Zájezd za varhanami. Roník , íslo 4 listopad

Transkript

1 Kde se shromažujeme ke slavení mešní liturgie? V kostele, stavb zasvcené modlitb a bohoslužb. Kde se koná sted liturgie, pedítání slova Božího s výkladem a zpítomnní obti Ježíše Krista a smlouvy nové a vné? Na ambonu a oltái, jen tomuto zasvcených. Jaké používáme pro Kristovo tlo a krev nádoby? Zlatou misku a kalich, pouze tomuto zasvcené. Jaké má knz pi bohoslužb obleení? Liturgická roucha, pouze tomuto zasvcená. Jakými zpvy, jakými nástroji slavíme liturgii???? o. Karel Zájezd za varhanami Roník , íslo 4 listopad V sobotu 22. kvtna se sešla nepoetná skupinka nadšenc ped kostelem sv. Jana Ktitele ve Velké Bíteši. Tam totiž zaal letošní zájezd za varhanami. Tentokrát se nejelo objednaným autobusem, ale každý zájemce se musel dopravit vlastním vozidlem. Dvodem byl malý zájem (asi 15 úastník). Na kostelním kru nás ekal nový nástroj od Bohumila Žloutka, který postavil do skín varhan Františka Svítila z roku Jedná se o varhany mechanické se zásuvkovými vzdušnicemi. Mají dva manuály a 19 rejstík. O varhanách nám podal zasvcený výklad prof. J. Sehnal a mistrn pedvedl David Postránecký. Myslím, že je to celkem zdailý nástroj. Škoda, že jsme museli kostel brzy opustit, protože se v kostele mla konat svatba. Jaké bylo naše pekvapení, když místo svateban do kostela pinesli rakev! Za doprovodu smutení dechovky jsme odjíždli smrem k Námšti nad Oslavou. V knihovn místního zámku se nachází positiv od Antona Preisingera z Freistadtu z roku 1748, který byl pvodn ve špitální kapli sv. Anny. Byl restaurován v roce 2009 firmou Kánský- Brachtl, má 4 rejstíky. Tam nám opt podal výklad a varhany pedvedl J. Sehnal. Posilnni obdem ze zámecké restaurace jsme odjíždli do Netína, kde na nás mly ekat rozestavné varhany. Bohužel na nás ale nikdo neekal s klíi od kostela. Když už to vypadalo beznadjn, zjevil se náhle místní varhaník a konen jsme mohli dovnit. A nelitovali jsme. I když jsou varhany rozestavné (hotový je jen z ásti positiv v zábradlí kru), velmi mile nás pekvapily svým zvukem. Varhany staví firma Attentus Qualitatis z Kuimi. Od

2 zaínající neznámé firmy jsme tak dobrou práci neekali. A už nás ekala poslední zastávka našeho zájezdu návštva dílny varhanáe Dalibora Michka ve Studénkách u Jihlavy. Pan Michek nás velmi vlídn pijal, pedvádl výsledky svého umní a ochotn odpovídal na všechny naše dotazy. Vnuje se hlavn restaurování starších nástroj. Mimo jiné opravuje i píšaly z barokních varhan v Doubravníku. Na závr nás ješt pohostil kávou a ukázal fotky svých prací. Pak už byl nejvyšší as se rozlouit a ujíždt dom. Zájezd se opravdu vydail zvlášt díky panu prof. Sehnalovi, který vše perfektn naplánoval a zorganizoval. Škoda, že bylo tak málo zájemc. Proto píští rok urit jete! Jií Pohl Jednodenní školení v Hustopeích V sobotu 16. íjna se uskutenilo v Hustopeích u Brna školení pro varhaníky a vedoucí chrámových sbor vedené sdružením MUSICA SACRA. Na dopolední zdokonalování, které zastešoval hustopeský dkan P. Pavel Kafka, se sjelo 45 mladých talentovaných hudebník a tyi knží, pro které není duchovní hudba jen povinnost, ale pedevším velké hobby. Úastníci školení v pednáškovém sálu areálu hustopeského kostela Úvodní pednáška PhDr. Williho Türka na téma Zpv a hudba vánoního okruhu liturgického roku zapojila pítomné varhaníky do debaty, v níž neváhali ostatním sdlit, jak je to s hudbou práv v jejich farnosti. K zakoupení byly publikace pro varhaníky. Celou pednášku doploval brnnský organolog Mgr. 2

3 Ondej Múka nácvikem tyhlasých adventních a vánoních písní a žalm. K úžasu vtšiny zúastnných v sále vznikl bhem krátké chvíle doslova varhanický smíšený sbor, jak pronesl jeden z pítomných knží, otec Josef Malík, který potšil varhaníky pi bohoslužb slova pohádkovým kázáním ze života. Školení oficiáln zakonila bohoslužba. Závrené bohoslužb slova pedsedal mons. Fišer, vpravo P. Kohoutek, vlevo jáhen Dr. Türk Kdo však nepospíchal a zajímal se o hustopeské varhany, zaposlouchal se na kru hustopeského kostela do povídání a varhanní hry Mgr. Ondeje Múky. A kdo chtl, sml si na varhany i zahrát. Pavla Toncrová Setkání v Hustopeích aneb pipravme se na Advent a Vánoce V sobotu 16. íjna se v zázemí pednáškového sálu pod hustopeským kostelem sešlo na tyicet varhaník, sbormistr a dalších zájemc o liturgickou hudbu, jejichž spoleným cílem bylo naerpat nové podnty k píprav adventních a vánoních bohoslužeb ve svých farnostech. Pednášející PhDr. Willi Türk uvedl základní liturgická východiska adventní doby a upozornil na nkolik mén známých adventních písní, které však obsahem svého textu povaze první ásti Adventu velmi dobe vyhovují (nap. JK 129). Výklad byl vhodn doplován nácvikem písní i sborových vícehlas, kterého se zhostil Mgr. Ondej Múka. Po krátké pestávce na obd následovala spolená 3

4 bohoslužba slova v místní kapli vedená mons. Václavem Fišerem. V kázání, které pronesl P. Josef Malík, si úastníci setkání mohli uvdomit závažnost své služby a pijali do ní potebné povzbuzení. Bhem celého dne byly k prohlédnutí i zakoupení jednotlivé notové publikace sdružení Musica sacra. 4 V kapli hustopeského kostela pi závrené bohoslužb Domnívám se, že se celé setkání vydailo a každý si v nm mohl najít nco k vlastnímu obohacení. Oceuji individuální pístup pednášecích i možnost diskuse a dotaz ze strany jednotlivých úastník. Podkování patí také nkolika knžím, kteí svou úastí na setkání povzbudili varhaníky k lepší komunikaci a spolupráci s jejich pastýi. Ocenní zaslouží i poctivá píprava lektor, vhodn nastavená úrove teoretických i praktických ástí setkání a dobré organizaní zázemí, které obtav zajistila sekretáka sdružení Svatava Holíková. Nyní zbývá jen si pát, aby varhaníci a sbormisti získanými vdomostmi a dovednostmi sloužili v našich farnostech k vtší cti a chvále Boží. A také, aby lid Boží, leckdy pohodlný a spokojený s málem, chtl pijmout nové a krásné, které mu bude nabídnuto. Václav Veee Seminá Musica sacra, quo vadis? Pedagogická fakulta Katolické univerzity v Ružomberoku uspoádala 12. íjna 2010 seminá o problémech chrámových hudebník na Slovensku

5 s názvem Kam kráíš, posvátná hudbo? Seminá probhl za pedsednictví docenta ThDr. Rastislava Adamka PhD. v zasedacím sále rektorátu univerzity. Krom šesti referent bylo pítomno kolem dvaceti studentek a student. Jako první promluvil profesor z katolické univerzity v Lublinu Ireneusz Pawlak. Poukázal na to, že funkce kantora byla v církvi až do 19. století oddlená od funkce varhaníka. Zatím co kantor ml na starosti zpv a výchovu zpvák, varhaník, který vstoupil do liturgie až v 15. století, byl odpovdný za varhany a v širším smyslu slova za instrumentální hudbu. Spojení obou funkcí do jedné osoby v 19. století bylo ke škod liturgie. Profesor Pawlak dále zdraznil, že funkce kantora je pro liturgii dležitjší než funkce varhaníka, a proto mají v Polsku zvláštní školu pro výchovu kantor. Po nm vystoupil podepsaný, který seznámil úastníky s historií a prací naší jednoty Musica sacra a s její vydavatelskou inností. Poukázal na negativní i pozitivní zkušenosti. Jeho referát byl pijat s mimoádným zájmem a další eníci se k nmu vraceli. Profesor Ján Vladimír Michalko z bratislavské AMU promluvil za evangelické hudebníky. Ukázalo se, že slovenští evangelíci mají s hudbou podobné problémy jako katolíci. Také oni mli ve svých adách za komunismu jen jednoho kvalifikovaného varhaníka. Dlouho byl nepekonatelným problémem kancionál Tanovského z roku 1636, který byl vlastn ve staroeštin a mladí lidé mu nerozumli. Teprve roku 1995 vyšel proti vedení církve vybojovaný kancionál v moderní slovenštin. Staí kantoi umírají a pokrauje pokles zájmu o chrámovou hudbu jak mezi mladou generací, tak ve vedení církve. Referát sekretáe Slovenské biskupské konference Antona Ziolkovského o financování varhaník byl pouze peten. Byla v nm navržena tyi konkrétní ešení varhanických plat, ale realizace bude možná až po odluce církve od státu a po odsouhlasení tvrtého bodu smlouvy státu s Vatikánem, který se týká ekonomické stránky církve. Dr. Rastislav Podpera z pedagogické fakulty KA seznámil pítomné s výsledky svého statistického výzkumu stavu katolických varhaník na Slovensku. Z jeho výsledk vybíráme jen nkteré. 29% kostel nemá varhaníka. Žalmistu nemá 60% kostel. Výbr písní provádí v 81% varhaník. 42% varhaník studovalo ZUŠ, 37% varhaník jsou samouci. Chrámové sbory má 71% kostel. Ty dávají pednost Taizé (30%), gospelu (26%), klasické polyfonii (27%), figurální hudb stol. (15%). Nejmén se do liturgického zpvu zapojují mladí lidé. Pozitivn se na úrovni liturgické hudby projevuje úast na kurzech v Terchové, poádaných od roku Mají podobnou nápl jako naše dkanátní kurzy, trvají však jen pt až šest dní a úastní se jich 22 až 40 osob. Na otázku, kolik aktivních vících je na Slovensku, jsem dostal rozpaitou odpov: asi 30%. 5

6 Závrený referát MgA. Stanislava Šurina z pedagogické fakulty KA srovnával rozdílné požadavky na kvalifikaci kostelních varhaník a s tím související rozdílné sociální postavení varhaník v Nmecku a na Slovensku. Negativní hodnocení Slovenska vysvtloval pedevším podcenním role laik v církvi a podcenním funkce hudby v liturgii. I když stát dotuje na hudebních školách výuku pedmt potebných pro církve, absolvent ubývá, protože pro n nejsou systemizovaná místa. Proto na Slovensku není tak dležitá otázka penz jako spíše otázka pochopení. Systemizovaná hudební místa by mla být alespo pi katedrálách, kterých je na Slovensku devt. V diskusích zaznlo hodn kritických posteh i návrh na zlepšení situace. Celý seminá probíhal v oteveném, pátelském duchu i se smyslem pro humor. Sborník referát ze semináe má být pedán s memorandem slovenským biskupm. Jií Sehnal Universa laus V prvním poprázdninovém ísle se ohlédnu za uplynulým letošním mezinárodním kongresem Universa laus, který se konal v posledním srpnovém týdnu ( ) v nmeckém Hirchhundemu. Tato vcelku nepatrná víska leží nedaleko Kolína nad Rýnem v malebné kopcovité krajin. Letošní téma bylo " Být a stávat se církví: mladí lidé, liturgie a hudba." Setkalo se nás na 40 úastník z Anglie, Belgie, Francie, Holandska, Itálie, Malty, Nmecka, Rakouska, Ruska, ze Slovenska, Španlska, Švýcarska. Pestrá smsice chrámových hudebník (zpvák, varhaník, dirigent), skladatel, muzikolog, teolog, knží, pastorálních asistent, pedagog na konzervatoích a univerzitách, len diecézních liturgických komisí a pracovník kesanských hudebních médií. Hovoilo se zde tedy eskoslovensky, italsky, anglicky, nmecky a francouzsky, dokonce i tu ruštinu mohl lovk oprášit. Kongres probíhal podle osvdeného schématu z minulých let, kdy základ tvoí ti hlavní pednášky vždy jedna denn, na n navazující diskuse v jazykových skupinách a následná spolená hodnocení slyšeného. Oproti minulému roku bylo letos daleko lepší zalenní praktických workshop a pedstavování pimeného množství kompozic a ukázek chrámové hudební praxe v rzných zemích do hlavního programu. Spolené mše a modlitby patily i tentokrát ke kmenovým bodm každého dne. Jako první zaznla pednáška vysokoškolského profesora Tonyho Santa (Hull, Velká Británie), který poutav hovoil a pibližoval technický svt souasných mladých, jeho vymoženosti, zázraky i úskalí, velmi pokrokové technologie i slepé uliky vývoje informatiky v souvislosti s lidskou pirozeností. 6

7 Martin J. M. Hoondert (Tilburg, Holandsko) hovoil o problematice mladé tvorby v jeho rodné zemi. Svou pednášku doprovodil velmi dobe zpracovanými nahrávkami soudobé liturgické hudby mladých. Ve tvrtek dopoledne pedstoupil jako poslední se svým referátem (tedy ne pednáškou) prof. Rudolf Pacik. Velmi zajímav nastínil situaci práv vznikajícího nového spoleného zpvníku nmecky mluvících zemí Evropy Švýcarska, Rakouska a Nmecka. Do tisku by ml jít zejm v roce O nm se v nkterém z dalších ísel Zpravodaje rozepíšu podrobnji i kvli situaci u nás a nejrznjších úvahách o podob našeho Kancionálu druhé generace, které napadají jist mnohé z nás. Stejn jako o nmeckém zpvníku se také v píštích íslech dozvíte podrobné závry z tohoto kongresu adresované tvorb mladých a nástinu jejího dalšího vývoje. Ondej Múka K osmdesátinám Otto Nováka V letošním roce oslavil osmdesáté narozeniny znamenitý varhaník, mistr improvizace a pitom velmi skromný pan Otto Novák. Narodil se jako druhorozený syn Evženu a Ann Novákovým 2. bezna 1930 v Praze. Od útlého dtství sedával na klín mamince, když uila hrát na klavír jeho o osm let staršího bratra Evžena. Pi tom si také zatoužil osvojit dovednost klavírní hry. To mu bylo sedm let. Pozdji zaal chodit do tlovýchovné jednoty Sokol na Malé Stran, kde hrávala na klavír uitelka hudby paní Stakovská. By zde znly pouze skladby vhodné ke cviení, tzn. rzné pochody apod., byl hudbou zaujat natolik, že se stal jejím žákem. Životním nástrojem Otto Nováka však neml být klavír, ale varhany. K prvnímu setkání s královským nástrojem došlo v rámci lyžaské dovolené s rodii v Rokytnici v Orlických horách. Tehdy mladiký Otto navštívil u píležitosti Hromnic slavnostní bohoslužbu v místním kostele. Byl varhanami tak nadšen, že uprosil maminku, aby mohl zstat i na druhou mši. K prvnímu hraní na královský nástroj došlo v redemptoristickém kostele v Plzni poté, co místní varhanice vidla toužebný výraz v jeho tvái. V roce 1940 se rodina Novákova pesthovala z Malé Strany do Podskalí zde u svatého Jana na Skalce došlo k dalším kontaktm s královským nástrojem. Varhanní hru zaal Otto Novák studovat za II. svtové války u Ladislava Mátla ( 1. záí 1986), který psobil pi kostele Nejsvtjší Trojice v Praze- Podskalí. Dva roky studia varhanní hry u prof. Mátla byly Otto Novákovi bezesporu dobrým vkladem do zaátku. Coby student Masarykova gymnázia zaal Otto Novák chodit ke sv. Ignáci do mariánské družiny, což bylo laické sdružení, ve kterém se pod vedením knze osobitým zpsobem uctívala Panna Maria. Takových sdružení bylo 7

8 nkolik pro muže, ženy, dti, ministranty etc. Otto Novák hrával pi pobožnostech, které se realizovaly v kapli sv. Ignáce. Jeho talentu si všiml místní regenschori absolvent pražské konzervatoe a brnnské varhanické školy Jan Hluchá ( ), který ho zasvtil do taj varhan. Dnes s odstupem asu víme, že kostel sv. Ignáce na Karlov námstí byl místem osudového setkání dvou výjimených hudebník varhaníka Otto Nováka a dirigenta Josefa Hercla ( ), jejichž spolupráce trvala nepetržit až do Herclovy smrti. Jak k tomu došlo? Josef Hercl studoval gymnázium na Londýnské ulici. Zde byla kaple s varhanami, v níž se konaly školní bohoslužby. Gymnazijní sbor ídil pozdjší významný eský filozof Milan Machovec ( ) a jeho mladší bratr Dušan. Po nich pevzal ízení sboru mladý Josef Hercl. V roce 1944 však jejich kaple dostala bombový zásah a celý ansámbl se pesunul do družinské kaple ke sv. Ignáci. Záhy svatoignácký regenschori Jan Hluchá zjistil, že gymnazisté Josef Hercl a Otto Novák mají k hudb nejenom pkný vztah, ale i nemalé nadání, proto je zaal ím dál víc angažovat. Po jednom z leteckých nálet dostal plný zásah i dm pana Jana Hluchán, který se následn odsthoval mimo Prahu. I když na nkteré bohoslužby a svátky dojíždl, de facto Herclovi a Novákovi svatoignácký kr pedal. Po ukonení II. svtové války se v Praze konaly velké oslavy. Bylo pivezeno palladium ze Staré Boleslavi, které putovalo po nkterých pražských kostelech, mimo jiné i ke sv. Ignáci. Tato slavnost byla píležitostí k provedení nevšední hudební produkce. Další významnou událostí bylo svcení cca 20 jezuit, protože za války se tak nemohlo dít. Po dobu okupace jezuité studovali v zahranií a po osvobození v roce 1945 mli svcení ve svém ádovém kostele. Radost ze svobody však netrvala dlouho. V únoru roku 1948 pišla diktatura nová komunismus. Po Velikonocích v roce 1950 byli jezuité od sv. Ignáce vyhnáni, což znamenalo konec hudebního psobení v tomto kostele i pro Josefa Hercla a Otto Nováka. Po složení státní maturitní zkoušky na gymnáziu v Kemencov ulici v roce 1949 vstoupil Otto Novák na bohosloveckou fakultu Karlovy univerzity, kde absolvoval I. roník Na konci tohoto školního roku komunisté fakultu vyadili ze svazku Karlovy univerzity a prakticky ji zrušili. Náhradní fakulta byla zízena v Litomicích, ale jelikož nemla církevní schválení, nedoporuovalo se na ni zapsat. Doba byla zlá a nikdo nevdl, co bude. Studenti, kteí mli v bohosloví pokraovat, byli vyzváni rektorem semináe, aby ekali, jak se situace vyvine. Komunisté však neotáleli. Kdo se nezapsal do Litomic, byl odveden na vojnu k PTP (= pomocné technické prapory), což byl de facto vojenský koncentraní tábor. To postihlo i Otto Nováka. /Pokraování píšt/ Karol Frydrych 8

9 Svatba krásná, jak jen mže být V sobotu 21. srpna A.D se v kostele sv. Jakuba v Boskovicích konala svatba dvou varhaník: Drahoslava Gryce a Táni Bednáové. Protože oba novomanželé jsou absolventi Konzervatoe Brno a ženich je navíc studentem varhanního oddlení AMU v Praze, pipomínala tato svatba tak trochu slet varhaník. Tomu také odpovídala hudební produkce nevšední úrovn. Svatební mše zaala v 11:00 majestátním preludiem Te Deum Marc-Antoine Charpentiera ( ). Zpsob provedení skladby nenechal nikoho na pochybách, že za hracím stolem královského nástroje sedí profesionální musicus. Varhaník Pemysl Kšica interpretoval Charpentierovu skladbu s velkým nadhledem, pružn reagoval na dní u oltáe a dovedl vstupní preludium vkusn nadstavit nejprve skladbu díky modulaci zopakoval v jiné tónin a poté ji v daném duchu rozšíil. Velmi m zaujalo, jak se varhaník dokázal odvázat a oprostit od notového partu, který byl pro nj spíše pedlohou. Z liturgických zpv zaznlo Ordinarium P. Karla Bízy ( ) a žalm Kde je opravdová láska P. Josefa Olejníka ( ). Ped evangeliem provedl komorní sbor (Romana Jedliková, Kristina Koová, Vít Chudý, Karel Chudý, Vladimír Michal) skladbu Nebeští kavalérové Adama Michny z Otradovic ( ). Hned jak zaal tento soubor zpívat, zaali se lidé otáet ke kru. Sbor s tak krásnou barvou vokál a isté intonace je vzácností. Michnova pvabná skladbika interpretovaná a capella byla vpravd hudební perlou svatebního obadu. U offertoria zaznla v podání Romany Jedlikové Arie z opery Rinaldo G. F. Händela ( ) na text Ave Maria. Hudebn zajímavé bylo communio. By zde zaznlo již tolikrát provedené Panis Angelicus ze Mše A dur Césara Francka ( ), neslyšel jsem v kostele dosud lyritjší provedení. Interpreti Romana Jedliková (zpv), Karel Chudý (violoncello) a Pemysl Kšica (varhany) provedli Franckovu skladbu s velkou nhou a citem pro detail. Na závr bohoslužby zaznla varhanní improvizace, Svatební pochod Es dur alla Händel Bedicha Wiedermanna ( ) a Toccata ze Symfonie. 5 f moll Charles-Marie Widora ( ), která byla dstojnou tekou slavnosti. Svatba to byla vru krásná gotický kostel sv. Jakuba, ti knží u oltáe, zajímavá homilie... Lví podíl na pvabu bohoslužby však mla hudba. O to se velkou mrou zasloužil varhaník Pemysl Kšica, který se narodil 13. prosince 1981 v Praze. Po maturit na gymnáziu absolvoval studium hry na varhany na Pražské konzervatoi (prof. Josef Popelka). Dále na AMU v Praze a na Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Stuttgartu. Zde se krom varhanní hry (Prof. Ludger Lohmann) zabývá i studiem varhanní improvizace. Tomuto oboru se vnoval též u doc. Jaroslava Tmy a fenomenálního mistra improvizace, letošního jubilanta prof. Jaroslava 9

10 Vodrážky (*14. kv tna 1930, Martin, Slovensko), což bylo slyšet i v Boskovicích. P emysl Kšica je držitelem n kolika ocen ní z varhanních sout ží v R i zahrani í. V Praze p sobí adu let v oblasti chrámové hudby, v posledních letech zejména jako varhaník chrámu Panny Marie Sn žné. P sobil též pedagogicky v rámci varhanního kurzu po ádaného Pražským Arcibiskupstvím za ú elem zdokonalení chrámových varhaník. V nuje se koncertní innosti u nás i v zahrani í. Pro pot eby jednoty Musica sacra komponuje drobné skladbi ky na písn jednotného kancionálu, které vycházejí v edi ní ad Varhanní preludia. Díky mé drobné asistenci p i Widorov toccat jsem mohl nahlédnout do kuchyn P emysla Kšicy. Zaujal mne nejen vyt íbenou technikou hry a inven ní registrací, ale i pohotovostí s jakou st ídal manuály i ovládal crescendo válec. P emysl Kšica se na svatební bohoslužb v Boskovicích p edvedl jako solidní improvizátor, liturgický i koncertní varhaník. To vše skýtá velkou nad ji do budoucna. Záv rem Drahoslavu a Tán Grycovým p eji, aby jejich manželství bylo tak krásné, jako hudba na jejich svatební mši. Karol Frydrych P emysl Kšica za varhanami kostela sv. Jakuba v Boskovicích 10

11 Koncert Brnnského filharmonického sboru Beseda brnnská v Dolních Kounicích Brno má bohatou kulturní tradici a po hudební stránce je proslaveno mnoha osobnostmi, ansámbly i institucemi. Jihomoravské metropoli však z celorepublikového hlediska patí nevšední prvenství má nejdéle existující eský sbor Brnnský filharmonický sbor Beseda brnnská. Tento ansámbl byl založen v roce 1860 skladatelem a sbormistrem starobrnnského kru P. Pavlem Kížkovským ( ), který se také zasloužil o umlecký rst mladého Leoše Janáka ( ) pozdjšího dirigenta Filharmonického spolku Beseda brnnská ( ). V posledních letech stáli v ele ansámblu sbormisti Zbynk Mrkos ( ), Jan ezníek ( ), Jan Rozehnal (* 1957), Emil Skoták (* 1954), Petr Kola (* 1968) a Stanislav Kummer (* 1966). Od roku 2001 vede Brnnský filharmonický sbor Beseda brnnská profesor varhanního oddlení Konzervatoe Brno a chorregent Katedrály sv. Petra a Pavla v Brn Petr Kola. V rámci oslav 150. výroí založení Brnnského filharmonického sboru Beseda brnnská se realizovalo nkolik koncert. Jeden z nich se uskutenil v pátek, dne 3. záí 2010 v troskách kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích. Nádherné prostedí osvícené louemi bylo pedzvstí nevšedního zážitku. V 19:30 nejprve všechny pítomné pivítal starosta msta Dolní Kounice. Poté za varhanní improvizace Davida Postráneckého nastoupili úinkující na pipravené pódium. V interpretaci BfsBb zaznly skladby: Antonín Rejcha ( ): Te Deum 1. ást (Te Deum laudamus); Wolfgang Amadeus Mozart ( ): Lacrymosa (Requiem); Johann Sebastian Bach ( ): Jesus bleibet meine Freude (Kantáta. 147); Antonín Dvoák ( ): Eja mater (Stabat mater); Antonín Dvoák: Sanctus (Mše D dur); Johannes Brahms ( ): Wie lieblich sind deine Wohnungen (Ein Deutsches Requiem) a Georg Friedrich Händel ( ): Hallelujah (Mesiáš). Na varhany doprovodil David Postránecký, dirigoval Petr Kola. Krom sborových skladeb zaznl v interpretaci Davida Szendiucha (bas) a Petra Kolae (varhany) výbr z Biblických písní, op. 99 Antonína Dvoáka: Skrýše má a pavéza má jsi ty (Biblická píse. 2); Hospodin jest mj pastý (Biblická píse. 4); Bože! Bože! Píse novou (Biblická píse. 5); Popatiž na mne a smiluj se nade mnou (Biblická píse. 8) a Zpívejte Hospodinu píse novou (Biblická píse. 10). Dle mého názoru se Filharmonickému sboru Beseda brnnská nejvíce podailo Dvoákovo Sanctus ze Mše D dur, op. 86. Tato skladba zaujala pelivým nastudováním a pojetím. Pesvdiv vyznlo i Rejchovo Te Deum. Biblické písn zaznly mezi Eja mater a Sanctus a byly tak píjemným kontrastem skladbám sborovým. Práv varhanní doprovod Biblických písní v podání Petra Kolae byl umlecky nejhodnotnjším bodem veera. Bylo 11

12 nádherné pozorovat, s jakým citem Petr Kola Biblické písn interpretuje s jakou samozejmostí a jistotou mní manuály, registruje, pracuje s válcem, žaluziemi a hraje na pedál. Bylo slyšet, že za královským nástrojem sedí profesionální varhaník, který Biblické písn i nástroj (elektrium z Katedrály sv. Petra a Pavla) dokonale zná. Poslední skladbou koncertu bylo Händelovo Hallelujah. Po jejím doznní se spustil mohutný aplaus, který nkolikrát vyvolal interprety zpt na pódium a piml je Händelovo Hallelujah zopakovat. Koncert v Dolních Kounicích se podail. O to se velkou mrou zasloužil Petr Kola, který zvládl roli dirigenta, varhaníka a moderátora se ctí. Šastná byla dramaturgie koncertu i vybraná lokalita trosky kláštera Rosa coeli jsou architektonicky velmi pvabné a pro nevšední akustiku je toto místo velmi vhodné pro poádání koncert duchovní hudby. Nádherné prostedí emeritního kláštera osvíceného louemi dodalo koncertu mysteriózní nádech. Výbornou atmosféru vytvoili poetní posluchai, kteí s velkým vdkem pijímali každou skladbu a odmovali interprety nadšeným aplausem. Koncert se realizoval za podpory msta Dolní Kounice, BfsBb a Farnosti Brno-Dóm. Karol Frydrych Informace Nabídky Pozvání 12 Drazí lenové jednoty Musica sacra, chci Vás jako pedseda naší jednoty co nejsrdenji pozvat na již tradiní Svatocecilské setkání, které má povahu výroní pouti chrámových hudebník do brnnské katedrály do srdce diecéze. Jednou za rok se ti, kdo v církvi slouží jako varhaníci i zpváci, spolen scházejí na mši, kterou pro n a za n slouží biskup nástupce apoštol spolu s ostatními knžími. Máme tak jedinenou možnost spolen oslavovat našeho Pána a dkovat mu za povolání ke specifické služb v církvi. Máme možnost mu pi spolené liturgii svit všechny naše prosby a starosti spojené s naší službou chrámových hudebník. Vždy se pi této liturgii hodn a pkn zpívá a hraje. Letos budeme spolen zpívat krásný, ale málo užívaný mešní soubor z Kancionálu. 520, svoji službou poslouží Dómský komorní sbor pod vedením Bc. Dagmar Kolaové, celou liturgii na varhany doprovodí katedrální varhaník a profesor konzervatoe Mgr. Petr Kola. V závru bohoslužby probhne presentace desátého dílu edice Varhanní preludia (preludia na písn k Pánu Ježíši) a obrázku naší patronky sv. Cecílie s krásnou modlitbou sv. Ignáce z Loyoly. Pi následném agapé pohoštní je pak asov neomezená možnost spoleného setkání a sdílení. Mám za to, že toto je dost dvodu pijet 20. listopadu do brnnské katedrály na Svatocecilské setkání. Obracím se s touto výzvou na Vás, tenáe našeho Zpravodaje a leny naší jednoty, kteí jste se Svatocecilského setkání ješt nikdy nezúastnili, kteí se úastníte nepravideln, kteí váháte

13 Ješt jednou Vás jménem vedení naší jednoty co nejsrdenji zvu a tším se na setkání. jáhen Willi MUSICA SACRA zve všechny varhaníky, zpváky a hudebníky na 15. Svatocecilské setkání, které se koná v sobotu 20. listopadu 2010 od 9:30 v katedrále na Petrov Program: od 9:00 píležitost ke svátosti smíení 9:30 secviení potebného 10:00 mše hlavní celebrant mons. Vojtch Cikrle, biskup brnnský proprium + ordinarium. 520 naute se! Dómský komorní sbor pi ZUŠ se zamením na církevní hudbu Pedání kvalifikaních osvdení Presentace publikace Varhanní preludia X preludia na písn k Pánu Ježíši Agapé Prodej CD Deus caritas est hudba z bohoslužby se Svatým otcem Benediktem XVI. v Brn (K 190,--) Prodej publikací z produkce Musica sacra *** Uzávrka dalšího ísla je 5. prosince Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Díky! Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: MOTU PROPRIO: 1. Mi, 2. Poco, 3. Oktet, 4. Mixtura, 5. Septima, 6. Hradil, 7. Polyfonie, 8. Repetice, 9. Mordent, 10. Positiv, 10. Pozoun. Správnou tajenku nám zaslalo pt luštitel: J. ermák, J. Doubrava, J. Lindr, J. Hubert a J. Kocrek. Odmnu zasíláme panu Jaroslavu Kocrkovi. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do

14 It. hlas 2. Kruchta 3. Šestá solmizaní slabika 4. tylenný soubor instrumentalist 5. Varhanní rejstík napodobující nebeský hlas 6. íslovaný bas 7. Nástroj vidlicového tvaru udávající komorní tón 8. Lat. chvála 9. Interval as as Karol Frydrych Adresa vydavatele: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Registrace Zpravodaje Musica sacra: MK R E