Svoboda pohybu a pobytu

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Svoboda pohybu a pobytu 164"

Transkript

1 telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Porušení těchto zákazů zakládá skutkovou podstatu několika trestných činů. Tzv. poštovní tajemství je podrobněji upraveno v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, tzv. telekomunikační tajemství pak upravuje zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Zejména posledně zmíněný zákon umožňuje poměrně závažné zásahy do soukromé sféry, a to stanovením povinnosti provozovatelů těchto zařízení umožnit a zajistit odposlech a záznam hovorů a zpráv. Jakkoli lze tato opatření pochopit zejména pro potřeby boje s organizovaným zločinem, nelze pominout, že se jedná o úpravu, která může být snadno zneužita i pro účely jiné. Je proto naprosto nezbytné trvat na dodržení všech podmínek, které jsou pro tento průlom do ústavně garantovaných práv zákonem stanoveny. Tyto podmínky stanoví 88 trestního řádu. Podle tohoto ustanovení může odposlech povolit pouze soud (předseda senátu), je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva. Výslovně je však zakázáno, aby byl prováděn odposlech hovorů mezi obviněným a jeho obhájcem. Soukromí každého člověka je hodno ochrany ve smyslu čl. 13 Listiny nejen ve vztahu k vlastnímu obsahu zpráv podávaných telefonem, ale i ve vztahu k údajům o volaných číslech, datu a času hovoru, době jeho trvání, v případě mobilní telefonie o základových stanicích zajišťujících hovor. (z nálezu Ústavního soudu II. ÚS 789/06) Souhlas soudu je rovněž vyžadován v případě, že by měly být informace kryté telekomunikačním nebo listovním tajemstvím zpřístupněny zpravodajským službám (ať již podle zákona č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství nebo podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě). Svoboda pohybu a pobytu Každému je článkem 14 Listiny zaručena svoboda pohybu a pobytu. Ve vztahu k cizincům je však třeba tato práva chápat v tom smyslu, jak bylo jejich postavení vysvětleno v kapitole 6. Pouze občan republiky 164

2 Ústavní systém České republiky má právo kdykoli vstoupit na její území a kdykoli také její území opustit. Nemůže být také žádným způsobem nucen, aby svou vlast opustil. Má právo zvolit si na území republiky trvalý pobyt. Určení místa trvalého pobytu sice není povinné, není-li však určeno, může se občan v řadě situací dostat do problémů (výkon volebního práva, právo na sociální pomoc apod.). Určí-li si občan místo trvalého pobytu (může být určeno pouze jedno), nezakládá to jeho povinnost se v daném místě skutečně zdržovat, resp. o svém faktickém pobytu informovat úřady. Ohlašovací povinnost uložená zákonem č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů (pozn.: dnes nahrazen zákonem č. 135/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech), nijak neomezila svobodu pohybu a pobytu zaručenou čl. 14 Listiny ani podobné právo zaručené Protokolem č. 4 k Úmluvě. Každý si může místo svého pobytu svobodně zvolit. Trvalý pobyt je faktický stav, který existuje nezávisle na tom, zda a kde byl ohlášen. Občanský průkaz pak má charakter pouhého osvědčení této skutečnosti. (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu I. ÚS 98/94) Svoboda pohybu a pobytu může být omezena pouze zákonem, je-li to nevyhnutelné pro bezpečnost státu, udržení veřejného pořádku, ochranu zdraví nebo ochranu práv a svobod druhých. Omezení je rovněž možné na vymezených územích z důvodu ochrany přírody. Svoboda pohybu a pobytu může být omezena rovněž rozhodnutím soudu o uložení trestu zákazu pobytu podle trestního zákona. Zvláštní způsob omezení představuje předání občana ČR do jiné země v rámci EU na základě tzv. Evropského zatýkacího rozkazu. Časově omezené předání občana k trestnímu řízení probíhajícímu v jiném členském státě EU, podmíněné jeho následným opětovným předáním do vlasti, není a nemůže být nucením k opuštění vlasti ve smyslu čl. 14 odst. 4 Listiny. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 66/04) 165

3 Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání Svědomí, myšlení, náboženské vyznání a víra jsou již svou vnitřní podstatou nedotknutelné, a proto ani nemohou podléhat žádným zákonným omezením. Jsou to práva, která mají absolutní charakter. Článek 15 Listiny proto pouze prohlašuje, že tato práva jsou zaručena a že každý má právo své náboženství či víru změnit nebo žádnou víru nevyznávat. V odstavci druhém téhož článku pak je (možná trochu nesystematicky) zaručena svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby. Specifickou částí článku 15 je třetí odstavec, který vylučuje, aby byl kdokoli nucen vykonávat vojenskou službu, jestliže by to bylo v rozporu s jeho svědomím nebo náboženským vyznáním. Také toto právo má tedy absolutní charakter. Je dobře si uvědomit, že tomu tak nebylo vždy a že odepření výkonu vojenské služby (bez možnosti jakékoli alternativy) bylo donedávna trestným činem, stíhaným dokonce i opakovaně. Také Ústava ČSSR z roku 1960 svobodu vyznání a náboženského přesvědčení v čl. 32 zaručovala, ovšem s dovětkem, že víra ani přesvědčení nemohou být důvodem k tomu, aby někdo odpíral občanskou povinnost, která je mu uložena zákonem. Přepis nižší právní síly tedy mohl ústavně garantovanou svobodu zlikvidovat což také s potěšením činil. Od roku 2005, kdy byla zřízena profesionální armáda, se sice zmíněné ustanovení Listiny může zdá nadbytečným, nelze však zapomínat, že i podle nového branného zákona (zákon č. 585/2004 Sb.) existuje povinnost k tzv. mimořádné službě v době ohrožení státu nebo válečného stavu. Ustanovení článku 15 je dále rozvedeno článkem 16 Listiny, který upravuje postavení církví a náboženských společností a právo každého projevovat své náboženství samostatně nebo spolu s jinými účastí na náboženských obřadech, ať již soukromě nebo veřejně. Tato práva již nemají absolutní charakter a jejich výkon může být omezen zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu veřejné bezpečnosti a pořádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Zákon také stanoví podmínky pro vyučování náboženství na státních školách. 166

4 Ústavní systém České republiky Bližší právní úpravu výše zmíněných otázek lze nalézt především v zákoně č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností. Církve a náboženské společnosti jsou odděleny od státu. Podmínkou pro jejich působení na území České republiky je registrace, kterou provádí ministerstvo kultury. Zmíněný zákon upravuje podmínky a náležitosti této registrace, jakož i další pravidla pro činnost církví a náboženských společností, resp. právnických osob, které mohou zřizovat. Činnost církví a náboženských společností se však neomezuje jen na otázky víry a náboženství. Aktivity církví a náboženských společností a tedy i jimi zřizovaných církevních právnických osob se nemohou redukovat toliko na oblast náboženské víry. Patří mezi ně i aktivity orientované navenek, typicky např. činnosti humanitární, charitativní, vzdělávací apod. Provozování zdravotnických zařízení je přitom zcela jednoznačně v souladu s posláním církví a náboženských společností. (z nálezu Ústavního soudu I. ÚS 146/03) 8.3 Politická práva Práva, která ústavodárce označil jako práva politická, jsou upravena ve druhém oddílu druhé hlavy Listiny, v článcích Svoboda projevu a právo na informace Podle článku 17 Listiny má každý právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem (posunky, pískáním, bučením nebo i výmluvným tichem jakkoli). Každý má také právo svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace, bez ohledu na hranice státu. Jedná se bezesporu o jedna z nejdůležitějších práv, která patří k demokratické společnosti. Musí však jít o práva reálná, nikoli jen proklamovaná. Také Ústava ČSSR z roku 1960 (tzv. socialistická ústava) svobodu projevu v čl. 28 zaručovala, pokud byla v souladu se zájmy pracujícího lidu. Je však třeba přiznat, že v tehdejším režimu problémy se samotnou svobodou projevu ani nebyly. Horší to bylo se svobodou po projevu. 167

5 Právo na svobodu projevu a právo na informace jsou jedním z úhelných kamenů demokratického státu, neboť teprve svobodné informace a jejich výměna a svobodná diskuse činí z člověka občana demokratické země. Jsou to zejména tisk, rozhlas a televize, jež informace rozšiřují a zprostředkovávají v této souvislost má svoboda informací význam mimořádný. (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu I. ÚS 526/98) Cenzura je výslovně prohlášena Listinou za nepřípustnou, je však dovoleno, aby zákon svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace omezil, jestliže jde o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, případně o ochranu veřejného zdraví nebo mravnosti. Obdobným způsobem je možnost omezení práva projevu vyjádřena i v čl. 10 odst. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Kam až mohou taková omezující opatření jít, je ovšem velmi nejasné. Není jistě pochyb o tom, že svobodný projev tím, že vyjadřuje nějaký názor (alespoň většinou), obsahuje v sobě vždy zdroj možného konfliktu. Zejména se může dostat do konfliktu s již zmíněným právem každého na ochranu jeho soukromí, cti, důstojnosti a dobrého jména. Takové žaloby jsou často předmětem jednání nejen našich, ale i zahraničních a mezinárodních soudů. Nalezení rovnováhy mezi oběma základními právy nebývá jednoduché. Vše, co se přidá do oblasti ochrany cti, se odebere z oblasti volné výměny názorů. (Nejvyšší soud USA ve věci New York Times Co. vs Sullivan) Zvláštní problém představuje svoboda projevu ve vztahu k autoritě soudní moci. Předmětem polemik a sporů bývá především způsob referování o soudních sporech, který může zasahovat do nezávislosti soudní moci. Také ochrana mravnosti jako důvod omezení svobody projevu není chápána jednoznačně. Zejména rozdílné názory na to, co je a co není pornografií, jsou předmětem řady vleklých soudních sporů a diskusí (včetně filmových zpracování nejzajímavějších případů). 168

6 Ústavní systém České republiky V našem právním řádu lze specifická omezující ustanovení najít především v zákoně č. 46/2000 Sb. (tiskový zákon), ale i v jiných právních předpisech. Šíření některých názorů je dokonce zakázáno pod trestní sankcí (trestným činem je např. propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod nebo hanobení národa, rasy, či skupiny obyvatel). Některé informace podléhají utajení (zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, resp. zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti) a jednání v rozporu se stanovenými pravidly může být za určitých okolností dokonce i trestným činem. Poskytování informací státními orgány pak upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zvláštní kvalifikovanou formu svobody projevu představuje petiční právo, zaručené článkem 18 Listiny. Obsahem tohoto práva je oprávnění každého obracet se (ať již sám nebo spolu s jinými) na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, názory a stížnostmi. Petice je hápána jako vyjádření názoru na věci veřejné. Výslovně je však vyloučeno, aby peticí bylo zasahováno do nezávislosti soudu či vyzýváno k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou (což ovšem neznamená, že by se petice nemohla dožadovat změn a úprav v Listině, resp., že by se její obsah nemohl dostat do kolize s jinými ústavními právy či svobodami). Petice představuje zvlášť kvalifi kovaný případ svobody projevu i zde proto může dojít ke kolizi s ústavněprávní hodnotou, jíž je právo na ochranu cti a dobré pověsti (čl. 10 odst. 1 Listiny). Je proto pochybením obecného soudu, vycházel-li z názoru, že forma petice vylučuje neoprávněnost zásahu do osobnostních práv. (z nálezu Ústavního soudu III. ÚS 346/06) Povinností příslušného orgánu je petici přijmout a vyřídit ji v určené lhůtě. Z práva podat petici však nevyplývá právo na to, aby petici bylo vyhověno. Podle článku 44 Listiny může být zákonem omezeno petiční právo pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Podrobnosti realizace petičního práva jsou stanoveny zákonem č. 85/1990 Sb., o právu petičním. 169

7 Právo shromažďovací V článku 19 prohlašuje Listina právo na pokojné shromažďování. Připouští však, aby toto právo bylo zákonem omezeno, jestliže se má shromáždění konat na veřejných místech a je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod jiných, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo bezpečnosti státu. Výkon shromažďovacího práva však nemůže být regulován a upravován vyhláškami měst či obcí (viz nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 123/1996 Sb.). Podle článku 44 Listiny však zákon může toto právo omezit pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů. Výkon shromažďovacího práva je založen na svolávacím a oznamovacím principu. Konání shromáždění nepodléhá povolení orgánů veřejné správy. Bližší podmínky výkonu tohoto práva jsou stanoveny zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím. Tento zákon také stanoví, jaká jednání se považují za přestupek postižitelný pokutou. Ten, kdo shromáždění svolává, má povinnost oznámit to obecnímu úřadu alespoň 5 dnů předem, v odůvodněných případech však může být přijato oznámení i ve lhůtě kratší. Úřad naopak není povinen přihlížet k oznámení, které by bylo učiněno s předstihem větším než šest měsíců. Úřad je také oprávněn navrhnout svolavateli, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu. V případech, které vymezuje 10 cit. zákona může obecní úřad shromáždění i zakázat. Důvodem zákazu může být buď cíl shromáždění, který je rozporný s principy demokratického právního státu (např. směřuje proti určité skupině obyvatelstva), nebo ohrožení veřejného pořádku (shromáždění by vedlo k narušení dopravy, mohlo by být ohroženo zdraví či bezpečnost účastníků shromáždění apod.). Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění lze podat opravný prostředek k soudu, který o něm musí rozhodnout do tří dnů. Skutečnost, že budou shromážděním dotčena práva mnohanásobně více lidí, než bude počet účastníků, nemusí sama o sobě být ještě důvodem k zakázání shromáždění, pokud nenastane narušení dopravy velké intenzity. (z rozsudku Nejvyššího správního soudu 5 As 26/2007) 170

8 Ústavní systém České republiky Koná-li se shromáždění, aniž bylo oznámeno, resp. se koná, ač bylo zakázáno nebo pokračuje i po stanovené době ukončení, může být rozpuštěno zástupcem obecního úřadu (ten má vždy právo se shromáždění zúčastnit a dohlížet na jeho průběh). Rozpuštění může nařídit také Policie České republiky. Stejně tak může být shromáždění rozpuštěno, jestliže se jeho průběh odchýlí od oznámeného účelu nebo nastanouli okolnosti, pro které by mohlo být zakázáno. Zákonnost rozpuštění shromáždění lze (dodatečně) napadnout u soudu. Právo sdružovací Právo sdružovat se svobodně ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích zaručuje každému článek 20 odst. 1 Listiny. Vzhledem k tomu, že tyto subjekty mají právní subjektivitu, je třeba, aby byly registrovány. Registraci provádí ministerstvo vnitra. Podmínky pro vznik a registraci sdružení a spolků jsou obsaženy v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Tento zákon se však nevztahuje na sdružování v politických stranách a hnutích, v církvích a náboženských společnostech ani na sdružování za účelem výkonu některých povolání (sdružování lékařů, advokátů, veterinářů, daňových poradců a dalších profesí do komor upravují zvláštní zákony). Fyzické a právnické osoby mohou také zřizovat nadace a fondy podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Právo svobodně se sdružovat však neznamená, že je povinností spolků či sdružení přijmout do svých řad každého, kdo se přihlásí, případně že není přípustné člena vyloučit. Subjekty vzniklé na základě zákona o sdružování občanů mohou být za určitých podmínek rozpuštěny i proti vůli svých členů. Pokud takové rozhodnutí ministerstvo vnitra vydá, lze proti němu podat opravný prostředek k soudu. Právo zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich zaručuje občanům České republiky článek 20 odst. 2 Listiny. Odstavec čtvrtý tohoto článku pak výslovně stanoví, že politické strany a politická hnutí jsou odděleny od státu. To ovšem neznamená, že by tyto subjekty měly mít povahu běžných spolků či občanských sdružení. Politické strany 171

9 a politická hnutí sice nejsou institucemi veřejné moci, plní však nezastupitelnou roli v systému demokratického a právního státu, neboť orgány státu se vytvářejí na základě voleb založených na svobodné soutěži politických stran a politických hnutí. Z tohoto obecného zájmu plyne i nárok na to, aby stát existenci těchto subjektů umožnil a podporoval. Otázka rozsahu a způsobu financování činnosti těchto subjektů státem, jakož i jejich případného oprávnění obstarávat si prostředky k činnosti vlastní podnikatelskou činností, je ovšem v každém státě předmětem polemik a sporů. Tyto otázky totiž úzce souvisejí se zásadou svobodné soutěže politických sil (viz dále). Podrobnou úpravu vzniku a činnosti politických stran a hnutí nalezneme v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Také politické strany a hnutí podléhají registraci ministerstvem vnitra. Zvláštností je, že k návrhu na registraci musí být připojena petice nejméně tisíce občanů požadujících, aby strana nebo hnutí vznikly. Odmítnutí registrace nebo výhrady ministerstva, že návrh nemá předepsané náležitosti, podléhají soudnímu přezkumu. Obdobně jako svoboda projevu nebo shromažďovací právo také sdružovací svoboda může být zákonem omezena, pokud je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. Ze zákona je především zakázáno zakládání nebo činnost politických stran nebo hnutí, které si kladou za cíl odstranění demokratických základů státu nebo směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů, případně těch, jejichž program ohrožuje mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobody občanů. Politické strany a hnutí nesmí být ozbrojeny a nemohou zakládat jakékoli ozbrojené složky. Nemohou také vyvíjet činnost v ozbrojených silách a na školách. Jejich členy nesmějí být vojáci z povolání, policisté, celníci, příslušníci Bezpečnostní a informační služby ani soudci Ústavního soudu. Právo sdružovat se v politických stranách a hnutích může podle čl. 44 Listiny zákon omezit také pro soudce, státní zástupce a zaměstnance státní správy a samosprávy. Krajním opatřením, které lze použít vůči stranám a hnutím, které by vyvíjely činnost neslučitelnou s principy demokratického a právního 172

10 Ústavní systém České republiky státu, je jejich rozpuštění. Takové rozhodnutí může na návrh vlády nebo prezidenta republiky učinit Nejvyšší správní soud. Rozhodnutí je přezkoumatelné Ústavním soudem. Právo občanů podílet se na správě veřejných věcí Toto právo mohou občané podle čl. 21 Listiny vykonávat buď přímo, nebo prostřednictvím volených zástupců. Byla již zmínka o tom, že v naší republice zatím neexistuje obecná úprava referenda (s výjimkou referenda místního, upraveného zákonem č. 22/2004 Sb. viz kapitolu 5. 1 o právním postavení obcí). Listina zavazuje k tomu, že volby se musí konat v pravidelných intervalech, na základě všeobecného a rovného volebního práva, s tajným hlasováním. Tím je realizován i závazek, který pro Českou republiku vyplývá z čl. 3 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který ukládá zúčastněným státům, aby zajistily konání voleb v rozumných intervalech, za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidí. Podle těchto zásad jsou koncipovány také zákony o volbách do Parlamentu, do krajských zastupitelstev a do zastupitelstev obcí, které již byly v předchozím textu zmíněny. Občanům se zaručuje přístup k voleným funkcím a jiným veřejným funkcím za rovných podmínek. Předmětem opakovaných polemik je v této souvislosti zejména dosud stále účinný zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích (tzv. lustrační zákon). Ústavní soud však zatím vždy důvodnost a ústavnost tohoto zákona potvrdil. Ve svém nálezu k tomuto zákonu, který byl vyhlášen pod č. 35/2002 Sb., však také upozornil, že tato úprava není ideální a že zákonodárce by měl urychleně upravit podmínky přístupu k veřejným funkcím v celém rozsahu a stanovit osobní předpoklady k jejich výkonu přímo ve vztahu k demokratické společnosti, nikoli tedy pouze zprostředkovaně a negativně s odkazem na minulou přílišnou loajalitu k totalitnímu státu a jeho represivním složkám. V řadě svých rozhodnutí také Ústavní soud připomněl, že smysl práv garantovaných čl. 21 Listiny se nevyčerpává pouhým získáním funkce, 173

11 nýbrž logicky trvá po celou dobu výkonu této funkce. Ten, kdo funkci vykonává, proto musí být chráněn proti aktům, které by mu mohly ve svobodném výkonu funkce bránit (např. odvoláním z funkce v rozporu se zákonnými důvody, stanovením sankce pro případ, že by si dovolil hlasovat jinak, než určuje usnesení stranického orgánu apod.). Se svobodou sdružovací a s právem podílet se na správě veřejných věcí úzce souvisí ustanovení článku 22 Listiny, který obdobně jako čl. 5 Ústavy deklaruje, že politický systém České republiky je založen na volné soutěži politických sil, a že v tomto duchu musí být provedena zákonná úprava všech politických práv a svobod, jakož i prováděna aplikace a výklad těchto zákonů a dalších právních předpisů. Jestliže účelem zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, je realizovat a blíže upravit základní politické právo volit a být volen, pak sporná ustanovení tohoto zákona musí být interpretována v duchu čl. 22 Listiny. Za takový výklad považuje Ústavní soud toliko výklad, který je k tomuto základnímu právu vstřícný tedy takový, aby bylo umožněno volit a být volen a ne naopak. (z nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 275/96) Volnou a svobodnou soutěž politických subjektů však nemůže zaručit ani sebedokonalejší právní úprava, bude-li absentovat nezbytná občanská a politická kultura těch, kteří o podíl na moci usilují, a těch, kdo se voleb účastní (voličů), ale i sdělovacích prostředků, které o volbách a kandidátech informují. Ve srovnání s jinými státy je právní úprava vad volebního procesu, volebních deliktů a vůbec pravidel vedení volební kampaně jednak velmi kusá, jednak svými kořeny v podstatě tkvící v podmínkách úpravy odpovídající volbám z dob minulého režimu. Zákonodárce proto bude muset zvážit, zda volební kultura voličů, kandidátů a veřejných funkcionářů je na takové úrovni, že je úprava těchto otázek zbytečná. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 73/04) Ústavní soud ve svých rozhodnutích upozornil i na to, že volná a svobodná soutěž politických sil je zárukou politického pluralismu. Nese proto s sebou zákaz diskriminace, zejména upřednostňování 174

12 Ústavní systém České republiky jedněch politických stran vůči druhým. Tyto zásady musí být promítnuty i do financování politických stran a hnutí včetně jejich přímého státního financování. Oddíl Listiny věnovaný politickým právům uzavírá článek 23, který dává občanům právo na odpor proti každému, kdo by se pokusil odstranit demokratický právní řád lidských práv a svobod založených Listinou, jestliže by činnost ústavních orgánů byla ochromena. Tím se odboj proti případnému útlaku a tyranii (a nemysleme si, prosím, že to navždy musí být již jen problém teoretický) předem legalizuje. 8.4 Práva národnostních a etnických menšin Práva národnostních a etnických menšin jsou upravena v samostatné třetí hlavě Listiny (čl. 24 a 25), týkají se jich ale také četné mezinárodní smlouvy. Zejména se jedná o Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, která byla publikována pod č. 96/1998 Sb., dále se těchto práv týká článek 27 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ale také bilaterálních smluv, které Česká republika uzavřela v roce 1992 s Německem a Polskem, a v roce 1993 se Slovenskem. Postavení národnostních menšin však není nijak regulováno právem Evropské unie, která řešení těchto otázek dává plně do kompetence členských států. Listina především v článku 24 stanoví, že příslušnost ke kterékoli národnostní nebo etnické menšině nesmí být nikomu na újmu. Toto ustanovení je třeba chápat ovšem v kontextu s dalšími ustanoveními Listiny, zejména s čl. 3 odst. 1 a 2, který zakazuje jakoukoli diskriminaci, mimo jiné i z důvodu rasy, barvy pleti, jazyka či příslušnosti k národnostní či etnické menšině, jakož i s čl. 37 odst. 4, který zaručuje každému v soudním řízení, kdo neovládá jazyk, ve kterém je toto řízení vedeno, právo na tlumočníka. Článek 25 se vztahuje již jen k občanům republiky a garantuje těm, kdo menšinu tvoří, právo rozvíjet vlastní kulturu, rozšiřovat a přijímat informace v mateřském jazyce a sdružovat se v národnostních sdruženích (což výslovně umožňuje zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů). Příslušníci národnostních a etnických menšin mají též právo na 175

13 vzdělání v mateřském jazyce, právo užívat tento jazyk v úředním styku, jakož i právo účastnit se jednání, která se těchto menšin týkají. Ústava ani Listina v žádném ze svých ustanovení neurčují, jaké národnostní či etnické menšiny jsou v České republice uznávány, jinak řečeno, jaký minimální počet lidí hlásících se k takové menšině je nutný k tomu, aby práva zaručená ústavním pořádkem mohla být uplatňována. Skutečností ovšem je, že z národnostního pohledu je obyvatelstvo České republiky velmi homogenní (pomineme-li to, že se značné procento lidí hlásí k národnosti moravské). Největší skutečnou menšinu tvoří Slováci, kterých žije v České republice podle posledního sčítání lidí okolo 3,3 %. Postavení národnostních menšin upravuje zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin. Ani v tomto zákoně však nějaká bližší kritéria pro určení menšin nenajdeme. V úvodním ustanovení se pouze uvádí, že menšinu tvoří ti občané, kteří projevili vůli být za příslušníky menšiny považováni. Zajímavé je ustanovení, které říká, že příslušníci menšin které tradičně a dlouhodobě žijí na území České republiky, mají právo, aby název obce, kde žijí, jakož i názvy ulic, prostranství a veřejných budov byly uvedeny v jejich mateřském jazyce (o tom, které menšiny na území republiky tradičně žijí se však lze dočíst jen v důvodové zprávě k tomuto zákonu). Podle zákona o obcích je k tomu potřeba, aby na území obce trvale žilo alespoň 10 % občanů, kteří se hlásí k této národnostní menšině. Žádost musí podat příslušný výbor pro národnostní menšiny, který povinně ustavuje zastupitelstvo v každé obci, kde žije 10 % příslušníků této menšiny (v krajích a v obvodech hlavního města Prahy se takový výbor ustaví, pokud počet příslušníků menšin činí alespoň 5 %). Při vládě České republiky je podle cit. zákona zřízena Rada pro národnostní menšiny, v jejímž čele stojí člen vlády. Minimálně polovinu členů této rady musí tvořit zástupci menšin, určení jejich sdruženími. Pokud jde o další práva národnostních menšin, opakuje zákon v podstatě to, co je uvedeno v Listině a odkazuje na zvláštní zákony, které určité otázky řeší (zákon o školách, pokud jde o výuku v mateřském jazyce, soudní řády, pokud jde o právo užívat před soudy svůj mateřský jazyk atd.). Dílčí zmínky o právech národnostních menšin lze nalézt i v některých dalších právních předpisech. Výslovně je právo užívat mateř- 176

14 Ústavní systém České republiky ský jazyk občany tvořícími národnostní menšinu vyjádřeno v zákoně č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, umožňuje, aby jméno a příjmení byly do matriky zapsány ve formě podle příslušného mateřského jazyka menšiny (i když neodpovídá pravidlům českého jazyka). Na závěr této kapitoly je však třeba uvést, že z žádného ustanovení Ústavy, Listiny, mezinárodní smlouvy ani konkrétního zákona nevyplývá, že by existovalo právo na to, aby orgán státu vyhotovil své rozhodnutí v jiném jazyce nežli českém. Je ovšem také skutečností, že stejně tak neexistuje obecné zákonné ustanovení, které by český jazyk označovalo za jazyk úřední. Ze soudních řádů pouze trestní řád výslovně v 2 odst. 14 stanoví, že orgány činné v trestním řízení vedou jednání a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Výslovnou úpravu obsahuje i nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který stanoví, že se jedná a písemnosti se vyhotovují v českém jazyce, účastníci však mohou jednat a předkládat písemnosti i v jazyce slovenském. Patří-li k menšině, která tradičně žije na území ČR, mohou jednat i v jazyce menšiny (překlad a tlumočení je v takovém případě povinen zajistit státní orgán na svůj náklad). 8.5 Hospodářská, sociální a kulturní práva V hlavě čtvrté Listiny jsou upravena práva, která se, až na několik výjimek, svou povahou a vynutitelností podstatně odlišují od práv zmíněných v předchozích kapitolách. Významné a často přehlížené je totiž ustanovení článku 41 odst.1 Listiny, podle kterého se většiny práv uvedených v této hlavě lze domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. Při pozorném přečtení tohoto článku zjistíme, že srovnatelnou úroveň jako základní práva a svobody, či práva národnostních a etnických menšin, má jen právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a právo vytvářet odborové organizace nezávisle na státu, aniž by stát byl oprávněn regulovat jejich počet, resp. mohl některé z nich zvýhodňovat. Také rovnost práv dětí narozených v manželství a mimo ně, jakož i práva rodičů na rodičovskou výchovu a péči o své děti a práva dětí na tuto péči, stejně jako právo rodičů na 177

15 pomoc státu, nepatří k právům, kterých by se týkal článek 41 odst. 1. Na tuto rozdílnost opakovaně upozornil i Ústavní soud. zatímco koncepce základních lidských práv je vyjádřena tím, že omezení jakékoliv formy těchto práv je možné bez dalšího jen zákonem, práva uvedená v hlavě čtvrté Listiny, nazvaná Hospodářská, sociální a kulturní práva jsou konkretizována výslovně až příslušným zákonem a na jeho základě (v jeho mezích) je možné se těchto práv dovolávat (čl. 41 odst. 1 Listiny). (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 206/1996 Sb.) Právo na svobodnou volbu povolání a na svobodné podnikání Článek 26 Listiny zaručuje každému právo svobodně si zvolit své povolání, jakož i právo svobodně podnikat nebo vyvíjet jinou hospodářskou činnost. Každý má také právo získávat prostředky pro svou obživu prací. Pro řadu profesí a povolání je ovšem nezbytné prokázat potřebné odborné předpoklady, ale i zdravotní způsobilost, případně jiné předpoklady (bezúhonnost, státní občanství, trvalý pobyt na území republiky atd.). Cizinec musí mít k zaměstnání potřebné povolení. Podle článku 44 Listiny může být právo na podnikání a jinou hospodářskou činnost zákonem omezeno pro soudce, státní zástupce a zaměstnance státní správy a samosprávy ve funkcích, které zákon určí. Právní předpisy také mohou samozřejmě stanovit podmínky, za kterých lze určité podnikatelské aktivity vyvíjet. Tržní řád, vydaný obcí na základě ustanovení 18 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jímž obec reguluje stánkový prodej na vymezených místech i co do sortimentu zboží, jsou-li pro to věcné důvody (v konkrétním případě šlo o zákaz prodeje erotických a pornografi ckých tiskovin v centrálních částech města), nelze považovat za rozporný s čl. 26 odst. 1 Listiny. (z nálezu Ústavního soudu III. ÚS 253/04) Právo na svobodnou volbu povolání v sobě nezahrnuje záruku, že by každý měl či musel vybrané povolání také získat, neboť zaměstnavatelovo právo svobodně podnikat zahrnuje také možnost vybírat si své 178

16 Ústavní systém České republiky zaměstnance. Proto ani výpověď z pracovního poměru, pokud je dána v souladu s právem (viz kapitolu o pracovním právu v následující části textu), nemůže být porušením práva na svobodnou volbu povolání. V podmínkách tržního hospodářství nemůže právo dost dobře zaručit, že každý najde pracovní uplatnění tedy zaručit právo na práci. Z toho důvodu zmíněný článek Listiny pouze zaručuje, že stát ty občany, kteří bez vlastní viny toto právo realizovat nemohou a nemohou tedy získat potřebné prostředky vlastní prací (ať již v zaměstnaneckém poměru nebo na vlastní účet) přiměřeně zabezpečí. Podmínky této pomoci stanoví v současné době zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který upravuje zabezpečení uchazečů o zaměstnání, resp. zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Otázkou ovšem je, zda tyto právní předpisy a jejich praktická realizace dostatečně zaručují, aby pomoc nebyla poskytována těm, u nichž o nedostatku prostředků k obživě, resp. o jejich snaze si je obstarat prací, lze s úspěchem pochybovat. Právo sdružovat se na ochranu hospodářských a sociálních zájmů Ustanovení článku 27 Listiny má ve vztahu ke sdružovací svobodě zaručené článkem 20 Listiny speciální povahu. Právo zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů, sdružovat se v odborových svazech, resp. ve svazech zaměstnavatelů, může být zákonem omezeno pouze tehdy, je-li takové opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých. To však neznamená (jak bylo zmíněno již v souvislosti s čl. 20 Listiny), že by existovalo právo každého zájemce na přijetí, resp., že by nemohl být z organizace za určitá jednání vyloučen. Právo připojit se k organizaci pro ochranu svých zájmů nemůže být vykládáno jako právo stát se členem organizace bez ohledu na pravidla této organizace musí zůstat svoboda rozhodnout, ve shodě s pravidly sdružení, otázky týkající se přijetí a vyloučení ze sdružení (viz také čl. 5 Evropské sociální charty a závěry Evropského výboru pro sociální právo). (z rozsudku ESLP ve věci Spojené sdružení údržbářů lokomotiv a hasičů proti Spojenému království z ) 179

17 Stát nesmí omezovat počet odborových organizací ani některé z nich zvýhodňovat, ať již v jednotlivém podniku či v celém odvětví. Podle článku 44 Listiny však může zákon toto sdružovací právo omezit pro příslušníky ozbrojených sil a bezpečnostních sborů (pokud souvisí s výkonem služby). Ve čtvrtém odstavci článku 27 se zaručuje právo na stávku, zákon jehož vydání toto ustanovení předpokládá však vydán nebyl. Jediným zákonem, který toto právo upravuje, pouze však v souvislosti s jednáním o uzavření tzv. kolektivní smlouvy, je zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání (viz výklad v části IV, kapitola o pracovním právu). Právo na stávku nepřísluší podle čl. 27 odst. 4 soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, podle článku 44 Listiny pak může být toto právo zákonem omezeno pro zaměstnance státní správy a samosprávy ve funkcích, které zákon určí, jakož i pro osoby v povoláních, která jsou nezbytná pro ochranu života a zdraví. Práva zaměstnanců Spíše proklamativní charakter má ustanovení článku 28 Listiny o tom, že zaměstnanci mají právo na uspokojivou odměnu za práci. Pod tímto pojmem si nepochybně každý může představovat něco jiného. Podrobnosti má stanovit zákon, kterým je u nás především zákoník práce. U podnikatelských subjektů je úroveň mezd především věcí kolektivního vyjednávání. Existují ovšem i kategorie zaměstnanců, u kterých je plat určen přímo právním předpisem (u zaměstnanců státu, samosprávy a rozpočtových organizací). Blíže bude o těchto otázkách pojednáno v kapitole věnované pracovnímu právu. To se týká i dalšího nároku, o kterém tento článek hovoří práva na uspokojivé pracovní podmínky. Ty jsou v pracovním právu upraveny podstatně podrobněji nežli otázky platové a jejich dodržování je kontrolováno státem i odborovými orgány. Právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky, ochranu a pomoc zaručuje článek 29 Listiny ženám, mladistvým a osobám se zdravotním postižením. Také tyto záruky nacházejí konkrétní vyjádření především v zákoníku práce a v dalších 180

18 Ústavní systém České republiky pracovněprávních předpisech a v předpisech o ochraně veřejného zdraví. Na druhé straně však nadměrné úlevy pro tyto kategorie zaměstnanců mohou vést k nežádoucímu efektu a k faktickému znevýhodnění těchto lidí na trhu práce. Absolutní zákaz noční práce žen a absolutní zákaz vysílat těhotné ženy a ženy pečující o malé děti na pracovní cesty by znamenal jejich diskriminaci z hlediska pracovních příležitostí a podmínek pro výkon zaměstnání. (z nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/1995 Sb.) Právo na sociální zabezpečení a zdravotní péči Právo občanů na přiměřené zabezpečení ve stáří, při nezpůsobilosti k práci a při ztrátě živitele, jakož i právo každého na pomoc, ocitne-li se v hmotné nouzi, zakotvuje článek 30 Listiny. Tato práva a jednotlivé nároky jsou upraveny řadou zákonů o sociálním zabezpečení, důchodovém a nemocenském pojištění, o státní sociální podpoře, o životním minimu atd. (jako příklad lze uvést zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění či zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). V těchto právních předpisech je základní otázkou určení míry, do jaké by mělo být poskytnuté zabezpečení úměrné tomu, jak konkrétní člověk do systému povinného pojištění přispěl či přispívá. Jinak řečeno, stěžejní otázkou je míra solidarity těch, kdo přispívají více, s těmi, kdo přispívají méně nebo také vůbec. To se týká jak nemocenského, tak především důchodového pojištění. Solidarita má své hranice. Nemůže mít natolik vychýlenou podobu, aby ji ti, které postihuje, pociťovali jako nepřiměřenou, neproporcionální, nebo dokonce nespravedlivou a odňali jí svůj tichý souhlas. Ve jménu solidarity může stát postihovat pouze takovou část majetku schopného, aby současně nedestruoval aktivitu jeho výkonu a nedostal se za ústavní hranici ochrany majetku. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 2/08) Podle článku 31 Listiny mají občané na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky, ovšem za podmínek, které stanoví zákon. Bližší podmínky poskytování zdravotní 181

19 péče upravuje již poněkud letitý a mnohokrát novelizovaný zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Z novějších důležitých právních předpisů lze uvést zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Otázky zdravotního pojištění jsou upraveny zákonem č.48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Také systém zdravotního pojištění je dosti rozporný, především proto, že je limitován objemem vybraných finančních prostředků. Navíc je pro pacienta velmi obtížné se orientovat v tom, jaká péče jde, tak říkajíc na pojišťovnu, na co je povinen přispět a v jaké výši, a jaká péče jde na jeho vlastní účet. Také zde platí problémy uvedené ve vztahu k důchodovému a nemocenskému pojištění, tedy o určení míry solidarity těch, kteří ze systému čerpají jen minimálně (ač do něho mnohdy přispívají maximálně), s těmi, kteří ho využívají a často i zneužívají mírou vrchovatou. Skutečností ovšem je, že prakticky každý zásah snažící se o racionalizaci a zamezení plýtvání s vybranými prostředky (v poslední době např. zavedení tzv. regulačních poplatků), se stane předmětem vzrušených diskusí mezi politickými protivníky. Ty pak bohužel často končí až před Ústavním soudem, navzdory jeho opakovanému upozorňování, že tzv. sociální práva rozhodně nejsou právy absolutními a že zákonodárce proto má při jejich konkrétním vymezení velmi široké pole působnosti. Z charakteru sociálních práv plyne, že zákonodárce nesmí popřít jejich existenci a realizaci, jinak však má velmi široký prostor k vlastnímu uvážení. Ústavní soud neshledal, že by regulační poplatky měly všeobecně rdousící efekt a činily by reálně pro kohokoliv zdravotní péči či zdravotní pomůcky nedostupnými. (z nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 1/08) Práva rodin a dětí Ochranu rodičovství a rodiny, dětí a mladistvých zaručuje článek 32 Listiny. Jak již bylo řečeno, řady práv uvedených v tomto článku se netýká omezení článku 41 odst. 1 Listiny. Jedná se o právo rodičů na rodičovskou péči a výchovu dětí a tomu odpovídající práva dětí na takovou 182

20 Ústavní systém České republiky péči a výchovu, jakož i o právo rodičů, kteří pečují o děti, na pomoc státu. Také zásadu vyjádřenou v odst. 3 tohoto článku, že děti narozené v manželství a mimo ně mají stejná práva, nemůže zákon modifikovat. To ovšem neznamená, že by nároky na podporu a pomoc měly být u všech stejné. Nic takového nevyplývá ani z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V nálezu, kterým Ústavní soud zamítl návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, týkajících se přídavků na děti a jejich diferenciace, uvedl, že Úmluva o právech dítěte, jíž je Česká republika vázána, nestanoví, že by výhody sociálního zabezpečení, tedy i přídavky na dítě, měly být poskytovány bez ohledu na majetkové a jiné poměry ani jinak nekonkretizuje jejich rozsah nebo zásady pro jejich určení a odkazuje na vnitrostátní právo. Úmluva vychází z toho (čl. 27), že základní odpovědnost nesou rodiče či jiné osoby, které se o dítě starají, a státy, které jsou smluvní stranou Úmluvy o právech dítěte. (nález byl vyhlášen pod č. 223/1998 Sb.) Právní úpravě vztahů mezi rodiči a dětmi, jakož i péči státu o rodinu a děti, se budeme podrobněji věnovat v následující části, v kapitole o rodinném právu. Ustanovení tohoto článku o ochraně těhotných žen a mladistvých bude pak věnována pozornost v kapitole o pracovním právu. Právo na vzdělání Podle článku 33 odst. 1 Listiny má každý právo na vzdělání. Toto právo nečiní problém, pokud jde o vzdělání základní. To je skutečně zaručeno každému a školní docházka je povinná po dobu stanovenou zákonem (je zajímavé, že toto je jediná povinnost, kterou lze v Listině nalézt). Se zvyšujícím se stupněm vzdělání však problémy narůstají, neboť možnosti a kapacity vzdělávací soustavy, stejně jako absence přirozených předpokladů ke studiu, vylučují, aby se každý mohl vzdělávat v oboru, pro který se rozhodne. To se týká zejména vzdělání na některých fakultách vysokých škol. 183

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

Náležitosti petice. Činnost po podání petice. Právo shromažďovací

Náležitosti petice. Činnost po podání petice. Právo shromažďovací Politická práva v ČR JUDr. Tomáš Pezl pátek 20. března 2009 Program Právo petiční Právo shromažďovací Právo na odpor Právo sdružovací Petiční právo Čl. 18 LZPS Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním,v

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů

Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů Zákon č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (Parlament České republiky schválil zákon dne 10. července 2001, vyhlášen byl ve Sbírce zákonů dne 2. srpna

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Listina základních práv a svobod ČR Ročník 2. Datum tvorby 3.11.2013 Anotace

Listina základních práv a svobod ČR Ročník 2. Datum tvorby 3.11.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Kateřina Proroková Základy společenských věd Listina základních práv a svobod ČR Ročník

Více

83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů

83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů 83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. Změna: 151/2002 Sb. Federální shromáždění Československé socialistické republiky

Více

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit.

(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit. Zákon č. 83/1990 Sb., ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona

Více

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady. o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Usnesení č. 2/1993Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky ve znění zákona č.

Více

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Více

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Kandidátní listina Podávání kandidátních listin upravuje 21 zákona. Vzor kandidátní listiny je uveden ve vyhlášce jako vzor č. 6, případně lze

Více

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ ÚKOLŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM Základní umělecká škola, Šumperk, Žerotínova 11 Sídlo: 787 01 Šumperk, Žerotínova 11 Identifikační číslo 00852333 Zřizovatel Olomoucký kraj IČO 60609460 Vnitřní předpis č.: VP12/2010 POKYN ŘEDITELE K ZAJIŠTĚNÍ

Více

Schváleno (Vydáno): Účinnost od: 1. května 1990 Uveřejněno v č. 19/1990 Sbírky zákonů na straně 369

Schváleno (Vydáno): Účinnost od: 1. května 1990 Uveřejněno v č. 19/1990 Sbírky zákonů na straně 369 OBSAH: Schváleno (Vydáno): 27.03.1990 Účinnost od: 1. května 1990 Uveřejněno v č. 19/1990 Sbírky zákonů na straně 369 1-5 Úvodní ustanovení 6-11 Registrace a vznik sdružení 12-16 Zánik sdružení 15 Soudní

Více

Převodní tabulka Zákon o ochraně osobní údajů Obecné nařízení o ochraně osobních údajů

Převodní tabulka Zákon o ochraně osobní údajů Obecné nařízení o ochraně osobních údajů Převodní tabulka Zákon o ochraně osobní údajů Obecné nařízení o ochraně osobních údajů Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů předmět úpravy 1 Článek 1 zřízení Úřadu

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD. Hlava první USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního

Více

ZÁKON. č. 83/1990 Sb.

ZÁKON. č. 83/1990 Sb. ZÁKON č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění novel č. 300/1990 Sb., 513/1991 Sb., 68/1993 Sb., 151/2002 Sb., 230/2006 Sb., 342/2006 Sb., 33/2008 Sb. a 227/2009 Sb. Federální shromáždění Československé

Více

83/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů

83/1990 Sb. ZÁKON. ze dne 27. března 1990. o sdružování občanů 83/1990 Sb. ZÁKON ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. Změna: 151/2002 Sb. Změna: 230/2006 Sb. Změna: 342/2006 Sb. Změna: 33/2008 Sb. Změna:

Více

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Volby do zastupitelstev obcí Obecní úřad v Dobré bude registračním úřadem pro volby do zastupitelstev obcí dne 10. a 11. října 2014 pro obec Dobrou. Termín pro odevzdání kandidátních listin je nejpozději

Více

(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. 23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9.ledna 1991, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky ve znění zákona č. 162/1998

Více

(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod.

(1) Ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání musí být v souladu s Listinou základních práv a svobod. 23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9.ledna 1991, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Změna: 162/1998 Sb.

Více

23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON

23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON 23/1991 Sb. ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 9.ledna 1991, kterým se uvozuje LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky Změna: 162/1998 Sb.

Více

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113

Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích 12012P/TXT. Čl L L0113 1 Rozdílová tabulka k vládnímu návrhu zákona o některých přestupcích Ustanovení (část,, odst., písm.. apod.) 7 odst. 3 písm. b) Navrhovaný právní předpis (resp. jiný právní předpis) Obsah Celex č. Fyzická,

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014

Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Příloha č. 2 Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná

Více

Registr osobních údajů zpracovávaných Městským úřadem Hostinné

Registr osobních údajů zpracovávaných Městským úřadem Hostinné Registr osobních zpracovávaných Městským úřadem Hostinné Informace o zpracování osobních zpracovávaných na základě zmocnění ve zvláštních zákonech, vztahujících se k působnosti Městského úřadu Hostinné

Více

Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou:

Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby, které nemají bydliště na území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského států EU, EHP a Švýcarska) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona

Více

30/2012 Sb. VYHLÁŠKA

30/2012 Sb. VYHLÁŠKA 30/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. ledna 2012 o náležitostech žádostí o schválení jmenování, volby, jiného ustanovení do funkce a odvolání orgánů nezávislého provozovatele přepravní soustavy Energetický regulační

Více

INFORMACE VOLEBNÍM STRANÁM. Volby do zastupitelstev obcí vyhlásil prezident republiky na dny 10. a 11. října 2014.

INFORMACE VOLEBNÍM STRANÁM. Volby do zastupitelstev obcí vyhlásil prezident republiky na dny 10. a 11. října 2014. INFORMACE VOLEBNÍM STRANÁM Volby do zastupitelstev obcí vyhlásil prezident republiky na dny 10. a 11. října 2014. PLATNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách

Více

Branná povinnost. 1. Branná povinnost. Informace pro občany - Branná povinnost. Zajišťování branné povinnosti

Branná povinnost. 1. Branná povinnost. Informace pro občany - Branná povinnost. Zajišťování branné povinnosti Informace pro občany - Branná povinnost Branná povinnost Zajišťování branné povinnosti Obecní úřad obce s rozšířenou působností úkoly zajišťuje jako výkon přenesené působnosti. Právní norma Zákon č. 585/2004

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR 01. Ústava České republiky 01. Historické souvislosti

Více

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV

VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV VEŘEJNÝ OCHRÁNCE PRÁV ČINNOST VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV Veřejný ochránce práv ( ochránce") působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem,

Více

ZÁKLADY PRÁVA - P 104, SPP 707

ZÁKLADY PRÁVA - P 104, SPP 707 ZÁKLADY PRÁVA - P 104, SPP 707 JUDr. Iva Kernová Obsahem kurzu jsou vybrané kapitoly z veřejného a soukromého práva. Výklad z oblasti veřejného práva umožňuje studentovi získat poznatky umožňující mu nejen

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

OBEC VELKÁ POLOM. kategorie osobních údajů. Kategorie subjektů a. Mzdová evidence zaměstnanců Obce Velká Polom zařazených do obecního úřadu

OBEC VELKÁ POLOM. kategorie osobních údajů. Kategorie subjektů a. Mzdová evidence zaměstnanců Obce Velká Polom zařazených do obecního úřadu Zpracovávané osobní údaje podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Účel zpracování Mzdová evidence zaměstnanců Obce Velká Polom zařazených

Více

Výbor pro zahraniční věci

Výbor pro zahraniční věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zahraniční věci 30. 4. 2013 2013/2082(INI) NÁVRH ZPRÁVY s návrhem doporučení Evropského parlamentu Radě k návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského

Více

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb

ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména

Více

Kdo může ohlásit vázanou živnost?

Kdo může ohlásit vázanou živnost? Ohlášení živnosti vázané pro fyzické osoby, které nemají bydliště na území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského států EU, EHP a Švýcarska) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona

Více

Vzor citace: KLÍMA, K. Listina a její realizace v systému veřejného a nového soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 352

Vzor citace: KLÍMA, K. Listina a její realizace v systému veřejného a nového soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 352 Vzor citace: KLÍMA, K. Listina a její realizace v systému veřejného a nového soukromého práva. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 352 Právní stav publikace je ke dni 31. 12. 2014 Recenze: doc. JUDr. Josef

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková. Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. zákon o shromažď

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková. Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. zákon o shromažď Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, zákon z o sdružov, zákon o shromažď Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním Každý má právo sám, nebo společně s jinými, obracet se na státní orgány se

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí M a t r i k a 1) vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu

Více

každý má povinnost poskytnout výpověď před soudem, a to i tehdy, kdyby tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké

každý má povinnost poskytnout výpověď před soudem, a to i tehdy, kdyby tím způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nebo osobě blízké Právo 01 Otázka číslo: 1 Zákonodárná moc v České republice náleží: soudům Parlamentu a Senátu Parlamentu Otázka číslo: 2 Právo na soudní a jinou právní ochranu: každý má povinnost poskytnout výpověď před

Více

STANOVY. Stránka 1 z 6. Nezávislého spolku. Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách. Lonkova 510, Pardubice 530 09

STANOVY. Stránka 1 z 6. Nezávislého spolku. Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách. Lonkova 510, Pardubice 530 09 STANOVY Nezávislého spolku Přátelé Základní umělecké školy v Pardubicích-Polabinách Lonkova 510, Pardubice 530 09 Stránka 1 z 6 Část I. Název a sídlo spolku Článek 1 Název spolku zní: Nezávislý spolek

Více

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra

odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra K obecně závazné vyhlášce o vymezení školských obvodů spádové základní školy a školských obvodů spádové mateřské

Více

Důvod a způsob založení povinného subjektu

Důvod a způsob založení povinného subjektu Důvod a způsob založení povinného subjektu Výňatek ze zákona zákona č. 251/2005 Sb.: 3 (1) Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z a) právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům,

Více

Stanovy Sdružení nájemníků ČR

Stanovy Sdružení nájemníků ČR Stanovy Sdružení nájemníků ČR Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Sdružení nájemníků České republiky (dále jen SON ) je dobrovolné sdružení občanů České republiky, založené podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

Více

Aktuální informace o volbách do zastupitelstev obcí konané v pátek 10. října a sobotu 11. října 2014.

Aktuální informace o volbách do zastupitelstev obcí konané v pátek 10. října a sobotu 11. října 2014. Aktuální informace o volbách do zastupitelstev obcí konané v pátek 10. října a sobotu 11. října 201 Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně

Více

květen ÚSTAVA LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ (ASYMETRICKÁ) - červenec SOCIALISTICKÁ (až do roku 1993)

květen ÚSTAVA LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ (ASYMETRICKÁ) - červenec SOCIALISTICKÁ (až do roku 1993) Otázka: Ústava Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ales ÚSTAVA (KONSTITUCE) Je právní akt s nejvyšší právní silou ve státě. Všechny ostatní právní normy z ní vycházejí a musí s ní být v souladu.

Více

Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)

Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním

Více

Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)

Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním

Více

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov

STANOVY. Odborové organizace PILA Paskov STANOVY Odborové organizace PILA Paskov Ve smyslu ustanovení Listiny základních práv a svobod, kde je zakotveno i právo občana se svobodně sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních

Více

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII

OBSAH. Seznam zkratek... XV Autoři jednotlivých pasáží... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři... XIX Předmluva... XXII OBSAH Seznam zkratek................................................ XV Autoři jednotlivých pasáží...................................... XVII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-10 Výchova k občanství Dělba moci Mgr. Vilém Nejezchleb ÚSTAVA Ústava České republiky obsahuje preambuli a 113 článků rozdělených

Více

Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)

Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná

Více

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. Základy práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) fungování soustavy obecných soudů a Ústavního soudu Čl. 90 Ústavy soudům přísluší, aby poskytovali ochranu zákonem zaručeným

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná

Více

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s.

Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. STANOVY SPOLKU I. Úvodní ustanovení 1. Klub přátel Cyrilometodějské školy v Brně, ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

Základy právní nauky

Základy právní nauky Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného

Více

Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba)

Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)

Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

PETICE. dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ODMÍTÁME NOVÝ CIZINECKÝ ZÁKON

PETICE. dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním ODMÍTÁME NOVÝ CIZINECKÝ ZÁKON PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice: "ODMÍTÁME NOVÝ CIZINECKÝ ZÁKON" ODMÍTÁME NOVÝ CIZINECKÝ

Více

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR.

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace červenec

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1 Stanovy OSPEA I. Základní ustanovení Článek 1 1.1. Název sdružení: OSPEA. 1.2. Název sdružení je zkratka Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy. 1.3. OSPEA je odborová organizace

Více

Ohlášení živnosti vázané pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba)

Ohlášení živnosti vázané pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Ohlášení živnosti vázané pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem,

Více

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další

Více

Program přednášky. Právní úprava Svoboda vyznání v Listině

Program přednášky. Právní úprava Svoboda vyznání v Listině Svoboda vyznání v Listině JUDr. Tomáš Pezl pátek 15. března 2013 Program přednášky Svoboda náboženského vyznání Svobodný výkon náboženství Organizace církví a náboženských společností Další práva spojená

Více

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I

V l á d n í n á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku práce. Čl. I V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím antidiskriminačního zákona Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákoníku

Více

(4) Výkon vojenské činné služby nebo civilní služby je překážkou výkonu dobrovolnické služby.

(4) Výkon vojenské činné služby nebo civilní služby je překážkou výkonu dobrovolnické služby. Platné znění částí zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 420/2011

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol ŠKOLNÉ Studentská komora Rady vysokých škol prohlašuje, že vzdělání, včetně vzdělání vysokoškolského, je základním právem

Více

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t 108 9. funkční období 108 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1

Stanovy OSPEA. I. Základní ustanovení. Článek 1 Stanovy OSPEA I. Základní ustanovení Článek 1 1.1. Název sdružení: OSPEA. 1.2. Název sdružení je zkratka Odborového sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy. 1.3. OSPEA je odborová organizace

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 188/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní

Více

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby

Více

Pracovní rehabilitace

Pracovní rehabilitace Novela zákona o zaměstnanosti, přijatá zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona

Více

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce.

Úřad, u kterého je potřeba Místně příslušný úřad práce. ČR Notifikační povinnost Právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou občané EU/EHP/Švýcarska nebo cizinci vysláni k výkonu práce, musí informovat úřad práce o jejich vyslání. Cizinci navíc (až na zákonné

Více

18. BŘEZNA 2013 PHILIP MORRIS ČR A.S. MARTIN HLAVÁČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA

18. BŘEZNA 2013 PHILIP MORRIS ČR A.S. MARTIN HLAVÁČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA 18. BŘEZNA 2013 PHILIP MORRIS ČR A.S. A MARTIN HLAVÁČEK SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA PŘEDSTAVENSTVA OBSAH ČLÁNEK STRANA 1. PŘEDMĚT SMLOUVY... 1 2. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ ČLENA... 2 3. DŮVĚRNOST... 3 4. ODMĚNA

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení

STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice. Hlava I Vymezení sdružení STANOVY Sdružení evangelické mládeže v České republice 1 Název a sídlo sdružení Hlava I Vymezení sdružení 1. Název sdružení:sem v České republice Sdružení evangelické mládeže (dále jen SEM ). 2. Sídlo

Více

115/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. února 2001 o podpoře sportu ve znění zákonů č. 219/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 274/2008 Sb. a č. 183/2010 Sb.

115/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. února 2001 o podpoře sportu ve znění zákonů č. 219/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 274/2008 Sb. a č. 183/2010 Sb. 115/2001 Sb. ZÁKON ze dne 28. února 2001 o podpoře sportu ve znění zákonů č. 219/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 274/2008 Sb. a č. 183/2010 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Předmět

Více

Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace

Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, příspěvková organizace, Liberec 3, 460 01 Pokyn ředitelky školy k svobodnému přístupu k informacím a k ochraně informací Č.j.: 5/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový

Více

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení

STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU. Část první. Základní ustanovení STATUT OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÉ KOMORY V JABLONCI NAD NISOU Část první Základní ustanovení 1 1) Okresní hospodářská komora v Jablonci nad Nisou (dále jen komora ) je sdružení podnikatelů, zřízeným zákonem ČNR

Více

Ověření spolehlivosti fyzických osob

Ověření spolehlivosti fyzických osob Ověření spolehlivosti fyzických osob V důsledku teroristických činů, spáchaných v USA dne 11. září 2001 a v následující době i v dalších oblastech světa přijala většina států řadu bezpečnostních opatření

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

Ochrana osobních údajů

Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů a právo na informace Úřad pro ochranu osobních údajů JUDr. Alena Kučerová Březen 2011 Ústavní zakotvení ochrany osobních údajů, právo na ochranu soukromí Listina základních práv

Více

ZÁKON Č. 118/2010 SB., O KRAJSKÉM REFERENDU A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ MGR. JANA HAKLOVÁ

ZÁKON Č. 118/2010 SB., O KRAJSKÉM REFERENDU A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ MGR. JANA HAKLOVÁ ZÁKON Č. 118/2010 SB., O KRAJSKÉM REFERENDU A O ZMĚNĚ NĚKTERÝCH ZÁKONŮ MGR. JANA HAKLOVÁ Vážení čtenáři, tento text vznikl jako studijní pomůcka určená posluchačům, kteří se připravují na obecnou část

Více

STANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku

STANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku STANOVY spolku SK Viktorie, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1) SK VIKTORIE, z.s. (dále jen zapsaný spolek ) je spolkem, který je založen jako volný spolek fyzických osob, sdružující

Více

O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM SMĚRNICE č.2 O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM GYMNÁZIUM VODŇANY www.gymnaziumvodnany.cz Tel./fax 383 383 743, kancelar@gymnaziumvodnany.cz 1 GYMNÁZIUM VODŇANY Směrnice o svobodnému přístupu k informacím

Více