KOMPARACE VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPARACE VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU"

Transkript

1 KOMPARACE VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU Liběna Černohorská Ústav ekonomie, Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Abstrakt This article deals with a comparison of a trend of unemployment together with factors, which caused different trend of unemployment in Czech Republic and in Slovakia. The state policy of unemployment is executed in this two countries. Since 2004 are implemented new tools of the active policy of unemployment, which serve to decrease unemployment and deepen cooperation with the job applicants. Key words: unemployment, unemployment benefit, state policy of unemployment, active policy of unemployment, unresponsive policy of unemployment 1 Úvod Nezaměstnanost 1, to je celosvětový politický a ekonomický fenomén. Je jedním z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, jeden z indikátorů výkonnosti dané země. Také strašákem i trumfem všech politiků, pro statistiky jedním z témat jejich práce. Ještě v roce 1989 v České republice i Slovenské republice neexistoval trh práce a nezaměstnanost byla uměle udržována na nulové úrovni. Centrálně plánovaná ekonomika uměle vytvářela a udržovala pracovní místa. Od roku 1989 však česká i slovenská společnost prošla podstatnými změnami. Do ekonomiky se prosadily tržní rysy, výrazně se změnily vlastnické vztahy, zvýšily se rozdíly mezi lidmi a společenskými skupinami. Stejně tak se změnil trh práce, kde se střetává nabídka s poptávkou po práci a projevem nerovnováhy na tomto trhu je nezaměstnanost. Cílem článku je provést analýzu vývoje nezaměstnanosti v České republice a Slovenské republice a zároveň provést komparaci vývoje nezaměstnanosti, politik zaměstnanosti a stanovit faktory, které vedly k odlišnému trendu vývoje nezaměstnanosti v těchto zemích. 2 Analýza vývoje nezaměstnanosti v České republice a Slovenské republice 2.1 Vývoj nezaměstnanosti v České republice Po zahájení ekonomických reforem na počátku 90. let bylo propuštěno pracovníků. Za nejvýznamnější změny, v té době, lze považovat: změna ekonomických i politických poměrů, 1 Určení míry nezaměstnanosti je konstruováno podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Obdobně se míra nezaměstnanosti určuje i v ostatních státech Evropské unie, čímž je zajištěno možné srovnávání zjištěných údajů. 34

2 pokles celkové produkce, růst cen, změny v odvětvové struktuře zaměstnanosti, možnost předčasného odchodu do důchodu, snížení stavu armády, zkrácení vojenské služby, lednová amnestie v roce K největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v roce Zvyšoval se počet registrovaných uchazečů o práci. Během roku vzrostl o 40 % měsíčně. Bylo to zároveň období, kdy došlo i k výraznému poklesu produkce. V roce 1992 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti na 2,57 %, ale v letech opět vzrostla a pohybovala se okolo 3 %. Rok 1996 byl posledním rokem, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo zmíněných 3 %, následující roky vykazovala převážně vzrůstající tendenci. Tab. 1: Ekonomická aktivita obyvatelstva ČR Ekonomická aktivita (%) 61,4 61,2 61,0 60,4 60,0 59,7 59,4 59,2 59,1 Míra nezaměstnanosti (%) 3,5 3,5 9,4 8,8 8,9 9,8 9,9 9,8 9,4 Pramen: Pozn.: V roce 2005 jsou uvedeny údaje za 1. čtvrtletí. Z tabulky č.1 je patrné, že zatímco ekonomická aktivita obyvatelstva za období let se pohybovala v průměru okolo 60,6 %, míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2002 oproti roku 1993 o 6,3 %. V roce 1996 se výrazně změnilo odvětví činnosti pracujících osob. Hlavním úsekem činností byly služby, ve kterých pracovalo 52% všech pracujících. Trh byl ovlivněn stoupající nabídkou zahraničních pracovníků. V roce 1997 činil 53 % všech pracujících. V letech 1998 a 1999 došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti. K byla v ČR nezaměstnanost 9,4 %, což představovalo 487,6 tisíc nezaměstnaných. Na tento počet nezaměstnaných připadalo pouze 35,1 tisíc volných pracovních míst. Každý jedenáctý pracovník byl bez práce. V roce 2000 míra nezaměstnanosti mírně poklesla, ale v mezinárodním srovnání zůstala stále příliš vysoká. Snižuje se vlivem stárnutí obyvatelstva. Růst počtu nezaměstnaných se během roku zastavil, koncem roku dokonce poklesl. V roce 2001 ve druhé polovině stagnoval. Relativně vysoká kvalifikace pracovní síly je jednou z příčin zájmu zahraničních investorů o investování v České republice. V polovině roku 2001 mělo z celkového počtu zaměstnaných 13,0 % plné vysokoškolské vzdělání, 35,7 % středoškolské s maturitou, 42,5 % střední odborné a jen 8,7 % základní vzdělání. V roce 2002 se ovšem míra nezaměstnanosti přiblížila 10 % a stává se velkým problémem české ekonomiky. V tomto roce vzrostl počet zaměstnaných osob v průmyslu (necelá třetina pracujících), ve školství, v obchodě, v pohostinství a ubytování, v dopravě a telekomunikacích, ve službách pro podniky. Poklesl ve veřejné správě a v ostatních veřejných a sociálních službách. Také v zemědělství je v současné době zaměstnáno jen 3,9 % pracujících a tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v následujících letech. [1] 35

3 V roce 2003 dosáhla míra nezaměstnanosti 9,9 %, což znamená, že z ekonomicky aktivních se každý desátý uchází o práci na úřadu práce. K dosáhla míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty 10,3 %. V březnu 2005 pokračoval pokles nezaměstnanosti. K činila míra registrované nezaměstnanosti 9,4 %, což je o 0,2 % méně než v únoru 2005 (březen ,5 %). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o Vývoj nezaměstnanosti ve Slovenské republice Vývoj nezaměstnanosti v Slovenské republice má odlišný průběh než v České republice a nezaměstnanost je zde velkým sociálním i ekonomickým problémem. Situace na trhu práce je charakterizovaná poklesem zaměstnanosti, narůstáním regionálních rozdílů v míře evidované nezaměstnanosti, růstu podílu dlouhodobé nezaměstnanosti a také vysokým podílem mladých lidí bez práce. Narůstání nezaměstnanosti bylo průvodním jevem procesu transformace slovenské ekonomiky po roce Prudký nárůst nezaměstnanosti se poprvé projevil v roce Dosáhl úrovně 11,8 %. V průběhu let 1994 a 1995 nezaměstnanost klesala, přičemž byl zaznamenán mírný nárůst zaměstnanosti. Tab. 2: Míra nezaměstnanosti v SR Míra nezaměstnanosti (%) 12,7 11,3 16,2 18,6 19,2 18,5 17,4 18,1 Zdroj: Po roce 1993 byl v podnikové sféře dosahován růst produktivity snižováním zaměstnanosti. Pro zvýšenou nabídku pracovní síly na trhu práce nebyla vytvořena dostatečná poptávka. Svědčí o tom i nedostatek volných pracovních míst. Vývoj po roce 1998 se rapidně zhoršil. V roce 2001 se míra nezaměstnanosti vzrostla téměř na 20 %. Oproti roku 1998 to znamenalo nárůst téměř o 7 %. Tak velký počet nezaměstnaných přináší sebou mnoho problémů. Rozmohla se nelegální práce. Odhaduje se až 200 tisíc lidí pracujících na černo. Zvýšil se počet dlouhodobě nezaměstnaných. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných v roce 2001 dosáhl 50 %. Rok 2000 lze považovat za rok mírného růstu výkonnosti hospodářství. Avšak z hlediska zaměstnanosti to byl rok nesmírně těžký. V roce 2000 došlo na trhu práce ke změnám. Byl novelizován zákon o zaměstnanosti, což mělo za následek zpřísnění některých podmínek týkajících se vhodnosti nabízeného zaměstnání, možnosti pobírání podpory v nezaměstnanosti a snížila se maximální výška a doba pobírání podpory v nezaměstnanosti. Novela zákona o zaměstnanosti umožnila vytvářet pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané prostřednictvím veřejně prospěšných prací na základě účelové dotace ze státního rozpočtu. Nadále pokračoval pokles nabídky po pracovní síle. Průměrný počet nezaměstnaných za celou republiku dosáhl osob, což je v porovnání s rokem 1999 o osob více. V roce 2000 v hospodářství SR v průměru pracovalo osob. Zaměstnanost vzrostla jen v terciárním sektoru a to jen o 2,1 %. Pro vývoj na trhu práce v roce 2001 byl typický současný růst zaměstnanosti i nezaměstnanosti. Tento zdánlivý paradox byl vyvolaný velkým nárůstem počtu pracovních 36

4 sil na trhu práce. V roce 2001 byl v SR zaznamenán nejvyšší počet nezaměstnaných ( lidí). Situace v roce 2002 byla už značně odlišná. Zaměstnanost se zvýšila jen nepatrně (o 0,2 %), díky změně ve vývoji počtu pracovních sil nastal pokles míry nezaměstnanosti. Přestože míra nezaměstnanosti v průběhu roku meziročně klesla z 19,2 % (rok 2001) na 18,5 % (rok 2002), tak i nadále narůstal počet dlouhodobě nezaměstnaných (za první tři čtvrtletí meziročně stoupl počet osob nezaměstnaných déle než dva roky o 13,3 %). [3] V roce 2003 bylo evidováno 450 tisíc uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,1 %. Po dvouletém snižování míry nezaměstnanosti dochází v roce 2004 k opětovnému nárůstu. Počet nezaměstnaných se v porovnání s rokem 2003 zvýšil o 4,7 % na 480,7 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti se v průměru za rok zvýšila o 0,7 % na 18,1 %. 2.3 Komparace nezaměstnanosti České republiky a Slovenské republiky Stejně jako v dalších transformujících se ekonomikách byla nezaměstnanost v Československu mezi lety 1948 až 1990 neznámým jevem. Formování trhu práce je bezprostředně spjato se zahájením procesu přechodu od socialistického plánovitého systému řízení ekonomiky k ekonomice tržní. Po zahájení reforem se situace na trhu práce v České republice, Slovenské republice a ve všech zemích centrálně plánované ekonomiky radikálně změnila. Začal fungovat trh práce, opustilo se od umělého udržování zaměstnanosti. Neefektivní a neperspektivní podniky stagnovaly, reorganizovaly se, některé zanikaly. V průběhu procesu privatizace nastupovaly do mnoha podniků zahraniční firmy, které propouštěly přebytečné zaměstnance, jako důsledek přezaměstnanosti. 20 Míra nezaměstnanosti v % ČR SR Pramen: Obr.1: Nezaměstnanost v ČR a SR v letech Česká republika představuje transformaci s nízkou nezaměstnaností, zatímco Slovensko připomíná vysokou mírou nezaměstnanosti ostatní transformující se ekonomiky. Nezaměstnanost se v obou republikách objevila na počátku roku 1990 s mírou 0,7 %, resp. 1,5 %. Během roku 1991 se však míry výrazně zvýšily a míra nezaměstnanosti v ČR byla čtyřikrát vyšší (4,1 %) a na Slovensku jedenáctkrát vyšší (11,7 %). Během roku 1992 míry nezaměstnanosti v obou republikách trvale klesaly až na 2,6 %, resp. 10,4 %. V roce 1993 míry nezaměstnanosti opět vzrostly. V letech 1994 a 1995 klesla nezaměstnanost v ČR pod 37

5 hranici 3 %. Na Slovensku pokračoval nárůst míry nezaměstnanosti, která přesáhla hranici 13 %. Od roku 1996 míry nezaměstnanosti v obou zemích opět rostly, rovnoměrnějším a větším tempem ve Slovenské republice. [6] ČR evidovala v roce 1999 míru nezaměstnanosti 9,4 %. V následujících dvou letech došlo ke snížení nezaměstnanosti pod hranici 9 %, avšak od roku 2002 se míra nezaměstnanosti pohybuje nad hranicí 9,5 %. V SR míra nezaměstnanosti v období let kulminovala. Důvody nárůstu míry nezaměstnanosti v tomto období se měnily. Zatímco v roce 1999 šlo převážně o pokles počtu pracujících (propouštění), v letech 2000 a 2001 byla zvýšená míra nezaměstnanosti způsobená především nárůstem počtu pracovních sil. Od roku 2002 se míra nezaměstnanosti v SR pohybuje pod hranicí 18,5 %. Koncem roku 2004 bylo v ČR a SR milion nezaměstnaných (550 tis. v ČR a 450 tis. v SR). Mezi oběma republikami existovaly v období let 1993 až 2004 v míře nezaměstnanosti významné rozdíly. Míry nezaměstnanosti na Slovensku byly ve sledovaném období vyšší a dále pak také vykazovaly rychlejší růst než v České republice. Tento jev byl způsoben především těmito třemi základními faktory: [5] 1. Česká republika v tomto období zaznamenala mnohem rychlejší nárůst sektoru drobného a středního podnikání než Slovenská republika. Tento sektor byl poměrně silný v oblasti pracovních sil a byl schopen absorbovat mnoho neumístěných pracovních sil. 2. Relativně značnými rozdíly ve struktuře průmyslového sektoru obou zmiňovaných republik. Slovenský průmysl byl silně koncentrován do zbrojních odvětví, zatímco český průmysl byl více diverzifikován. Proto byl také slovenský průmyslový sektor (a tedy celé Slovensko) zranitelnější v poptávce po práci. Vzhledem k tomu, že zaměstnanost v okrese byla mnohdy závislá na jediném průmyslovém odvětví či jediném průmyslovém podniku, byla nezaměstnanost v těchto okresech silně ovlivněna změnami v poptávce po zboží a službách produkovaných tímto odvětvím či podnikem. 3. Zeměpisná poloha obou zemí. Česká republika má velkou výhodu, že je umístěna v těsné blízkosti hranic EU, což nabízí množství příležitostí. Jedná se zejména o potencionálně lepší podmínky pro vzájemný obchod s těmito zeměmi. Dále je zde možnost především obyvatelstva žijícího v příhraničních oblastech, aby dojížděli za prací do těchto zemí. Velký význam měla také skutečnost, že Česká republika byla vítaným cílem zahraničních turistů, což s sebou dále neslo možnost lepšího rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu a služeb, což se samozřejmě také dále promítalo do úrovně zaměstnanosti. V neposlední řadě to byla také blízkost a atraktivita České republiky pro zahraniční investory a firmy. 3 Politika zaměstnanosti České republiky a Slovenské republiky 3.1 Politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Považuje se za součást hospodářské politiky vlády a má důležité místo při harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce. 38

6 Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice i na Slovensku vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Jejím prostřednictvím mohou úřady práce pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Do APZ patří například rekvalifikace, individuální přístupy k nezaměstnaným, projekty určené nejhůře zaměstnatelným skupinám uchazečů (rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s nedokončeným vzděláním, lidé nad 50 let, lidé se zdravotním postižením, příslušníci národnostních menšin apod.). Prostřednictvím APZ stát podporuje firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, absolventy nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Kromě sociálně psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na pasivní politiku (především u mladých lidí) a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory ve výdajích státu za zdravotní pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce znamená i vyšší koupěschopnost těchto lidí, což má další kladný vliv na státní rozpočet. Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dočasně nezaměstnané vyplácením podpor v nezaměstnanosti, případně poskytuje možnost dřívějšího odchodu do důchodu. K výdajům na pasivní formy politiky zaměstnanosti lze počítat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti, stimulace předčasného odchodu do důchodu, případně stimulace nižší zaměstnanosti žen. 3.2 Politika zaměstnanosti v České republice Dne 1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon nově umožňuje například vytváření cílených programů, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti především rizikových skupin uchazečů, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni. Nástroje, jimiž je realizována APZ, jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 39

7 Tab. 3: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR Celkové výdaje Aktivní politika zaměstnanosti (v tis. Kč) tj. % Pasivní politika zaměstnanosti (v tis. Kč) tj. % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , i , ,6 Pramen: i předpokládané výdaje Z výše uvedené tabulky vyplývá, že objem prostředků vydaných na aktivní politiku zaměstnanosti až do roku 1997 trvale klesal ve prospěch pasivní politiky zaměstnanosti. Nárůst prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, který byl poprvé zaznamenán v roce 1998, pokračuje s výjimkou roku 2002 až do současnosti. Z toho největší nárůst výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byl zaznamenán v letech 1999 a Rok 2001 je zajímavý tím, že i přes pokles celkových výdajů na politiku zaměstnanosti v ČR se objem prostředků vydaných na aktivní politiku zaměstnanosti zvýšil (o tis. Kč). Znamená to, že se v tomto roce výrazně snížily prostředky plynoucí na pasivní politiku zaměstnanosti. Z toho jevu je patrné, že se vláda ČR snaží v posledních letech navyšovat prostředky vydávané na aktivní politiku zaměstnanosti a tím zlepšit situaci na trhu práce. 3.3 Podpora v nezaměstnanosti v České republice Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, které zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, 40

8 ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Výše podpory se stanoví na základě: průměrného čistého měsíčního výdělku, dosaženého v posledním zaměstnání, z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných, z částky životního minima 2, platného pro jednotlivce staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,5 násobek částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, takže k datu činí maximální výše podpory v nezaměstnanosti Kč. Lidé, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, mají možnost si přivydělat. A to maximálně do výše poloviny minimální mzdy (v roce 2005 se jedná o Kč), maximálně 20 hodin týdně. Možnost přivydělat si k podpoře v nezaměstnanosti je ve světě zcela běžná věc. Jedná se skutečně jen o přivýdělek, protože s částkou maximálně Kč je velmi těžké vyjít. Důležitý je také fakt, že takto si lidé zachovají určité pracovní návyky a neztratí chuť pracovat. Tím, že své příjmy legalizují, se omezí práce na černo a tato skutečnost se pozitivně promítne i do oblasti daní a pojištění. 3.4 Politika zaměstnanosti ve Slovenské republice Zákon o službách zaměstnanosti s účinností od vytváří podmínky a právní rámec pro poskytování příspěvků na následující aktivní opatření na trhu práce: vzdělávání pro trh práce uchazeče o zaměstnání, vzdělávání a příprava pro trh práce zaměstnance, příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost, příspěvek na zaměstnání znevýhodněných uchazečů o zaměstnání, příspěvek na výkon absolventské praxe, příspěvek na stěhování za prací, příspěvek na činnost pracovního asistenta, příspěvek na úhradu nákladů na dopravu zaměstnanců. Výška příspěvků a délka jejich poskytování na jednotlivé nástroje není ve všech okresech Slovenské republiky stejná, ale je závislá na příslušnosti okresu k typu regionu, z hlediska podílu hrubého domácího produktu na obyvatele na hodnotě HDP na obyvatele Evropské unie v průměru za poslední tři roky. Taktéž je závislá na výšce průměrné míry evidované nezaměstnanosti v daném okrese v porovnání s celoslovenskou průměrnou mírou nezaměstnanosti za předcházející kalendářní rok. Důležitým faktorem pro uplatnění konkrétního nástroje je i délka vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci. 2 Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Do systému státní sociální ochrany bylo zavedeno zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, koncem roku V roce 2004 činí životní minimum v České republice Kč, životní minimum ve Slovenské republice v roce 2004 činí Sk, tj Kč). 41

9 3.5 Podpora v nezaměstnanosti v Slovenské republice Evidovanému nezaměstnanému vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, jestliže platil příspěvek na pojištění v nezaměstnanosti nejméně 24 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti, se stejně jako v ČR, stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 % a po zbývající dobu 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání. Poskytuje se evidovanému nezaměstnanému v závislosti na celkovém období placení příspěvku na pojištění v nezaměstnanosti. Platil-li uchazeč o zaměstnání příspěvek na pojištění v nezaměstnanosti kratší dobu než 15 let, je poskytována podpora po dobu šesti měsíců. Nad 15 let po dobu devíti měsíců.[8] V roce 2004 byla maximální výše podpory Sk na měsíc (tj Kč) 3. Průměrná výše podpory činila Sk (tj Kč). V průměru měsíčně pobíralo podporu v nezaměstnanosti osob, což na celkovém počtu evidovaných nezaměstnaných činí 21,7 %. Závěr K podstatným změnám podmínek hospodářského vývoje pro celou Českou republiku došlo počátkem roku 1993, kdy byl vytvořen samostatný český stát s oddělenou ekonomikou a s měnovou odlukou od Slovenské republiky. V první polovině 90. let činila nezaměstnanost v České republice v průměru 4,3 %. Jedním z vysvětlení tak nízké míry nezaměstnanosti má i skutečnost, že odliv přebytečných osob z průmyslového sektoru zachytil dynamicky se rozvíjející sektor služeb spolu se státní administrativou. Ve druhé polovině 90. let však v České republice došlo k masivnímu odlivu zahraničních investorů. Hospodářská situace České republiky byla v tomto období charakterizována růstem zadluženosti a snižováním konkurenceschopnosti. Snížení výkonnosti české ekonomiky ve druhé polovině 90. let se začalo stále výrazněji projevovat ve formě kvantitativních i kvalitativních změn na trhu práce. Došlo k plošnému růstu nezaměstnanosti na celém území České republiky. Zároveň rostly diference mezi okresy s nejvyšší a nejnižší mírou nezaměstnanosti vykazovanou úřady práce. V řadě regionů postižených vysokou, zpravidla dvoucifernou mírou nezaměstnanosti rostly její přírůstky rychleji, než činilo průměrné tempo růstu nezaměstnanosti za Českou republiku celkem.[5] Státní politika zaměstnanosti byla orientována prioritně na řešení vznikající nezaměstnanosti a jejích důsledků a nikoli - jak bylo třeba - na prevenci růstu nebo akceleraci nezaměstnanosti. Za hlavní výhodu České republiky na trhu práce je považována kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla. Vzhledem k tomu, že se současné trhy práce vyvíjely velmi rychlým tempem a roste složitost práce, je třeba stále zvyšovat kvalifikaci a rozvíjet přizpůsobivost pracovní síly. Na nové požadavky na trhu práce musí reagovat i vzdělávací systém, který musí připravovat na celoživotní zaměstnatelnost. Hlavní příčinou nezaměstnanosti ve Slovenské republice je pokles dynamiky růstu a následný úpadek slovenského hospodářství. Současná situace na trhu práce je poznamenaná nerovnováhou. Ta má frikční charakter jen minimálně, velká část má charakter nepravé cyklické a částečně i strukturální a sezónní nezaměstnanosti. Nízká výkonnost slovenské 3 Přepočteno podle aktuálního kurzu: 1 Sk = 0,76 Kč. 42

10 ekonomiky a slabá konkurenceschopnost slovenských výrobků jen rozšiřuje řady nezaměstnaných. Životní úroveň obyvatel Slovenska v průběhu společenské transformace je spojená s mnohými negativními dopady na materiální a duchovní oblasti života jednotlivců. Charakteristickým znakem transformačního procesu je vysoká míra nezaměstnanosti s formováním sociální skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Jen malá část relativně vysokého ekonomického růstu, dosáhnutého po roce 1993, se transformovala do zvýšení poptávky na trhu práce a tím i do vzniku dodatečné zaměstnanosti. Vývoj zaměstnanosti ve Slovenské republice je zároveň ovlivněn nedostatečnou vazbou mezi školským systémem a trhem práce, nízkou mobilitou pracovní síly, nízkou tvorbou pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v České republice i na Slovensku je v současné době vysoká zejména u žen, osob s nízkou kvalifikací, u absolventů škol a stále více i u starších pracovníků. Nezaměstnanost osob se základním vzděláním je trvale vysoká a vzrůstá, což je důsledkem rostoucí poptávky po kvalifikované pracovní síle. Podíl osob, které se přemísťují z registru nezaměstnaných do pracovního poměru se v minulých letech snižoval a spolu s poměrně příznivými podmínkami pro předčasný odchod do důchodu to vedlo k tomu, že mnohé osoby, a to zejména osoby se sníženou pracovní schopností, opustily trh práce. Od roku 2004 jsou zavedeny v České republice i na Slovensku další nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které přispějí k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání. Kromě stávajících nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program) je zaveden nově příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování a překlenovací příspěvek. Literatura 1. AUTORSKÝ KOLEKTIV REDAKTORŮ HN A EKONOMA A EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI. Ročenka HN vyd. Praha, AUTORSKÝ KOLEKTIV REDAKTORŮ HN A EKONOMA A EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI. Ročenka HN vyd. Praha, OKÁLI, I. Hospodárský vývoj Slovenska v roku In Ekonomický časopis. č. 3, roč. 51, s PAVLIŠTÍKOVÁ, P. Komparace nezaměstnanosti v České republice a Slovenské republice: bakalářská práce. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, s. 5. SPĚVÁČEK, V. A KOL. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: Linde s. r. o., str. ISBN ŠVEJNAR, J. Česká republika a ekonomická transformace ve střední a východní Evropě. 1. vyd. Praha: Academia, Praha, str. ISBN Český statistický úřad 8. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny S 9. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 10. Ministerstvo zahraničních věcí ČR 11. Slovenský statistický úřad 12. Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny 13. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Kontaktní adresa: Ing. Liběna Černohorská, Ph.D. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomie Studentská 84, Pardubice tel

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období

Varianty zvyšování minimální mzdy v příštím období Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Varianty zvyšování v příštím období A. Základní sazba Minimální mzda v Programovém prohlášení Vlády ČR V Programovém prohlášení vlády je uvedeno, že Vláda zvýší

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2013 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v 2013 Obsah: strana 1) Vývoj počtu důchodců a výdajů důchodového pojištění 2 2) Vývoj výdajů na dávky nemocenského pojištění a vývoj dočasné pracovní

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097

MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU. Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 MANDATORNÍ VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU Ing. Daša Smetanková, Ph.D. červenec 2014 Překlad č. 2.097 2 Obsah: Vývoj mandatorních výdajů...3 Tabulka č. 1: Mandatorní výdaje v ČR v letech 1995-2014 v mld. Kč 1:

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva Ekonomika Nezaměstnanost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. III/2

Více

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013

Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 Informace o nezaměstnanosti v České republice k 31. 3. 2013 K 31. 3. 2013 podíl nezaměstnaných osob, tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let k obyvatelstvu stejného věku (který

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených

Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Příloha č. 2 Hodnocení efektivnosti programů podpory malého a středního podnikání na základě realizace projektů podpořených Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou Skutečné efekty podpor z roku 2003

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO

ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO ÚŘAD PRÁCE ČR krajská pobočka v Plzni ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE PLZEŇ - MĚSTO Březen 2011 OBSAH: 1. NEZAMĚSTNANOST... 3 1. 1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI... 3 1. 2 STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI... 4 1. 3 UCHAZEČI

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2 22.8.2003 Hospodářské výsledky nemocnic Středočeského kraje za rok 2002 a 1. pololetí

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

Počet nezaměstnaných podle vzdělání

Počet nezaměstnaných podle vzdělání Počet nezaměstnaných podle vzdělání 6 5 4 3 2 Celkem Neúplné základní vzdělání a bez vzdělání Základní vzdělání Nižší střední a střední vzdělání bez maturity Střední odborné vzdělání s výučním listem Střední

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová

DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová DALŠÍ PŘÍJMY DOMÁCNOSTI, NEZAMĚSTNANOST A ÚŘAD PRÁCE Mgr. Ivana Svozilová 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky zřídil Úřad práce ČR (dále jen ÚP ), stanovil organizační členění ÚP, stanovil úkoly

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. čtvrtletí 2014 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 4 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5.

Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let. Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. Přístup MPSV v politice zaměstnanosti mladých do 25 let Pozice mladých na trhu práce v ČR Fridrich-Ebert-Stiftung ČR Praha 5. prosince 2012 1 Výchozí situace 2 Ekonomická aktivita a neaktivita mladých

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Dopad krize. a sociálních reforem. na jednotlivce. a společnost

Dopad krize. a sociálních reforem. na jednotlivce. a společnost Dopad krize a sociálních reforem na jednotlivce a společnost I. 1 I. ÚVOD Česká republika vstoupila dnem 1. ledna 2011 do roku, v němž začíná platit nový státní rozpočet, kvůli němuž vláda prosadila v

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 09/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 09/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská

Informační a poradenské středisko. Mgr. Jindřiška Dvorská Informační a poradenské středisko Mgr. Jindřiška Dvorská osoby, místa v tis. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst 650 600 550 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 uchazeči o

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 2013 RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA ROK 213 25 2 27 28 29 21 211 212 March 213 June 213 Sept 213 Oct 13 Nov 213 Dec 213 25 2 27 28 29 21 211 212 213 214* 215* Tato nově publikovaná

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2014 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními

Více

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část)

Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1. - 3. čtvrtletí 2013 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Pružnost trhu práce a EU

Pružnost trhu práce a EU Pružnost trhu práce a EU Kamil Galuščák (ČNB) Smilovice, 4.6.2003 Připravenost trhu práce na vstup do EU 1. Mzdová diferenciace a pružnost mezd 2. Mobilita pracovních sil 3. Politika zaměstnanosti, sociální

Více

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ

REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast PODNIKÁNÍ Hospodářský rozvoj Moravskoslezského kraje doznal v posledních letech velice podstatných změn. I když se stále jedná o tradičně orientovanou

Více

Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ

Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ Vývoj (ne)zaměstnanosti a nástroje APZ Zdroj dat: Statistiky Úřadu práce ČR a MPSV ČR Zpracoval: Ing. Jiří Šabata, ředitel krajské pobočky v Olomouci Vývoj zaměstnanosti Monitoring zaměstnavatelů (nad

Více

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.

Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s. Parlament České republiky JAK SE ŽIJE SENIORŮM V ČESKÉ REPUBLICE? Senát 22. září 2009 Dr. Zdeněk Pernes (předseda Rady seniorů České republiky, o.s.) SOCIÁLNÍ POSTAVENÍ A ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ ČESKÝCH SENIORŮ

Více

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Stát. Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Stát Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení VY_32_INOVACE_Kalandrova18 materiálu Vypracoval,

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 14 5 7 8 9 1 11 1 13 14 Leden 14 Únor 14 Březen 14 Duben 14 Květen 14 Červen 14 Červenec 14 Srpen 14 Září 14 Říjen 14 Listopad 14 Prosinec 5 7 8 9 1 11 1 13

Více

Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI

Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI Společná tisková zpráva Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ZMĚNA VÝPOČTU UKAZATELE REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI Praha, 7. 11. 2012 - Ministerstvo práce a sociálních věcí

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část)

Zpráva. o základních tendencích. příjmové a výdajové situace. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2012 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní charakteristika...

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914

In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Do 1368 Vývoj a struktura dávek státní sociální podpory Ettlerová, Sylva In: Demografie Demografické informace, analýzy a komentáře 2006. ISSN 1801-2914 Vyšší porodné od dubna letošního roku má být jedním

Více

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc

Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc Moravská vysoká škola Olomouc Uplatnitelnost absolventů Moravské vysoké školy Olomouc prosinec 2014 Šárka Štveráková 1 Úvod Moravská vysoká škola Olomouc (MVŠO), jediná vysoká škola v Olomouckém kraji

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2013 Výsledky průzkumu za rok 2013 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Přehled sociálních dávek v roce 2009

Přehled sociálních dávek v roce 2009 Přehled sociálních dávek v roce 2009 27.12.08 - http://www.blesk.cz/clanek/106266/prehled-socialnich-davek-v-roce-2009.html Český sociální systém procházel v uplynulých dvou letech výraznými změnami. Rok

Více

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014

Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 Ministerstvo financí Odbor vnějších vztahů a komunikace Letenská 15, Praha 1 - Malá Strana, 118 10 Tel.: 257 042 660 Plnění státního rozpočtu ČR za leden až květen 2014 2. června 2014 K 31. 5. 2014 dosáhly

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení

Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.

Více

Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010. (textová část)

Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010. (textová část) I. Zpráva o základních tendencích vývoje příjmové a výdajové situace domácností ČR v 1.- 3. čtvrtletí 2010 (textová část) Obsah strana Hlavní poznatky z analýzy... 1 1. Příjmy domácností... 5 1. 1 Základní

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost...

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 7 2. Struktura zaměstnanosti

Více

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Dopad sociální reformy

Dopad sociální reformy Dopad sociální reformy Zaměstnanost Státní sociální podpora Sociální služby Dávky osobám zdravotně postiženým Daně a pojistné odvody Oblast zaměstnanosti Přehled zásadních změn: redukce státní podpory

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2011 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 3 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí ING. JAN MAREK NÁMĚSTEK PRO ZAMĚSTNANOST. Ostrava 19.6.2014

Ministerstvo práce a sociálních věcí ING. JAN MAREK NÁMĚSTEK PRO ZAMĚSTNANOST. Ostrava 19.6.2014 Aktuáln lníúkoly na trhu práce Ministerstvo práce a sociálních věcí ING. JAN MAREK NÁMĚSTEK PRO ZAMĚSTNANOST Ostrava 19.6.2014 1. Základní problémy na českém trhu práce v současné době Výrazný převis nabídky

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál

Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Index očekávání firem: výhled na 1Q 2015 a dál Petr Manda výkonný ředitel útvaru Firemní bankovnictví ČSOB Martin Kupka hlavní ekonom ČSOB Index očekávání firem S jakou náladou vstupují firmy do nového

Více

Student and Career Institute

Student and Career Institute Nezaměstnanost v ČR listopad 2014 V listopadu celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl o 0,4 % na 517 508, počet hlášených volných pracovních míst vzrostl o 2,0 % na 59 397 a podíl nezaměstnaných osob

Více

ANALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY A NEZAMĚSTNANOSTI OBYVATELSTVA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

ANALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY A NEZAMĚSTNANOSTI OBYVATELSTVA JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 6 Číslo 3, 2005 ANALÝZA EKONOMICKÉ AKTIVITY A NEZAMĚSTNANOSTI

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

VZTAH VZDĚLÁNÍ A NEZAMĚSTNANOSTI V REGIONECH ČR THE RELATION BETWEEN EDUCATION AND UNEMPLOYMENT IN TE VARIOUS REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC

VZTAH VZDĚLÁNÍ A NEZAMĚSTNANOSTI V REGIONECH ČR THE RELATION BETWEEN EDUCATION AND UNEMPLOYMENT IN TE VARIOUS REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC VZTAH VZDĚLÁNÍ A NEZAMĚSTNANOSTI V REGIONECH ČR THE RELATION BETWEEN EDUCATION AND UNEMPLOYMENT IN TE VARIOUS REGIONS OF THE CZECH REPUBLIC Dana Žídková Anotace: V příspěvku se analyzovaly změny ve vzdělání

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE 15/H1 5 7 8 9 1 11 1 13 1 Leden 1 Únor 1 Březen 1 Duben 1 Květen 1 Červen 1 Červenec 1 Srpen 1 Září 1 Říjen 1 Listopad 1 Prosinec 15 Leden 15 Únor 15 Březen

Více

ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE

ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE ČESKÝ A SLOVENSKÝ PRŮMYSL ŽÁROMATERIÁLŮ V OBDOBÍ CELOSVĚTOVÉ EKONOMICKÉ KRIZE Ing. Tadeáš Franek, Refrasil, s.r.o., Průmyslová 7, Třinec Konská, Česká republika Abstrakt Vlivem celosvětové ekonomické krize

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání

2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání 2015/11357-112 Ve věci informací a podkladů týkajících se problematiky osob se zdravotním postižením a jejich možnosti uplatnění v zaměstnání Dotaz: (ze dne 19. 2. 2015) Předmět*: Informace o zaměstnatelnosti

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více