KOMPARACE VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPARACE VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU"

Transkript

1 KOMPARACE VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU Liběna Černohorská Ústav ekonomie, Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní Abstrakt This article deals with a comparison of a trend of unemployment together with factors, which caused different trend of unemployment in Czech Republic and in Slovakia. The state policy of unemployment is executed in this two countries. Since 2004 are implemented new tools of the active policy of unemployment, which serve to decrease unemployment and deepen cooperation with the job applicants. Key words: unemployment, unemployment benefit, state policy of unemployment, active policy of unemployment, unresponsive policy of unemployment 1 Úvod Nezaměstnanost 1, to je celosvětový politický a ekonomický fenomén. Je jedním z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, jeden z indikátorů výkonnosti dané země. Také strašákem i trumfem všech politiků, pro statistiky jedním z témat jejich práce. Ještě v roce 1989 v České republice i Slovenské republice neexistoval trh práce a nezaměstnanost byla uměle udržována na nulové úrovni. Centrálně plánovaná ekonomika uměle vytvářela a udržovala pracovní místa. Od roku 1989 však česká i slovenská společnost prošla podstatnými změnami. Do ekonomiky se prosadily tržní rysy, výrazně se změnily vlastnické vztahy, zvýšily se rozdíly mezi lidmi a společenskými skupinami. Stejně tak se změnil trh práce, kde se střetává nabídka s poptávkou po práci a projevem nerovnováhy na tomto trhu je nezaměstnanost. Cílem článku je provést analýzu vývoje nezaměstnanosti v České republice a Slovenské republice a zároveň provést komparaci vývoje nezaměstnanosti, politik zaměstnanosti a stanovit faktory, které vedly k odlišnému trendu vývoje nezaměstnanosti v těchto zemích. 2 Analýza vývoje nezaměstnanosti v České republice a Slovenské republice 2.1 Vývoj nezaměstnanosti v České republice Po zahájení ekonomických reforem na počátku 90. let bylo propuštěno pracovníků. Za nejvýznamnější změny, v té době, lze považovat: změna ekonomických i politických poměrů, 1 Určení míry nezaměstnanosti je konstruováno podle metodiky Eurostatu vypracované na základě doporučení Mezinárodní organizace práce. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení aplikovaných ve VŠPS. Obdobně se míra nezaměstnanosti určuje i v ostatních státech Evropské unie, čímž je zajištěno možné srovnávání zjištěných údajů. 34

2 pokles celkové produkce, růst cen, změny v odvětvové struktuře zaměstnanosti, možnost předčasného odchodu do důchodu, snížení stavu armády, zkrácení vojenské služby, lednová amnestie v roce K největšímu poklesu zaměstnanosti došlo v roce Zvyšoval se počet registrovaných uchazečů o práci. Během roku vzrostl o 40 % měsíčně. Bylo to zároveň období, kdy došlo i k výraznému poklesu produkce. V roce 1992 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti na 2,57 %, ale v letech opět vzrostla a pohybovala se okolo 3 %. Rok 1996 byl posledním rokem, kdy se míra nezaměstnanosti pohybovala okolo zmíněných 3 %, následující roky vykazovala převážně vzrůstající tendenci. Tab. 1: Ekonomická aktivita obyvatelstva ČR Ekonomická aktivita (%) 61,4 61,2 61,0 60,4 60,0 59,7 59,4 59,2 59,1 Míra nezaměstnanosti (%) 3,5 3,5 9,4 8,8 8,9 9,8 9,9 9,8 9,4 Pramen: Pozn.: V roce 2005 jsou uvedeny údaje za 1. čtvrtletí. Z tabulky č.1 je patrné, že zatímco ekonomická aktivita obyvatelstva za období let se pohybovala v průměru okolo 60,6 %, míra nezaměstnanosti vzrostla v roce 2002 oproti roku 1993 o 6,3 %. V roce 1996 se výrazně změnilo odvětví činnosti pracujících osob. Hlavním úsekem činností byly služby, ve kterých pracovalo 52% všech pracujících. Trh byl ovlivněn stoupající nabídkou zahraničních pracovníků. V roce 1997 činil 53 % všech pracujících. V letech 1998 a 1999 došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti. K byla v ČR nezaměstnanost 9,4 %, což představovalo 487,6 tisíc nezaměstnaných. Na tento počet nezaměstnaných připadalo pouze 35,1 tisíc volných pracovních míst. Každý jedenáctý pracovník byl bez práce. V roce 2000 míra nezaměstnanosti mírně poklesla, ale v mezinárodním srovnání zůstala stále příliš vysoká. Snižuje se vlivem stárnutí obyvatelstva. Růst počtu nezaměstnaných se během roku zastavil, koncem roku dokonce poklesl. V roce 2001 ve druhé polovině stagnoval. Relativně vysoká kvalifikace pracovní síly je jednou z příčin zájmu zahraničních investorů o investování v České republice. V polovině roku 2001 mělo z celkového počtu zaměstnaných 13,0 % plné vysokoškolské vzdělání, 35,7 % středoškolské s maturitou, 42,5 % střední odborné a jen 8,7 % základní vzdělání. V roce 2002 se ovšem míra nezaměstnanosti přiblížila 10 % a stává se velkým problémem české ekonomiky. V tomto roce vzrostl počet zaměstnaných osob v průmyslu (necelá třetina pracujících), ve školství, v obchodě, v pohostinství a ubytování, v dopravě a telekomunikacích, ve službách pro podniky. Poklesl ve veřejné správě a v ostatních veřejných a sociálních službách. Také v zemědělství je v současné době zaměstnáno jen 3,9 % pracujících a tento trend bude pravděpodobně pokračovat i v následujících letech. [1] 35

3 V roce 2003 dosáhla míra nezaměstnanosti 9,9 %, což znamená, že z ekonomicky aktivních se každý desátý uchází o práci na úřadu práce. K dosáhla míra nezaměstnanosti nejvyšší hodnoty 10,3 %. V březnu 2005 pokračoval pokles nezaměstnanosti. K činila míra registrované nezaměstnanosti 9,4 %, což je o 0,2 % méně než v únoru 2005 (březen ,5 %). Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o Vývoj nezaměstnanosti ve Slovenské republice Vývoj nezaměstnanosti v Slovenské republice má odlišný průběh než v České republice a nezaměstnanost je zde velkým sociálním i ekonomickým problémem. Situace na trhu práce je charakterizovaná poklesem zaměstnanosti, narůstáním regionálních rozdílů v míře evidované nezaměstnanosti, růstu podílu dlouhodobé nezaměstnanosti a také vysokým podílem mladých lidí bez práce. Narůstání nezaměstnanosti bylo průvodním jevem procesu transformace slovenské ekonomiky po roce Prudký nárůst nezaměstnanosti se poprvé projevil v roce Dosáhl úrovně 11,8 %. V průběhu let 1994 a 1995 nezaměstnanost klesala, přičemž byl zaznamenán mírný nárůst zaměstnanosti. Tab. 2: Míra nezaměstnanosti v SR Míra nezaměstnanosti (%) 12,7 11,3 16,2 18,6 19,2 18,5 17,4 18,1 Zdroj: Po roce 1993 byl v podnikové sféře dosahován růst produktivity snižováním zaměstnanosti. Pro zvýšenou nabídku pracovní síly na trhu práce nebyla vytvořena dostatečná poptávka. Svědčí o tom i nedostatek volných pracovních míst. Vývoj po roce 1998 se rapidně zhoršil. V roce 2001 se míra nezaměstnanosti vzrostla téměř na 20 %. Oproti roku 1998 to znamenalo nárůst téměř o 7 %. Tak velký počet nezaměstnaných přináší sebou mnoho problémů. Rozmohla se nelegální práce. Odhaduje se až 200 tisíc lidí pracujících na černo. Zvýšil se počet dlouhodobě nezaměstnaných. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných v roce 2001 dosáhl 50 %. Rok 2000 lze považovat za rok mírného růstu výkonnosti hospodářství. Avšak z hlediska zaměstnanosti to byl rok nesmírně těžký. V roce 2000 došlo na trhu práce ke změnám. Byl novelizován zákon o zaměstnanosti, což mělo za následek zpřísnění některých podmínek týkajících se vhodnosti nabízeného zaměstnání, možnosti pobírání podpory v nezaměstnanosti a snížila se maximální výška a doba pobírání podpory v nezaměstnanosti. Novela zákona o zaměstnanosti umožnila vytvářet pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané prostřednictvím veřejně prospěšných prací na základě účelové dotace ze státního rozpočtu. Nadále pokračoval pokles nabídky po pracovní síle. Průměrný počet nezaměstnaných za celou republiku dosáhl osob, což je v porovnání s rokem 1999 o osob více. V roce 2000 v hospodářství SR v průměru pracovalo osob. Zaměstnanost vzrostla jen v terciárním sektoru a to jen o 2,1 %. Pro vývoj na trhu práce v roce 2001 byl typický současný růst zaměstnanosti i nezaměstnanosti. Tento zdánlivý paradox byl vyvolaný velkým nárůstem počtu pracovních 36

4 sil na trhu práce. V roce 2001 byl v SR zaznamenán nejvyšší počet nezaměstnaných ( lidí). Situace v roce 2002 byla už značně odlišná. Zaměstnanost se zvýšila jen nepatrně (o 0,2 %), díky změně ve vývoji počtu pracovních sil nastal pokles míry nezaměstnanosti. Přestože míra nezaměstnanosti v průběhu roku meziročně klesla z 19,2 % (rok 2001) na 18,5 % (rok 2002), tak i nadále narůstal počet dlouhodobě nezaměstnaných (za první tři čtvrtletí meziročně stoupl počet osob nezaměstnaných déle než dva roky o 13,3 %). [3] V roce 2003 bylo evidováno 450 tisíc uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,1 %. Po dvouletém snižování míry nezaměstnanosti dochází v roce 2004 k opětovnému nárůstu. Počet nezaměstnaných se v porovnání s rokem 2003 zvýšil o 4,7 % na 480,7 tisíc osob. Míra nezaměstnanosti se v průměru za rok zvýšila o 0,7 % na 18,1 %. 2.3 Komparace nezaměstnanosti České republiky a Slovenské republiky Stejně jako v dalších transformujících se ekonomikách byla nezaměstnanost v Československu mezi lety 1948 až 1990 neznámým jevem. Formování trhu práce je bezprostředně spjato se zahájením procesu přechodu od socialistického plánovitého systému řízení ekonomiky k ekonomice tržní. Po zahájení reforem se situace na trhu práce v České republice, Slovenské republice a ve všech zemích centrálně plánované ekonomiky radikálně změnila. Začal fungovat trh práce, opustilo se od umělého udržování zaměstnanosti. Neefektivní a neperspektivní podniky stagnovaly, reorganizovaly se, některé zanikaly. V průběhu procesu privatizace nastupovaly do mnoha podniků zahraniční firmy, které propouštěly přebytečné zaměstnance, jako důsledek přezaměstnanosti. 20 Míra nezaměstnanosti v % ČR SR Pramen: Obr.1: Nezaměstnanost v ČR a SR v letech Česká republika představuje transformaci s nízkou nezaměstnaností, zatímco Slovensko připomíná vysokou mírou nezaměstnanosti ostatní transformující se ekonomiky. Nezaměstnanost se v obou republikách objevila na počátku roku 1990 s mírou 0,7 %, resp. 1,5 %. Během roku 1991 se však míry výrazně zvýšily a míra nezaměstnanosti v ČR byla čtyřikrát vyšší (4,1 %) a na Slovensku jedenáctkrát vyšší (11,7 %). Během roku 1992 míry nezaměstnanosti v obou republikách trvale klesaly až na 2,6 %, resp. 10,4 %. V roce 1993 míry nezaměstnanosti opět vzrostly. V letech 1994 a 1995 klesla nezaměstnanost v ČR pod 37

5 hranici 3 %. Na Slovensku pokračoval nárůst míry nezaměstnanosti, která přesáhla hranici 13 %. Od roku 1996 míry nezaměstnanosti v obou zemích opět rostly, rovnoměrnějším a větším tempem ve Slovenské republice. [6] ČR evidovala v roce 1999 míru nezaměstnanosti 9,4 %. V následujících dvou letech došlo ke snížení nezaměstnanosti pod hranici 9 %, avšak od roku 2002 se míra nezaměstnanosti pohybuje nad hranicí 9,5 %. V SR míra nezaměstnanosti v období let kulminovala. Důvody nárůstu míry nezaměstnanosti v tomto období se měnily. Zatímco v roce 1999 šlo převážně o pokles počtu pracujících (propouštění), v letech 2000 a 2001 byla zvýšená míra nezaměstnanosti způsobená především nárůstem počtu pracovních sil. Od roku 2002 se míra nezaměstnanosti v SR pohybuje pod hranicí 18,5 %. Koncem roku 2004 bylo v ČR a SR milion nezaměstnaných (550 tis. v ČR a 450 tis. v SR). Mezi oběma republikami existovaly v období let 1993 až 2004 v míře nezaměstnanosti významné rozdíly. Míry nezaměstnanosti na Slovensku byly ve sledovaném období vyšší a dále pak také vykazovaly rychlejší růst než v České republice. Tento jev byl způsoben především těmito třemi základními faktory: [5] 1. Česká republika v tomto období zaznamenala mnohem rychlejší nárůst sektoru drobného a středního podnikání než Slovenská republika. Tento sektor byl poměrně silný v oblasti pracovních sil a byl schopen absorbovat mnoho neumístěných pracovních sil. 2. Relativně značnými rozdíly ve struktuře průmyslového sektoru obou zmiňovaných republik. Slovenský průmysl byl silně koncentrován do zbrojních odvětví, zatímco český průmysl byl více diverzifikován. Proto byl také slovenský průmyslový sektor (a tedy celé Slovensko) zranitelnější v poptávce po práci. Vzhledem k tomu, že zaměstnanost v okrese byla mnohdy závislá na jediném průmyslovém odvětví či jediném průmyslovém podniku, byla nezaměstnanost v těchto okresech silně ovlivněna změnami v poptávce po zboží a službách produkovaných tímto odvětvím či podnikem. 3. Zeměpisná poloha obou zemí. Česká republika má velkou výhodu, že je umístěna v těsné blízkosti hranic EU, což nabízí množství příležitostí. Jedná se zejména o potencionálně lepší podmínky pro vzájemný obchod s těmito zeměmi. Dále je zde možnost především obyvatelstva žijícího v příhraničních oblastech, aby dojížděli za prací do těchto zemí. Velký význam měla také skutečnost, že Česká republika byla vítaným cílem zahraničních turistů, což s sebou dále neslo možnost lepšího rozvoje podnikání v oblasti cestovního ruchu a služeb, což se samozřejmě také dále promítalo do úrovně zaměstnanosti. V neposlední řadě to byla také blízkost a atraktivita České republiky pro zahraniční investory a firmy. 3 Politika zaměstnanosti České republiky a Slovenské republiky 3.1 Politika zaměstnanosti Politiku zaměstnanosti lze vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil. Je zpravidla výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Považuje se za součást hospodářské politiky vlády a má důležité místo při harmonizaci nabídky a poptávky na trhu práce. 38

6 Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice i na Slovensku vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) je základním nástrojem pro boj s nezaměstnaností. Jejím prostřednictvím mohou úřady práce pomoci uchazečům o zaměstnání při hledání nové práce. Do APZ patří například rekvalifikace, individuální přístupy k nezaměstnaným, projekty určené nejhůře zaměstnatelným skupinám uchazečů (rodiče po mateřské a rodičovské dovolené, lidé s nedokončeným vzděláním, lidé nad 50 let, lidé se zdravotním postižením, příslušníci národnostních menšin apod.). Prostřednictvím APZ stát podporuje firmy, které zaměstnávají uchazeče z problematických skupin, absolventy nebo vytvářejí pracovní místa v regionech s nejvyšší nezaměstnaností. Kromě sociálně psychologických efektů má aktivní politika zaměstnanosti také kladné ekonomické dopady na státní rozpočet. Výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na pasivní politiku (především u mladých lidí) a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nové práce, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory ve výdajích státu za zdravotní pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce znamená i vyšší koupěschopnost těchto lidí, což má další kladný vliv na státní rozpočet. Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany dočasně nezaměstnané vyplácením podpor v nezaměstnanosti, případně poskytuje možnost dřívějšího odchodu do důchodu. K výdajům na pasivní formy politiky zaměstnanosti lze počítat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti, stimulace předčasného odchodu do důchodu, případně stimulace nižší zaměstnanosti žen. 3.2 Politika zaměstnanosti v České republice Dne 1. října 2004 nabyl účinnosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon nově umožňuje například vytváření cílených programů, které povedou ke zvýšení zaměstnanosti především rizikových skupin uchazečů, a to jak na celostátní, tak i na regionální úrovni. Nástroje, jimiž je realizována APZ, jsou zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. 39

7 Tab. 3: Výdaje na státní politiku zaměstnanosti v ČR Celkové výdaje Aktivní politika zaměstnanosti (v tis. Kč) tj. % Pasivní politika zaměstnanosti (v tis. Kč) tj. % , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , i , ,6 Pramen: i předpokládané výdaje Z výše uvedené tabulky vyplývá, že objem prostředků vydaných na aktivní politiku zaměstnanosti až do roku 1997 trvale klesal ve prospěch pasivní politiky zaměstnanosti. Nárůst prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, který byl poprvé zaznamenán v roce 1998, pokračuje s výjimkou roku 2002 až do současnosti. Z toho největší nárůst výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byl zaznamenán v letech 1999 a Rok 2001 je zajímavý tím, že i přes pokles celkových výdajů na politiku zaměstnanosti v ČR se objem prostředků vydaných na aktivní politiku zaměstnanosti zvýšil (o tis. Kč). Znamená to, že se v tomto roce výrazně snížily prostředky plynoucí na pasivní politiku zaměstnanosti. Z toho jevu je patrné, že se vláda ČR snaží v posledních letech navyšovat prostředky vydávané na aktivní politiku zaměstnanosti a tím zlepšit situaci na trhu práce. 3.3 Podpora v nezaměstnanosti v České republice Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který: vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, které zakládají povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti, 40

8 ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Výše podpory se stanoví na základě: průměrného čistého měsíčního výdělku, dosaženého v posledním zaměstnání, z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných, z částky životního minima 2, platného pro jednotlivce staršího 26 let ke dni vzniku nároku na hmotné zabezpečení. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 2,5 násobek částky životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let věku ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti, takže k datu činí maximální výše podpory v nezaměstnanosti Kč. Lidé, kteří pobírají podporu v nezaměstnanosti, mají možnost si přivydělat. A to maximálně do výše poloviny minimální mzdy (v roce 2005 se jedná o Kč), maximálně 20 hodin týdně. Možnost přivydělat si k podpoře v nezaměstnanosti je ve světě zcela běžná věc. Jedná se skutečně jen o přivýdělek, protože s částkou maximálně Kč je velmi těžké vyjít. Důležitý je také fakt, že takto si lidé zachovají určité pracovní návyky a neztratí chuť pracovat. Tím, že své příjmy legalizují, se omezí práce na černo a tato skutečnost se pozitivně promítne i do oblasti daní a pojištění. 3.4 Politika zaměstnanosti ve Slovenské republice Zákon o službách zaměstnanosti s účinností od vytváří podmínky a právní rámec pro poskytování příspěvků na následující aktivní opatření na trhu práce: vzdělávání pro trh práce uchazeče o zaměstnání, vzdělávání a příprava pro trh práce zaměstnance, příspěvek na samostatnou výdělečnou činnost, příspěvek na zaměstnání znevýhodněných uchazečů o zaměstnání, příspěvek na výkon absolventské praxe, příspěvek na stěhování za prací, příspěvek na činnost pracovního asistenta, příspěvek na úhradu nákladů na dopravu zaměstnanců. Výška příspěvků a délka jejich poskytování na jednotlivé nástroje není ve všech okresech Slovenské republiky stejná, ale je závislá na příslušnosti okresu k typu regionu, z hlediska podílu hrubého domácího produktu na obyvatele na hodnotě HDP na obyvatele Evropské unie v průměru za poslední tři roky. Taktéž je závislá na výšce průměrné míry evidované nezaměstnanosti v daném okrese v porovnání s celoslovenskou průměrnou mírou nezaměstnanosti za předcházející kalendářní rok. Důležitým faktorem pro uplatnění konkrétního nástroje je i délka vedení uchazeče o zaměstnání v evidenci. 2 Životní minimum je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Do systému státní sociální ochrany bylo zavedeno zákonem č. 463/1991 Sb., o životním minimu, koncem roku V roce 2004 činí životní minimum v České republice Kč, životní minimum ve Slovenské republice v roce 2004 činí Sk, tj Kč). 41

9 3.5 Podpora v nezaměstnanosti v Slovenské republice Evidovanému nezaměstnanému vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, jestliže platil příspěvek na pojištění v nezaměstnanosti nejméně 24 měsíců v posledních třech letech před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti, se stejně jako v ČR, stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 % a po zbývající dobu 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním zaměstnání. Poskytuje se evidovanému nezaměstnanému v závislosti na celkovém období placení příspěvku na pojištění v nezaměstnanosti. Platil-li uchazeč o zaměstnání příspěvek na pojištění v nezaměstnanosti kratší dobu než 15 let, je poskytována podpora po dobu šesti měsíců. Nad 15 let po dobu devíti měsíců.[8] V roce 2004 byla maximální výše podpory Sk na měsíc (tj Kč) 3. Průměrná výše podpory činila Sk (tj Kč). V průměru měsíčně pobíralo podporu v nezaměstnanosti osob, což na celkovém počtu evidovaných nezaměstnaných činí 21,7 %. Závěr K podstatným změnám podmínek hospodářského vývoje pro celou Českou republiku došlo počátkem roku 1993, kdy byl vytvořen samostatný český stát s oddělenou ekonomikou a s měnovou odlukou od Slovenské republiky. V první polovině 90. let činila nezaměstnanost v České republice v průměru 4,3 %. Jedním z vysvětlení tak nízké míry nezaměstnanosti má i skutečnost, že odliv přebytečných osob z průmyslového sektoru zachytil dynamicky se rozvíjející sektor služeb spolu se státní administrativou. Ve druhé polovině 90. let však v České republice došlo k masivnímu odlivu zahraničních investorů. Hospodářská situace České republiky byla v tomto období charakterizována růstem zadluženosti a snižováním konkurenceschopnosti. Snížení výkonnosti české ekonomiky ve druhé polovině 90. let se začalo stále výrazněji projevovat ve formě kvantitativních i kvalitativních změn na trhu práce. Došlo k plošnému růstu nezaměstnanosti na celém území České republiky. Zároveň rostly diference mezi okresy s nejvyšší a nejnižší mírou nezaměstnanosti vykazovanou úřady práce. V řadě regionů postižených vysokou, zpravidla dvoucifernou mírou nezaměstnanosti rostly její přírůstky rychleji, než činilo průměrné tempo růstu nezaměstnanosti za Českou republiku celkem.[5] Státní politika zaměstnanosti byla orientována prioritně na řešení vznikající nezaměstnanosti a jejích důsledků a nikoli - jak bylo třeba - na prevenci růstu nebo akceleraci nezaměstnanosti. Za hlavní výhodu České republiky na trhu práce je považována kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla. Vzhledem k tomu, že se současné trhy práce vyvíjely velmi rychlým tempem a roste složitost práce, je třeba stále zvyšovat kvalifikaci a rozvíjet přizpůsobivost pracovní síly. Na nové požadavky na trhu práce musí reagovat i vzdělávací systém, který musí připravovat na celoživotní zaměstnatelnost. Hlavní příčinou nezaměstnanosti ve Slovenské republice je pokles dynamiky růstu a následný úpadek slovenského hospodářství. Současná situace na trhu práce je poznamenaná nerovnováhou. Ta má frikční charakter jen minimálně, velká část má charakter nepravé cyklické a částečně i strukturální a sezónní nezaměstnanosti. Nízká výkonnost slovenské 3 Přepočteno podle aktuálního kurzu: 1 Sk = 0,76 Kč. 42

10 ekonomiky a slabá konkurenceschopnost slovenských výrobků jen rozšiřuje řady nezaměstnaných. Životní úroveň obyvatel Slovenska v průběhu společenské transformace je spojená s mnohými negativními dopady na materiální a duchovní oblasti života jednotlivců. Charakteristickým znakem transformačního procesu je vysoká míra nezaměstnanosti s formováním sociální skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Jen malá část relativně vysokého ekonomického růstu, dosáhnutého po roce 1993, se transformovala do zvýšení poptávky na trhu práce a tím i do vzniku dodatečné zaměstnanosti. Vývoj zaměstnanosti ve Slovenské republice je zároveň ovlivněn nedostatečnou vazbou mezi školským systémem a trhem práce, nízkou mobilitou pracovní síly, nízkou tvorbou pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v České republice i na Slovensku je v současné době vysoká zejména u žen, osob s nízkou kvalifikací, u absolventů škol a stále více i u starších pracovníků. Nezaměstnanost osob se základním vzděláním je trvale vysoká a vzrůstá, což je důsledkem rostoucí poptávky po kvalifikované pracovní síle. Podíl osob, které se přemísťují z registru nezaměstnaných do pracovního poměru se v minulých letech snižoval a spolu s poměrně příznivými podmínkami pro předčasný odchod do důchodu to vedlo k tomu, že mnohé osoby, a to zejména osoby se sníženou pracovní schopností, opustily trh práce. Od roku 2004 jsou zavedeny v České republice i na Slovensku další nové nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které přispějí k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání. Kromě stávajících nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti (rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program) je zaveden nově příspěvek na dopravu zaměstnanců, příspěvek na zapracování a překlenovací příspěvek. Literatura 1. AUTORSKÝ KOLEKTIV REDAKTORŮ HN A EKONOMA A EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI. Ročenka HN vyd. Praha, AUTORSKÝ KOLEKTIV REDAKTORŮ HN A EKONOMA A EXTERNÍ SPOLUPRACOVNÍCI. Ročenka HN vyd. Praha, OKÁLI, I. Hospodárský vývoj Slovenska v roku In Ekonomický časopis. č. 3, roč. 51, s PAVLIŠTÍKOVÁ, P. Komparace nezaměstnanosti v České republice a Slovenské republice: bakalářská práce. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, s. 5. SPĚVÁČEK, V. A KOL. Transformace české ekonomiky: politické, ekonomické a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: Linde s. r. o., str. ISBN ŠVEJNAR, J. Česká republika a ekonomická transformace ve střední a východní Evropě. 1. vyd. Praha: Academia, Praha, str. ISBN Český statistický úřad 8. Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny S 9. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 10. Ministerstvo zahraničních věcí ČR 11. Slovenský statistický úřad 12. Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny 13. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Kontaktní adresa: Ing. Liběna Černohorská, Ph.D. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomie Studentská 84, Pardubice tel

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Leden 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

1.3. Mzdová konvergence

1.3. Mzdová konvergence 1.3. Mzdová konvergence Průměrné hodinové náklady práce, definované jako celkové pracovní náklady v eurech dělené počtem odpracovaných hodin, mohou být srovnatelnou bází, pomocí níž je možné zhruba porovnat,

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Říjen 2012 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011

Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Politika zaměstnanosti České republiky v letech 2004 až 2011 Teoretický úvod Politika zaměstnanosti je jedním z nejdůležitějších segmentů každého vyspělého státu. V České republice je upravena především

Více

Sociální politika. Březen 2012

Sociální politika. Březen 2012 Sociální politika Březen 2012 V oblasti sociální politiky máme Systém státní sociální podpory Dávky vyplácí úřady práce Státní politiku zaměstnanosti Dávky vyplácí úřady práce Systém sociálního zabezpečení

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červenec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Březen 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012

NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 NÁVRH NA ÚPRAVU MINIMÁLNÍ MZDY od 1. ledna 2012 Vláda má podle zákoníku práce možnost stanovit nařízením vlády výši základní sazby minimální mzdya dalších jejích sazeb odstupňovaných podle míry vlivů omezujících

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Duben 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Brně Měsíční statistická zpráva listopad 2015 Zpracovali: Mgr. Petr Jirásek RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Srpen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE

ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE ANALÝZA ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI VYBRANÝCH SKUPIN POPULACE V DOBĚ EKONOMICKÉ KRIZE Martina Miskolczi Jitka Langhamrová Abstrakt Vliv ekonomické krize se projevuje i na trhu práce, v úrovni zaměstnanosti

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR)

X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) X. HOSPODAŘENÍ STÁTNÍHO ROZPOČTU A ROZPOČTŮ ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ (zpracovalo MF ČR) A. Hospodaření státního rozpočtu 20 Celkové příjmy státního rozpočtu za 1. pololetí roku 2007 ve výši 483,3 mld.

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR

DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V ČR Tomáš Löster, Jana Langhamrová Abstrakt Nezaměstnanost je jedním ze základních ukazatelů, které hodnotí ekonomiku. Nejen z tohoto důvodu je nezaměstnanosti a její míře věnována

Více

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti

6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti 6.4.1. Nástroje 1 aktivní politiky zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti napomáhá sociální průchodnosti ekonomické reformy, strukturálním změnám zaměstnanosti, sociálně-ekonomickému rozvoji v regionech,

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva leden 2017 Zpracoval: Mgr. Martina Štorová RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti v

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji 4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Leden 2016 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 31. 1. 2016

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ

Více

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti Nárok na podporu v nezaměstnanosti Dnes se v rámci rubriky personalistický rádce podíváme na zoubek podpoře v nezaměstnanosti. Jedná se o téma poměrně ožehavé, nicméně věříme, že se Vám s našimi informacemi

Více

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce ZEMĚDĚLSTVÍ. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: ZEMĚDĚLSTVÍ Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově

Více

Navrhované změny na pracovním trhu

Navrhované změny na pracovním trhu Navrhované změny na pracovním trhu v souvislosti s novelami zákona o zaměstnanosti a dalších zákonů RNDr. Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 6. března 2008 Motto navrhovaných změn: Ten, kdo pracuje,

Více

Trh práce v Plzeňském kraji

Trh práce v Plzeňském kraji Trh práce v Plzeňském kraji Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s. Ing. Pavel Beneš Mgr. Martina Robotková Září 2011 Obsah: Úvod... 3 1. Postavení Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010

Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 OBSAH Údaje o počtech a platové úrovni zaměstnanců RgŠ územních samosprávných celků za I. pololetí 2010 Strana 1. Úvod 2 2. Souhrnné výsledky dosažené v oblasti mzdové regulace RgŠ ÚSC v I. pololetí 2010

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje..

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova Státní rozpočet sestavuje.. OPAKOVÁNÍ A 1. Státní rozpočet sestavuje.. 2. Hlavní zdroj příjmové části státního rozpočtu představují... 3. Napiš tři složky výdajové části státního rozpočtu: 4. Pojmenuj rozpočet: příjmová část je vyšší

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1 16.6.2003 Hospodářské výsledky vybraných zdravotnických zařízení Středočeského kraje

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červen 2016 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 30. 6. 2016

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

4. Pracovní síly v zemědělství

4. Pracovní síly v zemědělství 4. Pracovní síly v zemědělství Stálí pracovníci V roce 2007 pracovalo v zemědělství celkem 243 179 osob bez ohledu na druh pracovního poměru k zaměstnavateli (tj. včetně nepravidelně zaměstnaných pracovníků,

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červen 2014 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 30. 6. 2014

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového

Více

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013

Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 Stručné shrnutí Informační datová svodka Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1. 4. čtvrtletí 2013 je analytickým výstupem ze čtvrtletních výkazů o

Více

3.3. Trh práce. Trend poklesu míry ekonomické aktivity se v roce 2005 mírně obrátil

3.3. Trh práce. Trend poklesu míry ekonomické aktivity se v roce 2005 mírně obrátil 3.3. Trh práce Tato kapitola se zaměřuje nejprve na obecné tendence na trhu práce a jejich příčiny. Dále je analyzována časová struktura a závěrem je poskytnuto mezinárodní srovnání. Obecná míra 12 byla

Více

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením

Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením Co dělat při dlouhodobé nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením 1. Co je dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je nezaměstnanost je taková, která trvá déle než jeden rok. Tak je statisticky

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červen 2015 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 30. 6. 2015

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl.m. Prahu. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl.m. Prahu. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka pro hl.m. Prahu Měsíční statistická zpráva 06/2014 Zpracovala: Ing. Hana Václavíková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha Informace o nezaměstnanosti v Praze k 30.6.2014

Více

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise

This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF. Action 6.3.3. FREE - From Research to Enterprise Action 6.3.3 FREE - From Research to Enterprise No. 1CE028P1 STUDIE PROVEDITELNOSTI č. 2 1 Název: Analýza lidských zdrojů: Podnikatelský inkubátor a Centrum transferu technologie při nově budovaném Technoparku

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Duben 2014 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 30. 4. 2014

Více

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj

Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Úřad práce České republiky krajská pobočka v Příbrami Měsíční statistická zpráva Středočeský kraj Březen 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2014 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 4 Analytikův občasník PROSINEC 2006 O BSAH: TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH

Více

Úvod obecný popis škol

Úvod obecný popis škol OBECNÁ PROBLEMATIKA MŠ Úvod obecný popis škol Předškolní výchova, která je v České republice zajišťována především mateřskými školami, má dlouholetou tradici spojenou s vývojem zaměstnanosti žen. Pro předškolní

Více

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Nezaměstnanost. Ing. Ježková Eva Ekonomika Nezaměstnanost Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost.. III/2

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 01.01.2017 Vývoj mezd zaměstnanců - 4. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261179

Více

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. pololetí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. pololetí 2011 vzrostla hrubá měsíční

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Podíl kraje na objemu HDP se mírně snížil Dynamika růstu hrubého domácího produktu (HDP) v kraji byla do roku 2008 stejná jako na úrovni ČR, v průměru 6,6 % ročně. K zásadnímu

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC.

ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC. ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ NEZAMĚSTNANOSTI V ČESKÉ REPUBLICE # ANALYSIS OF CHOSEN UNEMPLOYMENT S INDICATORS IN CZECH REPUBLIC ŘEHOŘ, Petr Abstract In Czech Republic exist large interregional differences

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce okres Plzeň - město Červenec 2015 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky K 31. 7.

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Graf 2.1 Pracovní síla (tis. osob) a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (tis. osob) v Ústeckém kraji. v tisících osob

Graf 2.1 Pracovní síla (tis. osob) a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (tis. osob) v Ústeckém kraji. v tisících osob . Sociální vývoj V kategorii pracovní síly klesaly zaměstnaní při současném nárůstu nezaměstnaných Ekonomicky aktivní obyvatelstvo, tvořící pracovní sílu, jsou osoby patnáctileté a starší, které splňují

Více