Svoboda pohybu a pobytu

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Svoboda pohybu a pobytu 164"

Transkript

1 telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Porušení těchto zákazů zakládá skutkovou podstatu několika trestných činů. Tzv. poštovní tajemství je podrobněji upraveno v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, tzv. telekomunikační tajemství pak upravuje zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Zejména posledně zmíněný zákon umožňuje poměrně závažné zásahy do soukromé sféry, a to stanovením povinnosti provozovatelů těchto zařízení umožnit a zajistit odposlech a záznam hovorů a zpráv. Jakkoli lze tato opatření pochopit zejména pro potřeby boje s organizovaným zločinem, nelze pominout, že se jedná o úpravu, která může být snadno zneužita i pro účely jiné. Je proto naprosto nezbytné trvat na dodržení všech podmínek, které jsou pro tento průlom do ústavně garantovaných práv zákonem stanoveny. Tyto podmínky stanoví 88 trestního řádu. Podle tohoto ustanovení může odposlech povolit pouze soud (předseda senátu), je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva. Výslovně je však zakázáno, aby byl prováděn odposlech hovorů mezi obviněným a jeho obhájcem. Soukromí každého člověka je hodno ochrany ve smyslu čl. 13 Listiny nejen ve vztahu k vlastnímu obsahu zpráv podávaných telefonem, ale i ve vztahu k údajům o volaných číslech, datu a času hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích zajišťujících hovor. (z nálezu Ústavního soudu II. ÚS 789/06) Souhlas soudu je rovněž vyžadován v případě, že by měly být informace kryté telekomunikačním nebo listovním tajemstvím zpřístupněny zpravodajským službám (ať již podle zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství nebo podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě). Svoboda pohybu a pobytu Každému je článkem 14 Listiny zaručena svoboda pohybu a pobytu. Ve vztahu k cizincům je však třeba tato práva chápat v tom smyslu, jak bylo jejich postavení vysvětleno v kapitole 6. Pouze občan republiky 164

2 Ústavní systém České republiky má právo kdykoli vstoupit na její území a kdykoli také její území opustit. Nemůže být také žádným způsobem nucen, aby svou vlast opustil. Má právo zvolit si na území republiky trvalý pobyt. Určení místa trvalého pobytu sice není povinné, není-li však určeno, může se občan v řadě situací dostat do problémů (výkon volebního práva, právo na sociální pomoc apod.). Určí-li si občan místo trvalého pobytu (může být určeno pouze jedno), nezakládá to jeho povinnost se v daném místě skutečně zdržovat, resp. o svém faktickém pobytu informovat úřady. Ohlašovací povinnost uložená zákonem č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů (pozn.: dnes nahrazen zákonem č. 135/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech), nijak neomezila svobodu pohybu a pobytu zaručenou čl. 14 Listiny ani podobné právo zaručené Protokolem č. 4 k Úmluvě. Každý si může místo svého pobytu svobodně zvolit. Trvalý pobyt je faktický stav, který existuje nezávisle na tom, zda a kde byl ohlášen. Občanský průkaz pak má charakter pouhého osvědčení této skutečnosti. (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu I. ÚS 98/94) Svoboda pohybu a pobytu může být omezena pouze zákonem, je-li to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých. Omezení je rovněž možné na vymezených územích z důvodu ochrany přírody. Svoboda pohybu a pobytu může být omezena rovněž rozhodnutím soudu o uložení trestu zákazu pobytu podle trestního zákona. Zvláštní způsob omezení představuje předání občana ČR do jiné země v rámci EU na základě tzv. Evropského zatýkacího rozkazu. Časově omezené předání občana k trestnímu řízení probíhajícímu v jiném členském státě EU, podmíněné jeho následným opětovným předáním do vlasti, není a nemůže být nucením k opuštění vlasti ve smyslu čl. 14 odst. 4 Listiny. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 66/04) 165

3 Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání Svědomí, myšlení, náboženské vyznání a víra jsou již svou vnitřní podstatou nedotknutelné, a proto ani nemohou podléhat žádným zákonným omezením. Jsou to práva, která mají absolutní charakter. Článek 15 Listiny proto pouze prohlašuje, že tato práva jsou zaručena a že každý má právo své náboženství či víru změnit nebo žádnou víru nevyznávat. V odstavci druhém téhož článku pak je (možná trochu nesystematicky) zaručena svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby. Specifickou částí článku 15 je třetí odstavec, který vylučuje, aby byl kdokoli nucen vykonávat vojenskou službu, jestliže by to bylo v rozporu s jeho svědomím nebo náboženským vyznáním. Také toto právo má tedy absolutní charakter. Je dobře si uvědomit, že tomu tak nebylo vždy a že odepření výkonu vojenské služby (bez možnosti jakékoli alternativy) bylo donedávna trestným činem, stíhaným dokonce i opakovaně. Také Ústava ČSSR z roku 1960 svobodu vyznání a náboženského přesvědčení v čl. 32 zaručovala, ovšem s dovětkem, že víra ani přesvědčení nemohou být důvodem k tomu, aby někdo odpíral občanskou povinnost, která je mu uložena zákonem. Přepis nižší právní síly tedy mohl ústavně garantovanou svobodu zlikvidovat což také s potěšením činil. Od roku 2005, kdy byla zřízena profesionální armáda, se sice zmíněné ustanovení Listiny může zdá nadbytečným, nelze však zapomínat, že i podle nového branného zákona (zákon č. 585/2004 Sb.) existuje povinnost k tzv. mimořádné službě v době ohrožení státu nebo válečného stavu. Ustanovení článku 15 je dále rozvedeno článkem 16 Listiny, který upravuje postavení církví a náboženských společností a právo každého projevovat své náboženství samostatně nebo spolu s jinými účastí na náboženských obřadech, ať již soukromě nebo veřejně. Tato práva již nemají absolutní charakter a jejich výkon může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Zákon také stanoví podmínky pro vyučování náboženství na státních školách. 166

4 Ústavní systém České republiky Bližší právní úpravu výše zmíněných otázek lze nalézt především v zákoně č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Církve a náboženské společnosti jsou odděleny od státu. Podmínkou pro jejich působení na území České republiky je registrace, kterou provádí ministerstvo kultury. Zmíněný zákon upravuje podmínky a náležitosti této registrace, jakož i další pravidla pro činnost církví a náboženských společností, resp. právnických osob, které mohou zřizovat. Činnost církví a náboženských společností se však neomezuje jen na otázky víry a náboženství. Aktivity církví a náboženských společností a tedy i jimi zřizovaných církevních právnických osob se nemohou redukovat toliko na oblast náboženské víry. Patří mezi ně i aktivity orientované navenek, typicky např. činnosti humanitární, charitativní, vzdělávací apod. Provozování zdravotnických zařízení je přitom zcela jednoznačně v souladu s posláním církví a náboženských společností. (z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 146/03) 8.3 Politická práva Práva, která ústavodárce označil jako práva politická, jsou upravena ve druhém oddílu druhé hlavy Listiny, v článcích Svoboda projevu a právo na informace Podle článku 17 Listiny má každý právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem (posunky, pískáním, bučením nebo i výmluvným tichem jakkoli). Každý má také právo svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace, bez ohledu na hranice státu. Jedná se bezesporu o jedna z nejdůležitějších práv, která patří k demokratické společnosti. Musí však jít o práva reálná, nikoli jen proklamovaná. Také Ústava ČSSR z roku 1960 (tzv. socialistická ústava) svobodu projevu v čl. 28 zaručovala, pokud byla v souladu se zájmy pracujícího lidu. Je však třeba přiznat, že v tehdejším režimu problémy se samotnou svobodou projevu ani nebyly. Horší to bylo se svobodou po projevu. 167

5 Právo na svobodu projevu a právo na informace jsou jedním z úhelných kamenů demokratického státu, neboť teprve svobodné informace a jejich výměna a svobodná diskuse činí z člověka občana demokratické země. Jsou to zejména tisk, rozhlas a televize, jež informace rozšiřují a zprostředkovávají v této souvislost má svoboda informací význam mimořádný. (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu I. ÚS 526/98) Cenzura je výslovně prohlášena Listinou za nepřípustnou, je však dovoleno, aby zákon svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace omezil, jestliže jde o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, případně o ochranu veřejného zdraví nebo mravnosti. Obdobným způsobem je možnost omezení práva projevu vyjádřena i v čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Kam až mohou taková omezující opatření jít, je ovšem velmi nejasné. Není jistě pochyb o tom, že svobodný projev tím, že vyjadřuje nějaký názor (alespoň většinou), obsahuje v sobě vždy zdroj možného konfliktu. Zejména se může dostat do konfliktu s již zmíněným právem každého na ochranu jeho soukromí, cti, důstojnosti a dobrého jména. Takové žaloby jsou často předmětem jednání nejen našich, ale i zahraničních a mezinárodních soudů. Nalezení rovnováhy mezi oběma základními právy nebývá jednoduché. Vše, co se přidá do oblasti ochrany cti, se odebere z oblasti volné výměny názorů. (Nejvyšší soud USA ve věci New York Times Co. vs Sullivan) Zvláštní problém představuje svoboda projevu ve vztahu k autoritě soudní moci. Předmětem polemik a sporů bývá především způsob referování o soudních sporech, který může zasahovat do nezávislosti soudní moci. Také ochrana mravnosti jako důvod omezení svobody projevu není chápána jednoznačně. Zejména rozdílné názory na to, co je a co není pornografií, jsou předmětem řady vleklých soudních sporů a diskusí (včetně filmových zpracování nejzajímavějších případů). 168

6 Ústavní systém České republiky V našem právním řádu lze specifická omezující ustanovení najít především v zákoně č. 46/2000 Sb. (tiskový zákon), ale i v jiných právních předpisech. Šíření některých názorů je dokonce zakázáno pod trestní sankcí (trestným činem je např. propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod nebo hanobení národa, rasy, či skupiny obyvatel). Některé informace podléhají utajení (zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, resp. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti) a jednání v rozporu se stanovenými pravidly může být za určitých okolností dokonce i trestným činem. Poskytování informací státními orgány pak upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zvláštní kvalifikovanou formu svobody projevu představuje petiční právo, zaručené článkem 18 Listiny. Obsahem tohoto práva je oprávnění každého obracet se (ať již sám nebo spolu s jinými) na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, názory a stížnostmi. Petice je hápána jako vyjádření názoru na věci veřejné. Výslovně je však vyloučeno, aby peticí bylo zasahováno do nezávislosti soudu či vyzýváno k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou (což ovšem neznamená, že by se petice nemohla dožadovat změn a úprav v Listině, resp., že by se její obsah nemohl dostat do kolize s jinými ústavními právy či svobodami). Petice představuje zvlášť kvalifi kovaný případ svobody projevu i zde proto může dojít ke kolizi s ústavněprávní hodnotou, jíž je právo na ochranu cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny). Je proto pochybením obecného soudu, vycházel-li z názoru, že forma petice vylučuje neoprávněnost zásahu do osobnostních práv. (z nálezu Ústavního soudu III. ÚS 346/06) Povinností příslušného orgánu je petici přijmout a vyřídit ji v určené lhůtě. Z práva podat petici však nevyplývá právo na to, aby petici bylo vyhověno. Podle článku 44 Listiny může být zákonem omezeno petiční právo pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Podrobnosti realizace petičního práva jsou stanoveny zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 169

7 Právo shromažďovací V článku 19 prohlašuje Listina právo na pokojné shromažďování. Připouští však, aby toto právo bylo zákonem omezeno, jestliže se má shromáždění konat na veřejných místech a je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod jiných, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo bezpečnosti státu. Výkon shromažďovacího práva však nemůže být regulován a upravován vyhláškami měst či obcí (viz nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 123/1996 Sb.). Podle článku 44 Listiny však zákon může toto právo omezit pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Výkon shromažďovacího práva je založen na svolávacím a oznamovacím principu. Konání shromáždění nepodléhá povolení orgánů veřejné správy. Bližší podmínky výkonu tohoto práva jsou stanoveny zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Tento zákon také stanoví, jaká jednání se považují za přestupek postižitelný pokutou. Ten, kdo shromáždění svolává, má povinnost oznámit to obecnímu úřadu alespoň 5 dnů předem, v odůvodněných případech však může být přijato oznámení i ve lhůtě kratší. Úřad naopak není povinen přihlížet k oznámení, které by bylo učiněno s předstihem větším než šest měsíců. Úřad je také oprávněn navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu. V případech, které vymezuje 10 cit. zákona může obecní úřad shromáždění i zakázat. Důvodem zákazu může být buď cíl shromáždění, který je rozporný s principy demokratického právního státu (např. směřuje proti určité skupině obyvatelstva), nebo ohrožení veřejného pořádku (shromáždění by vedlo k narušení dopravy, mohlo by být ohroženo zdraví či bezpečnost účastníků shromáždění apod.). Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění lze podat opravný prostředek k soudu, který o něm musí rozhodnout do tří dnů. Skutečnost, že budou shromážděním dotčena práva mnohanásobně více lidí, než bude počet účastníků, nemusí sama o sobě být ještě důvodem k zakázání shromáždění, pokud nenastane narušení dopravy velké intenzity. (z rozsudku Nejvyššího správního soudu 5 As 26/2007) 170

8 Ústavní systém České republiky Koná-li se shromáždění, aniž bylo oznámeno, resp. se koná, ač bylo zakázáno nebo pokračuje i po stanovené době ukončení, může být rozpuštěno zástupcem obecního úřadu (ten má vždy právo se shromáždění zúčastnit a dohlížet na jeho průběh). Rozpuštění může nařídit také Policie České republiky. Stejně tak může být shromáždění rozpuštěno, jestliže se jeho průběh odchýlí od oznámeného účelu nebo nastanouli okolnosti, pro které by mohlo být zakázáno. Zákonnost rozpuštění shromáždění lze (dodatečně) napadnout u soudu. Právo sdružovací Právo sdružovat se svobodně ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích zaručuje každému článek 20 odst. 1 Listiny. Vzhledem k tomu, že tyto subjekty mají právní subjektivitu, je třeba, aby byly registrovány. Registraci provádí ministerstvo vnitra. Podmínky pro vznik a registraci sdružení a spolků jsou obsaženy v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Tento zákon se však nevztahuje na sdružování v politických stranách a hnutích, v církvích a náboženských společnostech ani na sdružování za účelem výkonu některých povolání (sdružování lékařů, advokátů, veterinářů, daňových poradců a dalších profesí do komor upravují zvláštní zákony). Fyzické a právnické osoby mohou také zřizovat nadace a fondy podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Právo svobodně se sdružovat však neznamená, že je povinností spolků či sdružení přijmout do svých řad každého, kdo se přihlásí, případně že není přípustné člena vyloučit. Subjekty vzniklé na základě zákona o sdružování občanů mohou být za určitých podmínek rozpuštěny i proti vůli svých členů. Pokud takové rozhodnutí ministerstvo vnitra vydá, lze proti němu podat opravný prostředek k soudu. Právo zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich zaručuje občanům České republiky článek 20 odst. 2 Listiny. Odstavec čtvrtý tohoto článku pak výslovně stanoví, že politické strany a politická hnutí jsou odděleny od státu. To ovšem neznamená, že by tyto subjekty měly mít povahu běžných spolků či občanských sdružení. Politické strany 171

9 a politická hnutí sice nejsou institucemi veřejné moci, plní však nezastupitelnou roli v systému demokratického a právního státu, neboť orgány státu se vytvářejí na základě voleb založených na svobodné soutěži politických stran a politických hnutí. Z tohoto obecného zájmu plyne i nárok na to, aby stát existenci těchto subjektů umožnil a podporoval. Otázka rozsahu a způsobu financování činnosti těchto subjektů státem, jakož i jejich případného oprávnění obstarávat si prostředky k činnosti vlastní podnikatelskou činností, je ovšem v každém státě předmětem polemik a sporů. Tyto otázky totiž úzce souvisejí se zásadou svobodné soutěže politických sil (viz dále). Podrobnou úpravu vzniku a činnosti politických stran a hnutí nalezneme v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Také politické strany a hnutí podléhají registraci ministerstvem vnitra. Zvláštností je, že k návrhu na registraci musí být připojena petice nejméně tisíce občanů požadujících, aby strana nebo hnutí vznikly. Odmítnutí registrace nebo výhrady ministerstva, že návrh nemá předepsané náležitosti, podléhají soudnímu přezkumu. Obdobně jako svoboda projevu nebo shromažďovací právo také sdružovací svoboda může být zákonem omezena, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. Ze zákona je především zakázáno zakládání nebo činnost politických stran nebo hnutí, které si kladou za cíl odstranění demokratických základů státu nebo směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů, případně těch, jejichž program ohrožuje mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobody občanů. Politické strany a hnutí nesmí být ozbrojeny a nemohou zakládat jakékoli ozbrojené složky. Nemohou také vyvíjet činnost v ozbrojených silách a na školách. Jejich členy nesmějí být vojáci z povolání, policisté, celníci, příslušníci Bezpečnostní a informační služby ani soudci Ústavního soudu. Právo sdružovat se v politických stranách a hnutích může podle čl. 44 Listiny zákon omezit také pro soudce, státní zástupce a zaměstnance státní správy a samosprávy. Krajním opatřením, které lze použít vůči stranám a hnutím, které by vyvíjely činnost neslučitelnou s principy demokratického a právního 172

10 Ústavní systém České republiky státu, je jejich rozpuštění. Takové rozhodnutí může na návrh vlády nebo prezidenta republiky učinit Nejvyšší správní soud. Rozhodnutí je přezkoumatelné Ústavním soudem. Právo občanů podílet se na správě veřejných věcí Toto právo mohou občané podle čl. 21 Listiny vykonávat buď přímo, nebo prostřednictvím volených zástupců. Byla již zmínka o tom, že v naší republice zatím neexistuje obecná úprava referenda (s výjimkou referenda místního, upraveného zákonem č. 22/2004 Sb. viz kapitolu 5. 1 o právním postavení obcí). Listina zavazuje k tomu, že volby se musí konat v pravidelných intervalech, na základě všeobecného a rovného volebního práva, s tajným hlasováním. Tím je realizován i závazek, který pro Českou republiku vyplývá z čl. 3 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který ukládá zúčastněným státům, aby zajistily konání voleb v rozumných intervalech, za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidí. Podle těchto zásad jsou koncipovány také zákony o volbách do Parlamentu, do krajských zastupitelstev a do zastupitelstev obcí, které již byly v předchozím textu zmíněny. Občanům se zaručuje přístup k voleným funkcím a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek. Předmětem opakovaných polemik je v této souvislosti zejména dosud stále účinný zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích (tzv. lustrační zákon). Ústavní soud však zatím vždy důvodnost a ústavnost tohoto zákona potvrdil. Ve svém nálezu k tomuto zákonu, který byl vyhlášen pod č. 35/2002 Sb., však také upozornil, že tato úprava není ideální a že zákonodárce by měl urychleně upravit podmínky přístupu k veřejným funkcím v celém rozsahu a stanovit osobní předpoklady k jejich výkonu přímo ve vztahu k demokratické společnosti, nikoli tedy pouze zprostředkovaně a negativně s odkazem na minulou přílišnou loajalitu k totalitnímu státu a jeho represivním složkám. V řadě svých rozhodnutí také Ústavní soud připomněl, že smysl práv garantovaných čl. 21 Listiny se nevyčerpává pouhým získáním funkce, 173

11 nýbrž logicky trvá po celou dobu výkonu této funkce. Ten, kdo funkci vykonává, proto musí být chráněn proti aktům, které by mu mohly ve svobodném výkonu funkce bránit (např. odvoláním z funkce v rozporu se zákonnými důvody, stanovením sankce pro případ, že by si dovolil hlasovat jinak, než určuje usnesení stranického orgánu apod.). Se svobodou sdružovací a s právem podílet se na správě veřejných věcí úzce souvisí ustanovení článku 22 Listiny, který obdobně jako čl. 5 Ústavy deklaruje, že politický systém České republiky je založen na volné soutěži politických sil, a že v tomto duchu musí být provedena zákonná úprava všech politických práv a svobod, jakož i prováděna aplikace a výklad těchto zákonů a dalších právních předpisů. Jestliže účelem zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, je realizovat a blíže upravit základní politické právo volit a být volen, pak sporná ustanovení tohoto zákona musí být interpretována v duchu čl. 22 Listiny. Za takový výklad považuje Ústavní soud toliko výklad, který je k tomuto základnímu právu vstřícný tedy takový, aby bylo umožněno volit a být volen a ne naopak. (z nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 275/96) Volnou a svobodnou soutěž politických subjektů však nemůže zaručit ani sebedokonalejší právní úprava, bude-li absentovat nezbytná občanská a politická kultura těch, kteří o podíl na moci usilují, a těch, kdo se voleb účastní (voličů), ale i sdělovacích prostředků, které o volbách a kandidátech informují. Ve srovnání s jinými státy je právní úprava vad volebního procesu, volebních deliktů a vůbec pravidel vedení volební kampaně jednak velmi kusá, jednak svými kořeny v podstatě tkvící v podmínkách úpravy odpovídající volbám z dob minulého režimu. Zákonodárce proto bude muset zvážit, zda volební kultura voličů, kandidátů a veřejných funkcionářů je na takové úrovni, že je úprava těchto otázek zbytečná. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 73/04) Ústavní soud ve svých rozhodnutích upozornil i na to, že volná a svobodná soutěž politických sil je zárukou politického pluralismu. Nese proto s sebou zákaz diskriminace, zejména upřednostňování 174

12 Ústavní systém České republiky jedněch politických stran vůči druhým. Tyto zásady musí být promítnuty i do financování politických stran a hnutí včetně jejich přímého státního financování. Oddíl Listiny věnovaný politickým právům uzavírá článek 23, který dává občanům právo na odpor proti každému, kdo by se pokusil odstranit demokratický právní řád lidských práv a svobod založených Listinou, jestliže by činnost ústavních orgánů byla ochromena. Tím se odboj proti případnému útlaku a tyranii (a nemysleme si, prosím, že to navždy musí být již jen problém teoretický) předem legalizuje. 8.4 Práva národnostních a etnických menšin Práva národnostních a etnických menšin jsou upravena v samostatné třetí hlavě Listiny (čl. 24 a 25), týkají se jich ale také četné mezinárodní smlouvy. Zejména se jedná o Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, která byla publikována pod č. 96/1998 Sb., dále se těchto práv týká článek 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ale také bilaterálních smluv, které Česká republika uzavřela v roce 1992 s Německem a Polskem, a v roce 1993 se Slovenskem. Postavení národnostních menšin však není nijak regulováno právem Evropské unie, která řešení těchto otázek dává plně do kompetence členských států. Listina především v článku 24 stanoví, že příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Toto ustanovení je třeba chápat ovšem v kontextu s dalšími ustanoveními Listiny, zejména s čl. 3 odst. 1 a 2, který zakazuje jakoukoli diskriminaci, mimo jiné i z důvodu rasy, barvy pleti, jazyka či příslušnosti k národnostní či etnické menšině, jakož i s čl. 37 odst. 4, který zaručuje každému v soudním řízení, kdo neovládá jazyk, ve kterém je toto řízení vedeno, právo na tlumočníka. Článek 25 se vztahuje již jen k občanům republiky a garantuje těm, kdo menšinu tvoří, právo rozvíjet vlastní kulturu, rozšiřovat a přijímat informace v mateřském jazyce a sdružovat se v národnostních sdruženích (což výslovně umožňuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů). Příslušníci národnostních a etnických menšin mají též právo na 175

13 vzdělání v mateřském jazyce, právo užívat tento jazyk v úředním styku, jakož i právo účastnit se jednání, která se těchto menšin týkají. Ústava ani Listina v žádném ze svých ustanovení neurčují, jaké národnostní či etnické menšiny jsou v České republice uznávány, jinak řečeno, jaký minimální počet lidí hlásících se k takové menšině je nutný k tomu, aby práva zaručená ústavním pořádkem mohla být uplatňována. Skutečností ovšem je, že z národnostního pohledu je obyvatelstvo České republiky velmi homogenní (pomineme-li to, že se značné procento lidí hlásí k národnosti moravské). Největší skutečnou menšinu tvoří Slováci, kterých žije v České republice podle posledního sčítání lidí okolo 3,3 %. Postavení národnostních menšin upravuje zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Ani v tomto zákoně však nějaká bližší kritéria pro určení menšin nenajdeme. V úvodním ustanovení se pouze uvádí, že menšinu tvoří ti občané, kteří projevili vůli být za příslušníky menšiny považováni. Zajímavé je ustanovení, které říká, že příslušníci menšin které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo, aby název obce, kde žijí, jakož i názvy ulic, prostranství a veřejných budov byly uvedeny v jejich mateřském jazyce (o tom, které menšiny na území republiky tradičně žijí se však lze dočíst jen v důvodové zprávě k tomuto zákonu). Podle zákona o obcích je k tomu potřeba, aby na území obce trvale žilo alespoň 10 % občanů, kteří se hlásí k této národnostní menšině. Žádost musí podat příslušný výbor pro národnostní menšiny, který povinně ustavuje zastupitelstvo v každé obci, kde žije 10 % příslušníků této menšiny (v krajích a v obvodech hlavního města Prahy se takový výbor ustaví, pokud počet příslušníků menšin činí alespoň 5 %). Při vládě České republiky je podle cit. zákona zřízena Rada pro národnostní menšiny, v jejímž čele stojí člen vlády. Minimálně polovinu členů této rady musí tvořit zástupci menšin, určení jejich sdruženími. Pokud jde o další práva národnostních menšin, opakuje zákon v podstatě to, co je uvedeno v Listině a odkazuje na zvláštní zákony, které určité otázky řeší (zákon o školách, pokud jde o výuku v mateřském jazyce, soudní řády, pokud jde o právo užívat před soudy svůj mateřský jazyk atd.). Dílčí zmínky o právech národnostních menšin lze nalézt i v některých dalších právních předpisech. Výslovně je právo užívat mateř- 176

14 Ústavní systém České republiky ský jazyk občany tvořícími národnostní menšinu vyjádřeno v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, umožňuje, aby jméno a příjmení byly do matriky zapsány ve formě podle příslušného mateřského jazyka menšiny (i když neodpovídá pravidlům českého jazyka). Na závěr této kapitoly je však třeba uvést, že z žádného ustanovení Ústavy, Listiny, mezinárodní smlouvy ani konkrétního zákona nevyplývá, že by existovalo právo na to, aby orgán státu vyhotovil své rozhodnutí v jiném jazyce nežli českém. Je ovšem také skutečností, že stejně tak neexistuje obecné zákonné ustanovení, které by český jazyk označovalo za jazyk úřední. Ze soudních řádů pouze trestní řád výslovně v 2 odst. 14 stanoví, že orgány činné v trestním řízení vedou jednání a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Výslovnou úpravu obsahuje i nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který stanoví, že se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, účastníci však mohou jednat a předkládat písemnosti i v jazyce slovenském. Patří-li k menšině, která tradičně žije na území ČR, mohou jednat i v jazyce menšiny (překlad a tlumočení je v takovém případě povinen zajistit státní orgán na svůj náklad). 8.5 Hospodářská, sociální a kulturní práva V hlavě čtvrté Listiny jsou upravena práva, která se, až na několik výjimek, svou povahou a vynutitelností podstatně odlišují od práv zmíněných v předchozích kapitolách. Významné a často přehlížené je totiž ustanovení článku 41 odst.1 Listiny, podle kterého se většiny práv uvedených v této hlavě lze domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Při pozorném přečtení tohoto článku zjistíme, že srovnatelnou úroveň jako základní práva a svobody, či práva národnostních a etnických menšin, má jen právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a právo vytvářet odborové organizace nezávisle na státu, aniž by stát byl oprávněn regulovat jejich počet, resp. mohl některé z nich zvýhodňovat. Také rovnost práv dětí narozených v manželství a mimo ně, jakož i práva rodičů na rodičovskou výchovu a péči o své děti a práva dětí na tuto péči, stejně jako právo rodičů na 177

15 pomoc státu, nepatří k právům, kterých by se týkal článek 41 odst. 1. Na tuto rozdílnost opakovaně upozornil i Ústavní soud. zatímco koncepce základních lidských práv je vyjádřena tím, že omezení jakékoliv formy těchto práv je možné bez dalšího jen zákonem, práva uvedená v hlavě čtvrté Listiny, nazvaná Hospodářská, sociální a kulturní práva jsou konkretizována výslovně až příslušným zákonem a na jeho základě (v jeho mezích) je možné se těchto práv dovolávat (čl. 41 odst. 1 Listiny). (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/1996 Sb.) Právo na svobodnou volbu povolání a na svobodné podnikání Článek 26 Listiny zaručuje každému právo svobodně si zvolit své povolání, jakož i právo svobodně podnikat nebo vyvíjet jinou hospodářskou činnost. Každý má také právo získávat prostředky pro svou obživu prací. Pro řadu profesí a povolání je ovšem nezbytné prokázat potřebné odborné předpoklady, ale i zdravotní způsobilost, případně jiné předpoklady (bezúhonnost, státní občanství, trvalý pobyt na území republiky atd.). Cizinec musí mít k zaměstnání potřebné povolení. Podle článku 44 Listiny může být právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost zákonem omezeno pro soudce, státní zástupce a zaměstnance státní správy a samosprávy ve funkcích, které zákon určí. Právní předpisy také mohou samozřejmě stanovit podmínky, za kterých lze určité podnikatelské aktivity vyvíjet. Tržní řád, vydaný obcí na základě ustanovení 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jímž obec reguluje stánkový prodej na vymezených místech i co do sortimentu zboží, jsou-li pro to věcné důvody (v konkrétním případě šlo o zákaz prodeje erotických a pornografi ckých tiskovin v centrálních částech města), nelze považovat za rozporný s čl. 26 odst. 1 Listiny. (z nálezu Ústavního soudu III. ÚS 253/04) Právo na svobodnou volbu povolání v sobě nezahrnuje záruku, že by každý měl či musel vybrané povolání také získat, neboť zaměstnavatelovo právo svobodně podnikat zahrnuje také možnost vybírat si své 178

16 Ústavní systém České republiky zaměstnance. Proto ani výpověď z pracovního poměru, pokud je dána v souladu s právem (viz kapitolu o pracovním právu v následující části textu), nemůže být porušením práva na svobodnou volbu povolání. V podmínkách tržního hospodářství nemůže právo dost dobře zaručit, že každý najde pracovní uplatnění tedy zaručit právo na práci. Z toho důvodu zmíněný článek Listiny pouze zaručuje, že stát ty občany, kteří bez vlastní viny toto právo realizovat nemohou a nemohou tedy získat potřebné prostředky vlastní prací (ať již v zaměstnaneckém poměru nebo na vlastní účet) přiměřeně zabezpečí. Podmínky této pomoci stanoví v současné době zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který upravuje zabezpečení uchazečů o zaměstnání, resp. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Otázkou ovšem je, zda tyto právní předpisy a jejich praktická realizace dostatečně zaručují, aby pomoc nebyla poskytována těm, u nichž o nedostatku prostředků k obživě, resp. o jejich snaze si je obstarat prací, lze s úspěchem pochybovat. Právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů Ustanovení článku 27 Listiny má ve vztahu ke sdružovací svobodě zaručené článkem 20 Listiny speciální povahu. Právo zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, sdružovat se v odborových svazech, resp. ve svazech zaměstnavatelů, může být zákonem omezeno pouze tehdy, je-li takové opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. To však neznamená (jak bylo zmíněno již v souvislosti s čl. 20 Listiny), že by existovalo právo každého zájemce na přijetí, resp., že by nemohl být z organizace za určitá jednání vyloučen. Právo připojit se k organizaci pro ochranu svých zájmů nemůže být vykládáno jako právo stát se členem organizace bez ohledu na pravidla této organizace musí zůstat svoboda rozhodnout, ve shodě s pravidly sdružení, otázky týkající se přijetí a vyloučení ze sdružení (viz také čl. 5 Evropské sociální charty a závěry Evropského výboru pro sociální právo). (z rozsudku ESLP ve věci Spojené sdružení údržbářů lokomotiv a hasičů proti Spojenému království z ) 179

17 Stát nesmí omezovat počet odborových organizací ani některé z nich zvýhodňovat, ať již v jednotlivém podniku či v celém odvětví. Podle článku 44 Listiny však může zákon toto sdružovací právo omezit pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů (pokud souvisí s výkonem služby). Ve čtvrtém odstavci článku 27 se zaručuje právo na stávku, zákon jehož vydání toto ustanovení předpokládá však vydán nebyl. Jediným zákonem, který toto právo upravuje, pouze však v souvislosti s jednáním o uzavření tzv. kolektivní smlouvy, je zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (viz výklad v části IV, kapitola o pracovním právu). Právo na stávku nepřísluší podle čl. 27 odst. 4 soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, podle článku 44 Listiny pak může být toto právo zákonem omezeno pro zaměstnance státní správy a samosprávy ve funkcích, které zákon určí, jakož i pro osoby v povoláních, která jsou nezbytná pro ochranu života a zdraví. Práva zaměstnanců Spíše proklamativní charakter má ustanovení článku 28 Listiny o tom, že zaměstnanci mají právo na uspokojivou odměnu za práci. Pod tímto pojmem si nepochybně každý může představovat něco jiného. Podrobnosti má stanovit zákon, kterým je u nás především zákoník práce. U podnikatelských subjektů je úroveň mezd především věcí kolektivního vyjednávání. Existují ovšem i kategorie zaměstnanců, u kterých je plat určen přímo právním předpisem (u zaměstnanců státu, samosprávy a rozpočtových organizací). Blíže bude o těchto otázkách pojednáno v kapitole věnované pracovnímu právu. To se týká i dalšího nároku, o kterém tento článek hovoří práva na uspokojivé pracovní podmínky. Ty jsou v pracovním právu upraveny podstatně podrobněji nežli otázky platové a jejich dodržování je kontrolováno státem i odborovými orgány. Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, ochranu a pomoc zaručuje článek 29 Listiny ženám, mladistvým a osobám se zdravotním postižením. Také tyto záruky nacházejí konkrétní vyjádření především v zákoníku práce a v dalších 180

18 Ústavní systém České republiky pracovněprávních předpisech a v předpisech o ochraně veřejného zdraví. Na druhé straně však nadměrné úlevy pro tyto kategorie zaměstnanců mohou vést k nežádoucímu efektu a k faktickému znevýhodnění těchto lidí na trhu práce. Absolutní zákaz noční práce žen a absolutní zákaz vysílat těhotné ženy a ženy pečující o malé děti na pracovní cesty by znamenal jejich diskriminaci z hlediska pracovních příležitostí a podmínek pro výkon zaměstnání. (z nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/1995 Sb.) Právo na sociální zabezpečení a zdravotní péči Právo občanů na přiměřené zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci a při ztrátě živitele, jakož i právo každého na pomoc, ocitne-li se v hmotné nouzi, zakotvuje článek 30 Listiny. Tato práva a jednotlivé nároky jsou upraveny řadou zákonů o sociálním zabezpečení, důchodovém a nemocenském pojištění, o státní sociální podpoře, o životním minimu atd. (jako příklad lze uvést zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění či zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). V těchto právních předpisech je základní otázkou určení míry, do jaké by mělo být poskytnuté zabezpečení úměrné tomu, jak konkrétní člověk do systému povinného pojištění přispěl či přispívá. Jinak řečeno, stěžejní otázkou je míra solidarity těch, kdo přispívají více, s těmi, kdo přispívají méně nebo také vůbec. To se týká jak nemocenského, tak především důchodového pojištění. Solidarita má své hranice. Nemůže mít natolik vychýlenou podobu, aby ji ti, které postihuje, pociťovali jako nepřiměřenou, neproporcionální, nebo dokonce nespravedlivou a odňali jí svůj tichý souhlas. Ve jménu solidarity může stát postihovat pouze takovou část majetku schopného, aby současně nedestruoval aktivitu jeho výkonu a nedostal se za ústavní hranici ochrany majetku. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 2/08) Podle článku 31 Listiny mají občané na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky, ovšem za podmínek, které stanoví zákon. Bližší podmínky poskytování zdravotní 181

19 péče upravuje již poněkud letitý a mnohokrát novelizovaný zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Z novějších důležitých právních předpisů lze uvést zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Otázky zdravotního pojištění jsou upraveny zákonem č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Také systém zdravotního pojištění je dosti rozporný, především proto, že je limitován objemem vybraných finančních prostředků. Navíc je pro pacienta velmi obtížné se orientovat v tom, jaká péče jde, tak říkajíc na pojišťovnu, na co je povinen přispět a v jaké výši, a jaká péče jde na jeho vlastní účet. Také zde platí problémy uvedené ve vztahu k důchodovému a nemocenskému pojištění, tedy o určení míry solidarity těch, kteří ze systému čerpají jen minimálně (ač do něho mnohdy přispívají maximálně), s těmi, kteří ho využívají a často i zneužívají mírou vrchovatou. Skutečností ovšem je, že prakticky každý zásah snažící se o racionalizaci a zamezení plýtvání s vybranými prostředky (v poslední době např. zavedení tzv. regulačních poplatků), se stane předmětem vzrušených diskusí mezi politickými protivníky. Ty pak bohužel často končí až před Ústavním soudem, navzdory jeho opakovanému upozorňování, že tzv. sociální práva rozhodně nejsou právy absolutními a že zákonodárce proto má při jejich konkrétním vymezení velmi široké pole působnosti. Z charakteru sociálních práv plyne, že zákonodárce nesmí popřít jejich existenci a realizaci, jinak však má velmi široký prostor k vlastnímu uvážení. Ústavní soud neshledal, že by regulační poplatky měly všeobecně rdousící efekt a činily by reálně pro kohokoliv zdravotní péči či zdravotní pomůcky nedostupnými. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 1/08) Práva rodin a dětí Ochranu rodičovství a rodiny, dětí a mladistvých zaručuje článek 32 Listiny. Jak již bylo řečeno, řady práv uvedených v tomto článku se netýká omezení článku 41 odst. 1 Listiny. Jedná se o právo rodičů na rodičovskou péči a výchovu dětí a tomu odpovídající práva dětí na takovou 182

20 Ústavní systém České republiky péči a výchovu, jakož i o právo rodičů, kteří pečují o děti, na pomoc státu. Také zásadu vyjádřenou v odst. 3 tohoto článku, že děti narozené v manželství a mimo ně mají stejná práva, nemůže zákon modifikovat. To ovšem neznamená, že by nároky na podporu a pomoc měly být u všech stejné. Nic takového nevyplývá ani z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V nálezu, kterým Ústavní soud zamítl návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, týkajících se přídavků na děti a jejich diferenciace, uvedl, že Úmluva o právech dítěte, jíž je Česká republika vázána, nestanoví, že by výhody sociálního zabezpečení, tedy i přídavky na dítě, měly být poskytovány bez ohledu na majetkové a jiné poměry ani jinak nekonkretizuje jejich rozsah nebo zásady pro jejich určení a odkazuje na vnitrostátní právo. Úmluva vychází z toho (čl. 27), že základní odpovědnost nesou rodiče či jiné osoby, které se o dítě starají, a státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte. (nález byl vyhlášen pod č. 223/1998 Sb.) Právní úpravě vztahů mezi rodiči a dětmi, jakož i péči státu o rodinu a děti, se budeme podrobněji věnovat v následující části, v kapitole o rodinném právu. Ustanovení tohoto článku o ochraně těhotných žen a mladistvých bude pak věnována pozornost v kapitole o pracovním právu. Právo na vzdělání Podle článku 33 odst. 1 Listiny má každý právo na vzdělání. Toto právo nečiní problém, pokud jde o vzdělání základní. To je skutečně zaručeno každému a školní docházka je povinná po dobu stanovenou zákonem (je zajímavé, že toto je jediná povinnost, kterou lze v Listině nalézt). Se zvyšujícím se stupněm vzdělání však problémy narůstají, neboť možnosti a kapacity vzdělávací soustavy, stejně jako absence přirozených předpokladů ke studiu, vylučují, aby se každý mohl vzdělávat v oboru, pro který se rozhodne. To se týká zejména vzdělání na některých fakultách vysokých škol. 183

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění zákona č.

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Příloha č. 2 Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění

Více

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1 Stanovy OSPEA I. Základní ustanovení Článek 1 1.1. Název sdružení: OSPEA. 1.2. Název sdružení je zkratka Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy. 1.3. OSPEA je odborová organizace

Více

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV ČINNOST VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV Veřejný ochránce práv ( ochránce") působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem,

Více

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech voleb, referend a politických stran

PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech voleb, referend a politických stran PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech voleb, referend a politických stran Úvod... 13 I. SOUDNÍ JUDIKATURA VE VĚCECH VOLEB 1.1 Základy volebního práva A. K některým pojmům a principům volebního práva 1. K pojmu

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/389 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE (2010/C 83/02) 30.3.2010 Úřední věstník Evropské unie C 83/391 Evropský parlament, Rada a Komise slavnostně vyhlašují

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání

Více

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě,

že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH LIDSKÝCH PRÁV Úvod U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že

Více

SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO EXEKUTORSKÉ ZKOUŠKY A. ÚSTAVNÍ A SPRÁVNÍ PRÁVO

SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO EXEKUTORSKÉ ZKOUŠKY A. ÚSTAVNÍ A SPRÁVNÍ PRÁVO EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR Na Pankráci 1062/58, 14 000 Praha IČO: 70 94 05 17 DIČ: CZ 70 94 05 17 č.ú.: 27 85 77 11 02 27 / 0100 Tel. 296 804 190, e-mail komora@ekcr.cz, www.ekcr.cz SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná

Více

Všeobecná deklarace lidských práv

Všeobecná deklarace lidských práv Všeobecná deklarace lidských práv Přijatá a vyhlášená Valným shromážděním v rezoluci 217 A (III) dne 10. prosince 1948 (původní text Organizace spojených národů) Dne 10. prosince 1948 Valné shromáždění

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Vzor citace: KLÍMA, K. Listina a její realizace v systému veřejného a nového soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 352

Vzor citace: KLÍMA, K. Listina a její realizace v systému veřejného a nového soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 352 Vzor citace: KLÍMA, K. Listina a její realizace v systému veřejného a nového soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 352 Právní stav publikace je ke dni 31. 12. 2014 Recenze: doc. JUDr. Josef

Více

Ochrana osobních údajů

Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů a právo na informace Úřad pro ochranu osobních údajů JUDr. Alena Kučerová Březen 2011 Ústavní zakotvení ochrany osobních údajů, právo na ochranu soukromí Listina základních práv

Více

Ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba)

Ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Ohlášení řemeslné živnosti pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním

Více

PRÁVNÍ MANUÁL. programu AKTIVITY. (monitoring a sledování aktivit na PC)

PRÁVNÍ MANUÁL. programu AKTIVITY. (monitoring a sledování aktivit na PC) PRÁVNÍ MANUÁL programu AKTIVITY (monitoring a sledování aktivit na PC) Pro užití programu AKTIVITY je nutné dbát, aby byly respektovány uvedené právní předpisy a dodrženy uvedené postupy: A) Právní přepisy

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

Součásti školy: Školní družina IZO 113 500 530 Školní jídelna IZO 102 786 127 tel. 315 696 759

Součásti školy: Školní družina IZO 113 500 530 Školní jídelna IZO 102 786 127 tel. 315 696 759 Informace Základní informace, které je škola v souladu s dikcí zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů povinna zveřejňovat, budou veřejnosti zpřístupněny: - na nástěnce vedle ředitelny - na

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

S T A N O V Y. Obecná ustanovení. 2 Poslání a cíle

S T A N O V Y. Obecná ustanovení. 2 Poslání a cíle Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně Česká společnost hyperbarické a letecké medicíny S T A N O V Y 1 Obecná ustanovení 1. Česká společnost hyperbarické a letecké medicíny ( dále jen ČSHLM

Více

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB

STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB STANDARD 2. OCHRANA PRÁV OSOB CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou.

Je předpokladem pobytu (včetně trvalého) majetnost cizince? Není to pravdou. Je zavedení národního víza zpřísněním? Není to Pravdou je, že návrh nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců umožňuje na rozdíl od stávajícího zákona o pobytu cizinců žádat rovnou na zastupitelském úřadu

Více

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti

o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti o zaměstnávání tuto oblast upravuje zákon č. 435/2004 Sb.,o zaměstnanosti 1) Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání 2) Kompetence úřadů práce 3) Právo na zprostředkování

Více

18. BŘEZNA 2013 PHILIP MORRIS ČR A.S. MARTIN HLAVÁČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA

18. BŘEZNA 2013 PHILIP MORRIS ČR A.S. MARTIN HLAVÁČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA 18. BŘEZNA 2013 PHILIP MORRIS ČR A.S. A MARTIN HLAVÁČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA OBSAH ČLÁNEK STRANA 1. PŘEDMĚT SMLOUVY... 1 2. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ ČLENA... 2 3. DŮVĚRNOST... 3 4. ODMĚNA

Více

V souladu s dikcí zákona č.106/1999 Sb. jsem rozhodl o tomto způsobu zveřejňování informací:

V souladu s dikcí zákona č.106/1999 Sb. jsem rozhodl o tomto způsobu zveřejňování informací: Odborné učiliště, Praktická škola, Základní škola a Mateřská škola Příbram IV, příspěvková organizace Pod Šachtami 335, 261 02 Příkaz ředitele školy k svobodnému přístupu k informacím a k ochraně informací

Více

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna 2006. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů

VYBRANÁ USTANOVENÍ. ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna 2006. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů VYBRANÁ USTANOVENÍ ZÁKONA č. 115/2006 Sb. ze dne 26. ledna 2006 o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů Změna: 261/2007 Sb., 362/2007 Sb. Změna: 239/2008 Sb. Změna: 41/2009

Více

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení

153/1994 Sb. ZÁKON. ze dne 7. července 1994. o zpravodajských službách České republiky. Úvodní ustanovení 153/1994 Sb. ZÁKON ze dne 7. července 1994 o zpravodajských službách České republiky Změna: 118/1995 Sb. Změna: 53/2004 Sb. Změna: 290/2005 Sb. Změna: 530/2005 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 80/2006 Sb.

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule

EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli

Více

2/1993 Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

2/1993 Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 2/1993 Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky Změna: 162/1998 Sb. Předsednictvo

Více

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky

Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti

Více

Ochrana osobních údajů

Ochrana osobních údajů 1 Ochrana osobních údajů vnitřní předpis závazný pro zaměstnance, vázané zástupce a ostatní spolupracující osoby společnosti 2 Úvodní ustanovení 1. Tento vnitřní předpis je vydán v souladu se zákonem č.

Více

Násilí na dětech a co s tím!?

Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Sociálněprávníochrana dětí Zákon č. 359/99 Sb. SPO se rozumí zejména: Ochrana práva dítěte

Více

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR.

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace červenec

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

Mezi nejdůležitější předpisy, podle nichž město (městský úřad) jedná a rozhoduje, patří zejména (vždy se jedná o předpisy v platném znění):

Mezi nejdůležitější předpisy, podle nichž město (městský úřad) jedná a rozhoduje, patří zejména (vždy se jedná o předpisy v platném znění): Mezi nejdůležitější předpisy, podle nichž město (městský úřad) jedná a rozhoduje, patří zejména (vždy se jedná o předpisy v platném znění): I. (obecná část) zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

Stanovy ČOSKF ČLS JEP

Stanovy ČOSKF ČLS JEP Stanovy ČOSKF ČLS JEP 1 Obecná ustanovení (1) Česká odborná společnost klinické farmacie (dále jen ČOSKF) je odbornou společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (dále jen ČLS JEP).

Více

Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského státu EU, EHP a Švýcarska)

Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského státu EU, EHP a Švýcarska) Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm mimo území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského státu EU, EHP a Švýcarska) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Azs 398/2004-56 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a

Více

Základní škola a Mateřská škola Chýně, okres Praha - západ

Základní škola a Mateřská škola Chýně, okres Praha - západ Základní škola a Mateřská škola Chýně, okres Praha - západ Pokyn ředitele školy ke svobodnému přístupu k informacím a vyřizování stížností Č. j.: 00281/14/ZS Účinnost od: 26.5.2014 Spisový znak: Počet

Více

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů,

Více

Mandát poslance, senátora, prezidenta Prezentace pro žáky SŠ

Mandát poslance, senátora, prezidenta Prezentace pro žáky SŠ Mandát poslance, senátora, prezidenta Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 V Poslanecké sněmovně 2 Neslučitelnost - inkompatibilita

Více

STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU dle zákona 89/2012 Sb., Občanského zákoníku

STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU dle zákona 89/2012 Sb., Občanského zákoníku STANOVY ZAPSANÉHO SPOLKU dle zákona 89/2012 Sb., Občanského zákoníku I. Název sídlo, doba trvání spolku 1. Název spolku zní: Český občanský spolek proti plicním nemocem. 2. Sídlo spolku je (obec, město):

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Pracovní list 02 14 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Úkol č. 1: Doplňování Doplň chybějící části textu: 1. Základní práva a svobody občana našeho státu jsou zakotvena v, která je součástí. 2. Stát díky

Více

23. BŘEZNA 2012 PHILIP MORRIS ČR A.S. PETR BUBENÍČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA DOZORČÍ RADY

23. BŘEZNA 2012 PHILIP MORRIS ČR A.S. PETR BUBENÍČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA DOZORČÍ RADY 23. BŘEZNA 2012 PHILIP MORRIS ČR A.S. A PETR BUBENÍČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA DOZORČÍ RADY OBSAH ČLÁNEK STRANA 1. PŘEDMĚT SMLOUVY... 1 2. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ ČLENA... 2 3. DŮVĚRNOST... 2 4. ODMĚNA

Více

552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole

552/1991 Sb. ZÁKON. o státní kontrole 552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 6. prosince 1991 o státní kontrole Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb. Změna: 392/2005 Sb. Změna: 501/2004 Sb.,

Více

Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva

Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva Zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva Pořizování a následné zpřístupňování videozáznamu z jednání zastupitelstva obce se v roce 2011 stalo ostře sledovaným jak občanskou, tak i novinářskou

Více

552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení

552/1991 Sb. ZÁKON České národní rady ČÁST PRVNÍ. Základní ustanovení Systém ASPI - stav k 26.11.2012 do částky 145/2012 Sb. a 49/2012 Sb.m.s. Obsah a text 552/1991 Sb. - poslední stav textu Změna: 166/1993 Sb. Změna: 148/1998 Sb. Změna: 132/2000 Sb. Změna: 274/2003 Sb.

Více

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ZASTUPITELSTEV MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ Volby do zastupitelstev obcí (tj. i do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev

Více

CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE

CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE CHARTA ZÁKLADNÍCH PRÁV EVROPSKÉ UNIE PREAMBULE Uzavřením svazku, který je stále pevnější, evropské národy projevily vůli sdílet pokojnou budoucnost založenou na společných hodnotách. Unie vědoma si svého

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Smlouva o výkonu funkce člena výboru pro audit

Smlouva o výkonu funkce člena výboru pro audit Smlouva o výkonu funkce člena výboru pro audit mezi ČEZ, a. s. a Ing. Radkem Neužilem, LL.M. 1 Smlouva o výkonu funkce člena výboru pro audit ČEZ, a. s., společnost se sídlem v Praze 4, Duhová 1444/2,

Více

Počet příloh: Změny: V souladu s dikcí zákona č.106/1999 Sb. jsem rozhodl o tomto způsobu zveřejňování informací:

Počet příloh: Změny: V souladu s dikcí zákona č.106/1999 Sb. jsem rozhodl o tomto způsobu zveřejňování informací: Škola : ZŠ Bílá Lhota, okres Olomouc, přísp.org. Příkaz ředitele školy k svobodnému přístupu k informacím a k ochraně informací Č.j.: Účinnost od: 1.9.2010 Spisový znak: Počet příloh: Změny: V souladu

Více

Zákon č. 106/1999 Sb.

Zákon č. 106/1999 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb. ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně

Více

STANOVY. Stránka 1 z 6. Nezávislého spolku. Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách. Lonkova 510, Pardubice 530 09

STANOVY. Stránka 1 z 6. Nezávislého spolku. Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách. Lonkova 510, Pardubice 530 09 STANOVY Nezávislého spolku Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách Lonkova 510, Pardubice 530 09 Stránka 1 z 6 Část I. Název a sídlo spolku Článek 1 Název spolku zní: Nezávislý spolek

Více

Zákon upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány.

Zákon upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány. 106 ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1 Účel zákona Zákon upravuje podmínky

Více

Účel zákona. Zákon upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány.

Účel zákona. Zákon upravuje podmínky práva svobodného přístupu k informacím a stanoví základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány. 106/1999 Sb. ZÁKON ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ 1

Více

ZÁKON č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím. Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb.

ZÁKON č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím. Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb. ZÁKON č. 106/1999 Sb. ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím Změna: 101/2000 Sb. Změna: 159/2000 Sb. Změna: 39/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ

Více

Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Most,

Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Most, I. Ředitel školy Vyšší odborná škola ekonomická, sociální a zdravotnická, Obchodní akademie, Střední pedagogická škola a Střední zdravotnická škola, Most, příspěvková organizace Základní informace o škole

Více

OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI PERFECT CROWD S.R.O.

OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI PERFECT CROWD S.R.O. OBCHODNÍ PODMÍNKY SPOLEČNOSTI PERFECT CROWD S.R.O. Úvodní ustanovení 1. Obchodní společnost PERFECT CROWD s.r.o., IČ: 275 87 673, sídlem Velké Kunratické 1576/3g, 148 00 Praha 4 Kunratice, zapsaná v obchodním

Více

tento piktogram odkazuje na konkrétní ustanovení zákona;

tento piktogram odkazuje na konkrétní ustanovení zákona; APLIKACE SPRÁVNÍHO ŘÁDU V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ Cílem následujícího textu je poskytnout základní přehled o způsobech a rozsahu aplikace správního řádu v oblasti odpadového hospodářství. Může

Více

Směrnice ředitele školy o svobodném přístupu k informacím

Směrnice ředitele školy o svobodném přístupu k informacím Základní škola Dr. Miroslava Tyrše, Česká Lípa, Mánesova 1526, příspěvková organizace Směrnice ředitele školy o svobodném přístupu k informacím Č.j.: zštyrš 621/06 Vypracoval: Mgr. Antonín Lačný, ředitel

Více

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, 1973

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, 1973 24/2008 Sb.m.s. Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání, 1973 Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná Správní radou Mezinárodního úřadu práce

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/14/ES. ze dne 11. března 2002,

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/14/ES. ze dne 11. března 2002, SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství EVROPSKÝ PARLAMENT

Více

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice 1 Název a sídlo sdružení Hlava I Vymezení sdružení 1. Název sdružení:sem v České republice Sdružení evangelické mládeže (dále jen SEM ). 2. Sídlo

Více

Vysoké učení technické v Brně SMĚRNICE REKTORA Č. 14

Vysoké učení technické v Brně SMĚRNICE REKTORA Č. 14 Vysoké učení technické v Brně V Brně 23. března 2001 Čj.: 366/9140/2001 Rozdělovník: tajemníci a vedoucí útvarů fakult, vedoucí rektorátních pracovišť, ředitelství KM Zpracoval: Ing. Josef Navrátil, JUDr.

Více

Název - sídlo - obvody činnosti. Svaz učitelů tance Praha, občanské sdružení. Novozámecká 715, Hostavice Praha 9, 198 00

Název - sídlo - obvody činnosti. Svaz učitelů tance Praha, občanské sdružení. Novozámecká 715, Hostavice Praha 9, 198 00 STANOVY SVAZU UČITELU TANCE PRAHA, občanské sdružení 1 Název - sídlo - obvody činnosti Název organizace : Právní forma: Používaná zkratka: Sídlo organizace: Svaz učitelů tance Praha, občanské sdružení

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Stanovy spolku..., z. s.

Stanovy spolku..., z. s. Úvodní komentář: Sdružování osob ve spolcích se řídí 214 až 302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ). Podpůrně se použije obecná úprava právnických osob obsažena v 118 až 209 NOZ. Stanovy

Více

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí

145/1988 Sb. VYHLÁŠKA. ministra zahraničních věcí 145/1988 Sb. VYHLÁŠKA ministra zahraničních věcí ze dne 18. srpna 1988 o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161) Dne 26. června 1985 byla na 71. zasedání generální konference Mezinárodní organizace

Více

V ztah rodičů a školy

V ztah rodičů a školy V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu

Více

Pravidla pro poskytování informaci

Pravidla pro poskytování informaci Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec, Jeronýmova 425/27, příspěvková organizace Pravidla pro poskytování informaci Č.j.: 04/2012/VPP Účinnost od: 18. 12. 2014 Spisový znak: A. 1. Skartační

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu zákona o státním zastupitelství

Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu zákona o státním zastupitelství Obecně k návrhu STANOVISKO Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu zákona o státním zastupitelství Úvodem je třeba konstatovat, že návrh zákona považujeme za nedokonalý. Lze odkázat na naše

Více

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství SMĚRNICE RADY 2000/43/ES. ze dne 29. června 2000,

Revidovaný překlad právního předpisu Evropských společenství SMĚRNICE RADY 2000/43/ES. ze dne 29. června 2000, SMĚRNICE RADY 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského

Více

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně

Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně Usnesení Rady vlády pro lidská práva ze dne 18. června 2009 Rada vlády pro lidská práva (dále jen Rada ) I. s c h v a l u j e podnět Výboru proti diskriminaci k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně,

Více

STANOVY SPOLKU. Článek I. Základní ustanovení

STANOVY SPOLKU. Článek I. Základní ustanovení STANOVY SPOLKU Článek I. Základní ustanovení 1) Název: Spolek rodičů a přátel dětí a školy při ZŠ Třemošnice, z.s. (dále jen spolek ). 2) Sídlo: Internátní 217, 538 43 Třemošnice. 3) IČ : 270 46 290 4)

Více

vedle tohoto piktogramu naleznete příklady; tento piktogram odkazuje na konkrétní ustanovení zákona;

vedle tohoto piktogramu naleznete příklady; tento piktogram odkazuje na konkrétní ustanovení zákona; APLIKACE SPRÁVNÍHO ŘÁDU VE ŠKOLSTVÍ Cílem následujícího textu je poskytnout základní přehled o způsobech a rozsahu aplikace zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti

Více

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ QI 42-02-01

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ QI 42-02-01 List číslo: 1 / 7 Druh dokumentu: instrukce Identifikační označení: QI 42-02-01 Výtisk číslo:1 POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ QI 42-02-01 Tato směrnice je majetkem Středního odborného učiliště a Střední odborné

Více

Směrnice o poskytování informací

Směrnice o poskytování informací - 1 - Dětský domov Palackého 191/101 353 01 Mariánské Lázně Č.j. : 1027/08 Směrnice o poskytování informací Tento pokyn stanoví postup dětského domova k zajištění úkolů vyplývajících ze zákona č. 106/1999

Více

Stanovy MAS Krajina srdce

Stanovy MAS Krajina srdce Stanovy MAS Krajina srdce Úvodní ustanovení Čl. 1 Název a povaha spolku MAS Krajina srdce, z. s. (dále též jen spolek ) je právnickou osobou registrovanou podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Více

Žádost o pověření k provádění církevního sňatku

Žádost o pověření k provádění církevního sňatku Směrnice Mezisborové rady č. 2/2008, Pravidla pro provádění církevních sňatků ve znění aktualizace ze dne 25.4.2009 Čl. 1. Obecná ustanovení (1) Křesťanské sbory, státem registrovaná církev, IČ: 00460541

Více

Diskriminace ve vzdělávání

Diskriminace ve vzdělávání Diskriminace ve vzdělávání Veřejný ochránce práv a jeho působnost v oblasti školství, úvod do problematiky diskriminace Petr Polák, Hana Puzoňová Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce

Více

1. Oficiální název. Obec Zálezly

1. Oficiální název. Obec Zálezly 1. Oficiální název Obec Zálezly 2. Důvod a způsob založení Obec Zálezly (dále jen obec ) vznikla jako územní samosprávná jednotka v souladu s 1 a 2 zákona č. 367/1990 Sb.*), o obcích, v platném znění ke

Více

Podmínky užívání webových stránek Nadace Bohuslava Martinů

Podmínky užívání webových stránek Nadace Bohuslava Martinů Podmínky užívání webových stránek Nadace Bohuslava Martinů (dále jen Podmínky ) Před zahájením užívání webových stránek Nadace Bohuslava Martinů umístěných na internetovém serveru www.martinu.cz si prosím

Více