ANALÝZA DOPADU ZVAŽOVANÉHO ZAVEDENÍ SEKTOROVÝCH DANÍ na bankovní, energetický a telekomunikační sektor

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA DOPADU ZVAŽOVANÉHO ZAVEDENÍ SEKTOROVÝCH DANÍ na bankovní, energetický a telekomunikační sektor"

Transkript

1 1 ANALÝZA DOPADU ZVAŽOVANÉHO ZAVEDENÍ SEKTOROVÝCH DANÍ na bankovní, energetický a telekomunikační sektor Analytický tým CYRRUS, a.s. Marek Hatlapatka Hlavní investiční stratég Tomáš Menčík, CFA Ladislav Klobása Nedávná finanční a následná dluhová krize ovlivnila mnoho aspektů hospodářských politik v Evropě. Opatření se nevyhnula ani oblasti zdanění, kde již mnoho států či nadnárodních celků zavedlo nebo zvažuje zavést speciální daně. Tyto kroky mají mnoho uváděných příčin a záměrů: odstranit externality, snížit budoucí rizika pro společnost, eliminovat nežádoucí chování manažerů/vlastníků nebo prostě jen naplnit veřejné rozpočty. Ačkoliv v České republice zatím k zavedení speciálních daní či daňových sazeb nedošlo, v loňském roce se do programu ČSSD dostal záměr zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru. Poslední vývoj na politické scéně sice pravděpodobnost zavedení takových daní snížil, rozhodně však zcela neodstranil. Vzhledem k tomu, že zavedení daní by významným způsobem ovlivnilo i několik společností, jejichž akcie jsou kótovány na BCPP, rozhodli jsme se analyzovat dopad zvažovaných variant zdanění na tyto firmy a potažmo na celé příslušné sektory. Naše analýza ukazuje, že přestože by mohl hrubý výnos daní dosáhnout až 14 mld. CZK ročně, výnos očištěný o přímé a nepřímé důsledky zavedení těchto daní by byl výrazně nižší dle našeho názoru dokonce záporný. V případě energetického sektoru by stát přišel mj. o část dividendy ČEZ a postihl by sektor, který má v současné době sám o sobě značné potíže. To stejné platí i pro telekomunikační odvětví. Největší negativní společenský dopad by zavedení daně mělo dle naší analýzy v případě finančního sektoru. Lze očekávat, že vyšší daně by vedly ke snížení kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru (a tedy potažmo k nárůstu systémového rizika) a ke zhoršení dostupnosti úvěru jednak prostřednictvím zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů ze strany bank, jednak vlivem očekávané zvýšené marže z poskytnutých úvěrů. Negativní náklady tohoto vývoje pro společnost je sice obtížné vyčíslit, jsou však v souladu s dostupnými empirickými studiemi. Zavedení sektorových daní by mělo dle naší analýzy negativní dopad na hodnotu tří analyzovaných firem ČEZ, Komerční banky a O2. Kumulovaně tento negativní efekt odhadujeme na 41 až 77 mld. CZK ztracené hodnoty. Mnohem podstatnější je však podle nás nepříznivý celospolečenský dopad, který ve světle relativně malého přínosu do státní pokladny vidíme jako hlavní argument proti zavedení sektorových daní v České republice.

2 2 Obsah Geneze myšlenky speciálního zdanění v ČR... 4 Dopad sektorové daně na bankovní sektor... 5 Dopad sektorové daně na energetický sektor Dopad sektorové daně na telekomunikační sektor Celkový dopad sektorových daní Příloha: přehled zavádění sektorových daní v Evropě Finanční sektor Sektor telekomunikací a energetický sektor Daň z telekomunikací Ostatní daně... 41

3 3 Seznam obrázků OBRÁZEK 1: ZÁKLADNÍ UKAZATELE BANKOVNÍHO SEKTORU V ČR A SROVNÁNÍ S EVROPSKÝMI BANKAMI... 9 OBRÁZEK 2: OČEKÁVANÁ VÝŠE REGULATORNÍCH POŽADAVKŮ DLE BASEL III. PRO KOMERČNÍ BANKU OBRÁZEK 3: KAPITÁLOVÁ PŘIMĚŘENOST BASEL III. TŘÍ NEJVĚTŠÍCH TUZEMSKÝCH BANK OBRÁZEK 4: ODHAD VLIVU ZMĚNY KAPITÁLOVÉ PŘIMĚŘENOSTI NA % PRAVDĚPODOBNOST BANKOVNÍ KRIZE OBRÁZEK 5: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZISKU A DANÍCH BANKOVNÍHO SEKTORU ČR OBRÁZEK 6: POTENCIÁLNÍ VÝNOS DODATEČNÉ DANĚ PRO BANKOVNÍ SEKTOR OBRÁZEK 7: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HOSPODAŘENÍ KOMERČNÍ BANKY OBRÁZEK 8: OČEKÁVANÁ VÝŠE DANĚ KB A HODNOTA SPOLEČNOSTI OBRÁZEK 9: DOPAD ZVÝŠENÉ DANĚ PRO KB NA KAPITÁLOVOU PŘIMĚŘENOST OBRÁZEK 10: DOPAD ZVÝŠENÉ DANĚ NA HODNOTU KB PROSTŘEDNICTVÍM ZMĚNY KAPITÁLOVÉ PŘIMĚŘENOSTI OBRÁZEK 11: PODÍL DIVIDENDY A SNÍŽENÍ KAPITÁLOVÉ PŘIMĚŘENOSTI NA DODATEČNÉM DAŇOVÉM NÁKLADŮ KB OBRÁZEK 12: HODNOTA KB PŘI VARIANTĚ KOMBINACE SNÍŽENÉ DIVIDENDY A KAPITÁLOVÉ PŘIMĚŘENOSTI OBRÁZEK 13: PŘEDPOKLADY REALISTICKÉHO MODELU DOPADU ZVÝŠENÉ DANĚ NA KB OBRÁZEK 14: OČEKÁVANÝ VÝVOJ HOSPODAŘENÍ KB PŘI REALISTICKÉM MODELU OBRÁZEK 15: POKLES OBJEMU ÚVĚRŮ V EKONOMICE VLIVEM ZVÝŠENÉ DANĚ OBRÁZEK 16: VÝVOJ HOSPODAŘENÍ ČEZ A CELÉHO SEKTORU EVROPSKÝCH PRODUCENTŮ ELEKTŘINY OBRÁZEK 17: TVORBA EKONOMICKÉHO ZISKU ČEZ OBRÁZEK 18: INVESTIČNÍ VÝDAJE, DIVIDENDY A DLUH ČEZ A EVROPSKÝCH UTILIT OBRÁZEK 19: VÝNOS STÁTU Z DIVIDEND ČEZ OBRÁZEK 20: VÝNOS STÁTU Z DODATEČNÉHO ZDANĚNÍ ČEZ A DIVIDEND ČEZ OBRÁZEK 21: DOPAD ZVÝŠENÉHO ZDANĚNÍ NA MÍRU ZADLUŽENÍ ČEZ OBRÁZEK 22: DOPAD ZVÝŠENÉHO ZDANĚNÍ NA HODNOTU ČEZ OBRÁZEK 23: PODÍL ČEZ NA CELKOVÉM DODATEČNÉM ZDANĚNÍ ENERGETICKÉHO SEKTORU OBRÁZEK 24: PODÍL INVESTIC O OBRÁZEK 25: TEMPO RŮSTU ČESKÉHO TELEKOMUNIKAČNÍHO TRHU OBRÁZEK 26: ODHAD VÝŠE DODATEČNÉ DANĚ NA TELEKOMUNIKAČNÍ SEKTOR V ČR PŘI ZDANĚNÍ ZISKU OBRÁZEK 27: ODHAD VÝŠE DODATEČNÉ DANĚ NA TELEKOMUNIKAČNÍ SEKTOR V ČR PŘI ZDANĚNÍ TRŽEB OBRÁZEK 28: DOPAD SEKTOROVÉ DANĚ NA HODNOTU SPOLEČNOSTI O OBRÁZEK 29: DOPAD SEKTOROVÉ DANĚ NA HODNOTU SPOLEČNOSTI O2 DLE DCF MODELU OBRÁZEK 30: DOPAD SEKTOROVÉ DANĚ NA HODNOTU SPOLEČNOSTI O2 DLE DDM MODELU OBRÁZEK 31: CELKOVÝ POTENCIÁLNÍ VÝNOS SEKTOROVÝCH DANÍ OBRÁZEK 32: DOPAD ZVÝŠENÍ DANÍ NA HODNOTU SPOLEČNOSTÍ KB, ČEZ A O OBRÁZEK 33: SROVNÁNÍ VÝNOSU DANĚ A ZTRÁTY HODNOTY SPOLEČNOSTÍ... 34

4 4 Geneze myšlenky speciálního zdanění v ČR Sektorová daň je typem rovné daně uvalené pouze na určitá odvětví ekonomiky. Motivací k zavedení této daně je především získání dalších neúčelových prostředků do státního rozpočtu, kterými je pak kryta některá z politik. Nicméně, dá se chápat i jako pokus o spravedlivé zdanění firem podnikajících v odvětvích s umělými a pro mnohé nepřekonatelnými bariérami vstupu do odvětví. Ani České republice se nevyhnula diskuse o zavedení této asymetrické daně. V souvislosti s vítězstvím levice v mimořádných volbách do poslanecké sněmovny v říjnu 2013 bylo její další projednání zařazeno i do koaliční smlouvy. ČSSD Původním záměrem ČSSD bylo zvyšování daní nejen pro právnické, ale i fyzické osoby. Původní myšlenka podle volebního programu ČSSD byla ve smyslu zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru ve výši 25-30%. ANO Volební program ANO nastínil, na rozdíl od ČSSD, cíl držet daňové sazby na stávající úrovni a o sektorové dani se nijak nezmiňuje. Zabývá se spíše zefektivněním postupů výběru daní, zamezení daňovým únikům a posílení platební morálky daňových poplatníků. Celkově je program zaměřen spíše na stabilitu daňového systému a zachování současné výše zdanění. KDU-ČSL Podle volebního programu KDU-ČSL byl stanoven cíl stabilního a transparentního hospodaření státu, se kterou souvisí stabilita daňové zátěže. Závazek nezvyšovat daně pro firmy a živnostníky je v přímém rozporu s myšlenkou sektorové daně. Koaliční smlouva V článku koaliční smlouvy ze dne bude koalice usilovat o schválení některých daňových zákonů s účinností od Do této skupiny náleží i snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu, k jehož financování má být zváženo zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví s cílovaným rozpočtovým výnosem ve výši od 4 do 9 mld. Kč dle různých zdrojů 1. Po zamítnutí původního návrhu ČSSD, tj. zmíněného zavedení druhé sazby daně z příjmu právnických osob pro regulovaná odvětví, jejím hlavním koaličním partnerem, hnutím ANO, zůstává k projednání kompromisní návrh 5% mimořádné daně 2, nicméně i ten je viděn hnutím ANO jako ta nejzazší možnost. Jednalo by se o nouzový, nebo chcete-li záchranný krok směrem ke státnímu rozpočtu. Zvláštní daň pro energetické nebo telekomunikační firmy ANO prozatím zcela vyloučilo. 1 Rozhovor Milan Chovanec (8-9 mld.), koaliční smlouva (4 mld.) 2 Sobotka investiční web

5 5 Dopad sektorové daně na bankovní sektor Bankovní sektor je v posledních letech velmi oblíbeným objektem zájmu politiků i regulátorů. Finanční krize, která uvedla do hospodářské recese prakticky celou globální ekonomiku, si vybírá svou daň, a to přeneseně i doslova. Banky jsou poměrně snadným terčem pro snahy o zvýšení regulace a daňových výnosů. Ony jsou všeobecně považovány za viníky finanční krize, za místo, kde akcionáři i manažeři dosahují vysokých zisků/příjmů a za potenciální zdroj rizika pro veřejné finance a globální ekonomiku do budoucnosti. Opatření vůči bankovnímu sektoru jdou dvěma základními směry. Tím prvním je zpřísnění regulace kapitálových a likvidních požadavků, což je obsaženo především v pravidlech Basel III. a na ně navazující legislativě. Zpřísnění kapitálových požadavků má jasný cíl: banky musí používat větší podíl (kvalitních) vlastních zdrojů, neboli snižovat riziko pro společnost (nižší mírou zadluženosti, nižší rizikovostí aktiv) v případě finanční/ekonomické krize v budoucnosti. Druhým opatřením, které (nejen) v Evropě v posledních letech vidíme, je zavádění speciálních bankovních daní, případně zvyšování již stávajících daní. Výnos z těchto dodatečných daní má obvykle plynout do speciálních fondů, které mohou být v budoucnosti využity pro sanaci nákladů spojených se stabilizací bankovního sektoru. Obecně tedy lze říci, že se jedná o účelové daně, které snižují systémové riziko sektoru. To ovšem není případ myšlenky zvýšené sazby korporátní daně z příjmů pro banky v České republice. Zavedení speciální zvýšené sazby daně z příjmů vede ke zvýšení bezúčelových příjmů státního rozpočtu, tedy bez budoucího pozitivního efektu na stabilitu bankovního sektoru prostřednictvím vytvoření účelového fondu, jako je tomu ve většině jiných zemí, v nichž banky čelí novým/zvýšeným daním. Nutno podotknout, že bankovní sektor ČR je ve srovnání se zahraničím výrazně stabilnější a podobná opatření tak vidíme jako redundantní, neefektivní a v čistém dopadu na ekonomiku jako negativní. Zvýšená sazba daně z příjmů právnických osob pro banky v kontextu empirických studií Odborná literatura resp. empirické studie se shodují na tom, že hlavním cílem zavádění speciálních daní pro banky by měla být internalizace systémového rizika. Extra daně by měly být účelové (naplnění speciálních fondů) a dopad na jednotlivé finanční instituce by měl být diferencovaný dle kritérií jako je rizikovost obchodního modelu, struktury aktiv či velikosti dané banky (too-big-to-fail fenomén). Tento přístup je možné v zásadě aplikovat prostřednictvím dvou základních typů daní: zdaněním nežádoucích forem aktiv resp. zdrojů financování a/nebo zdaněním nežádoucích operací (transakční daně). Některou formu takových daní zavedlo již mnoho zemí v Evropě i mimo starý kontinent (viz přehled bankovních daní v příloze). Většina z těchto daní byla zavedena teprve nedávno ( ), na jejich komplexní hodnocení je tedy ještě příliš brzy. Některé dílčí poznatky však již lze identifikovat: například rychlost akumulace aktiv do speciálních fondů je obvykle výrazně nižší, než

6 6 bylo původně předpokládáno. V Německu se ročně na bankovní dani vybere jen něco přes 500 mil. EUR, sotva 0,02% HDP Německa. 3 V následující části se podíváme podrobněji na základní typy zaváděných bankovních daní: a) Daně z vybraných složek kapitálu banky Tato daň má obvykle dva základní cíle: naplnit účelový fond, jehož prostředky mají být v budoucnu použity na stabilizaci finančního systému a/nebo mají být prostředkem pro snížení atraktivity rizikovějších forem financování. Právě tento druhý účel se v praxi projevuje tak, že většina zaváděných daní tohoto typu se týká zdrojů financování firmy, očištěných o zdroje stabilní a pojištěné tedy o vlastní kapitál a zdroje kryté pojištěním vkladů. b) Daně z vybraných aktiv/rizikově vážených aktiv Daň může vycházet také ze strany aktiv, kde se obvykle logicky zaměřuje na ta aktiva, která s sebou nesou největší riziko. Častým přístupem je tedy stanovení daně jako podílu na rizikově vážených aktivech (RWA). Kromě toho je v některých případech účelem redukovat expozici bank vůči derivátovým produktům v takovém případě je daň placena jako podíl na objemu derivátů v bilanci banky. 4 c) Daně z finančních transakcí Daně, nazývané také Robin Hood daně, jsou založeny na předpokladu nízké či nulové hodnoty spekulativních finančních transakcí pro společnost a přitom potenciálně vysokých společenských nákladech takových obchodů v případě krize. Ačkoliv existuje již mnoho empirických studií, které poukazují na nízký žádoucí efekt takových daní (a naopak negativní efekt na konečné spotřebitele skrze nižší výnosy z vkladů a naopak vyšší výpůjční náklady), 5 daně jsou nyní zavedeny či zaváděny v zemích EU, tak i v jiných částech světa. d) Daně na bonusy Terčem speciálního zdanění jsou v některých zemích také bonusy či obecně výdělky manažerů bank. V zemích jako Spojené Království, Francie či Itálie byly zavedeny různé podoby zdanění bonusů, které ovšem obvykle narážejí na zásadní problém definice bonusu. Ve většině zemí se proto jedná o dočasné daně. Potenciální efekty zvýšení daňového zatížení bank Cílem posledních změn kapitálové regulace (viz např. Basel III.) je obecně zvýšit krytí aktiv banky kvalitním vlastním kapitálem (tier 1) a zároveň reagovat na procyklický charakter dosavadní kapitálové regulace. Zamýšleným důsledkem by mělo být snížení finanční páky (zadlužení) bank. Zavádění speciálních bankovních daní může mít mnoho důsledků, přičemž ne všechny jsou v souladu s cíli regulace kapitálu bank. Níže nejdříve uvádíme některé naše hypotézy: 1) Zvýšení zdanění bankovního sektoru může vést k útlumu úvěrování ekonomiky 2) Zvýšení zdanění bankovního sektoru může vést ke zdražení úvěrů/snížení úročení vkladů 3 Odhadované přímé náklady finanční/bankovní krize jsou přitom podle většiny zdrojů 2-5% HDP. 4 Např. v Německu se platí daň ve výši 0,0003% nominálního objemu derivátů v bilanci banky. 5 Viz např. Matheson, Thornton: Taxing Financial Transactions: Issues and Evidence. IMF, 2011.

7 7 3) Zvýšení zdanění bankovního sektoru může vést k eliminaci kapitálového polštáře, který banky udržují nad rámec regulatorních požadavků (resp. ke zvýšení podílu zisků vyplacených na dividendách) 4) Zvýšení zdanění bankovního sektoru může vést ke zvýšení praktik managementu zisku resp. kreativního účetnictví 5) Zvýšení zdanění bankovního sektoru může vést ke zvýšení využívání sekuritizace a krátkodobých zdrojů financování Ad 1) Riziko útlumu objemu poskytnutých úvěrů Reakce bank na zvýšené daňové zatížení mohou být různé, jedním z rizik, která se nabízejí, je eliminace úvěrové aktivity banky. Tato teze vychází z předpokladu, že zvýšená daň negativně ovlivňuje úroveň zadrženého zisku a tedy i kapitálovou přiměřenost. Nižším úvěrováním dochází ke snížení základu daně, nižším rizikově váženým aktivům (ceteris paribus) a potažmo kapitálovým požadavkům. Utlumit poskytování úvěrů je opatření, které je relativně rychle aplikovatelné, na druhou stranu je zřejmé, že motivace k tomuto kroku závisí na konkrétním byznys modelu banky a stavu jeho bilance, potažmo kapitálové přiměřenosti. Riziko takového chování je tedy logicky vyšší u banky, jejíž kapitálová přiměřenost se pohybuje na hranici regulatorních požadavků, nebo (především u daně z cizího kapitálu) je úvěry nutné financovat z cizích zdrojů mimo klientské vklady (vysoký podíl úvěrů ke vkladům). Ad 2) Riziko přenosu nákladů daně na zákazníky (cena úvěrů, úročení vkladů) Druhým opatřením, které se nabízí, a které může mít negativní důsledky pro hospodářský růst, je přenos nákladů zvýšeného zdanění na zákazníka jinými slovy, snaha o uchování ziskové marže po zdanění. Dle podmínek na trhu, tržní síly a dalších faktorů může banka preferovat zvýšení ceny úvěrů, snížení úročení vkladů, jejich kombinaci, nebo jiná opatření (zvýšení poplatků). Zdražení úvěrů/snížení úročení vkladů je opatření, které musí banka zvažovat velmi citlivě s ohledem na konkurenci a celkovou situaci na trhu. Je zřejmé, že čím generálnější by zvýšení zdanění bylo (tj. čím většího počtu/podílu bank na trhu by se týkalo), tím snadnější by bylo zavedení opatření viz výše. Ad 3) Riziko snížení kapitálové přiměřenosti / zvýšení zadluženosti Vzhledem k tomu, že tržní realita je dost vzdálená ideálnímu světu dle Modiglianiho a Millera a jejich teorému neutrálního dopadu výše zadlužení na hodnotu firmy, je třeba se na potenciální zvýšení zdanění bank dívat i pohledem vlivu daňového štítu. U nefinanční firmy bychom hledali optimální míru zadlužení, 6 u banky je prostor pro úpravu podílu vlastního a cizího kapitálu, zapojeného do podnikání, limitováno regulatorními kapitálovými požadavky (na spodní hranici vlastního kapitálu). 6 Tedy úroveň zadlužení, na níž jsou průměrné vážené náklady kapitálu (WACC) minimální.

8 8 Většina bank udržuje určitý kapitálový polštář nad rámec minimální kapitálové přiměřenosti. U bank, u nichž je tento polštář relativně vysoký, lze předpokládat inklinaci k navýšení zadlužení (leverage) resp. snížení kapitálové přiměřenosti blíže regulatornímu požadavku. Toto snížení může být provedeno různými způsoby, nabízí se například vyšší distribuce dividend. Je paradoxní, že zvýšení zdanění bank, které je často oficiálně zdůvodněno systémovým rizikem, které bankovní sektor uvaluje na společnost, může vést ke zvýšení zadlužení/snížení kapitálové přiměřenosti a tedy potenciálnímu zvýšení rizikovosti bankovního sektoru. Ad 4) Riziko zvýšené aktivity bank v oblasti kreativního účetnictví Změna výše zdanění může být pochopitelně spojena se snahami managementů bank o minimalizaci dopadu této změny na ziskovost a další veličiny. Snahy o přesun co největší porce zdanitelného zisku do období s nižší daní a naopak jsou předmětem mnoha empirických studií. Ad 5) Riziko zvýšení sekuritizace a využívání nestabilních zdrojů financování Některé empirické studie 7 ukazují, že zvýšení zdanění může podporovat sekuritizaci aktiv, zvláště u bank se zhoršeným přístupem na kapitálové trhy (wholesale financing). Zvýšení daní z důvodů uvedených v bodě ad 3) tedy i v tomto případě může mít paradoxně opačný efekt na chování bank, než je intuitivně žádoucí. Analýza dopadů zvýšení daňového zatížení pro tuzemské banky Český bankovní sektor je v mnoha ohledech poměrně specifický v kontextu EU, ale také globální ekonomiky. Nedávnou finanční a následnou evropskou dluhovou krizi přestál bez vážnějších následků, díky mnoha faktorům, které na tomto místě nebudeme podrobně rozebírat. 8 Stěžejními charakteristikami bankovního sektoru v ČR (ve srovnání s jinými státy EU) jsou tyto: a) Solidní kapitálová přiměřenost; b) Kapitál složený téměř výhradně z jádrového kapitálu tier 1; c) Převis vkladů nad úvěry (podíl úvěrů ke vkladům < 1); d) Vysoká rentabilita vlastního kapitálu. 7 Např. Gong, Ligthart: Does Corporate Income Taxation Affect Securitization? Tyto faktory jsou popsány např. zde: lovak_prof_com.pdf, nebo zde: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/financni_stabilita/zpravy_fs/fs_ /fs_ _clanek_iii.pdf

9 9 Obrázek 1: Základní ukazatele bankovního sektoru v ČR a srovnání s evropskými bankami Evropské banky* Kapitálová přiměřenost tier 1 12,6% 13,9% 13,9% 15,2% 16,2% 10,9% Celková kapitálová přiměřenost 14,0% 15,3% 15,0% 15,6% 16,5% 14,0% Podíl úvěrů vůči vkladům 78,0% 77,2% 79,4% 75,1% 77,9% 113,8% Rentabilita vlastního kapitálu 26,4% 19,7% 18,3% 20,4% 16,2% 7,8% Rentabilita aktiv 1,5% 1,3% 1,2% 1,4% 1,2% 0,3% * hodnoty mediánu evropských bank dle agentury Bloomberg Zdroj: ČNB, Bloomberg Uvedené charakteristiky českého bankovního trhu ukazují, proč je považován za jeden z nejstabilnějších (nejen) v Evropě, a proč tak dobře odolal mj. i finanční a dluhové krizi v nedávných letech. Dobrá úroveň kapitálové přiměřenosti i návratnosti kapitálu mohou vést k myšlence, že sektor je schopen celkem bez problémů zvládnout dodatečnou zátěž v podobě zvýšené korporátní daně. Tato, pro politiky nepochybně lákavá, myšlenka, však může mít konsekvence, které v konečném důsledku mohou znamenat čistý negativní vliv zvýšené daně na společnost. Jak jsme uvedli výše, a jak také odpovídá mnoha empirickým studiím, na zvýšení daňového zatížení mohou banky reagovat různými způsoby, přičemž do značné míry záleží na výchozích hospodářských podmínkách banky, regulatorním prostředí, konkurenčním prostředí atd. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že český bankovní sektor disponuje poměrně vysokou úrovní kapitálové přiměřenosti, která by se navíc díky kvalitě kapitálu (vysoký podíl tier1) neměla výrazně lišit ani dle Basel III. Snížení kapitálového polštáře se tedy na první pohled nabízí jako průchodná cesta ve smyslu reakce na zvýšenou kapitálovou zátěž. Taková cesta by znamenala, že zvýšené daňové břemeno by zůstalo (z větší části) na bedrech akcionářů a negativní dopad na úvěrování a potažmo ekonomiku by tam nemusel být velký. Situace je nicméně ve skutečnosti složitější. V první řadě je tu Basel III. a potažmo implementace kapitálových požadavků dle CRD IV / CRR. Zvláště pro velké banky bude nová úroveň požadované kapitálové přiměřenosti velmi vysoká, což dobře ilustruje například schéma zveřejněné v prezentaci hospodářských výsledků Komerční banky za rok Banky již od 1Q2014 reportují kapitálovou přiměřenost dle Basel III., přičemž se očekává, že konkrétní nastavení kapitálových požadavků (vč. požadavku dle pilíře 2) bude ČNB oznámeno na podzim letošního roku. Aktuální odhad Komerční banky je, že celková minimální kapitálová přiměřenost bude nastavena na 13,9% - 8% základní požadavek plus 2,5% ochranný konzervační polštář plus 2,5% na systémové riziko (velké banky) plus 0,9% očekávaných v rámci pilíře 2. Dle dostupných odhadů dodatečného kapitálu pro (domácí) systémově významné 9 Viz https://www.kb.cz/file/en/about-bank/investor-relations/publications/financial-results/kb kb-group-4q financial-results.pdf?4fb0c2d0f2859baff644b853d718ccbf, str. 15.

10 10 banky (D-SIB) 10 a našich vlastních propočtů očekáváme, že u ČS a ČSOB bude D-SIB ještě vyšší než 2,5% u KB konkrétně 3 až 3,5% u ČSOB a 3,5 až 4% u ČS. 11 Obrázek 2: Očekávaná výše regulatorních požadavků dle Basel III. pro Komerční banku Zdroj: Komerční banka V praxi to podle nás bude znamenat, že velké banky budou zřejmě interně cílovat minimální kapitálovou přiměřenost na úroveň minimálně o procentní bod 12 vyšší tak, aby eliminovaly riziko dočasného výkyvu a porušení minimální úrovně kapitálové přiměřenosti a vystavily se tak riziku restrikcí ze strany regulátora (např. v podobě omezení výplaty dividend). Obrázek 3: Kapitálová přiměřenost Basel III. tří největších tuzemských bank Basel III. (odhad FY 2014) Minimální oček. regulatorní úroveň Minimální odhadovaná interní úroveň Teoretický prostor pro snížení KP V peněžním vyjádření (mil. CZK) % ze zisku před zdaněním 2013 ČSOB 16,0% 14,9% 15,9% 0,1% 373 2,3% ČS 16,9% 15,4% 16,4% 0,5% ,1% KB 15,5% 13,9% 15,2% 0,3% ,5% Celkem top ,9% Zdroj: banky, ČNB, Bloomberg, vlastní odhady. Jak vyplývá z tabulky výše, tři největší banky nemají ve skutečnosti tak velký kapitálový polštář nad rámec regulatorních požadavků, jak by se mohlo zdát na první pohled. Při předpokladu interního plánu managementu udržet bezpečnostní polštář alespoň 1 procentní bod nad úrovní KP Basel III., mají banky prostor ke snížení očekávané úrovně 10 Např. Skořepa, Seidler: Dodatečný kapitálový požadavek vázaný na stupeň domácí systémové významnosti banky Dle našich výpočtů by se měl D-SIB týkat v ČR čtyř bank, kromě zmíněných KB, ČSOB a ČS ještě UniCredit bank, u níž očekáváme D-SIB ve výši 1 1,5%. Tyto čtyři banky tvořily ke konci roku % celkových aktiv bank v ČR. 12 U KB v souladu s vyjádřeními managementu počítáme s minimální akceptovatelnou úrovní Basel III. kapitálové přiměřenosti nad 15%, v modelu počítáme s minimální úrovní 15,2%.

11 11 KP ke konci letošního roku (náš odhad) v rozmezí 0,1 až 0,5 procentního bodu. V peněžním vyjádření se jedná o celkově cca 3,5 mld. CZK, neboli necelých 7% reportovaného zisku před zdaněním Zvýšená daňová zátěž, jak bylo diskutováno výše, může zvýšit atraktivitu většího zapojení cizího kapitálu do podnikání v případě banky tedy zdražuje nadbytečný kapitálový polštář a zvyšuje pravděpodobnost rozpuštění nadbytečného kapitálu. 13 Je tedy pravděpodobné, že zvýšení daně z příjmů pro banky by vedlo managementy/akcionáře bank k přehodnocení kapitálové politiky a zřejmě by vyústilo v částečný pokles nadbytečných kapitálových polštářů, například formou zvýšené distribuce zisku prostřednictvím dividend. Výše indikované snížení kapitálové přiměřenosti, vyvolané zvýšením daňové zátěže, sice s největší pravděpodobností nepovede k ohrožení úrovní kapitálu požadovaných regulátorem, otázkou každopádně zůstává, zda je snížení kapitálové přiměřenosti bankovního sektoru v ČR kvůli zvýšené dani žádoucí. V tomto kontextu je nutné zdůraznit, že regulací stanovená minimální kapitálová přiměřenost nepředstavuje bezpečnou úroveň, nad níž je již pravděpodobnost finanční/bankovní krize zanedbatelná. Jak například ukazuje tabulka níže, 14 snížení kapitálové přiměřenosti má vliv na zvýšení pravděpodobnosti bankovní krize a to i při snížení KP z relativně vysokých úrovní. Zvýšení pravděpodobnosti krize se sice dle tabulky může na první pohled zdát relativně malé, je však třeba mít na paměti, jak závažné a hlavně dlouhodobé může mít bankovní krize důsledky pro celou ekonomiku. 15 Obrázek 4: Odhad vlivu změny kapitálové přiměřenosti na % pravděpodobnost bankovní krize Zdroj: Norges Bank 13 Nadbytečného ve smyslu nad rámec kapitálových požadavků plus interního dodatečného kapitálu, který má sloužit jako polštář proti dočasnému poklesu KP pod regulatorní úroveň. 14 Převzato z: Staff Memo: Kragh-Sorensen: Optimal Adequacy Capital Ratios for Norwegian Banks Mnohé studie například dokazují, že bankovní krize může mít dlouhodobý nebo dokonce trvalý negativní vliv na zaměstnanost, investice a alokaci kapitálu.

12 12 Na druhou stranu z analýzy výše je zřejmé, že případná dodatečná daňová zátěž by jen stěží byla v plné míře absorbována samotnými bankami bez vlivu na ekonomiku (úvěrový trh). Riziko negativního dopadu zvýšení daně na dostupnost úvěru a jeho cenu či cenu jiných bankovních služeb je podle nás v takovém případě reálné. Zvláště pokud by zvýšená daňová sazba byla aplikována plošně na celý bankovní sektor, tzn. bez ohledu na velikost banky, její systémovou důležitost či rizikovost (jako je tomu při zavádění speciálních bankovních daní v jiných zemích). Jednou z možností, jak odhadnout efekt vyššího zdanění na úrokové spready bank, je považovat zvýšení daně za ekvivalent zvýšení minimální úrovně kapitálové přiměřenosti. Existuje několik studií, které se zabývaly vlivem zvýšení požadované KP na úrokové spready bank (či izolovaně na požadované úroky u úvěrů). 16 Tyto studie implikují, že zvýšení KP o procentní bod vede ke zvýšení úrokového rozpětí o bazických bodů. Dle naší simulace by dopad 5% resp. 10% zvýšení efektivní sazby daně z příjmu bank v ČR na kapitálovou přiměřenost (při zjednodušeném předpokladu, že dodatečně odvedená daň sníží tier 1 ve stejné výši a žádné další veličiny se nezmění) byl následující: 5% zvýšení efektivní sazby daně vede ke snížení KP o 17 bazických bodů, zvýšení sazby o 10% potom snižuje KP o 34 bp. Z toho lze odvodit, že toto zvýšení daní by mohlo vést k 5-10 bp vyššímu úrokovému spreadu bank (v případě předpokladu zachování výchozí KP) a následně k negativnímu vlivu na hospodářský růst v ČR. Potenciální výnos zvýšené daně pro bankovní sektor V této části se zaměříme na potenciální výnos zvýšených sazeb daně z příjmů právnických osob pro bankovní sektor. V souladu s dostupnými informacemi uvažujeme dvě základní varianty: zvýšení základní sazby daně z příjmů o 5% resp. 10%. V tabulce níže uvádíme vývoj zisků českého finančního sektoru za posledních 5 let. Z čísel je patrné, že volatilita zisku před zdaněním nebyla v posledních letech tak nízká, jak by někdo mohl intuitivně očekávat (směrodatná odchylka 7%) a růst zisku před zdaněním byl pouze 1% (CAGR ). 17 Efektivní daňová sazba se v průběhu posledních 5 let zvyšovala, z 15,6% v roce 2009 na 16,6% v loňském roce. Růst čistého zisku tak byl ještě o něco nižší, než u zisku před zdaněním (0,7% CAGR ). Obrázek 5: Základní údaje o zisku a daních bankovního sektoru ČR Zisk před zdaněním y/y -7,3% -3,4% 20,8% -4,0% Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 15,6% 15,2% 15,9% 16,1% 16,6% Čistý zisk Zdroj: ČNB 16 Např. Macroeconomic Assessment Group: Assessing the macroeconomic impact of the transition to stronger capital and liquidity requirements: Interim Report nebo Elliott, D, S Salloy and A Oliveira Santos: Assessing the cost of financial regulation, IMF Working Paper, WP/12/ Pokles zisků v letech 2010 a 2011 byl do značné míry způsoben odpisy dluhopisů PIIGS v bilancích některých, především velkých bank.

13 13 V následující tabulce vyčíslujeme potenciální výnos dodatečné daně z příjmů, uvalené na finanční sektor. Čísla jsou založena na několika zjednodušujících předpokladech. Především uvažujeme, že zvýšení nominální sazby daně o 5% resp. 10% se v plné výši odrazí i v efektivní sazbě daně. Tu pro příští roky ponecháváme na úrovni poslední známé hodnoty, tj. efektivní sazby roku 2013 (16,6%). Na tomto místě neuvažujeme žádné další přímé ani nepřímé důsledky zvýšení daně na hospodaření bank, jejich chování a strategii. Pro letošní rok očekáváme 4% pokles celosektorového zisku před zdaněním s tím, že od roku 2015 modelujeme 3% roční růstu zisku před zdaněním. Obrázek 6: Potenciální výnos dodatečné daně pro bankovní sektor (v mil. CZK) e 2015e 2016e 2017e 2018e Zisk před zdaněním tempo růstu zisku před zdaněním -4% -4% 3% 3% 3% 3% Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 16,6% 16,6% 16,6% 16,6% 16,6% 16,6% Čistý zisk Sazba +5% 21,6% 21,6% 21,6% 21,6% 21,6% 21,6% Zaplacená daň Čistý zisk Sazba +10% 26,6% 26,6% 26,6% 26,6% 26,6% 26,6% Zaplacená daň Čistý zisk Výnos daně nyní plus 5% plus 10% Dodatečný výnos plus 5% Dodatečný výnos plus 10% Zdroj: ČNB, vlastní výpočty Při výše uvedených předpokladech a při zavedení extra daně od roku 2015 by dodatečný výnos z daně činil cca 3,6 až 4 mld. CZK při 5% zvýšení efektivní daně resp. 7,3 až 8 mld. CZK při 10% zvýšením daně. Celkový daňový výnos za 4 roky by tak byl 15,2 resp. 30,5 mld. CZK. Předpoklady, na nichž jsou postavena čísla výše, jsou pochopitelně značně zjednodušené. O jejich zreálnění se pokusíme pomocí našeho valuačního modelu Komerční banky. KB v posledních 8 letech zaplatila na DzP 21,2 mld. CZK, neboli v průměru 2,7 mld. CZK ročně. Efektivní daňová sazba dosáhla 18,3%.

14 14 Obrázek 7: Základní údaje o hospodaření Komerční banky Komerční banka (mil. CZK) Zisk před zdaněním Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 22,8% 21,7% 18,6% 18,1% 16,6% 15,2% 16,0% 18,0% Čistý zisk z toho čistý zisk pro akcionáře Celková zaplacená daň Průměrná roční zaplacená daň Efektivní daňová sazba 18,3% Zdroj: KB, vlastní model V další tabulce uvádíme očekávaný zisk před zdaněním, daň a čistý zisk pro KB na roky 2014 až 2018, z našeho oceňovacího modelu a také sumu očekávané zaplacené daně pro roky 2015 a 2018 (tj. na první čtyři roky období, v němž by se mohla platit případná zvýšená daň). Ve srovnání s obdobím očekáváme, že průměrná roční zaplacená daň bude při efektivní daňové sazbě 18% 3,15 mld. CZK, tedy o cca 0,5 mld. CZK ročně více, než ve zmíněném období. Obrázek 8: Očekávaná výše daně KB a hodnota společnosti Komerční banka (mil. CZK) 2014e 2015e 2016e 2017e 2018e Zisk před zdaněním Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 17,5% 18,0% 18,0% 18,0% 18,0% Čistý zisk z toho čistý zisk pro akcionáře Celková zaplacená daň Průměrná roční zaplacená daň Efektivní daňová sazba 18,0% Hodnota akcie KB dle modelu DDM Hodnota akcie KB dle modelu KP Průměrná hodnota obou modelů Zdroj: vlastní model Nyní do modelu zapracujeme variantu zvýšení efektivní sazby daně z 18% na 28%, aniž bychom zasahovali do jiných předpokladů resp. parametrů modelu. Kapitálová přiměřenost v této variantě klesá pod úroveň, kterou považujeme za minimální z pohledu interního cíle managementu KB. Konkrétně se v letech 2017 a 2018 dostáváme na úrovně 14,7% resp. 14,4%, což sice je stále nad očekávaným regulatorním minimem (13,9%, viz výše), ale není to v souladu se současným cílem managementu KB udržovat kapitálový polštář více než 1% nad regulatorní minimum.

15 15 Obrázek 9: Dopad zvýšené daně pro KB na kapitálovou přiměřenost Zdroj: vlastní model Z valuace této varianty (viz tabulka níže) je vidět, že dodatečná daň spolu s poklesem očekávané ROE v pokračující fázi (13,4% vs. 14,0% v původní variantě) a poklesem kapitálové přiměřenosti snižuje hodnotu KB o cca 14%. Logicky, větší snížení je patrné u modelu kapitálové přiměřenosti. Lze odvodit, že varianta poklesu KP a snahy udržet dividendu na úrovni, jaká by byla bez dodatečné daně, není atraktivní ani pro samotnou KB - a samozřejmě není pozitivní pro ekonomiku resp. společnost vzhledem k poklesu kapitálové přiměřenosti banky a tedy i nárůstu systémového rizika. Obrázek 10: Dopad zvýšené daně na hodnotu KB prostřednictvím změny kapitálové přiměřenosti Komerční banka (mil. CZK) 2014e 2015e 2016e 2017e 2018e Zisk před zdaněním Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 17,5% 28,0% 28,0% 28,0% 28,0% Čistý zisk z toho čistý zisk pro akcionáře Celková zaplacená daň Průměrná roční zaplacená daň Efektivní daňová sazba 28,0% Hodnota KB dle modelu DDM Hodnota KB dle modelu KP Průměrná hodnota obou modelů vs. původní model -14% Zdroj: vlastní model

16 16 Další variantou je, že by KB reagovala na zvýšení daně snahou o udržení kapitálové přiměřenosti nad interně stanovenou minimální hodnotou, za cenu nižší dividendy. Tato varianta je pochopitelně atraktivní pro společnost, těžko si ji však představit z pohledu akcionáře (a potažmo manažera). De facto se jedná o jednoduchý transfer prostředků od akcionáře (dividenda) ke státu (dodatečná daň). Model jsme v tomto případě upravili tak, aby si KB udržela KP nad 15,2% a rozdíl až do výše navýšení daně financovala snížením dividend (jednak absolutním kvůli nižšímu čistému zisku, v letech 2017 a 2018 i snížením payout, bez nějž by KP klesla pod stanovenou hodnotu). Obrázek 11: Podíl dividendy a snížení kapitálové přiměřenosti na dodatečném daňovém nákladů KB Komerční banka (mil. CZK) 2015e 2016e 2017e 2018e Celkem Dividendový výplatní poměr původní 70% 70% 70% 70% Dividendový výplatní poměr po zvýšení daně 70% 70% 65% 65% Suma dividend původní Suma dividend po zavedení daně Rozdíl Zaplacená daň původně Zaplacená daň po zvýšení o 10% Rozdíl Financováno snížením KP Zdroj: vlastní model Jak jde vidět z tabulky, při tomto scénáři by KB resp. její akcionáři absorbovali cca 6 mld. CZK (neboli přes 80% celkových očekávaných dodatečných nákladů na daň) prostřednictvím nižších zisků/dividend, zbytek by byl eliminován poklesem KP blíže minimální interní úrovni. Jak ukazuje náš model, i tato varianta je z pohledu akcionářů KB nepříznivá, zvláště dle modelu DDM je pokles hodnoty akcií KB citelný. Obrázek 12: Hodnota KB při variantě kombinace snížené dividendy a kapitálové přiměřenosti Komerční banka (mil. CZK) 2014e 2015e 2016e 2017e 2018e Zisk před zdaněním Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 17,5% 28,0% 28,0% 28,0% 28,0% Čistý zisk z toho čistý zisk pro akcionáře Hodnota KB dle modelu DDM Hodnota KB dle modelu KP Průměrná hodnota obou modelů vs. původní model -13% Zdroj: vlastní model V praxi lze očekávat, že zvýšená daňová zátěž by ovlivnila více proměnných, včetně například snahy o zvýšení výnosů (zvýšení čisté úrokové marže, NIM) či snížení RWA (prostřednictvím nižšího úvěrování). Cesta přes zvýšení NIM je z pohledu bank samozřejmě lákavá, nicméně vzhledem k silné konkurenci na trhu nesnadná. Předpokládáme nicméně, že vzhledem k tomu, že dodatečné daňové zatížení by bylo

17 17 uvaleno na celý sektor, v určité, alespoň minimální míře, by se odrazilo ve zdražení úvěrů/snížení úročení vkladů. Zdražení úvěru může mít určitý vliv na jeho dostupnost, kromě toho však lze čekat i určité zpřísnění dalších úvěrových podmínek a celkově tak lze předpokládat, že dalším nežádoucím důsledkem zvýšení daní pro banky může být i zhoršení dostupnosti úvěrů s potenciálním negativním vlivem na hospodářský růst. 18 V tabulce níže jsme se pokusili o variantu modelu KB, kterou považujeme za reálnou kombinaci různých opatření na zvýšení daňové zátěže pro české banky. Varianta vychází z předpokladů uvedených v tabulce níže. Nižší rizikově vážená aktiva jsou dána nižším růstem úvěrů o 1 procentní bod oproti základnímu scénáři. Dále počítáme se zachováním 70% payout (tj. s nižší dividendou v absolutní výši), udržením kapitálové přiměřenosti nad 15,2% a mírným zvýšením čisté úrokové marže o 10 bazických bodů (8 bp v prvním roce zdanění) vůči našemu původnímu modelu. Obrázek 13: Předpoklady realistického modelu dopadu zvýšené daně na KB Komerční banka (mil. CZK) 2015e 2016e 2017e 2018e Celkem Zvýšení efektivní daňové sazby 10% 10% 10% 10% Efektivní daňová sazba 28% 28% 28% 28% RWA původní RWA upravená Dividend payout 70% 70% 70% 70% Objem hrubých úvěrů původní Objem hrubých úvěrů upravený Rozdíl Minimální úroveň KP Basel III. 15,2% 15,2% 15,2% 15,2% KP původní 15,8% 15,6% 15,4% 15,4% KP dle upraveného modelu 15,4% 15,4% 15,3% 15,3% Čistá úroková marže původní 2,62% 2,62% 2,68% 2,73% Čistá úroková marže upravená 2,70% 2,72% 2,78% 2,83% Rozdíl NIM 0,08% 0,10% 0,10% 0,10% Očekávaný růst úvěrů původní 6,5% 8,0% 8,0% 7,0% Očekávaný růst úvěrů upravený 5,5% 7,0% 7,0% 6,0% Rozdíl -1,0% -1,0% -1,0% -1,0% Zdroj: vlastní model Z výše uvedených předpokladů je zřejmé, že o dodatečnou daňovou zátěž by se rozdělili jak akcionáři KB (a potažmo dalších bank), tak z poměrně velké míry i klienti a tedy společnost prostřednictvím dražších a hůře dostupných úvěrů s negativním vlivem na makroekonomické úrovni. Dopad modelu na hodnotu akcií KB dle scénáře viz výše je ilustrován v následující tabulce: Obrázek 14: Očekávaný vývoj hospodaření KB při realistickém modelu 18 Více k problematice vlivu bankovních daní na dostupnost úvěrů, úrokové marže a kapitál viz např. Deutsche Bundesbank: Capital regulation, liquidity requirements and taxation in a dynamic model of banking. 2012; nebo Caminal Ramon: Taxation of Banks: A theoretica framework.

18 18 Komerční banka (mil. CZK) 2014e 2015e 2016e 2017e 2018e Zisk před zdaněním Zaplacená daň Efektivní daňová sazba 17,5% 28,0% 28,0% 28,0% 28,0% Čistý zisk z toho čistý zisk pro akcionáře Hodnota KB dle modelu DDM Hodnota KB dle modelu KP Průměrná hodnota obou modelů vs. původní model -7% Zdroj: vlastní model Pokud aplikujeme negativní vliv zvýšené daně (viz výše) na očekávaný objem úvěrů v celém bankovním sektoru v ČR, docházíme k tomu, že by objem poskytnutých úvěrů oproti základnímu scénáři byl nižší až o 134 mld. CZK v roce 2018 (3,4% HDP). Pokud by se zdanění týkalo jen velkých bank, 19 potom by byl dopad přibližně na úrovni 60% této částky. Obrázek 15: Pokles objemu úvěrů v ekonomice vlivem zvýšené daně (mil. CZK) e 2015e 2016e 2017e 2018e Objem klientských úvěrů y/y 2,5% 10,7% 3,5% 6,5% 8,0% 8,0% 7,0% Objem klientských úvěrů upravený y/y 2,5% 10,7% 3,5% 5,5% 7,0% 7,0% 6,0% Rozdíl úvěrů Zdroj: vlastní model Celkový efekt zvýšené daně pro banky je složité vyčíslit. Z výše uvedeného je nicméně zřejmé, že společenské náklady zvýšené daně by rozhodně nebyly nulové a čistý efekt by byl rozhodně nižší, než hrubý, který jsme identifikovali ve výši 3,8 až 7,6 mld. CZK ročně při uvalení daně na celý finanční sektor. Z výše uvedeného předpokládáme, že cca polovinu zmíněného daňového efektu by zaplatili klienti bank přímo (skrze zvýšenou NIM atd.), k tomu je třeba přičíst i nepřímý vliv nižšího úvěrování na růst ekonomiky a efekt nižší kapitálové přiměřenosti na potenciální dopady budoucí bankovní krize. Z uvedeného vyplývá, že v souladu s empirickými poznatky v literatuře 20 je pravděpodobné, že celkový efekt zavedení speciálního bankovního zdanění pro blahobyt společnosti (kombinovaný dopad na stakeholdery banky, stát a společnost) bude negativní. 19 Kritériem pro velkou banku dle ČNB je objem bilance přes 250 mld. CZK. Tuto podmínku dnes splňují čtyři banky, ČS, ČSOB, KB a UniCredit. 20 Např. Nicolo, Gamba, Lucchetta: Capital regulation, liquidity requirements and taxation in a dynamic model of banking. Discussion paper, Deutsche Bundesbank. 2012

19 19 Dopad sektorové daně na energetický sektor Podle prvních návrhů zavedení sektorových daní bylo záměrem zdanit velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru" ve výši 25-30%. Poté, co jsme analyzovali dle nás stěžejní sektor banky, se nyní krátce podívejme i na dva zbývající potenciální kandidáty na zavedení sektorové daně, resp. na zvýšení stávající sazby korporátní daně z příjmů, tedy energetický a telekomunikační sektor. Ačkoliv se v materiálech ČSSD hovořilo o velkých firmách v energetickém sektoru, což je poměrně široký pojem, v praxi můžeme vzhledem k aktuální situaci na trhu omezit tuto definici prakticky jen na společnosti z oblasti výroby a distribuce elektřiny a plynu. Distribuční byznys je (nejen) v ČR poměrně jasně regulován prostřednictvím povolených výnosů/návratnosti kapitálu a v tomto směru podle našeho názoru nedává příliš smysl uvalovat na tyto regulované společnosti dodatečnou daň z příjmů. Zjednodušeně by se dodatečná daň týkala jen několika málo společností s dominantním postavením společnosti ČEZ, která je ze 70% ovládána státem. Vyjádření různých politiků z poslední doby naznačují, že pokud by k uvalení sektorových daní došlo, energetický sektor by zřejmě nebyl součástí těchto opatření, přesto se mu budeme alespoň krátce věnovat, se zaměřením právě na ČEZ. Segment výrobců elektrické energie v Evropě prochází v posledních letech velmi složitým obdobím. V tomto smyslu je absurdní ospravedlňovat dodatečné zdanění sektoru jeho nadprůměrnou ziskovostí a považovat tak toto zdanění za oprávněné windfall taxes (tj. zdanění nepřiměřeně vysokých zisků společností/odvětví, které těží z bariér vstupu do odvětví či jiných výhod nad rámec plně konkurenčního prostředí). Základní údaje o vývoji finančních veličin v sektoru evropských výrobců elektřiny ukazuje následující tabulka: Obrázek 16: Vývoj hospodaření ČEZ a celého sektoru evropských producentů elektřiny (ČEZ) EBITDA marže 46,4% 44,7% 41,6% 39,4% 37,8% Čistý dluh /EBITDA 1,43 1,60 1,92 2,06 2,12 Rentabilita vlastního kapitálu 27,6% 22,3% 18,2% 17,4% 14,1% Rentabilita investovaného kapitálu 14,0% 12,7% 11,1% 9,6% 7,4% Náklady investovaného kapitálu WACC 7,0% 7,0% 7,0% 7,0% 7,0% Ekonomický "nadzisk" 7,0% 5,7% 4,1% 2,6% 0,4% Dividendový výplatní poměr 56,0% 56,0% 57,0% 59,0% 53,0% Efektivní daňová sazba 20,2% 20,1% 21,6% 21,2% 20,7% (Evropští výrobci elektřiny)* EBITDA marže 20,7% 20,5% 19,5% 18,9% 21,2% Čistý dluh /EBITDA 2,76 2,54 3,37 3,23 2,78 Rentabilita vlastního kapitálu 12,7% 9,6% 7,9% 8,3% 6,9% Rentabilita investovaného kapitálu 13,7% 11,8% 10,6% 9,8% 8,5% Náklady investovaného kapitálu WACC** 6,9% 7,1% 6,4% 6,3% 6,7% Ekonomický "nadzisk" 6,8% 4,8% 4,2% 3,4% 1,7% Dividendový výplatní poměr 50,5% 44,7% 50,4% 52,7% 65,4% Efektivní daňová sazba 23,6% 23,5% 23,9% 24,0% 21,9% *Dle agentury Bloomberg (NI EGENE, 2013) Zdroj: Bloomberg, ČEZ, vlastní výpočty

20 20 V první části tabulky jsou základní čísla společnosti ČEZ za posledních 5 let, ve druhé části tabulky poté souhrnná čísla za celý evropský sektor elektrárenských společností. Z čísel je na první pohled patrné, že sektor i samotný ČEZ procházejí složitým ekonomickým obdobím. Za posledních 5 let výrazně klesla rentabilita kapitálu a dle našich odhadů se v roce 2013 ČEZ dostal s rentabilitou investovaného kapitálu již jen těsně nad úroveň nákladů tohoto kapitálu tedy do situace, která rozhodně neindikuje tvorbu vysokých nadzisků, o nichž se v souvislosti s energickým sektorem často hovoří. A dle našeho modelu (viz obrázek níže) se situace nezlepší ani v příštích letech dokonce očekáváme v letech záporný ekonomický zisk (WACC > ROIC). Obrázek 17: Tvorba ekonomického zisku ČEZ Zdroj: ČEZ, Bloomberg, vlastní model Složitost ekonomické situace většiny energetických firem v Evropě spočívá v souběhu několika zásadních faktorů: pokles cen elektrické energie tlačí na tržby a ziskové marže; firmy v posledních letech hodně investovaly do nových kapacit a obnovy stávajících kapacit (viz CAPEX resp. CAPEX/odpisy níže); kapitálové investice ještě zvýšily již tak vysoké zadlužení sektoru, které se nyní většina firem snaží stlačit dolů; nejisté regulatorní prostředí (nástup obnovitelných zdrojů energie a cenových deformací s nimi spojených; odklon od jádra, nefungující systém obchodování s emisními povolenkami ).

21 21 Obrázek 18: Investiční výdaje, dividendy a dluh ČEZ a evropských utilit (ČEZ, mil. CZK) CAPEX y/y -11,0% -15,5% 0,5% -13,9% CAPEX/odpisy 3,09 2,62 2,07 1,93 1,65 CF z provozní činnosti Výplata dividend Čistý nárůst dlouhodobého dluhu (Evropští výrobci elektřiny, mil. EUR)* CAPEX y/y -4,0% -6,0% 2,9% -11,3% CAPEX/odpisy 2,15 1,88 1,71 1,58 1,44 CF z provozní činnosti Výplata dividend Čistý nárůst dlouhodobého dluhu * v EUR, dle agentury Bloomberg Zdroj: Bloomberg, ČEZ, vlastní výpočty Uvalení speciální daně (resp. zvýšené sazby běžné daně) na společnost ČEZ je kromě výše zmíněné nevhodnosti z pohledu stavu a výhledů sektoru a ČEZu samotného, komplikováno také tím, že stát v ČEZ vlastní cca 70% podíl, z jehož držení plynou do státní kasy nemalé finanční prostředky formou dividend. Od roku 2007 stát inkasoval v součtu cca 112 mld. CZK na dividendách ČEZ. Obrázek 19: Výnos státu z dividend ČEZ Zdroj: ČEZ, vlastní výpočty Následující tabulka ilustruje dopad výnosu státu na jedné straně z dividend ČEZ, na straně druhé ze zvýšené sazby daně (za jinak neměnných ostatních parametrů našeho oceňovacího modelu ČEZ). V našem základním scénáři vývoje zisku ČEZ očekáváme, že dividendový výplatní poměr bude v příštích letech zvýšen z 50-60% na 60-70% s tím, že v příštích třech letech bude vyplácena dividenda na horní hranici rozpětí, poté kvůli navýšení CAPEX klesne doprostřed rozpětí, tj. na 65%. V tomto scénáři klesne dividenda na nejnižší úroveň (30 CZK) v roce 2016 (vyplacena v roce 2017) a výnos státu z dividend v letech bude cca 52 mld. CZK.

22 22 Při scénáři zvýšení efektivní sazby na 25% klesne výnos státu z dividend ČEZ v období na necelých 49 mld. CZK, stát přijde o 3,2 mld. CZK. Dodatečný výnos z daně přitom bude 6,8 mld. CZK. Při zvýšení daně na 30% by stát vybral na dani od ČEZ o 13,7 mld. CZK více, na dividendě by ale přišel o 6,5 mld. CZK. Čistý výnos státu ze zvýšení daní pro ČEZ by tak byl relativně nízký: v průměru 0,9 mld. CZK ročně při 25% sazbě resp. 1,8 mld. CZK při 30% sazbě. Navíc lze očekávat, že díky daňovému štítu by efektivní sazba daně nevzrostla stejně jako sazba statutorní a skutečný dodatečný daňový výnos by tak byl ještě nižší. Obrázek 20: Výnos státu z dodatečného zdanění ČEZ a dividend ČEZ (v mil. CZK) e 2015e 2016e 2017e 2018e Zisk před zdaněním Zaplacená daň Očekávaný zisk Zisk na akcii (EPS) 97,1 87,8 76,3 75,2 66,0 52,6 48,0 43,5 52,8 61,5 Dividendový výplatní poměr 55% 57% 59% 53% 61% 70% 70% 70% 65% 65% Dividenda na akcii (DPS, vyplacena následují rok) Výnos státu z dividendy VARIANTA 25% DANĚ Zaplacená daň Očekávaný zisk při efektivní sazbě 25% Zisk na akcii (EPS) 97,1 87,8 76,3 75,2 66,0 52,6 45,0 40,8 49,5 57,7 Dividendový výplatní poměr 55% 57% 59% 53% 61% 70% 70% 70% 65% 65% Dividenda na akcii (DPS, vyplacena následují rok) Výnos státu z dividendy VARIANTA 30% DANĚ Zaplacená daň Očekávaný zisk při efektivní sazbě 30% Zisk na akcii (EPS) 97,1 87,8 76,3 75,2 66,0 52,6 42,0 38,1 46,2 53,8 Dividendový výplatní poměr 55% 57% 59% 53% 61% 70% 70% 70% 65% 65% Dividenda na akcii (DPS, vyplacena následují rok) Výnos státu z dividendy Rozdíl ve výnosu daně při 25% dani Rozdíl ve výnosu daně při 30% dani Rozdíl ve výnosu z dividendy pro stát při 25% dani Rozdíl ve výnosu z dividendy pro stát při 30% dani Suma rozdílů daně při 25% Suma rozdílů daně při 30% Suma rozdílů dividendy při 25% Suma rozdílů dividendy při 30% Zdroj: ČEZ, vlastní výpočty ČEZ, podobně jako většina ostatních energetických společností v Evropě, se nyní snaží o defenzivní přístup k novým investicím a managementu cash-flow obecně. Kapitálové investice (CAPEX) se v příštích letech u ČEZ s největší pravděpodobností budou pohybovat na úrovních kolem 30 mld. CZK, což je cca o třetinu méně, než v předešlých letech. Při nižší tvorbě zisku a potažmo provozního cash-flow však i tak bude obtížné financovat dividendy a zvýšené daně bez nutnosti i nadále zvyšovat zadlužení. To je přitom již blízko úrovním, které považujeme za maximální z pohledu udržení

23 23 současného ratingu. Při zvýšení daňové zátěže na 30% potom náš model ukazuje překonání horní hranice pro zachování současného ratingu firmy, tj. 2,5x čistý dluh vs. EBITDA. Obrázek 21: Dopad zvýšeného zdanění na míru zadlužení ČEZ Zdroj: ČEZ, vlastní výpočty Na závěr této kapitoly uvádíme indikativní hodnotu společnosti ČEZ při různých variantách zdanění, diskutovaných výše. Zjednodušeně předpokládáme, že statutorní daň se bude rovnat efektivní dani (vzhledem k výši zadlužení vidíme minimální prostor pro dodatečné využití daňového štítu). Při variantě daně ve výši 25% by hodnota společnosti ČEZ dle našeho modelu klesla o cca 29 mld. CZK (6%), při dani ve výši 30% by potom pokles hodnoty entity činil 53 mld. CZK (10%). Na úrovni equity by byl pokles hodnoty ještě vyšší, 10% resp. 17%. Obrázek 22: Dopad zvýšeného zdanění na hodnotu ČEZ Hodnota (mld. CZK) Změna hodnoty (mld. CZK) Změna hodnoty (%) Hodnota podniku na úrovni entity původní 507,4 Hodnota podniku na úrovni entity při 25% statutorní dani 478,5-28,9-6% Hodnota podniku na úrovni entity při 30% statutorní dani 454,6-52,8-10% Zdroj: vlastní model Předpokládáme, že dodatečný výnos daně společnosti ČEZ by tvořil většinu celkového potenciálního příspěvku energetického sektoru. Jak jsme poznamenali výše, vidíme jako nesmyslné uvalovat speciální daně na společnosti, které jsou plně v držení státu (např. ČEPS) nebo je jejich byznys z velké části regulovaný, tj. podléhající regulovaným výnosům. Naše očekávání maximálního možného výnosu této daně pro energetický sektor je uvedeno v grafu níže:

24 24 Obrázek 23: Podíl ČEZ na celkovém dodatečném zdanění energetického sektoru Zdroj: Bloomberg, vlastní výpočty

25 25 Dopad sektorové daně na telekomunikační sektor Telekomunikační trh v České republice již několik let prochází výrazným poklesem. Klesají tržby, zisky i generování cash flow, naproti tomu rostou investice a konkurence. A v tomto svízelném období hrozí politický vstup v podobě speciální daně (nejen) pro tento sektor. Hlavními důvody nepříznivé situace českého telekomunikačního trhu jsou: Tlak na pokles ceny V roce 2013 došlo k zásadní změně v placení za mobilní služby. Všichni 3 operátoři zavedli neomezené tarify, což mělo zastavit pokles ARPU. Aktuálně se ale zdá, že ceny neomezených tarifů jsou dále pod tlakem, navíc se začaly opět objevovat podpultové slevy. K tomuto tlaku významně přispívají i šedí operátoři, ze kterých mají sice tradiční operátoři příjmy, nicméně konkurence mezi mnoha šedými operátory vede obecně k tlaku na další pokles cen. Operátoři se proto zaměřují na mobilní data, ve kterých vidí budoucnost. Toto očekávání považujeme za racionální. Data budou hrát čím dál důležitější roli s rozšiřující se penetrací chytrých mobilních telefonů. Těch by se mělo v České republice letos prodat zhruba 80 % ze všech telefonů (chytrý telefon definujeme jako telefon s operačním systémem). Příjmy proto porostou, ale cena za data se bude postupem času dostávat pod tlak. To znamená, že dlouhodobě se na růst tržeb vlivem dat nelze spolehnout. Nutnost vysokých investic Telekomunikační sektor je jedním z nejvíce investičně náročných sektorů. Například O2 v roce 2013 proinvestovala 12 % tržeb, 30 % provozního zisku a 100 % čistého zisku. Údaje z předchozích let jsou zobrazené v tabulce. Obrázek 24: Podíl investic O2 Zdroj: O2, Cyrrus, a.s. Aukce kmitočtů, která byla dokončena na začátku roku 2014, s sebou nese obrovskou investiční potřebu všech zúčastněných firem. Výstavba infrastruktury na

26 26 pokrytí České republiky vysokorychlostním internetem (LTE) bude stát desítky miliard korun. Například podle mluvčí Vodafone investice v poměru k tržbám v roce 2014 dosáhnou firemního maxima. T-Mobile očekává investice v souvislosti se zaváděním LTE na 13 mld CZK. A to vše nad rámec pravidelných nutných investic, které napříč všemi operátory v ČR dosáhly v roce 2013 přibližně 15 mld. CZK. Po plošném spuštění LTE budou nadále potřeba další investice do zvyšování kapacity sítě. Šedí operátoři Desítky šedých operátorů, kteří na trh začali proudit v roce 2013, tlačí na pokles cen za telekomunikační služby. Je pravdou, že část zisků přeposílají svým mateřským operátorům (tedy tomu, na jehož síti virtuálního operátora provozují), ale zbytek zisků virtuálních operátorů se k těm 3 velkým nedostane. I to má za následek horšící se finanční kondici telekomunikačního sektoru. Další důvody Mezi další důvody ne zcela dobré aktuální kondice a mírného pesimismu do budoucna jsou kromě výše zmíněných také klesající ceny roamingových služeb pod taktovkou Evropské unie či klesající obliba pevných linek (týká se téměř výhradně O2). Vývoj hospodaření telekomunikačního sektoru Vzhledem k výše zmíněným okolnostem dlouhodobě klesají v telekomunikačním sektoru tržby i zisky. Vývoj od roku 2007 v součtu za 3 největší české telekomunikační firmy (O2, Vodafone, T-Mobile) je v následující tabulce. V grafu je tempo růstu hlavních ukazatelů s tím, že od roku 2013 je odhad proveden pouze pro společnost O2. Obrázek 25: Tempo růstu českého telekomunikačního trhu Zdroj: VZ operátorů, vlastní výpočty

27 27 Zdroj: O2, Cyrrus, a.s. Z výše uvedených čísel a trendů vyplývá, že sektor má starosti sám se sebou a tržní očekávání se do příštích let sice mírně zlepšují, uvalení speciální daně by tyto křehké pozitivní vyhlídky mohlo narušit. Důsledky uvalení speciální daně Vzhledem k tomu, že žádné konkrétní obrysy speciální daně zatím nebyly stanoveny, pracujeme pouze s našimi odhady. Jako nejpravděpodobnější se nám jeví varianta, že speciální daň bude uvalena na zisk před zdaněním, tedy že se reálně navýší sazba DPPO. Aby se nemohlo stát, že různými účetními a daňově-optimalizačními úpravami dojde k zaplacení nulové speciální daně, očekáváme separátní řádek Speciální daň ve výkazu zisku a ztrát u telekomunikačních firem. Sazbu jsme nastavili 5 % s tím, že její výše je stejně nejistá jako samotný postup výpočtu. Alternativou je 10% daň ze zisku před zdaněním. Další variantu jsme uvažovali jako daň z tržeb, což je objektivnější číslo a hůře se s ním manipuluje. Pro tento případ jsme uvažovali s variantou 1, resp. 2 % z celkových tržeb. Jistě by se dal požít model placení daně z jiných úrovní výsledku zisku a ztrát, případně z provolané minuty apod., nicméně z hlediska přehlednosti, srozumitelnosti a vymahatelnosti se nám jeví námi počítané scénáře jako nejpravděpodobnější. Pokud by se některá z těchto hypotéz potvrdila, pak odhady zaplacené speciální daně v příštích letech u 3 největších českých telekomunikačních firem jsou v následující tabulce.

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky

Principy oceňování a value management. Úvod do problematiky Principy oceňování a value management Úvod do problematiky Obsah Principy oceňování společností Principy oceňování DCF Chování klíčových faktorů Finanční trhy a hodnota firmy Value based management Dluh

Více

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR Vladimíra Bartejsová, Manažerka investičních produktů Praha, 2. květen 2016 Agenda dnešního online semináře Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR 1. Politika

Více

Finanční řízení podniku

Finanční řízení podniku Finanční řízení podniku Finanční řízení Základním úkolem je zajištění kapitálu a koordinace peněžních toků podnikání s cílem dosáhnout co nejlepšího zhodnocení kapitálu při zachování platební schopnosti

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Basel III: dopad do českého finančního sektoru

Basel III: dopad do českého finančního sektoru Jak Basel III ovlivní podnikatelskou činnost a řízení bank Basel III: dopad do českého finančního sektoru Vladimír Tomšík Česká národní banka 31. květen 2011 Osnova Cíle Basel III Oblasti, které Basel

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY ÚNOR 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (ÚNOR 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru

Více

finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy)

finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy) FINANČNÍ ANALÝZA Cíle a možnosti finanční analýzy finanční zdraví firmy (schopnost hradit krátkodobé i dlouhodobé závazky, schopnost zhodnotit vložené prostředky, silné a slabé stránky firmy) podklady

Více

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Praha, 11. února 2010 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1 Hlavní informace: Čistý zisk vykázaný: 17,368 Čistý zisk udržitelný: 10,487 (-17 % meziročně) Provozní výnosy udržitelné:

Více

BCPP:ČEZ- BAACEZ, ISIN CZ0005112300, kurz 662 Kč, dne 28.11.2012

BCPP:ČEZ- BAACEZ, ISIN CZ0005112300, kurz 662 Kč, dne 28.11.2012 SIGNAL TRADE s.r.o. Kodaňská 558/25 101 00 Praha 10 GSM: +420 773 758 570 Mail: office@signaltrade.cz web: www.signaltrade.cz BCPP:ČEZ- BAACEZ, ISIN CZ0005112300, kurz 662 Kč, dne 28.11.2012 Popis společnosti:

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní

I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní Náklady na kapitál I) Vlastní kapitál 1) Základní jmění /upsaný kapitál/ 2) Kapitálové fondy: - ážio/disážio - dary - vklady společníků 3)Fondy ze zisku: - rezervní fond - statutární a ostatní fondy 4)

Více

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111

Československá obchodní banka, a. s. Na Příkopě 854/14 115 20 Praha 1 Nové Město tel.: +420 261 351 111 V Praze, 21. března 2006 Čistý zisk Skupiny ČSOB v roce 2005 vyšší o 17% oproti roku 2004 (konsolidované, IFRS, auditované výsledky) Skupina ČSOB uzavřela rok 2005 se ziskem ve výši 10,3 miliardy Kč. Čistý

Více

Analýzy a doporučení

Analýzy a doporučení Fio Analýzy a doporučení Komerční banka Fio banka, a.s. 15.3.2011 Aktualizace ocenění společnosti Komerční banka, a.s. Nové doporučení akumulovat Předešlé doporučení držet Nová cílová cena 4 549,- Kč Předešlá

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2010 20. května 2010 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí roku

Více

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007

Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2007 30. květen 2007 PEGAS NONWOVENS SA s potěšením oznamuje své konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí roku 2007

Více

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ? Pavel Řežábek ředitel útvaru Analýzy trhu a prognózy, ČEZ, a.s. CFO club Diskuse na téma Prognóza ekonomického vývoje v roce 2012 a ohlédnutí

Více

Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění Přehled fondů ČSOB - konzervativní fond Opatrný investor, který nerad riskuje a požaduje mírně převýšit výnosy z termínovaných vkladů u bank. ČSOB růstový fond Opatrný investor, který je ovšem ochoten

Více

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů

Příručka k měsíčním zprávám ING fondů Příručka k měsíčním zprávám ING fondů ING Investment Management vydává každý měsíc aktuální zprávu ke každému fondu, která obsahuje základní informace o fondu, jeho aktuální výkonnosti, složení portfolia

Více

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA)

Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) 1 z 6 27.5.2011 10:22 AAA AUTO Úvod» IR zprávy a oznámení (vnitřní informace)» Konsolidované neauditované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za první čtvrtletí roku 2011 (OPRAVA) Konsolidované neauditované

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1

ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Vnitřní informace: Konsolidované neauditované výsledky skupiny ČSOB (IFRS) za 3. čtvrtletí 2009 Praha, 13. listopadu 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA DEVĚT MĚSÍCŮ ROKU 2009 ČISTÝ ZISK 9,188 MLD KČ 1 Hlavní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz Makroekonomický scénář Konvergenčního programu, makroekonomické rámce státního rozpočtu a rozpočtového výhledu a predikce MF ČR jsou pravidelně srovnávány s výsledky šetření

Více

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi.

Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Praha, 12. února 2009 SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2008 ČISTÝ ZISK 1,034 MLD. KČ 1F Skupina ČSOB potvrzuje údaje zveřejněné v předběžných výsledcích z 22.1.2009 a doplňuje je podrobnými informacemi. Čistý

Více

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků

1 Cash Flow. Zdroj: Vlastní. Obr. č. 1 Tok peněžních prostředků 1 Cash Flow Rozvaha a výkaz zisku a ztráty jsou postaveny na aktuálním principu, tj. zakládají se na vztahu nákladů a výnosů k časovému období a poskytují informace o finanční situaci a ziskovosti podniku.

Více

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1

ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Praha, 15. května 2008 SKUPINA ČSOB V 1. ČTVRTLETÍ 2008 ZAZNAMENALA ČISTÝ ZISK VE VÝŠI 2,525 MLD. KČ. 1 Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008 vykázaný: 2 525 mld. Kč (4% růst) Čistý zisk za 1. čtvrtletí 2008

Více

JAK ŘÍDIT ROZPOČTOVÉ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚROKOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ. Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů. Praha 23. září 2010. Investment Banking

JAK ŘÍDIT ROZPOČTOVÉ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚROKOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ. Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů. Praha 23. září 2010. Investment Banking JAK ŘÍDIT ROZPOČTOVÉ VÝDAJE PROSTŘEDNICTVÍM ÚROKOVÉHO ZAJIŠTĚNÍ Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha 23. září 2010 Investment Banking Výchozí předpoklady 2 2 Globální hospodářská recese v

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní)

zisk : srovnávaná veličina (hodnocená,vstupní) 4. přednáška Finanční analýza podniku - FucAn Návaznost na minulou přednášku Elementární metody a) analýza absolutních ukazatelů b) analýza rozdílových a tokových ukazatelů c) analýza poměrových ukazatelů

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Kapitálová struktura podniku. cv. 5

Kapitálová struktura podniku. cv. 5 Kapitálová struktura podniku cv. 5 Kapitálová struktura Struktura zdrojů, z nichž vznikl majetek podniku. Vlastní kapitál vložil majitel a je nositelem rizika. Cizí kapitál vložili věřitelé. Vlastní zdroje

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

Příklad akciové investice pro odvážnější investory

Příklad akciové investice pro odvážnější investory Příklad akciové investice pro odvážnější investory 7. 11. 2014 Jaroslav Krabec, Ph.D., CFA WOOD & Company investiční společnost, a.s. Náměstí Republiky 1079/1a, 110 00 Praha 1, Česká republika www.woodis.cz

Více

CASH FLOW. CF = příjmy výdaje = tok hotovosti

CASH FLOW. CF = příjmy výdaje = tok hotovosti CASH FLOW Cash Flow Výsledovka výsledek hospodaření (zisk/ztráta) Výkaz cash flow přehled pěněžních toků. Podává přehled o skutečných příjmech a výdajích peněžních prostředků účetní jednotky za určité

Více

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008 Úvěrová krize ve vyspělých zemích a finanční stabilita v ČR Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady Plzeň, 8. října 2008 I. ČNB - finanční stabilita jako její významný cílc Finanční stabilita

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Peněžní toky v podniku

Peněžní toky v podniku Financování podniku Financování podniku a úkoly FM Druhy financování podniku Běžné (krátkodobé) financování Řízení cash flow Hodnocení finanční výkonnosti podniku finanční analýza Finanční plánování Peněžní

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku

Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zaměříme se na sanaci jako jeden z důvodů restrukturalizace podniku Zefektivnění podniku Zajištění vyšší hodnoty pro vlastníky Důvody restrukturalizace podniku Sanace podniku Řešení podnikové krize při

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun

PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun MÍSTO / DATUM Praha /18. 4. 2014 PPF banka v roce 2013: bilanční suma poprvé v historii banky přesáhla 100 miliard korun Shrnutí: Bilanční suma PPF banky vzrostla v roce 2013 o 28 mld. Kč a ke k 31. 12.

Více

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS

Výkaz zisků a ztrát. 3.čtvrtletí 2001. Změna ROZVAHA KOMERČNÍ BANKY PODLE CAS Komerční banka dosáhla podle mezinárodních účetních standardů za tři čtvrtletí roku 2002 nekonsolidovaného čistého zisku ve výši 6 308 mil. Kč. Návratnost kapitálu (ROE) banky činila 30,7 %, poměr nákladů

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY

VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY VYBRANÉ REGULACE EU A JEJICH DOPADY Česká republika a Slovensko v roce 2014 Autoři: Jonáš Rais Martin Reguli Barbora Ivanská Březen 2014 Poznámka: Text je výstupem mezinárodní výzkumné spolupráce Centra

Více

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE

TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE RESEARCH TRH REZIDENČNÍCH NEMOVITOSTÍ V PRAZE ZPRÁVA O STAVU ZA 1/H1 5 7 9 1 11 1 13 Jan 1 Feb 1 March 1 April 1 May 1 June 1 5 7 9 1 11 1 13 1* 15* 1* Tato nová zpráva Vám poskytne aktuální informace

Více

SEMINÁŘ PRO POKROČILÉ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ. Milan Vaníček Petr Sklenář

SEMINÁŘ PRO POKROČILÉ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ. Milan Vaníček Petr Sklenář SEMINÁŘ PRO POKROČILÉ INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ Milan Vaníček Petr Sklenář 1 Riziko a horizont určuje nástroje a techniku Rizikový profil Investiční horizont Technika Aktiva Dynamický Dlouhodobý -roky -investování

Více

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2009

PEGAS NONWOVENS SA. Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2009 PEGAS NONWOVENS SA Konsolidované neauditované finanční výsledky za první čtvrtletí 2009 28. května 2009 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své předběžné neauditované konsolidované finanční výsledky za první čtvrtletí

Více

3. Zajištěný fond. Odvaz s minimálním rizikem.

3. Zajištěný fond. Odvaz s minimálním rizikem. 3. Zajištěný fond Odvaz s minimálním rizikem. 1 4 DŮVODY PROČ INVESTOVAT do 3. Zajištěného fondu 1 Jistota návratnost 106 % vložené investice Podstupujete minimální riziko - fond způsobem svého investování

Více

KB spolehlivý partner municipalit

KB spolehlivý partner municipalit KB spolehlivý partner municipalit 43. Den malých obcí Praha 10.3.2015 Municipality - Přístup Komerční banky Municipality - nejstabilnější a nejméně rizikové subjekty v ČR z pohledu financování Vývoj hospodaření

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 14 ŘÍJEN 14 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group

Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group INFORMACE PRO INVESTORY Vídeň, 23. července 2010 Zátěžový test potvrdil solidní kapitálové vybavení Erste Group Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1 1 ve výši 8,0 % v roce 2011 v případě

Více

PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY

PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY PETR SKLENÁŘ TECHNIKY INVESTOVÁNÍ A INVESTIČNÍ TIPY RIZIKO A HORIZONT URČUJÍ NÁSTROJE A TECHNIKU Rizikový profil Investiční horizont Technika Aktiva Dynamický Balancovaný Konzervativní Dlouhodobý -roky

Více

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5

POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14/3201 150 00 Praha 5 POLOLETNÍ ZPRÁVA 2006 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. 150 00 Praha 5 Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti tuto

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK DUBEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 214 DUBEN 214 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

2. Faktory, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky

2. Faktory, které ovlivnily podnikatelskou činnost a hospodářské výsledky TEXTOVÁ ČÁST INFORMAČNÍ POVINNOSTI EMITENTA REGISTROVANÉHO CENNÉHO PAPÍRU ZA I. POLOLETÍ 2005 Obchodní firma: Sídlo: Léčebné lázně Jáchymov a.s. T.G. Masaryka 415, Jáchymov PSČ: 362 51 IČ: 45359229 Zápis

Více

Kapitálová struktura a její optimalizace

Kapitálová struktura a její optimalizace Kapitálová struktura a její optimalizace Kapitálová struktura Charakteristika: V ČR: - Je charakterizována mnoha způsoby - Prof. Valach ji definuje jako strukturu dlouhodobého kapitálu podniku - Někteří

Více

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN

ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN ŠETŘENÍ ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK BANK ŘÍJEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 ŘÍJEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Šetření úvěrových podmínek

Více

Výsledky programu Zelená úsporám

Výsledky programu Zelená úsporám Výsledky programu Zelená úsporám Doba trvání ZÚ: 2009 2013 Za poslední dva roky proplaceno: cca 17 mld. Kč 2011 - sanace programu s velkým deficitem 2012 - aktivní finanční bilance programu K 26.11.2012

Více

Analýzy a doporučení. Doporučení: Držet Cílová cena: 923 Kč. 28.4.2011 Změna doporučení na DRŽET z KOUPIT

Analýzy a doporučení. Doporučení: Držet Cílová cena: 923 Kč. 28.4.2011 Změna doporučení na DRŽET z KOUPIT Fio banka, a.s. Fio Analýzy a doporučení Změna cílové ceny společnosti ČEZ Doporučení: Držet Cílová cena: 923 Kč 28.4.2011 Změna doporučení na DRŽET z KOUPIT K dnešnímu dni měníme naše doporučení u energetické

Více

Výnosové metody oceňování podniku. Tomáš Buus

Výnosové metody oceňování podniku. Tomáš Buus Výnosové metody oceňování podniku Tomáš Buus Jsou schopny zachytit dynamiku vývoje podniku hodnotu nehmotných aktiv (know-how, fungující organizační struktura, schopnosti manažerů, dobré jméno) V současnosti

Více

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN

ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN ŠETŘENÍ O VÝVOJI ÚVĚROVÝCH PODMÍNEK LEDEN Samostatný odbor finanční stability Sekce měnová a statistiky Odbor měnové politiky a fiskálních analýz 213 LEDEN 213 1 I. ÚVOD A SHRNUTÍ Čtvrtletní šetření ČNB

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Tisková zpráva. Skupina Komerční banky vykázala za první pololetí roku 2010 čistý zisk 6 482 milionů Kč

Tisková zpráva. Skupina Komerční banky vykázala za první pololetí roku 2010 čistý zisk 6 482 milionů Kč Skupina Komerční banky vykázala za první pololetí roku 2010 čistý zisk 6 482 milionů Kč Praha, 4. srpna 2010 Skupina Komerční banky vytvořila za prvních šest měsíců roku 2010 čistý zisk ve výši 6 482 milionů

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Evropské stres testy bankovního sektoru

Evropské stres testy bankovního sektoru Evropské stres testy bankovního sektoru Evropský bankovní sektor, podobně jako americký na přelomu 2008 a 2009, se dostal v 2Q letošního roku do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími

Více

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM

Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Deutsche Telekom AG Světové akcie vstupují na RM-SYSTÉM Investice do zahraničních firem v českých korunách? Deutsche Telekom Deutsche Telekom patří mezi největší světové poskytovatele telekomunikačních

Více

Obor účetnictví a finanční řízení podniku

Obor účetnictví a finanční řízení podniku Obor účetnictví a finanční řízení podniku TEST Z FINANČNÍHO ÚČETNICTVÍ celkem 40 bodů Zvolte nejvhodnější odpověď na následující otázky (otázky se nevztahují k žádnému z početních příkladů a nijak na sebe

Více

Auditované konsolidované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za rok 2010

Auditované konsolidované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za rok 2010 Povinně uveřejňovaná vnitřní informace Publikováno: 29.04.2011 v 16:30 Auditované konsolidované hospodářské výsledky skupiny AAA AUTO za rok 2010 Praha / Budapešť, 29. dubna 2011 Dnes zveřejněné auditované

Více

PEGAS NONWOVENS SA Předběžné neauditované finanční výsledky za rok 2006

PEGAS NONWOVENS SA Předběžné neauditované finanční výsledky za rok 2006 PEGAS NONWOVENS SA Předběžné neauditované finanční výsledky za rok 2006 20. březen 2007 PEGAS NONWOVENS SA oznamuje své předběžné neauditované konsolidované finanční výsledky za fiskální rok k 31. prosinci

Více

BANKY A BANKOVNÍ SYSTÉM - CVIČENÍ

BANKY A BANKOVNÍ SYSTÉM - CVIČENÍ BANKY A BANKOVNÍ SYSTÉM - CVIČENÍ Teoretická východiska 1 1. Jaká je základní definice banky? 2. Jaké jsou tři základní definiční znaky centrální banky? 3. Poukažte alespoň na některé zásady činnosti centrální

Více

Příloha 21 Ekonomická životaschopnost projektu Rozvaha s plánem jednotlivých položek na pět let do budoucna (v tis.kč) Výchozí stav* 20.. 20.. 20..

Příloha 21 Ekonomická životaschopnost projektu Rozvaha s plánem jednotlivých položek na pět let do budoucna (v tis.kč) Výchozí stav* 20.. 20.. 20.. Rozvaha s plánem jednotlivých položek na pět let do budoucna (v tis.kč) řádek Výchozí stav* 20.. 20.. 20.. 20.. 20.. rozvahy období 0 období 1 období 2 období 3 období 4 období 5 1 AKTIVA CELKEM (ř. 2

Více

Majetková a kapitálová struktura firmy

Majetková a kapitálová struktura firmy ČVUT v Praze fakulta elektrotechnická Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Majetková a kapitálová struktura firmy Podnikový management - X16PMA Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc. Podnikový management

Více

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s.

Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. Pololetní zpráva 2007 CAC LEASING, a.s. CAC LEASING, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Člen skupiny UniCredit Group Společnost CAC LEASING, a.s., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá,

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Hospodářský výsledek (HV, účet 431) prochází schvalovacím řízením:

Hospodářský výsledek (HV, účet 431) prochází schvalovacím řízením: Alokace zisků Hospodářský výsledek (HV, účet 431) prochází schvalovacím řízením: a) krytí ztráty minulých let b) tvorba zákonem předepsaných i dobrovolných rezerv (pro částečné krytí rizik z podnikání)

Více

HRUBÉ VÝHRY V 1. ČTVRTLETÍ MEZIROČNĚ VZROSTLY O 15,9 % PŘI STABILNÍ ZISKOVOSTI

HRUBÉ VÝHRY V 1. ČTVRTLETÍ MEZIROČNĚ VZROSTLY O 15,9 % PŘI STABILNÍ ZISKOVOSTI REGULATORNÍ OZNÁMENÍ 10. května 2012 Mezitímní zpráva statutárního orgánu Fortuna Entertainment Group N.V. za období od 1. ledna 2012 do 10. května 2012 HRUBÉ VÝHRY V 1. ČTVRTLETÍ MEZIROČNĚ VZROSTLY O

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Lesnická ekonomika Připravil: Ing. Tomáš Badal Lesnická ekonomika Financování podniku Finanční

Více

FINANČNÍ ANALÝZA, BANKY A KAPITÁLOVÝ TRH: PRAKTICKÝ POHLED

FINANČNÍ ANALÝZA, BANKY A KAPITÁLOVÝ TRH: PRAKTICKÝ POHLED FINANČNÍ ANALÝZA, BANKY A KAPITÁLOVÝ TRH: PRAKTICKÝ POHLED VRATISLAV SVOBODA, J&T BANKA A.S. PRAHA 2.12.2014 1 Obsah Bilance (rozvaha) společnosti Akcie a dluhopisy Co se odehrává na finančních trzích

Více

Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2015

Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2015 REGULATORNÍ OZNÁMENÍ 10. března 2016 Fortuna Entertainment Group N.V. Předběžné neauditované hospodářské výsledky za rok 2015 Amsterdam Společnost Fortuna Entertainment Group N. V. oznamuje své předběžné

Více

Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 25. dubna 2014. András Tövisi předseda představenstva

Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 25. dubna 2014. András Tövisi předseda představenstva Řádná valná hromada akcionářů Philip Morris ČR a.s. Kutná Hora 25. dubna 2014 András Tövisi předseda představenstva Philip Morris ČR a.s. Řádná valná hromada akcionářů 2014 2 Celkový trh cigaret Česká

Více

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013

Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 Domácnosti v ČR: příjmy, spotřeba, úspory a dluhy 1993-2012 Červen 2013 6. Zadluženost českých domácností 6.1. Úvěry domácnostem od bank Dominance úvěrů na bydlení Zadluženosti českých domácností dominují

Více

IZ GLOBAL MARKETS AS PRAVIDLA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

IZ GLOBAL MARKETS AS PRAVIDLA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ IZ GLOBAL MARKETS AS PRAVIDLA PRO ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ V SOULADU S POŽADAVKY ČL. 142, ODST. 3 A 4 ČL. 150 VZHÁŠKY Č. 35 O KAPITÁLOVÉ PŘIMĚŘENOSTI A LIKVIDITĚ INVESTIČNÍCH ZPROSTŘEDKOVATELŮ Tato pravidla

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Téma Finanční plánování

Téma Finanční plánování PE 301 Podniková ekonomika 2 Garant: Eva KISLINGEROVÁ Téma Finanční plánování Eva Kislingerová Eva Kislingerová Vysoká škola ekonomická v Praze 2004 1-2 Finanční plán Rozvaha, výkaz zisků a ztrát, CF,

Více

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti

Tématické okruhy. 4. Investiční nástroje investiční nástroje, cenné papíry, druhy a vlastnosti Seznam tématických okruhů a skupin tématických okruhů ( 4 odst. 2 vyhlášky o druzích odborných obchodních činností obchodníka s cennými papíry vykonávaných prostřednictvím makléře, o druzích odborné specializace

Více

Finanční trhy. Fundamentální analýza

Finanční trhy. Fundamentální analýza Finanční trhy Fundamentální analýza Charakteristika fundamentální analýzy (I) FA je nejvíce používanou analýzou akcií. Vychází z předpokladu, že na trhu existují cenné papíry podhodnocené a nadhodnocené.

Více

Abc. 1. března 2010 FINANČNÍ VÝSLEDKY HSBC HOLDINGS PLC ZA ROK Podstatně vyšší základní zisk

Abc. 1. března 2010 FINANČNÍ VÝSLEDKY HSBC HOLDINGS PLC ZA ROK Podstatně vyšší základní zisk 1. března 2010 FINANČNÍ VÝSLEDKY HSBC HOLDINGS PLC ZA ROK 2009 Podstatně vyšší základní zisk Zisk před zdaněním za rok 2009 (očištěný o odpis goodwill v Severní Americe za rok 2008) činí 13,3 miliardy

Více