MUDr. Radim Šrám, DrSc. Ústav experimentální medicíny AV ČR a Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MUDr. Radim Šrám, DrSc. Ústav experimentální medicíny AV ČR a Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha sram@biomed.cas.cz"

Transkript

1 OVLIVŇUJE ZNEČIŠTĚNÉ OVZDUŠÍ NAŠE ZDRAVÍ? MUDr. Radim Šrám, DrSc. Ústav experimentální medicíny AV ČR a Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha 1. Úvod Vliv znečištěného ovzduší na zdraví při profesionální expozici je znám již více než 230 let. Proto se rozvíjelo pracovní lékařství a hygiena práce, aby zabránily vzniku onemocnění z povolání. První takové pracoviště vzniklo před válkou v Baťových závodech ve Zlíně. Od konce šedesátých let se prokazuje, že některé profesionální expozice chemickým karcinogenům znamenají zvýšený výskyt nádorových onemocnění [1]. V r bylo IARC za prokázaný lidský karcinogen uznáno i pasivní kouření [2]. Mechanismus vzniku nádorové buňky je odvozen ze změny genetické informace, tzv. mutací v DNA. Tyto poznatky znamenaly rozvoj studia mutageneze a pokusy o interpretaci nových poznatků pro praxi. Před rokem 1989 se dařilo využívat metody genetického monitorování při hodnocení profesionální expozice karcinogenům díky vstřícnému přístupu řady krajských hygieniků, byť v rozporu s názory MZd ČR (útvar hl. hygienika) [3]. Zcela jiná byla situace při hodnocení vlivu znečištěného prostředí na zdravotní stav populace. Dle směrnice ministra zdravotnictví ČR bylo možné publikovat takové výsledky pouze po schválení MZd ČR. Např. údaje o vzrůstu vrozených vývojových vad v Severočeském kraji za období byly v r považovány za utajované informace. 2. Český příklad Cytogenetická analýza periferních lymfocytů byla široce používána v hygienické službě ČR od konce 70. let jako skupinový expoziční test pro hodnocení profesionální expozice karcinogenům. Je-li zjištěno významné zvýšení počtu chromosomových aberací (CHA) oproti kontrolní skupině, hovoříme o zvýšeném genotoxickém riziku nebo vysokém

2 genotoxickém riziku a zvýšená frekvence aberantních buněk se stává v takovém případě podkladem pro preventivní opatření zaměřená ke snížení expozice pracovníků genotoxickým látkám a pro technická opatření ke snížení koncentrace těchto látek a jejich směsí v pracovním prostředí. Nedávno byla v časopisu Environmental Health Perspectives publikována práce Rössnera et al. Chromosomal aberrations in lymphocytes of healthy subjects and risk of cancer, kde je srovnáváno, jak se zvýšený výskyt chromosomových aberací podílí na zvýšeném výskytu nádorových onemocnění [4]. Tato studie byla provedena zhruba na osobách, které byly vyšetřovány hygienickou službou od konce sedmdesátých do počátku devadesátých let. Studie byla iniciována pracemi ze Skandinávie a Itálie, které prokazují, že u jedinců, u nichž je zjištěn zvýšený výskyt chromosomových aberací, dochází ke zvýšenému výskytu nádorových onemocnění. V české studii byl u jedinců, kteří měli zvýšený počet chromosomových aberací, zjištěn zvýšený výskyt nádorových onemocnění, zejména nádorů zažívacího traktu. Vliv profesionální expozice byl studován u skupiny více než 2000 osob, které byly exponovány polycyklickým aromatickým uhlovodíkům (např. v koksárnách), a byl prokázán vztah mezi zvýšeným výskytem chromosomových aberací a incidencí nádorových onemocnění (RR=1.56, 95% CI ). Při srovnání s výskytem nádorů ve skandinávské a italské kohortě se ukazuje, že u sledovaných pracovníků v ČR je výskyt nádorů nižší, než by odpovídal pozorovaným změnám na chromosomech. Lze se domnívat, že toto příznivé srovnání je důsledkem dobré práce hygienické služby v minulém období, kdy na základě poznatků získávaných biologickým monitorováním byly sníženy koncentrace karcinogenních látek v rizikových provozech průmyslu. Biologické monitorování expozice genotoxickým faktorům představuje komplexní systém zahrnující cytogenetickou analýzou periferních lymfocytů, hygienické posouzení pracoviště, analýzu a zhodnocení externí expoziční zátěže,

3 odhad závažnosti rizika, včetně posouzení efektivnosti možných opatření ke snížení rizika z expozice genotoxickým faktorům a kontroly účinnosti přijatých nápravných opatření. Důležitou součástí primární prevence před profesionálních nádorových onemocnění byl důraz na zavedení a zejména dodržování účinných preventivních opatření včetně přeřazování osob s vysokou frekvencí CHA na neriziková pracoviště. Pracovníci v těchto provozech tak byli exponováni kratší dobu a vystaveni nižším koncentracím genotoxických látek, než tomu mohlo být, kdyby výsledky takto interpretovány nebyly. Koncem osmdesátých let bylo využíváno hodnocení důsledků profesionální expozice karcinogenům v rámci preventivních prohlídek u více než 2000 pracovníků/rok. Dnes jsou považovány získané výsledky za světově unikátní Příklad: Profesionální expozice cytostatkům V současné době se zdá, že vzhledem k výraznému zlepšení situace v chemickém průmyslu, kdy jsou zvýšené hodnoty zjišťovány ve velkých provozech jen výjimečně, představují rizikovou skupinu zdravotníci, zejména při práci s cytostatiky. Skutečnost, že cytostatika mohou nepříznivě působit na genetický materiál, byla prokázána již počátkem 80. let, kdy zejména při aplikaci nových cytostatik na bázi platiny byly u ošetřujícího personálu pozorovány stejné vedlejší účinky jako u léčených pacientů, které byly provázeny zvýšenou fekvencí chromosomových aberací. Na tyto vedlejší účinky bylo celosvětově poukazováno od r. 1985, což se v r stalo podkladem pro vydání směrnice hl. hygienika ČR o práci s cytostatiky, podle které bylo nařízeno při ředění cytostatik používat laminární boxy a dodržovat patřičná preventivní opatření. Je proto překvapující, jestliže ještě po 20 letech je možné zjistit skupiny, které jsou profesionálně cytostatiky negativně ovlivňovány. S těmito výsledky kontrastuje práce dr. Marečkové ze ZÚ Brno, která uvádí, že jak v Masarykově onkologickém ústavu, tak ve VFN Bohunice, kde bylo zajištěno centrální ředění cytostatik a kladen důraz na dodržování bezpečnostních předpisů, je u exponovaných pracovníků

4 zjišťována kontrolní úroveň frekvence chromosomových aberací (<2.0 % AB.B.). Výsledek je nutno ocenit jako preventivní přístup, který by měl být příkladem vhodného řešení Příklad: Jaderné elektrárny V souvislosti se zahájením provozu jaderné elektrárny Temelín byl vznesen v rámci Melkského procesu požadavek na cytogenetickou analýzu exponovaných pracovníků. V rámci studie bylo vyšetřeno cca 300 pracovníků z JE Temelín, JE Dukovany a kontroly z Českých Budějovic pomocí konvenční cytogenetické analýzy a metody fluorescence in situ hybridizace (FISH) [5]. Pozitivním výsledkem je, že nebylo pozorováno žádné zvýšení frekvence aberací, které by bylo závislé na dávce ionizujícího záření ani v průběhu posledního roku ani v průběhu posledních 8 let. Lze proto tvrdit, že z tohoto hlediska se jedná o bezpečné provozy. Současně s cytogenetickou analýzou byla sledována i hladina proteinu p53 v lymfocytech [6]. Protein p53 je považován za protein významný z hlediska nádorového procesu. Bylo pozorováno jeho zvýšení v JE Dukovany jak u pracovníků z exponované tak u kontrol z neexponované zóny a při analýze vlivu ionizujícího záření na hladinu p53 v lymfocytech byl prokázán významný vztah krátkodobé i dlouhodobé expozice. Co znamená zvýšená exprese p53 v lymfocytech: Buď se jedná o pozitivní rys adaptivní odpověď, která mobilizuje obranu organismu proti působení ionizujícího záření anebo se může jednat o indukci mutací, které mohou znamenat zvýšené riziko pro takové jedince. Výsledky tohoto výzkumu byly uzavřeny počátkem r Na význam zjištěných změn byli upozorněni pracovníci jak Státního zdravotního ústavu (SZÚ), Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), MZd ČR a vládní komise s tím, že by pracovníci z jaderných elektráren měli být z tohoto hlediska dlouhodobě sledováni. Po uplynutí více než jednoho roku od ukončení tohoto výzkumu nebylo k těmto poznatkům vydáno žádné rozhodnutí Spontánní úroveň aberantních buněk v ČR V rámci monitorování faktorů životního prostředí v ČR zjišťovala Národní referenční

5 laboratoř pro genetickou toxikologii při Státním zdravotním ústavu, jaká je spontánní úroveň chromozomových aberací vyjadřovaná jako % aberantních buněk (% AB.B.) u populace v ČR, která byla v období do r na úrovni 1,8 % AB.B, v r ,16 % AB.B. Významné snížení bylo považováno za důsledek příznivých opatření, které byly v ČR provedeny, ať již z hlediska snížení znečistění ovzduší nebo zlepšení skladby stravy zvýšenou spotřebou ovoce a zeleniny [7,8]. S tímto vývojem však významně kontrastují poznatky, které jsou získávány od r u některých kontrolních skupin: např. v Kralupech, v Českých Budějovicích, u kontrol v jaderných elektrárnách, i v Praze je pozorována úroveň překračující 2 % AB.B [5]. Možným důvodem pozorovaných změn je, že dochází ke zhoršování kvality ovzduší v některých lokalitách ČR - jednak měnícími se zvyky při spalování v lokálních topeništích, kdy v důsledku zvyšování cen energií dochází k opětovnému využívání pevných paliv a spalování odpadů, a jednak zvyšující se automobilovou dopravou. 3. Interpretace výsledků s využitím biomarkerů Důvodem pro rozšíření používání biomarkerů při populačních studiích je skutečnost, že informují o poškození genetického materiálu (DNA) desetiletí před tím, než jsou pozorovány první klinické změny. Proto jsou biomarkery využívány v preventivním lékařství jako inikátory změn, které mohou při dlouhodobém působení nepříznivě ovlivnit zdravotní stav populace. 4. Vliv ovzduší na zdravotní stav populace V průběhu posledního desetiletí je prokazován vliv respirabilních prachových částic PM2.5 na zvýšení úmrtnosti, počtu nádorových onemocnění i kardiovaskulárních onemocnění, jako je ateroskleróza a hypertenze. Předpokládáme, že na tyto nejmenší částice (PM2.5, < 2.5 µm] jsou vázány komplexní směsi obsahující karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (k-pau), vznikající v ovzduší nedostatečným spalováním nebo

6 pyrolýzou organického materiálu jako nafta, benzin, zemní plyn, uhlí a dřevo. Dle řady publikovaných studií k-pau představují pravděpodobně biologicky nejvýznamnější skupinu, zodpovědnou za škodlivé účinky respirabilních prachových částic (PM2.5). Dalším mechanismem vzniku poškození je oxidační stress, který vzniká zánětlivou reakcí makrofágů na inhalované částice. Je opakovaně prokazováno, že k-pau snižují porodní váhu novorozenců, zvyšují nitroděložní růstovou retardaci (IUGR, 10. percentil porodní váhy pro příslušný gestační věk a pohlaví). K-PAU (nebo jejich metabolity) se mohou vázat na Ah receptory, výsledkem je antiestrogenní aktivita, působí tedy jako endokrinní disruptory [9]. Proto lze předpokládat, že se z hlediska hodnocení rizika pro člověka jedná o významnější skupinu látek, než představují např. dioxiny a PCB, zejména s ohledem na rozšíření těchto látek v životním prostředí. Pánevní oblasti severních Čech byly koncem osmdesátých let považovány za jednu z nejvíce znečištěných oblastí Evropy. Statistická analýza prokázala, že průměrná délka lidského života je v těchto oblastech kratší než celostátní průměr, zejména u mužů. Zhoršování kvality životního prostředí v severních Čechách v osmdesátých letech se stalo zdrojem politické nespokojenosti obyvatel tohoto regionu a růstu jeho ekologického uvědomění. Znečištění ovzduší a jeho důsledky na zdraví se staly celospolečenským problémem. Proto přijala v r česká vláda usnesení o řešení problémů pánevních oblastí severních Čech [10]. MŽP ČR podporuje od r v rámci Programu Teplice ( ), Programu Teplice II ( ), Programu Znečištění ovzduší a zdraví ( ) a tématu Znečištění ovzduší a ochrana zdraví ( ) systematicky výzkum vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Na základě usnesení vlády ČR z r byla pozornost zaměřena na Severočeskou pánevní oblast, jako modelový byl vybrán okres Teplice, jako

7 srovnávací okres Prachatice. Od r je vzhledem k vývoji znečištění ovzduší dopravou studium rozšířeno i o Prahu. Díky dlouhodobému dennímu monitorování ovzduší v Teplicích a Prachaticích od r. 1993, v Praze od r. 2000, byly získány unikátní časové řady vývoje znečištění zejména PM10, PM2.5 a k-pau. V období došlo v Teplicích k významnému snížení koncentrací oxidu siřičitého (cca 15 % hodnot r. 1990) i PM10. Tento příznivý trend se začíná měnit od r , kdy jsou roční koncentrace PM10 např. v Teplicích stabilní, ale dochází ke zvýšení koncentrací PM2.5 v Praze-Libuši i Prachaticích. V r nejsou v koncentacích PM2.5 mezi Prahou, Teplicemi a Prachaticemi žádné rozdíly. Při analýze koncentrací k-pau za stejné období jsou v Prachaticích na úrovni pozadí, v Teplicích se nemění, ale zvyšují se v Praze-Smíchově i Praze-Libuši. Při srovnání údajů koncentrací modelového karcinogenu benzo[a]pyrenu v Praze a Londýně jsou hodnoty v Praze vyšší 4 krát. Zjišťované koncentrace k-pau mohou skutečně působit na populaci nepříznivě. Pražské ovzduší, podobně jako severočeské, zejména v zimních měsících, významně poškozuje genetický materiál exponovaných jedinců. Při studiu vlivu ovzduší na skupinu pražských městských strážníků, trávících většinu pracovní doby v pražských ulicích, ve srovnání s kontrolami pracujícími v uzavřených prostorách, bylo s použitím biomarkerů expozice (DNA adukty) a účinku (chromosomové aberace) prokázáno, že k-pau mohou z dlouhodobého hlediska představovat významné riziko pro populaci Prahy a severních Čech [11]. Novým poznatkem jsou výsledky o změně schopnosti reparovat poškození DNA. Při použití metody Challange assay (Comet assay, single cell gel electrophoresis) jsou periferní lymfocyty jednorázově ozářeny rtg dávkou 2Gy. Po 1 h je hodnocena schopnost buněk reparovat indukované poškození. U pražských městských strážníků při srovnání s kontrolní

8 skupinou byla schopnost reparovat poškozenou DNA snížena o 12-15% [12]. To znamená, že takoví jedinci opravují změny vyvolané karcinogeny hůře a proto je u nich i zvýšené riziko vzniku nádorového bujení v příštích desetiletích. Získávané výsledky jsou unikátní z mezinárodního hlediska - prokázaly vliv k-pau na vývoj těhotenství a dětí [13], i jejich zvýšenou nemocnost v dospělosti i kvalitu spermií [14] a tím i nutnost dlouhodobého sledování jejich přítomnosti v ovzduší. Při hodnocení rizika je takové poškození populace významnější než předpokládané zvýšení počtu nádorových onemocnění. Současně je nutné si uvědomit, že chemické složení látek vázaných na respirabilní prachové částice záleží na zdrojích znečištění. V nedávno ukončených EC projektech bylo zjištěno, že při stejných koncentracích PM10 v Praze a Athénách (projekt EXPOLIS) jsou koncentrace k-pau v Praze cca 3 krát vyšší. Podobně při hodnocení genotoxicity PM10 v Praze a Sofii (projekt EXPAH) je vyšší genotoxicita (indukce DNA aduktů) pozorována v Praze. 5. Znečištěné ovzduší a úmrtnost Standardizovaná úmrtnost mužů i žen byla sledována v období v okrese Teplice, v pánevní oblasti severních Čech (okresy Chomutov, Most, Teplice, Ústí n.l. a Děčín), v Praze a v celé České republice. Po celou dobu sledování je nejvyšší úmrtnost u obou pohlaví zjišťována v pánevní oblasti. Při srovnání r a 2000 byla střední délka života mužů v pánevní oblasti 65.5 a 70 let, žen 74 a 77 let, mužů v ČR 67.5 a 72 let, žen 76 a 78 let. Ačkoliv se znečištění ovzduší v pánevní oblasti významně snížilo, pozorované rozdíly ve střední délce života populace pánevní oblasti a ČR se nemění. Dr Kotěšovec a Dr Skorkovský ze Zdravotního ústavu v Ústí n.l. analyzovali, jak se na vývoji úmrtnosti podílelo snížení koncentrací znečišťujících látek v ovzduší. Při srovnání období vs bylo prokázáno, že podstatný pokles znečištění ovzduší byl

9 následován i poklesem věkově standardizované celkové úmrtnosti. Při srovnání s vývojem v ČR byl pokles kardiovaskulární úmrtnosti 8.7% u mužů a 5.4% u žen a úmrtnosti na dýchací onemocnění u mužů o 33.1%. Výsledky ukazují na účelnost investic do zlepšení technologií spalování uhlí v tepelných elektrárnách i přechodu lokálních topenišť z uhlí na zemní plyn [15]. Zdá se, že tento optimistický vývoj se zastavil od r a v posledních létech se nemění. Těmto trendům odpovídají i údaje o znečištění ovzduší PM2.5 a k-pau. 6. Vliv znečištěného ovzduší na kardiovaskulární onemocnění Četné epidemiologické studie prokazují vztah mezi znečištěným ovzduším a úmrtností a nemocností na kardiovaskulární onemocnění [16-18]. Všechny tyto studie se zaměřily na pozdní stadia onemocnění cév. Vliv znečištěného ovzduší na období před klinickými změnami není dostatečně znám. Předpokládáme, že respirabilní prachové částice o průměru menším než 2.5 µm mohou přispívat k ateroskleroze, vedou k předklinickým anatomickým změnám, které hrají hlavní roli při kardiovaskulárním onemocnění a úmrtností později v životě. Experimentální studie prokazují, že inhalace respirabilních prachových částic ovlivňuje oxidativní poškození plic včetně alveolární a protizánětlivé odpovědi. Nedávno byla v Los Angeles provedena studie o vztahu mezi koncentrací PM2.5 a ztluštěním endothelu v krční tepně [19]. Studie byla provedena na 798 účastnících, průměrné roční koncentrace PM2.5 byly v rozmezí 5,2 26,9 µg/m 3. Při zvýšení koncentrací PM2.5 o 10µg/m 3 se zvýšilo ztluštění krční tepny o 5,9 %, nejvýznamnější bylo u žen starších 60 let - 15,7 % (5.7%-26.6%). Tyto výsledky podporují hypotézu, že dlouhodobá expozice respirabilním prachovým částicím přispívá ke vzniku zánětlivých procesů, které jsou významnou složkou aterogenezy. Naznačují také vztah mezi pozorovanými akutními účinky na zánětlivý proces a dlouhodobými účinky trvalého zánětu v cévách, který vede k ateroskleroze a nakonec ke kardiovaskulárnímu onemocnění. U citlivých jedinců může být

10 výsledkem expozice PM2.5 poškození stěny tepen spojené s tvorbou trombů. Pozorované změny ztluštění krční tepny odpovídají zvýšení ztluštění o µm při zvýšení koncentrace PM2.5 o 10 µg/m 3, což znamená zvýšení rizika infarktu myokardu asi o 3-6 %. V epidemiologické studii Pope et al. je dlouhodobá expozice PM2.5 spojována s 18% (14%- 23%) zvýšením ischemické choroby srdeční [17]. Onemocnění srdečních cév je multifaktoriálním onemocněním a jeho původ je v interakci mezi vlivy prostředí a genetickou predispozicí. Některé studie demonstrují přítomnost genetického poškození a DNA aduktů v aterosklerotických lézích a tkáních. DNA adukty jsou biomarkerem expozice environmentálním karcinogenům. Jestliže nejsou reparovány, představují preklinické stadium degenerativních onemocnění. Binková et al. prokázala, že DNA adukty významně korelovaly se stadiem aterosklerozy i poškození hrudní aorty. Byla pozorována korelace s hladinou kotininu (metabolit nikotinu), hypetrtenzí, věkem, a LDL cholesterolem. Tyto výsledky prokazují, že poškození DNA významně přispívá k vývoji a rozvoji aterosklerozy[20]. Poškození DNA v cévách je tvořeno řadou faktorů, včetně oxidativního poškození. Je známo, že vznik a průběh kardiovaskulární onemocnění může být významně ovlivněn antioxidanty (např. Vitamin C, E, selen), při jejich vyšším příjmu jsou nepříznivé změny redukovány či zpomaleny. Současně je nutné upozornit, že koncentrace PM2.5 v Los Angeles jsou nižší než koncentrace zjišťované v Praze nebo Teplicích. 7. Vliv znečištěného ovzduší na kvalitu spermií. V průběhu posledních 15 let se diskutuje vliv znečištění životního prostředí na snížení počtu spermií. Epidemiologické studie předpokládají, že toto poškození může být spojeno se znečištěním prostředí endokrinními distuptory, jako jsou např. polychlorované bifenyly nebo PCDD (2,3,7,8-tetrahydrochlorobenzo-p-dioxin) a chlorované pesticidy. Údaje o vlivu

11 znečištěného ovzduší na kvalitu spermií poskytují dosud pouze výsledky získané ve studiích v České republice. Jako biomarkery poškození spermií se používají konvenční metody, které stanovují koncentraci spermií, celkový počet spermií na vzorek, procento pohyblivých spermií, procento spermií s normální morfologií a procento spermií s normální morfologií hlavičky[21]. Novým přístupem jsou metody molekulární biologie, které využívají pro hodnocení genetického poškození určení chromozomových aberací ve spermiích metodou fluorescence in situ hybridizace (FISH) [22], metoda analýzy struktury chromatinu spermií (SCSA - Sperm chromatin structure assay) detekuje zlomy DNA ve spermiích[23]. Fragmentace DNA je považována za indikátor poškození chromozomů. Metoda FISH užívá několikabarevné fluorescence in situ hybridizace k detekci pohlavních chromozomů a vybraných autozomů k detekci změn počtu chromozómů ve spermiích. Při první studii bylo vyšetřováno 325 mladých mužů z okresů Teplice a Prachatice a bylo pozorováno ovlivnění morfologie spermií znečištěným ovzduším. V epidemiologické studii byla poprvé použita metoda SCSA, která prokázala zvýšenou fragmentaci DNA v období vysokého znečištění ovzduší. Při studiu aneuploidie spermií v okrese Teplice s použitím metody FISH bylo zjištěno zvýšení aneuploidie YY8 v období vysokého znečištění ovzduší [24]. V dalším období byla provedena longitudiální studie, kdy v průběhu 2 let bylo u 36 mužů z okresu Teplice provedeno 7 vyšetření stejnými metodami [25]. Byl prokázán významný vztah mezi expozicí znečištěnému ovzduší a procentem spermií s fragmentovanou DNA, naznačující, že expozice vysokým koncentracím znečištěného ovzduší může poškodit DNA ve spermiích. V této studii nebylo prokázáno zvýšení aneuploidií spermií. Při srovnání expozic 90 dní před odběry (prosinec-březen) byly koncentrace PM10 v r ,7 µg/m 3 ve srovnání s 67,8 µg/m 3 v r V následující studii v r.1998 byla vyšetřena skupina 50 mužů ve věku 18 let. Koncentrace spermií a procento pohyblivých spermií bylo v r

12 významně vyšší než v r (60,1 vs. 102,3 mil/ml a 32,5 vs. 62% motilních spermií). Tyto studie prokazují, že expozice vysokým koncentracím znečištěnému ovzduší jsou spojeny s poškozením kvality spermií a zdá se, že tyto změny jsou reverzibilní, jestliže je znečištění sníženo. Jak můžeme interpretovat význam fragmentace DNA? Procento spermií s fragmentovanou DNA naznačuje, že expozice zvýšeným koncentracím znečištěného ovzduší poškozuje DNA ve spermiích. Jako biologicky přijatelné se zdá vysvětlení, že reaktivní metabolity polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) mohou dosáhnout testes a reagovat s DNA ve spermiích vytvářením DNA aduktů. V jiných studiích Programu Teplice bylo zjištěno, že karcinogenní PAU (karc-pau) adsorbované jako organická frakce na respirabilních prachových částicích vytváří DNA adukty minimálně ve dvou tkáních v krvi (periferních lymfocytech) [26] a placentě [27]. Ačkoliv DNA adukty by měly být ve většině pohlavních buněk reparovány, DNA reparace neprobíhá v kondenzovaných spermatidech a v epidermálních spermiích, kdy protamin je nahražen histony. Proto se předpokládá, že DNA poškození v tomto období bez reparace, tj. v období pozdní spermiogeneze a zrání spermií, což je zhruba 10 dní, není opraveno a může být proto manifestováno jako zvýšená fragmentace DNA [28]. Na základě klinických studií se předpokládá úroveň 30 % spermií s fragmentací DNA za zvýšené riziko infertility a spontánní potratovosti u mužů s jinak dobrou kvalitou spermí [29]. Závažným poznatkem je, že v období zvýšených koncentrací karc-pau v ovzduší může být tohoto stadia dosaženo u jedinců s nepříznivým genotypem. Získané výsledky jsou významné pro hodnocení rizika a prokazují, že expozice vysokým koncentracím znečištěného ovzduší i v krátkém období může mít nepříznivé účinky na reprodukční funkce mužů. Zatímco u konkrétního muže jsou tyto účinky reverzibilní, ovlivněné spermie přenášejí genetické poškození do jeho početí a výsledkem je nepříznivý vývoj těhotenství

13 Snížení procenta normální morfologie spermií a zvýšení fragmentace DNA (zjišťované metodou SCSA) a aneuploidie (prokazovaná metodou FISH) může mít nepříznivý vliv na reprodukční výsledky, jako je neplodnost, zpožděné početí, spontánní potraty nebo nepříznivý vývoj plodu. Znečištěné ovzduší tak může ovlivnit kvalitu spermií a přenosem genetického poškození do embrya také výsledky těhotenství. 8. Souhrn V průběhu posledního desetiletí byl prokázán vliv respirabilních prachových částic PM2.5 na zvýšení úmrtnosti, počtu nádorových onemocnění i kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky výzkumu iniciované MŽP ČR naznačují, že karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky (c-pau) představují pravděpodobně biologicky nejvýznamnější skupinu, zodpovědnou za škodlivé účinky frakce PM2.5. Tento poznatek byl zjištěn v modelových pokusech na buněčných liniích in vitro, ale i na zvýšeném počtu DNA aduktů v placentách žen z exponované oblasti. Později bylo prokázáno, že expozice c-pau během těhotenství snižují porodní váhu novorozenců a zvyšují výskyt nitroděložní růstové retardace. Environmentální expozice c-pau v pražském ovzduší zvyšuje množství DNA aduktů i výskyt chromozómových aberací a snižuje schopnost reparovat poškození DNA. Získaný výsledek informuje o poškození genetického materiálu desetiletí před tím, než jsou pozorovány první klinické změny. Jsou indikátorem změn, které mohou při dlouhodobém působení nepříznivě ovlivnit zdravotní stav populace. Novým poznatkem je průkaz schopnosti znečištěného ovzduší ovlivňovat kvalitu spermií. Při opakovaných studiích v okrese Teplice bylo pozorováno zvýšení koncentrace i počtu motilních spermií jako důsledek zlepšené kvality ovzduší. Avšak koncentrace PM2.5 a c-pau v ovzduší, které již neovlivňují koncentraci a počet motilních spermií jsou schopné

14 vyvolávat fragmentaci DNA ve spermiích, která představuje zvýšené riziko infertility mužů a spontánní potratovosti u jejich partnerek. c-pau v ovzduší představují závažné riziko pro populaci. Proto by měly být získané poznatky využity v praxi při stanovení NPK těchto látek ve venkovním ovzduší. Literatura [1] IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, [2] Tobacco smoke and involuntary smoking. IARC Monograph, Vol. 83, IARC, Lyon 2004, 1452s. [3] Šrám, R., Rössner, P., Šmerhovský, Z.: Cytogenetic analysis and occupational health in the Czech Republic, Mutation Res. 566, 2004, s [4] Rössner, P., Boffeta, P., Ceppi, M., Bonassi, S., Šmerhovský, Z., Landa, K., Jůzová, D., Šrám, R.J.: Chromosomal aberrations in lymphocytes of healthy subjects and risk of cancer, Environ. Health Perspect. 113, 2005, s [5] Šrám, R.J., Rössner, P., Rubeš, J., Beskid, O., Dušek, Z., Chvátalová, I., Schmuczerová, J., Milcová, A., Solanský, I., Bavorová, H., Očadlíková, D., Kopečná, O., Musilová, P.: Possible genetic damage in the Czech nuclear power plant workers, Mutation Res. 593, 2006, s [6] Rossner, P., Jr, Chvatalova, I., Schmuczerova, J., Milcova, A., Rossner, P., Sram, R.J.: Comparison of p53 levels in lymphocytes and in blood plasma of nuclear power plant workers, Mutation Res. 556, 2004, s [7] Rössner P., Šrám R.J., Bavorová H., Očadlíková D., Černá M., Švandová E., Spontaneous level of chromosomal aberrations in peripheral blood lymphocytes of control individuals of the Czech Republic population, Toxicol. Letters 96-97, 1998, s

15 [8] Rössner, P.: Metody biologického monitorování genotoxických účinků faktorů pracovního prostředí, cytogenetická analýza periferních lymfocytů, Čes.pracovní lék. (Suppl. Novinky v průmyslové toxikologii 1) 2000, s [9] Šrám, R.J., Binková, B., Dejmek, J., Bobak, M.: Ambient air pollution and pregnancy outcomes: A review of the literature, Environ. Health Perspect. 113, 2005, [10] Šrám, R.J.: Future directions to characterize environmental mutagens in highly polluted areas, Environ. Health Perspect. 104 (Suppl.3), 1996, s [11] Šmerhovský, Z., Binková, B., Beskid, O., Biroš, E., Chvátalová, I., Milcová, A., Rössner, P., Rössner, P., Jr, Stávková, Z., Šrám, R.J.: Znečištění ovduší polycyklickými aromatickými uhlovodíky: Biomarkery, hodnocení expozice a zdravotní rizika, Ochrana ovzduší č. 5, 2002, s [12] Cebulska-Wasilewska, A., Wiechec, A., Panek, A., Binkova, B., Sram, R.J.: Influence of environmental exposure to PAHs on the susceptibility of lymphocytes to DNAdamage induction and their repair capacity, Mutation Res. 588, 2005, s [13] Dejmek, J., Solanský, I., Beneš, I., Leníček, J., Šrám, R.J.: The impact of polycyclic aromatic hydrocarbons and fine particles on pregnancy outcome, Environ.Health Perspect. 108, 2000, s [14] Selevan, S.G., Borkovec, L., Slott, V.L., Zudova, Z., Rubes, J., Evenson, D.P. et al.: Semen quality and reproductive health of young Czech men exposed to seasonal air pollution, Environ. Health Perspect. 108, 2000, s [15] Skorkovský, J., Kotěšovec, F.: Porovnání úmrtnosti v průmyslové oblasti severozápadních Čech v období vysokého a nízkého znečištění ovzduší, Ochrana ovzduší č. 5-6, 2005, s

16 [16] Künzli, N., Kaiser, R., Medina, S., Studnička, M., Chanel, O., Fillinger, P., Herry, M. et al.: Public health impct of outdoor and traffic-related air pollution: a European assessment, The Lancet 356, 2000, s [17] Pope, C.A., Burnett R.T., Thun, M.J., Calle, E.E., Krewski, D., Kazuhiko, I., Thurston, G.D.: Lung cancer, cardiopulmonary mortality, and long-term exposure to fine particle air pollution, JAMA 287, 2002, s [18] Brunekreef, B.,Holgate, S.T.: Air pollution and health, The Lancet 360, 2002, s [19] Künzli, N., Jerret, M., Mack, W.J., Beckerman, B., LaBree, L., Gilliland, F., Thomas, D., Peters, J., Hodis, H.N.: Ambient air pollution and atherosclerosis in Los Angeles, 113, 2005, s [20] Binková, B., Šmerhovský, Z., Strejc, P., Boubelík, O., Stávková, Z., Chvátalová, I., Šrám, R.J.: DNA adducts and atherosclerotic: A study of accidental and sudden death males in the Czech Republic, Mutation Res. 501, 2002, s [21] World Health Organization: WHO laboratory manual for the examination of human semen and semen-cervical mucus interactions, 4th Ed., Cambridge University Press, Cambridge, UK, [22] Rubeš, J., Vozdová, M., Řezáčová, O., Robbins, W.A., Perreault, S.D., Wyrobek, A.: Stable variants of sperm aneuploidy among healthyu men show associations between germinal and somatic aneuploidy, Am.J.Hum.Genet. 70, 2002, s [23] Evenson, D.P., Larson, K.L., Jost, L.K.: Sperm chromatin structure assay: its clinical use for detecting sperm DNA fragmentation in male infertility and comparisons with other techniques, J. Andrology 23, 2002, s [24] Robbins, W.A., Rubeš, J., Selevan, S.G., Perreault, S.D.: Air pollution and sperm aneuploidy in healthy young men, Environ. Epidemiol. Toxicol. 1, 1999, s

17 [25] Rubeš, J., Selevan, S.G., Evenson, D.P., Zudová, D., Vozdová, M., Zudová, Z., Robbins, W.A., Perreault, S.D.: Episodic air pollution is associated with increased DNA fragmentation in human sperm without other changes in semen quality, Hum. Reprod. 20, 2005, s [26] Binková, B., Lewtas, J., Míšková, I., Rössner, P., Černá, M., Peterková, K., Mračková, G., Mumford, J., Meyer, S., Šrám, R.J.: Biomarker studies in Northern Bohemia, Environ. Health Perspect. 104 (Suppl 3), 1996, s [27] Topinka, J., Binková, B., Mračková, G., Stávková, Z., Beneš, I., Dejmek, J., Leníček, J., Šrám, R.J.: DNA adducts in human placenta as related to air pollution and to GSTM1 genotype. Mutation Res. 390, 1997, s [28] Baarends, W.M., van der Laan, R., Grootegoed, J.A., DNA repair mechanisms and gametogenesis, Reprod. 121, 2001, [29] Evenson, D.P., Jost, L.K., Marshall, D., Zinaman, M.J., Clegg, E., Prvis, K., de Angelis, P., Claussen, O.P.: Utility of the sperm chromatin structure assay (SCSA) as a diagnostic and prognostic tool in the human fertility clinic, Hum. Reprod. 14, 1999, s Poděkování Studie se uskutečnila za podpory MŽP ČR (granty č. VaV-SL/5/160/05 a VaV-1C/6/5/04)

NOVÉ POZNATKY O VLIVU OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

NOVÉ POZNATKY O VLIVU OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE NOVÉ POZNATKY O VLIVU OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE R. J. Šrám Laboratoř genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR a Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha R. J. Sram 2007 Seminář

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší v České republice. MUDr. Miroslav Šuta. Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší v České republice Bielsko-Biala, 17.-18. srpna 2015 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí

Více

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje

Více

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik

Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Uran a jeho těžba z hlediska zdravotních rizik Liberec, 20. listopadu 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Historie I. 1556 - Agricola -postižení

Více

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví

Ovzduší a zdraví. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Ovzduší a zdraví MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. Ministerstvo zdravotnictví Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí koordinované pravidelné aktivity ke sledování přímých

Více

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha, 9. 7. 2014

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha. Magistrát hl. m. Prahy, Praha, 9. 7. 2014 ? Radim J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha Magistrát hl. m. Prahy, Praha, 9. 7. 2014 Zdravotní rizika expozice z dopravy koncentrace NO 2 koncentrace PM2.5 koncentrace k-pau Emise z dieselových

Více

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI INDUKOVANÉ PŮSOBENÍM ORGANICKÝCH LÁTEK Z PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ Kateřina Hanzalová Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR v.v.i.

Více

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,

Více

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší

ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší ZPRÁVA O ZDRAVÍ PARDUBICKÝ KRAJ vliv znečištění ovzduší Jedním z faktorů ovlivňujících zdraví je stav životního prostředí. Nejvýznamnějším zdravotním rizikem z prostředí je podle mnoha výzkumů znečištění

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU - DŮSLEDKY PRO ZDRAVÍ POPULACE

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU - DŮSLEDKY PRO ZDRAVÍ POPULACE ? ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA OSTRAVSKU - DŮSLEDKY PRO ZDRAVÍ POPULACE Radim J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha AV ČR, Praha, 21. 11. 2012 AIR PARTICLES DEPOSITION IN THE AIRWAYS > 10 µm < 10

Více

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav

Částice v ovzduší a zdraví. MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav Částice v ovzduší a zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státní zdravotní ústav h.kazmarova@szu.cz Aerosol - suspendované částice mnoho pojmů, které se překrývají, vztahují se ke způsobu vzorkování, k místu depozice

Více

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik

Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Uran a jeho zpracování z pohledu zdravotních rizik Bystřice n. P., 1. října 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Historie I 1556 - Agricola -postižení plic u horníků v Jáchymově

Více

VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA KVALITU LIDSKÝCH SPERMIÍ V PRAZE

VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA KVALITU LIDSKÝCH SPERMIÍ V PRAZE OCHRANA OVZDUŠÍ 5 6/2007 1 VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA KVALITU LIDSKÝCH SPERMIÍ V PRAZE Prof. MVDr. Jiří Rubeš, CSc. RNDr. Roman Rybář, Ph.D. Prof. MVDr. Zdeněk Věžník, DrSc. MVDr. Monika Kunetková Ing.

Více

Aplikace výsledků projektu by měla vést ke zlepšení legislativy Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí.

Aplikace výsledků projektu by měla vést ke zlepšení legislativy Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí. Představení projektu MEDETOX Jan Topinka 1, Michal Vojtíšek 2 1 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., jtopinka@biomed.cas.cz ; 2 Technická univerzita v Liberci Předmětem mezioborového projektu MEDETOX

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Z DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Komise pro dopravu RVUR, Praha, 3. 7. 2015 17. Zasedání WHO Květen

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Zjišťování toxicity látek

Zjišťování toxicity látek Zjišťování toxicity látek 1. Úvod 2. Literární údaje 3. Testy in vitro 4. Testy na zvířatech in vivo 5. Epidemiologické studie 6. Zjišťování úrovně expozice Úvod Je známo 2 10 7 chemických látek. Prostudování

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1

PM 10 NEBO PM 2,5. (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1 PM 10 NEBO PM 2,5 (ale co třeba PM 1,0 a < 1 µm) B. Kotlík 1 a H. Kazmarová 2 1 OCHFL, CLČ OPVZ,, 2 OMZSO, COČ OPVZ - SZÚ, Šrobárova 48, 100 42, Praha 10 Ochrana ovzduší ve státní správě Beroun 9. -11.

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Znečištěné ovzduší a kvalita spermií. Jiří Rubeš a kol.

Znečištěné ovzduší a kvalita spermií. Jiří Rubeš a kol. Znečištěné ovzduší a kvalita spermií Jiří Rubeš a kol. Evidence for decreasing quality of semen during past 50 years. E. Carlsen, A. Giwercman, N. Keiding, and N. E. Skakkebaek University Department of

Více

Nemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice. Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Nemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice. Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Nemocnost dětí v okresech Teplice a Prachatice Projekt Teplice Miroslav Dostál a Radim J. Šrám Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., Praha Seminář TĚŽBA A ZDRAVÍ, Litvínov 12.5.2015 1 Projekt výsledky

Více

Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky

Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky Vliv prachových částic PM 10 na standardizovanou denní úmrtnost ve třech oblastech České Republiky Jiří Skorkovský, František Kotěšovec, Eva Rychlíková, Radim J. Šrám Úvod a cíle studie 1. Již několik

Více

VÝSLEDKY PROJEKTU G-NEW DOPAD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA GENOM NOVOROZENCU

VÝSLEDKY PROJEKTU G-NEW DOPAD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA GENOM NOVOROZENCU VÝSLEDKY PROJEKTU G-NEW DOPAD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA GENOM NOVOROZENCU R. J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha Znečištění ovzduší rizika a možnosti prevence, Ostrava, 15. 6. 2016 DNA adukty

Více

Zátěž chemickými látkami

Zátěž chemickými látkami 5.6.10.2. Zátěž chemickými látkami http://www.guard7.cz/lexikon/lexikon-bozp/kategorizace-praci/zatezchemickymi-latkami Dle Vyhlášky č. 432/2003 Sb. zařazujeme do 4 kategorií. Podmínky ochrany zdraví při

Více

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví 3.11.2011, Klub Atlantik Ostrava MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

,, Cesta ke zdraví mužů

,, Cesta ke zdraví mužů PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa

Více

(GENO)TOXICITA PRACHOVÝCH ČÁSTIC

(GENO)TOXICITA PRACHOVÝCH ČÁSTIC (GENO)TOXICITA PRACHOVÝCH ČÁSTIC Jan Topinka Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR jtopinka@biomed.cas.cz Úvod Respirabilní (PM2.5) prachové částice ve vnějším ovzduší obsahují

Více

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace MUDr.Vladimíra Lipšová SZÚ-CHPPL SZÚ - Konzultační den Podpora zdraví na pracovišti 15.9.2011 Obsah prezentace Podpora zdraví na pracovišti Komplexní přístup

Více

CYTOGENETICKÉ METODY A OCHRANA ZDRAVÍ ZKUŠENOSTI LABORATORNÍHO PRACOVNÍKA

CYTOGENETICKÉ METODY A OCHRANA ZDRAVÍ ZKUŠENOSTI LABORATORNÍHO PRACOVNÍKA CYTOGENETICKÉ METODY A OCHRANA ZDRAVÍ ZKUŠENOSTI LABORATORNÍHO PRACOVNÍKA CYTOGENETIC METHODS AND OCCUPATIONAL HEALTH PROTECTION A LABORATORY WORKER S EXPERIENCE JAROMÍRA KŮSOVÁ Zdravotní ústav se sídlem

Více

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Nemoci oběhové soustavy v české populaci Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013 Struktura prezentace Epidemiologická situace v Evropě teoretický rámec zdravotního

Více

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace:

Radiační patofyziologie. Zdroje záření. Typy ionizujícího záření: Jednotky pro měření radiace: Radiační patofyziologie Radiační poškození vzniká účinkem ionizujícího záření. Co se týká jeho původu, ionizující záření vzniká: při radioaktivním rozpadu prvků, přichází z kosmického prostoru, je produkováno

Více

Bratislava, 12. února 2013

Bratislava, 12. února 2013 Prachové částice a lidské zdraví Bratislava, 12. února 2013 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů ročně

Více

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ

PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ PODÍL DOPRAVY NA ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATEL V MĚSTĚ BRNĚ Vladimír Adamec 1, Bohumil Pokorný 2, Roman Ličbinský 1, Jiří Huzlík 1, Andrea Krumlová 2 1 Centrum dopravního výzkumu, ČR Zdravotní ústav se sídlem

Více

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy

Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy Hodnocení zdravotní zátěže zdravotníků manipulujících s cytotoxickými léčivy Pavel Odráška Doležalová L., Gorná L., Prudilová M., Vejpustková R., Piler P., Kuta J., Oravec M., Bláha L. Masarykův onkologický

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha 2 Výroba nanomateriálů - Aktuální rychlý rozvoj - Vliv na produkt nebo na činnosti Vlivy na zdraví - Hodnocení expozice - Emise do prostředí - Poznání účinků V současnosti

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

O sinicích, epidemiologických studích a pitné vodě

O sinicích, epidemiologických studích a pitné vodě O sinicích, epidemiologických studích a pitné vodě Petr Pumann Vodárenská biologie 2011 2.-3.2.2011, Praha Sinice produkují lidské zdraví ohrožující látky Sinice se vyskytují některých vodárenských zdrojích

Více

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR

Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR Vliv krátkodobých zvýšení koncentrací škodlivin v ovzduší na respirační zdraví astmatických osob-projekt IGA MZČR H. Kazmarová, H. Velická, V. Puklová (SZÚ Praha) Ovzduší a zdraví Rozsah dostupných informací

Více

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 5.2.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz

Více

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok 2017 A) Molekulární genetika 1. Struktura lidského genu, nomenklatura genů, databáze týkající se klinického dopadu variace v jednotlivých genech. 2.

Více

OBSAH. Proč monitoring CL. Jaký monitoring CL. Diskuze (?)

OBSAH. Proč monitoring CL. Jaký monitoring CL. Diskuze (?) www.recetox.cz www.mou.cz Návrh monitoringu cytostatik na pracovištích v ČR www.cytostatika.cz Luděk Bláha, Pavel Odráška, Lenka Doležalová a kol. 14. Kongres Nemocničních lékárníků (listopad 2010, Hradec

Více

ZEMNÍ PLYN A ZDRAVÍ. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR Jesenná konferencia SPNZ, Horný Smokovec,

ZEMNÍ PLYN A ZDRAVÍ. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR Jesenná konferencia SPNZ, Horný Smokovec, ZEMNÍ PLYN A ZDRAVÍ Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz Jesenná konferencia SPNZ, Horný Smokovec, 6. 10. 2016 PM 2014 2,5 PM2.5 2014 B[a]P 2014 Roční koncentrace PM 2,5

Více

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň Spotřeba alkoholu v ČR: 13 l / os. rok, tj. 26,3 g / os. den Přibl. 60 % nemocí je etiopatologicky spojeno

Více

NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE OCHRANA OVZDUŠÍ 5 6/2007 1 NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE MUDr. Radim J. Šrám, DrSc. Oddělení genetické ekotoxikologie, Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Více

Znečištění ovzduší města Liberce

Znečištění ovzduší města Liberce Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.

Více

OVZDUŠÍ 2015. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz. KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015

OVZDUŠÍ 2015. Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz. KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015 OVZDUŠÍ 2015 Radim J. Šrám, Ústav experimentální mediciny AV ČR sram@biomed.cas.cz KŽP AV ČR, Praha, 26. 11. 2015 17. ZASEDÁNÍ WHO Květen 2014 1) Expozice znečištěného ovzduší v Evropě 2012 600 000 úmrtí

Více

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje

Více

Preventivní medicína

Preventivní medicína Preventivní medicína Předseda Doc. MUDr. Alexander Martin Čelko, CSc., Ústav epidemiologie LF UK tel: 26710 2485 fax: 272 738 497 e-mail: martin.celko@lfcuni.cz Místopředseda Prof. MUDr. Kamil Provazník,

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích

Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích Xenobiotika a jejich analýza v klinických laboratořích BERÁNEK M., BORSKÁ L., KREMLÁČEK J., FIALA Z., MÁLKOVÁ A., VOŘÍŠEK V., PALIČKA V. Lékařská fakulta UK a FN Hradec Králové Finančně podporováno programy

Více

Epidemiologické metody

Epidemiologické metody 6. SEMINÁŘ RIZIKA Epidemiologické metody Posuzování vztahů mezi nemocemi a jejich příčinami a podmínkami vzniku. Důležitou roli zde má statistika poskytuje metody pro měření asociace mezi jevy Pro posouzení

Více

Kategorizace prací. MUDr. Anežka Sixtová

Kategorizace prací. MUDr. Anežka Sixtová Kategorizace prací MUDr. Anežka Sixtová Kategorizace prací účelem kategorizace je primární prevence a motivace zaměstnavatelů ke zlepšování pracovních podmínek, tak aby byly škody na zdraví zaměstnanců

Více

Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší?

Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší? Adaptace lidského organismu na nepříznivé vlivy znečištěného ovzduší? RNDr. Pavel Rössner, Jr., PhD. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. prossner@biomed.cas.cz Organizace lidského těla Molekuly:

Více

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO

EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO EPIDEMIOLOGIE ZÁVISLOSTI NA TABÁKU U NÁS A VE SVĚTĚ, PASIVNÍ KOUŘENÍ RIZIKO PRO OKOLÍ ZÁVISLÉHO Eva Králíková Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1.LF UK a VFN, Ústav hygieny a epidemiologie

Více

Kontaminace půdy pražské aglomerace

Kontaminace půdy pražské aglomerace Kontaminace půdy pražské aglomerace ING. ANNA CIDLINOVÁ (anna.cidlinova@szu.cz) Odběry půdních vzorků vareálech mateřských školek spolupráce SZU a ČGS monitoring půd součástí celoevropského projektu Urban

Více

Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace interpretace pro Ostravu

Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace interpretace pro Ostravu Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace interpretace pro Ostravu M. Dostál, R.J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR, v.v.i., Karlov, 21. 10. 2010 B[a]P - 2008 Concentrations (ng/m 3

Více

NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA LIDSKÉ ZDRAVÍ

NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA LIDSKÉ ZDRAVÍ ? NOVÉ POZNATKY O VLIVU ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA LIDSKÉ ZDRAVÍ Radim J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha Seminář ENVIMPACT, Praha, 17. 10. 2012 Air particles deposition in the airways > 10

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK

IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Studijní opora IDENTIFIKACE A HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc. Rozsah: 6 hod. přednášky, 13 hod. konzultace Úvod Tento předmět, který se vyučuje ve 3.r. studia, navazuje na předměty

Více

VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE

VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE ? VLIV ZNEČIŠTĚNÉHO OVZDUŠÍ NA ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE Radim J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR Praha ARNIKA, Praha, 27. 11. 2008 VÝVOJ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V ČR Air particles deposition in the

Více

MORTALITA 8,1 19,3 6,2 4,1 7,9 23,8 30,6. respirační. úrazy, otravy. nádory. zažívací onemocnění. onemocnění. jiné

MORTALITA 8,1 19,3 6,2 4,1 7,9 23,8 30,6. respirační. úrazy, otravy. nádory. zažívací onemocnění. onemocnění. jiné MORTALITA zažívací onemocnění úrazy, otravy 6,2 4,1 respirační onemocnění 8,1 19,3 nádory 7,9 jiné 30,6 23,8 jiné choroby srdce a cév CHOROBY SRDCE A CÉV 54,4 ischemická choroba srdeční PROČ CENTRUM VÝZKUMU

Více

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno

Downův syndrom. Renata Gaillyová OLG FN Brno Downův syndrom Renata Gaillyová OLG FN Brno Zastoupení genetických chorob a vývojových vad podle etiologie 0,6 %-0,7% populace má vrozenou chromosomovou aberaci incidence vážných monogenně podmíněných

Více

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel

Mámou i po rakovině. Napsal uživatel Ve Fakultní nemocnici Brno vzniklo první Centrum ochrany reprodukce u nás. Jako jediné v ČR poskytuje ochranu v celém rozsahu včetně odběru a zamrazení tkáně vaječníku. Centrum vznikalo postupně od poloviny

Více

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha Seminář MŢP ČR, Hustopeče, 10. 11. 2011

Radim J. Šrám. Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha Seminář MŢP ČR, Hustopeče, 10. 11. 2011 Vliv zvýšených koncentrací karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodiků na genetický materiál populace MSK Radim J. Šrám Ústav experimentální mediciny AV ČR, Praha Seminář MŢP ČR, Hustopeče, 10.

Více

První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji

První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji První výsledky studií sledování vlivu na zdraví v projektu Operačního progamu Cíl 3 Ultrajemné částice a zdraví v Erzgebirgskreis a Ústeckém kraji MUDr.Eva Rychlíková, RNDr. Jiří Skorkovský, MUDr. Michal

Více

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013

KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ. Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013 KONFERENCE OCHRANA OVZDUŠÍ Petr J. Kalaš Poradce 10. Prosince 2013 1.Historický pohled 1.Současný stav 1.Možná řešení HLAVNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ ZLEPŠENÍ V ČR OD ROKU 1990 Výrazné snížení emisí SO-2 (současně

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví

Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví Chotíkov, 24. září 2008 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta@centrum.cz Znečištění ovzduší (kontext)

Více

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy

Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Hodnocení úrovně znečištění ovzduší PM 10 ve vztahu ke zdraví obyvatel Ostravy jednání zastupitelstva města Ostravy, 6.4.2011, Ostrava

Více

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line Mužík J., Dušek L., Kubásek M., Koptíková

Více

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz

Vliv prachu v ovzduší. na lidské zdraví. MUDr.Helena Kazmarová. h.kazmarova. kazmarova@szu.cz Vliv prachu v ovzduší na lidské zdraví MUDr.Helena Kazmarová Státn tní zdravotní ústav h.kazmarova kazmarova@szu.cz O čem se bude mluvit Co je prach a kde se s ním setkáváme Kde prach vzniká Prach doma

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 2010

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 2010 ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ 2010 (ČHMÚ) Lokalita PM10 µg/m 3 PM2.5 µg/m 3 B[a]P ng/m 3 Ostrava-Poruba 39.9±41.4 33.2±37.0 3.8±6.2 Ostrava-Bartovice 61.7±45.6 46.7±38.2 7.2±8.1 Karviná 54.3±50.0 X 6.3±8.8 Havířov

Více

Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi

Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi Konference Ochrana ovzduší ve státní správě teorie a praxe VII Porovnání emisních parametrů při spalování hnědého uhlí a dřeva v lokálním topeništi Vladimír Bureš, Jan Velíšek TESO Praha a.s. Prezentace

Více

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele

http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;

Více

Současný stav humánního biomonitoringu u nás a ve světě (úvod)

Současný stav humánního biomonitoringu u nás a ve světě (úvod) Současný stav humánního biomonitoringu u nás a ve světě (úvod) Milena Černá Co je to (humánní) biomonitoring? Metoda odhadu expozice člověka chemickým látkám z prostředí na základě detekce a dlouhodobého

Více

Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění

Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění Statistické metody vyhodnocení vlivu škodlivin na denní úmrtnost, hospitalizaci a příznaky kardiovaskulárních a respiračních onemocnění Jiří Skorkovský Úvod a cíle studie vlivu PM10 na denní

Více

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA

ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ODHAD ZDRAVOTNÍHO RIZIKA Konference Ostrava 2.4.2007 Ing. Jaroslav Kubina MUDr. Helena Šebáková telefon: 695 138 111 jaroslav.kubina@khsova.cz Na Bělidle 7, 702 00 Moravská Ostrava,

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy:

Bezpečnost a ochrana zdraví; Zdravotní pojištění, zdravotní péče Normy: Název předpisu: Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání :.5. 213 Objednavatel: Centrum sociální

Více

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomické determinanty zdraví MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha Socio-ekonomická nerovnost ve zdraví na začátku 21.století ve všech zemích EU nárůst v posledních desetiletích Lidé s nižším sociálně-ekonomickým

Více

Vliv oxidačního poškození na výsledky těhotenství. Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Vliv oxidačního poškození na výsledky těhotenství. Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Vliv oxidačního poškození na výsledky těhotenství Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Oxidační poškození makromolekul důsledek znečištěného ovzduší Nejitenzivněji

Více

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za

Kouření vonných listů, kořeníči drog se vyskytuje v lidské společnosti tisíce let. Do Evropy se tabák dostal po roce 1492 v té době byl považován za Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada OBČANSKÁ

Více

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší NRL pro venkovní ovzduší CELOSTÁTNÍ KONZULTAČNÍ DEN CENTRA ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 24. 11. 2011 - AKTUÁLNÍ TÉMATA Z HYGIENY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Více

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí SUBSYSTÉM I ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY A RIZIKA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ DNY ZEMĚ 1 PRINCIPY A CÍLE Systém monitorování zdravotního

Více

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum Výukový program č. dokumentu: Jméno Funkce Podpis Datum Zpracoval Ing. Jiří Filip srpen 2008 Kontroloval Ing. Jan Binka SPDRO 13.2.2009 Schválil strana 1/7 Program je určen pro vybrané pracovníky připravované

Více

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 12.4.2010, Ostrava MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová, Ing. Jaroslav Kubina, Ing.

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Prevence rakoviny doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU 1 EPIDEMIOLOGIE Osnova = Výskyt u nás a ve světě, časový vývoj, souvislosti s rizikovými faktory ETIOLOGIE = Příčiny

Více

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.:

Bezpečnost chemických výrob N Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: Bezpečnost chemických výrob N1111 Petr Zámostný místnost: A-72a tel.: 4222 e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Rizika spojená s toxickými látkami Toxicita látek Zákonné limity pro práci s toxickými látkami

Více