KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE"

Transkript

1 24 POSLEDNÍ STRANA KSM vydal: Z AKCÍ KSM * PROTI FAŠISMU * Z AKTIVIT * KINOKLUB KSM * SLAVNOST HALÓ NOVIN * ESKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM * KONEC ORIONKY * KRIZE V OBUVNICTVÍ * PRACOVNÍ PODMÍNKY V BILLE * VZESTVÍ V USA * O EVROPSKÉ UNII * INFORMACE O KUB * Z HISTORIE * TOMÁŠ BAA * E. A J. ŠVANKMAJEROVI * KULTURA... K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany (20), K. Marx, B. Engels: Manifest komunistické strany - anglicky (20), H. H. Holz: Porážka a budoucnost socialismu (30), W. Denayer, P. Sorensen: Uprodukujeme se k smrti (30), V. I. Lenin: Velká iniciativa (10), B. Engels: Vývoj socialismu od utopie k vd (20), N. Chomsky: Kontrola médií - velkolepý úspch propagandy (20), P. Skála: Dialogy I - Pravá tvá L. D. Trockého (10), K. Marx: Dopis Annnkovovi (10), Protidrogové zákony - pravdy a lži (30), Stedoeské vzdlávání - podkladová skripta (30), STOP MMF! - Mrtví živí globalizaci (30), L. Šulda: Ekonomický vývoj Kuby ve 20. století (30), L. Šulda: Dialogy II - Stalin - jeho život a iny (10), OPH: Násilí a porušování zákon P R bhem protest proti MMF a SB (20), M. Kraja: Paížská komuna (10), Tídy a tídní struktura ve spolenosti - skripta (10), K. Gottwald: První parlamentní e (10), V. Hudeek: Historie Ku-klux-klanu I (10), Imperialistická globalizace a svtový revoluní proces (10), S. Alexejev: Píbhy s djin sovtského státu (10), Kol:Terorismus kontra státní terorismus USA (10), Kol: Dopady embarga na Irák (10), E. Guevara: Socialismus a lovk na Kub (10) a další. ZA ANTIIMPERIALISTICKOU SOLIDARITU, MÍR A PÁTELSTVÍ ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE RONÍK 10 ÍJEN 2004 KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE Politických vz 9, Praha 1 Ústední kancelá : II. patro, dvee. 99 Tel: , , Mobil: Fax: Úet: EBANKA /2400 ASOPIS KOMUNISTICKÉHO SVAZU MLÁDEŽE Zaregistrováno MK R E 7952 * vyšlo * další íslo vyjde Poet výtisk: 500 Šéfredaktor: Milan Kraja Redakní rada: LŠU, MKR, ZST, PSK Redakce ne vždy souhlasí s názory mimoredakních autor

2 2 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE KULTURA Evropské sociální fórum se koná v Londýn íjna: KSM se podílí na organizování eské výpravy 15 let po listopadu 1989 Mezinárodní schze Teoreticko-politická konference s mezinárodní úastí vnovaná 15. výroí listopadu 1989 se uskutení 13. listopadu od 9:00 na ÚV KSM. Poádá OV KSM Praha 1, OV KSM Praha - Východ a Komunistický svaz mládeže prosince se v Praze koná schze Výboru pro Evropu a Severní Ameriku Svtové federace demokratické mládeže a Evropská pípravná schze XVI. Svtového festivalu mládeže a studentstva. K úasti na pipravovaných akcích se mžete pihlásit na u: telefonních íslech: , , nebo na adrese: KSM, Politických vz 9, Praha, kde získáte i bližší informace! Filmoklub KSM Praha Po úspšném promítání film Fahrenheit 9/11 a Msto boh se na 19. íjna chystá promítání Matrixu. Filmoklub se opt uskutení v budov ÚV KSM Celopražské setkání Celopražské setkání mladých komunist se uskutení 27. listopadu v budov ÚV KSM od 9 hodin Nabídka triek Trika Komunistického svazu mládeže s obrázkem latino-amerického revolucionáe Ernesta Che Guevary mžete na centrální adrese KSM výhodn zakoupit za 100 K. erný potisk na bílém nebo erveném triku. K dispozici jsou rzné velikosti. V pípad dodání poštou iní poštovné 30 K. Jídlem nazvali Eva a Jan Švankmajerovi svou retrospektivní výstavu, mapující tvorbu této umlecké a manželské dvojice v letech Výstava, konaná v Jízdárn Pražského hradu, byla koncipována jako cesta obrovským labyrintem. Jeho souástí bylo deset voln prostupujících prostor kapitoly s oznaením: Bestiá, Sen, Romány, Rébusy, Alchymie, Hmat, Fetiše, Erotismus, Loutka, Mediánní kresby. Návštvníci zde mohli zhlédnout obrazy, objekty, filmy, kresby, sny, koláže, taktilní experimentaci, nenávisti, keramiku, loutky, lásky, básn, mediánní kresby, fotografie, fetiše, grafiku, texty, rébusy, dokument, jak se vyjádili Švankmajerovi. Mezi nejvíce fascinující ásti výstavy patil bezpochyby originální pírodopisný kabinet zvíat, vytvoených z paez, vajíek, ulit, mušlí, kamen, kostí, lebek a paroh. Další silnou ástí expozice byly Švankmajerovy fetiše - pedmty, které jsou jako vci Jídlo Evy a Jana Švankmajerových Z VLASTNÍ TVORBY Vlk: Nový den Tžké mraky nad námi se valí, nemáme budoucnost, práci, bydlení. Kapitalisti na nás své plány mají a vbec je netají. Oni mají prý málo, my musíme mít však dost, my si opasky utahujeme, kapitalistm pro radost. Dlníkm peníze na žití nestaí, oni za naší práci skotaí vzdlání, zdravotní pée a práce je pro nás jen vzdálený sen, to všecko je ureno pro n jen! Oni mají auta. Peníze a drzost, my máme dlnické pst a hrdost. Ale teste se bídní psi kapitalismu, jsme tu my dlníci, poctiví lidé, vojáci socialismu! Když vy udeíte, dvakrát vám to vrátíme, když vy podlost vymyslíte, pak my vám ji zhatíme. Spolehnte se, že pijde den kdy naše trplivost petee a vyrazíme ven, pak vám nepomže EU ani NATO, dozvíte se, že to máte za to, že jste niili a kradli jen. Pro vás slunce zapadne, Pro nás zane nový den! prakticky zbytené, ale v lovku uspokojují touhy a slasti, které jim nic jiného nenahradí. Tyto fantazijní objekty skvle dopl ovaly obrazy Evy Švankmajerové - díla inspirovaná pouovými plakáty, steleckými štíty a lidovými malbami na skle. K psobivým obrazm na výstav patí i její cyklus Rébus. Výstava byla zakonena loutkovým divadlem, jehož postavami byli protagonisté slavných Švankmajerových loutkových film. Ústední postavou zde byl proslulý malý kašpárek, sedící uprosted kulis symbolicky mezi andlem a ertem. Podhoubím veškerých projev Švankmajerových je surrealistický pohled na naší existenci, otevení se veškeré alchymii ducha a barbarskému pvodnímu vnímání. Kdysi umní a magie splývaly v jedno. V okamžiku, kdy se umní estetizovalo a osamostatnilo, uízlo pod sebou vtev, na které sedlo. Magie dává umní tvrtý rozmr tajemství, míní Švankmajer. Jídlu, a by tomu mohl nasvdovat název výstavy, se v Jízdárn Švankmajerovi nevnovali takka vbec. "Chápeme význam slova jídlo jinak," vysvtlil Švankmajer. "Salvador Dalí kdysi napsal, že krása je bu jedlá, nebo žádná. A o tom to celé je!" -MKR-

3 22 KULTURA ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 3 Rivero? Jak vy sám vnímáte jejich uvznní? Abel Prieto: Pokud periodikum, které jste zmínili, vnímá mé jmenování ministrem pozitivn, pak se musím "sebekriticky pezkoumat", eeno slovy jednoho mého pítele. Pokud jde o intelektuály, myslím, že skutení intelektuálové se od Kuby neodvrátili. Americká snaha vytvoit na Kub intelektuální pátou kolonu ztroskotala. Kubánská inteligence vždy byla nesmírn vlastenecká a nepodléhala dogmatm a sektáství. Propaganda, která se snaží vydávat "disidenty" za intelektuály, je smšná. Za intelektuály nemžu považovat lidi, tebaže nkteí byli kdysi mými páteli, tebaže byli vzdlaní a talentovaní, kteí se promnili v agresivní hulákající váleníky snažící se vzkísit minulost a hovoící o "castrovské tyranii", kteí se spojili s americkými agenty, batistovci, teroristy a ubožáky z Miami, jimž íkám mafie. Je smutné dívat se na bývalé revolucionáe, kteí dnes pobírají plat od National Endowment for Democracy, což je jen krycí název CIA. Tito lidé pozbyli všechny své dobré vlastnosti. Umli by se ješt zastydt? Rebelión: Haiané, kteí utíkají ze své zem do Spojených stát, kteí se vylo ují u floridských beh, nejsou nikdy nazývání "disidenty" a jsou vraceni zpt na Haiti. Disidenti z dalších latinskoamerických zemí, jak íká i Chomsky, vhlasní profesoi, novinái, spisovatelé, nejsou nikdy oznaováni za intelektuály. To jen Kubánci mají výhodu, že každý uteenec je "disident" a každý "disident" je "intelektuál". Protikubánská propaganda tím paradoxn vzdává hold revoluci, nebo bez ní by tady tolik talent bezesporu nebylo. Co myslíte o vyznání, které pronesla držitelka jedné z nejprestižnjších a nejlépe dotovaných literárních cen ve Španlsku, Zoe Valdésová? A co íkáte na slova Oswalda Payá zveejnná v deníku El País, že Batistova diktatura byla "neuviteln svobodným vzením". Abel Prieto: ei Zoe Valdésové a Oswalda Payá m nepekvapují a nebudu je komentovat. Cena, kterou Valdésová dostala, patí do tržního svta. Opravdu m ale udivuje, že nkdo mže díla Valdésové íst a považovat je za literaturu. Je to podle mne ukázka dekadence, ukázka toho, kam až mže umní upadnout pod vlivem penz. Je to píklad zborceného ádu. Tak pracuje velký cenzor trh. Rebelión: V posledních letech byla Kuba nucena pistoupit, aby pežila, k ekonomickým reformám. Do zem zaali proudit turisté a cizí obchodníci, kulturní narušitelé. Jak myslíte, že v této situaci mže Kuba udržet svj "alternativní kulturní model", svoji kulturní svébytnost? Abel Prieto: Náš "alternativní kulturní model" je tím, co se nyní dje, posilován. V posledních letech se na Kubu nedostali jen turisté, ale v knihovnách se objevily nové knižní fondy, bez výjimky ve všech školách jsou televizory, videa a poítae. Tato technika pronikla i do škol umleckých. Všechno tohle vede k jedinému: stáváme se ješt svobodnjšími. "Být vzdlaný znamená být svobodný", pravil už José Martí. Naše televizory a videa lidi nehypnotizují jako jinde, jejich vysílání nepatí do rukou mediálních oligarchií, nejsou hlásnými troubami politických stran, jejichž programy a kandidáti se od sebe vbec neliší, nevysílají politická a jiná bezduchá show. Naše kultura, vetn kultury politické, odráží kubánské tradice a zárove hledá vše dobré i v cizin. V našich nakladatelstvích vycházejí knihy velkých amerických spisovatel, což Ameriany ovliv o- vané stereotypní propagandou, s nimiž jsem o tom mohl hovoit, udivuje. Rebelión: Ve svém lánku Bush a Rambo publikovaném v asopise Casa de las Américas píšete, že na Kub neíkáte "v", nýbrž "ti". Ve Španlsku, kde ron vyjde šedesát tisíc nových titul, se moc nete. Nejprodávanjší španlskou knihou v tomto msíci je Prvodce barcelonskými noními kluby a bary a kniha Neselhávající metoda, jak pestat kouit. Jaké jsou nejtenjší knihy na Kub? Znáte poty tená? A mohl byste nás seznámit s potem ron vydaných titul? Abel Prieto: Slova, která jste zmínil, nejsou slova moje, ale Fidelova. Tato slova charakterizují naši Revoluci. Nechceme vychovávat fanatiky, nýbrž pemýšlivé lidi. V Havan se pravideln koná Mezinárodní knižní veletrh, skuten masová kulturní událost. Na posledním veletrhu byly prodány více než ti milióny výtisk knih. Prodávají se zejména knihy pro dti, vždy vyprodaná je poezie Nicoláse Guilléna a Dulce Maríi Loynazové. Dobe se prodávají i další kubánští spisovatelé a významní autoi zahraniní. Nkolika vydání se v poslední dob dokaly knihy Joyceho, Marguerite Yourcernarové, Williama Kennedyho a Susan Georgeové. Na Kub je ron vydáno 1800 až 2000 nových titul v celkovém nákladu dvacet milión kus. I tyto velké náklady nepokrývají poptávku, a proto jsou knihy povinn dodávány do sít veejných knihoven. Rebelión: Dovolte poslední otázku. Po událostech 11. záí a po invazi Spojených stát do Iráku se my, kteí Kub fandíme a myslíme, že hraje nezastupitelnou roli ve svtovém protikapitalistickém hnutí, díváme na její budoucnost s obavami. Myslíte si, že práv dnes je vaše revoluce nejvíce ohrožena? Jakou formu podle vás budou mít píští protikubánské útoky vedené Spojenými státy v ele s prezidentem Bushem? A jak by mli levicov smýšlející lidé Kub pomáhat, aby nátlaku odolala? Abel Prieto: Nejen já myslím, že hrozba amerického vojenského útoku proti Kub je nemalá. Nikdy v minulosti nemla americká vláda takovou sílu, kterou v souasném svt nikdo nevyvažuje, takové imperialistické choutky, tak volné ruce útoit kdekoliv ji napadne, takovou moc vysmívat se právu národ na sebeurení. Nikdy v minulosti nemla americká vláda tak úzké vztahy s mafiánským ústedím v Miami. Fidel ekl, že se Kuba stane posledním svtovým dobrodružstvím americké vlády, a proto se na nj pipravuje, aniž by se však zekla všech svých kulturních a vzdlávacích program. Kub nepomohou proklamace jednotlivc, prázdná ujištní o solidarit. Kub pomže, když se všichni estní lidé svta spojí v pevnou protifašistickou hradbu, která zabrání rozpínavosti nového Reichu, Kub pomže, když estní lidé vytvoí globální kulturu odporu. Peložil Michael Doubek (Obrys-kmen) Lidstvo dosahuje ady úspch na poli vdy a výzkumu, a již v oblasti farmaceutiky i teba alternativních zdroj energie i zdroj výživy. Navzdory tomu miliony lidí umírají hlady a na léitelné nemoci. Výsledky lidské innosti se projevují i na stále nových a nových kulturních a jiných dílech, jejichž dostupnost je však omezena množstvím autorských a jiných práv, které pro držitele znamenají nemalý zdroj zisku. Pro jiné zase finanní i vzdálenostní bariéry znamenají jejich nedostupnost. KSM proto usiluje o: Bez prtah zveejnit a uinit Poet trestných in spáchaných nezletilými, vetn tch závažných, celosvtov pibývá. Je to dsledek všeobecné krize dnešní spolenosti, která se nedokáže vymanit z ekonomických, politických a spoleenských limit kapitalismu. Takka pravideln dochází ve svt k tragickým útokm žák a student proti svým uitelm a vrstevníkm. Velkým fenoménem se stávají i dtské gangy. Tento trend se zaíná projevovat také v eské republice. Tváí tvá tmto hrozivým faktm pichází ministr spravedlnosti Pavel Nmec s alibistickým návrhem snížit hranici trestní odpovdnosti u dtí na trnáct let, u závažných delikt dokonce na dvanáct. Místo vytvoení komplexního systému prevence je Z POLITICKÉHO PROGRAMU KSM: Úspchy lidského snažení patí všem! všem snadno dostupné výsledky výzkumu a dalších lidských inností! Odstranní všech vlastnických patent a jiných omezení, které znemož ují využití výsledk výzkumu a vývoje pro poteby ob- an a pinášejí pouze zisky jejich držitelm, nadnárodním korporacím! Odstranní kapitalistické formy autorských práv vetn výpoetní a kulturní produkce a zavedení grantového a píspvkového systému odm ování autor! STANOVISKO KSM K NÁVRHU NA SNÍŽENÍ HRANICE TRESTNÍ ZODPOVDNOSTI ada setkání levice, mladé i té zkušenjší, se na mnohých místech stala tradicí. Mezi ta nejvtší setkání patí i Kuntická hora, kde se v záí i íjnu každoron sejdou tisíce sympatizant komunistické strany, aby vyjádili podporu jejímu boji za socialismus. Komunistický svaz mládeže ani letos nechybl a tak si mohli zájemci u stánku obstarat Mladou Pravdu, trika s Che Guevarou a spoustu dalších propaganích materiál. tak voláno po ješt vtší represi. Pitom represe jako taková nic neeší, vždy nap. ve Spojených státech amerických, které jsou proslulé svým rozsáhlým represivním aparátem, se neustále zvyšuje poet a brutalita trestných in a snižuje vk jejich pachatel. Komunistický svaz mládeže odmítá jednostrannou iniciativu na snížení hranice trestní zodpovdnosti. Považuje ji za snahu svalit vinu kapitalistické systému a jeho pedstavitel na samotné dti, kterým ve velké vtšin není stávající spoleností dovolen plnohodnotný rozvoj. Místo toho mladí komunisté požadují: Peníze do dtských hiš, klub, sportoviš, kulturních a umleckých zaízení, ne na policii a vznice! Dostatené množství cenov, asov i místn dostupných zájmových, kulturních a sportovních kroužk, klub a stedisek! Konec komercionalizace záležitostí spoleenského života mládeže! Vstup do muzeí, divadel, hrad, zámk a galerií za minimální poplatek! Posílení participace mladých na ízení spolenosti - volební právo již od 16 let! Prevenci místo represe! Probhlo setkání levice pod Kunticku horou

4 4 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE KULTURA 21 Od asného rána proudily davy lidí všech generací na pražské výstavišt. Konala se zde tradiní slavnost Halo novin a Komunistický svaz mládeže zde samozejm nemohl chybt. U stánku naší organizace byly k dispozici nejen materiály KSM, ale i propagace KSM. Od 15 hodin pak na fakult tlesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy na pražském Veleslavín zaalo I. eské sociální fórum, kde promluvil nap. prof. Keller, místopedseda PS PR Filip a kde KSM ml mítink Proti školnému a kolejnému, za práva mladých. REPORTÁŽ Z ESKÉHO SOCIÁLNÍHO FÓRA KSM na Slavnosti Haló novin eské sociální fórum zaalo Vystoupením Jana Kellera, který v tématu prvního bloku - Sociální solidarita, jiná globalizace a udržitelný rozvoj proti neoliberalismu a privatizaci volal zejména po jiné modernizaci. Keller stavl do protikladu neoliberální, neregulované globalizaci jiný koncept modernizace kde by místo maximalizace soukromého zisku byly ped spoleností postaveny jiné priority. Jako první krok doporuoval zastavit vyvlast ování sociálních práv v zemích takzvan vysplých a rozšíit institut sociálních práv v globálním mítku, vetn zemí tetího svta. Místopedseda poslanecké snmovny a poslanec za KSM Filip popsal celý proces privatizace, tunelování a porušování práv celých devadesátých let. Místopedseda MKOS Málek poté zrekapituloval stav obanské spolenosti a roli odbor. V tomto bloku promluvil i pedseda SDS Neubert a Štpánek, pedseda obanského sdružení Oživení a len Strany Zelených. V zajímavém vystoupení ukázal provázanost všech politických stran na magistrátu s dosavadní mocí. Po tomto prvním mítinku a následné diskusi se konaly paraleln dva semináe jeden poádaný práv OS MS a druhý poádaný iniciativou SOS student za podpory KSM. Na odboráském mítinku v tém hodinovém vystoupení Málek popsal roli odbor pi formování evropských i globálních sociálních standard s tím, že ekonomické globalizaci se dá elit jen globálními odbory. Na seminái SOS student byly rozebrány dosavadní kampan SOS student proti školnému a kolejnému a získány další nové poznatky a nástiny problém student od zúastnných. Den byl zakonen v klubu Delta koncertem, kdy vtšinu pítomných oslovil zejména DJ Nesta. Nedlní dopoledne bylo vnováno dalším seminám. Ráno zaal seminá Právo na bydlení a EU, kde vystoupil mimo jiné poslanec za KSM Beneš a místopedseda SONu Hanauer. Paraleln s tím probhl i seminá KSM Militarizace Evropy a EU, kdy se po úvodním referátu pedsedy KSM Štefka rozpoutala boulivá diskuse o dalších scénáích vývoje globálních konflikt, zejména v souvislosti se vztahy EU x USA. Po polední pauze následoval seminá Revo Mládež v antikapitalistickém hnutí a hojn navštívený seminá eská levice po r ve svtových souvislostech, kde se hlavního referátu ujal známý anarchistický aktivista Slaálek. Na mítinku zameném proti válkám pak vystoupil místopedseda ÚV KSM a poslanec Exner, za Spolenost Julia Fuíka Hroba, i poslankyn za KSM Konená. Odpoledne pokraovalo další adou seminá SOP mla seminá Od sociálních fór k nové internacionále a KSM poádal seminá Kuba mýty a skutenost, v kterém místopedseda KSM Kraja rozebral historii revoluní Kuby a své zážitky z mezinárodní brigády solidarity. Mezi úastníky zavítala i kubánská charge d affairs i zástupci Spolenosti eskokubánského pátelství. Poté až do -ZST- pozdních hodin probíhal kubánský veer plný kubánské hudby, film i mojita. Pondlí bylo pro mnohé pracovní a tak semináe Revo Solidaritu s Mariem Bangem a Mládež proti fašismu byly navštíveny leny KSM jen sporadicky, zato na seminá levicových kesan lovk a práce už dorazily posily a diskuse byla vru zajímavá. Skoro se ani nestail zaátek závného mítinku Demokracie a základní práva; proti rasismu, fašismu a diskriminaci, kde promluvil Uhl, Kotrba, poslanec Kavan a místopedseda ÚV KSM Dolejš. Jist zajímavé bylo doznání Kavana na otázku, co by se stalo, kdyby eská vláda odmítla jako nový len NATO agresi proti Jugoslávii.. Odpovdl, že neví, ale že tehdy ani nesouhlasit nešlo, že jim to bylo v podstat oznámeno Pozdní odpoledne se pak konalo na Vítzném námstí techno street party s 2 sound systémy, které konilo až kolem desáté hodiny V úterý dopoledne pak následovalo shromáždní, kde se sociální fórum hodnotilo a pipravovaly se výstupy eské sociální fórum je minulostí. Jaké hodnocení však z nho vychází? ce. Vyjádí-li se njaký levicový intelektuál proti Kub, jeho slova obhnou na stránkách levicového i reakního tisku bhem nkolika dní celou planetu. Naopak tomu ale není. Prokubánské výroky Rigoberta Menchúa, Maria Benedettiho, Oscara Niemeyera, Augusta Roi Bastose nebo Ernesta Cardenala mimo Kubu slyšet nejsou (snad s výjimkou novin La Jornada a asopisu Rebelión). Susan Sontagová se stala populární jen proto, že sprost napadla velkého Kolumbijce Garcíu Márqueze. Urážky, cenzura, pezírání - to je cena pro ty, kteí se odváží naši zemi podpoit. Média mlí nebo jen bojácn informují o prokubánském Apelu na svdomí svta sepsaném mexickými intelektuály a podpoeném i tymi nositeli Nobelovy ceny. Protikubánská propagandistická mašinérie tají a pekrucuje naše argumenty a píše o krutém zacházení s disidenty a lidmi, kteí chtjí Kubu opustit. Je vbec vzniklá polemika aspo v nem pozitivní? Myslím, že ano. Nacházíme v ní nové argumenty, posiluje nás v našem postoji, poznáváme díky ní skutené pátele. 26. kvtna letošního roku mluvil Fidel Castro více než dv hodiny k nadšenému davu desítek tisíc prostých Argentinc. Lidové masy, vnímající politické dní intuitivn, instinktivn, se nedají oklamat. Bhem každé diskuse podobné té, o níž mluvíme, se do mysli vkrádá otázka: Co dnes znamená být nalevo? Nalevo je každý, kdo si v sou- asném svt intrik a manipulací zachovává schopnost kritického myšlení, který ví, že je možné vybudovat "jiný svt" a jenž za tento "skuten jiný svt" bojuje. Na Kub se o vybudování nového svta snažíme. Netvrdíme, že náš souasný model je tím, co bychom chtli mermomocí exportovat do dalších zemí, nebo jednou provždy zakonzervovat. Ve he nyní není ani tak osud Kuby a Kubánc, ale pedevším lidé a lidskost. Lidskost musí být prioritou celé levice. Rebelión: Chomsky tvrdí, že Kuba je obtí nejvtšího a nejdéle trvajícího teroristického útoku, s nímž se kdy která zem naší planety setkala. Hospodáskou blokádou, nepestávajícími sabotážemi, nezdaenými i zdaenými atentáty, spiknutími, nevybíravou protikubánskou propagandou, tím vším spuštnou emigraní vlnou se svtová supervelmoc zaínající jen 90 mil od kubánských beh snaží Kubu zahnat zpt do ohrady rozvojových zemí, které je možné kdykoliv vydrancovat. I pes tento tlak, i pesto, že je v podstat ve váleném stavu, se ale na Kub podailo vybudovat vysplý sociální, zdravotní a vzdlávací systém, který mnohonásobn pevyšuje systémy okolních zemí, ba vtšiny zemí svta. Nicmén zeptám se provokativn: Vládne na Kub skuten taková svoboda a takové právo, které jí souasná situace dovoluje? A jaká je role ministra kultury socialistické zem v boji proti imperialismu? Abel Prieto: Kubánské zákony jsou naprosto przrané a dovolují maximální svobodu. Kuba se nesnižuje ke státnímu terorismu jako Spojené státy a jejich satelity i spojenci, na Kub nebyl nikdy vykonán trest bez spravedlivého soudu, nikdy nikdo nezmizel a nebyl muen. Kuba nepáchá perverzní zloiny, jaké osnuje severoamerické impérium. Kuba má na všechny stejné mítko. Vynáší stejný rozsudek, když zloin spáchá ernoch, mulat, bloch, chudák nebo bohá. Kuba nikdy nedrancovala jinou zemi, neznásil ovala principy mírového soužití mezi národy. Má zem se zevnímu nátlaku brání legáln a ist. Kuba, a je v permanentní válce, na zloin nikdy ani nepomyslela. Naše Revoluce stojí na etických základech, které se nemní podle módních vln, jež se ddí z generace na generaci. Kdo toto nechápe, nemže Kub porozumt. Jako ministr se snažím, aby kultura byla tím nejlepším obrazem svobody, aby se do ní promítalo a stetávalo se v ní co nejvíc názor a myšlenek, aby byla základnou naší kubánské demokracie. Naše kulturní politika se neustále vyvíjí, je stále revidována a cizelována v etných debatách tch nejtalentovanjších lidí. V naší zemi není žádný "politický komisa", jenž by dohlížel na to, co se píše v asopisech a jaké knihy jsou vydávány. Na to, co bude vydáno, co se bude promítat v kin, jaké bude divadlo nebo tanec, dohlíží jenom umlci. Máme problémy s nedostatkem financí, nkdy nás brzdí bujná byrokracie, nicmén kvalitu a rznorodost kubánské kultury mžeme zaruit, dohlíží na ni naše umlecká a spoleenská avantgarda. Na sjezdech Unie kubánských spisovatel a umlc diskutujeme nejen o kultue, ale vyjadujeme se i k dalším tématm. Hovoíme o všem, od eroze naší identity, kterou mže zpsobit turistický ruch, po vlivy umlecké tvorby na politiku a politiky na umlce. Nebojíme se psát o konfliktech, jež v naší spolenosti jsou. Nepstujeme úchylku, které se íká socialistický realismus. Snažíme se zabránit, aby se umní stalo zbožím. Nebo trh je ten nejhorší cenzor, hrozivjší, než byli cenzoi Stalinovi. Ve Spojených státech trh úpln vymazal umní šedesátých let, nií umlce, kteí nejdou s davem, tupí jejich zbran, likviduje experimenty. Vliv penz na tvorbu talentovaných umlc je neuviteln zhoubný. Talentovaní tvrci pod vlivem cenzury dolar konvertují ke služb tržnímu systému. Ti, kteí se nepodídí, jsou vyhnáni z médií a uzaveni do ghett. Levicoví intelektuálové a umlci by tento jev mli dkladn analyzovat. Rebelión: Vrame se k trestu smrti. Pro jej Kuba dosud nevyškrtla ze svého trestního práva? Abel Prieto: Kuba bohužel nebojuje s nepítelem filozofickým, ale s nepítelem, jenž mže zabíjet. Musíme chránit život jedenácti milión Kubánc a dílo tyiceti revoluních let. Trest smrti zatím potebujeme, i když jej nenávidíme. Vím, že v píštích letech jej budeme moci zrušit. Vzte, že vše, co na Kub od roku 1959 dláme, je práce pro život. Rebelión: Máte povst tolerantního a oteveného lovka. Dokonce i vaši politití odprci si vás jako intelektuála váží. Napíklad noviny El Nuevo Herald de Miami vnímají vaše jmenování kubánským ministrem kultury pozitivn. Jste vynikající spisovatel. Jak se díváte na to, že nkteí vaši generaní druhové, intelektuálové, dokonce i pár vašich bývalých pátel, se ke kubánské revoluci obrátili zády? A co íkáte tomu, že mezi v dubnu na Kub odsouzenými jsou i spisovatelé, teba Raúl

5 20 KULTURA ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 5 mi. Baa se vzhlížel pedevším v metodách amerického taylorizmu - zpsobu organizace práce, který byl zamen na odstranní zbytených pohyb a co nejdokonalejšímu pizpsobení se stroji. Pedstava skutené kultivace zamstnance a vytvoení píjemného pracovního prostedí mu byla zcela cizí. Baovi zamstnanci nebyli jeho poddanými jen v dob práce, ale i ve volném ase: Ušetené peníze si museli ukládat na konto v jeho bance, museli nakupovat potraviny v jeho koloniálech, zatímco ped družstevními obchody postávali Baovi špiclové, Baovi inspektoi kontrolovali domácí život jeho zamstnanc, zda se dobe starají o svj byt i domek, po restauracích ve Zlín chodily Baovy Z rozhovoru Abela Prieta (1950), spisovatele a souasného kubánského ministra kultury, pro španlsky psaný levicový internetový asopis Rebelión. Rozhovor byl publikován v lét roku Kráceno. CO DNES ZNAMENÁ BÝT NALEVO? Rebelión: Zanme hned tím nejpalivjším. V dubnu byli na Kub odsouzeni k smrti ti únosci a k dlouholetému vzení "disidenti", obvinní z innosti na objednávku jednoho protikubánského spolku. Tento verdikt vyvolal skutenou boui v adách svtové levice. Saramago, Sergio Ramírez nebo Galeano odvolali (i když ne všichni stejn razantn) svoji podporu kubánské revoluci. Susan Sontagová a García Márquez se vzájemn stetli ve svých rozdílných prohlášeních. Noam Chomsky a Howard Zinn protestovali proti rozsudkm kubánské justice, ale i proti severoamerické protikubánské šikan. Redaktoi Rebelión se mohli seznámit s množstvím polemických text i s vysvtlením Fidela Castra. Nemžeme se ale zbavit dojmu, že kubánský in byl neprozíravý, že Kuba rozdlila levici, rozložila dosud semknuté svtové hnutí proti imperialistické politice Spojených stát. Co vy o tom soudíte? Abel Prieto: Myslím, že nelze zevšeobec ovat. Diskuse, která se objevila na stránkách levicových list má víc odstín, nejen ty, které byly zmínny. Vím, že mnozí, kteí dnes zaujímají vi Kub nenávistné postoje, své názory po ase zmní (veejn nebo v tichosti), že uvidí vci jasnji. Všichni spravedliví lidé, a už levicov smýšlející nebo ne, politicky organizovaní nebo bez politické píslušnosti, musí pochopit, že malá Kuba dnes prochází jedním z nejtžších období svých djin a že se musí bránit, je-li ohrožena její existence, je-li proti ní vedena nevybíravá agrese destruktivním monstrem, které chce vládnout svtu, že se musí bránit i velmi tvrdými prostedky, jež však nejsou nelegální. Je teba mít na pamti, že "boue", o níž mluvíte, "boue v adách svtové levice" byla spuštna pravicí, novinami a asopisy v jejích službách. Ve Španlsku byla debata o Kub jednoznan ovlivnna blížícími se volbami a snahou moráln oslabit všechny levicov smýšlející lidi, kteí se angažují v boji proti válce v Iráku a pravicové španlské vlád. Pravicová média kladla absurdní otázku: "Jestliže se angažuješ v boji proti válce, pro se nevyjád- íš k tomu, co se dje na Kub?" Spousta lidí se snaží k tomu, co se na Kub stalo, okamžit vyjádit. Vyjadují se, aniž by si svá slova promysleli, což mi pipomíná vtip, jejž mi ekl jeden mj pítel z Mexika: inspekce kontrolující spotebu alkoholu a sexuální chování jeho zamstnanc. Ani jeden z Ba nebyl rozhodn žádný demokrat. Jan A. Baa byl prokazatelným obdivovatelem nejenom H. Forda ale také B. Mussoliniho, ve své knize Budujeme stát pro 40 milion navrhuje zavírání nezamstnaných do pracovních tábor. Samostatnou kapitolou - by ne zcela prokázanou - je jeho spolupráce s nmeckými okupanty, podpora politické fašizující pravici po mnichovu a fantaskní plán s Baánií - územím, které zakoupil v jižní Americe a kde mly - samozejm jako jeho zamstnanci - pracovat milióny ech po vysídlení ze stední Evropy. Není teba zdraz ovat že v Baových podnicích, byla zakázána innost odbor a komunistické strany (Baa íkal uznávám jen jednu organizaci - svj podnik ) a že Zlínu vládli pouze lidé zvolení na Baov kandidátce. Pomry v závodech kriticky popsal již tehdy T. Svatopluk svým románem Botostroj. Jistže ml Bav systém na svou dobu i progresivní aspekty, není možno zamlovat vysoké platy jeho zamstnanc, sociální jistoty, možnosti vzestupu i levnou kvalitní obuv. Jako celek se ovšem jednalo o vysoce koistnický systém a adu jeho metod je dnes nutno odmítnout. hec Paní uitelka vyvolá žáka: Rychle odpovz, kolik je dva plus dva? Žá- ek odpoví: Pt. Paní uitelka se zasmje. Pt? A žáek dodá: Chtla jste, abych odpovdl rychle, ne pesn. Protikubánská propaganda neustále opakuje výrok, že "Kuba porušuje lidská práva a utiskuje a popravuje mírumilovnou opozici", opakuje jej tak dlouho, že spousta lidí upadla v delirium a zaala mu vit. Tím, kdo je utiskovaný, je pitom práv Kuba, zem opuštná "páteli na vné asy", opuštná i ástí svtové levi- Úastnilo se ho pes 120 lidí ze 4 politických stran, desítek rzných skupinek, od mládežnických až po odbory. Na street party bylo okolo 200 lidí. Ale paleta organizací nepedstavovala bohužel žádný prez sociálním hnutím v naší zemi, chybla aktivní ob- anská sdružení spjatá s konkrétními, práv ešenými problémy, jak ve své kritice zaznlo správn z úst SAB, která se však zmohla jen na kritiku. Nemohu ale souhlasit s dalšími tezemi, že celá akce byla zbytená, spojená s úastí jen nkolika málo sekt a sektiek. Proces vytváení sociálních fór není jednoduchý a pímoarý, je dlouhodobý a nemžeme ekat velké úspchy hned napoprvé. Navíc když velkou roli sehrála mlenlivost médií (mimo Halo novin a Britských list) pkná ukázka objektivity noviná a souasné propagandy Ale my se pece nebudeme držet hesla Kdo nic nedlá, nic nezkazí Další okruh problém se týkal zejména kritiky KSM. Mohu souhlasit s adou vyených tezí kritizujících uritou uzavenost KSM (sektáství), konkrétní kauzy, dvojí tvá, pípady splývání se státní mocí i nkterou praktickou politiku, jak zaznlo nap. ve vystoupení Ondry Slaálka. Konstruktivní kritika a sebekritika je nanejvýš dležitá a to, jak nás vidí jiní, pomže zlepšovat nejen náš obraz, ale i nás samotné. Nemohu souhlasit ale s až rasistickým požadavkem, zda-li by nemohly jet do Londýna nkteré autobusy v jiný termín, aby se jejich úastníci náhodou nepotkali O prodlouženém víkendu 25. až 28. záí se v Praze pod heslem Jiný svt je možný! uskutenilo první eské sociální fórum. Tato v R první vlaštovka vychází z tradice Evropského sociálního fóra (ESF), které se potetí sejde 15. až 17. íjna v Londýn. Stejn jako Svtové sociální fórum (poprvé 2001 v brazilském Porto Alegre) šlo o veejnosti otevenou alternativní konferenci sociálních hnutí. Na eském sociálním fóru po ti dny probíhaly mítinky, semináe a diskuse kolem tí tematických os, shrnujících hlavní problémy dneška: proti válkám sociální solidarita, jiná globalizace a udržitelný rozvoj; proti neoliberalismu a privatizaci demokracie a lidská práva; proti rasismu, fašismu a diskriminaci. Zúastnily se zde známé osoby jako sociolog a publicista Jan Keller, lidskoprávní aktivista a redaktor Práva Petr Uhl, místopedseda eskomoravské komory odborových svaz Zdenk Málek, poslanec a bývalý pedseda Valného shromáždní OSN Jan Kavan, místopedseda Poslanecké snmovny Parlamentu R Vojtch Filip, poslanci Jií Dolejš a Václav Exner, ale také známí pedstavitelé anarchistických hnutí Ondej Slaálek a Matj Pálka, ekologický aktivista Petr Štpánek, pedseda SDS Milan Neubert, redaktor Britských list Štpán Kotrba a další. Semináe ke konkrétním problémm s dalšími osobnostmi zorganizovaly nap. Sdružení nájemník, iniciativa SOS student, mládežnická levicová a kesanská sdružení. Kulturní program zahrnoval street technoparty v Dejvicích, rockový koncert v klubu Delta i kubánský veer, jehož se zúastnila také chargé d'affaires Kuby Aymée Hernández. Na závr se v úterý uskutenilo shromáždní sociálních hnutí, které mlo za cíl pemnit probhlé diskuse v akci a shodnout se na výzv k aktivitám namíeným práv proti válce, neoliberalismu i rasismu. eské sociální fórum vytvoilo prostor pro mnohostranný dialog parlamentní i mimoparlamentní politiky i pro alternativní kultury. Za velký klad organizátoi považují úast len hned ty politických stran od vládní SSD, pes opoziní KSM až po mimoparlamentní Stranu zelených a Stranu demokratického socialismu. Organizátoi vyjádili s njakým bolševikem. To už bylo moc i na organizátory. KSM, která pevzala významnou ást organizaní i finanní tohoto fóra, se za celou dobu konání nepokusila nijak o dominanci, naopak, nechávala tolerantn mluvit ostatní. Tolerantní vli ke spolupráci deklarovala již nesíslnkrát. Nezbývá než doufat, že na III. Evropském sociálním fóru v Londýn pispjí všichni pozitivn naladní úastníci i k tomu, že další eské sociální fórum bude ješt pestejší, otevenjší, s vyšší úastí i s vyšším dopadem na spolenost. My budeme nejen doufat, ale na tom cíli i tvrd pracovat. Zdenk Štefek V PRAZE SE KONALO ESKÉ SOCIÁLNÍ FÓRUM své uspokojení nad tím, že se v rámci jednoho fóra sešli lidé naprosto odlišných postoj. V diskusi Proti válkám napíklad zaznla široká škála názor na to, jak jim zabránit. Objevily se výzvy k pokraování poklidných protiválených demonstrací, ale také hlasy volající po bojkotu subjekt, které se zapojují i jakýmkoli jiným zpsobem podporují války, nebo dokonce po stávkách jejich zamstnanc. Organizátoi z Iniciativy za sociální fóra nabízejí své zkušenosti, pokud dojde k uspoádání sociálních fór i v dalších mstech eské republiky. Praha také kandiduje na poadatelské msto píští mezinárodní pípravné schzky ESF 2005, které se uskutení na podzim 2005 v ecku. Pipravována je i tém dvstlenná výprava na 3. Evropské sociální fórum v Londýn. Tisková zpráva

6 6 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE DISKUSE 19 BOJ KSM PROTI FAŠISMU NA KLADENSKU POKRAUJE Rostoucí aktivita mladých komunist na Kladensku, kteí v podstat jako jediní spolu s nkterými anarchistickými skupinkami vystupují proti fašismu, vyvolala reakci ultrapravicových skupin, které se rozhodly v duchu své tradice pro pímé zastrašovací akce proti lenm KSM. Vytvoily si vlastní webovské stránky (www.geocities.com/aakladno), na kterých oce ují aktivitu KSM a zve- ej ují adresy a osobní data odhalených antifašist.. Lavírují úzce na hran zákona, takže nevyzývají k fyzické likvidaci, pouze ke krátkému procesu s každým antifašistou, který se na Kladn objeví. Není to jediná stránka, kde jsou shromažovány informace o levici existují i další rozsáhlé databáze levice pro úely pogrom a sbírky propaganích fašistických materiál, jako nap. Je až s podivem, jak bezzubá je veškerá justice k tak okázalé propagaci následovník Hitlera Komunistický svaz mládeže klade boji proti fašismu maximální draz. Již po V. sjezdu KSM byla vytvoena speciální skupina, která se zabývá monitorováním innosti fašistických a ultrapravicových organizací na internetu a využívá i všech právních možností k jejich postihování. Ale odhalováním fašist na webovských stránkách boj proti fašismu nekoní. Naopak. Proti fašismu je teba se postavit i v pímých akcích, na ulicích, školách a pracovištích, a také v podob systémových prevenních zmn, které by odstranily podhoubí fašismu, jako je nezamstnanost, bída, politikaení. Výsledky posledních voleb za hranicemi v Nmecku to ukazují více než reáln. Fašismus není názor, ale zloin. Protifašistický leták KSM Kladno Svtová federace demokratické mládeže v Praze Obrovským ocenním mezinárodní pozice Komunistického svazu mládeže se stalo schválení místa zasedání evropských a severoamerických organizací Svtové federace demokratické mládeže. Na základ nabídky KSM se tato nejvtší mládežnická pokroková organizace svta sejde v prosinci v Praze. A aby to nebylo málo, zárove probhne v Praze i pípravný mítink evropských organizací na XVI. Svtový festival mládeže a studentstva, který se uskutení v srpnu 2005 ve venezuelském Caracasu. Více info: Z HISTORIE POKROKOVÉHO HNUTÍ MLÁDEŽE Ke spolupráci eskoslovenské a nmecké mládeže V souasnosti jsme svdky neustále rozpoutávaných antikomunistických kampaní. Ukazuje se, že promyšlen organizovaných. asto se setkáváme s pomluvami, s hanobením i zkreslováním mnoha fakt z nedávné historie. Do té patí i historie pokrokového hnutí mládeže. Ta je mimo jiné i zamlována. Ne náhodou. Kritici by museli piznat mnoho pozitivního, co bylo ve prospch mladé generace eskoslovenska vykonáno v uplynulých desetiletích. Nahlédni milý tenái, nap. do historie Socialistického svazu mládeže, konkrétn do jedné oblasti innosti a to mezinárodních vztah a pesnji eeno ke spolupráci eskoslovenské a nmecké mládeže. Další ádky T zavedou do roku 1974, tedy pesn, co se na tomto úseku innosti odehrálo ped ticeti léty. Jde jen o struné vyíslení fakt. V msíci dubnu zmínného roku pijela k nám delegac ústední rady Svobodné nmecké mládeže(fdj), která se v Praze setkala s funkcionáským aktivem SSM, navštívila mladoboleslavský okres vetn AZNP. V závreném komuniké bylo uvedeno, že byla pijata dležitá opatení k další spolupráci, nap. k rozšíení socialistické ekonomické integrace. Jako dobrý píklad byla uvedena innost mezinárodních brigád, zejména z Nmecké demokratické republiky na stavb elektrárny Tušimice II. 8.kvtna byl v Berlín, v mstské ásti Pankow odhalen památník Julia Fuíka za úasti delegace ÚV SSM. V rámci tzv. Zeleného programu odjel 30.ervna do NDR Vlak družby s 330 nejlepšími mladými mechanizátory, orái, s chlapci a dvaty, kteí dosahovali nejlepších výsledk v zemdlství. Bhem týdenní cesty se setkali s mladými zemdlci z NDR a navštívili zemdlskou výstavu Agra v Lipsku. V ervenci pracovala v závod Orion v Praze-Modanech brigáda mladých z Berlína. V srpnu odjelo do NDR na 300 mladých z SSR, kteí v jedenácti autobusech ( srpna) navštívili Drážany, Berlín, Postupim, Lipsko, Sachsenhausen. Mimo jiné zavítali i do pionýrských tábor. Pesn tentýž poet mladých Nmc ve Vlaku družby pijel do SSR ve dnech záí. Zúastnili se u nás oslav 25.výroí vzniku NDR. Navštívili mnohé závody, zajeli do osmi okres Stedoeského kraje, byli v Lidicích, na Karlštejn i v Karlových Varech. Ano, to jsou nkterá fakta o spolupráci s mládeží NDR. Byla rozvíjena spolupráce s nmeckou mládeží i ze Západního Berlína. Ta byla podepsána 7.3. mezi pedstaviteli ÚV SSM a mstským pedsednictvem Svobodné nmecké BAA - VZOR DNEŠNÍCH PODNIKATEL? V minulých dnech zažila eská republika významnou návštvu: Na pražský hrad pijel oslavit své devadesáté narozeniny Tomáš Baa, syn stejnojmenného otce, zakladatele svtoznámých obuvnických podnik ve Zlín. V zái kamer v nadšených komentáích a dokumentech oslavujících úspchy podnikatelského rodu Ba, který se stal legendou první republiky, se zapomíná na nkolik mén potšitelných rys jeho podniku. Pedn Baovy závody byly totalitním systémem par excelence. lovk zde byl pouhou souástí stroje, jejichž nemilosrdnému tempu se musel pizpsobit. Základem všeho byl bžící pás a všudypítomná kontrola na jedincem. Všichni se shodují, že zde panovalo vražedné tempo, na obd i na vykonání tlesné poteby byl pesn vymezený velmi krátký as. Za každou chybu a opoždní v práci byly finanní tresty. Zamstnanci byli pod lákavou nabídkou pracovního postupu vyzýváni k donášení na sebe navzájem. Kdo se opozdil jen o minutu, již se do továrny nedostal a byl celý den bez práce, což bylo opt trestáno finanními srážka- mládeže Západního Berlína. A podobn tak i spolupráce mládeží Nmecké spolkové republiky. V dubnu 1974 byla v Praze pijata delegace Socialistické dlnické mládeže NSR. V záí v eskoslovensku dva týdny pebývala delegace Svazu studentstva NSR. Jednala s pedstaviteli eskoslovenského studentského hnutí a besedovala s vysokoškoláky. Na závr jejího pobytu bylo podepsáno komuniké, z nhož vyplývalo, že existují podmínky pro rozvoj spolupráce student obou zemí. 17. íjna pijali pedstavitelé ÚV SSM delegaci spolkového vedení Socialistické dlnické mládež NSR. Také s touto delegací byl podepsán dokument o vzájemné spolupráci mezi SSM a touto organizací nmecké mládeže z NSR. Takovýchto fakt je možné pinášet ne desítky, ale stovky. O tch se naši souasní novinái, ale i další, nezmi ují. Pro asi? Museli by piznat mnoho kladného z innosti pokrokových organizací mládeže, které u nás existovaly od roku 1945, a to byl Svaz eské mládeže, Svaz slovenské mládeže, eskoslovenský svaz mládeže, Leninský svaz mládeže a v tomto pípad Socialistický svaz mládeže. A to není vbec jejich cílem. František Kovanda

7 18 DISKUSE ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 7 Pro se zabývá njakým cyklonovým obdobím? Bude zázrak, když pežijeme píští hurikán a on se stará o budoucnost, o které ani nevíme, zda vbec nastane? Jenže Fidel se samozejm o budoucnost stará. Ostílený bojovník, který tisíckrát zvítzil a do tisíc dalších tažení se vrhá. Že tch 2000 a nco školiek napájených sluneními panely nebude mít problémy s elektinou, protože je po dobu vichice bezpen uloží. Že musíme zdokonalit radary, kolik stojí to a ono, že musíme s cyklony poítat v plánech naší bitvy idejí, atd. Shodila jsem své zoufalství a šla zajistit okna s další dávkou dvry. Vždy s národem Fidel o Kub mluvil, jako by to byla mstská tvr. Jeho píslovená znalost ísel dosáhla v sobotu nepedstavitelných rozmr. Soudruzi z vlády a dr. Rubiera se cítili jako u permanentní zkoušky. Pozor na to klikování sever, jihozápad, nelze se na to spolehnout. Nevím, kdo asi v tchto dnech podepisoval úední listiny, kdo schvaloval velvyslance nebo kdo se zabýval interními detaily mé zem. Fidel byl naladn na stejnou strunu se svým národem. Mla jsem pocit, že mi Fidel radí, abych cítila jistotu a pipravila se na to, co se blíží. Vím, že mnozí si dokonce v dobré víe myslí, že v tom nespoívají úkoly pedsedy Státní rady a Rady ministr, že k tomu máme velmi efektivn fungující sbor civilní obrany a Meteorologický ústav. Jenže kolem Fidela se na Kub odehrává pozoruhodný zázrak souznní. Vše se naladí na stejnou vlnovou délku: rádiové a televizní vlny, celý národ a Fidel, který není ochoten pipustit, že by nebyl úasten na událostech, jimiž národ žije jen proto, že ped staletími vymyslel jakýsi Evropan ti velmoci, nebo proto, že svt je plný necitelných prezident, kteí se obklopují papíry, hlasy a servilností. Castro rozdával jistotu V sobotu tedy Ivan putoval ostrovem Caimán Grande a jeho trasa nás vážn ohrožovala. Ale Fidel nás svým úsmvem a výrazovým bohatstvím pohledu dotlail k pocitu podmínné jistoty. Nevím, existuje-li ve svt jiný prezident, který zmrazí své funkce, aby mohl stát po boku oban, i jiná televize, která by pestala vysílat nesmyslné komerní reklamy a zmnila program tak, aby z nj uinila prostedek posledního spojení mezi mezi lidmi tváí v tvá pírodní katastrof. A Ivan se zatím blížil z jihu a svou skvostnou bílou spirálou ohrožoval naše kehké pobeží. Kdyby prošel pes Kubu, zstala by po nm bezpochyby zniená zem. Vc, kterou jsem vbec nechápala, byly úvahy o obnov. Prý že jsou zásoby vody, potravin a paliva zabezpeené, že jsou slepice chránné, a že továrna na stešní krytiny vyrobila krytinu...pro vnjšího pozorovatele to mže vypadat jako naprosté šílenství. Ale na Kub a s Fidelem je takové šílenství tou nejrozumnjší vcí. S Fidelovým úsmvem vetknutým do nadje žijí všichni s vírou, že Ivan naše úsilí nezmaí. Hurikán to vzdal V nedli se Ivan rozhodl, že na kubánskou pdu nevstoupí, a vydá se Yucatánskou úžinou. V bezprostední blízkosti nejzápadnjšího výbžku ostrova, který pocítí vichry hurikánu, to ano. Tém všechny cyklony pecházejí pes Pinar del Río, Pána hurikán, jak ho nazval Fidel. Píhodná anticyklona na severu se naštstí zachovala velmi staten a já myslím, že by si zasloužila, abychom ji njak pojmenovali, co teba Vladimíra... Do nejohroženjší oblasti zem se zatím vydal druhý anticyklon, Fidel, aby osobn zkontroloval všechna bezpenostní opat- ení stejn jako vždy v posledních 45 letech, kdy jsme mli to štstí žít s piinním jeho zkušeností a odvahy. Ivanovo oko se dobe rozhlédlo a usoudilo, že není vhodná chvíle stanout tváí v tvá starému gladiátorovi Fidelu Castrovi, který se nezalekne jeho vtrné a dešové stopy, a že je zde zvláštní skupina lidí, kteí se stejn jako zohýbané lilie znova zvednou. Znovu se zvednout, to je pro Kubánce emeslo. emeslo, k jehož zvládnutí nás donutila nenávist a zpupnost. Vykládají nám o demokracii! No, nevím, ale pochybuji, že by existovala vtší demokracie než ta, kde prezident zem usedne, aby si s národem povídal z oí do oí prostednictvím obrazovky a nebojí se, že ekne njakou hloupost, nebojí se, že lidé uvidí jeho šediny a vrásky, nebo že mu vyklouzne mikrofon. Musel být s námi stejn jako ve všech tžkých chvílích. Ivan se požene ke Spojeným státm, aby tam zbsile vyprávl, že ostrov Kuba je nedotknutelný. Protože je to ostrov svta. Trvalá revoluce Prý že není permanentní revoluce! Kdo vidl Fidela hovoit o plánech na pípravu pomocných uitel, nebo o poítaových klubech, nebo o promnách hurikánu, vidl autentickou trvalost nekonené revoluce. V pondlí, uklidnna pomalým šumním lehkého dešt, propadla jsem melancholii pi pomyšlení, že Fidel nemže pomoci nést všechna neštstí svta, a že jedinou alternativou, jak se dobrat štstí, je solidarita. A pak jsem se dozvdla, že venezuelský prezident Hugo Chávez daroval malé Grenad, zpustošené Ivanem, milion dolar. Vida, teba je nový zpsob vlády nakažlivý a mému kontinentu zane vládnout zodpovdnost, láska a pravda. Celia Hart NKTERÉ ASPEKTY PRÁCE KSM MEZI MLÁDEŽÍ Práce s mládeží by mla patit ke stžejním oblastem innosti každé mládežnické organizace, alespo takové, která má v úmyslu skuten pracovat s lidmi a pro lidi a ne jen získávat dotace a teplá místeka, jako jsme tomu svdkem u Mladých konzervativc nebo u Junior klubu kesanských demokrat, Liry ale z ásti rovnž u Mladých socdemák. S vdomím, že o této problematice existuje zdailý, pomrn zevrubný dokument KSM pijatý na pedposledním sjezdu, vnovaný formám,metodám i obsahu práce nejen s levicovou mládeží, ale s veejností vbec, uvedu ve svém lánku jen nkolik myšlenek práv k problematice práce s mládeží. Pi kampaních je teba odlišit obsah a formu sdlovaného a za druhé nepodcenit ani jedno z nich. Nejprve k obsahu. Mládež sice pedstavuje uritou sociální skupinu stojící mezi tídami, ale netvoí v souasnosti jeden kompaktní celek. V obecné rovin lze rozlišit dv základní skupiny: 1) modrá princátka, která na brigádách u známých vydlávají K a k osmnáctinám dostanou bavoráka. Jejich poteby, zájmy a stanoviska se s vtšinou tžko kdy shodnou (snad s výjimkou fotbalové i hokejové euforie po Mistrovství Evropy nebo po Olympiád), a 2)ohromnou masu mlící, no nkdy i mluvící vtšiny. Mladí komunisté musejí své úsilí zamit práv na onu druhou skupinu mladých. Mládež jako celek (nebo alespo její vtší ást) obecn pálí vedle specifických problém také to, co bžného obyvatele R stále rostoucí ceny, nízké mzdy, stále dravjší sociální sí, nedostatená bytová výstavba ( tedy alespo v pimené cenové kategorii) aj. Navíc ovšem existují ješt speciální mládežnické problémy. Sem patí otázka financování vzdlání. Proti nmu se staví nejen levicoví aktivisté, ale také apolitití mladí nebo dokonce lidé s pravicovou orientací. Senátem navrhované školné dává KSM obrovskou možnost ovlivnit masy mládeže, protože oficiální struktury akademické spolky, senáty, rada rektor VŠ i organizátoi Týdne neklidu školné podpoili, ale proti je, alespo podle statistik obsažených ve studentských asopisech, pes 70% mladých student. Ne náhodou vylezli politikové ODS (ti Obvykle demagogické strany) ze svých korupcí prohnilých a tudíž smrdutých brloh se školným v dob konce akademického roku. Když študáci uvidí, že komunisté nejsou démoni, že se snaží pomoci, zanou pochybovat o dalších dogmatech a tabu, které slýchávají. Dležité je ovšem nejen pravici pehlasovat v parlament a bojovat proti školnému, ale taky to umt náležit zúroit, prodat. Specifickým problém mládeže je dále problém sehnání zamstnání, nebo v souasnosti mají absolventi v dsledku chybjící praxe problém sehnat práci nebrigádního typu i odpovídající jejich kvalifikaci. U stedoškolák by se hybným tématem mohl stát boj proti dvoufázové maturit, u u zajištní nástroj, pracovního odvu, boj proti zneužívání jejich práce a za spravedlivjší odm ování pi praxi, u mladých rodin dostatek cenov dostupných byt, uritá státní dotace pi poízení si dítte ( na což je nyní poteba rozjezdová ástka K nepoítaje další prbžné výdaje). Mnoho mladých se nemá kde odreagovat, pokud za zpsob odreagování nepovažujeme drogy, hospody nebo herny. Vtší význam pikládá mladší generace ekologickým tématm(nap. preference hromadné dopravy, alternativní energie, zájem o celoplanetární témata), boji proti diskriminaci a válce. Mnoho mladých se kriticky staví k velmocenské politice USA, Nmecka, Izraele a dalších imperialistických center, i ke kapitalistické globalizaci, což ukazují také poslední statistické przkumy. Druhou vcí je forma psobení na mládež. Mladí dávají pednost moderním formám komunikace, proto je dležité modernizovat grafickou podobu svých materiál, hudbu, režii pedvolebních shromáždní, používat více masová média, hlavn internet, aspo dokud ho nezcenzurují, picházet s neotelými nápady, diferencovat materiály dost dobe pedstavitelné jsou rudý komiks, manga, kapela, poítaové hry, plakáty typu Majakovského geniálních dl z obanské války atd., dobré by bylo nabídnout ve- ejnosti mladé politiky, ale ne pevažujícím stylem, že se do popedí rvou rzní kariéristé, kteí v žádné stran vbec nejsou nebo tam vstoupili kvli nárstu preferencí, ale názorov patí nkam do Unie svobody nebo sociální demokracie. Šanci musejí dostat pouze ti lidé, kteí slovy i iny dokázali, že si ji zaslouží. Klíová je aktivita organizace i jednotlivce na veejnost. Podstatné je nenechat dospívající dti a mládež vlivu médii, pravicových rodi, uitel, kolektivu. Chodit za mládeží a mezi mládež, a to i na školy, do továren, na koncerty, do ochotnických divadel, na poítaové turnaje, do sportovních oddíl, prost nebát se osobního kontaktu zde jsou dobré akce pro dti u rzných píležitostí, pokud to jde nejlépe pod vlastní hlavikou. Je nutné si ovšem uvdomit fakt, že snaha oslovit všechny je utopická, k tomu není ani dost sil ani prostedk. Lze diferencovat urité skupiny mládeže ( Podotýkám, že jde o uritou ideální klasifikaci, v reálu jsou tyto skupiny promíchány): a) Dti ty se musejí oslovovat zájmovými akcemi pro dti a mládež jako jsou letní tábory, sportovní hry, výlety, matche v pexesu i ostatní soutže (draí doup), zábava organizovaná na arodjnice, dárky na Mezinárodní den dtí, taktéž aktivitou soudruh v masových dtských organizacích. Tady asi nejvíc KSM potebuje materiální podporu strany. Dnes pro dti a mládež mnoho akcí není a to, že komunisti, popíp. mladí komunisti nco dlají je oddémonizuje a ukáže, že jsou jediní ochotni a schopni nco pro lidi dlat. b) Apolitická zlatá mládež má vtšinu názor od rodi, uitel nebo z televize a jejím cílem je v prvé ad užívat si života (paí, bere drogy atd.). Vtšinou jde o 15 19leté, kteí jsou živeni rodii a sociální problémy vtšinou nevidí. Tady je psobení nejlehí pes kamarádství, spolená témata aj. Jakmile píslušník tohoto typu mládeže píjme komunistu jako lovka, zane ho brát, dovede pak pejímat i levicové hodnoty, protože pedtím v podstat žádné neml. Zde lze využít i vzpoury, kterou nkteré typy v pubert procházejí, jejich negativismus proti rodim,

8 8 ZE ŽIVOTA ORGANIZACE HISTORIE 17 establishmentu aj. doplnit o pozitivní aspekt: pro komunismus. Jinak se po vzpoue jedinec vrátí do vyjetých kolejí apolitismu nebo dokonce pravicového aktivismu to je problém anarchist a trockist, kteí schopnost dodat onen pozitivní aspekt nemají a vzhledem k známým skutenostem ani mít nemohou. Výše zmínné ádky jsou vnovány spíš individuální práci, kolektivn je lze oslovit nkterými petiními akcemi a hlavn zájmovkami paby, disko aj. vtšinou bez hlaviky nebo i s hlavikou. Nutno íci, že ze zlaté mládeže vtšinou vdí politití aktivisté nevzniknou. c) Kariéristé asto pocházejí z vyšších tíd, jde jim o kariéru a peníze, zde záleží spíš ist na nich, zda se zmní, obecn lze pístup k nim oznait symbolickým axiomem: lopatou do hlavy d) Mlící vtšina název není zcela pesný, napíklad ve velkomstech jsou nkdy i poetnjší ad b), ale termín v podstat vystihuje charakter této skupiny. Jde jednak o tzv. usedlou mládež ást dlník nebo venkovskou mládež, kteí vyznávají tradinjší hodnoty (práce, rodina, myslivost ad.) dále o tzv. specialisty ti se vnují svému (programování, technika, sport, studium, jazyky, ale i práci v sociálních organizacích, kde pomáhají potebným) o jiné se moc nezajímají. Na druhou stranu tolik nepodléhají propagand režimu. Složité je se k nim propracovat, protože jsou obtížnji oslovitelní. Asi nejúspšnjší je osobní kontakt, ale jsou schopni i pijít na shromáždní a pedevším v klidu si vyslechnout názory druhých, o kterých pemýšlejí. Celkov by klidn mohli být na levici, kdyby za nimi nkdo šel, kdyby slyšeli rozumnou alternativu stávajícího marasmu. Patí mezi potenciální stoupence komunist. asto pijímají i sociální aspekt minulého režimu, KSM naopak vidí jako podobnou ostatním stranám. Slyší na individuální práci i na kampan. e) Sociáln problematická mládež jde o tu ást mladých lidí, kteí pati mezi sociáln nejpotebnjší, ale paradoxn se s nimi prakticky vbec nepracuje. Jde jednak o rzné závislé (alkoholiky, feáky, gamblery), nezamstnané v sociáln nejslabším prostedí, fyzicky a mentáln postižené, velké procento mladé romské populace, sqattery). Lze sem ale nkdy za- adit i svobodné mladé matky bez zaopatení, pouliní dti, mládež s níž se rozešli píbuzní i pracující z finann nejpodhodnocenjších profesí. Pokud neupadli do letargie je možné je aktivizovat. Pístup k nim bývá lehí než ke skupin d), nkdy i lehí než b). Dležitá je nejen jejich aktivizace, ale i pomoc jim. Zde se setkáváme s pocity zbytenosti, vyazení z tzv. úspšné spolenosti (mnohdy jsou takové pocity umle vytváené práv pod vlivem kapitalistického systému). f) Aktivisté - jsou mladí nejen organizovaní v hnutích, stranách, sdruženích, ale všichni, kteí pemýšlejí a zajímají se o politiku i o podobná témata (vetn tzv. intelektuál). Jejich oslovení je nejjednodušší, ovšem nkdy již mají vytvoený pokivený názor, kterého se nezbaví (viz FSA). Dležité ale je i u nich dodání jim argument, informací, pravidelná práce, poskytování jasných, zásadových, alternativních stanovisek. KSM má nejvtší šance u skupin d), e), f), ale možnosti jsou i u skupin a),b). U c) peváží spíše ešení lopatou do hlavy. Metod práce mže být celá ada od nenásilného individuálního vlivu, pes kampan, psobení tiskem, zájmovou innost, až po akce. Nejsilnjší zbraní jsou podle mého názoru informace a solidarita. Odlišnosti pístupu, dokonce drobné nuance vyžadují, jak jednotlivé sociální množiny uvnit skupiny dtí a mládeže, tak i jednotlivci. Dležité je mít systém, jasno v obsahu a tento obsah podávat odpovídající formou. Být v tom, co dlá komunisty, zásadovými, pestat s pohodlnictvím a sobectvím, ale oteven se bavit i s lidmi s jinými názory, pesvdovat je. Je teba odložit veškerý byrokratismus, pohodlnictví a oportunismus. Pro ty pi práci s mládeží není místo. Domnívám se, že celorepubliková zásadová, avantgardní, komunistická organizace mládeže - KSM, opírající se o budoucí Pokrokovou frontu mládeže je jedinou cestou, jak vytvoit z beztvaré roztíštné masy mladých lidí tleso, které se stane pokrokovým motorem v eské republice, pestane být skupinou, kterou se dnešní režim ohání. Je teba se ješt více zaktivizovat, jít srdcem za správnou vcí. Zastávat a prosazovat sociáln spravedlivé myšlenky není dnes vbec jednoduché, ale komsomolskou cestou je pravda a i pes pekážky k ní svou inností KSM smuje. JKA Svtová federace demokratické mládeže v Praze NA FIDELA IVAN NEMÁ (Jak Kuba prožívala nedávný útok hurikánu) Ti dny úzkosti. Celá zem na nohou...vtšinou bez modlení. Neporazitelný Ivan rozcupoval kehké karibské ostrovy. Ty, na nž si nikdo ani nevzpomene, pokud se o nich naanané západní zpravodajství nezmíní v souvislosti s njakou pírodní pohromou. Ivan nesl pídech špinavých historek z carského Ruska a ješt špetky ehosi navíc. Vichr o rychlosti 250 km/h, dokonalá a vyvážená struktura, ze které se našim expertm ježily vlasy na hlav. Ivan se narodil ve východním Karibiku, otel se o Venezuelu, Grenadu, Jamajku a každý kousek pevné zem, který mu ležel v cest. Kubánský ostrov se se svou štíhlou a uvolnnou siluetou svdn protahuje Karibikem. Kdo chce vstoupit do Mexického zálivu, nemže na nj nenarazit. Ze zempisného úhlu pohledu je Kuba královnou Karibiku...asi jako ve vyprávní o Salgari, jež nám v mládí vhánlo slzy do oí. Bestie se ke Kub pibližovala v pátek z prohnuté strany jako k dobrému jezdci na hbet. Naši vdci se mohou pochlubit udivujícími schopnostmi. Musejí umt sestavit modely a pesvdit stále informovanjší veejnost. V mé tvrti panoval všeobecný ruch, pršely návrhy koho kam pesthovat, rady co vait, aby nevadil výpadek elektiny, plynu a vody. Proezávaly se stromy, zabed ovala okna a dr. Rubiera byl v tch dnech hotový Robert Redford. Neexistovala meteorologická pedpov, kterou by neznal naprosto každý. Telefonáty, zpráviky, šeptanda cestou do obchodu. V sobotu pipomínala Havana mraveništ. Sousedé uezávali vtve trící proti oknm, penášeli domácí elektrospotebie na bezpená místa. Šest odpoledne a prezident hodil na ti noci za hlavu všechny oficiální povinnosti, aby spolu s lidmi prožíval zvsti o Ivanovi. Cítili jsme, že je Fidel s námi. Takový on je: umí dodat pocit, že je s lidmi, když nadje slábnou. Hlas, který suší slzy Mého malého synka pedpovdi dr. Rubiery moc nezajímaly. Už v polospánku mi hláskem, pi kterém andlm rostou kídla, mumlal: Mami, a pijde ten Ivan? A když pijde, mžu zstat doma a nejít do školy? Nahromadná nervozita mi hnala slzy do oí nad takovou nevinností tváí v tvá monstru blížícímu se ke dveím domu. Ne, brouku. Uvidíš, že vše dopadne dobe. Rozhlížela jsem se po svém dom plném skel, po kuchyni, kde mu ráno neoheju mléko, protože nebude plyn. Pemáhalo m zoufalství a mla jsem chu plakat. A tehdy jsem zaslechla v televizi hlas...ten, který osuší slzy a otevírá srdce. Fidel, obleený do zeleného, se v klidu zajímal o všechny podrobnosti kolem Ivana: co vítr, co radius srážkové oblasti, jakým smrem postupuje, zda je radar v San Juanu dostaující a zda není zapotebí dalších prostedk k získávání podrobností o cyklonech, které by mohl náš ostrov, ohrožovaný pírodními fenomény, využít... Dal na srozumnou, že už bylo dost zapomnní, k nmuž nás odsuzuje lidská povaha. Dr. Rubiera mu odpovídal trpliv a s klidem. Fidel chtl vdt vše. Po šest hodin nás provázel cestou k bezpeí. Jako by Fidel byl mužským v mé domácnosti, který mi pomáhá zabed ovat okna. íkala jsem si: Venezuelský Caracas bude v srpnu píštího roku hostit delegáty XVI. Svtového festivalu mládeže a studentstva. Na aktivní úast se pipravuje i Komunistický svaz mládeže, který vyzývá zájemce, aby se zapojili do innosti vznikajícího eského pípravného výboru. Dležitou roli Komunistického svazu mládeže pi píprav festivalu v evropském kontextu i ocenní jeho souasných aktivit podtrhuje i prosincové zasedání Svtové federace demokratické mládeže a Evropského pípravného výboru pro XVI. Svtový festival mládeže a studenststva, které se uskutení práv v Praze. Zájemci o úast na XVI. Svtovém festivalu mládeže a studentstva, hlaste se prosím na nebo na telefonu Zdenk Štefek Více info:

9 16 ZE ZAHRANIÍ ZE ŽIVOTA ORGANIZACE 9 s Nmeckou komunistickou stranou a Komunistickou stranou Nmecka, ale vytváí je s trockisty a centristickými intelektuály. PDS má pibližn len, poslední volby do Bundestagu získala 4,5%. Pi volbách do EP však pekonala 5% hranici. 9)Strana komunistické obnovy (RC) vytvoení EL využila pedevším jako souást své pedvolební kampan. Oproti pedchozím politickým subjektm ji lze ješt považovat za komunistickou. Je však sužována frakními boji mezi pravicí, trockistickým pravicovým centrem a levicí. V 58 milionové Itálii má asi len a kolem 6% hlas. Vstup Strany komunistické obnovy do ESL podpoilo asi jen 51% funkcioná. V dob ímského sjezdu demonstrovali masov italští komunistití odprci EL ped jednací budovou. Strana italských komunist do EL nevstoupila, protože se jí tato umlá, nezdravá konstrukce zdá málo socialistická a moc pro kapitalistickou EU. O potu vz v USA se píliš mnoho nemluví, on taky souasný poet severoamerických vz vyvolává pro kapitalismus nepíliš lichotivé hodnocení. A když se k tomu pidá složení vz, docházíme k jasné kriminalizaci chudých a barevných. Jaká jsou tedy oficiální aktuální ísla? Podle studie ministerstva spravedlnosti USA je ve Spojených státech uvznno, v podmínce i podmínen propuštno tém sedm milion 10)Strana socialistické aliance Rumunska jedna z nkolika postsocialistických a levicových stran, které v Rumunsku existují. 11)Synaspismos (S) - esky Koalice levice a pokroku,ecký sociáln demokratický subjekt, který vznikl odchodem nkolika pravicových funkcioná z KS ecka poté, co se jim nepodailo využít roku 1989 a udlat ve stran antikomunistický pevrat. Na rozdíl od mohutné lidové podpory KS ecka nemá Synaspismos mezi obany podporu. Orientuje se na ist parlamentní innost, bez práce s lidmi a pro lidi. Pesto v posledních parlamentních volbách získala jen 3% hlas. Ve volbách do EP získala 1 poslance (KS ecka 3). Má len. 12)Švýcarská strana práce (PA) komunistická strana Švýcarské konfederace. Bohužel není píliš významnou politickou silou. V posledních volbách do Spolkového USA dosáhly rekordu v potu vz lidí. To je 3, 2 procenta populace žijící ve Spojených státech. Tento poet je o 131 tisíc vyšší než v roce V roce 2003 bylo podmínen odsouzeno i propuštno z vzení celkem 4, 8 milionu lidí, což je o 73 tisíc více než rok pedtím. Jen státy Kalifornie a Texas se na tomto ísle podílejí dohromady jedním milionem. Tém polovina z tch, kteí byli soudem odsouzeni k podmínen odloženému výkonu trestu odntí shromáždní získala 1% hlas a 2 mandáty. PHKM Pozn. autora: Dvouaptá internacionála nebo též Vídeská internacionála oficiálním názvem Mezinárodní pracovní spoleenství socialistických stran mezinárodní organizace soc.demokratických stran, které vystoupily z Mezinárodního sdružení socialistických stran (2. internacionála neboli soc. dem. internacionála), ale odmítly vstoupit do Komunistické internacionály. Dvouaptá internacionála byla založena na sjezdu v r ve Vídni. Hlavními pedstaviteli byli reformistití vdci antikomunisté K. Kautský, F. Adler a O. Bauer. Typické pro n byly levé fráze a pravicové skutky. Zvláš hanebnou úlohu sehráli pi krvavém potlaování pováleného revoluního hnutí. V r se Dvouaptá internacionála na kongresu v Hamburku slouila s 2. internacionálou a vytvoili spolen Socialistickou dlnickou internacionálu dnes Socialistická internacionála. svobody, se dostala do kížku se zákonem kvli tžkému zloinu, pi- emž 25 procent bylo dosouzeno kvli drogám. Nejvyšší poet podmínen odsouzených vzhledem k celkové populaci má stát Washington, nejnižší New Hampshire. Ze 2, 2 milionu lidí, kteí byli loni odsouzeni k podmínenému trestu odntí svobody, splnili ti z pti podmínky, jimiž jim zákon dával šanci vyhnout se vzení. 16 procent však ve vzení skonilo kvli spáchání nového trestného inu, 4 procenta se stala uprchlíky. Poet podmínen propuštných vz vzrostl od roku 2002 do roku 2003 o 3, 1 procenta, na více než lidí. Okolo 96 procent z nich bylo odsouzeno za skutky, které americké právo shledává tžkými zloiny. Ze vz, kteí byli v roce 2003 podmínen propuštni, se zpt do vzení vrátilo 38 procent lidí kvli spáchání nového trestného inu i kvli porušení podmínek, zatímco 9 procent lidí se dohledu vyhýbá a jsou na útku. Podle Nezamstnanost je neodstranitelným díttem kapitalismu a zákonitým, prvodním jevem vykoisovatelské spolenosti založené na námezdné práci. Vedle tíživých sociálních dopad, které dnes a denn pociují statisíce lidí v R, má nezamstnanost také nepominutelný vliv na psychiku lovka. Nezamstnaný je pod silným psychickým tlakem má dojem, že jeho vzdlání i schopnosti jsou k niemu a že ho nikdo nepotebuje, že jako lidská bytost zklamal. S tím také souvisí pocity, že si ho nikdo neváží a neuznává. Všechny tyto okolnosti smující k úzkostným stavm a depresím pitom vyvolává kapitalistický ekonomický systém ve spojení s buržoazní morálkou. Jenže opak je pravdou. Každý nezamstnaný je vlastn nenalezený poklad se spoustou znalostí, schopností, dovedností i zkušeností. Musíme nezamstnaným pomoci si uvdomit, že chyba není v nich, ale v kapitalistickém režimu, který je na vykoisování a nezamstnanosti založen. Nemožnost sehnat práci není zpravidla zpsobena neschopností lovka bez práce vždy práci nemá více jak pl milionu obyvatel R ale zájmem buržoazie využít vysoké nezamstnanosti k maximalizaci svých zisk a k útokm na práva pracujících. Ti, kteí práci mají, si nesmí nechat vymýt mozek mediální propagandou, která útoí na nezamstnané, dchodce a vbec všechny sociáln slabé, s cílem je v oích ostatních znehodnotit. Drtivá vtšina nezamstnaných práci shání a tráví svj as obíháním rzných nabídek a NEZAMSTNANOST ZDROJ DEPRESÍ firem celé dny. Nkolik neúspšných pokus o nalezení pracovního místa mže pitom být demotivující a pro psychiku stejn, mnohdy i více škodlivé než samotná ztráta zamstnání. Jestliže se nezamstnaný dojde registrovat na úad práce, získá sice jakýs takýs pehled o pracovních místech, ale tím to mnohdy hasne. Nic víc, nic mí. Úad práce se pak stará ani ne tak o to, aby nezamstnanému nalezl práci, jako spíše o to, zda tzv. nezneužívá sociální dávky a státní píspvky aj. asto pitom není chyba v úednicích na pracáku. Chyba je v podstat kapitalistického státu, který se na jedné stran dobrovoln zbavuje svého majetku a tím i míst ve prospch soukromých vlastník, a na druhé stran je neschopen i neochoten pomáhat lidem bez práce, ešit nezamstnanost, vytváet nová pracovní místa. Podporu dostává registrovaný nezamstnaný vypotenou podle mzdy z pedchozího zamstnání a to jen pl roku. Pak je odkázán sám na sebe, pípadn na dávky životního minima (ovšem aby na n ml nárok, nesmí mít televizi, praku ad. vci základního vybavení domácnosti). ím déle je lovk bez zamstnání, tím více ho as od asu pepadají pochybnosti o jeho znalostech a schopnostech. Jakmile je tedy kapitalismem donucen ekat na pracovní píležitost, pikrádá se nepíjemný pocit bezmoci. A bezmoc nií nejen náladu, ale zejména iniciativu a psychickou stabilitu. Nkteí nezamstnaní se vlivem toho dostávají do stavu, kdy potebují pomoc psychologa. Vzhledem k nedostatku financí si Lázeství pod knutou EU Odborníci na láze ství se obávají, že díky lenství eské republiky v EU pestane být možná již od píštího roku láze ská pée financována z veejného zdravotního pojištní. Takový názor vyslovil na konferenci o láze ství, která se uskutenila ve Františkových lázních, napíklad pedseda Svazu léebných míst Jií Houdek. Dvodem je skutenost, že v pojetí Evropské unie jsou lázn chápány nikoliv jako léebná a rehabilitaní, ale jako relaxaní zaízení. Jsou to vtšinou soukromá sanatoria, ve kterých je pobyt zcela hrazen uživateli bez ohledu na chorobu. Není se proto, co divit, že nmetí i jiní obané houfn využívají mnohem levnjší a nutno íci kvalitou nijak nezaostávající eská zaízení tohoto druhu. Problém je v lánku 152 Smlouvy o ES, jenž stanoví povinnost lenských stát koordinovat své politiky a programy v oblasti zdraví. Komise a Rada EU za tím úelem pijímají dopl ující opatení. V souvislosti s trendem vytváení unie jako superstrátu s vlastní ústavou, policií, armádou a dalšími ozbrojenými složkami (nejnovji vzniklo Úad práce ho však nemohou dovolit, protože na rozdíl od psychiatrické pée není psychologická poradna zcela hrazena z veejného zdravotního pojištní a nezamstnaní na doplatky prost nemají. Vynalézavost je pi hledání práce klíová. Jde hlavn o to, nepokoovat se a nežebrat. Ostýchavost a pokora nevzbuzuje u zamstnavatel, resp. na personálním oddlení dvru. Proto je namíst klidné, slušné a sebejisté vystupování, by by vás stálo znané úsilí. Za zmínku stojí fakt, že sociálndemokratický ministr práce a soc. vcí Z. Škromach chce snížit ástku životního minima na pibližn 2900K msín a zavést ješt tzv. existenní minimum ve výši cca 2060 K msín. Sám pak dostává z penz, vysávaných ve svém dsledku i z tchto lidí, njakých K. Co kdyby si aspo na rok sám vyzkoušel, jak se žije chudým dnes, než se pustí do dalších asociálních škrt?! Petr Skála evropské etnictvo se sídlem v ím), jednotnou zahraniní politikou, bezpenostní politikou (Schengen) i systémem centrálních bank se pipravuje zatím na úrovni sekundární normotvorby EU právní úprava pojetí láze ství jako oddechových zaízení. Koordinace má být nahrazena harmonizací. Lze si tžko pedstavit, že by bžní smrtelníci mohli pak služeb láze ství využívat tak, jako nyní. VNe

10 10 Z DOMOVA ZE ZAHRANIÍ 15 EVROPSKÁ UNIE A ASOCIÁLNÍ POLITIKA ESKÉ REPUBLIKY Evropská komise zhodnotila nyní probíhající reformy odbourávání sociálních jistot a pokraování liberalizace ekonomik (resp. i veejného sektoru: zdravotnictví, školství atd.) lenských stát EU. Zvlášt se pitom zamila na nov pistoupivší postsocialistické zem. Prbh eské reformy veejných financí zhodnotila Komise kladn. Považuje ji ovšem pouze za první krok nezbytný ke konsolidaci a stabilizaci eského hospodáství. Pedstavy EU ohledn reforem jsou mnohem blíže plánm ODS nebo Unie svobody - DEU. Komise se domnívá, že nynjší koaliní vláda nejde dostaten daleko, není dostaten razantní. EK žádá po R mimo jiné zásadní snížení rozpotového schodku. iní to pedevším z dvodu snahy o pedpokládané budoucí zavedení eura v nových lenských státech unie. Jednou z hlavních podmínek pro pijetí eura jako státní mny je totiž stanovená hranice maximálního schodku státního rozpotu ve výši 3% HDP. Jen k dosažení této hranice budou podle ministra financí Sobotky poteba další škrty výdaj státního rozpotu v hodnot nejmén 50 miliard K. Škrty budou ale spíše vyšší, protože Vzpomínám si na dobu svého dtství. I když jsem tenkrát moc nemlsal, jednou cukrovinkou m máma pece vždycky potšila. Šlo o mlénou okoládu znaky Orion. Orionka to byla znaka osvdené eskoslovenské kvality, znaka exportovaná a uznávaná v mnoha zemích svta. Dobe si pamatuji, jak se všem spolužákm rozzáily oi, když jsme se od tídní, už paní, uitelky dozvdli, že pjdeme na exkurzi se školou práv do Mekky sladkostí do modanského závodu Orion. A netšili jsme se nadarmo. Od temné zmny uplynuly v té dob jen dva roky a tak si zamstnanci ješt zachovali lidskou pívtivost a podlili vyjevené a rozjásané caparty trochou té okolády, jak tomu bývalo v dob minulé zvykem. Pak se ale mnohé zmnilo. Do Orionky pišel strategický partner firma Nestlé a zaal zavírat jeden provoz za druhým. Pesto zstal závod, vedle podobn ORION PO PLSTOLETÍ KONÍ chadnoucího modanského cukrovaru, jednou z klíových firem v celé mstské ásti. Slušná prosperita nezabránila dalšímu omezování provozu a propouštní. Pro nás místní se stala Orinoka ním víc než jen okoládovnou, ním víc než jednou z mnoha firem, které nakonec budou z dvod konkurenního boje neukojitelné touhy soukromých majitel po maximalizaci zisku uzaveny. Stala se symbolem. Možná proto nkolik výrostk pestalo skípat zuby a zaalo jednat. Možná proto se as od asu zaaly na nárožích a zastávkách opvovat boulivé revoluní letáky. Možná proto jeden mladík, v souasné dob aktivní len Komunistického svazu mládeže, agitoval pímo na závod, aby si pak dopál dobrodružnou honiku s ostrahou po podnikovém parkovišti. Nebylo to donkichotství, ale naopak probuzení ze sice sladkého, ale nevdomého snu, které nás k tomu vedlo. statistika EU pi vymování schodku používá metodiku založenou na zahrnování i dalších údaj, které ministerstvo zatím neakcentuje. Škrty se dotknou tém výhradn sociálních výdaj, protože jiné požadavky Evropské komise konkrétn ty na zprhlednní a zjednodušení podnikatelského prostedí a da ového systému povedou naopak k dalšímu snižování zdanní velkokapitálu (tj. právnických osob), k poskytování dalších investiních pobídek a úlev kapitalistm prý za úelem umožnni vytváení nových pracovních míst a rozbhnutí národního hospodáství. Tyto úlevy a snižování výbru penz od bohatých povedou logicky k poklesu píjm státního rozpotu. Ten má být záplatován privatizací (eský Telecom, možná EZ), možná njakou tou emisí státních dluhopis a zcela jist pokraujícím snižováním výdaj do sociální oblasti. Evropská komise nejlépe ze všech postsocialistických zemí zhodnotila reformy slovenské. Poslední zjištní Eurostatu (statistická agentura Evropské unie), které ukázalo, že nejvtší riziko chudoby hrozí z nových lenských stát EU práv na Slovensku, kde díky dzurindovským reformám žije pod hranicí chudoby 21% obyvatel (v R se tentýž problém podle tchto oficiálních údaj unie týká jen 8% oban), Komise bu nezná nebo spíš jí nevadí. Evropská unie je totiž imperialistický útvar a v nm je za fungující ekonomiku považována ta, jež umož uje kapitalistm nejvyšší možnou míru maximalizace zisk. Proto je eurobyrokratm, i jejich pánm jedno, že se tak dje na úkor stále zbídaovanjší vtšiny lidí. A co na to Sociální charta EU a stohy všemožných smrnic, doporuení a deklarací o sociálních vcech? Zstávají tím, ím je právo v kapitalistickém spoleenském systému obecn pouhým cárem papíru. JKA Kdeže ty lo ské snhy jsou. Na to všechno jsem si vzpomnl potom, co jsem se dozvdl, že Nestlé svj závod v pražských Modanech s konenou platností uzave. Dvodem se podle pana generálního Bruna Le Ciclého stal projekt Nestlé v rámci Evropské unie založený na zpracování kakaa spolenosti Cargill na který není vzhledem ke svému, propouštním po r zavinném, zeštíhlení Orion využitelný. Pan editel má možná divukrásn exoticky znjící jméno, ale jeho argumenty jsou trochu zvláštního rázu. Nestlé miniaturizuje závod na výrobní linky dohromady o 70 lidech! Nestlé opustí v Orionu zamení na znakové potraviny a orientuje se na jednoduché zpracování zemdlských surovin, aby po nkolika letech závod uzavela! Koní jedna éra, koní jeden sen, podpora evropského povdomí vztahuje jen na EU a ne Evropu jako takovou, což odporuje principu internacionalismu. Vstup stran do EL také souasn znamená útk politiky tchto stran od organizování každodenního hnutí za sociální požadavky vykoisované vtšiny, od odmítání armády EU k lukrativním místekm a k pouhé frázovité formulaci proti jakémusi neuritému militarismu. Fráze stran v EL vyznívají a musejí vyznívat jako fraška v okamžiku, kdy souasn chlebodárci EL posilují militarizaci EU a dávají jasn najevo imperialistické choutky formované evropské armády. Pesto jim, vetn nadnárodního i národního kapitálu v EU vyjaduje EL svou podporu. Další nezmi ovaným faktem, je otázka dvodu snahy vytvoit EL ješt ped volbami do Evropského parlamentu (EP). Dvodem byl zejména ohled na rozšíení EU na východ a snaha vylouit možnost silnjší spolupráce stran marxistické orientace. Zatímco o zastoupení KSM v EP nikdo nepochyboval, zakládající strany Evropské levicové strany nmecká PDS, KS Francie, Synaspismos v ecku, Strana socialistické aliance z Rumunska nebo Maarská dlnická strana, ani SDS v R své poslance pes svj velký zájem v EP nemají nebo jejich volební výsledky byly mizivé. EL navíc dopedu poítá s konflikty s levicovými stranami v stávající frakci Sjednocené evropské levice/severské zelené levice v EP - nejde jim tedy o skutenou spolupráci, jíž se stále ohánjí. Diskuze v EL také ve vtšin stran vstupujících do EL i stojících mimo vynesla na svtlo svta a zesílila existující rozpory mezi zásadovými komunisty a komunisty formálními. Pestože se ve vedení komunistických stran, zejm. v Itálii a Rakousku, vyslovila pro EL jen tsná vtšina funkcioná a lenská základna byla vtšinov proti, nebere se na kritiku a výhrady ve stranách v EL žádný ohled. Viditelné nedemokratické praktiky pedvedli organizátoi ustavující sjezdu EL, a to nejen proti KSM. Kde je ona proklamovaná otevenost názorm a proudm? Ta v EL platí jen pro nekomunisty a pravicové spektrum. Jde o to vyhnat z existujících komunistických stran jejich už tak dost oslabené komunistické myšlenky. Levici v EU má být vybudováním EL, jakési novodobé dvouaplté internacionály, vytržen marx-leninský jedový zub. Výrazem toho je už samotný název strany, který zahazuje komunismus a nahrazuje jej jakousi levicovostí. Situace v mnohém pipomíná rozpory v sociální demokracii kolem roku Politický turismus stranických funkcioná kompatibilní s EU bude brzy vidt stále zetelnji a zetelnji. Jistá je pro m skutenost, že k úspšnému boji proti kapitálu nezbytné sjednocování marx-leninských revoluních sil (nejen na evropské, ale na svtové úrovni) musí a bude vypadat zcela jinak než Evropská levicová strana. lenské subjekty Strany Evropské levice: 1)Estonská sociáln demokratická dlnická strana miniaturní politické uskupení sociáln demokratické orientace se zhruba 500 leny, na estonské politické scén je bez významu. 2)Francouzská komunistická strana (PCF) strana s dlouhou tradicí, která se postupn vzdala svého komunistického charakteru, dsledkem je 3 4 násobný pokles lenstva na nynjších , rozchod s odbory CGT, ztráta masové podpory pracujících - pokles volebních preferencí na 5%, úast ve vlád pi bombardování Jugoslávie apod. 3)Komunistická strana Rakouska (KJÖ) kolem len, celostátní volební výsledky maximáln 1%, lépe dopadá v tch oblastech, kde psobí odprci souasného smování KSR (Štýrsko). Vstup do EL podpoilo pouze 54% vyšších funkcioná proti vli vtšiny lenské základny. 3)Komunistická obnova San Marina (RC SM) odštpek z vtšinové Sanmarinské komunistické strany,jedné ze stran do r pravideln vládnoucích ve státeku, která se petransformovala na Stranu pokrokových demokrat, KO SM má nkolik set len, volební výsledky do 1%, do EL vstoupila pod jasným vlivem sousední italské Strany komunistické obnovy. 4)Maarská dlnická strana (Munkaspárt) vznikla rozdlením kadárovské Maarské socialistické dlnické strany na vtšinovou (a dnes v Maarsku vládnoucí) Maarskou socialistickou stranu a MDS. Proto také dostala ást majetku MSDS, charakterizuje se jako evropská socialistická strana, má nkolik tisíc len, volební výsledky do 3%. 5)Sjednocená levice Španlska (IU E) koalice KS Španlska, španlské strany zelených a nkolika menších subjekt pedevším trockistického zabarvení, nyní se v dsledku sociáln demokratického smování potýká s mohutným poklesem podpory, v posledních parlamentních i evropských volbách ztratila 2/3 hlas (získala jen 5,5%), staví se nap. proti národn osvobozeneckému boji utlaovaných menšin ve Španlsku (Baskové atd.). 6)Sjednocená alternativní levice Katalánska katalánská regionální obdoba IU 7)Strana demokratického socialismu R (SDS) reformistická politická strana nalevo od stedu, vznikla slouením melovské Strany demokratické levice a Levého bloku, stran které povstaly po neúspšném pokusu Jiího Svobody, Mela, Ortmana a spol. o likvidaci KSM a její transformaci do postkomunistické sociáln demokratické strany. Pedcházejícím pedsedou byl Vasil Mohorita, Hudeek, nyní Milan Neubert. Má cca 500 len. Dosahuje pravideln nejhorších volebních výsledk ze všech kandidujících subjekt obvykle do 0,5%. V R hraje klíovou roli pi propagand a vytváení EL, protože ideov jde o shodná uskupení. 8)Strana demokratického socialismu SRN (PDS) nmecká politická strana, která vznikla transformací dederonské SED, hlásí se k demokratickému socialismu. Volební zisky má pedevším díky východnímu Nmecku a nástupnictví po SED. Na sjezdu EL Biski hovoil jako o klíové vci o poteb vtších ve- ejných investic. Její pedstavitelé vystupují jako levicoví sociální demokraté, ale na sjezdech pravideln vyzývají komunisty v PDS (Komunistická platforma, Marxistické fórum ad.), aby stranu opustili. PDS odmítá spolené kandidátky

11 14 ZE ZAHRANIÍ Z DOMOVA 11 sem i osobním odmítnutím, zaínají mít lidé pocit, že jsou zcela zbytení. Objevují se deprese, poruchy spánku a úzkosti. Velmi asto následují i fyzické problémy. Rzná stanovení hranice pro možnost pijetí do práce jsou, jak íká Jan Cimický, diskriminující. Je to hazard nejen s mozky obecn. Jestliže nevyužijeme tch, kteí už urité zkušenosti mají, bude tady hrát roli jen ekonomický aspekt, protože tomu mladému nemusím tolik zaplatit, jako nkomu kdo má praxi, ale tato situace se nutn nkdy v budoucnosti projeví. Na druhé stran Cimický íká, že by nemla existovat gerontokracie, kdy by naopak bylo stáí zárukou vyššího pracovního postavení. Platit by mlo - vše s mírou. Rozhodn však podle psychiatr není lovk mezi tyicítkou a padesátkou starý. Shodují se na tom i právníci a sociologové. Evropský kamion bojuje proti diskriminaci Hlavn na diskriminaci v práci, ale nejen v ní, má svou nynjší jízdou po Evrop upozornit kamion v barvách EU. Modrožlutý nákladní vz, který projíždí deseti lenskými státy, zastavil minulý týden v Praze. Zájemci zhlédli dokumentární filmy, vystoupení skupiny Triny s romskými písnmi, africkou dílnu a mohli se dozvdt o antidiskriminaních zákonech v EU. Jízda kamionu je souástí evropské kampan nazvané Pro rozmanitost. Proti diskriminaci. Vz vyrazil 1. záí z Bruselu do Polska, Maarska, odtud pojede do Bratislavy a Žiliny. Z Prahy zamíí do Ostravy, kde na návštvníky eká stejný program jako v hlavním mst. Z R pojede ješt do Krakova a Varšavy. Koncem záí zastaví v lotyšské Rize. Dánsko kamion navštíví zaátkem íjna. V polovin msíce se pesune do Británie a Irska, odtud do Francie. Trasa skoní v listopadu v Itálii. eská republika mla protidiskriminaní smrnice EU zalenit do své legislativy ke vstupu do Unie, tedy do 1. kvtna. Pijetí antidiskriminaního zákona zpomalil pád vlády a ustavování nového kabinetu. Zákon je pipravený, eká na schválení vládou a zákonodárci. Do eské ásti antidiskriminaní kampan se zapojily neziskové organizace, které hájí zájmy senior, gay a lesbických žen, zdravotn postižených, nemocných AIDS a dalších ohrožených skupin. Naše spolenost má vi starším lidem stále ješt pedsudky. V práci mívají nižší výdlky, zamstnání he hledají, lékai je považují za neperspektivní pacienty, ekl novinám pedseda sdružení Život 90 Jan Lorman. Podle nj dchodci nemají mimo jiné nárok ani na píspvek pi péi o osobu blízkou. Také Tereza Kodíková z Gay a lesbické ligy soudí, že diskriminace menšin existuje. Diskriminace homosexuál v R je spíše skrytá. Proto podle ní mnoho lidí svou citovou orientaci skrývá. Partnerské vztahy a práva jsou oblastí, kde je diskriminace nejviditelnjší, upesnila Kodíková. Snmovna by mla o zákonu o registrovaném partnerství, který by soužití osob stejného pohlaví upravoval, jednat ješt v záí. Podle Haló novin REALISTICKÝ POHLED NA EVROPSKOU LEVICOVOU STRANU V Mladé Pravd i jiném levicovém tisku jsme se již nkolikrát mohli doíst o vzniku Strana Evropské levice (EL) a to zejména s odvodnním, pro do EL nevstoupila KSM. Uve- ejnné lánky ovšem opomíjely charakterizovat a piblížit ELS jako takovou a tento prohešek je teba napravit. Evropskou levicovou stranu vytvoilo v kvtnu letošního roku v ím nkolik politických organizací hlásících se k levici vtšinou však k levici nekomunistické nebo neo-, eurokomunistické. (Problematinost terminologického rozlišování politických stran na levici a pravici byla v Mladé pravd již nkolikrát nastínna.) Zatímco nkteí jásají, jiní vidí vc realistitji. EL totiž není (a ani nebyla koncipována) stranou organizující boj proti imperialismu EU (v žádném z materiál nezaznívá kritika imperialismu ani EU, zcela nepochopena je povaha EU jako rozšiujícího se trhu za tím úelem ale EU vznikla pedevším), boj za sociální pokrok a mír, nýbrž umle slepenou byrokratickou strukturou za úelem získání výnosných post placených z rozpotu EU. Zastánci Evropské levicové strany argumentují, že by se proti Evrop shora mla postavit Evropa zdola s tím souhlasím, jde však v pípad EL o Evropu zdola? EL je mnohem spíše nafouklou bublinou vytvoenou stranickými funkcionái nkolika levicových uskupení, kteí se sejdou jednou v Aténách, podruhé v ím nebo Berlín, ale hlavn si vyzvednou své penízky v Bruselu. Jen cestovními náklady vynaloženými na tato setkání, by se dala zafinancovat ada smysluplných akcí pro lidi. Zajímavé rovnž je, že peníze z Bruselu není možné použit lenskými stranami na národní úrovni, mže je použít jen EL jako taková, tj. její byrokratická centrála, na co je tedy bude vynakládat?! ELS se navíc ve svých stanovách odkazuje výlun na 191 unijní smlouvy a zavazuje se v nich podporovat evropské povdomí. Za prvé tedy znamená EL vznik loajální až lokajské opozice poddané Jejího velienstva Evropské centrální banky. A za druhé se Pinášíme tenám Mladé pravdy rozhovor se zamstnankyní firmy Billa (Billa je nadnárodním koncernem, ve form tzv. Eurobilly s prodejnami rovnž v R). Mladá Pravda: Co bys mohla úvodem íci o své práci? A.: Pracuji v Bille už rok, stále ve stejné prodejn. U nás máme editele prodejny, jeho zástupce a jinak normální zamstnankyn a zamstnance, jako jsem já dohromady 19 lidí. Z toho 17 dlnic. Mladá Pravda: Jak máš upravenu pracovní dobu? A.: Máme asi ticet hodin týdn, ve skutenosti pracujem ale asi 50, nkdy i 60 hodin. Tím, že zamstnavatel nahlašuje menší dobu a tím i nižší platy, platí za nás také nižší dan, zdravotní a sociální platby. Ušetí tak dost penz. Mladá Pravda: To ale musíte dlat dost pesas, dostáváte za n alespo píplatky podle zákona? A.: Jak se to vezme. Každé ti msíce jsou u pracovnice seteny všechny odpracované hodiny a vydleny 12 týdny. Rozpoítají se na dny, bez ohledu zda jde o pracovní den i víkend a jestliže zbydou njaké pesasy, jsou firmou zaplaceny. který by sebevíc reálny, nakonec zstal jen páním. Dnes se toho snu vzdám s lehkým srdcem. Už vidím dál. Je mnohem více symbol, za které je nutné bojovat! Mnohem he na tom ale bude tch sedmdesát statených, sedmdesát pracovník, kteí s Orionkou zstali až do hokého konce. Pan generální jim sice slibuje rekvalifikaci, dotace pi hledání práce a další kosti ze svého dozlatova opeeného kuátka. Dá se tomu ale po znalosti osudu jejich pedchdc a souputník dvovat? Stží. Zase prasknou nejedny ržové brýle. Už ne Orion, ale tito lidé i všichni jejich soudruzi Mladá Pravda: To znamená, že práce pesas však nejsou prakticky placené navíc než normální práce?! A.: To je totiž tak. U Billy nesmíme pracovat víc jak 10 hodin denn. Ve skutenosti si tedy mžeme napsat jen 10 hodin, i když musíme v práci asto zstávat pesas - i 13 až 14 hodin. Nkolik hodin tedy darujeme Bille. Dív jsme si pesasy pesahující 10 hodin smli napsat následující den, ale nový editel prodejny nám to zakázal. Mladá Pravda: Buržoazní média opvují jakoukoliv zmínku o flexibilit pracovní doby, práv ona má zlepšit postavení žen s dtmi. Jak vypadá skutenost? A.: Práce zaíná v 7 hod. ráno, ale na pracovišti musíme být o pl hodiny díve, srovnat regály apod. Pítomnost v prodejn ped sedmou zaplacenou nemáme. To je tžké zejména pro zamstnankyn s dtmi. Dti musí brzy ráno vstávat a spolupracovnice je berou do práce s sebou, tam vždy pokají, než jim zane škola. Nemžeme si práci rozdlit i zorganizovat mezi sebou editel prodejny vždy vypracuje týdenní plán. Jenže ten se stejn skoro nikdy nedodrží a tak nás potom obvolává doma, i brzy ráno, a my musíme pibhnout do práce, i jsou tím, o co mi bží a za co budu bojovat. A povím vám všichni vy pánové generální, Le Cicléové nebo Novákové, a sedíte v Praze nebo v New Yorku, že tohoto boje se nikdy nevzdám! KKR, sympatizant KSM BILLA DNES - VYKOISOVÁNÍ NEZNÁ MEZ! Koncern Billa byl založen v 50. letech Karlem Wlaschekem (adu led jeden z nejvtších sponzor FPÖ) v Rakousku. Dnes zamstnává asi lidí v 1850 filiálkách. V 90. letech byla založena tzv. Eurobilla, která má své poboky v Rakousku, Itálii, eské republice, Maarsku, Polsku, Rumunsku, Chorvatsku, Bulharsku, na Slovensku a Ukrajin. Nyní se Eurobilla podílí na koncernu asi 15% (v r.1999 to bylo asi 160 mld.k). V r koupil Billa AG nmecký Rewe-Konzern, pro njž v r pracuje lidí.karl Wlaschek po prodeji Billy založil soukromou nadaci Wlaschek-Stiftung, která má asi 110 mld.k s roním nárstem 4 mld.k. Navíc se zamil na nemovitosti. Realitní kancelá Amisola (která je dceinou spoleností Wlaschek- Stiftung vlastní v souasné dob nap. Palác Kinských(450 mil.k), vž Andromeda(2 mld.k) a šest nájemních dom ve Vídni, zámek Puchenau v Linci ad. Aby dosáhl normální dlník bohatství Karla Wlascheka, musel by pracovat let bez toho, že by nco utratil. když mlo být volno. Nedošlo k flexibilit pracovní doby, ale zvýšila se flexibilita zamstnanc. Musí si te nechat víc vcí líbit. Mladá Pravda: Co žluácké odbory, máte u nich podporu? A.: Odbory u nás nemáme. V Bille to chodí tak, že jakmile se objeví i sebemenší odpor ze strany zamstnanky, jsou peloženy jinam, aby se tak narušil kolektiv. Mladá Pravda: Nkdy dochází k tomu, že když stále lidi odchází a pichází, je oslabena solidarita mezi zamstnanci. Jak je to u vás? A.: Vztahy mezi pracovnicemi jsou u nás dobré. Nemáme ani problémy s cizinkami. Chodíme spolen na pausy, povídáme si a tak. Jak je to v jiných prodejnách ale nevím. Mladá Pravda: Jaký bereš plat? A.: Msín dostávám asi 8 000, mohla bych dostávat ješt prémie, ale ty mají jen ti, co zastávají njakou funkci. V podstat kdo nejvíc pracuje, dostává nejmí, protože stojí nejníž v zamstnanecké hierarchii. Nap. nový editel prodejny si prakticky pichází a odchází kdy chce a má samo sebou mnohem vyšší plat než my. Nejhe jsou na tom pokladní. Když mají na konci dne v kase nedoplatek, musí to zaplatit ze svého. Msín platí tak dva až tikrát. Práce je to dost nároná, zejména fyzicky ada kolegy má bolesti rukou, zápstí a zad. V prosinci, hlavn když se blíží vánoce musíme všichni pracovat i když jsme nemocní. Prost všechna zamstnanecká práva jsou jen na papí- e.

12 12 Z DOMOVA ZE ZAHRANIÍ 13 Zlaté asy eského obuvnictví jsou nenávratn pry. Zlikvidoval je, ostatn jako všechno ostatní, kontrarevoluní pevrat v r Jen za posledních deset let klesla výroba bot v eské republice o 75%. Ješt v roce 1993 dlalo boty pes ech, za poslední desetiletí bylo vyhozeno i donuceno opustit toto odvtví více jak z nich. V r se vyrobilo 32 mil. pár bot, v r. V sídle OSN se minulý msíc konala konference o problematice hladomoru a bídy. Konstatovala, že pokud se nepodniknou rezolutní a naléhavé akce, nepodaí se do roku 2015 snížit na polovinu poet hladovjících a extrémn chudých lidí žijících za mén než dolar denn (nyní 26 K), ani podstatn zvýšit pístup obyvatelstva - zejména subsaharské Afriky - k pitné vod. Konference se zúastnilo na 50 nejvyšších pedstavitel stát a vlád. R se k závrené deklaraci pihlásila ve spoleném stanovisku Evropské unie (EU). Deklarace ale nemá závazný charakter a státy ji podpoily slovn. Víc než miliarda lidí po svt žije v hluboké chudob s píjmem nižším než dolar denn. Zhruba 300 milion z nich žije v subsaharské Africe. Každou minutu zeme ve svt hlady jedenáct dtí. Každý den pipraví nedostatek potravy o život lidí. Na efektivní pomoc, aby se hlad a bída snížily do roku 2015 na polovinu, by bylo poteba každý rok o 50 Obuvnictví v R už jen živoí miliard dolar více, než je v tuto chvíli k dispozici, uvádí závrená deklarace. Závazek pispívat na rozvojovou pomoc 0,7 % hrubého domácího produktu (HDP) plní jen zlomek stát. Z EU jsou to pouze skandinávské zem, celkový prmr EU je 0,39 % HDP. R bu pímo nebo v podob úasti na rozvojových programech pispívá 0,12 %. Svt má však dost schopností a zdroj osvobodit všechny od hladu a bídy a šíit udržitelný ekonomický rozvoj pi sociální spravedlnosti. Nejvtším rozporem tedy není sama existence hladu, ale to, že trvá, i když existují prostedky, jak ho odstra ovat. Zpráva vypracovaná pro summit odbornou komisí OSN uvádí, že píjmová propast mezi bohatými a chudými zemmi se za posledních 40 let nesmírn prohloubila a že ohromná vtšina svtové populace nemá možnost využívat výhod globálního pokroku. Pi píprav deklarace se objevilo nkolik návrh, které ovšem v závreném dokumentu zmínny 2003 již pouze 6,5 mil. pár. Na trhu zaujímají domácí výrobci jen asi 5-10%, o zbytek obuvnického trhu se dlí zahraniní dovozci zejm. z Itálie, Španlska, íny, Slovenka a Portugalska. Od r zkrachovalo už pt velkých obuvnických podnik. Nejznámjší z nich byl gottwaldovský (zlínský) Svit, kdysi vlajková lo domácího obuvnictví. V konkurzu skon- il v r a od té doby se jeho jednotlivé ásti za babku rozprodávají. Krom Svitu se octla v konkurzu nap. i firma CEBO, výrobce známe sportovní obuvi Prestiže, až donedávna nejvtší podnik v tomto oboru na Morav. Již pedtím skonily také v konkurzu BEPO Tebí, výrobce dtské obuvi Sázavan Zru nad Sázavou a MEKO Olomouc. Výrobu byla nucena ukonit i známá firma z Gottwaldova (Zlína) Stival. Jediný vtší domácí podnik, který dosud pežívá, je skuteská Botana, výrobce sportovní obuvi. Sami obuvníci, vetn managementu piznávají, že na peplnném euro-trhu nemají domácí výrobky vtší šanci se protlait. Ne snad kvli své kvalit, ale nejsou prost finanní prostedky a nadnárodní kapitál je tam ani nepustí. Jediná možnost jsou trhy na Východ, které eská republika díky politice dnešních mocipánu tak zbrkle po r opustila. Vladimír ervený PES MILIARDU LIDÍ SVTA JE VELMI CHUDÝCH, NŽKY SE ROZEVÍRAJÍ VE SVT I V R nejsou. Brazílie s podporou Chiraka naléhala na zavedení globální dan z finanních transakcí (Tobinova da ), z níž by se hradila kampa proti hladomoru. Finanní svt to ovšem striktn odmítl jako potenciální pekážku ekonomického rstu. Brazilský prezident rovnž navrhoval da z prodeje tžkých zbraní. Británie doporuovala, aby bohaté státy smly oznaovat pomoc za dluhopisy, které by pak splácely píští generace obdarovaných zemí. Další návrh pedpokládal srážení malého procenta z transakcí platebními kartami, jejichž držitelé by se k tomu zavázali. Ale finanní žraloci všechna omezení svého panství odmítly Nejenom v celosvtovém mítku, ale také v R se rozevírají povstné nžky mezi bohatými a chudými. Ministerstvo práce a sociálních vcí (MPSV) zveejnilo pehled penžních píjm domácností a jejich náklad za první tvrtletí Podle údaj ministerstva lze sledovat, že sice prmrný msíní istý píjem prmrné domácnosti inil K (8121 K na jednoho jejího lena) a byl tedy o 3,6 % (689 K) vyšší než v 1. tvrtletí 2003, což znamenalo jeho reálný pírstek o 1,2 %, ovšem jen díky pracovním píjmm zamstnaných osob. Naopak kupní síla sociálních i dalších píjm této domácnosti se snížila (za stejné období o 2,4 %, resp. o 16,5 %). Rozdíl je v tom, že se zmnila struktura celkových píjm prmrné domácnosti, v níž posílila pedevším váha nejdležitjších pracovních V srpnové Mladé Pravd byl uveejnn lánek Tetí svt v prvním. Protože nkteí antikomunistití demagogové (diskutující na internetových stránkách Komunistického svazu mládeže) nechtli vbec pipustit, že by se na Západ ml nkdo špatn, uvádím kratikou statistiku z Rakouska, které stále platí za nejstabilnjší z evropských ekonomik. Poet lidí odkázaných na sociální píspvky v posledních nkolika píjm na úkor sociálních a jiných píjm. Reálné píjmy (zohled ující pohyb spotebitelských cen) oproti prvnímu tvrtletí 2003 stouply u vtšiny domácností, a to o 0,6 % (u domácností zemdlc) a na 4,6 % (u domácností osob samostatn výdlen inných). Jenže na druhou stranu rodinám s dtmi s minimálními píjmy a dchodcm jejich píjmy poklesly o 1,8 %, resp. 4,1 %. Podle MPSV se zvtšuje poet nezamstnaných rodi. letech rapidn vzrostl také v Rakousku. Podle oficiálních statistik (neoficiální ísla jsou samozejm ješt vyšší) bylo v roce 1968 závislých na sociálních dávkách 0,52 mil. Rakušan, v r.2003 to bylo již více jak 2,8 mil.! Poet tchto osob se tedy více než zptinásobil. Z tchto osob se navíc zvyšuje množství dtí (pod 15 let) odkázaných na sociální píspvky a patících tak podle oficiálních statistických údaj k chudým. Narstá rychleji než poet nezamstnaných bezdtných lidí. V oblasti píjm tedy reforma veejných financí dopadá nejvíce práv na ekonomicky slabé obyvatele. Došlo ke snížení reálné hodnoty sociálních píjm, k výraznjšímu zhoršení píjmové pozice dchodcovských domácností a k poklesu kupní síly prmrného starobního dchodu. Zdenk Štefek podle TK Stále více dtí a mladistvých v sousedním Rakousku je stiženo chudobou Nedávno provádl Eurobarometr v Evropské unii przkum na téma diskriminace v Evrop. Jedním z jeho nejzávažnjších zjištní bylo to, že Evropané považují diskriminaci v zamstnání za samozejmou vc. Vtšina respondent se sice sama osobn stavla proti diskriminaci, ale zárove vyjádila pesvdení, že etnický pvod, náboženské pesvdení i vk konkrétní osoby mže být pekážkou pi hledání zamstnání. A to i v pípadech, kdy má diskriminovaný jedinec srovnatelné vzdlání a kvalifikaci s ostatními. Evropská legislativa pijatá v roce 2000 zakazuje diskriminaci v zamstnání a pi školení z dvodu rasového i etnického pvodu, sexuální orientace, náboženství nebo pesvdení, vku a zdravotního postižení. Pokud jde o diskriminaci z dvod rasového i etnického pvodu, píslušná direktiva pokrývá i další oblasti života mimo zamstnání, napíklad vzdlávání, sociální zabezpe- ení, zdravotní péi a pístup ke zboží a službám vetn bydlení. Legislativní kroky podporuje akní program boje proti diskriminaci, jehož rozpo- et dosahuje hodnoty 100 milion EUR. V každé zemi, tedy i v eské republice, funguje národní pracovní skupina, která usmr uje panevropskou strategii podle poteb konkrétního státu a aktivn se zapojuje do rozvoje kampan. Pracovní skupina pro letošní rok je složena ze zástupc nevládních organizací (NVO), ministerstev a organizací sociálních partner. Díve narození mají se shánním práce problémy Snad nejmarkatnjší píklady diskriminace z dvod vku jsou požadavky nkterých firem, aby uchaze nebyl starší 35 let. Pípad sebevraždy padesátileté ženy, která si vzala život kvli tomu, že ji s odvodnním, že je stará, nepijali na V roce 2003 takových dtí bylo pes milion. DISKRIMINACE V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE JE BŽNÁ VC volné místo, není ojedinlý. Ped asem spáchal sebevraždu železni- á, který ze stejného dvodu pišel o práci. Nová studie svtové organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj o zamstnávání senior eský stát jednoznan varuje. Pokud nezane okamžit zamstnávat starší osoby, je ohrožena hospodáská prosperita státu. O tom, že lidé starší padesáti let se pi hledání práce setkávají s diskriminací není pochyb. Mnoho jich koní u psychiatra Potvrzuje to i psychiatr Jan Cimický. V jeho ordinaci asto mnozí touto diskriminací postižení lidé hledají pomoc. První šok po ztrát zamstnání ustojí. íkají si, že si odpo- inou, a pak teprve zanou hledat. Problém zaíná až ve chvíli, kdy mají za sebou neúspšné pokusy práci sehnat. ím déle ten as trvá, s každým pibývajícím zamítavým dopi-

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím.

Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, mezipedmtové vztahy apod.) - kriticky pistupuje k mediálním informacím. Vzdlávací obsah vyuovacího pedmtu OBANSKÁ VÝCHOVA: 6.roník Oekávané výstupy RVP Školní výstupy Uivo Poznámky (prezová témata, - kriticky pistupuje k mediálním informacím -orientuje se v kalendái - vysvtli

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?

Marta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc? Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení

1. Slovo úvodem. Ing. Josef Machalíek, pedseda sdružení Obsah 1. Slovo úvodem...2 2. Obanská poradna Plze, o.s...3 2.1. Pracovníci obanských poraden...3 3. Poslání a principy...4 4. Historie...6 5. Zpráva o innosti v roce 2008...8 5.1. Program obanské poradenství...9

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

(p.. 62) íslo 2/2011 srpen

(p.. 62) íslo 2/2011 srpen (p.. 62) Redakce: J.Punochá íslo 2/2011 srpen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci

VÝRONÍ ZPRÁVA. za rok 2002. ZO SOP Tuláci VÝRONÍ ZPRÁVA za rok 2002 ZO SOP Tuláci eský svaz ochránc! p#írody SO P eský svaz ochránc p írody se snaží p sobit na ob any v duchu odpov dnosti za p írodu a životní prost edí. Vede své leny k úct a lásce

Více

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství

37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských

Více

Statistická analýza volebních výsledk

Statistická analýza volebních výsledk Statistická analýza volebních výsledk Volby do PSP R 2006 Josef Myslín 1 Obsah 1 Obsah...2 2 Úvod...3 1 Zdrojová data...4 1.1 Procentuální podpora jednotlivých parlamentních stran...4 1.2 Údaje o nezamstnanosti...4

Více

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:

U ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka: Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována

Sbírka zahrnuje základní autory, výbr nejdležitjších prací a spektrum názor Dsledn udržována METODA KONSPEKTU Základní informace Kódy úrovn fond Kódy jazyk Indikátory ochrany fondu Základní informace Umožuje souborný popis (charakteristiku) fondu urité knihovny (skupiny knihoven) bez podrobných

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj

Historie. Pechod 11 klientek z Úsp Maenice do 3 chránných byt V eské Líp. Liberecký kraj Liberecký kraj DOLMEN, o.p.s., Agentura pro chránné bydlení Podpora samostatného života projekt podpoený z prostedk ESF, státního rozpotu a Libereckého kraje Eva Brožová Alexandra Beváová Pechod 11 klientek

Více

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova

Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn na ZŠ Tyršova Spolen a kvalitn r.. CZ.1.07/1.4.00/21.1559 to je název projektu, který zaíná realizovat od 1. bezna 2011 ZŠ Tyršova 913 ve Frenštát pod Radhoštm. Projekt byl schválen v

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1

! #$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA. za školní rok 2006/2007. Ve Vsetín dne 4. íjna 2007... PaedDr. Karel Kostka editel školy. výtisk. 1 ! "#$%&' ()*$) VÝRONÍ ZPRÁVA Rozdlovník za školní rok 2006/2007 Výtisk íslo 1: Odbor školství, mládeže a sportu KÚ ZK Výtisk íslo 2: Stední škola Kostka s. r. o. editel školy Výtisk íslo 3: Stední škola

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

Vnitní ád školní družiny

Vnitní ád školní družiny Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

eská veejnost a její pístup k volbám

eská veejnost a její pístup k volbám Vyšší odborná škola publicistiky, Praha eská veejnost a její pístup k volbám Josef Mašek Kontakt: josef@jmasek.com, 602 489 538 I. roník VOŠP, Sociologie Pednášející: PhDr. MgrTh. Jií Vymazal, CSc. 3.1.2005,

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

KAM JÍT leden - únor Pozn.: Chcete jít na nkterou z našich akcí a nemáte doprovod? Zavolejte do kanceláe a spolu to vyešíme.

KAM JÍT leden - únor Pozn.: Chcete jít na nkterou z našich akcí a nemáte doprovod? Zavolejte do kanceláe a spolu to vyešíme. KAM JÍT leden - únor Pozn.: Chcete jít na nkterou z našich akcí a nemáte doprovod? Zavolejte do kanceláe a spolu to vyešíme. za. komentá poznámky Po 7.1. 17.00 Výtvarný kroužek Út 8.1. 17.00 Dm U Jonáše

Více

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31

Školní vzdlávací plán. Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Školní vzdlávací plán Školní družina pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko, Jiráskovo nám. 31 Vychovatelky: I. oddlení Hana Kliková II. oddlení Alena Mrázová Úvod Školní družina je zízena pi ZŠ a MŠ Dolní Bukovsko,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla

Pracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Praktické využití datové schránky

Praktické využití datové schránky Praktické využití datové schránky v ordinaci lékae Patrik Šolc 15.9.2009 Každý jsme hlava na nco jiného. My jsme hlavy na IT. Obsah Práce s datovou schránkou v ordinaci Jaké výhody lékai pináší datové

Více

ZPRAVODAJ (p.. 51) íslo 2/2007 záí

ZPRAVODAJ (p.. 51) íslo 2/2007 záí ZPRAVODAJ (p.. 51) Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks íslo 2/2007 záí Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví

Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví Studie. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiování závaznosti KSVS a její dodržování v odvtví stavebnictví 2. ze tí opakovaných odborných posudk Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

1. TRADICE DNE ZETORU POKRAUJE

1. TRADICE DNE ZETORU POKRAUJE ==$1?$'$A->'BACD-?$?KGAK

Více

Poslání Domova sv. Alžbty

Poslání Domova sv. Alžbty Výroní zpráva o prbhu poskytování sociálních služeb v Domov sv. Alžbty v Jablunkov v roce 2007 Poslání Domova sv. Alžbty Domov sv. Alžbty v Jablunkov je uren zejména seniorm, kteí pro svoji nepíznivou

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice

St edisko sociálních služeb m sta Kop ivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kop ivnice Stedisko sociálních služeb msta Kopivnice, p.o. eská 320, 742 21 Kopivnice ÍLOHA. 2 ke Smlouv o poskytnutí služby sociální pée Odlehovací služby PRAVIDLA POSKYTOVATELE PRO ODLEHOVACÍ SLUŽBU 1. Poslání

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor

Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku by Igor Kokoínsko - okolí Úštku od domova cca 145 km pátek: camp Chmela; prohlídka Úštku sobota: Helfenburk, Kalvarie v Ostré,... pespat na parkovišti u Ostré nedle: cyklovýlet

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008

VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 2 Škola obnovy venkova, o.p.s. se sídlem v Libšicích VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2008 Základní údaje Název Používaná zkratka : Škola obnovy venkova, o.p.s. : ŠOV Právní forma : Obecn prospšná spolenost Sídlo

Více

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova:

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova: ZPRAVODAJ Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks (p.. 49) íslo 2/2006 íjen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu

Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu HN.IHNED.CZ 17. 1. 2011 Firmy hledají hvzdy. Ale ne za každou cenu Fokus Top 10 profesí roku 2011. Firmy si mnohem pelivji vybírají a žádají hotové specialisty. Na zauování není as Ekonomika ožívá a s

Více

Roní plán pro 2.roník

Roní plán pro 2.roník Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

Uzávrka pihlášek na zájezdy již 8. ervence!

Uzávrka pihlášek na zájezdy již 8. ervence! (p.. 53) Redakce: J.Punochá Náklad: 80 ks íslo 2/2008 erven Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

Domovní ád. Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4. I. Úvod

Domovní ád. Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4. I. Úvod Domovní ád Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4 I. Úvod Domovní ád Spoleenství vlastník jednotek v budov 777-779, Brechtova ul., Praha 4 (dále jen SVJ ) je souástí základních

Více

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Primární

Více

ZÁKLADNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA

ZÁKLADNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA ZÁKLADNÍ SLOVNÍ ZÁSOBA Pozdravy Dobrý den Ahoj Dobré ráno Dobrý veer Jak se mate Jak se vám daí Jak se vede Dobe, a vám Docela dobe Louení Musím jít Nashledanou Dobrou noc Zatím Doufám, že se ješt# uvidíme,,

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

Charakteristika p edm tu

Charakteristika p edm tu Vzdlávací oblasti : Volitelné pedmty - lovka píroda, lovk a svt práce, prezové téma Environmentální výchova Vyuovacího pedmt: Pírodovdný seminá Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Pedmt Pírodovdný

Více

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) :

Registra ní íslo ÚP: A. Identifika ní údaje zam stnavatele, právní forma a p edm t podnikání nebo innosti: Název zam stnavatele 1) : ne_10zadprispchpm.pdf Registraní íslo ÚP: CHPM Úad práce: OSÚ S 10 Žádost o píspvek na vytvoení hránného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením 75 zákona. 435/2004 Sb., o zamstnanosti, ve

Více

?????????????????????????

????????????????????????? !"! "#$% &'!"# $%&" ' (!) (%) "%)*+,,',' "-$)++./++0/!1'!1' ' &' "%2!&' ' 3 & & 2-%!'!' $% 1&'' 1' 1 440,' ' "#56!'!!' 78 1' 1' 3%,',' % ' ' $%&"# )** 9:3$$6!;&'!

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R

FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY. razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R FINANNÍ ÁD SPOLENOSTI RADIOLOGICKÝCH ASISTENT ESKÉ REPUBLIKY razítko SRLA R, podpis pedsedy výboru a dozorí rady SRLA R I. Úvodní ustanovení OBECNÁ PRAVIDLA HOSPODAENÍ (1) SRLA R v souladu se Stanovami

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,

Více

Zápis. 8. ze zasedání Akademického senátu PF UP dne 27. kvtna 2009

Zápis. 8. ze zasedání Akademického senátu PF UP dne 27. kvtna 2009 Zápis. 8 ze zasedání Akademického senátu PF UP dne 27. kvtna 2009 Pítomni: 16 len AS PF, dkan : prof. J. Ševík prodkani : prof. I. Frébort, prof. T. Opatrný, doc. J. Molnár tajemník : dr. P. Velecký hosté

Více

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika Výbr z nových knih 2/2010 pedagogika 1. Bazální stimulace, aktivace a komunikace v edukaci žák s kombinovaným postižením : monografie / Vanda Hájková (ed.) a kol. Praha : Somatopedická spolenost, 2009

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

PŘÍRODNÍ ZAHRADA PŘÍRODNÍ UČEBNA

PŘÍRODNÍ ZAHRADA PŘÍRODNÍ UČEBNA PŘÍRODNÍ ZAHRADA PŘÍRODNÍ UČEBNA Naše škola pipravuje promnu školního pozemku za školou na pírodní uebnu. Má vzniknout místo, kde bychom se mohli venku, kdy je hezky, uit pírodopis, prvouku, pírodovdu

Více

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY NA ROK 2005 - ERVEN M ARTINOVY NOVINY 06/2005 RONIK IX. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trplivost, laskavost, dobrota, vrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací. Gal 5, 22-23 S LOVO NA

Více

Pravidla pro elektrotechniku, komentáe k normám ady SN 33 2000

Pravidla pro elektrotechniku, komentáe k normám ady SN 33 2000 ESKÝ NORMALIZANÍ INSTITUT ve spolupráci s asopisem Elektro si Vás dovoluje pozvat na odborný seminá Pravidla pro elektrotechniku, komentáe k normám ady SN 33 2000 který se bude konat dne 13. listopadu

Více

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem

Zdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o

Více

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN ZPRAVODAJ (p.. 50) Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks íslo 1/2007 bezen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Gymnázium, Brno, Kenová 36. Výroní zpráva o innosti školy

Gymnázium, Brno, Kenová 36. Výroní zpráva o innosti školy Gymnázium, Brno, Kenová 36 Kenová 36, 602 00 Brno Výroní zpráva o innosti školy Brno 19. 10. 2009 ást I Základní údaje o škole a) Gymnázium, Brno, Kenová 36 je píspvkovou organizací s IO 00 55 89 91. b)

Více

Prbžná zpráva o projektu

Prbžná zpráva o projektu Grantový program Partnerství pro Kolínsko Prbžná zpráva o projektu íslo projektu 63-PK-041 Poadí zprávy 1 Název projektu Evropany už od mateské školy Název pedkladatele Obec Nmice Zpracoval Iveta Dudková

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje:

OBCHODNÍ PODMÍNKY. 1 z 6. 1. Základní informace. 2. Základní pojmy. 1.1. Základní údaje: OBCHODNÍ PODMÍNKY 1. Základní informace 1.1. Základní údaje: J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTINÍ SPOLENOST, a.s. Pobežní 14/297 186 00 Praha 8 eská republika I: 476 72 684 Zápis v obchodním rejstíku vedeném

Více

Lekce. 1. I. Úvod. Kontrolní otázky a cviení k 1. lekci

Lekce. 1. I. Úvod. Kontrolní otázky a cviení k 1. lekci Lekce. 1 Úvod do problematiky právní odpovdnosti ve zdravotnictví I. Úvod II. Orientace ve zdravotnických pedpisech III. Základní výkladová pravidla IV. Vybrané právní pedpisy V. Druhy právní odpovdnosti

Více

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení

ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ŠANCE PRO SPOLENOST, obanské sdružení ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO PODLIMITNÍ VEEJNOU ZAKÁZKU TVORBA TELEVIZNÍHO CYKLU ZAMENÉHO NA PROPAGACI ROVNOSTI ŠANCÍ ŽEN A MUŽ DATUM: 20.PROSINEC 2005 ZADAVATEL Šance

Více

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija

Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija Association for Promoting Inclusion Zagreb, Croatia www.inkluzija inkluzija.hr Podle Zákona o sociáln lní péi dti bez rodiovsk ovské pée mají právo na péi p i poskytovanou mimo vlastní rodinu, která zahrnuje

Více