu směrovým obloukem při dané rychlosti a příčném slonu vozovky. K výkladu účinků sil působících na pohybující se vozidlo ve směrovém oblouku použijme obr. 9. V levé části obrázku je zobrazeno schématicky vozidlo ve směrovém oblouku, v pravé části obrázku je problém řešení převeden na standardní fyzikální řešení kuželového kyvadla, které je známo z výuky fyziky z prvního ročníku. Standardní řešení kuželového kyvadla je doplněno o třecí sílu, která působí opačně k síle radiální a tím její účinky ve vztahu kolo vozovka redukuje. Vozidlo je v pravé části obr. 9 znázorněno hmotným bodem, na který působí horizontálně orientovaná radiální síla F (vynáší vozidlo ven ze směrového oblouku), třecí síla T mezi pneumatikami a vozovkou (brání vynesení vozidla ze směrového oblouku) a vlastní tíha vozidla G. Pro uvedené síly platí skalárně vyjádřené vztahy (I). kde F = m a G = m g T = f G = f m g F je radiální síla [N], G T m tíha vozidla [N], třecí síla působící proti směru působení síly F [N], hmotnost vozidla [kg], a radiální zrychlení [m/s ], g tíhové zrychlení [m/s ], f součinitel bočního smykového tření [bezrozměrný]. (I) α α α Obr. 9 Síly působící na vozidlo, které projíždí směrovým obloukem Při detailnějším fyzikálním rozboru dané situace by bylo třeba zohlednit, že třecí síla leží ve styčné ploše vozovka pneumatika a tedy neleží na stejné vektorové přímce jako radiální síla. Tato radiální síla je někdy ne zcela správně v technické terminologii označována jako síla odstředivá. Odstředivá síla je však jednou ze setrvačných sil působících v neinerciální vztažné soustavě. 7

17 Z obr. 9 zřejmě platí, že vozidlo bude v rovnováze (z hlediska působení sil v příčném směru), pokud: F T m a f m g tgα = = = G m g a g f Z fyzikálního hlediska jde o pohyb po kružnici, a proto můžeme radiální zrychlení a vyjádřit jako funkci rychlosti v a poloměru směrového oblouku r: v a = r z obr. 9 přímo vyplývá, že lze zavést: P = tg α kde P je příčný skon vozovky [bezrozměrná veličina]. Pak rovnici (II) rovnici za použití rovnic (III) a (IV) lze upravit takto: v P = f r g po převedení (přičtení) součinitele smykového tření f dostaneme: v P + f = r g z rovnice (VI) lehce vyjádříme poloměr r: v r = g ( P + f ) Výsledný vztah (VII) upravíme formálně takto:. za součinitel smykového tření f, které je obtížně určitelné, zavedeme empiricky zjištěný,6 násobek hodnoty příčného sklonu, tedy f =,6 P,. za tíhové zrychlení g dosadíme hodnotu 9,8m/s, 3. do vzorce dosazujeme v technické praxi rychlost nikoli v hlavní jednotce SI, kterou je m/s, nýbrž v km/h zlomek je nutno podělit hodnotou 3,6. Protože se rychlost vyskytuje ve druhé mocnině, musí být i ve druhé mocnině i převodní koeficient, tedy 3,6, 4. příčný sklon nebudeme zadávat absolutně, nýbrž v procentech celý zlomek proto vynásobíme 00, 5. u změněných veličin, které již nejsou zadávány v hlavních jednotkách, provedeme drobné přeznačení, aby nešlo k záměně s původními veličinami. Pak dosazením do vztahu (VII) a jeho postupnými úpravami dostaneme výrazy (VIII): kde R 0 je v n 00 v v v v R n 00 n 00 n = n 0 = = = 9,8 3,6 ( p +,6 p) 9,8 3,6 p( +,6) 9,8 3,6,6 p 3,3 p nejmenší dovolený poloměr směrového oblouku [m] návrhová rychlost [km/h] p dostředný sklon vozovky ve směrovém oblouku [%] Provedeme-li drobnou úpravu výsledného tvaru (VIII), získáme tvar (6) uvedený v normě. vn (6) R0 = 0, 3 p Vztah (6) je názorným příkladem vztahů používaných v technické praxi, kdy na základě fyzikálního odvození, viz úpravy ve vztazích (I) až (VII), zohlednění empirické zkušenosti (vyjádření součinitele smykového tření f jako funkce příčného sklonu P) a zahrnutí převodních koeficientů mezi hlavními a obvykle používanými jednotkami, vznikne jednoduchý vztah, který je vhodný pro rutinní použití. Tyto technické vztahy (vzorce) však, jak je dokumentováno na příkladu vztahu (6), zcela nebo z části zatemňují svůj fyzikální základ. V tabulce 8 jsou uvedeny zaokrouhlené nejmenší dovolené poloměry směrových oblouků, jež byly vypočteny ze vzorce (6). (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) 8

18 Tabulka 8 nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků ve vztahu k návrhové rychlosti a dostřednému sklonu Návrhová rychlost [km/h] Dostředný sklon [%],0,5 3,0 3,5 4,0 4,5 5,0 5,5 6,0 6,5 7,0 se zákl. sklonem,5 % (,0 %) Nejmenší dovolený poloměr kružnicového oblouku [m] (500) (500) Hodnoty poloměrů v obsažené v tabulce 8 vpravo od čárkované čáry je třeba přezkoušet z hlediska rozhledu pro zastavení. Hodnoty poloměrů vpravo od silné čáry je třeba přezkoušet i z hlediska výsledného sklonu, viz podkapitola 4., vztah (7). 4.6 Přechodnice Při přechodu vozidla z přímého úseku do kružnicové části směrového oblouku musí řidič kola automobilu natočit volantem tak, aby se vozidlo pohybovalo po kružnicové dráze. Tento přechod nelze uskutečnit skokově, nýbrž je k němu potřeba nějaký čas. V tomto čase, jak řidič postupně otáčí volantem a jak vozidlo plynule přechází z přímé dráhy na kružnicovou, se vozidlo pohybuje po křivce, jejíž křivost se mění od nulové křivosti v přímém úseku do křivosti, která je dána poloměrem kružnicové části směrového oblouku. Této křivce říkáme obecně přechodnice. Přechodnice je směrový návrhový prvek proměnlivé křivosti určený k dosažení plynulé změny radiálního zrychlení při jízdě vozidla do směrového prvku jiné křivosti. Podle polohy ve vztahu ke směrovému oblouku rozeznáváme: - krajní přechodnici na jedné straně navazuje na přímý prvek a na druhé straně navazuje buď na kružnicovou část směrového oblouku nebo, v případě přechodnicového oblouku, navazuje na další krajní přechodnici, - mezilehlou přechodnici navazuje z obou stran na kružnicové části o různých poloměrech u složených směrových oblouků a tím umožňuje plynulou změnu křivosti danou poloměrem jedné kružnicové části na křivost určenou poloměrem druhé kružnicové části. Každý řidič při vjezdu do směrového oblouku si hledá optimální stopu, vlastní přechodnici, aby jízda jeho vozidla ve směrovém oblouku byla co nejpohodlnější. Ze zkušeností, které byly získány při studiu pohybu vozidel ve směrových obloucích, byla jako nejvhodnější matematicky definovaná křivka splňující výše popsaný účel vybrána klotoida. Klotoida je definována vztahem: kde A je R L A = R.L (7) parametr klotoidy, který určuje poměrnou velikost klotoidy; je-li např. A = 00, pak jsou pro tuto klotoidu všechny délkové hodnoty dvojnásobné, než u klotoidy s parametrem A = 00 (velmi nepřesně řečeno: klotoida s parametrem 00 je dvakrát větší než klotoida s parametrem 00), poloměr oskulační kružnice 3 v koncovém bodě přechodnice, délka přechodnice. Na obr. 0 je zobrazena klotoida, v celé délce. Je zřejmé, že v silničním stavitelství se používá jen část klotoidy, což ukazuje obrázek. křivost je veličina, která je číselně rovna převrácené hodnotě poloměru. Platí tedy, že křivost kružnice je R -. Křivost přímky je nulová, neboť si lze přímku představit jako kružnici o poloměru R = R - = 0. existuje samozřejmě mnoho jiných křivek s podobnými vlastnostmi (např. kubická parabola používaná u železničních staveb) lemniskáta aj., avšak v silničním stavitelství je v ČR a v řadě zemí používána právě klotoida 3 poloměr kružnice, která na klotoidu navazuje (nebo by mohla navazovat v případě přechodnicového směrového oblouku, kde kružnicová část není) 9

19 Obr. 0 - Klotoida Na obrázku je zobrazena klotoidická přechodnice i s vytyčovacími prvky. ττ R xs Obr. Vytyčovací prvky přechodnice Symboly použité na obr. : τ M x M s t středový úhel přechodnice, - průsečík (bod) hlavní tečny (strany tečného polygonu) s tečnou v koncovém bodě přechodnice, - vzdálenost bodu M od počátku přechodnice v bodě TP, - vzdálenost bodu M od konce přechodnice v bodě PK (u směrového oblouku kružnicového s přechodnicemi a u směrového oblouku složeného), resp. v bodě PP (u směrového oblouku přechodnicového), x, y - pravoúhlé souřadnice koncového bodu přechodnice, které odpovídají středovému úhlu τ, L R x S, y s R - délka přechodnice, měřená po křivce, - poloměr oskulační kružnice v koncovém bodě přechodnice, - souřadnice středu oskulační kružnice ve směru základní tečny, - odsun oskulační kružnice od základní tečny (tečného polygonu). 0

20 I když lze hlavní vytyčovací prvky nalézt v klotoidických tabulkách, není dnes v době masového nasazení výpočetní techniky nadbytečné uvést základní vzorce, pomocí kterých lze většinu prvků přechodnice spočítat. Vždy je nutno vycházet z některých, předem daných nebo zvolených hodnot: Výchozí hodnoty A, L A, R L, R τ, R τ, A Hodnoty, které je nutno vypočítat R, τ L, τ A, τ A, L L, R Závislosti mezi jednotlivými veličinami jsou uvedeny ve vztazích (8), význam symbolů je uveden v legendě obrázku. A= A L = R A R = L L R = = = R τr L τ τ = = = A L τ A τ τ L L A τ = = = R A R Pomocí poněkud složitějších vztahů (9) lze vypočítat pravoúhlé souřadnice koncového bodu přechodnice: x = L n= ( ) n+ n 4 6 τ τ τ τ = L + + L (4n 3)(n )! n n+ τ τ τ τ τ y = L ( ) = L + + K (4n )(n )! = n Následně lze vypočítat další vytyčovací prvky: x s = x R sin τ R = y R ( cos τ) y s = R + R = y R cos τ x m = x y cotg τ s t = y / sin τ Odsunutí R lze vypočítat i bez znalosti hodnot x, y podle následujících vztahů: 4 L τ τ R = + L R Pro obvyklý případ, kdy τ 30 lze použít přibližné vzorce: L R nebo 4R0 Lτ R (8) (9) (0) () () UPOZORNĚNÍ: VE VŠECH UVEDENÝCH ROVNICÍCH I VZORCÍCH JE NUTNO ÚHLY τ DOSAZOVAT VÝHRADNĚ V OBLOUKOVÉ MÍŘE, TEDY V R A D I Á N E C H! Další pravidla platná pro přechodnice. Délka přechodnice L se z estetických důvodů doporučuje navrhovat v závislosti na velikosti poloměru kružnicového oblouku v hodnotách podle tabulky 9. Tabulka 9 Doporučené délky přechodnice Poloměr kružnicového oblouku R [m] Doporučená délka přechodnice L [m]

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice ZÁKLADNÍ NORMOVÁ A PŘEDPISOVÁ USTANOVENÍ V OBORU DOPRAVNÍCH STAVEB (POZEMNÍ KOMUNIKACE) Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Více

Adresa příslušného úřadu

Adresa příslušného úřadu Příloha č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: Obecní úřad Výprachtice Stavební úřad PSČ, obec: Výprachtice č.p.3, 561 34 Výprachtice Věc: ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ podle ustvení

Více

Odbor dopravy ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu

Odbor dopravy ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Příloha č. 2 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu MĚSTSKÝ ÚŘAD TÁBOR Odbor dopravy Žižkovo náměstí 2 390 15 Tábor Telefon: +420 381 486 111 Fax: +420 381 486 100 E-mail: posta@mu.tabor.cz

Více

Příloha č. 1: Vzor Ohlášení stavby

Příloha č. 1: Vzor Ohlášení stavby Příloha č. 1: Vzor Ohlášení stavby Příloha č. 1 k Vyhlášce č. 526/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad: Ulice: PSČ, obec: V.... dne..... Věc: OHLÁŠENÍ STAVBY podle ustanovení 104 odst. 2 písm. a) až

Více

SMĚRNICE RADY MĚSTA Č. 2/2013

SMĚRNICE RADY MĚSTA Č. 2/2013 MĚSTO JESENÍK SMĚRNICE RADY MĚSTA Č. 2/2013 O DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ MĚSTA Vydal: Rada města Jeseník Číslo usnesení (č. jednací): Č. u. 3740 Nabývá platnosti: 16.12.2013 Nabývá účinnosti: 01.01.2014

Více

ení nehodovosti Centrum dopravního výzkumu

ení nehodovosti Centrum dopravního výzkumu Bezpečná silniční infrastruktura: klíč ke snížen ení nehodovosti Mikulík Josef,, Eksler Vojtech Centrum dopravního výzkumu Proč infastruktura? 60% smrtelných nehod v EU25 v extravilánu Infrastruktura má

Více

Staveniště a zařízení staveniště

Staveniště a zařízení staveniště Staveniště a zařízení staveniště Staveniště - místo určené k realizaci stavby nebo udržovacích prací - zahrnuje zejména pozemek ve vlastnictví investora, ale i další pozemky, které jsou nutné k provedení

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD TIŠNOV ODBOR DOPRAVY A ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD NÁMĚSTÍ MÍRU 346, 666 19 TIŠNOV. Tel.: 549 439 756 E-mail : lubos.dvoracek@tisnov.

MĚSTSKÝ ÚŘAD TIŠNOV ODBOR DOPRAVY A ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD NÁMĚSTÍ MÍRU 346, 666 19 TIŠNOV. Tel.: 549 439 756 E-mail : lubos.dvoracek@tisnov. MĚSTSKÝ ÚŘAD TIŠNOV ODBOR DOPRAVY A ŽIVNOSTENSKÝ ÚŘAD NÁMĚSTÍ MÍRU 346, 666 19 TIŠNOV Č. j. MUTI 6127/2016/ODŽÚ/Dv-1 V Tišnově, 8. 3. 2016 Vyřizuje: Oprávněná úřední osoba: Luboš Dvořáček Tel.: 549 439

Více

DOPRAVNÍ ZÓNA STUDÉNKA

DOPRAVNÍ ZÓNA STUDÉNKA DOPRAVNÍ ZÓNA STUDÉNKA 18. prosinec 2007 Dopravní zóna Studénka Strana 1 Cenová nabídka na prodej: Prodej DZ Studénka nabízíme formou: 1) přímého prodeje pozemků 2) prodeje účelové společnosti SPV 3) prodej

Více

KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO

KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO V PROCESU ÚZEMNÍHO ROZHODOVÁNÍ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ - o umístění stavby nebo zařízení (dále jen rozhodnutí o umístění stavby) -o změně využití území -o změně stavby a o změně

Více

KONCEPCE ROZVOJE SILNIČNÍ SÍTĚ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE DO ROKU 2010, S VÝHLEDEM DO ROKU 2013

KONCEPCE ROZVOJE SILNIČNÍ SÍTĚ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE DO ROKU 2010, S VÝHLEDEM DO ROKU 2013 NÁZEV ZAKÁZKY: KONCEPCE ROZVOJE SILNIČNÍ SÍTĚ NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE DO ROKU 2010, S VÝHLEDEM DO ROKU 2013 OBJEDNATEL: OLOMOUCKÝ KRAJ OKRESY: JESENÍK, OLOMOUC, PŘEROV, PROSTĚJOV, ŠUMPERK KRAJ: OLOMOUCKÝ

Více

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU ZPOPLATŇOVÁNÍ ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. 11. prosince 2015, Brno

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU ZPOPLATŇOVÁNÍ ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ. Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. 11. prosince 2015, Brno PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU ZPOPLATŇOVÁNÍ ÚSEKŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. 11. prosince 2015, Brno Představení projektu Spolupráce BIBS a CDV, Proč vlastně tento projekt? Jednou z možností,

Více

Adresa příslušného úřadu. V... dne... podle ustanovení 125 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

Adresa příslušného úřadu. V... dne... podle ustanovení 125 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Adresa příslušného úřadu Úřad: Městský úřad Toužim Ulice: Sídliště 428 PSČ, obec: 364 01 Toužim V... dne...... Věc: ŽÁDOST O OVĚŘENÍ ZJEDNODUŠENÉ DOKUMENTACE (PASPORTU) STAVBY podle ustanovení 125 odst.

Více

Zřizování věcných břemen na pozemcích ve vlastnictví města Zábřeh

Zřizování věcných břemen na pozemcích ve vlastnictví města Zábřeh 1. Identifikační číslo 2. Kód 3. Pojmenování (název) životní situace Zřizování věcných břemen na pozemcích ve vlastnictví města Zábřeh 4. Základní informace Jedná se o uložení inženýrských sítí v souvislosti

Více

Adresa příslušného úřadu

Adresa příslušného úřadu Příloha č. 7 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad:... Ulice:... PSČ, obec:... V... dne...... Věc: OHLÁŠENÍ ODSTRANĚNÍ stavby terénních úprav zařízení podle ustanovení 128 zákona č.

Více

výpočtem František Wald České vysoké učení technické v Praze

výpočtem František Wald České vysoké učení technické v Praze Prokazování požární odolnosti staveb výpočtem František Wald České vysoké učení technické v Praze Motivace Prezentovat metodiku pro prokázání požární spolehlivosti konstrukce k usnadnění spolupráci při

Více

Ohlášení stavby. nové stavby nástavby přístavby stavební úpravy změny stavby před dokončením ČÁST A.

Ohlášení stavby. nové stavby nástavby přístavby stavební úpravy změny stavby před dokončením ČÁST A. MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÉ HRADIŠTĚ Odbor dopravy Masarykovo náměstí 19 686 01 Uherské Hradiště odloučené pracoviště: Revoluční 1023 Ohlášení stavby podle ustanovení 104 odst. 2 písm. a) až d) zákona č. 183/2006

Více

Položka 17 1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Položka 17 1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území na stavebním úřadu (platné od 01.01.2013) dle přílohy č. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Úkon Položka 17 1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Více

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ *) Příloha č. 15 k vyhlášce č. 432/2001 Sb. *) Adresa místně a věcně příslušného vodoprávního úřadu OHLÁŠENÍ [ 15 odst. 2 vodního zákona a 104 odst. 2 písm. n) stavebního zákona] udržovacích prací obnovy

Více

Plánované investice v distribučních sítích E.ON Distribuce, a.s. Lukáš Svoboda, Miroslav Točín E.ON Česká republika, s.r.o.

Plánované investice v distribučních sítích E.ON Distribuce, a.s. Lukáš Svoboda, Miroslav Točín E.ON Česká republika, s.r.o. Plánované investice v distribučních sítích E.ON Distribuce, a.s. Lukáš Svoboda, Miroslav Točín E.ON Česká republika, s.r.o. Legislativa upravující provozování distribuční sítě Distribuční síť dále jen

Více

Energetický regulační

Energetický regulační Energetický regulační ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 16 V JIHLAVĚ 25. 5. 2016 ČÁSTKA 4/2016 OBSAH: str. 1. Zpráva o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2015 2 Zpráva

Více

ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA Základní pojmy ve cvičení mezi AX a CX

ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA Základní pojmy ve cvičení mezi AX a CX ÚROVŇOVÁ KŘIŽOVATKA Základní pojmy paprsek křižovatky úsek pozemní komunikace na křižovatce od místa průsečíku os k hranici křižovatky úhel křížení paprsků svírají osy 2 křižujících se komunikací 75 105

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Rada hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 2665 ze dne 3.11.2015 k vypracování koncepční studie horní úrovně Dvořákova nábřeží I. souhlasí

Více

Vývoj systému RoadPAC 2009-2013

Vývoj systému RoadPAC 2009-2013 Vývoj systému RoadPAC 2009-2013 Ing. Jeráček Karel, Ing. Ivan Sitař CSc. 21.5.2013, Praha Nové vlastnosti programového systému RoadPAC : Opuštění platformy VBA a úplný přechod na platformu.net DLL, pro

Více

ZÁKON. ze dne 4. listopadu 2004. o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ

ZÁKON. ze dne 4. listopadu 2004. o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů ČÁST PRVNÍ 587 ZÁKON ze dne 4. listopadu 2004 o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OPATŘENÍ VE VĚCECH CIVILNÍ

Více

Obr. 1: Boskovice v ArcMap

Obr. 1: Boskovice v ArcMap Obr. 1: Boskovice v ArcMap Obr. 2: Atributová tabulka Obr. 3: Výřez části Boskovic na mapovém serveru Boskovice Zdroj: http://gis.boskovice.cz Tab. 1: Výstražné dopravní značky A01a Zatáčka vpravo A01b

Více

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský

KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY. Michal Radimský KATEGORIE PK, ZEMNÍ TĚLESO A PŘÍČNÉŘEZY Michal Radimský ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY ČSN 73 6100 Názvosloví pozemních komunikací ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Krajský úřad Libereckého kraje odbor dopravy Adresáti dle rozdělovníku NAŠE ZNAČKA OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/E-MAIL LIBEREC KULK 14830v/2016/280.4/Sy Ing. Jakub Syrovátka / 384 / jakub.syrovatka@kraj-lbc.cz

Více

NÁVRH NETUHÉ VOZOVKY s využitím TP 122 Grafická metoda navrhování netuhých vozovek pozemních komunikací

NÁVRH NETUHÉ VOZOVKY s využitím TP 122 Grafická metoda navrhování netuhých vozovek pozemních komunikací NÁVRH NETUHÉ VOZOVKY s využitím TP 122 Grafická metoda navrhování netuhých vozovek pozemních komunikací Stanovení vstupních údajů Dopravní význam Dopravní význam pozemní komunikace se při návrhu konstrukce

Více

Označování dle 11/2002 označování dle ADR, označování dle CLP

Označování dle 11/2002 označování dle ADR, označování dle CLP Označování dle 11/2002 označování dle ADR, označování dle CLP Nařízení 11/2002 Sb., Bezpečnostní značky a signály 4 odst. 1 nařízení 11/2002 Sb. Nádoby pro skladování nebezpečných chemických látek, přípravků

Více

2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.

2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích - znění od 1.1.2013. Položka 17 1. Vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení anebo vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území 14) a) ke

Více

Vyjádření k oznámení k záměru přeložka silnice II/240 ( R7-D8) úsek mezi rychlostní silnicí R7, dálnice D8 a silnicí II. třídy č.

Vyjádření k oznámení k záměru přeložka silnice II/240 ( R7-D8) úsek mezi rychlostní silnicí R7, dálnice D8 a silnicí II. třídy č. Krajský úřad Středočeského kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Středočeského kraje Zborovská 11 150 21 Praha 5 OBECNÍ ÚŘAD obce Velké Přílepy Pražská 162 252 64 Velké Přílepy Vyjádření k oznámení

Více

VÝSTAVBA MÍSTNÍ KOMUNIKACE A CHODNÍKU LOKALITA 02, 03

VÝSTAVBA MÍSTNÍ KOMUNIKACE A CHODNÍKU LOKALITA 02, 03 1 VÝSTAVBA MÍSTNÍ KOMUNIKACE A CHODNÍKU LOKALITA 02, 03 Místo stavby: Stupeň: Investor: Zpracovatel: Č.parc. 87/2, 1196/4, k.ú. Žim Zadávací dokumentace stavby Obec Žim, Žim 28, 415 01 Teplice KLD servis

Více

Obecně závazná vyhláška č. 1/2013

Obecně závazná vyhláška č. 1/2013 OBEC SULKOVEC Obecně závazná vyhláška č. 1/2013 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Sulkovec se

Více

Změny v právních předpisech s dopady na RÚIAN. Marika Kopkášová

Změny v právních předpisech s dopady na RÚIAN. Marika Kopkášová Změny v právních předpisech s dopady na RÚIAN Marika Kopkášová Obsah 1) realizované (2015, 2016) - novela vyhlášky č. 326/2000 Sb. - novela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích - změna stavebního zákona 2)

Více

2.4 Podpora podnikání

2.4 Podpora podnikání Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava 2.4 Podpora podnikání Podmínky výzvy č. 21/2010 Bc. Hana Mikulová pověřená vedením odboru řízení projektů Zlín 1. září 2010 Olomouc 2. září

Více

Subjekty státu a obcí podílející se na dohledu nad bezpečností silničního provozu

Subjekty státu a obcí podílející se na dohledu nad bezpečností silničního provozu Fakulta bezpečnostního inženýrství VŠB TUO Subjekty státu a obcí podílející se na dohledu nad bezpečností silničního provozu Úvod Dodržování právní úpravy Intenzita dohledu Policie ČR Intenzita dohledu

Více

Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692

Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692 Zadavatel: Moravskoslezský kraj se sídlem Ostrava, 28. října 117, PSČ 702 18 IČ: 70890692 Veřejná zakázka: Úvěrový rámec na předfinancování a spolufinancování projektů zadávaná v otevřeném řízení podle

Více

Nařízení obce Bílovice nad Svitavou č. 2/2015, kterým se vydává tržní řád

Nařízení obce Bílovice nad Svitavou č. 2/2015, kterým se vydává tržní řád Nařízení obce Bílovice nad Svitavou č. 2/2015, kterým se vydává tržní řád Rada obce Bílovice nad Svitavou se na své schůzi č. 18/2015 konané dne 26.08.2015 usnesla vydat na základě zmocnění dle 18 odst.

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / ze dne [ ]

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh. NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / ze dne [ ] KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Návrh V Bruselu dne... C NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. / ze dne [ ] kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy v souvislosti s neobchodním letovým provozem a kterým

Více

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad:... Ulice:... PSČ, obec:... V... dne... Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ o o umístění stavby nebo zařízení o o změně stavby a o změně

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÉ HRADIŠTĚ Masarykovo náměstí 19, 686 70 Uherské Hradiště Odbor dopravy odloučené pracoviště:revoluční 1023

MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÉ HRADIŠTĚ Masarykovo náměstí 19, 686 70 Uherské Hradiště Odbor dopravy odloučené pracoviště:revoluční 1023 MĚSTSKÝ ÚŘAD UHERSKÉ HRADIŠTĚ Masarykovo náměstí 19, 686 70 Uherské Hradiště Odbor dopravy odloučené pracoviště:revoluční 1023 NVB LINE s.r.o. Statutární zástupce Zámostí 42 Otrokovice IČ 26979675 Číslo

Více

HLUPÍN NOVOSTAVBA SPLAŠKOVÉ KANALIZACE A ČOV V OBCI HLUPÍN. A - Průvodní zpráva dle vyhlášky 499/2006 Sb.

HLUPÍN NOVOSTAVBA SPLAŠKOVÉ KANALIZACE A ČOV V OBCI HLUPÍN. A - Průvodní zpráva dle vyhlášky 499/2006 Sb. HLUPÍN NOVOSTAVBA SPLAŠKOVÉ KANALIZACE A ČOV V OBCI HLUPÍN parcely č. kat. 598/5, 602/2, 603/2, 1072, 1428/1, 1432, 1436, 1438/1, 1452/1, 1452/3, 1454, 1456/1, 1456/5 v k. ú. Hlupín A - Průvodní zpráva

Více

o d b o r v ý s t a v b y a ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í

o d b o r v ý s t a v b y a ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í M Ě S T S K Ý Ú Ř A D V P O B Ě Ž O V I C Í C H o d b o r v ý s t a v b y a ž i v o t n í h o p r o s t ř e d í * náměstí Míru č.p. 47, 345 22 Poběžovice ( 379 497 877, 379 497 281-2 e mail: stavebni@pobezovice.cz

Více

MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY I. (MÚK) Michal Radimský

MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY I. (MÚK) Michal Radimský MIMOÚROVŇOVÉ KŘIŽOVATKY I. (MÚK) Michal Radimský ZÁKLADNÍ NORMY A PŘEDPISY ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na pozemních komunikacích TP 135 Projektování okružních

Více

92/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY

92/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY 92/2015 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. dubna 2015 o pravidlech pro organizaci služebního úřadu Vláda nařizuje podle 205 písm. a) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě: 1 Základní ustanovení (1) Organizační

Více

OBEC VYSOČANY Obecně závazná vyhláška č. 2/2011

OBEC VYSOČANY Obecně závazná vyhláška č. 2/2011 OBEC VYSOČANY Obecně závazná vyhláška č. 2/2011 o místním poplatku za užívání veřejného prostranství Zastupitelstvo obce Vysočany se na svém zasedání dne 23. 2. 2011 usnesením č. 3/2011/27 usneslo vydat

Více

Zásady označování budov

Zásady označování budov MĚSTSKÝ ÚŘAD HORNÍ SLAVKOV Zásady označování budov Článek 1 Úvodní ustanovení Městský úřad Horní Slavkov určuje podle 32 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v pl. znění barvu a provedení čísel popisných,

Více

Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují:

Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují: Zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby Oprávněna zpracovávat požárně bezpečnostní řešení stavby je fyzická osoba, která získala oprávnění k výkonu projektové činnosti podle zvláštního předpisu.

Více

OZNÁMENÍ VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU opatření obecné povahy stanovení přechodné úpravy provozu

OZNÁMENÍ VEŘEJNOU VYHLÁŠKOU opatření obecné povahy stanovení přechodné úpravy provozu KRAJSKÝ ÚŘAD OLOMOUCKÉHO KRAJE Odbor dopravy a silničního hospodářství Oddělení silničního hospodářství Jeremenkova 40a 779 11 Olomouc tel.: +420 585 508 307 fax: +420 585 508 336 e-mail: j.machackova@kr-olomoucky.cz

Více

Adresa p íslušného ú adu. Ú ad:... Ulice:... PS, obec:...

Adresa p íslušného ú adu. Ú ad:... Ulice:... PS, obec:... P íloha. 9 k vyhlášce. 503/2006 Sb. Adresa p íslušného ú adu Ú ad:... Ulice:... PS, obec:... V c: ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ podle ustanovení 110 odst. 1 a 2 zákona. 183/2006 Sb., o územním plánování a

Více

227/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009,

227/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009, 227/2009 Sb. ZÁKON ze dne 17. června 2009, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech ČÁST STO SEDMDESÁTÁ Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní

Více

ČÁST I. IDENTIFIKACE ŽADATELE: Vyplňte, popř. proškrtněte

ČÁST I. IDENTIFIKACE ŽADATELE: Vyplňte, popř. proškrtněte Žádost o dofinancování sociální služby pro r. 2016 v rámci Podmínek dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb a způsobu rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 MPSV státního rozpočtu

Více

Omezení při používání rodenticidů

Omezení při používání rodenticidů Omezení při používání rodenticidů 51 Ochrana včel, zvěře, vodních a dalších necílových při používání přípravků (1) Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikání používá přípravky ve venkovním prostředí,

Více

OBEC Babice Zastupitelstvo obce Babice Obecně závazná vyhláška č. 1/2016 kterou se vydává požární řád obce

OBEC Babice Zastupitelstvo obce Babice Obecně závazná vyhláška č. 1/2016 kterou se vydává požární řád obce OBEC Babice Zastupitelstvo obce Babice Obecně závazná vyhláška č. 1/2016 kterou se vydává požární řád obce Zastupitelstvo obce Babice se na svém zasedání dne 4. 4. 2016 usnesením č. 4/7/2016 usneslo vydat

Více

Příspěvkové programy SFDI. Městská mobilita: Trendy a financování Semily, 16. září 2014 Ing. Karel Havlíček

Příspěvkové programy SFDI. Městská mobilita: Trendy a financování Semily, 16. září 2014 Ing. Karel Havlíček Příspěvkové programy SFDI Městská mobilita: Trendy a financování Semily, 16. září 2014 Ing. Karel Havlíček Příspěvkové programy I. Příspěvky na zvyšování bezpečnosti II. Příspěvky na výstavbu a údržbu

Více

Informace o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY I. Q 2014. O 070 Odbor kabinet ministra O 072 Oddělení tiskové

Informace o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY I. Q 2014. O 070 Odbor kabinet ministra O 072 Oddělení tiskové Informace o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY A TRESTNÉ ČINY I. 2014 O 070 Odbor kabinet ministra O 072 Oddělení tiskové OBSAH Návod Ministerstva dopravy Jak nedostat body... 3 Souhrn

Více

Žádost o zápis uzavření manželství

Žádost o zápis uzavření manželství Žádost o zápis uzavření manželství sepsaná dne... u... s... bytem... k provedení zápisu manželství do zvláštní matriky vedené Úřadem městské části města Brna, Brno-střed, podle ustan. 1, 3 odst. 4) a 43

Více

c) Ministerstvo dopravy a poskytuje tyto tabulky provozovateli silničního vozidla

c) Ministerstvo dopravy a poskytuje tyto tabulky provozovateli silničního vozidla Kontrolní otázky podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o

Více

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Sp. zn.: MV 15907/2016 OD Ve Vyškově dne 16. 3. 2016 Č. j.: MV 15907/2016 OD/3 Šl VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Stanovení přechodné úpravy provozu na pozemní komunikaci Městský úřad Vyškov, odbor

Více

Drážní úřad Rail Authority

Drážní úřad Rail Authority Povolování staveb v souvislosti s evropskou legislativou 2. část Praha - 13.3.2012 RNDr. Jan Karnolt ČVTSS, Praha 13.3.2012 1 Dokumenty upravující problematiku 1. Evropské: Směrnice Evropského parlamentu

Více

MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu

MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 25. 2. 2011 Zahájení přestupkového řízení o přestupku projednávaném

Více

a. vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám zadavatele,

a. vymezení obchodních podmínek veřejné zakázky ve vztahu k potřebám zadavatele, Doporučení MMR k postupu zadavatelů při zpracování odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, při stanovení obchodních podmínek pro veřejné zakázky na stavební práce a při vymezení podrobností předmětu veřejné

Více

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích. Ze dne 23.01.1997 Částka 3/1997 Účinnost od 01.04.1997 Znění 31.12.

Sbírka zákonů ČR Předpis č. 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích. Ze dne 23.01.1997 Částka 3/1997 Účinnost od 01.04.1997 Znění 31.12. Sbírka zákonů ČR Předpis č. 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích Ze dne 23.01.1997 Částka 3/1997 Účinnost od 01.04.1997 Znění 31.12.2015 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

Povinné přílohy předkládané spolu s Žádostí o dotaci

Povinné přílohy předkládané spolu s Žádostí o dotaci Místní akční skupina ORLICKO M A S Divišova 669, 564 01 Žamberk Povinné přílohy předkládané spolu s Žádostí o dotaci Fiche č. 5 Moderní zemědělské podnikání Č. Příloha Forma Kontrola Povinné přílohy 1.

Více

ITS: a traffic management and safety tool in Czech republic

ITS: a traffic management and safety tool in Czech republic Veřejné slyšení k inteligentním dopravním systémům 26.3.2009 Evropský hospodářský a sociální výbor Ostrava ITS: a traffic management and safety tool in Czech republic Základní principy www.rsd.cz Základní

Více

A - PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Energetické úspory objektu Sokolovny. Obec Moravský Krumlov. Klášterní náměstí 125 IČ: 00293199 DIČ: CZ00293199

A - PRŮVODNÍ ZPRÁVA. Energetické úspory objektu Sokolovny. Obec Moravský Krumlov. Klášterní náměstí 125 IČ: 00293199 DIČ: CZ00293199 Zak. č. 206/14/2013 ZNALECTVÍ, PORADENSTVÍ, PROJEKČNÍ STUDIO A - PRŮVODNÍ ZPRÁVA Název stavby: Energetické úspory objektu Sokolovny v obci Moravský Krumlov Místo stavby: Palackého 60 Investor: Zhotovitel

Více

OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) 1) [ 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení

OBČANŮ (DOMÁCNOSTÍ) 1) [ 15 vodního zákona] 1. Žadatel 2) Jméno, popřípadě jména, příjmení Městský úřad Dvůr Králové nad Labem odbor životního prostředí náměstí T.G. Masaryka 38 544 17 Dvůr Králové nad Labem ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ K DOMOVNÍ ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD, STUDNI NEBO JINÉMU VODNÍMU

Více

Dodatek znaleckého posudku

Dodatek znaleckého posudku 1 Dodatek znaleckého posudku č. 3049/61/2013 řeší cenu pozemků č. 196/33, 199/149 a 199/150 evidované na LV č. 760, katastrální území Lány, obec Lány, okr. Kladno. Objednatel dodatku: REXIM REALITY s.r.o.,,

Více

10. funkční období OPRAVENÉ ZNĚNÍ

10. funkční období OPRAVENÉ ZNĚNÍ 274 10. funkční období 274 OPRAVENÉ ZNĚNÍ Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního

Více

Ústavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, vytváří vyšší územní samosprávné celky hl. m. Praha a 13 krajů.

Ústavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, vytváří vyšší územní samosprávné celky hl. m. Praha a 13 krajů. VŠE, 5. března 2016 Ústavní zákon 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, vytváří vyšší územní samosprávné celky hl. m. Praha a 13 krajů. Územní vymezení podle okresů Zákon 36/1960

Více

Město Moravský Beroun náměstí 9. května 4, 793 05 Moravský Beroun. Oznámení o vyhlášení výběrového řízení VŘ 5/2016

Město Moravský Beroun náměstí 9. května 4, 793 05 Moravský Beroun. Oznámení o vyhlášení výběrového řízení VŘ 5/2016 Město Moravský Beroun náměstí 9. května 4, 793 05 Moravský Beroun Oznámení o vyhlášení výběrového řízení VŘ 5/2016 Tajemník Městského úřadu Moravský Beroun dne 12.08.2016 v souladu se zákonem č. 312/2002

Více

Definice a seznam zkratkových slov

Definice a seznam zkratkových slov PŘÍLOHA 2 Smlouvy o poskytování koncových úseků pronajatých okruhů Definice a seznam zkratkových slov OBSAH 1. Definice... 3 1. Definice Následující tabulka obsahuje seznam termínů a zkratek, objevujících

Více

Dopady zavedení registru práv a povinností na orgány veřejné moci

Dopady zavedení registru práv a povinností na orgány veřejné moci Dopady zavedení registru práv a povinností na orgány veřejné moci základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností Štěpánka Cvejnová, MVČR Miroslav Vlasák, Equica, a.s. Obsah Úvod

Více

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ZADAVATEL: Armádní Servisní, příspěvková organizace Sídlem: Podbabská 1589/1, 160 00 Praha 6 - Dejvice Jednající: Ing. MBA Dagmar Kynclová, ředitelka IČ: 604 60 580 Veřejná zakázka: Zateplení obvodového

Více

OBEC ČERVENKA Nařízení obce č. 2/2014, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD

OBEC ČERVENKA Nařízení obce č. 2/2014, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD OBEC ČERVENKA Nařízení obce č. 2/2014, kterým se vydává TRŽNÍ ŘÁD Zastupitelstvo obce se na svém zasedání dne 21.05.2014 usneslo vydat na základě 18 odst. 1 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském

Více

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně ovzduší

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o ochraně ovzduší ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních

Více

E-ZAK. metody hodnocení nabídek. verze dokumentu: 1.1. 2011 QCM, s.r.o.

E-ZAK. metody hodnocení nabídek. verze dokumentu: 1.1. 2011 QCM, s.r.o. E-ZAK metody hodnocení nabídek verze dokumentu: 1.1 2011 QCM, s.r.o. Obsah Úvod... 3 Základní hodnotící kritérium... 3 Dílčí hodnotící kritéria... 3 Metody porovnání nabídek... 3 Indexace na nejlepší hodnotu...4

Více

Zateplovací systémy Baumit. Požární bezpečnost staveb PKO - 14-001 PKO - 14-002 PKO - 13-011

Zateplovací systémy Baumit. Požární bezpečnost staveb PKO - 14-001 PKO - 14-002 PKO - 13-011 Zateplovací systémy Baumit Požární bezpečnost staveb PKO - 14-001 PKO - 14-002 PKO - 13-011 www.baumit.cz duben 2014 Při provádění zateplovacích systémů je nutno dodržovat požadavky požárních norem, mimo

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Omezení osobní svobody I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 16.10.2013

Více

Bezpečnostní úschovné objekty

Bezpečnostní úschovné objekty Příloha č. 1: Mechanické zábranné prostředky - písm. a) 30 zákona Příloha č.. 1.1: Bezpečnostní úschovné objekty a jejich zámky Bezpečnostní úschovné objekty Výstup Certifikát shody podle certifikačního

Více

Čl. I. Platový tarif. d) zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky,

Čl. I. Platový tarif. d) zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky, 224 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 15. října 2014, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů Vláda nařizuje podle

Více

1.3.1 Kruhový pohyb. Předpoklady: 1105

1.3.1 Kruhový pohyb. Předpoklady: 1105 .. Kruhový pohyb Předpoklady: 05 Předměty kolem nás se pohybují různými způsoby. Nejde pouze o přímočaré nebo křivočaré posuvné pohyby. Velmi často se předměty otáčí (a některé se přitom pohybují zároveň

Více

37/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 17. prosince 2003. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. (zákon o pojistné smlouvě) ČÁST PRVNÍ.

37/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 17. prosince 2003. o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. (zákon o pojistné smlouvě) ČÁST PRVNÍ. 37/2004 Sb. ZÁKON ze dne 17. prosince 2003 o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě) Změna: 377/2005 Sb. Změna: 57/2006 Sb. Změna: 198/2009 Sb. Změna: 278/2009 Sb. Změna:

Více

STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST MAGISTRÁT MĚSTA MĚSTSKÁ POLICIE

STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST MAGISTRÁT MĚSTA MĚSTSKÁ POLICIE STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST MAGISTRÁT MĚSTA MĚSTSKÁ POLICIE Rozsah platnosti dokumentu: všichni zaměstnanci města Název: PRAVIDLA PRO UŽÍVÁNÍ ZNAKU A VLAJKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA MOSTU Typ dokumentu: pravidla rady

Více

Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE

Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE Obsah: 1. Úvod 2. Přehled průměrných cen 3. Porovnání cen s úrovněmi cen 4. Vývoj průměrné ceny v období 21 26 5. Rozbor cen za rok

Více

2.4.11 Nerovnice s absolutní hodnotou

2.4.11 Nerovnice s absolutní hodnotou .. Nerovnice s absolutní hodnotou Předpoklady: 06, 09, 0 Pedagogická poznámka: Hlavním záměrem hodiny je, aby si studenti uvědomili, že se neučí nic nového. Pouze používají věci, které dávno znají, na

Více

POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012

POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012 POSDOKTORSKÉ PROJEKTY 2012 Mezi osobní náklady hrazené z dotace lze zařadit náklady na: Mzdu nebo plat (dále jen mzdy) včetně pohyblivých složek, náhrad za dovolenou na zotavenou a náhrad za dočasnou pracovní

Více

Pravidla pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava

Pravidla pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava Pravidla pro publicitu v rámci Operačního programu Doprava Prioritní osa 7 -Technická pomoc Praha - prosinec 2010 Verze 1.0 Ministerstvo dopravy www.opd.cz OBSAH Úvod...3 Obecná pravidla...4 Legislativní

Více

Živnostenský list je ryzím osvědčením dokládajícím, že osobě vzniklo ohlášením živnostenské oprávnění. Nejde o rozhodnutí správního orgánu ve smyslu u

Živnostenský list je ryzím osvědčením dokládajícím, že osobě vzniklo ohlášením živnostenské oprávnění. Nejde o rozhodnutí správního orgánu ve smyslu u Vybraná judikatura k problematice živností Petr Průcha listopad 2009 Živnostenský list je ryzím osvědčením dokládajícím, že osobě vzniklo ohlášením živnostenské oprávnění. Nejde o rozhodnutí správního

Více

Dopravní úloha. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno

Dopravní úloha. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno Přednáška č. 9 Katedra ekonometrie FEM UO Brno Distribuční úlohy Budeme se zabývat 2 typy distribučních úloh dopravní úloha přiřazovací problém Dopravní úloha V dopravním problému se v typickém případě

Více

B. Souhrnná technická zpráva

B. Souhrnná technická zpráva 1 B. Souhrnná technická zpráva B.1 Popis území stavby a) charakteristika stavebního pozemku: Stavební pozemek se nachází v jihovýchodní části uzavřeného areálu skladu společnosti ČEPRO v Mstěticích. b)

Více

VYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ

VYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ VYHLÁŠENÍ DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT FINANCOVÁNÍ ASISTENTŮ PEDAGOGA PRO DĚTI, ŽÁKY A STUDENTY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM V SOUKROMÝCH A CÍRKEVNÍCH ŠKOLÁCH NA ROK 2010 Č. j.: 24 525/2009-61 V Praze dne 17. prosince

Více

č.j. 9 E 94/2012-183 U S N E S E N Í

č.j. 9 E 94/2012-183 U S N E S E N Í č.j. 9 E 94/2012-183 U S N E S E N Í Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem Mgr. Silvií Knollovou ve věci výkonu rozhodnutí zpeněžením majetku zůstavitelky JUDr. Hany Kabelkové, nar. 5.9.1943, zemř.

Více

Příspěvek na péči. Mgr. Květoslava Horáková Andrea Hábová

Příspěvek na péči. Mgr. Květoslava Horáková Andrea Hábová Příspěvek na péči Mgr. Květoslava Horáková Andrea Hábová Podmínky nároku na příspěvek na péči osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci osoby, které z důvodu dlouhodobě

Více

ISÚI Informační systém územní identifikace Proč? Co? Kde? Kdo? Jak? Kdy?

ISÚI Informační systém územní identifikace Proč? Co? Kde? Kdo? Jak? Kdy? ISÚI Informační systém územní identifikace Proč? Co? Kde? Kdo? Jak? Kdy? Jiří Formánek Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) Projekt RÚIAN Projekt Vybudování Registru územní identifikace, adres a

Více

Operativní plán. Operativní řízení stavby

Operativní plán. Operativní řízení stavby Operativní plán Operativní řízení stavby OPERATIVNÍ PLÁN - celkový časový plán je pro potřeby řízení stavby málo podrobný Operativní plán - zpracovávají se podrobnější časové plány operativní plány (OP)

Více

OBEC BŘEZOVÁ. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 01/2014 kterým se stanoví územní opatření o stavební uzávěře

OBEC BŘEZOVÁ. OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 01/2014 kterým se stanoví územní opatření o stavební uzávěře OBEC BŘEZOVÁ BŘEZOVÁ 106, 747 44 BŘEZOVÁ U VÍTKOVA, IČ: 00299880, TEL.: 556 307 017, email: starosta@obec-brezova.cz OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY č. 01/2014 kterým se stanoví územní opatření o stavební uzávěře

Více

Zvyšování kapacity tratí v ČR

Zvyšování kapacity tratí v ČR Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie VÚŽ 13. listopadu 2014 Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita) je v železniční nebo jiné kolejové dopravě veličina,

Více

VYHLÁŠKA MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie

VYHLÁŠKA MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie VYHLÁŠKA MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví podle 4c

Více