Výroba elektrických a optických přístrojů

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Výroba elektrických a optických přístrojů Praha, 2015

2 Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny Ekonomika a zaměstnanost odvětví PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Prosfesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGRAFICKÉ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ Shrnutí

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a oddíl 27 Výroba elektrických zařízení. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 27 Výroba elektrických zařízení 51,4% 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 48,6% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 27 Výroba elektrických zařízení 72,2% 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27,8% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu počítačů, periferních zařízení, telekomunikačních přístrojů a podobných elektronických výrobků, vč. jejich komponentů a dílů. Charakteristickým znakem výrobních procesů zařazených do tohoto oddílu je navrhování a používání integrovaných obvodů a vysoce specializovaných miniaturních technologií. Tento oddíl zahrnuje také výrobu přístrojů spotřební elektroniky; měřicích, testovacích, kontrolních, navigačních, řídicích, ozařovacích, elektroléčebných, elektroterapeutických a optických přístrojů a zařízení a také výrobu magnetických a optických médií (nosičů dat). CZ-NACE Oddíl 27 Výroba elektrických zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu výrobků, pomocí kterých se elektřina vyrábí, rozvádí nebo využívá. Zahrnuje také výrobu elektrických zařízení pro svícení, signalizaci a výrobu elektrických domácích spotřebičů. Tento oddíl nezahrnuje výrobu elektronických výrobků (viz oddíl 26). 3

4 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 554 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005 do roku 2008 vzrostla z 339 mld. Kč na 534 mld. Kč, následující roky se pohybovala kolem hodnoty 550 mld. Kč. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Výroba elektrických a optických přístrojů (NACE 26-27) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně mírně zvětšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší hodnoty vykazuje Slovinsko a Slovensko. Řádově vyšší hodnoty hrubé přidané hodnoty vykazuje odvětví v Německu. 4

5 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 3,4 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 (2,6 %) postupně roste. Celkově je váha odvětví v ekonomice ČR vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 1,3 %). Ze všech srovnávaných zemí má odvětví nejvyšší váhu v ekonomice právě v České republice. Výrazně nižší váhu v ekonomice má odvětví v Polsku (1,2 % v roce 2011). U ostatních zemí se odvětví podílí na celkovém výkonu ekonomiky v rozmezí 2-3 %. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6,0% 5,0% 4,0% ,0% 2,0% 1,0% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU20 EU20 - bez Chorvatska, UK, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat National Accounts 5

6 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 33 tisíc EUR. Produktivita práce v ČR byla o něco vyšší než v Maďarsku (20 tisíc EUR) a Slovensku (21 tisíc EUR). Naopak vyšší produktivita práce byla ve Slovinsku, více jak dvojnásobně vyšší v Německu a více jak trojnásobně vyšší v Rakousku. Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Údaje pro Německo jsou za rok Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví se v letech 2008 a 2009 pohybovala pod hranicí 30 tisíc EUR, avšak v roce 2010 tuto hranici překročila a v následujících dvou letech rostla a dosáhla hodnoty 40 tisíc EUR. V roce 2013 však klesla na 35 tisíc EUR (stálé ceny). Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví (54 %), ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Výroba kovů a kovodělných výrobků; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (25 %). Všechny tyto vstupy tvoří 37 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 52 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 110 %. To znamená, že se více odvětvové produkce doveze, než vyrobí. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Zdroje Vlastní odvětví 54,3% Celkem (v miliardách Kč) 961,3 Výroba kovů a kovodělných výrobků 12,2% Vstupy z odvětví 36,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 6,9% Přidaná hodnota odvětví 11,1% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních 1,7% Dovoz do odvětví 52,3% výrobků Ostatní odvětví 24,8% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 37 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků; Stavebnictví; Výrobu strojů a zařízení a z přibližně pětiny ostatní odvětví. Necelých 5 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř polovina produkce je vyvezena do zahraničí a 12 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 37,3% Vlastní odvětví 53,1% Spotřeba domácností 4,6% Výroba dopravních prostředků 16,2% Spotřeba vládních a neziskových institucí 0,3% Stavebnictví 5,6% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 11,7% Výroba strojů a zařízení 4,0% Vývoz z odvětví 46,0% Ostatní odvětví 21,1% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina 7

8 vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (80 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Asie (4 %) a ostatní Evropa (4 %). Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí 24 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 80,2% Ostatní Asie 4,3% Ostatní Evropa 4,0% Ruská federace 3,0% USA a Kanada 2,0% NIZ JV Asie 2,0% Čína 1,6% Afrika 1,3% Latinská Amerika 0,7% Japonsko 0,5% Indie 0,2% Ostatní země 0,2% Pozn. NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Ruska, samé země EU. Samotné Německo představuje celou třetinu vývozu a první tři země (Německo, Spojené království a Francie) necelou 1/2 celkového vývozu odvětví. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,7% Spojené království ,8% Francie ,9% Nizozemsko ,4% Slovensko ,3% Polsko ,7% Rakousko ,1% Itálie ,0% Ruská federace ,0% Španělsko ,5% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady. Většina hlavních destinací exportu produkce analyzovaného odvětví ČR má konkurenceschopnost odvětví v exportu nižší, s výjimkou Nizozemí a Slovenska, které se mezi srovnávanými zeměmi umístili na prvním, resp. čtvrtém místě v pořadí. 8

9 Nizozemsko Kypr Maďarsko Slovensko Švédsko Finsko ČR Velká Británie Portugalsko Španělsko Rakousko Všechny Irsko Litva Belgie Bulharsko Francie Německo Slovinsko Dánsko Polsko Lotyšsko Rumunsko Malta Řecko Itálie Lucembursko Estonsko Norsko Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu ( ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Na straně dovozu je situace více diferencovaná, avšak hlavní podíl si opět zachovává teritorium zemí EU 28 (44 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí ve velkém množství i z Číny (34 %) a NIZ JV Asie (12 %). Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 43,9% Čína 34,4% NIZ JV Asie 11,5% USA a Kanada 2,9% Japonsko 2,4% Latinská Amerika 1,8% Ostatní Evropa 1,4% Ostatní Asie 1,3% Indie 0,2% Afrika 0,1% Ostatní země 0,1% Ruská federace 0,1% Pozn. NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu 9

10 Finsko Švédsko Rakousko Nizozemsko Francie Belgie Německo Itálie Všechny Slovinsko Malta Dánsko Norsko Irsko Polsko Maďarsko Velká Řecko Španělsko Litva Slovensko ČR Portugalsko Lotyšsko Bulharsko Estonsko Rumunsko Kypr Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech už nejsou pouze země EU 28, ale největší objem produkce odvětví se doveze z Číny, následuje Německo, Nizozemí a Polsko. Významný podíl Nizozemska ovšem nemusí být způsoben jen dovozem nizozemské produkce, ale také reexporty zboží z jiných zemí (které vstupuje do Evropy přes největší námořní přístav v Rotterdamu) nizozemskými prostředníky do ČR. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Čína ,4% Německo ,8% Nizozemsko ,3% Polsko ,1% Korejská republika ,8% Spojené státy ,8% Japonsko ,4% Spojené království ,4% Malajsie ,1% Maďarsko ,0% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady a ČR zaostává za všemi významnými obchodními partnery. Nachází se na 22. místě ze srovnávaných zemí. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji ( , %) 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji je složený z několika dílčích ukazatelů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, 10

11 Irsko Belgie Estonsko Německo Norsko Francie Rakousko Švédsko Nizozemsko Španělsko Všechny Slovinsko Dánsko Finsko Lotyšsko Maďarsko Polsko Portugalsko Kypr Velká ČR Malta Itálie Slovensko Bulharsko Rumunsko Řecko Litva Lucembur výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. I z hlediska tohoto ukazatele analyzované odvětví v ČR má v porovnání s ostatními evropskými zeměmi podprůměrnou pozici. Českou republiku předstihují všichni významní obchodní partneři. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání ( , %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Výroba elektrických a optických přístrojů je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Odvětví je mezinárodně relativně vysoce otevřené (podíl produkce na vývozu) s nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností vůči evropským zemím. Většina produkce je ovšem orientována na domácí trh. 11

12 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 12

13 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory , v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. Platnost nových pravidel se po vyjednávání s EK podařilo odložit na termín 1. července Stávající podmínky platí pro podání žádosti, ke kterým nejpozději do června 2014 bude vydáno rozhodnutí. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. 13

14 Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) , který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školících středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školící střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Globálním cílem OPPI je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňují prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Podniky využívají zejména následující programy podpor: Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, 14

15 Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace jsou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu je ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K byla v rámci OPPI přiznána dotace projektům v celkové hodnotě cca 85,8 mld. Kč. Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období , který je financován ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program je zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytváří podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu je zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňuje podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím lze zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem je přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). Po roce 2013 bude ještě dva roky dobíhat finanční cyklus a postupně by mělo docházet k rozjíždění nových programů pro období Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období (Usnesení vlády č. 867 z ). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, 15

16 Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR Trendy vývoje a perspektivy odvětví V hospodářství České republiky zaujímá oddíl Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ-NACE 26) významnou pozici, je jedním z nejvýznamnějších a rozhodujících oddílů zpracovatelského průmyslu. Soustřeďuje se zde velké množství oborů a celková obchodní, kapitálová i výrobní provázanost dělá z elektrotechnických koncernů velice silné společnosti. Česká republika patří k zemím Evropské unie, ve kterých pozice elektrotechnického průmyslu podle základních ukazatelů průmyslové výroby překračuje průměr Unie. Pro oddíl Výroba elektrických zařízení (CZ-NACE 27) je zejména charakteristický doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení, proto je také nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Nejdůležitějšími trendy vývoje v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů jsou: Rozšíření elektrických zařízení: Výrobky elektrotechnického průmyslu jsou používány prakticky ve všech sférách lidské činnosti a jejich životní cyklus se neustále zkracuje. Výroba elektrických zařízení má v české ekonomice velmi silný potenciál, zejména díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. Vývoj tohoto oddílu je také podpořen stále rostoucí důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již téměř nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Přechod k mobilním zařízením: Dopady na odvětví má i přechod k mobilitě (od klasických stolních počítačů k notebookům a dále k tabletům a smartphonům). Stále více sledujeme značný dopad rostoucí obliby tabletů na trh notebooků. Tablety a jiná mobilní zařízení jsou významným zdrojem generování nestrukturovaných dat multimediálního obsahu, který uživatelé ve velké míře ukládají na sociálních sítích. Tato zařízení tedy mají vliv na trh úložných zařízení, serverů a na samotné sociální sítě, které tyto služby poskytují. Předpovídá se, že substituce notebooků tablety začne klesat, protože uživatelé i firmy začínají pro každý typ zařízení nacházet správné využití. Teprve nyní zjistíme, jak tablety nebo hybridní zařízení zapadnou do celkového portfolia. Výrazně zasažen mobilitou byl i trh fotoaparátů tablety a smartphony jsou vybaveny digitální kamerou, většinou se snímačem s vysokým rozlišením. Vliv nadnárodních korporací: Rozvoj našeho elektrotechnického průmyslu po revoluci byl podmíněn vstupem přímých zahraničních investic nadnárodních společností, které zajistily transfer high-tech, včetně výrobní základny, do země s výhodnou teritoriální pozicí, dostatečně vybudovanou infrastrukturu a dostupnými lidskými zdroji s odpovídající kvalifikací. Dnešní elektrotechnický průmysl funguje ve velké míře jako subdodavatelské odvětví automobilového a strojírenského průmyslu. Velké české firmy jsou často součástí nadnárodních korporací a úzce se specializují. Vazby na zahraniční firmy mají příznivý dopad v podobě zaručeného odbytu zboží, avšak představují nebezpečí v možnosti odlivu investic a poklesu poptávky v krizových dobách. Důraz na inovace: Z vývoje elektrotechnického průmyslu je zřejmé, že naše ekonomika musí stát na výrobě s vyšší přidanou hodnotou nebo na posílení efektivity vzniku nových výrobků či služeb. Toto se do značné míry kryje s termínem inovace. Právě vlivem vlekoucí se dluhové krize došlo a stále dochází k další restrukturalizaci ve prospěch oborů, které mají delší inovační obrátku a vyšší přidanou hodnotu. Česká republika proto nadále musí podporovat rozvoj tohoto odvětví, více motivovat zahraniční i domácí firmy k investicím do výroby s vyšší přidanou hodnotou a zároveň do výzkumu a vývoje s ní spojeného. Elektrotechnika je extrémně globální obor, firmy z ČR se mohou ucházet o zakázky skutečně po celém světě, ale také mají z celého světa konkurenty. Udržet v oboru na špičce mohou jen ty firmy, které se výraznou měrou zaměřují na výzkum/vývoj nových produktů. Rozvoj IT technologií: Dnešní vývoj v odvětví počítačových technologií nejvýrazněji ovlivňuje a vystihuje přechod na tzv. třetí platformu technologického vývoje a inovací, který začal kolem roku Třetí platforma je postavená na cloudu, velkých datech, sociálních médiích a mobilitě, které působí společně i mezi sebou. (V roce 2014 například chytré telefony předstihly ty klasické.) Tento trend pokračuje a bude 16

17 akcelerovat, protože se na pilířích třetí platformy staví nová řešení, která budou převratně měnit způsob našeho života. Nyní jsme ve fázi inovací. Další akcelerátory inovací jsou robotizace, rozpoznávací systémy, které se učí z velkých dat, přirozená rozhraní, 3D tisk, přechod na bezpečnostní řešení optimalizovaná pro technologie 3. platformy. Toto vše představuje výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Strategická poloha a investiční ČR: Konkurenční výhodou České republiky je strategická poloha ve střední Evropě, snadný přístup na trh Evropské unie, členství v EU a NATO, rozvinutá dopravní a telekomunikační infrastruktura, vyvinutá technologická základna, vysoká úroveň vzdělání a kvalifikace pracovní síly, silný inovační potenciál pracovníků, velký potenciál pro výzkumné a vývojové projekty, pozitivní přístup české vlády, investiční podpora pokrývající až 60 % uznatelných nákladů, a to pomocí transparentního systému investičních pobídek, a podpora ze strany CzechInvestu. V roce 2013 v rámci své organizace CzechInvest podpořilo Ministerstvo průmyslu a obchodu sedm projektů, dohromady bylo investováno 1493,81 mil. Kč a vytvořeno 668 pracovních míst. Objem investic byl celkově dle země původu společnosti v pořadí Švýcarsko, Velká Británie, Japonsko a Tchajwan. Nedostatek technicky vzdělaných pracovníků: Celková zaměstnanost uvnitř oddílu by v budoucích letech měla vzrůstat. Navíc náklady na pracovní sílu jsou ještě stále nižší, než v sousedním Německu nebo Rakousku. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví je právě dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek konstruktérů, mechaniků a techniků, který se již projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech se v současné době obtížně nahrazuje také proto, že mezi mladými lidmi je malý zájem o studium technických oborů. S růstem mezd a stále přísnějšími zákony k ochraně životního prostředí postupně ubývá montážních závodů zaměstnávajících málo kvalifikované pracovníky. Naopak přibývá a bude přibývat domácích a zejména zahraničních investic do nejmodernějších technologií. Sektor je tedy velmi závislý na kvalitě technického vzdělávání v zemi. Ministerstvo průmyslu a obchodu se snaží tuto situaci napravit Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky významná pozice v rámci Zpracovatelského průmyslu i hospodářství České republiky jako celku know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku strategická poloha ČR ve střední Evropě a investiční podpora české vlády nadprůměrná konkurenceschopnost odvětví vůči evropským zemím Slabé stránky nedostatek technicky vzdělaných pracovníků Příležitosti Hrozby rostoucí obliba mobilních zařízení (zejména tabletů a smartphonů) velký potenciál odvětví v souvislosti s rozšiřování výrobků elektrotechnického průmyslu do všech sfér lidské činnosti zahraniční investice nadnárodních společností inovace a vývoj nových produktů možný rychlý odliv zahraničních investic nadnárodních společností, zejména v krizových dobách malý zájem o studium technických oborů 17

18 Maďarsko Slovinsko Česká republika Malta Slovensko Německo Finsko Rakousko Estonsko Rumunsko Irsko Itálie Bulharsko Polsko EU28 Francie Dánsko Švédsko Spojené Království Chorvatsko Belgie Španělsko Portugalsko Nizozemí Litva Lotyšsko Lucembursko Řecko Kypr Počet zaměstnaných (v tisících) V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob ve Výrobě elektrických a optických přístrojů mezi lety 2003 a 2008 dlouhodobě rostl a v roce 2008 se dostal na své maximum na hodnotě 182 tisíci zaměstnaných osob. V následujících dvou letech se, zřejmě v důsledku hospodářské recese, počet zaměstnaných osob v tomto odvětví propadl. Od roku 2010 pak v tomto odvětví došlo k mírnému, ale stabilnímu růstu. Přestože se zaměstnanost nevrátila na své předkrizové hodnoty, v roce 2014 bylo v tomto odvětví více než 147 tisíc zaměstnaných osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 158 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude i nadále mírně růst. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Kolísavému vývoji počtu pracovníků odpovídá i vývoj podílu, který odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 2,6 %, což z Výroby elektrických a optických přístrojů činilo patnácté největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v tomto odvětví 2,7 % celkové zaměstnanosti a tím se toto posunulo na pozici 12. největšího odvětví. Podíl odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti v zemi 4,0% 3,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts 18

19 V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů 1,3 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Výroby elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti nadprůměrný a Česká republika se umístila za Maďarskem a Slovinskem jako třetí země, kde je tento podíl nejvyšší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů největší význam ve zmíněném Maďarsku (v roce 2014 zaujímalo 3,3 % celkové zaměstnanosti), zanedbatelný význam má toto odvětví naopak na Kypru, v Řecku a v Lucembursku. Ve většině zemí Evropské unie podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 poklesl, naopak výraznější růst významu odvětví proběhl od roku 2000 například v Bulharsku a Rumunsku. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 6,3 %. Tato úroveň je srovnatelná s průměrnou mírou nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Výrobě elektrických a optických přístrojů 37,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 19

20 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, téměř 88 %, patří do odvětví Výroba elektrických zařízení (NACE 27), dalších více než 12 %, patří do odvětví Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (NACE 26). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 15,7 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Siemens, s.r.o., ABB s.r.o., Eaton Elektrotechnika s.r.o., EXPRESS PEOPLE a.s., BV elektronik s.r.o., NVision Czech Republic a.s., PRAKAB PRAŽSKÁ KABELOVNA, s.r.o., MODUS, spol. s r.o., Sécheron Tchequie, spol. s r.o., CONTEG, spol. s r.o. Druhý největší podíl (14,4 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Foxconn Technology CZ s.r.o., nkt cables s.r.o., ASMO Czech s.r.o., SPEL, a.s., Družstevní závody Dražice - strojírna s r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 13,6 %. V tomto kraji sídlí např. VUES Brno s.r.o., Gebauer a Griller Kabeltechnik, spol. s r.o., Siemens Electric Machines s.r.o., ADC Czech Republic, s.r.o. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 9,1 %, kde sídlí např. Varroc Lighting Systems, s.r.o., OSRAM Česká republika s.r.o., ROMOTOP spol. s r.o., Bang & Olufsen, s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo Continental Automotive Czech Republic s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. Hradecká 1092 Jičín - Valdické Předměstí Výrobní závody: Adršpach, Brandýs nad Labem, Frenštát pod Radhoštěm, Jičín, Otrokovice, Trutnov 6 lokalit výrobních závodů v ČR Celkem v nich zaměstnává zaměstnanců Každá lokalita se specializuje na jiný typ výrobků pláště pneumatik (Otrokovice) Trysky, hadicové systémy, čerpadla (Adršpach) multimediální výrobky, autorádia, palubní přístroje, ovládací panely klimatizací, palivové jednotky (Brandýs nad Labem) elektrické vakuové pumpy, brzdové posilovače, válce a hadice, nádrže na brzdovou kapalinu (Jičín) rotační ventily a moduly pro recirkulaci výfukových plynů, vysokotlaká dieselová a benzinová čerpadla, cylindry (Trutnov) dveřní jednotky, klíčky, řídicí jednotky oken/střech, řízení vytápění, řídicí jednotky motorů a převodovek, senzory pro snímání fyzikálních a objemových veličin (Frenštát pod Radhoštěm) 20

21 Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo Siemens, s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Siemensova 1 Praha 13 - Stodůlky Odštěpné závody: Mohelnice, Frenštát, Brno, Ostrava, Trutnov, Štětí, Letohrad, Drásov Společnost Siemens, s.r.o. je součástí koncernu společnosti Siemens Aktiengesellschaft, se sídlem v Mnichově Siemens patří mezi největší elektrotechnické firmy a největší zaměstnavatele v České republice a je již 125 let součástí českého průmyslu Své technologie, produkty a služby dodává zákazníkům ze soukromého i státního sektoru v oblasti energetiky, zdravotnictví, průmyslové a veřejné infrastruktury a informačních technologií Automatizační systémy Spínací technika a instalační technika Rozvod energie, napájecí zdroje Průmyslová komunikace a identifikace, procesní instrumentace Měniče, motory, generátory Decentralizované a mechanické pohony, software pro pohony Komplexní řešení budov a snižování energetické náročnosti budov Produkty pro měření a regulaci a pro požární a bezpečnostní systémy produkty a řešení z oblasti zpracování ropy a plynu, pro energetiku a průmyslové trhy vybavení a systémy pro NN a distribuční napájecí sítě, inteligentní řešení sítí a přenosové systémy VN Kolejová vozidla, komplexní řešení dopravních systémů technologie pro oblast obnovitelných energií, rotační energetická zařízení Laboratorní diagnostika, sluchadla Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo VUES Brno s.r.o. Mostecká 992/ Brno Provozovny v krajích -- Profil společnosti Společnost byla založena v roce 1947 Zabývá se projektováním, výrobou a zkoušením speciálních a nestandardních elektrických točivých strojů, elektrických pohonů a zkušebních pracovišť s dynamometry VSM je dceřinná společnost se sídlem v Griesheim (DE), zajišťující prodej vybraných produktů VUES Brno v Rakousku, Německu a Švýcarsku. 21

22 Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony synchronní servomotory pro pohony v automatizaci, lineární motory, motory pro extrudéry v chemickém průmyslu, pohony čerpadel, lanovek dynamometry pro zkušební pracoviště motorů v automobilovém průmyslu, motory testovacích stolic automobilů pomaluběžné motory pro pohony ventilátorů chladicích věží, trakční motory a generátory pro kolejovou trakci, motory pro vřetenové lisy, as. motory s jadernou klasifikací generátory dle specifických požadavků zákazníka, vestavné generátory buzené permanentními magnety pro malé vodní elektrárny, elektrocentrály, budiče synchronních strojů automatizovaná zatěžovací zkušební pracoviště s dynamometry Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo ABB s.r.o. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Štětkova 1638/ Praha 4 Výzkumná centra a výrobní závody: Praha, Plzeň, Brno, Ostrava, Trutnov, Jablonec nad Nisou, Teplice, Most je přední světovou společností působící v oblasti energetiky a automatizace. Umožňuje zákazníkům z oblasti průmyslu a distribuce energií zlepšit jejich výkonnost a současně snížit dopad jejich činností na životní prostředí má více než 120letou tradici a její úspěch je dán zejména silným zaměřením na výzkum a vývoj podpořený 7 výzkumnými centry po celém světě Organizačně je rozčleněno do pěti divizí: Výrobky pro energetiku, Systémy pro energetiku, Automatizace výroby a pohony, Výrobky nízkého napětí, Procesní automatizace V ČR působí ABB prostřednictvím svých výrobků a služeb již od roku 1970, avšak formální vznik společnosti se datuje od roku 1992, kdy byla založena první společnost s názvem ABB. V průběhu 90. let se skupina firem ABB v ČR postupně rozrůstala o další společnosti až do dnešní podoby ABB s.r.o. Přibližně 80 % produkce míří na export, což svědčí o vysoké kvalitě výrobků ABB z ČR. Např. brněnský závod pro výrobu rozváděčů, transformátorů a senzorů vysokého napětí je největší výrobní závod na přístrojové transformátory vysokého a velmi vysokého napětí na světě. Procesní automatizace - produkty a řešení pro měření a regulaci, automatizaci a optimalizaci průmyslových procesů Výroba a prodej domovního elektroinstalačního materiálu (Jablonec) Výroba a prodej přístrojů a rozváděčů nízkého napětí (Brno, Heršpická) Frekvenční měniče, elektromotory a generátory, robotika Systémy pro energetiku a výrobky pro energetiku - výrobky vysokého a velmi vysokého napětí, transformátory, generátorové vypínače, kabely, izolační části Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

23 Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů tvoří největší část (téměř 49 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 48,8 %, což je o 9,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 39,8 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 2,7 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 6,4 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,5 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. 23

24 Celá ČR Celé odvětví Olomoucký kraj Pardubický kraj Praha Jihočeský kraj Ústecký kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Středočeský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Vysočina Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 30% 25% Výroba elektrických a optických přístrojů ČR 20% 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,58. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,37 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,28 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví na Vysočině, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Olomouckém kraji. Následují Pardubický kraj, Praha a Jihočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví na Vysočině a ve Zlínském kraji. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 3,0 2,5 2, ,5 1,0 0,5 0,0 Zdroj: BISNODE 24

25 Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,1 %. To je jen o 0,1 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vzniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byla v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Středočeským krajem, Jihočeským krajem a Plzeňským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Zlínský kraj, Pardubický kraj a především Ústecký kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi málo atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o více než 15 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 12 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Olomouckém kraji, téměř 11 % v Pardubickém kraji, více než 7 % v Moravskoslezském kraji a zhruba 7 % ve Zlínském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 5 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů do krajů Vysočina; 3,9% Karlovarský; 2,3% Ústecky; 5,3% Liberecký; 5,4% Jihomoravský; 15,4% Jihočeský; 5,6% Olomoucký; 11,9% Kralovehradecký; 5,8% Praha; 6,0% Pardubický; 10,9% Plzeňský; 6,8% Stredočeský; 6,9% Zlinský; 6,9% Moravskoslezský; 7,0% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 25

26 To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 6,9 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy velmi světle červená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky průměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Pardubickém kraji, kde se lidé z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 6,6 %, dále v Olomouckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 6,0 %) a v Libereckém kraji (4,1 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Středočeském kraji (1,8 %) a v Praze (1,1 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. 26

27 Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Pardubický 6,6% Jihočeský 2,8% Olomoucký 6,0% Karlovarský 2,5% Liberecký 4,1% Vysočina 2,4% Jihomoravský 4,1% Ústecký 2,1% Zlínský 3,7% Moravskoslezský 1,9% Plzeňský 3,6% Středočeský 1,8% Královéhradecký 3,4% Praha 1,1% Průměr ČR 2,9% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů průměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 27

28 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů pracuje v jiném kraji než bydlí 6,3 % osob, což je o 0,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR. 28

29 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82), kteří v roce 2014 tvořili 20 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 30 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání ve Výrobě elektrických a optických přístrojů jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 11% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 15,7 tisíc pracovníků), Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky (ISCO 74; 10 %, 15 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (kromě uklízečů a pomocníků) (ISCO 92-96; 7 %, 10,9 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků ve Výrobě elektrických a optických přístrojů v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je méně různorodá. Zatímco v Evropské unii je druhou nejvíce zastoupenou skupinou povolání Specialisté v oblasti vědy a techniky (ISCO 21; 10 % v rámci EU v roce 2013), v České republice je tato skupina zastoupena výrazně méně (3 % v roce 2014). Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% Ostatní 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 48,3% 3,1% 7,4% 10,2% 10,7% 52,6% 9,5% 4,5% 8,9% Specialisté v oblasti vědy a techniky Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a pomocníků Pracovníci v oboru elektroniky a elektrotechniky Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech 20% 10% 20,4% 8,3% 16,1% Montážní dělníci výrobků a zařízení 0% ČR 2014 EU Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů jsou Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení (ISCO 8212). V roce 2014 jich bylo v odvětví zaměstnáno 25 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 10,1 tisíc pracovníků zařazených do skupiny povolání Ostatní 29

30 pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329). Dalšími významnějšími skupinami povolání v odvětví jsou Elektromechanici (ISCO 7412), Elektrotechnici a technici energetici (ISCO 3113) a Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (ISCO 3122). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Vývoj od 2011 Montážní dělníci elektrických, energetických a elektronických zařízení ,0 16,5% Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě ,1 8,4% Elektromechanici ,1 6,5% Elektrotechnici a technici energetici ,2 4,1% Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) ,2% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Výroba elektrických a optických přístrojů je odvětví s nízkou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o dvacáté druhé nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,087, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. Velmi nízkých hodnot dosahuje profesní koncentrace v odvětví i na úrovni celé Evropské unie. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná 30

31 Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Výroba elektrických a optických přístrojů je odvětví s podprůměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo osmnácté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,102, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. Jedná se tedy o odvětví, které není výhradním zaměstnavatelem určité profesní skupiny. Podprůměrná je profesní exkluzivita v odvětví i na úrovni celé Evropské unie. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká 31

32 Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í Ve Výrobě elektrických a optických přístrojů nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 42 % všech pracovníků v odvětví. 37 % pracovníků v tomto odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 17 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 4 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Výroby elektrických a optických přístrojů relativně odpovídá vzdělanostní struktuře pracovníků v celé ekonomice. Přesto vzhledem ke změnám vzdělanostní struktury v tomto odvětví mezi lety 2010 a 2014 lze říci, že odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů sleduje podobný vývoj jako zbytek ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví a v celé ekonomice 100% 90% 12,6% 16,5% 18,0% 80% 23,0% vyšší odborné a vysokoškolské 70% 60% 36,9% 37,1% 38,1% 37,5% středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 20% 10% 0% 43,9% 42,1% 38,6% 35,3% 6,6% 4,3% 4,9% 4,1% Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba elektrických a optických přístrojů ČR celkem ČR celkem středoškolské bez maturity základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků Výroby elektrických a optických přístrojů se v Evropské unii jako celku pohybuje přibližně na průměrné úrovni délky vzdělání v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2014 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů hodnoty 97 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je délka vzdělání pracovníků ve Výrobě elektrických a optických přístrojů podprůměrná. 32

33 Španělsko Irsko Belgie Finsko Nizozemí Rumunsko Lotyšsko Francie Spojené Království Dánsko Německo EU28 Chorvatsko Rakousko Polsko Itálie Bulharsko Švédsko Portugalsko Řecko Kypr Slovensko Česká republika Maďarsko Estonsko Slovinsko Malta Litva Lucembursko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je obor Elektrotechnika a energetika, který absolvovala téměř pětina pracovníků v odvětví. S 17 % následuje obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví je Obecné vzdělání, Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže a Elektronika a automatizace. Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba elektrických a optických zařízení v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 18,5% 18,0% 16,4% 14,0% 9,4% 9,1% 32,5% 21,6% 9,0% 51,4% 24,8% 75,2% Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Elektrotechnika a energetika Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Hotelnictví, restaurace, stravování Obecné vzdělání Ostatní 0% SŠ bez maturity SŠ s maturitou Vysokoškolské Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 33

34 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Výroba elektrických a optických přístrojů se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako devatenácté v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví Výroby elektrických a optických přístrojů lze tedy hodnotit jako podprůměrnou. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 34

35 Výroba elektrických a optických přístrojů je odvětví s průměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění 73 % absolventů oboru Fyzika a vědy o Zemi na středoškolském stupni bez maturity, následované 14 % absolventy magisterského stupně oboru Elektrotechnika a energetika. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. 35

36 V odvětvové skupině Výroba elektrických a optických přístrojů je indikátor flexibility o něco vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Vzdělávání Stavebnictví Těžební průmysl indikátor flexibility 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů pouhých 13 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v tomto odvětví. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, výrazně podprůměrný. 36

37 Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 44 %), což je mezi odvětvími spíše nadprůměrný podíl. Výrazné jsou také podíly těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (26 %). Pouze 4 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny (jedná se o jednu z nejnižších hodnot mezi odvětvími, viz i minulá tabulka), a 10 % je absolventů škol. 37

38 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a také z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení, Výroba dopravních prostředků a Stavebnictví. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů jsou skupiny příchodů a odchodů z větší části odlišné. Výrazný je rozdíl mezi těmi, kdo přišli a odešli z neaktivity jiné než vzdělávání. Poměrně blízký je podíl skupin příchodů z a odchodů do jiných odvětvových skupin. Podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Přes 30 % osob odchází do jiných odvětvových skupin, přitom nejčastější jsou odchody do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Výroba strojů a zařízení. 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 38

39 Odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 9,1% 8,6% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 4,4% 4,7% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 27,4% 31,4% Výroba strojů a zařízení Výroba dopravních prostředků Stavebnictví Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních 3,3% Výroba dopravních prostředků 7,5% 2,9% Výroba kovů a kovodělných výrobků 3,1% 2,6% Výroba strojů a zařízení 2,7% 2,2% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 2,4% 1,8% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 2,0% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 9,9% 3,1% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 14,6% přišli z nezaměstnanosti 43,8% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 27,1% z toho odešli do důchodu 15,3% odešli mezi nezaměstnané 33,7% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví právě Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. 39

40 Odvětvová skupina Výroba elektrických a optických přístrojů je s průměrným věkem 40,1 let čtvrtou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 2,4 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o tři roky, což je jen mírně pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů mezi zaměstnanými jen 1,2 % osob starších 60 let, nyní je to již 4,1 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tvořil 17,0 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 18,9 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 35,2 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 21 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná. V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 55 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 2 procentní body méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 40

41 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 0,9% 8,6% -7,7 SŠ bez MZ 21,6% 48,9% -27,3 SŠ s MZ 49,8% 25,4% 24,3 VOŠ a konzervatoř 2,3% 0,2% 2,1 Bakalářské 9,0% 0,0% 9,0 Magisterské 16,4% 16,8% -0,5 Doktorandské 0,0% 0,0% 0,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Management a správa, který absolvovalo 4,5 % nedávných absolventů a 0,8 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Účetnictví a daně (4,7 % u nedávných absolventů a 0,1 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 21,1 % u skupiny starších na 13,2 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Elektronika a automatizace: z 2,8 % u starších 55 let na 10,5 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektrotechnika a energetika, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let. 41

42 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 88 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 42