Ochrana práv seniorů v instituci s důrazem na osoby s demencí února 2014

Transkript

1 Mezinárodní konference Ochrana práv seniorů v instituci s důrazem na osoby s demencí února 2014 Program Konference je pořádána v rámci projektu Společně k dobré správě, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Příjemcem a realizátorem projektu je Kancelář veřejného ochránce práv.

2 PROGRAM KONFERENCE 20. února :00 9:30 Registrace účastníků 9:30 10:00 Představení domácích i zahraničních hostí Úvodní slova 10:00 11:10 I. SPECIFICKÉ POTŘEBY OSOB S DEMENCÍ Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.: Strategie P-PA-IA, východisko pro péči o člověka s demencí Pavla Hýblová: Zvládání poruch chování spojených s demencí JUDr. Adéla Hradilová: Medikace s tlumicím efektem v praxi zařízení sociálních služeb pro seniory dle poznatků ochránce ze systematických návštěv Diskuse 11:10 12:20 II. VÝŽIVA U OSOB S DEMENCÍ MUDr. Miroslava Navrátilová, Ph.D.: Vztah výživy a kognitivních funkcí u osob trpících demencí, výsledky výzkumu Mgr. Dana Hradcová: Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči Autonomie v činnostech každodenního života Mgr. et Mgr. Ladislav Tomeček: Zjištění ze systematických návštěv: Poskytování stravy osobám s demencí v pobytových zařízeních sociálních služeb Diskuse 12:20 13:20 Přestávka na oběd 13:20 14:40 III. MULSTIDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP V PÉČI MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc.: Křehcí a nepochopení specifická povaha zdravotně sociálních potřeb geriatrických klientů MUDr. Martina Mašátová: Role praktického lékaře v péči o seniora v instituci Mgr. Lenka Dražilová: Spolupráce zaměstnanců v sociálních službách, předávání informací Diskuse 14:40 15:00 Přestávka na kávu 15:00 16:20 IV. REŽIM A INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP Dr. Ivo Šelner, MAS: Závislost ve stáří, což takhle dát si štamprdli... Marie Báňová: Individuální přístup ke klientům trpícím demencí Mgr. Marie Lukasová: Autonomie vůle u klientů s demencí Diskuse 16:20 Představení workshopů Zakončení prvního dne konference

3 PROGRAM KONFERENCE 21. února :30 12:00 Workshopy I. Stravování jako důležitá součást komplexní péče o osoby s demencí Mgr. Dana Hradcová (tiskové středisko) II. Ošetřovatelská péče jako součást pobytové sociální služby Pavla Hýblová (malý sál) III. Právní aspekty pobytu seniora v sociální službě JUDr. Maroš Matiaško, LL.M. (velký sál) III. Možnosti sociální práce v pobytové sociální službě pro seniory PhDr. Radek Suda, Mgr. Jan Vrbický (Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Joštova 218/10, Brno, učebna T patro) V. Pracovní setkání národních preventivních mechanismů (oválná pracovna) 12:00 13:00 Přestávka na oběd 13:00 13:45 Výstupy z jednotlivých workshopů, shrnutí, diskuse, ukončení

4 Kancelář veřejného ochránce práv Údolní 39, Brno

5 PŘÍSPĚVKY KONFERENCE COMMENTS OF THE CONFERENCE Strategie P-PA-IA východiska pro péči o lidi s demencí Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. Iva Holmerová je předsedkyní České alzheimerovské společnosti a místopředsedkyní Alzheimer Europe. Zabývá se problematikou demencí a kvality péče o pacienty s demencí a to jak ze své pozice ředitelky Gerontologického centra tak zakladatelky výzkumného centra CELLO (Centre of Expertise in Longevity and Long-term Care) Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Publikace zejména na téma demence, kvalita služeb, psychosociální intervence. Ve své přednášce se budu zabývat nikoli pouze svým názorem na péči o pacienty s demencí, ale budu se snažit co nejvěrněji prezentovat současné stanovisko České alzheimerovské společnosti, tedy společnosti, která sdružuje jak samotné osoby s demencí a jejich rodinné příslušníky, tak i profesionály různých oborů, kteří se touto problematikou zabývají i další zájemce. Strategie P-PA-IA je výsledkem široké diskuse v rámci této společnosti i s informovanou veřejností. Snaží se reagovat na současný stav a situaci ve zdravotnictví a sociálních službách. Zejména však reflektuje potřeby lidí s demencí, a to diferencovaně dle průběhu syndromu demence. Strategie P-PA-IA byla v loňském roce znovu revidována. Z principů strategie P-PA- IA vychází pro zařízení, která poskytují služby lidem s demencí a certifikace České alzheimerovské společnosti Vážka. Strategy of P-PA-IA Basis of Care of People with Dementia Iva Holmerová is president of the Czech Alzheimer Society and deputy president of Alzheimer Europe. Her focus of attention includes dementia and quality of care of patients with dementia from the viewpoint of not only the head of the Centre of Gerontology, but also the founder of the research centre called CELLO (Centre of Expertise in Longevity and Long-term Care) at the Faculty of Humanities of Charles University in Prague. Her publications mainly deal with dementia, quality of services and psychosocial intervention. My lecture will not only deal with my personal opinion on care of patients with dementia, bud also attempt at a most faithful presentation of the current standpoint of the Czech Alzheimer Society, associating not only patients with dementia themselves and their families but also professionals of different specialisations dealing with this issue and other interested parties. P-PA-IA is a strategy that has inspired a broad discussion not only within the association but also between the association and informed public. The strategy tries to address the current situation in healthcare and social services. Above all, however, it reflects the needs of people with dementia, in a differentiated manner according to the progress of the dementia syndrome. P-PA- IA strategy was revised again last year. The principles of P-PA-IA strategy form the basis of the Dragonfly certification of the Czech Alzheimer Society for facilities providing care of people with dementia.

6 Zvládání poruch chování spojených s demencí Pavla Hýblová Pavla Hýblová je lektorkou, členkou dozorčí rady a konzultantkou České alzheimerovské společnosti. Zabývá se poradenstvím při vytváření úseků péče o klienty s demencí, vzděláváním pracovníků v přímé péči v sociálních a zdravotních službách. Poskytuje odborné konzultace, telefonické a on-line poradenství v oblasti péče o člověka s demencí. Vztahová péče je cesta dobré individuální služby bez poruch chování. Jejím předpokladem jsou: Znalost toho, o koho se starám (rituály, potřeby, zájmy). Životní příběh klienta (historie, biografie). Mapování okruhu potřebné podpory (nepřepečovávat, nezanedbávat). Vyjednání služby zakázky, s klientem, rodinou, pozorujeme. Hledejme všechna proč, která vedla k problematické situaci. Vycházejme z normality klienta. Neočekávejme přizpůsobivost klienta. Každé, zvládnutí problému je úspěch, každé nezvládnutí výzvou ke změně postupu. Principy jednání s klientem s demencí. Být vnímán při jakémkoli zacházení jako dospělý člověk, ne jako dítě. Při vyjadřování svých pocitů být brán vážně. Je-li to možné, nebýt léčen psychotropními látkami. Žít v bezpečném, srozumitelném a předvídatelném prostředí. Mít potěšení z každodenních činností, které dávají životu smysl. Mít možnost chodit pravidelně ven. Pociťovat tělesný kontakt včetně objetí, pohlazení a podržení ruky. Být užitečný při práci a zábavě tak dlouho, jak jen to je možné. Respektování důstojnosti. Únosná míra omezování-ochrany. Stálá přítomnost personálu. Management of Behaviour Disorders Connected with Dementia Pavla Hýblová is a lecturer, member of Supervisory Board and consultant of the Czech Alzheimer Society. She has been involved in consultancy provided to founders of departments taking care of patients with dementia, providing education to direct care staff of health and social service. Relational care is a method of good individual service without behaviour disorders. It requires: Knowledge of the person I take care of (rituals, needs, interests). Life story of the client (history, biography). Mapping of the scope of the needed support (neither overcare, nor neglect). Service negotiation - orders, with the client, with the family, observations. Look for all "why s" leading to the problematic situation. Start from the client s "normalness". Do not expect the client to adapt. Every success in controlling a problem is a success; every failure to control a problem is a challenge and a requirement for change of the approach. Principles of dealing with a client with dementia. Be perceived always as an adult person, never as a child. Be taken seriously when expressing their feelings. Avoid treatment with psychotropic substances, if possible. Live in a safe, comprehensible and predictable environment. Be pleased with everyday activities giving sense to life. Be able to go out regularly. Feel physical contact including a hug, a caress, holding their hand. Be useful in work or entertainment as long as possible. Respect for human dignity. Acceptable level of restriction - for protection. Permanent presence of the staff.

7 Medikace s tlumicím efektem v praxi zařízení sociálních služeb pro seniory dle poznatků ochránce ze systematických návštěv JUDr. Adéla Hradilová Adéla Hradilová vystudovala mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních studií a práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje jako právnička v Oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody v Kanceláři veřejného ochránce práv. Aktuálně se zabývá především zacházením se seniory v zařízeních sociálních služeb a účastní se souvisejících systematických návštěv. Dále se zaměřuje např. na práva dětí v zařízeních pro výkon ústavní výchovy, problematiku nedobrovolné hospitalizace či na nedobrovolnou detenci osob s omezenou svéprávností v zařízeních sociálních služeb. Pravidelně přispívá do časopisu Sociální služby. Řada klientů domovů pro seniory či domovů se zvláštním režimem trpících demencí má lékařem předepsaný lék pro případ neklidu či agrese; nejde tedy o pravidelně podávanou medikaci. Přestože je mnohdy účelem podání léku omezení klienta v pohybu, nebývá takové podání léku ze strany zařízení považováno za použití tišícího léku coby opatření omezující pohyb. Cílem příspěvku je vysvětlit stanovisko ochránce k těmto situacím a upozornit na nejčastěji zjišťovaná pochybení související s podáváním neklidové medikace. Jedná se zejména o vágní předpisy lékařů (v případě neklidu, podle potřeby ), kdy je zodpovědnost za podání léku fakticky přenášena na zdravotnický personál zařízení, nebezpečné uložení léků s tišícím účinkem, které jsou dostupné i nižšímu zdravotnickému personálu či pracovníkům v sociálních službách, nedostatečná dokumentace podání ad hoc medikace a další. Medication with Tranquilizing Effect in Practice of Social Service Facilities for Seniors as Investigated by Ombudsman in the Course of Systematic Visits at the Facilities Adéla Hradilová studied international relations at the Faculty of Social Science and law at the Law Faculty of Masaryk University in Brno. She has worked since at the Department of Surveillance over Restrictions of Personal Freedom of the Ombudsman Office. She has currently focused on treatment of seniors at social care facilities and has participated in the related systematic visits to these facilities. She has further dealt with rights of children in social care facilities and issues of unvoluntary hospitalisation or detention of persons with limited capability of managing their own affairs in social care facilities. She has regularly contributed to the Social Service periodical. A number of clients of senior homes or homes of mentally handicapped with special regimen for patients with dementia have a physician prescribed drug in case of unrest or aggression; these are not regularly administered medications. Despite the purpose of many of these drugs to limit the clients in their mobility, this drug administration is not considered by the facility as use of traquilizing medication as a measure limiting patient mobility. The purpose of this article is explanation of the approach of the ombudsman to these situations and note the most frequently observed failures related to administration of unrest medication. These failures include vague medical prescriptions (in the case of unrest, as needed ), when the responsibility for the drug administration is virtually transferred onto the healthcare staff of the facility, unsafe storage of the tranquilizing medication where the drugs are accessible to paramedical staff or social workers, insufficient documentation of ad hoc administrations etc.

8 Vztah výživy a kognitivních funkcí u osob trpících demencí, výsledky výzkumu MUDr. Miroslava Navrátilová Miroslava Navrátilová pracuje jako specializovaný internista na JIP Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Založila Poradnu pro poruchy metabolismu a výživy, která je svým zaměřením jediná svého druhu u nás. Za svou knihu Klinická výživa v psychiatrii získala Cenu České internistické společnosti za nejlepší knižní publikaci 2000, Cenu Nadačního fondu dr. Paula Janssena, Cenu prof. Hanzlíčka za nejlepší vědeckou práci v oboru psychiatrie. Publikuje v řadě odborných časopisů, přednáší na kongresech jak v ČR, tak dalších zemích EU, rovněž Japonsku a USA. Je jedna z prvních autorek ve světě a první v ČR popisující malnutrici u Alzheimerovy choroby. Vztahu kognitivních funkcí a výživy se věnuje od roku Tým Navrátilová, Jarkovský, Kalendová, Sobotka publikoval studii Alzheimer disease: Malnutrition and nutritional support. Studie byla podpořena grantem Ministerstva zdravotnictví. Ze závěrů studií vyplývá nezbytnost zahájit výživu u Alzheimerovy choroby co nejdříve, v raných stadiích nemoci, kdy pacient ještě netrpí podvýživou a má zachovány kognitivní funkce. Tím se udrží podstatně déle jeho kvalita života. Studie byla také zařazena do mezinárodního projektu Ministerstva zdravotnictví ČR Stop disease-related malnutrition and diseases due to malnutrition! Relation between Nutrition and Cognitive Functions in Persons Suffering from Dementia, Research Results Miroslava Navratilova works as an specialized internist in ICU, she estabilished Counselling Centre for Metabolism and Nutrition which is through its focus one of its kind in the country. In her book Clinical Nutrition in psychiatry she won the Price of Czech Internal Society for the best book publication of the 2000, the Award Endowment Fund dr. Paul Janssen Award-prof. Hanzlíček for the best scientific work in the field of psychiatry. She published in numerous scientific journals and she lectures at congresses both in the Czech Republic and other EU countries, also Japan and USA. She is one of the first authors in the world and the first in the Czech Republic, describing malnutrition in Alzheimer's disease. The team Navrátilová, Jarkovský, Kalendová, Sobotka have published a study on "Alzheimer disease: Malnutrition and nutritional support". The study was subsidised from a grant by the Ministry of Healthcare of the Czech Republic. The conclusions point to the necessity of commencement of nutrition in patients with Alzheimer disease as soon as possible, in early stages of the disease when the patient still does not suffer from malnutrition and has his/her cognitive functions still preserved. This may substantially extend his/her quality of life. The study was also included in the international project of the Ministry of Healthcare of the Czech Republic entitled: Stop disease-related malnutrition and diseases due to malnutrition!

9 Jak se dobře najíst v dlouhodobé péči Autonomie v činnostech každodenního života Mgr. Dana Hradcová Dana Hradcová působí od roku 2001 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Podílela se na přípravě a realizaci magisterského programu Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Od roku 2011 pracuje v Centru pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK jako vědecká pracovnice a koordinátorka projektů. Je studentkou doktorského programu Aplikovaná etika. Jako konzultantka v oblasti organizačního rozvoje spolupracuje s organizacemi poskytujícími sociální a sociálně zdravotní služby. Omezení kognitivních schopností, schopnosti racionálně rozhodovat a snížení soběstačnosti nedělají člověka méně člověkem. Abstraktní ideál autonomie, který se často pojí se schopností racionálně volit a nezávisle rozhodovat, nabývá zcela konkrétní podoby v prostých každodenních činnostech. Autonomie každého člověka je vždy znovu vyjednávána v síti vztahů bez ohledu na to, jak je starý, čím onemocněl a nakolik jej nemoc omezuje. Jídlo a činnosti s ním spojené nabízejí kromě výživy také příležitost k podpoře identity, důstojnosti a soběstačnosti každého člověka, prostor k budování a upevňování vztahů. Je-li stravování pojímáno jako součást péče, může být jednou z nejsmysluplnějších činností běžného dne. Zážitek z dobrého jídla ve společnosti milých lidí v příjemném prostředí může patřit k radostným okamžikům v životě člověka v pobytovém zařízení dlouhodobé péče. How to Eat Well in Long-Term Care Facility - Autonomy in Activities of Everyday Life Dana Hradcová has worked at the Faculty of Humanities of Charles University in Prague since She has contributed to preparation and implementation of the Master course in Management and Supervision in Social and Health Care Facilities. Since 2011 she has worked in the Centre of Studies of Longevity and Long-Term Care of the Faculty of Humanities of Charles University as research worker and project coordinator. She is doctoral student of Applied Ethics. As organisational development consultant she has cooperated with organisations providing social and health care services. Limited cognitive capabilities, the ability to take rational decisions and reduced selfsufficiency do not make man less human. The abstract ideal of autonomy, often combined with the ability to choose rationally and decide independently, takes a very tangible form in simple everyday activities. Autonomy of every human is negotiated again and again in a network of relations, regardless his/her age, illness and limitations represented by the illness. Dining and related activities offer, in addition to nutrition, an opportunity for support of identity, dignity and self-sufficiency of every man, and space for building and cultivation of relations. If catering is understood as part of care then it may become one of the most meaningful activities of every day. An experience of a good meal in association with nice people in a pleasant environment may become one of the pleasant moments in the life of man in a longterm care facility.

10 Zjištění ze systematických návštěv: Poskytování stravy osobám s demencí v pobytových zařízeních sociálních služeb Mgr. et Mgr. Ladislav Tomeček Ladislav Tomeček pracuje jako právník v Oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody v Kanceláři veřejného ochránce práv. Je pověřen prováděním systematických návštěv v zařízeních, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě, kontroluje zacházení s nimi a dodržování jejich práv. Aktuálně se zabývá zejména problematikou dodržování práv seniorů v zařízeních sociálních služeb, respektive seniorů trpících syndromem demence a účastní se návštěv zařízení, kde je seniorům poskytovaná péče. Kancelář loni reprezentoval na mezinárodní konferenci Alzheimer Europe Průběžně se dále zabývá např. zacházením s osobami umístěnými v policejních celách, situací nedobrovolně hospitalizovaných pacientů v psychiatrických nemocnicích a problematikou ústavní a ochranné výchovy. Veřejný ochránce práv provádí systematické návštěvy zařízení sociálních služeb s cílem posílit ochranu uživatelů služby před špatným zacházením. Jednou ze základních činností při poskytování pobytové sociální služby je i poskytování stravy. Poskytování stravy, jež není uzpůsobená potřebám uživatelů s demencí, či její poskytování nevhodným způsobem může představovat zásah do důstojnosti těchto osob. V krajním případě může negativně ovlivnit jejich zdravotní stav. Návštěvy ochránce se zaměřují i na to, zda je věnována pozornost riziku malnutrice a nutričnímu skreeningu. V centru pozornosti je také společenská a estetická rovina stolování a podávání stravy osobám s demencí. Findings of Systematic Visits: Board Provision to Patients with Dementia in Social Care Wards Ladislav Tomeček has worked as lawer at the Department of Surveillance over Restrictions of Personal Freedom of the Ombudsman Office. His responsibilities include organisation of systematic visits at healthcare facilities taking care of persons with limited personal freedom, inspections focusing on how these people are treated and whether their rights are respected. His current focus has been respect for human rights of seniors in social service facilities, epsecially seniors suffering from the dementia syndrome, and taking part in visits to senior homes where these people are located. Last year he represented the Office at the international conference entitled Alzheimer Europe He has also continued his investigations of treatment of persons held in police jails, situation of patients unvoluntarily hospitalised in mental hospitals and issues of hospital and protective upbringing. The ombudsman has regularly visited social service facilities with the aim to support protection of users of the services against poor treatment. One of the basic services provided in the social care wards is board provision. Board provision not adapted to the needs of users with dementia or inadequate board provision may represent interference with dignity of these persons. In extreme cases it may negatively affect their health condition. Visits of the ombudsman also focus on whether attention is paid to the risk of malnutrition and nutritional screening. Social and aesthetic aspects of dining and meal serving to persons suffering from dementia has also been in the focus of attention.

11 Křehcí a nepochopení specifická povaha zdravotně sociálních potřeb geriatrických klientů MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Zdeněk Kalvach je lékařem internista a geriatr pracující 30 let ve Všeobecné fakultní nemocnici a na 1. lékařské fakultě UK v Praze (odborný asistent, vedoucí lůžkového oddělení). Krátce byl náměstkem ministryně pro lidská práva a ředitelem této sekce na Úřadu vlády ČR. Nyní je ambulantním lékařem, po několik funkčních období místopředsedou České geriatrické a gerontologické společnosti JEP, členem Rady vlády ČR pro seniory a stárnutí populace, odborným garantem a předsedou vědeckého výboru Evropské konference o důstojnosti a ohroženosti seniorů (Praha 2009) a editorem řady monografií, např. Geriatrie a gerontologie (Grada, 2004), Geriatrické syndromy a geriatrický pacient (Grada 2008), Křehký pacient a primární péče (Grada 2012), Sociální gerontologie (Grada 2013), Manuál paliativní péče (Cesta domů, 2010). Ochrana a podpora znevýhodněných lidí, včetně seniorů, musí vycházet z pochopení jejich potřeb a přání. Na jedné straně jde o respekt k jejich vůli a autonomii, jakkoliv mohou být omezeny zdravotním a funkčním stavem, o důraz na zachování či obnovu důstojnosti (dignitogeneze), smyslu a kvality byť reziduálního života, v extrému o ochranu před nevhodným zacházením, násilím či zanedbáváním. Na straně druhé jde o pochopení zcela nové situace nástupu dlouhověké společnosti a respektování povahy zdraví, trvajících zdravotnických kompetencí a specifických zdravotních problémů v pokročilém stáří. Ke klíčovým výzvám patří geriatrická křehkost (frailty) s multikauzálními syndromy a důsledné respektování ucelené bio-psycho-socio-spirituální (existenciální) povahy zdraví a s ním spojených potřeb nediskriminace i ve stáří. Jinak křehkým starým lidem hrozí zásadní nepochopení, "odepsání", biologický redukcionismus a fragmentace minimalizované podpory a dehonestující "péče" Základním rámcem je společenský konsensus o hodnotovém rámci vylučujícím pojmy jako přestárlost, nadbytečnost, bezcennost, zbytečné výdaje na marné lidi. Základním apelem je podpora vůle ke smyslu, jejímž opakem jsou území nikoho, omezovací postupy, indukce závislosti a zvěcnění domněle bezcenného biologického systému. Fragile and Misunderstood Specific Nature of Health and Social Care Needs of Geriatric Clients Zdeněk Kalvach is a doctor of medicine internal medicine specialist and geriatric specialist working for 30 years in the General University Hospital of 1st Faculty of Medicine of Charles University in Prague (assistant professor, head of ward). For a short time he worked as deputy minister for human rights and head of this section of the Office of the Government of the Czech Republic. Recently he has worked as physician at an outpatient department, for several terms of office as deputy chairman of the Czech Geriatric and Gerontology Society of Jan Evangelista Purkyně, as member of the Council of the Goverment of the Czech Republic for Seniors and Ageing Population, as professional guarantor and president of the Scientific Committee of the European Conference on Dignity and Distress of Seniors (Prague 2009) and as editor of a number of monographs, such as Geriatry and gerontology (Grada, 2004), Geriatric syndromes and geriatric patient (Grada 2008), Frail patient and primary care (Grada 2012), Social gerontology (Grada 2013), Manual of palliative care (Cesta domů, 2010). Protection and support of the disadvantaged, including seniors, must be based on understanding of their needs and desires. This involves on the one hand respect for their will and autonomy, however restricted by their health and functional state, emphasis on preservation or renewal of human dignity (dignitogenesis), sense and quality albeit of residual life, or in extreme situations protection against maltreatment, violence or neglect. On the other hand it concerns understanding of a completely new situation of onset of long-life society and respect for the nature of health, continuing healthcare competences and specific health problems of very old patients. Key challenges include geriatric frailty with multicausal syndromes and systematic respect for complex bio-psycho-socio-spiritual (existential) nature of health and the related needs of non-discrimination of the old age. Otherwise the frail old people face fundamental misunderstanding, "write-off", biological reductionism and fragmentation of minimised support and dishonesting "care". The basic framework is social consensus on the value frame excluding notions such as over-ageing, redundancy, worthlessness, unnecessary expenditures on useless people. The basic appeal is support of the will towards purpose, opposed by no man's land, restricting procedures, induction of dependence and reduction of the apparently worthless biological system to a thing.

12 Role praktického lékaře v péči o seniora v instituci MUDr. Martina Mašátová Martina Mašátová pracuje jako praktický lékař pro dospělé. Pochází z Pacova (okres Pelhřimov). Po absolutoriu na 1. lékařské fakultě UK v Praze se přihlásila k oboru všeobecné praktické lékařství. V tomto oboru pracuje od roku 1990 dosud, stále v místě svého rodiště. V rámci odbornosti se zajímá o preventivní programy a také o práci se seniory. V roce 2012 složila nástavbovou atestaci z paliativní medicíny. Ve svém příspěvku se zaměřím na to, jakou péči může poskytnout praktický lékař lidem, kteří se ocitli a žijí v instituci. Jak velkou část ordinace tvoří tito lidé? Jak lze řešit bolest nebo akutní stavy neklidu? Je možné zapojit se také do ostatních aktivit seniorů v domovech? Jsme připraveni řešit všechny jejich problémy? A poznáme je? Jaké máme možnosti komunikace s ostatním personálem, s rodinou a jiné? Co by se, z pohledu praktického lékaře, mohlo změnit. Role of General Practitioner in Institutional Care of Seniors Martina Mašátová is general practitioner in an adult outpatient surgery. She comes from Pacov (Pelhřimov district). After graduation at 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague, she decided to become a general practitioner. She has worked as one since 1990 in her birthplace. In the context of her professional development she has been interested in preventive programmes and work with seniors. In 2012 she passed attestation in palliative medicine. My contribution will focus on the care a general practitioner may provide for people who find themselves under institutional care. What is the percentage of these people in the office of a general practitioner? How can pain or acute unrest be addressed? Is it possible to get involved in other activities of seniors in senior homes? Are we prepared to address all their problems? And can we recognize them? What are the communication options - with the staff, with the family, and with others? What might change from the viewpoint of a general practitioner?

13 Spolupráce zaměstnanců v sociálních službách, předávání informací Mgr. Lenka Dražilová Lenka Dražilová je původním povoláním právničkou, která již 22 let pracuje v sociální oblasti. Je ředitelkou SENIOR centra Blansko, p. o., jehož zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Tuto funkci vykonává od založení organizace, tj. od roku Ve své prezentaci poukážu na nutnost úzké spolupráce mezi všemi zaměstnanci zařízení, především mezi zaměstnanci v přímé péči a zdravotními sestrami. Přestože jsou v našem zařízení samostatně řízené úseky zdravotní a rehabilitační péče, úsek přímé obslužné péče a úsek sociální péče, troufám si tvrdit, že předávání informací je bezproblémové. Po rozdělení původního úseku zdravotní a sociální péče nastalo období porodních bolestí. Čas ale prověřil, že při nastavení jasných pravidel předávání informací a samozřejmě při jejich dodržování má toto uspořádání své opodstatnění, které odůvodním. Získané certifikáty Vážka, Nutriční péče, Pracoviště bazální stimulace a Značky kvality svědčí o tom, že svoji práci děláme dobře, neboť kritéria jednotlivých certifikátů jsou nastavena byť různě, ale vždy se zásadou individuálního přístupu ke klientům. A to je cílem naší práce. Cooperation of Social Service Staff, Information Exchange Lenka Dražilová is a former lawyer working for 22 years in the social sphere. She has been director of the SENIOR centre Blansko, p. o., founded and funded by the South Moravia Region. She has performed this function since the organisation was founded in My presentation will point out the necessity of close cooperation among all employees of the facility, especially among direct care employees and nurses. Although our facility includes separately managed sections of healthcare and rehabilitation, direct care service and social care, I dare say information exchange has been problem free. After separation of the originally unified section of healthcare and social care a period of "labour pains" started. However, time has shown that if clear rules of information exchange are defined and of course observed, then this arangement has its justification which I will present later. The obtained certificates Dragonfly, Nutritional Care, Work Site of Basal Stimulation and Quality Brand document that we have done our work well, for the criteria of the individual certificates are all based on the principle of individual approach to clients, despite the differences between them. And that is also the goal of our work.

14 Závislost ve stáří, což takhle dát si štamprdli... Dr. Ivo Šelner, MAS Ivo Šelner pracuje jako vedoucí oddělení Caritas Vorarlberg (Rakousko) zaměřené na poradenství, terapii závislosti na alkoholu, medikamentech a poruchy příjmu potravy lidí se závislostí i rodinných příslušníků. Specializuje se rovněž na oblast mentálního postižení (syndrom autismu, agrese a tzv. duální diagnózy) a problematiku řízení neziskových organizací sociální sféry. Mezi jeho další aktivity patří konzultační a přednášková činnost, poradenství, coaching a týmová supervize (Česká republika, Rakousko a Bělorusko). Sklenice piva zde, dvě deci vína tam stále více seniorů sáhne častěji po alkoholu (společně s medikamenty a hypnotiky) a obvykle mají ke konzumaci jiné důvody než jenom společenskou událost. Alkohol pak přebírá roli duchovní útěchy a následky konzumu zůstávají často neodhaleny, neboť jsou přisuzovány doprovodným projevům stárnutí demenci, depresi, bolesti nebo zármutku či osamocení. Anebo okolí problém tabuizuje a nechce vidět, protože neví, jak reagovat. V povědomí společnosti je stále zakotven negativní obraz typického konzumenta: Kdyby chtěl, tak nepije, nekouří, nehraje Typickou protireakcí okolí bývají sankce dle domovního řádu, ukončení smlouvy o pobytu nebo domácí násilí vůči rodinnému příslušníkovi. Víme, že stále je rozšířen mylný dojem, že staří lidé nejsou již schopni terapii absolvovat. Zřídka se hledají jiné formy řešení, než zákaz konzumace a nařízená abstinence. Ve svém důsledku jsou toto projevy moci a omezování osobní svobody, aniž by se zohlednily (nebo hledaly) příčiny vedoucí ke konzumaci. Ve svém příspěvku dále pojednám o tom, jak společnosti, rodině, pracovníkům v zařízení scházejí strategie, jaké řešení lze (nejen) stárnoucímu člověku konzumujícímu alkohol nabídnout. Ne každý konzument alkoholu je již závislý a každý konzument potřebuje v určité fázi jinou vhodnou formu pomoci. Během přednášky nenajdeme nějaké stoprocentní řešení, ale pokusíme se podívat na problematiku z více úhlů, abychom průběh nemoci a některé zákonitosti závislého chování pochopili a uvědomili si, že mezi póly abstinence na jedné straně a závislost na straně druhé existuje řada mezistupňů možné pomoci. Addiction in Old Age, What About a Drink... Ivo Selner works as a head of the department Caritas Vorarlberg (Austria) focusing on counseling, therapy, addiction to alcohol, drugs and eating disorders people with addiction and family members. He also specializes in the area of intellectual disability (syndrome of autism, aggression and so-called dual diagnosis) issues and management of nonprofit organizations, social sphere. His other activities include consulting and lecturing, consulting, coaching and team supervision (Czech Republic, Austria, and Belarus). A glass of beer here, two decilitres of wine there more and more seniors retreat to alcohol more and more often (together with their medication and hypnotic drugs), usually for reasons other than a social occasion. Alcohol then performs the role of "mental consolation and the consequences of the consumption often remain unrevealed, for they are ascribed to phenomena accompanying ageing dementia, depression, pain or sorrow or feelings of being forlorn. Or the people around the senior make the problem a taboo and close their eyes not to see it for they do not know how to respond. There is the general negative image of the "typical" consumer: "He would not drink, smoke or gamble if he did not want to"... typical responses of the surroundings include sanctions "according to the domestic rules", termination of stay or domestic violence against a family member. Most people still mistakenly believe that an old person is no longer able to go through the therapy. Other solutions apart from ban of consumption and ordered abstinence are rarely sought. These are in effect manifestations of power and restriction of personal freedom, without considering (or looking for) the causes leading to the consumption. My contribution will further show how the society, the family, the hospital staff etc. lack strategies and solutions that can be offered to (not only) an ageing alcohol consumer. Not every alcoholic is an addict and every consumer of alcohol needs another - most appropriate - method of care and help. This lecture has no ambition to find an absolute solution, it rather aims at looking at the issue from more than one angle, in order to understand the progress of the disease and certain rules of addict behaviour and to realize that between the poles of abstinence on the one side and addiction on the other there are a number of interim stages requiring different types of help.

15 Individuální přístup ke klientům trpícím syndromem demence Marie Báňová Marie Báňová je vzděláním diplomovaná zdravotní sestra s pomaturitním specializačním studiem na NCO NZO. V současné době je vedoucí sekce Přímé obslužné péče v Domově pro seniory Zastávka. Je autorkou standardů kvality sociální služby v organizaci. V Domově pro seniory Zastávka pracuje od jeho založení v roce 1993, nejprve jako všeobecná sestra, jako vedoucí oddělení a od roku 2000 jako vedoucí úseku Sociálně zdravotního (nyní sekce Přímá obslužná péče). Příspěvek pojedná o následujících tématech: Význam individuálního plánování průběhu sociální služby pro důstojný život klienta trpícího syndromem demence. Základní zásady k vytvoření podmínek pro důstojný život klientů v zařízení pro seniory a pro poskytování kvalitní sociální služby. Popis komplikací, které provázejí stav klienta se syndromem demence postižení krátkodobě paměti, problémy s orientací, problémy v komunikaci. Hlavní zásady pro komunikaci s takovým klientem. Podmínky pro práci s klientem s demencí v Domově pro seniory Zastávka organizace služeb na oddělení, dvoufázové sociální šetření, péče o klienta v adaptačním období, způsoby aktivizace klientů v adaptačním období i po něm, bazální stimulace jako forma komunikace s verbálně nekomunikujícím klientem, způsob předávání informací o stavech klientů mezi členy pracovních týmů na odděleních Přímé obslužné péče. Individual Approach to Clients Suffering from Dementia Syndrome Marie Báňová is nurse with completed higher secondary medical education at NCO NZO. At present working as head of the Direct Care Service section of the Senior Home in Zastávka. She is the author of the Standards of Quality of Social Service in her home organisation. She has worked in the Zastávka Senior Home since its foundation in 1993, first as general nurse, then as head of department and since 2000 as head of the Social Health section (now Direct Care Service department). The contribution deals with the following topics: Purpose of individual planning of progress of social care for life in dignity of patients suffering from dementia syndrome. Basic principles creating conditions for a dignified life of clients living in senior homes and providing high-standard social services. Description of complications faced by clients with dementia syndrome - effects on short-term memory, problems with orientation, communication problems. Basic communication principles with this type of a client. Conditions for work with clients with dementia in Senior Home in Zastávka organisation of services at the ward, two-stage social investigation, client care in the adaptation period, methods of activisation of clients in the adaptation period and after, basal stimulation as a form of communication with clients not communicating verbally, ways of transfer of information about conditions of clients betweeen members of work teams at the Direct Care Service wards.

16 Autonomie vůle u klientů s demencí Mgr. Marie Lukasová Marie Lukasová vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Pracuje jako vedoucí Oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody. Od počátku činnosti českého národního preventivního mechanismu se účastnila návštěv několika desítek zařízení pro seniory i zdravotnických zařízení a práce na souhrnných zprávách ochránce. Přispívá do časopisu Sociální služby. Jednu z kapitol ve zprávách veřejného ochránce práv z návštěv zařízení, kde je poskytována péče, pravidelně zaujímá Autonomie vůle uživatele služby. Souvisejícím pojmem je Režim v praxi někdy přeceňovaný, jindy jako součást práce poskytovatele služby zapíraný. Zákon o sociálních službách a standardy kvality vytváří pro autonomii vůle klienta značný prostor, ovšem základní zásady při poskytování sociálních služeb jsou formulovány tak, aby byla zachována lidská důstojnost osob a poskytovatel vycházel z individuálně určených potřeb uživatele. Jaký prostor tedy zůstává pro režim? Jak pracovat s autonomií vůle člověka, jehož intelektové funkce narušuje demence? Cílem příspěvku je shrnout poznatky a doporučení ochránce v těchto souvislostech a uvést i jejich teoretická východiska. Autonomy of Will in Clients with Dementia Marie Lukasová studied at the Faculty of Law at Masaryk University in Brno. She has worked as head of the Department of Surveillance over Restrictions of Personal Freedom. Since the commencement of the activity of the Czech national preventive mechanism she has participated in several dozen visits to senior homes and other healthcare facilities and in work on the summary reports of the ombudsman. She has contributed to the Social Service periodical. One of the regular chapters of the reports of the ombudsman on the visits to the social care facilities is Autonomy of Will of Service User. Regimen is a related notion - sometimes overestimated in practice, on other occasions denied as part of the service provider s work. The Social Service Act and quality standards create a considerable space for autonomous will of the client, however, the basic rules of social service provision are formulated to protect human dignity and allow the service provider to decide on the basis of individually specified needs of the service user. What then is the space left for regimen? How to work with autonomous human will of an individual whose intellectual functions are impaired by dementia? The purpose of the present contribution is to summarise findings and recommendations of the ombudsman in this context and present their theoretical base.

17 WORKSHOPY WORKSHOPS Stravování jako důležitá součást komplexní péče o osoby s demencí Mgr. Dana Hradcová Dana Hradcová působí od roku 2001 na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Podílela se na přípravě a realizaci magisterského programu Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích. Od roku 2011 pracuje v Centru pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK jako vědecká pracovnice a koordinátorka projektů. Je studentkou doktorského programu Aplikovaná etika. Jako konzultantka v oblasti organizačního rozvoje spolupracuje s organizacemi poskytujícími sociální a sociálně zdravotní služby. Na příkladech z praxe a ve společných diskuzích budeme mapovat, jakou pozici zastává jídlo v našem životě, ve strategii a každodenní praxi organizace. Probereme možnosti přípravy a podávání jídla a zamyslíme se nad vhodnými úpravami prostředí s ohledem na důstojnost, měnící se potřeby a schopnosti každého jednotlivce. Část workshopu věnujeme umění interprofesionální spolupráce, protože bez ní by radost z jídla často nebyla možná. Prostřednictvím fotografií a zkušeností některých účastníků workshopu nahlédneme do několika domovů, kde probíhá realizace programu Bon appetit. Diet as an Important Part of Complex Care of People with Dementia Dana Hradcová has worked at the Faculty of Humanities of Charles University in Prague since She has contributed to preparation and implementation of the Master course in Management and Supervision in Social and Health Care Facilities. Since 2011 she has worked in the Centre of Studies of Longevity and Long-Term Care of the Faculty of Humanities of Charles University as research worker and project coordinator. She is doctoral student of Applied Ethics. As organisational development consultant she has cooperated with organisations providing social and health care services. Practical examples and social discussions will map the position of meals in our life, strategy and everyday practice of an organisation. We will discuss the options of meal preparation and serving and think about suitable adaptations of the environment with regard to dignity, and changing needs and abilities of each individual. Part of the workshop will focus on the art of inter-professional cooperation without which enjoying the meal would often be impossible. Using photographs and experience of selected participants to the workshop we will take a look at a couple of institutions where the Bon Appetit programme has been implemented.

18 Ošetřovatelská péče jako součást pobytové služby Pavla Hýblová Pavla Hýblová je lektorkou, členkou dozorčí rady a konzultantkou České alzheimerovské společnosti. Zabývá se poradenstvím při vytváření úseků péče o klienty s demencí, vzděláváním pracovníků v přímé péči v sociálních a zdravotních službách. Poskytuje odborné konzultace, telefonické a on-line poradenství v oblasti péče o člověka s demencí. Rozsah poskytované péče. Ukázky dobré i špatné praxe. V pobytových sociálních zařízeních je zdravotní péče nezbytná, stejně jako je sociální přístup nutný v zařízeních zdravotních. Nepsané pravidlo: nad 50% zdravotních úkonů směřuje klienta do zdravotních služeb a naopak. Brainstorming Ošetřovatelská péče poskytovaná registrovanou zdravotní sestrou sociálních zařízení. Kompetence a odpovědnost zdravotníka v sociální službě. Kde začíná a končí. Rozsah určuje lékař, nebo pojišťovna? Práce ve skupinách. Zpětná vazba - informace ze skupin. Lze péči odmítat? Kdy tedy poskytujeme péči zdravotní v sociálních službách.? Je žádoucí mít v sociálních službách registrované zdravotní sestry? Lze oddělit zdravotní péči od sociální péče? Diskuze Nursing as Part of Institutional Care Pavla Hýblová is a lecturer, member of Supervisory Board and consultant of the Czech Alzheimer Society. She has been involved in consultancy provided to founders of departments taking care of patients with dementia, providing education to direct care staff of health and social service. Scope of care. Examples of good/bad practice. Health care of patients in residential social care facilities is a necessity as well as the social approach required in the healthcare facilities. Common rule: Above 50% of healthcare interventions direct the client to healthcare services and vice versa. Brainstorming Nursing provided by a registered social care facility nurse. Competences and responsibilities of professional social healthcare service staff. Where the beginning and the end is? Is the scope specified by the physician or the insurance company? Group work. Feedback - information from the groups. Can care be refused? When healthcare is provided in the context of social services? Is it desirable to have rgistered nurses in social service facilities? Can health and social care be separated? Discussion

19 Právní aspekty pobytu seniora v sociální služby JUDr. Maroš Matiaško, LL.M. Maroš Matiaško absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a a Faculty of Law, Economics and Governance Univerzity v Utrechtu. Vyučuje na Právnické fakultě UP v Olomouci. Je členem Výboru proti mučení a nelidskému zacházení Rady vlády pro lidská práva. Workshop bude zaměřen na lidskoprávní aspekty poskytování péče seniorům a promítnutí základních zásad ochrany lidských práv v úpravě nového občanského zákoníku. Z praktického hlediska bude řešena mimo jiné otázka zbavování osobní svobody v sociálních službách, problematika uzavírání smluv a schvalování smluv soudem, otázka podpisování v případě, že uživatel nemůže čist a psát, problematika omezení svéprávnosti a ustavení opatrovníka a další. Legal Aspects of Senior Stay in Social Service Facility Maroš Matiaško studied at the Faculty of Law at Palacky University Olomouc, at the Faculty of social work at Masaryk University in Brno and at the Faculty of Law, Economics and Governance at Univerzity of Utrecht. He teachs at the Faculty of Law at Palacky University Olomouc. He is a member of the Convention for the Prevention of Torture and Inhuman or Degrading Treatment or Punishmenth of the Government Council for Human Rights. The workshop will deal with human right aspects of senior care and reflections of basic principles of human rights protection in the new amendment of the Civil Code. The practical issues to be addressed include, inter alia, the issue of deprivation of personal freedom in social services, contract execution and approval by court, the issue of execution where the user cannot read and write, restriction of capacity of managing one s own affairs and appointment of guardian etc.

20 Moderní trendy v sociální práci se seniory PhDr. Jan Vrbický, Mgr. Radek Suda Radek Suda je sociální pracovník, který působil od roku 2000 do roku 2006 v neziskovém sektoru. Od roku 2006 pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí. V současné době se zabývá profesním rozvojem sociální práce a profesionalizací profese sociální pracovnice/pracovníka. Jan Vrbický je sociální pracovník, který působil v letech v neziskovém sektoru, v letech na Magistrátu města Hradec Králové. Od roku 2013 pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Zabývá se koncepcí a metodikou sociálních služeb a rolí sociální práce v sociálních službách. Příspěvek představuje moderní přístupy sociální práce se seniory. Identifikuje její determinanty a bariéry v přístupu k této cílové skupině. Dále poukazuje na důležitost posuzování sociální situace této cílové skupiny, na základě níž se určí míra a typ intervence. Příspěvek představuje nové techniky sociální práce včetně různých biografických modelů klienta. Sekundárním cílem výstupu je představení návrhu možností implementace těchto nástrojů do připravované novely zákona č. 108/20006 O sociálních službách. Modern Trends in Social Work with Seniors Radek Suda is a social worker, in the period active in the non-profit sector. Since 2006 he has worked at the Ministry of Labour and Social Affairs. At present he deals with professional development of social work and increase of professional quality of the profession of social worker. Jan Vrbický is a social worker in active in the non-profit sector and in holding a position at the Magistrate of the City of Hradec Králové. Since 2013 he has worked at the Ministry of Labour and Social Affairs. He has dealt with concepts and methodologies of social service and role of social work in social services. The contribution introduces modern appropaches to social work with seniors. It identifies its determinants and barriers of approach to this target group. The author further points out the importance of assessment of social standing of this target group on the basis of which the scope and type of intervention may be specified. The contribution shows new techniques of social work including various biographic models of the client. Secondary goals of this output include introduction of a proposal of the options of implementation of these instruments in the prepared amendment of Act no 108/2006 Coll., on Social Services.