MASARYKOVA UNIVERZITA. Mechanizmy působení proteinů p53 v nádorové buňce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA. Mechanizmy působení proteinů p53 v nádorové buňce"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BIOCHEMIE Mechanizmy působení proteinů p53 v nádorové buňce Bakalářská práce Robert Helma Vedoucí práce: Mgr. Marie Brázdová, PhD. Brno 2012

2 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Robert Helma Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav biochemie Mechanizmy působení proteinů p53 v nádorové buňce Bakalářský Biochemie Mgr. Marie Brázdová, PhD. Akademický rok: 2011/2012 Počet stran: 67 Klíčová slova: wild-type p53, mutantní p53, transkripční aktivita, gain of function, regulace p53

3 Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree Programme: Field of Study: Supervisor: Robert Helma Faculty of Science, Masaryk University Department of Biochemistry Mechanisms of p53 action in tumor cell Bachelor's Biochemistry Mgr. Marie Brázdová, PhD. Academic Year: 2011/2012 Number of Pages: 67 Keywords: wild-type p53, mutant p53, transcriptional activity, gain of function, regulation of p53

4 Abstrakt Nádory mozku patří mezi vysoce invazivní typy nádorů. Inaktivace specifických genů spolu s bodovými mutacemi nádorového supresorového genu TP53 je spojena s nepříznivou prognózou. Mutantní formy p53 disponují celou řadou specifických vlastností spojených s agresivním charakterem nádorů např. inhibice apoptózy, chemorezistence, angiogeneze či zástava diferenciace prostřednictvím transkripční aktivace či represe řady cílových genů. Regulace cílových genů je předmětem intenzivního studia. Mezi mechanismy jejich regulace patří strukturně specifická vazba p53 na DNA, interakce mutantních proteinů p53 s transkripčními faktory (SP1, ETS1 aj.) a jinými proteiny (p63, p73 či TOP1). V rámci bakalářské práce byl studován vliv mutace TP53 na onkogenní chování glioblastomových linií a mechanismus působení mutantní p53. Pro analýzu byly použity jednak základní glioblastomové linie U87 (wtp53), Onda 11 (R273C), U251 (R273H), Onda 10 (G245S) a klony se sníženou expresí p53, odvozené od těchto linií (Usi 12, Usi 16, Osi 10, P1-37). V rámci naší studie byly selektovány stabilní klony odvozené od linie Onda 10 po transfekci shrna-p53 (psuper-p53, P1-37). Míra exprese p53 byla analyzována pomocí imunodetekce a úspěšnost integrace plazmidu psuper-p53 do genomu linie Onda 10 byla ověřena pomocí PCR. Analýza exprese cílových genů mutp53 byla provedena na základě dat z DNA microarray analýz linií U251/Usi 12/Usi 16 a byly navrženy kandidátní geny pro další analýzy (FRMD5, JAK2, NRG1, PPARGC1A, TGFBR2 a VEGFA). Na závěr byl ověřen vliv exprese mutantního proteinu p53 na onkogenní chování, kdy bylo zjištěno, že u linií s potlačenou expresí p53 (Usi 12, Osi 10 a P1) dochází ke snížení jejich schopnosti tvořit kolonie na měkkém agaru.

5 Abstract Brain tumors belong among highly invasive types of tumors. Inactivation of specific genes along with point mutations of tumor suppressor gene TP53 is linked to poor prognosis. Mutant forms of p53 manage quite a number of specific abilities, associated with aggressive character of tumors e. g. inhibition of apoptosis, chemoresistance, angiogenesis or differentiation block, through transcriptional activation or repression of series of genes. Regulation of target genes is a subject of intensive studies. Into mechanisms of their regulation are involved a structure-specific DNA binding of p53, interaction of p53 mutants with transcriptional factors (SP, ETS1 et al.) and other proteins (p63, p73 or TOP1). In this thesis an influence of TP53 mutation and mutant p53 driven mechanism on oncogenic behaviour of glioblastoma cell lines was studied. Parental glioblastoma cell lines U87 (wtp53), Onda 11 (R273C), U251 (R273H), Onda 10 (G245S) and derived clones with reduced expression of p53 (Usi 12, Usi 16, Osi 10, P1-37) were used for analysis. Stable clones derived from Onda 10 cell line were selected after transfection of shrna-p53 (psuper-p53, P1-37). The amount of p53 expression on protein level was analysed by using immunodetection. Successful integration of plasmid psuper-p53 into the genome of Onda 10 cell line was controlled by PCR. Analysis of mutp53 target genes expression was performed on the basis of DNA microarray data. We analyzed cell line system U251/Usi 12/Usi 16 and suggested couple of a mutp53 target genes, suitable for further analysis (FRMD5, JAK2, NRG1, PPARGC1A, TGFBR2, VEGFA). An influence of mutant p53 expression on oncogenic behaviour was detected by soft agar colony formation assay. The cell lines with repressed expression of mutp53 (Usi 12, Osi 10 and P1) were less able to form colonies in soft agar.

6

7

8 Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí bakalářské práce Mgr. Marii Brázdové, PhD. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Zároveň děkuji celému laboratornímu kolektivu za průběžnou pomoc. Tato práce byla podpořena z projektu r.č. P301/10/2370 "Úloha strukturně selektivní vazby proteinu p53 k DNA u nádorů mozku" Grantové agentury ČR. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 11. května 2012 Robert Helma

9 Obsah 1. Úvod Obecné znaky kancerogeneze Protein p53 jako nádorový supresor Gen TP53 a jeho mutace Obecná charakteristika struktury proteinu p Transkripční aktivita p Regulace p53 na úrovni mrna Buněčná lokalizace a regulace hladiny p Posttranslační modifikace wtp Interakce wtp53 s ostatními proteiny Přehled nejlépe charakterizovaných efektorových genů wtp Mutantní p53 a jeho regulace Získání onkogenních vlastností mutp53 (gain of function) Interakce s p63 a p Vazba mutp53 na DNA a interakce s transkripčními faktory Ztráta funkce nádorového supresoru ( loss of function) Využití znalostí mutací TP53 v klinické praxi Cíle bakalářské práce Materiál Použité chemikálie Složení roztoků a pufrů Použité přístroje Použité buněčné linie Použité plazmidy Použité primery při PCR Metody Transfekce plazmidů psuper a pci-neo Práce s tkáňovými kulturami Příprava peletu savčích nádorových linií Izolace genomové DNA pomocí fenol-chloroformové extrakce Kontrola integrace plazmidů do genomové DNA pomocí PCR Elektroforéza DNA v agarózovém gelu Detekce DNA v agarózovém gelu Stanovení koncentrace proteinů dle Bradfordové... 30

10 3.9 Dělení proteinů metodou SDS-PAGE Přenos proteinů na membránu Imunodetekce proteinů na membráně Test tvorby kolonií v měkkém agaru Výsledky Analýza exprese p53 v glioblastomových liniích Příprava a analýza stabilních klonů Analýza integrace plazmidů psuper a pci-neo do genomu klonů pomocí PCR Vliv exprese mutp53 na onkogenní chování vybraných glioblastomových linií Návrh cílových genů mutp53 pro expresní studie u vybraných glioblastomových linií Diskuze Závěr Seznam použité literatury... 46

11 Seznam použitých zkratek 11D3 monoklonální anti-p53 protilátka Apaf-1 apoptotic protease activating factor 1 APC adenomatous Polyposis Coli ASPP apoptosis-stimulating protein of p53 ATM ataxia telangiectasia mutated ATR ataxia telangiectasia and Rad3 related BAX BCL2-associated X protein BCL-2 B-cell CLL/lymphoma 2 CDKs cyklin dependentní kinázy CK1 casein kinase 1 CP cell permeable styrylquinazoline p53 modulator DDB1/ DDB2 damage- DNA binding protein 1 / damage- DNA binding protein 2 DMEM Dulbecco's Modified Eagle Medium DNE dominantně negativní efekt DO-1 monoklonální protilátka proti proteinu p53 E1A Early E1A 32 kda protein Ets1 transkripční faktor rodiny ETS (E-twenty six-1) FRMD5 FERM domain containing 5 GADD45 growth arrest DNA damage-inducible gene 45 GOF gain of function GPX glutathione peroxidase HR homologní rekombinace HSP90/ HSP70 heat-shock protein 90 / Heat-shock protein 70 CHIP carboxyl-terminus of Hsp70 Interacting Protein CHK1/ CHK2 checkpoint kinase 1/checkpoint kinase 2, protein kinázy JAK2 Janus kinase 2 LFS Li-Fraumeniho syndrom MAPK mitogeny aktivovaná protein kináza MDM2 human homolog of mouse double minute 2 MDM4 (MDMX) human homolog of mouse double minute 4 MDR-1 multi drug resistance 1 mir-34 microrna 34a mir-34b\c microrna 34b\c MLH1 human mutl homolog 1 MMR mismatch repair MRE11 meiotic recombination 11 mtor mammalian Target Of Rapamycin mutp53 mutantní p53 mutp53 mutantní p53 myc protoonkogen kódující transkripční regulační faktory

12 MYST MOZ, Ybf2/Sas3, Sas2, and Tip60, rodina histon acetyltransferáz NER nucleotide excision repair NES nuclear export signal NF-Y transkripční faktor Y NF-κB nuclear factor- κb NLS nuclear localization signal NRG1 neuregulin 1 p21 waf1 gen kódující protein p21 p300/cbp komplex transkripčních koaktivátorů CBP (CREB binding protein) a p300 p53, p53β a p53γ izoformy proteinu p53 p53aip1 p53-regulated Apoptosis-Inducing Protein 1 PAb421 monoklonální protilátka proti proteinu p53 PCAF P300/CBP-associated factor PCNA proliferating cell nuclear antigen PIG-3/PIG-6 p53-inducible gene 3 / p53-inducible gene 6 PMS2 postmeiotic segregation increased 2 POX proline oxidase PPARGC1A peroxisome proliferator-activated receptor gamma, coactivator 1 alpha PRIMA-1 p53 reactivation and induction of massive apoptosis PTEN phosphatase and tensin homolog PUMA p53 up-regulated modulator of apoptosis PXXP doména bohatá na prolin Rad51 protein z rodiny Rad51, účástnící se opravy DNA dvouřetězcových zlomů Ras onkogen kódující signální transduktory RE responzivní element ROS reactive oxygen species SAM sterile alpha-motif ScFV single chain FV fragments SDS-PAGE sodium dodecyl sulfate polyacrylamide gel electrophoresis SOD2 superoxide dismutase 2 Sp1 specifity Protein 1 SV40 T simian virus 40 T-antigen TGFBR2 transforming growth factor, beta receptor II TIGAR TP53-inducible glycolysis and apoptosis regulator TIP60 tat-interactive protein 60, acetyltransferáza TMEM108 transmembrane protein 108 TNFα tumor necrosis factor-alpha TOP1 topoizomeráza 1 TP53, TP73, TP63 geny kódující proteiny p53/p63/p73 VDR vitamin D3 receptor VEGFA vascular endothelial growth factor A wtp53 wild-type p53, přirozeně se vyskytující typ p53 XPC xeroderma pigmentosum, complementation group C

13 1. Úvod Problematika vzniku nádorů patří v současnosti stále mezi aktuální témata. Jelikož se na vzniku nádorů podílí velké množství faktorů, je předmětem studia vědců z celého světa najít chybějící díly této skládanky, které by pomohly objasnit úlohu jednotlivých mechanismů zahrnutých do iniciace vzniku nádorů. Jeden z nejdůležitějších faktorů, aktivně se účastnící nádorové suprese, je protein p53. Tento protein může být přirovnán k dirigentovi symfonického orchestru. Jeho hlavní úlohou je udržovat v buňce harmonii všech procesů při odpovědi na různé druhy buněčného stresu. Celkové harmonie je docíleno koordinací exprese velkého množství efektorových genů, které tímto zaujímají roli jednotlivých hráčů symfonického orchestru. Mezi efektorové geny patří i takové, co se přímo podílejí na regulaci buněčného cyklu např. p21. Pokud některý z hráčů orchestru hraje falešně (chybná regulace genové exprese) a zároveň je narušena regulace buněčného dělení, může dojít k transformaci normální buňky v buňku nádorovou. Transkripční aktivita p53 je podmíněna sekvenčně specifickou vazbou k DNA, do oblasti promotorů cílových efektorových genů. Expresí těchto genů poté vznikají molekuly, které se následně účastní boje proti vzniku nádorů. Ztráta zmíněných transkripčních vlastností p53 představuje nejzávažnější problém asociovaný se vznikem nádorů. Nejčastěji bývá v důsledku mutací postižena právě DNA vazebná doména proteinu. Existují však i mutanti s částečně zachovanou transkripční aktivitou. Mutantní formy p53 (mutp53) disponují celou řadou nových schopností, které propůjčují mutp53 vlastnosti onkogenu. Mezi tyto schopnosti patří mj. inhibice apoptózy, chemorezistence či zástava diferenciace. Rozpoznávání a regulace nových efektorových genů (specifických pro mutp53), interakce s jinými transkripčními faktory nebo regulace netranskripčních procesů, pak představují mechanismy, tvořící základ, pro již zmíněné onkogenní vlastnosti mutp53. Každý objev, např. nových mutací či cílových genů mutp53, významně přispívá ke specifikaci daného druhu nádoru a může ve výsledku napomoci lékařům při volbě účinného zacílení léčby. 1

14 1.1 Obecné znaky kancerogeneze Proces vzniku nádoru je vícestupňový proces, jehož podstatou je postupné hromadění genetických a epigenetických změn. Základní jednotkou genetické informace jsou geny, z nichž každý kóduje specifický produkt, jakým je RNA nebo protein. Pokud některý z genů podlehne mutaci, dochází jeho následnou transkripcí a translací ke vzniku produktu, jenž se svými vlastnostmi liší od produktu, který by vznikl transkripcí genu nepostihnutého mutací. Z mutací účastnících se tvorby nádorů jsou nejdůležitější mutace, které mění strukturu genů, což má za následek změnu struktury vznikajících proteinů a současně změnu míry jejich exprese (Adam et al., 2003). Bylo zjištěno, že u hlodavců jsou zapotřebí alespoň dvě genetické změny k tomu, aby došlo k samotné transformaci buňky. U lidí je transformace buněk znesnadněna a minimální počet genetických změn je odhadován na 4. (Hahn et al., 1999). Konkrétních genů, které při tvorbě nádorů podléhají mutaci, je velké množství. Mezi nejdůležitější mutace, způsobující přeměnu normální buňky v buňku nádorovou, však patří mutace protoontogenů a nádorových supresorů (antiontogenů). Protoontogeny kódují proteiny, které jsou zodpovědně za aktivaci buněčného cyklu a stimulaci proliferace, na rozdíl od nádorových supresorů, které udržují buňku v klidovém stadiu (Adam et al., 2003). Jak již bylo zmíněno, kancerogeneze je vícestupňový proces, který vede ke vzniku buněk, jejichž společným jmenovatelem je defekt v některé z drah, zajišťujících normální buněčnou proliferaci a homeostázu. Dosud bylo objeveno přes 100 různých druhů rakoviny. Je nutné si uvědomit, že proces vzniku nádorové buňky je charakterizován individuálním průběhem, který zahrnuje změny v buněčné fyziologii. Ukázalo se, že pro vývoj maligního nádoru musí v buňce proběhnout několik fyziologických změn, které vedou k potlačení protirakovinných obranných mechanismů. Mezi tyto změny společné pro všechny typy nádorů patří: poškození apoptózy, neomezený replikační potenciál, posílená angiogeneze, tvorba metastáz, nestabilita genomu, soběstačnost v produkci růstových signálů a necitlivost k signálům zastavujícím buněčný cyklus (obrázek č. 1). Vzhledem k množství druhů maligních nádorů, závisí jejich tvorba na tom, kolik změn proběhne, v jakém pořadí a na konkrétních genech, které jsou zasaženy (Hanahan a Weineberg, 2000). Cílem této kapitoly bylo uvědomit si, že vznik nádoru není důsledkem jednoho zásahu, ale jedná se o více zásahů, které společně umožňují vznik nádoru. 2

15 Obrázek č. 1. Přehled změn v buněčné fyziologii, nezbytných pro vývoj maligního nádoru (převzato a upraveno dle Hanahan a Weineberg, 2000). 1.2 Protein p53 jako nádorový supresor Nádorové supresory patří do široké skupiny molekul, jejichž primární funkcí je kontrola buněčného dělení, aktivace apoptózy a potlačení tvorby metastáz. Ztrátou některé z těchto funkcí nádorového supresoru, ať už vlivem mutace nebo poškození, může dojít ke vzniku rakoviny. Nejvýznamnějším proteinem, účastnícím se boje proti vzniku rakoviny je protein p53. Od objevu proteinu p53 uběhlo již 33 let. Zpočátku byly tomuto proteinu přisuzovány vlastnosti nádorového antigenu, a to díky jeho schopnosti interagovat s virovým SV40 T-antigenem a díky vysokým hladinám tohoto proteinu detekovaným v nádorových buňkách (Lane a Crawford, 1979; Linzer a Levine, 1979; Kress et al., 1979). Četné pokusy na myších vedly v průběhu 80. let k poznání, že p53 funguje jako pozitivní regulátor buněčné proliferace. S označením p53 jako onkogenu byly spojeny pokusy, zaměřené na kotransfekci myší p53 cdna s plazmidy kódujícími aktivovaný Ras 3

16 onkogen. Výsledkem těchto pokusů byla buněčná transformace, podobná transformaci vyvolané protoonkogeny myc či E1A (Eliyahu et al., 1984, Prada et al., 1984). Koncem 80. let již bylo jasné, že cdna klony p53, které způsobovaly buněčnou transformaci, obsahovaly ve své struktuře mutaci, a že cdna klony wtp53 zabraňují transformaci způsobené onkogeny. Z tohoto důvodu byl protein p53 zařazen do rodiny nádorových supresorů (Finlay et al., 1989). Protein p53 hraje klíčovou roli v boji proti vzniku nádorů a je právem označován jako strážce genomu (Lane, 1992). V roce 1993 byl p53 zvolen molekulou roku (Koshland, 1993). Protein p53 je exprimován v normálních buňkách a je lokalizován v jádře. Tato lokalizace je důležitá pro schopnost odpovědi na podněty, navozující genotoxický stres (Okorokov et al., 2002). Jako nádorový supresor je středem signálních drah, které zajišťují kontrolu buněčného cyklu a integritu lidského genomu (shrnuto v Joerger a Fersht, 2010). Kromě schopnosti zastavovat buněčný cyklus a indukovat apoptózu, jako odpověď na různé druhy buněčného stresu, účastní se p53 dalších procesů, jako jsou reparace DNA, diferenciace a senescence (shrnuto v Colleen et al., 2010). Funkce nádorových supresorů je podmíněna schopností interagovat s DNA. P53 se váže na oblasti DNA označované jako responzivní elementy (RE) a tím způsobuje zvýšení či snížení transkripční aktivity genu, na kterém se daný RE nachází (el-deiry et al., 1992; Funk et al., 1992). 1.3 Gen TP53 a jeho mutace TP53 je gen, kódující fosfoprotein o velikosti 53 kda. Je lokalizován na 17. chromozomu a obsahuje 11 exonů, z nichž první se neexprimuje. Spolu s TP73 a TP63 patří do rodiny vysoce konzervovaných genů (Guimaraes a Hainaut, 2002). V obranné protirakovinné funkci má tento gen významné postavení a jeho mutace se odráží v poškození nádorové supresorové funkce proteinu p53. U lidských nádorů se mutace v genu TP53 vyskytují ve více jak 50%. Největší část tvoří bodové mutace měnící smysl kodonu, jejichž výsledkem je substituce jedné aminokyseliny za jinou. Nejvíce mutací se nachází na DNA-vazebné doméně p53, což může výrazně ovlivňovat vazbu proteinu na DNA (Guimaraes a Hainaut, 2002). 4

17 Mezi další změny vedoucí k inaktivaci TP53 patří ztráta alel nebo inaktivace genu virovými či buněčnými proteiny. Mutace genu TP53 můžeme rozdělit na somatické a zárodečné. K tomu, aby se mutace uplatnila při tvorbě nádoru, musí proběhnout inaktivace obou alel daného genu. Proto jsou somatické a zárodečné mutace doprovázeny ztrátou heterozygotnosti během nádorové progrese (shrnuto v Brosh a Rotter 2009). Druhou možností je dělit mutace TP53 podle jejich vlivu na termodynamickou stabilitu proteinu p53. Vzniklé mutantní formy p53 můžeme rozdělit na kontaktní a konformační mutanty. Důsledkem těchto mutací jsou poruchy schopnosti p53 sekvenčně specificky se vázat na DNA (Joerger a Fersht, 2007; Bullock a Fersht, 2001). Četnost a distribuce mutací p53 je zobrazena na obrázku č. 2. Dědičnost mutantní formy TP53, vede k predispozicím vzniku rakoviny, konkrétně rakoviny prsu, mozku a kůry nadledvinek. Tato familiární dědičnost predispozice různých druhů rakoviny je označována jako Li-Fraumeniho (LFS) a Li-Fraumeniho-like (LFL) syndrom (Li et al., 1988, Olivier et al., 2003). LFS je vzácný druh autozomálně-dominantní poruchy. Postižené rodiny vykazují vysokou incidenci při vzniku rakoviny. Zatímco somatické mutace se vyskytují téměř v každém typu rakoviny, pro LFS jsou charakteristické zárodečné mutace v jedné z alel, kódujících p53 (Levine et al., 1991, Brosh a Rotter 2009). Obrázek č. 2. Četnost a distribuce mutací p53 (převzato a upraveno dle Bullock a Fersht, 2001). Římské číslice označují vysoce evolučně konzervované sekvence proteinu p53. Histogram mutací měnících smysl kodonu ukazuje, že 97% mutací se vyskytuje v DNA-vazebné 5

18 doméně. Nejčastěji frekventovaná místa mutací jsou označována jako hotspots (R175, G245, R248, R249, R273, R282). 1.4 Obecná charakteristika struktury proteinu p53 Protein se skládá celkem z 393 aminokyselin, které jsou uspořádány do čtyř hlavních domén (obrázek č. 3). Na N-terminálním konci se nachází transaktivační doména (TAD), která je zodpovědná za transkripční aktivitu tohoto proteinu. Umožňuje regulaci exprese cílových genů, ať už přímou vazbou na koaktivátory transkripce, či vazbu na komponenty bazální transkripce (shrnuto v Millau et al. 2010). Zároveň je TAD místem, kde se odehrávají četné posttranslační modifikace a interakce negativních regulátorů, jakými jsou např. MDM2, MDM4. TAD se dále dělí na tři části, kterými jsou TAD1, TAD2 a doména bohatá na prolin. (shrnuto v Joerger a Fersht, 2010). Doména bohatá na prolin obsahuje pět kopií PXXP, kde X představuje libovolnou aminokyselinu. Ukázalo se, že její přítomnost je nezbytná pro účinnou supresi buněčného růstu a je klíčová při apoptóze zprostředkované proteinem p53 (Baptiste et al., 2002; Zhu et al., 1999). Tato doména je zároveň zahrnuta do odpovědi na poškození buňky, díky zprostředkování vazby p53 na F-aktin v jaderné matrix (Okorokov et al., 2002). Další součástí domény bohaté na prolin je negativní regulační doména, která snižuje vazebné schopnosti p53 vůči DNA (Müller-Tiemann et al., 1998). DNA vazebná doména zodpovídá za interakci p53 s DNA, jeho konformaci a vazbu zinku. Mimo jiné, umožňuje vazebná doména interakci s celou škálou proteinů a účastní se tak nádorové suprese. Příkladem mohou být proteiny z rodin ASPPs, p63 a p73, které jsou zahrnuty do procesu apoptózy (shrnuto v Millau et al., 2010). Poslední část proteinu p53 tvoří C-terminální oblast. Je složená z oligomerizační domény a bazické domény. Oligomerizační doména umožňuje p53 tvorbu dimerů při kotranslačních procesech a následně tvorbu tetramerů v posttranslačních procesech (Nicholls et al. 2002). Také je zde přítomná sekvence aminokyselin tvořících NES (Nuclear Export Signal), která řídí přesun proteinu z jádra do cytoplazmy. Na bazické doméně se potom nachází několik sekvencí NLS (Nuclear Localization Signal), jejichž úkolem je naopak zprostředkovat migraci proteinu z cytoplazmy do jádra. Nachází se zde také druhá negativní autoregulační doména (Shaulsky et al., 1990). Kromě toho umožňuje 6

19 bazická doména i sekvenčně nespecifickou vazbu proteinu na DNA (Wang et al., 1993). Obrázek č. 3. Struktura proteinu p53 (převzato a upraveno dle Millau et al. 2010). 1.5 Transkripční aktivita p53 Jako transkripční faktor koordinuje wtp53 buněčnou odpověď na stresové podněty a poškození DNA prostřednictvím iniciace transkripce cílových genů. Výsledkem je především zástava buněčného cyklu, oprava DNA nebo apoptóza (Horvath et al., 2007). Transkripční aktivita p53 je podnícena přímou vazbou proteinu na DNA, do oblastí RE. Tyto oblasti jsou charakteristické tím, že obsahují dvojici invertních pentamerních sekvencí, zpravidla se vyskytujících v tandemech nebo s rozestupem 0-13 bp. RE se nachází v oblasti promotorů nebo prvních intronů efektorových genů (shrnuto v Millau et al. 2010). P53 rozpoznává a váže se na RE ve formě tetramerů. Tvorba tetramerů je umožněna díky oligomerizační doméně na C-terminálním konci proteinu. Tetramery jsou složeny z dvojice symetrických dimerů, z nichž všechny čtyři podjednotky jsou geometricky ekvivalentní (Mc Lure a Lee, 1998). Po rozpoznání a navázání tetrameru na RE dochází k regulaci genové exprese interakcí s bazálním transkripčním faktorem TFIID nebo interakcí transkripčních koaktivátorů, jako jsou p300 a CBP. Vazbou tetrameru na DNA může p53 regulovat transkripci cílových genů také nepřímo, tvorbou komplexů s jinými transkripčními faktory. Příkladem může být Sp1 (Specifity Protein 1), který jakožto transkripční faktor hraje významnou roli v regulaci důležitých biologických procesů kontrolovaných proteinem p53 prostřednictvím genu p21. Expresí genu p21 vzniká stejnojmenný protein, který je zahrnutý do progrese buněčného cyklu v savčích buňkách (shrnuto v Millau et al. 2010; Koutsondotis et al., 2001). 7

20 1.5.1 Regulace p53 na úrovni mrna První stupeň v regulaci p53 tvoří změny, odehrávající se na úrovni mrna. Transkripce genu TP53 může být iniciována jak z promotoru přítomného na prvním exonu, tak z interního promotoru nacházejícího se na intronu č. 4. Kombinací alternativního sestřihu intronů 2 a 9 společně s využitím interního promotoru na intronu č. 4 a alternativní iniciace translace, můžeme rozlišit až 9 různých izoforem p53. Alternativním sestřihem C-konce vznikají 3 izoformy: p53, p53β a p53γ. Využití alternativního promotoru vede ke vzniku izoforem se zkrácenou N-terminální částí (obrázek č. 4) (Bourdon et al., 2005). Obrázek č. 4. Schéma lidského TP53 a izoforem p53. (A) Schéma genu, kódujícího p53 u lidí. (B) Schéma izoforem p53 teoreticky kódovaných lidským TP53 (převzato a upraveno dle Bourdon et al., 2005). Izoforma p53i9 (p53β) vzniká alternativním sestřihem intronu 9. Na rozdíl od fulllength p53 se tato izoforma skládá pouze z 341 aminokyselin. In vitro se p53i9 není schopný vázat na DNA a in vivo vykazuje defekt v transkripční aktivitě. Příčinou těchto 8

21 defektů je ztráta části oligomerizační domény na C-terminální části, a tím pádem neschopnost p53 tvořit tetramery a vázat se na DNA (Murray-Zmijewski et al., 2006). Druhá izoforma zvaná p47 vzniká buď alternativním sestřihem 2. intronu nebo alternativní iniciací translace. Na rozdíl od p53i9 je p47 zkrácený o prvních 40 aminokyselin v N-terminální části proteinu. Vzhledem k tomu, že p47 obsahuje velkou část transaktivační domény, může po transfekci aktivovat genovou expresi prostřednictvím sekundární transaktivační domény. Kromě toho může p47 vykazovat dominantně negativní efekt vůči wtp53, jehož důsledkem je inhibice transkripční aktivity a p53-zprostředkované apoptózy. Ukázalo se také, že p47 může modifikovat buněčnou lokalizaci p53 a tím inhibovat jeho degradaci pomocí MDM2 (Bourdon et al., 2005) Buněčná lokalizace a regulace hladiny p53 Buněčná lokalizace je dalším z faktorů významně se podílejících na regulaci transkripční aktivity p53. Nově vzniklý p53 se během G1 fáze buněčného cyklu akumuluje v cytoplazmě. Na přelomu G1/S fáze vstupuje do jádra a v S fázi se vrací opět do cytoplazmy. Protože primárně vystupuje p53 jako transkripční faktor, přispívá jeho snížená koncentrace v jádře ke snížení transkripční aktivity. Jedním z hlavních mechanismů, které zprostředkovávají přesun p53 z jádra do cytoplazmy a naopak, je ubiquitinace zprostředkovaná proteinem MDM2 (Shaulsky et al., 1990; Moll et al., 1996). Tento mechanismus hraje ústřední roli v odpovědi buňky na různé druhy buněčného stresu. Kromě MDM2 je kontrola stability a aktivity proteinu p53 zprostředkována ještě dalším proteinem (MDM4). Hlavní úlohou těchto proteinů je kontrolovat hladinu p53 a v případě zvýšené hladiny proteinu, zprostředkovat jeho degradaci na proteozomu (Goh et al., 2010). Pokud buňka nečelí stresové situaci, váže se MDM2 na transaktivační doménu proteinu p53. Tato vazba způsobí utlumení transkripční aktivity p53 zablokováním vazebného místa pro koaktivátory transkripce. Druhou vlastností MDM2 je její ubiquitin ligázová aktivita, způsobující ubiquitinaci zbytků lysinu na C-terminálním konci proteinu, což má za následek následné navození jeho degradace na proteozomu. 9

22 Buněčný stres způsobí aktivaci příslušných kináz, které zahajují fosforylaci zbytků serinu a threoninu na transaktivační doméně. Modifikace způsobené fosforylací, snižují schopnost vazby MDM2 k transaktivační doméně p53. Schopnost specifické vazby MDM2 utlumují také modifikace v doméně bohaté na prolin. Snížení vazebné schopnosti MDM2 vede k akumulaci p53, aby se následně mohly tvořit tetramery. Vznik tetramerů maskuje signály, jejichž úkolem je řídit přesun p53 z jádra do cytoplazmy. Výsledkem je tendence tetramerů zůstat v jádře. Nicméně studie ukázaly, že zlomek molekul p53 může zůstat v cytoplazmě, kde se účastní procesů apoptózy (shrnuto v Toledo a Wahl, 2006). Druhou molekulou spojenou s regulací p53 je MDM4, známý také jako MDMX. Tento protein je strukturou podobný MDM2, zejména v oblasti p53-vazebné domény. Díky této podobnosti je schopen MDM4 vázat se přímo na p53, avšak na rozdíl od MDM2 není schopen zprostředkovat ubiquitinaci. Při zvýšené expresi inhibuje MDM4 degradaci p53 zprostředkovanou MDM2 soupeřením o vazebné místo na p53. Další schopností MDM4 je stabilizace MDM2 prostřednictvím tvorby heterodimeru. Tento komplex zabraňuje vlastní ubiquitinaci MDM2 a zvyšuje schopnost ubiquitinace p53. (Shvarts et al., 1996; Gu et al., 2002). Kromě interakce MDM2 s wtp53, interaguje tento protein také s mutp53. Interakce MDM2 s mutp53 se liší od interakce s wtp53 v tom ohledu, že mutp53 postrádá schopnost aktivovat MDM2. Z tohoto důvodu může být v buňce nedostatečné množství proteinu MDM2, který by zajistil snížení hladiny mutp53 (Terzian et al., 2008). Zjednodušeně je působení negativních regulátorů znázorněno na obrázku č

23 Obrázek č. 5. Znázornění rozdílů v regulaci wild-type a mutantní formy p53. Za normálních podmínek je hladina p53 držena pomocí MDM2 a MDM4 na nízkých hodnotách. Buněčný stres či aktivace onkogenů mají za následek zvýšení hladiny wtp53 a mutp53. Vzniklý tetramer se poté váže na DNA a umožňuje transkripci cílového genu. Zároveň zvýšená exprese MDM2 obnovuje původní hladinu p53. Mutantní p53 není schopná této negativní regulace a může tak inhibovat wtp53, p63, p73 či jiné proteiny (převzato a upraveno podle Goh et al., 2010) Posttranslační modifikace wtp53 Jako posttranslační modifikace označujeme kovalentní adici funkčních skupin k proteinu vzniklého translací. Mezi nejdůležitější modifikace p53 patří fosforylace a acetylace zbytků serinu a threoninu (Bode a Dong, 2004). Velké množství serinových a threoninových zbytků se nachází na transaktivační doméně N-terminálního konce p53 a v C-terminální části. Fosforylace umožňuje regulaci biologické aktivity stovek proteinů. Je zprostředkována proteinkinázami, mezi které patří např. ATM, ATR, CHK1, CHK2, MAPK a CK1. Uvedené kinázy jsou aktivovány při poškození DNA nebo následkem působení jiného stresového signálu. Výsledkem je zvýšení stability proteinu a tím pádem zvýšení jeho funkčnosti nebo ovlivnění schopnosti p53 vázat se na cílové sekvence v genomu (shrnuto v Olsson et al., 2007). Hlavním místem kde se odehrávají fosforylace, ovlivňující transkripční aktivitu p53, jsou zbytky aminokyselin Ser15, Thr18 a Ser20. Tyto aminokyseliny se nachází se na transaktivační doméně N-terminálního konce v blízkosti nebo přímo v oblastech, kde se k p53 váže MDM2. Konkrétně je fosforylace Ser15 spojená s transaktivací závislou na p53, zástavou buněčného cyklu a apoptózou, které jsou odpovědí na poškození DNA. Fosforylace Ser20 a Thr18 ovlivňují interakci mezi p53 a MDM2 tím způsobem, že zabraňují ubiquitinaci p53. Specifická vazba p53 k promotoru p53aip1 a následná indukce apoptózy je způsobena fosforylací Ser46 (Bode a Dong, 2004; Apella a Anderson, 2001; Oda et al., 2000). Mezi další významné posttranslační modifikace patří acetylace. Acetylovány jsou především zbytky lysinu za účasti různých acetyltransferáz. Na rozdíl od fosforylací, probíhají acetylace na C-terminálním konci proteinu. Acetylace zbytků Lys370, 372, 373, 381, 382 je zajištěná heterodimery CBP/p300. Naproti tomu, Lys305 a Lys320, nacházející se v jaderné lokalizační doméně C-konce, jsou acetylovány pomocí PCAF a p

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1 1 Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2 Všeobecná fakultní nemocnice, Praha MDS Myelodysplastický syndrom (MDS) je heterogenní

Více

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Ústav experimentální biologie Oddělení genetiky a molekulární biologie Interakce proteinu p53 s genomovou DNA v kontextu chromatinu glioblastoma buněk

Více

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY 1 VÝZNAM BUNĚČNÉ TRANSFORMACE V MEDICÍNĚ Příklad: Buněčná transformace: postupná kumulace genetických změn Nádorové onemocnění: kolorektální karcinom 2 3 BUNĚČNÁ TRANSFORMACE

Více

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika 7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii ONKOGENETIKA Spojuje: - lékařskou genetiku - buněčnou biologii - molekulární biologii - cytogenetiku - virologii Důležitost spolupráce různých specialistů při detekci hereditárních forem nádorů - (onkologů,internistů,chirurgů,kožních

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny eukaryontní gen v genomové DNA promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4 kódující oblast introny primární transkript (hnrna, pre-mrna) postranskripční úpravy (vznik maturované mrna) syntéza čepičky AUG vyštěpení

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina

Senescence v rozvoji a léčbě nádorů. Řezáčová Martina Senescence v rozvoji a léčbě nádorů Řezáčová Martina Replikační senescence Alexis Carrel vs. Leonard Hayflick and Paul Moorhead Diferencované bb mohou prodělat pouze omezený počet dělení - Hayflickův limit

Více

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,

Více

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory Jaderné receptory Jaderné receptory - ligandem aktivované transkripční faktory - pokud není znám ligand ORPHAN receptors - ligand nalezen adopted orphan ligand DNA cytoplazmatická membrána jaderný receptor

Více

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových

Více

Bílkoviny a rostlinná buňka

Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin

Více

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů

Více

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II 1 VÝZNAM INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE V MEDICÍNĚ Příklad: Intracelulární signalizace: aktivace Ras proteinu (aktivace receptorové kinázy aktivace Ras aktivace kinázové kaskády

Více

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek

IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I. Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek IZOLACE, SEPARACE A DETEKCE PROTEINŮ I Vlasta Němcová, Michael Jelínek, Jan Šrámek Studium aktinu, mikrofilamentární složky cytoskeletu pomocí dvou metod: detekce přímo v buňkách - fluorescenční barvení

Více

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího

Více

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom Mgr. Veronika Peňásová vpenasova@fnbrno.cz Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno Retinoblastom (RBL) zhoubný nádor oka, pocházející z primitivních

Více

REPLIKACE A REPARACE DNA

REPLIKACE A REPARACE DNA REPLIKACE A REPARACE DNA 1 VÝZNAM REPARACE DNA V MEDICÍNĚ Příklad: Reparace DNA: enzymy reparace nukleotidovou excizí Onemocnění: xeroderma pigmentosum 2 3 REPLIKACE A REPARACE DNA: Replikace DNA: 1. Podstata

Více

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 10 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 10 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 26.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Procesy následující bezprostředně po transkripci.

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a

Více

Exprese genetické informace

Exprese genetické informace Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny

Více

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie Elementy signálních drah cíle protinádorové terapie Martin Pešta, Ondřej Topolčan Department of Internal Medicine II, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Czech Republic Cílená

Více

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec

Více

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií

Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Téma bakalářské práce: Úloha protein-nekódujících transkriptů ve virulenci patogenních bakterií Nové odvětví molekulární biologie se zabývá RNA molekulami, které se nepřekládají do proteinů, ale slouží

Více

Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl

Western blotting. 10% APS 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl 20,28 µl 40,56 µl 81,12 µl Western blotting 1. Příprava gelu složení aparatury hustotu gelu volit podle velikosti proteinů příprava rozdělovacího gelu: 10% 12% počet gelů 1 2 4 1 2 4 objem 6 ml 12 ml 24 ml 6 ml 12 ml 24 ml 40% akrylamid

Více

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů

Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Globální pohled na průběh replikace dsdna

Globální pohled na průběh replikace dsdna Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový

Více

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR Mgr. Silvie Dudová Centrum základního výzkumu pro monoklonální gamapatie a mnohočetný myelom, ILBIT LF MU Brno Laboratoř experimentální

Více

Obecný metabolismus.

Obecný metabolismus. mezioborová integrace výuky zaměřená na rostlinnou biochemii a fytopatologii CZ.1.07/2.2.00/28.0171 Obecný metabolismus. Regulace glykolýzy a glukoneogeneze (5). Prof. RNDr. Pavel Peč, CSc. Katedra biochemie,

Více

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI

Více

Protokoly Transformace plasmidu do elektrokompetentních buněk BL21 Pracovní postup:

Protokoly Transformace plasmidu do elektrokompetentních buněk BL21 Pracovní postup: Protokoly Pracovní potřeby, pufry a chemikálie jsou uvedeny na konci protokolu. Pracovní postupy jsou odvozeny od těchto kitů: Champion pet160 Directional TOPO Expression Kit with Lumio Technology (Invitrogen)

Více

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL

Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 2. Posttranslační modifikace a skládání proteinů Ivo Frébort Biosyntéza proteinů Kovalentní modifikace proteinů Modifikace proteinu může nastat předtím než je

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Translace, techniky práce s DNA Translace překlad z jazyka nukleotidů do jazyka aminokyselin dá se rozdělit na 5 kroků aktivace aminokyslin

Více

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Regulace metabolických drah na úrovni buňky Regulace metabolických drah na úrovni buňky EB Obsah přednášky Obecné principy regulace metabolických drah na úrovni buňky regulace zajištěná kompartmentací metabolických dějů změna absolutní koncentrace

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění O. Topolčan,M.Pesta, J.Kinkorova, R. Fuchsová Fakultní nemocnice a Lékařská fakulta Plzeň CZ.1.07/2.3.00/20.0040 a IVMZČR Témata přednášky Přepdpoklady

Více

Izolace nukleových kyselin

Izolace nukleových kyselin Izolace nukleových kyselin Požadavky na izolaci nukleových kyselin V nativním stavu z přirozeného materiálu v dostatečném množství požadované čistotě. Nukleové kyseliny je třeba zbavit všech látek, které

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

Více

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny

Více

Kontrola genové exprese

Kontrola genové exprese Základy biochemie KBC/BC Kontrola genové exprese Inovace studia biochemie prostřednictvím e-learningu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0407 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu Petra Kleiblová Ústav biochemie a experimentální onkologie, 1. LF UK - skupina molekulární biologie

Více

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ KATEDRA BIOLOGIE A EKOLOGIE BAKALÁŘSKÉ STUDIJNÍ PROGRAMY Experimentální Systematická Aplikovaná (prezenční, kombinovaná) Jednooborová Dvouoborová KATEDRA BIOLOGIE

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

GYMNÁZIUM BRNO-ŘEČKOVICE

GYMNÁZIUM BRNO-ŘEČKOVICE GYMNÁZIUM BRNO-ŘEČKOVICE ÚSTAV PATOLOGIE FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO TEPLOTNĚ DEPENDENTNÍ MUTACE NÁDOROVÉHO SUPRESORU P53 STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST OBOR: 4. BIOLOGIE AUTOR PRÁCE MICHAELA KRÁKOROVÁ GYMNÁZIUM

Více

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální

Více

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0088 Hybridizační metody v diagnostice Mgr. Gabriela Kořínková, Ph.D. Laboratoř molekulární

Více

Buněčné jádro a viry

Buněčné jádro a viry Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů

Více

Hodnocení účinku cytostatik a inhibitorů histondeacetylázy na nádorové buňky in vitro

Hodnocení účinku cytostatik a inhibitorů histondeacetylázy na nádorové buňky in vitro Hodnocení účinku cytostatik a inhibitorů histondeacetylázy na nádorové buňky in vitro T.Groh 1,2, J.Hraběta 1, T.Eckschlager 1 1 Klinika dětské hematologie a onkologie, 2.LF UK a FN Motol a 2 Katedra biochemie

Více

Struktura chromatinu. Co je to chromatin?

Struktura chromatinu. Co je to chromatin? Struktura chromatinu Buněčné jádro a genová exprese Lenka Rossmeislová struktura-význam-modifikace Co je to chromatin? hmota, ze které jsou vytvořeny chromozomy DNA asociovaná s proteiny, které napomáhají

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel

Více

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin Laboratoř Metalomiky a Nanotechnologií Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin Ing. Kateřina Tmejová, Ph. D.,

Více

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie

Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie Izolace genomové DNA ze savčích buněk, stanovení koncentrace DNA pomocí absorpční spektrofotometrie IZOLACE GENOMOVÉ DNA Deoxyribonukleová kyselina (DNA) představuje základní genetický materiál většiny

Více

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE

VZTAH DÁRCE A PŘÍJEMCE TRANSPLANTAČNÍ IMUNITA Transplantace je přenos buněk, tkáně nebo orgánu z jedné části těla na jinou nebo z jednoho jedince na jiného. Transplantační reakce je dána genetickými rozdíly mezi dárcem a příjemcem.

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled

Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN. I. Přehled Bioinformatika a výpočetní biologie KFC/BIN I. Přehled RNDr. Karel Berka, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci Definice bioinformatiky (Molecular) bio informatics: bioinformatics is conceptualising biology

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BIOCHEMIE VLIV STRUKTURY MUTANTNÍCH PROTEINŮ P53 NA ONKOGENNÍ CHOVÁNÍ IN VIVO Bakalářská práce Alena Polášková Vedoucí práce: Mgr. Marie Brázdová PhD.

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován

Více

Vrozené trombofilní stavy

Vrozené trombofilní stavy Vrozené trombofilní stavy MUDr. Dagmar Riegrová, CSc. Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské fakultě a Fakultě zdravotnických

Více

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie 1 Lochmanová A., 2 Olbrechtová L., 2 Kolčáková J., 2 Zjevíková A. 1 OIA ZÚ Ostrava 2 klinika infekčních nemocí, FN Ostrava HIV infekce onemocnění s

Více

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE

Více

Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší?

Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší? Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší? RNDr. Pavel Rössner, Jr., PhD. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. prossner@biomed.cas.cz Organizace lidského těla Molekuly:

Více

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová Glykolýza Glukoneogeneze Regulace Alice Skoumalová Metabolismus glukózy - přehled: 1. Glykolýza Glukóza: Univerzální palivo pro buňky Zdroje: potrava (hlavní cukr v dietě) zásoby glykogenu krev (homeostáza

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více

Interakce různých forem proteinu p53 s p73 izoformami

Interakce různých forem proteinu p53 s p73 izoformami Masarykova univerzita v Brně Přírodovědecká fakulta katedra biochemie Interakce různých forem proteinu p53 s p73 izoformami Diplomová práce Brno 2006 Martin Klepárník Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou

Více

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA Diplomová práce Jan Kučera Vedoucí práce: Mgr. Daniel Seidenglanz, Ph.D. Brno 2013 Bibliografický záznam Autor:

Více

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně Obsah Předmluvy 1. Definice a historie oboru molekulární medicína 1.1. Historie molekulární medicíny 2. Základní principy molekulární biologie 2.1. Historie molekulární biologie 2.2. DNA a chromozomy 2.3.

Více

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny

Více

RNA interference (RNAi)

RNA interference (RNAi) Liběchov, 29. 11. 2013 RNA interference (RNAi) post-transkripční umlčení genové exprese přirozený mechanismus regulace genové exprese a genomové stability obranný antivirový mechanismus konzervovaný mechanismus

Více

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU Bakalářské, diplomové a rigorózní práce odevzdávané k obhajobě na Přírodovědecké

Více

Metody práce s proteinovými komplexy

Metody práce s proteinovými komplexy Metody práce s proteinovými komplexy Zora Nováková, Zdeněk Hodný Proteinové komplexy tvořeny dvěma a více proteiny spojenými nekovalentními vazbami Van der Waalsovy síly vodíkové můstky hydrofobní interakce

Více

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament Kosterní svalstvo Základní pojmy: Sarkoplazmatické retikulum zásobárna iontů vápníku - depolarizace membrány uvolnění vápníku v blízkosti kontraktilního aparátu vazba na proteiny zajišťující kontrakci

Více

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky

Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny

Více

Translace (druhý krok genové exprese)

Translace (druhý krok genové exprese) Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Studijní materiály na: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně navazuje

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Onkogeny a nádorové supresory

Onkogeny a nádorové supresory Onkogeny a nádorové supresory Historie Francis) Peyton Rous (October 5, 1879 February 16, 1970) He made his seminal observation, that a malignant tumor growing on a domestic chicken could be transferred

Více

REKOMBINACE Přestavby DNA

REKOMBINACE Přestavby DNA REKOMBINACE Přestavby DNA variace v kombinacích genů v genomu adaptace evoluce 1. Obecná rekombinace ( General recombination ) Genetická výměna mezi jakýmkoli párem homologních DNA sekvencí - často lokalizovaných

Více

Degenerace genetického kódu

Degenerace genetického kódu AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.

Více

Abiotický stres - sucho

Abiotický stres - sucho FYZIOLOGIE STRESU Typy stresů Abiotický (vliv vnějších podmínek) sucho, zamokření, zasolení půd, kontaminace prostředí toxickými látkami, chlad, mráz, vysoké teploty... Biotický (způsobený jiným druhem

Více

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna

Zdrojem je mrna. mrna. zpětná transkriptáza. jednořetězcová DNA. DNA polymeráza. cdna Obsah přednášky 1) Klonování složených eukaryotických genů 2) Úprava rekombinantních genů 3) Produkce rekombinantních proteinů v expresních systémech 4) Promotory 5) Vektory 6) Reportérové geny Zdrojem

Více

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha

Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera. Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha Veronika Janů Šárka Kopelentová Petr Kučera Oddělení alergologie a klinické imunologie FNKV Praha interakce antigenu s protilátkou probíhá pouze v místech epitopů Jeden antigen může na svém povrchu nést

Více

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol

Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace

Více

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů J.Vávrová, M Řezáčová Katedra radiobiologie FVZ Hradec Králové UO Brno Ústav lékařské chemie LF Hradec Králové UK Praha Cíl léčby: zničení nádorových buněk zachování

Více

Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants.

Buněčný cyklus. When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. Buněčný cyklus When a cell arises, there must be a previous cell, just as animals can only arise from animals and plant from plants. (Rudolf Wirchow, 1858) Buněčný cyklus cyklus buněčných procesů začínajících

Více

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění

Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Buněčný cyklus - principy regulace buněčného růstu a buněčného dělění Mitóza Dr. B. Duronio, The University of North Carolina at Chapel Hill Buněčný cyklus Kinázy závislé na cyklinech kontrolují buněčný

Více

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách

Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou

Více

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. ENZYMY RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D. Enzymy: katalyzátory živé buňky jednoduché nebo složené proteiny Apoenzym: proteinová část Kofaktor: nízkomolekulová neaminokyselinová struktura nezbytně nutná pro funkci

Více