Příručka pro integraci

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příručka pro integraci"

Transkript

1 Příručka pro integraci žen z tradičních muslimských komunit žijících v České republice a jejich uplatnění na trhu práce Zkušenosti z projektu Selma Muhič Dizdarevič

2

3 Příručka pro integraci žen z tradičních muslimských komunit žijících v České republice a jejich uplatnění na trhu práce Zkušenosti z projektu Selma Muhič Dizdarevič

4 Selma Muhič Dizdarevič, 2015 Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií, 2015 ISBN:

5 Úvod 1 Česká republika se podobně jako ostatní země Evropské unie stává domovem rostoucího počtu cizinců, jejichž přítomnost spoluvytváří novou, vícekulturní identitu jak země, tak celého evropského světadílu. Integrační snahy zemí však často vplouvají do problematických vod a nabyté zkušenosti se tak reflektují v měnících se integračních politikách zemí. Tento vývoj je patrný i v České republice. Poté, co se v některých evropských státech upustilo od multikulturní integrace zaměřené především na etnické skupiny a umožňující bezbřehý vývoj kulturních specifik, jedná se dnes v rámci takzvané integrace občanské. Nově je více pozornosti věnováno především jednotlivcům a usiluje se zejména o celkovou koexistenci většin a menšin ve sdíleném společenském prostoru. V složitém procesu integrace cizinců do hostitelské společnosti lze nalézt jednu skupinu, která je v této situaci nejohroženější sociálním vyloučením a která je zároveň předmětem této publikace. Řeč je o ženách imigrantkách, konkrétně o ženách z tradičních muslimských rodin, a to v kontextu jejich postavení na pracovním trhu, jakožto jednoho z hlavních indikátorů stupně integrace osob do majoritní české společnosti. Publikace, kterou právě držíte v ruce, prezentuje poznatky získané z projektu Podpora zaměstnanosti a samostatné výdělečné činnosti žen z tradičních muslimských komunit žijících v ČR, realizovaného v letech Poradnou pro integraci o.s. ve spolupráci s Gender Studies, o.p.s. a Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Cílem projektu bylo poskytnutí asistence nezaměstnaným cizinkám-muslimkám při jejich vstupu na pracovní trh včetně pracovně-právního poradenství a mimo jiné také získat cenné informace o jejich výchozích pozicích a představách, zkušenostech, či motivacích pracovat. Řada osvětových aktivit byla také zaměřena směrem k zaměstnavatelům. Přestože byl v rámci dále blíže popsaných klíčových aktivit navázán kontakt s cílovou skupinou projektu a v závěru publikace jsou prezentována jistá doporučení vycházející z této tříleté spolu- 1 Na tvorbě Příručky se z velké části podílela Romana Březovská. 3

6 práce, realizátorky projektu si jsou vědomé jeho omezené výpovědní hodnoty. Důvodem je především relativně krátkodobé trvání projektu, jeho úzké zaměření na cizinky-muslimky pouze ze dvou vybraných českých regionů a v neposlední řadě i náročnost vyplývající z nemožnosti navázat na dřívější poznatky z této dosud neprobádané oblasti. Kromě poskytnutí návrhů na zlepšení integračních opatření a částečného odkrytí příběhů cizinekmuslimek je proto také jedním z hlavních záměrů tohoto projektu inspirovat ostatní ve snaze navázat na něj, pokusit se vyhnout zjištěným překážkám, a dál hledat odpovědi na otázky v této čím dál aktuálnější oblasti integrační politiky. Zdůvodnění projektu neboli proč je toto téma důležité Jak již bylo výše zmíněné, azylantky a imigrantky ze třetích zemí patří při vstupu na trh práce mezi znevýhodněnou skupinu. Z jakých důvodů se tak děje? Tato cílová skupina musí především překonávat jazykovou bariéru, poznat a přizpůsobit se novému sociokulturnímu prostředí, a to často bez možnosti navázat na sociální síť rodiny či přátel, kteří jsou při získání zaměstnání nebo při zahájení vlastní výdělečné činnosti důležitým aspektem. Situace je o to složitější, že cizinky také velmi často nedisponují dostatečnými znalostmi o fungování trhu práce v hostitelské zemi, chybí jim základní povědomí o fungování sociálního systému, nevědí o možnosti evidence na úřadu práce, neznají způsoby vyhledávání zaměstnání (internetové portály, kontakty na zaměstnavatele), standardní postupy při oslovování zaměstnavatelů (například napsání životopisu, motivačního dopisu) nebo často nemůžou potenciálnímu zaměstnavateli doložit svou kvalifikaci nebo vzdělání (nemají nostrifikaci nebo potřebné doklady). Jaká je realita v České republice? Ženy čelí diskriminaci na pracovním trhu, přestože zákon garantuje ženám a mužům rovné příležitosti v pracovním uplatnění. Ženy mají v průměru o 25 % nižší příjmy, častěji se setkávají s diskriminačními otázkami, jsou častějším cílem sexuálního obtěžování na pracovišti a jsou méně zastoupeny ve vyšších pozicích (Poradna pro integraci, 2013). Cizinci a cizinky si obtížněji hledají práci a i v případě, že ji seženou, mají často horší pracovní a platové podmínky než čeští zaměstnanci. Přístup zaměstnavatelů k cizincům je často opředen předsudky a stereotypním vnímáním. Náboženské vyznání v případě muslimek může být vnímáno jako překážka ve výkonu povolání bez předchozí zkušenosti. Zaměstnavatelé jsou často ovlivněni mediálním obrazem muslimek, který je znázorňuje velmi stereotypně. Nerovné příležitosti žen a mužů na pracovním trhu společně s nedostatečnými možnostmi skloubení pracovního a osobního života se týkají všech občanů a občanek, v případě ženy migrantky z muslimské komunity se nerovné zacházení ještě násobí (Ibid). Vzhledem k určité nezaměstnanosti ve vybraných krajích (Ústecký a Středočeský) a nízkému počtu volných pracovních míst 2 je šance pro cizinky získat zaměstnání bez dodatečné podpory (ať se jedná o jazykové vzdělání, rekvalifikace nebo poradenství) mizivá. Poskytnutí podpůrných aktivit je proto klíčové pro zvýšení jejich kvalifikace, zlepšení jejich pozice při vstupu na trh práce, a s tím související proces jejich vlastní integrace. Uvážíme-li, že tyto cizinky, často cizinky-matky, jsou muslimkami, dostává celá záležitost 2 Například v březnu 2011 bylo v Ústeckém kraji k dispozici jenom volných míst, celkový počet uchazečů o zaměstnání včetně cizinců byl přitom (Poradna pro integraci, 2011). 4

7 širší rozměr. Nabízí se tak znovu otázka, co je důvodem, který způsobuje tento znatelný rozdíl v zaměstnanosti diskriminující přístup majoritní společnosti, kultura, náboženství, nedostatečné vzdělání, nebo něco jiného? Lze tyto překážky bránící cizinkám-muslimkám v zapojení se do ekonomické aktivity české společnosti v rámci projektu identifikovat a odstranit za pomocí integračních opatření? Jakých konkrétně? Struktura a cíl Příručky V úvodní části Příručky pro integraci žen z tradičních muslimských komunit žijících v České republice a jejich uplatnění na trhu práce je blíže stručně přiblížen integrační proces muslimů v Čechách společně s jeho zasazením do historického kontextu. Obsah Příručky jako takové je následně rozdělen do tří hlavních kapitol. V její první části je zmapovaná situace žen z muslimských komunit na trhu práce v šesti evropských zemích: v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Švédsku a ve Velké Británii. Na základě poznatků z těchto zemí a výstupů realizovaného projektu jsou poté na konci Příručky uvedeny příklady dobré praxe a další návrhy vyplývající jako doporučení pro integrační postupy v České republice. Ve druhé části Příručky je projekt (v jehož rámci tato publikace a realizovaný výzkum vznikly) stručně představen a poté se navazující část již věnuje samotnému výzkumu a spolupráci s cílovou skupinou. Pomocí polostrukturovaných dotazníků, které byly zodpovězeny respondentkami, výzkum zmapoval vstupní a výstupní postoje cílové skupiny jak k projektu, tak k průběhu podpory, které se jim v průběhu projektu dostávalo. Respondentky se také měly možnost zaměřit na reakci okolí (své manžele, komunity) a dalších subjektů (například zaměstnavatelů), které sledovaly úspěšnou nebo občas méně úspěšnou integraci žen na trh práce. Byl zde vytvořen i prostor k tomu, aby se respondentky vyjádřily například k dopadům systémového nastavení na jejich snahy o integraci, stejně tak jako k míře předsudků či rasismu české společnosti, které v rámci projektu pociťovaly. V této části také samy zhodnotily efektivnost podpory, která jim byla během projektu poskytnuta. Vedle dotazníků byla použita i metoda River of Life umožňující respondentkám vylíčit průběh vlastních životů, a tímto způsobem reflektovat své silné stránky i problematické okamžiky, které je v procesu integrace ovlivnily. V návaznosti na dva předchozí výstupy jsou zformulována doporučení pro integraci cílové skupiny na český trh práce. Tato třetí část reflektuje dobrou praxi ze zahraničí, zkušenosti z realizace projektu i systémové nastavení v České republice. Příručkou nabyté informace mohou být zohledněny tvůrci politik, úřadem práce, neziskovým sektorem, i zainteresovanými osobami při formulování budoucích integračních opatření naší země či jako odrazový můstek pro jakékoliv jiné snahy o zlepšení integrační politiky České republiky a s tím související sladění zájmů muslimek imigrantek, pracovního trhu a většinové společnosti. Jak již bylo zmíněno, cílem projektu není jen poskytnout přehled základních parametrů integračních politik vybraných zemí, ale také nahlédnout do zázemí cizinek-muslimek, jejich výchozích pozic, zkušeností a jejich motivací najít si za pomoci projektu své místo na trhu práce. Vzhledem k tomu, že proces integrace není procesem jednostranným, právě tato druhá část příručky vychází z praxe a představuje možnost lépe pochopit reálnou situaci. Dlouhodobým a klíčovým cílem projektu je tak přispět k vyjasnění některých nejasností plynoucích z kulturních a náboženských rozdílů a k vyvrácení ve společnosti zažitých mýtů. 5

8 Zasazení problematiky do kontextu Integrace cizinců do české společnosti zblízka Aktualizovaná Koncepce integrace cizinců na území České republiky Společné soužití přijatá v roce 2011 definuje postup České republiky v této oblasti do budoucna a reaguje na vývoj, nové trendy a aktuální potřeby v souvislosti s integrací cizinců i cizineckou problematikou obecně. V tomto kontextu jsou cizinci chápáni jako občané zemí mimo členských států Evropské unie, kteří pobývají v České republice legálně. Nová koncepce reflektuje skutečnost, že úspěšnost integrace přímo podmiňuje prospěšnost a efektivitu migrace a cílem integrační aktivity je dosažení oboustranně přínosného a bezproblémového soužití nově příchozích a místního obyvatelstva. Od roku 2008 je koordinační a realizační role týkající se integrace cizinců převedena na Ministerstvo vnitra České republiky. Vedle Ministerstva vnitra, jím spravovanými regionálními Centry na podporu integrace cizinců a dalších ministerstev České republiky jsou na národní úrovni klíčovými partnery státní správy především nestátní neziskové organizace, lokální a regionální samosprávy a akademická sféra. Nutnost zapojení řady institucí značí fakt, že integrace cizinců je komplexní problematikou tvořící nedílnou součást legální migrační politiky. Zásadním cílem všech aktivit integrační politiky je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců, tedy zachování sociální soudržnosti a harmonické nekonfliktní soužití všech obyvatel země (Azyl, migrace a integrace, 2013). Za cílená specifická opatření mající sloužit jako klíčové předpoklady úspěšné integrace cizinců v ČR byly označeny: znalost českého jazyka; ekonomická soběstačnost cizince; orientace cizince ve společnosti; vzájemné vztahy cizinců a majoritní společnosti (Ibid). Stručný vznik a vývoj muslimské obce v České republice České země se vzhledem ke své zeměpisné poloze a historickému vývoji nedostaly do trvalejšího přímého styku s islámskou civilizací, a tak lze říci, že se muslimové začali usazovat na našem území až po okupaci a anexi Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem. Další imigranti poté přicházeli zejména ze studijních důvodů z Kosova, z Albánie a ze Sovětského svazu. Dnešní česká komunita se však zrodila převážně z vysokoškolských studentů a techniků, kteří přijížděli do socialistického Československa v rámci studijních a výměnných pobytů (Bečka, Mendel, 1998). Co se týče muslimské organizace, tak největší náboženská skupina Ústředí muslimských obcí, považována ostatními organizacemi za autoritu, byla uznána až v roce Vedle této organizace existují v zemi další uskupení, například Všeobecný svaz muslimských studentů, Muslimská unie, Liga českých muslimů 6 nebo Islámský svaz klub přátel islámské kultury. Vedle čistě náboženských sdružení existují i sdružení osob podle národnosti, mimo jiné například Arabské kulturní fórum nebo Libanonský klub. Samotný důvod imigrace do země se časem měnil zatímco během socia- 6

9 lismu přicházel do Československa především malý počet vysokoškolských studentů, po roce 1990 přicházejí do země obchodníci a podnikatelé a také lidé opouštějící země původu z důvodu nepříznivé politické situace (Topinka, 2007: 39 45). Dnes není přesný počet muslimů v České republice známý, na základě odhadu provedeném v roce 2005 podle statistických výpočtů v rámci projektu Integračního procesu muslimů se však hovoří o počtu osob (Ibid: 48). Jiné zdroje uvádí údaje pohybující se okolo počtu muslimů (Schneider, 2007: 132), i tak však představující nepatrný zlomek populace. Již výše zmíněný projekt nám poskytuje také představu o zemích původu cizinců muslimů. V roce 2005 pocházelo více než 62,6 % muslimů ze subcivilizace turkické sunnitské a 28,6 % muslimů ze subcivilizace arabské sunnitské, z nichž 16 % pocházelo z Afriky. Okrajově jsou zastoupeny další tři subcivilizace indoárijská sunnitská s 6,3 %, perská šíitská s 1,8 % a indomalajská sunnitská s 0,7 % (Topinka, 2007: 47 49). Integrace muslimů a muslimek v České republice Co se týče obecně muslimů, tak lze říci, že tato skupina je dobře integrována do většinové společnosti a celkově je otevřena veřejnosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie je to především v důsledku jejich vyššího vzdělání, s tím souvisejícím lepším socioekonomickým postavením a v neposlední řadě i díky celkově nižšímu počtu muslimů v zemi. Značná heterogenita a fragmentace muslimů dle jejich kulturních, národnostních a náboženskýc linií je také jedním z důvodů, proč se muslimské komunity, pokud je možné vůbec tento termín použít, neuzavírají před majoritní společností a nevznikají tak například územní enklávy, muslimská ghetta nebo jiné integrační problémy známé například ze zemí západní Evropy (Heřmanová et Faryadová, 2012: ). Avšak, jak již bylo nastíněno, jediným výrazným rozdílem oproti ostatním obyvatelům České republiky a ostatním cizincům je právě důvod vzniku této Příručky, a to výrazně nižší zaměstnanost cizinek muslimek (Ibid). Cizinky muslimky jsou označovány za menšinu v menšině a mohou se tak stát potenciální obětí diskriminace na pracovním trhu na více frontách jako cizinky v rámci majoritní domácí společnosti, jako muslimky ve vlastní komunitě; dle určitých feministických teorií i jako ženy v celkově patriarchálně laděném systému. 3 Vzhledem k rostoucímu počtu muslimek imigrantek v české společnosti nabývá tato otázka na aktuálnosti a žádá jisté snahy o vysvětlení a pochopení situace. Dříve než však představíme realizovaný projekt a jeho závěry, podívejme se, kteří autoři a autorky se zabývali podobným tématem, a díky kterým je tak možné uchopit problematiku v širším, i evropském, kontextu. V českém prostředí je imigrační politice obecně věnován značný prostor. Tématem se například zabývaly Danica Schebelle a Milada Horáková 4 (2012) ve své publikaci Bariéry integračního procesu reflexí cizinců z třetích zemí, opět Milada Horáková (2009) v dokumentu Umíme využívat pracovní potenciál cizinců? nebo kolektiv autorů ze tří neziskových organizací v publikaci Zahraniční zaměstnanci na trhu práce v ČR a ve vybraných zemích EU (Čižinský et al., 2014). Snad poprvé je problematika genderu zobrazena v projektu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR Analýza přístupu žen imigrantek a mužů imigrantů ke vzdělání a na trh práce ČR (MPSV ČR, 2007). Téma integrace v souvislosti s muslimskými menšinami je v posledních letech ještě přitažlivější. Vůbec první výzkumná 7 zpráva tohoto charakteru Integrační proces muslimů v České republice pilotní projekt byla vedena Danielem Topinkou (2007) na základě objednávky Ministerstva vnitra České republiky a prezentuje nejvýznamnější milníky a fakta, z nichž do jisté míry vychází práce 3 Koncept pojednávající o vícenásobné diskriminaci (například z důvodu pohlaví, rasy, věku) je hlavním tématem tzv. intersectional feminism. 4 Mgr. Milada Horáková se dlouhodobě zajímá o fenomén integrace cizinců ze třetích zemí v České republice. Její publikace na dané téma jsou ke stažení na stránkách Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (www.vupsv.cz). 7

10 následující. Eva Heřmanová a Kateřina Faryadová (2012) srovnávají například ve svém příspěvku Efektivnost integrace muslimských minorit v zemích EU (se zaměřením na situaci v Česku) integrační politiky vybraných zemí Evropské unie, z užšího, bezpečnostního úhlu pohledu je pojata práce Michaela Murada (2009) nesoucí název Bezpečnostní aspekty irácké migrace do České republiky. Dokument zaměřený na integraci cizinek-muslimek na pracovní trh však u nás dosud chyběl. V rámci Evropské unie a OECD je mnoho projektů už dlouhodobě věnováno integračnímu procesu muslimů se zaměřením na diskriminaci a islamofobii i na samostatnou genderovou problematiku na trhu práce v kontextu náboženství (viz například European, 2006;. Kofman, 2003). Mezi významné studie psané na toto téma tak patří například Immigrant, Muslim, Female: Triple Paralysis (Dyke et James, 2009) nebo studie Identifying Barriers to Muslim Integration in France (Adida, Laitin et Valfort, 2010). Téma diskriminace cizinek muslimek na trhu práce v Evropské unii je také častým tématem novinových reportáží, především ve Velké Británii a ve Francii. 8 8

11 1. Integrace ve vybraných zemích Evropské unie (EU) s ohledem na uplatnění cílové Skupiny žen z tradičních muslimských rodin na Trhu práce V procesu integrace cizinců do hostitelské společnosti nalezneme jednu skupinu v této situaci nejohroženější, a to ženy imigrantky. Právě tato skupina, konkrétně ženy z tradičních muslimských rodin, bude tématem, které nás bude zajímat nejvíce a na které se v této publikaci blíže zaměříme. Pro lepší uchopení souvislostí nás jako červená nit budou také provázet popisy integračních politik vybraných států Evropské unie včetně té realizované v České republice. Detailněji se tak budeme zajímat o jeden z hlavních indikátorů stupně integrace těchto osob - o jejich postavení na pracovním trhu. Jak je známo, občanská integrace není procesem jednostranným. Vedle faktických integračních politik zemí Evropské unie mající s integrací dlouhodobější zkušenost a té české budeme tedy také pracovat s výpověďmi cizinek-muslimek žijících v České republice. Jejich odpovědi společně s přehledem základních parametrů integračních politik ve vybraných zemích mají za cíl předložit statistické údaje týkající se migrantů z řad muslimů a muslimek, popsat situaci migrantů na místním trhu práce, a na konec i umožnit náhled do zázemí cizinek-muslimek, jejich výchozích pozic, zkušeností a jejich motivací najít si místo na trhu práce. Jak již bylo zmíněno výše, získané informace... mohou být zohledněny tvůrci politik, úřady práce, neziskovým sektorem a zainteresovanými osobami při formulování budoucích integračních opatření naší země či jako odrazový můstek pro jakékoliv jiné snahy o zlepšení integrační politiky České republiky a sladění zájmů muslimek imigrantek, pracovního trhu a většinové společnosti. 1.1 Cizinci a Evropská unie Dle dat z Eurostatu (Kotzeva, 2013) je Evropská unie se svými 503 miliony obyvatel domovem pro stále rostoucí počet cizinců k lednu 2012 zde našlo sídlo více než 34,3 milionů cizinců tvořící 6,8 % její populace. Z těchto cizinců bylo 13,6 milionů 9 (2,7 %) obyvatel občany jiného státu Evropské unie, většina, celkem 20,7 milionů obyvatel (4,1 %), byla občany pocházejícími ze zemí mimo Unii z tzv. třetích zemí: 9

12 Graf č. 1: Složení obyvatel Evropské unie (2012) Zdroj: Kotzeva, 2013: 44 K lednu 2012 žilo nejvíce cizinců v Německu (7,4 milionů), Španělsku (5,6 milionů), Itálii (4,8 milionů), ve Velké Británii (4,8 milionů) a ve Francii (3,9 milionů). V těchto pěti zemích tak najdeme 77,1 % všech cizinců žijících v Evropské unii (celkově ve výše uvedených pěti zemích žije 62,9 % obyvatel Unie). V poměru k občanům státu najdeme nejvíce cizinců v Lucembursku cizinci zde tvoří 43 % populace. Mezi další země s vysokým procentuálním zastoupením cizinců (nad 10 %) patří například Kypr (20 %), Lotyšsko (16,3 %), Estonsko (15,7 %), Španělsko (12 %), Rakousko (11,2 %), Belgie (11 %) nebo Irsko (10,6 %). Ve většině zemí Evropské unie pocházejí cizinci ze států, které nejsou členy Evropské unie. Tento fakt ale neplatí v Lucembursku, Irsku, Belgii, Slovensku, na Kypru, nebo v Maďarsku a Nizozemí (Kotzeva, 2013). Níže uvedené grafy č. 2 a 3 dále blíže znázorňují procentuální zastoupení cizinců v Evropské unii. Graf č. 2: Procentuální zastoupení cizinců v jednotlivých zemích Evropské unie (2012) Zdroj: Kotzeva, 2013: 44 10

13 Graf č. 3: Procentuální rozdělení cizinců žijících v Evropské unii dle regionu, z kterého pochází (2012) Země narození je dalším indikátorem značícím původ obyvatel. K lednu 2012 se přes 33 milionů lidí žijících v EU narodilo mimo Unii a 17,2 milionů lidí se narodilo v jiném členském státě, než je jeho vlastní. Pouze v Lucembursku, Irsku, Maďarsku a Slovensku Zdroj: Kotzeva, 2013: 45 se narodilo více cizinců než v jiných členských zemích Evropské unie, v ostatních zemích převažovali cizinci narození ve třetích zemích. Co se týče zdrojových zemí cizinců, tak jak můžeme vidět v grafu č. 4, v roce 2012 většina cizinců žijících v Evropské unii pocházela z Rumunska, Turecka a Maroka. Zajímavostí jistě je, že značná část cizinců stejné národnosti se vždy usazuje v jedné nebo ve dvou určitých zemích dle Eurostatu si 78 % Rumunů žijících v jiné zemi Evropské unie vybralo za nový domov Itálii (42 %) a Španělsko (36 %), v Německu najdeme zase většinu (75 %) tureckých občanů žijících v EU a ve Španělsku, Francii a Itálii sídlí největší počet Maročanů (88 %). Graf č. 4: Státní příslušnost cizinců v Evropské unii a jejich počet (2012) Zdroj: Kotzeva, 2013: 46 V této části je nezbytné upozornit na skutečnost, že samotná definice cizinců není jednoznačná, v rámci EU totiž neexistuje jednotný statistický systém klasifikace cizinců. Země si na základě vlastní politické reality a sociálního cítění vytvořily definice konceptů některé země tak už po naturalizaci cizince nesledují, některé naopak sledují statistiky osob s občanstvím, pokud je aspoň jeden rodič cizinec či narozen mimo daný stát. Jednotlivé 11

14 evropské země mají rozdílné historické zkušenosti s migrací obyvatel. Pro část zemí je imigrace novým fenoménem, pro ty s koloniální minulostí jsou procesy imigrace a integrace dobře známé. Rozdíly existují i nejen co se týče přístupu evropských zemí k migrantům, ale také s ohledem na samotné migranty. Ti mají například jak rozdílné motivy pro emigraci, tak jiné kulturní a sociální zázemí, či jisté důvody, které je donutily či přiměly (ne)dobrovolně opustit zemi. Každý migrant má také jinou představu o délce pobytu ve své nové domovině. Pro další statistické účely je také nutné říci, že v rámci Evropské unie žijí i nelegální imigranti; v roce 2008 se počet těchto migrantů odhadoval na 1,9 až 3,8 milionů (Morehouse et Blomfield, 2011: 6). 5 Evropská integrační politika Státy odráží ve svých integračních politikách pravidla migrační politiky, hospodářské potřeby země a postoje většinové společnosti. Cílem integrační politiky je podpořit proces začleňování přistěhovalectví jako jednotlivců či skupin do hostitelských společností, tento proces se ale týká citlivých otázek národní identity, a jsou to právě tyto odlišné národní zájmy, které zásadně brání nalezení shody v oblasti legální migrace na evropské úrovni a celkové harmonizaci evropské legislativy týkající se integrace. Úspěchy a zejména neúspěchy integrační politiky některých států na konci 20. století se ovšem promítly do celého evropského prostoru a brzy se zjistilo, že výzvy spojené s integrací migrantů jsou společné pro celou EU. Členské státy tak jsou Evropskou unií podporovány v zavádění alespoň společných principů integrační politiky, ačkoliv to jsou pořád jednotlivé státy, které přebírají za integrační procesy plnou odpovědnost. Nadnárodní rámec integrační politiky EU z roku 2003 vysvětluje integraci jako oboustranný proces založený na vzájemných právech a odpovídajících povinnostech oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v hostitelských společnostech, který předpokládá plné začlenění cizince. Tento způsob chápání integrace implikuje vyváženost práv a povinností, kde na jedné straně stojí odpovědnost hostitelské společnosti zajistit, aby byla ustanovena formální práva cizinců takovým způsobem, že jednotlivec má možnost účastnit se jejího hospodářského, sociálního, kulturního a občanského života, a kde na oplátku migranti respektují základní normy a hodnoty společnosti a aktivně se podílejí na integračním procesu, a to bez nutnosti vzdát se vlastní identity (Valentová, 2012: 23). Od migrační politiky k integrační politice Migrační politika, jež předcházela té integrační, byla vynucena především s ohledem na bezpečnostní otázky, kdy se po rozpadu Sovětského svazu západní Evropa otevřela migrantům z východu. Již v té době členské státy Evropského společenství začaly uplatňovat zásadu přednosti Společenství, která říká, že žádosti o zaměstnání občanů třetích zemí mají být posuzovány jen tehdy, když pracovní místo nemůže být obsazeno občanem hostitelského státu, občanem jiného členského státu EU nebo usazeným občanem třetí země (Baršová citována in Valentová, 2007: 15). 5 V době vydání Příručky byl dostupný pouze oficiální údaj z roku

15 Amsterodamská smlouva platící od roku 1999 se dále blíže věnovala tématu migrační politiky, je to ale až Lisabonská smlouva z roku 2009, která posílila role orgánů EU při tvorbě politik legální migrace, upravuje politiky týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví, a která je dnes aktuální. Jak uvádí publikace Sdružení pro integraci a imigraci, s postupující evropskou integrací národní státy svolily ke svěření části svých svrchovaných pravomocí v oblasti migrační a azylové politiky orgánům EU, prvotní motivací pro ně však byla ochrana území před vnějšími hrozbami, nikoli otázky migrantů (Valentová, 2012: 16). Společné azylové a integrační politice EU začala být věnována větší pozornost až od roku 1999, kdy bylo na summitu ve finském Tampere rozhodnuto o zavedení společného azylového řízení a o přiznání stejného zacházení všem lidem, kterým byl v EU udělen azyl. Jinak řečeno, cizincům legálně pobývajícím na území členských států měla být na základě Tamperského programu zajištěna srovnatelná práva a povinnosti, jakých užívají občané EU. Cílem Tamperského programu tak bylo vytvoření z EU prostor svobody, bezpečnosti a práva (Program z Tampere, 2003). V roce 2004 byly v Haagu dále přijaty Společné základní principy politiky integrace přistěhovalců v Evropské unii, které na tamperská jednání navazují. Pro následující období let považoval Haagský program za klíčové boj proti terorismu a neregulérní migraci (při plném zachování základních práv) vytvoření společného azylového systému, zlepšení přístupu k soudům, praktickou policejní a justiční spolupráci, sbližování právních předpisů, tvorbu společných politik a nutnou spolupráci se třetími zeměmi (Bijl, Verweij, 2012). Na základě Společných základních principů politiky integrace přistěhovalců v Evropské unii je integrace formálně uznána jako oboustranný proces zahrnující mimo jiné otázky zaměstnání, vzdělávání, politické participace, respektu práva a mezikulturního dialogu. Tento průřezový dokument společně s Akčním plánem k Haagskému programu tak poskytuje rámec pro utváření, realizaci a pozdější hodnocení integrační politiky a poukazuje na důležitost jejich propojení a rozvoje v rámci Evropské unie, a to jak na úrovni národní, regionální, tak místní. Na základě Společného programu pro integraci Rámci pro integraci státních příslušníků třetích zemí v Evropské unii vznikla i celá řada nástrojů majících za cíl podpořit národní politiky integrace a také vznikl finanční mechanizmus v podobě Evropského integračního fondu, který přispěl k rozvoji integračních opatření v letech Evropská integrační politika byla dále zkonkretizována v roce 2009 Stockholmským programem a Strategií Evropa 2020, ve které je jedním z nejvýznamnějších cílů zvýšit zaměstnanost osob ve věku let v Evropské unii na 75 %. Důležitou skutečností pro nás je, že jako jedna cesta jak tohoto cíle dosáhnout je uvedeno i zlepšení integrace legálních migrantů. Na Stockholmský program navázala Deklarace ze Zaragozy z roku Ta uvádí indikátory integrace přijaté Radou pro spravedlnost a vnitřní věci pro členské státy EU. Dle Deklarace existují čtyři oblasti integrační politiky, z nichž každá obsahuje klíčové indikátory: 13

16 Tabulka č. 1: Přehled klíčových údajů z Deklarace ze Zaragozy Zdroj: Zaragoza Declaration, 2010 V červenci 2011 Evropská komise předložila Evropskou agendu pro integraci migrantů pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii, ve které zdůraznila roli lokálních aktérů a soustředila se více na úvahu o tom, jak země původu ovlivňuje proces integrace. Země EU se shodly, že hlavními problémy zůstávají či nově jsou: 1. vysoká míra nezaměstnanosti migrantů, zejména migrantek; 2. vysoká míra překvalifikovanosti migrantů; 3. vysoké riziko sociálního vyloučení migrantů; 14

17 4. rozdíly v dosaženém vzdělání migrantů a celkové populace; 5. obavy veřejnosti z nedostatečné integrace migrantů. Součásti zmíněné Agendy je vytvoření tzv. toolboxu, z něhož si národní orgány budou moci vybrat opatření, u kterých je největší pravděpodobnost, že se ukážou jako účinná v místním kontextu, a která se budou nejlépe hodit pro jednotlivé cíle integrace. Pozornost je tak zaměřena na kroky podporující ekonomickou, sociální, kulturní a politickou spoluúčast migrantů na lokální úrovni. Některé země, například Rakousko nebo Dánsko, tak zavedly povinné kurzy, aby se cizinci naučili místní jazyk a seznámili se s místní kulturou. V celé EU a také v zámoří tak došlo ke změně od tzv. multikulturní integrace k tzv. integraci občanské. První uvedená integrace byla zaměřena na etnické skupiny a umožňovala bezbřehý vývoj kulturních specifik, zatímco druhý způsob integrace se zaměřuje na jednotlivce a usiluje o koexistenci ve sdíleném společenském prostoru. Celkem vzato, byly to zejména bezpečnostní a ekonomické motivy společně s nerůžovými demografickými vyhlídkami, co donutilo země Evropské unie spolupracovat na tématech týkajících se imigrační politiky. Národní zájmy však i nadále zabraňují harmonizaci pravidel, ke kterým zatím došlo jen ve vztahu k specificky vymezené skupině pracovních migrantů. V posledních letech členské státy nově uznaly i důležitost integrace cizinců pro svůj ekonomický, sociální a kulturní rozvoj a také pro samotnou chuť migrantů integrovat se. Z tohoto důvodu se proto začaly zkoumat socio-kulturní faktory integrace (například zkušenost s diskriminací, osobní vnímání integrace ze strany migrantů, zapojení se do komunity, kontakt s neziskovým sektorem), neboť právě tato měkká data, na rozdíl od tzv. tvrdých dat pocházejících z výzkumu trhu práce a vzdělávací politiky, často chybí. Důležitou funkci má v této situaci zmiňovaný neziskový sektor sloužící jako tzv. gatekeeper integrace poskytuje cizincům například pomoc, orientaci a poradenství. 1.2 Přehled nejdůležitějších směrnic EU v oblasti legální migrace Z důvodů zachování sociální soudržnosti v evropských společnostech, rozvoje evropských ekonomik a dodržení mezinárodních závazků členskými zeměmi EU došlo k dílčím úpravám politiky legální migrace a státy alespoň částečně pomocí směrnic harmonizovaly podmínky vstupu a pobytu specificky vymezených kategorií migrantů. Dle Baršové se směrnice rozdělují do dvou skupin: 1) normy prvotní regulace ekonomické migrace jedná se o cílenou regulaci přístupu určité vymezené kategorie pracovníků ze třetích zemí na pracovní trhy EU; z ekonomických důvodů se tyto úpravy dotýkaly jen nekontroverzních oblastí výzkumu a vzdělání a snaží se o zatraktivnění evropského prostoru pro zahraniční vědce. 2) normy druhotné regulace ekonomické migrace v tomto případě se jedná o celkovou úpravu statusu určitých skupin cizinců ze třetích zemí přijatých na území EU z neekonomických důvodů (například z azylových, humanitárních, rodinných), v jejímž rámci jsou upraveny i podmínky pro vstup těchto skupin migrantů na trh práce hostitelského státu. Úpravy tohoto typu souvisely s povinností vztahující se k ochraně lidských práv. 15

18 Níže uvádíme stručný seznam směrnic politiky legální migrace: a) Směrnice upravující podmínky pro neekonomické migranty (normy druhotné regulace) Směrnice Rady 2003/86/ES o právu sloučení rodiny Směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty b) Směrnice upravující selektivní pracovní migraci (normy prvotní regulace) Směrnice Rady 2004/114/ES o podmínkách přijímání příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby Směrnice Rady 2005/71/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu Revize integrační politiky v roce 2005 z důvodu negativních dopadů demografického vývoje na hospodářství v EU zahájila diskusi o nejvhodnější formě společných pravidel pro přijímání ekonomických migrantů. Směrnice po roce 2005 jsou tak zaměřené na zaměstnance, kvalifikované pracovníky, dočasně vysílané pracovníky a pro placené stážisty a au-pair: a) Směrnice o modrých kartách Směrnice 2009/50/ES o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci b) Směrnice o jednotném povolení Směrnice Rady 2011/98/EU o jednotném vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě c) Ostatní směrnice o dílčích oblastech pracovní migrace Směrnice Evropského parlamentu a Rady o podmínkách vstupu a pobytu příslušníků třetích zemí za účelem zaměstnání jako sezónních pracovníků d) Připravované sektorové směrnice Směrnice o podmínkách vstupu a pobytu vnitropodnikově převáděných pracovníků Rozšíření Směrnice Rady 2004/114/ES o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby o stážisty odměňované mzdou a au-pair 1.3 Přehled nejdůležitějších nástrojů EU k podpoře národních politik integrace Praktické nástroje sloužící k implementaci integračních politik v praxi jsou protějškem teoretického základu obsaženého ve Společných principech a následných rámcových programech EU a mohou mít několik funkcí politické, koordinační, informační, monitorovací, hodnotící a finanční. Nejdůležitější nástroje EU k podpoře národních politik integrace jsou: 1. Národní kontaktní místa pro integraci národní ministerstva 2. Příručky o integraci 16

19 3. Výroční zprávy o migraci a integraci 4. Ministerské konference 5. Evropské fórum pro integraci 6. Evropský portál o integraci 7. Evropské integrační moduly 8. Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí Jak již bylo několikrát zmíněno, jsou to nakonec členské země EU, které integrační opatření implementují a které tím pádem ve svém jednání musí reflektovat postoj většinové společnosti. S měnícími se politickým i společenským prostředím je proto zřejmé, že integrační politika jednotlivých zemí není vždy konzistentní. Chápala-li se migrace obecně jako zdroj ekonomické prosperity, v době krize byla myšlenka migrace chápána spíše jako zdroj vysoké nezaměstnanosti nebo nadměrné zátěže sociálních systémů. Země s tímto chápáním věci tak často aplikují restriktivní opatření s cílem omezit imigraci na evropský trh co nejvíce. Známý koncept multikulturalismu již také není brán zcela bez výhrad, spíše naopak. Země dnes žádají o integraci občanskou, a v diskuzi tak probleskávají čím dál více pojmy jako národní identita či občanství. Nezbytné je ovšem zmínit, že tyto debaty bývají často přiživovány ultrapravicovými politiky, kteří se v poslední době ocitli v předních politických pozicích. Na scénu tak vstupují různé občanské programy mající za cíl sladit jednotlivé zájmy stran a ověřit, že noví imigranti respektují evropské hodnoty, základní normy a způsob života hostitelské společnosti, a že absolvovali jazykové kurzy či zkoušky. V každém případě však v určitých zemích i v době krize převažuje názor, že imigranti jsou jedním ze zdrojů blahobytu pro společnost. Ať už je postoj členské země jakýkoliv, pravdou je, že proces integrace nemá pouze vliv na samotné migranty, ale i na prostředí, do kterého se migranti snaží integrovat. Pro úspěšnější integrační proces pro obě strany je dle Sdružení pro integraci a migraci zapotřebí, aby si členské státy například stanovovaly dlouhodobé cíle, efektivně využívaly evropské fondy, prosazovaly metodu mainstreamingu integrace do jiných politik, kladly důraz na realizaci opatření na lokální úrovni, uznávaly důležitost neziskových organizací a smysluplně hodnotily dosavadní výsledky (Valentová, 2012). 1.4 Trh práce, gender a muslimské komunity v Evropské unii V rámci teorie vysvětlující nerovnosti mezi pracovníky, které jsou vázané na její jednotlivé segmenty a charakteristiky pracovních míst na trhu práce, se rozlišuje primární a sekundární či interní a externí trh práce. V primárním sektoru jsou nejen vyšší mzdy, ale také jistota pracovního místa, která je zabezpečena adekvátní pracovní smlouvou. Někteří autoři mluví též o terciárním sektoru (Massey, 2005), sektoru, který se přímo týká migrace, poněvadž v tomto sektoru jsou nabízená pracovní místa, která domácí populace odmítá vykonávat. Tyto typy práce, objevující se též na sekundárním pracovním trhu, se označují anglickým termínem precarious. Patří k nim práce na poloviční úvazek, dočasné práce, práce v domácnosti, agenturní zaměstnanci, pracovníci na živnostenský list v rámci tzv. šedé ekonomiky, atd. Migranti často vyrovnávají dynamiku poptávky na trhu práce jako flexibilní pracovní síla, kterou lze snadno rekrutovat a které se dá také snadno zbavit. Náklady při poklesu poptávky tak většinou nesou právě migranti. Na sekundárním trhu práce často najdeme tzv. fragmentovanou kariéru s opakovanou nezaměstnaností. Vzhledem k tomu, 17

20 že se spolu s jazykovou kompetencí zaměstnanost bere jako hlavní indikátor integrace, je v této oblasti nutné zohlednit též faktor segmentace trhu práce a skutečnost, že nejde pouze o zaměstnání jako takové, ale i o jistotu a kvalitu vykonávané práce. Pokud jde o konkrétní postavení cizinců na trhu práce, lze jej měřit mírou participace na trhu práce (míra nezaměstnanosti cizinců) a kvalitou pracovních míst, které cizinci obsazují. Níže uvedené grafy č. 5 a 6 znázorňují procentuální míru zaměstnanosti osob určitého věkového rozpětí za rok 2012: Graf č. 5: Procentuální míra zaměstnanosti osob ve věku od 15 do 64 let v EU (2012) Zdroj: Eurostat Graf č. 6: Procentuální míra zaměstnanosti osob ve věku od 15 do 74 let v EU (2012) Zdroj: Eurostat 18

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže

Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Projekt iyouth Modely integrace a prevence sociálního vyloučení: podpora migrantské mládeže Partneři projektu iyouth Koordinátor evropského projektu IOM International Organization for Migration (Mezinárodní

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice

Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Kvalifikovaní zahraniční pracovníci v České republice Ondřej Brychta Odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR 20. listopadu 2013 Bratislava Problém definice Jednotná definice kvalifikovaných

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com

Historie migrace do ČR a aktuální výzvy. Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historie migrace do ČR a aktuální výzvy Mgr. Eva Dohnalová evadohnal@yahoo.com Historický a evropský kontext migrace Situace po 2. světové válce Evropa se mění v kontinent imigrace 1.období v letech 1950-1973/4

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Evropská Unie. Bohdálek Kamil

Evropská Unie. Bohdálek Kamil Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

Prosazování genderové rovnosti

Prosazování genderové rovnosti Prosazování genderové rovnosti Ing. Petr Pavlík, Ph.D. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Rovnost žen a mužů v EU

Rovnost žen a mužů v EU Case Id: b225bc59-e90b-412f-aba1-89a918a4ad93 Date: 19/07/2015 14:44:36 Rovnost žen a mužů v EU Vyplnění polí označených je povinné. Údaje o vaší organizaci Vyplňujete dotazník v rámci své profesní činnosti

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA A TRH PRÁCE, SPECIFIKA ODVĚTVOVÉ STRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE 4.11. 2014 Age Management: Strategické řízení věkové diverzity ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10

Více

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY

MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY MODEL ZAMĚSTNANOSTI A PŘEPRAVY Kateřina Pojkarová Anotace:Článek se zabývá vzájemnými vazbami, které spojují počet zaměstnaných osob a osobní přepravu vyjádřenou jako celek i samostatně pro různé druhy

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru

Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů

Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast

Více

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na

I. ZADÁNÍ Dopadová studie se zaměří zejména na STUDIE 33 DOPADOVÁ STUDIE Právní rámec kolektivního vyjednávání a sociálního dialogu v odvětví školství, pracovněprávní a mzdové podmínky a problémy BOZP ve školství Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013

Více

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ

Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ Evaluation Only. Created with Aspose.Words. Copyright 2003-2011 Aspose Pty Ltd. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 14. května 2008 č. 540 k Souhrnné zprávě o plnění Priorit a postupů

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti

NÁVRH STANOVISKA. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/0081(COD) 21. 6. 2013. Výboru pro právní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21. 6. 2013 2013/0081(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro právní záležitosti pro Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR

Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR Součastnost a budoucnost interkulturní práce v ČR Marina Pojmanová, Jana Vlastníková Jeronýmovy dny 2014, 8. 11. 2014 Co je interkulturní práce? Interkulturní práce vychází především ze sociální práce

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková

Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému. České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému (BiDi) České Budějovice, Informační seminář 3. 11. 2014 Zlata Houšková Důchodový systém, jeho změny a dopady Významné prodloužení

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU

ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU ÚČAST DOSPĚLÝCH V DALŠÍM VZDĚLÁVÁNÍ V ČR A EU Ing. Věra Czesaná, CSc. Národní vzdělávací fond Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání Konference Moje profese České Budějovice, 21. září 6 Obsah prezentace

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup

*** Podle mého názoru jsou základními podmínkami pro začlenění se do nové společnosti přístup říjen 2008 Základními podmínkami pro integraci do nové společnosti je přístup k dobrému vzdělání a k pracovnímu trhu. Rozhovor s Barbarou John, bývalou komisařkou pro integraci a migraci v Berlíně Abstrakt:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS

EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS EFAD EUROPEAN FEDERATION OF THE ASSOCIATIONS OF DIETITIANS EVROPSKÁ FEDERACE ASOCIACÍ DIETITIANS Dietetika: profese ke zdraví Dietetická profese má oficiální definici, která byla přijata Mezinárodní konfederací

Více

MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I.

MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. PRŮVODCE STUDIEM PRO PREZENČNÍ FORMU STUDIA MODULU UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE ČÁST I. Milan Šimek Ostrava 2011 1 Název: Průvodce studiem pro prezenční formu studia modulu Uplatnění na trhu práce, část I Uplatnění

Více

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu

Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Důsledky institucionálních změn v EU pro vybrané oblasti vnitřního trhu Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Potenciální ekonomické a

Více

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ

Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Stát a jeho fungování - obec, občan,obyvatel, etnikum, rasa, národ, národnost Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium

Více

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí

DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz

Více

Strategie migrační politiky České republiky

Strategie migrační politiky České republiky Strategie migrační politiky České republiky ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY ZÁSADY MIGRAČNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY Předkládané zásady migrační politiky formulují priority České republiky v

Více

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz

Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz Gender mainstreaming pohledem genderového projektu: Prolomit vlny www.proequality.cz Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky 2.5.2007 1 Gender mainstreaming

Více

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele

Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Dopadová studie Význam obchodu jako zaměstnavatele Zpracovaná v rámci projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU

Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě FOTO: TUDOR VINTILOIU Program UNHCR pro integraci uprchlíků ve střední Evropě Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Regionální kancelář pro střední

Více

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI

PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ES V OBLASTI SOCIÁLNÍ POLITIKY A ZAMĚSTNANOSTI 1) Pohyb pracujících a sociální ochrana Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků v rámci Společenství ve znění

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1

Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup uvedený v Lisabonské smlouvě1 Tato příloha obsahuje seznam právních základů, na které se vztahuje řádný legislativní postup stanovený

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1

KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 KONZULTAČNÍ DOKUMENT SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE O PRÁVECH DÍTĚTE (2011-2014) 1 Práva dítěte. Evropská unie podporuje práva dítěte v souladu s článkem 3 Smlouvy o Evropské unii. Tato práva jsou součástí základních

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni

Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Projekt Přenos zkušeností v oblasti fungování systému péče o ohrožené děti a rodinu z pohledu spolupráce jednotlivých aktérů na místní úrovni Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa:

Více

EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ

EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ EVROPSKÁ DOHODA SKUPINY O ANTICIPATIVNÍM ŘÍZENÍ ZAMĚSTNANOSTI A KOMPETENCÍ Preambule Tato evropská rámcová dohoda stanoví zásady, které umožní zavedení anticipativního řízení zaměstnanosti a kompetencí

Více

EURES. EURopean. Employment Services

EURES. EURopean. Employment Services EURES EURopean Employment Services Evropské služby zaměstnanosti Osnova Představení systému EURES; vznik; základnz kladní údaje Východiska systému; volný pohyb pracovních ch sil v zemích EU/EHP Hlavní

Více

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu

CENA HEJTMANA za uplatňování konceptu Číslo: NPK 20 Číslo vydání: 2 Strana: 1 Název: Cena hejtmana za uplatňování konceptu společenské odpovědnosti Statut Celkem stran: 5 Platnost od: 2015 Počet příloh: 7 Rada kvality České republiky CENA

Více

Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi

Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi Ochota přijímat imigranty: Česká republika ve srovnání s vybranými evropskými zeměmi Richard Nikischer richard.nikischer@soc.cas.cz Migrace do Evropy je v současnosti jedním z hlavních celospolečenských

Více

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13.

Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum. Ladislav P r ů š a Praha, 13. Zdravotně sociální problematika z pohledu VÚPSV, v.v.i. aktuální poznatky a priority pro další výzkum Ladislav P r ů š a Praha, 13. ledna 2015 představení VÚPSV, v.v.i. první výzkumné pracoviště v resortu

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

Formování profese interkulturní pracovník. možnosti zapojení v institucích veřejné správy

Formování profese interkulturní pracovník. možnosti zapojení v institucích veřejné správy Formování profese interkulturní pracovník možnosti zapojení v institucích veřejné správy 3. poradní platformu zástupců městských částí a MHMP pro oblast integrace cizinců 15.10.2013 Doba trvání projektu:

Více

InBáze Berkat, o.s. programy organizace

InBáze Berkat, o.s. programy organizace InBáze Berkat, o.s. programy organizace Činnost kulturních mediátorů Mgr. Eva Dohnalová Vedoucí sociálního oddělení dohnalová@inbaze.cz www.inbaze.cz Informace o organizaci Vznik 2001 pod názvem Občanské

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Michal Kalman, Ph.D. 30.4.2015 Cíle programu přispět ke strukturálnímu posunu C R směrem k ekonomice založené: na vzdělané, motivované a kreativní pracovní

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Multikulturní ošetřovatelství 2

Multikulturní ošetřovatelství 2 Multikulturní ošetřovatelství 2 Studijní opora Mgr. Kateřina Mařanová Liberec 2014 Cíle předmětu Předmět navazuje na znalosti studentů získané v rámci předmětu Multikulturní ošetřovatelství 1. Cílem předmětu

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1)

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Generální ředitelství pro komunikaci Oddělení pro sledování veřejného mínění Brusel XX. října 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/EP 84.1) Parlamentometr 2015 Část 1 Hlavní výzvy pro EU, migraci

Více

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele

Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Současná migrační vlna z perspektivy trhu práce: Informace pro zaměstnavatele Dne 29. července 2015 vláda schválila Strategii migrační politiky České republiky (ČR). Dokument stanovuje sedm zásad migrační

Více

PROJEKT METR. Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.

PROJEKT METR. Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11. PROJEKT METR Sdílení pracovních míst jako forma podpory mezigeneračního transferu kompetencí mezi pracovníky CZ.1.04/2.2.00/11.00024 FOND DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ je příspěvkovou organizací Ministerstva práce

Více