Služby pro handicapované uživatele

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Služby pro handicapované uživatele"

Transkript

1 Služby pro handicapované uživatele XX. XX Příloha č. x Příloha č. 7 Roč Střediska pro handicapované studenty při vysokých školách E-learnig pro sluchově handicapované Knihovna pro nevidomé a zrakově postižené

2 1 Úvodník Milí čtenáři a čtenářky, dostává se vám do rukou X. příloha časopisu Inflow, která je tentokrát zaměřena na služby pro handicapované uživatele. Naší snahou bylo přiblížit vám tuto problematiku a věříme, že zde získáte mnoho užitečných rad a zajímavých poznatků. Naleznete zde články věnující se možnostem komunikace se slabozrakými a nevidomími uživateli, jejich vzděláváním a přiblížíme vám užitečné zdroje informací pro tuto specifickou skupinu. Dále jsme si připravili základní informace o institucích, které poskytují handicapovaným uživatelům speciální služby. Přeji příjemné čtení. Za celou redakci Hana Dvořáková Obsah Magdalena Filipová Hluchoslepí... 5 Kateřina Fialová Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. A. Macana... 6 Kateřina Fialová Knihovna pro nevidomé a zrakově postižené... 7 Jaroslava Králová Hybridní kniha... 8 Kateřina Fialová Co/Kdo je... 8 Ivana Kubingerová Pravidla přístupnosti webu Hana Dvořáková Jak čtou nevidomí uživatelé webové stránky Ivana Kubingerová Přístupnost webu našich mobilních operátorů Madgalena Filipová Komunikace se sluchově postiženými... 1 Jaroslava Králová E-learning pro sluchově handicapované Ivana Kubingerová Víte, že... 4 Magdalena Filipová Portál Helpnet Jaroslava Králová Střediska pro handicapované studenty při VŠ Použité zdroje... 15

3 2 Klíčová slova sluchově handicapovaní * komunikace * znakový jazyk Anotace Komunikace se sluchově postiženými Článek upozorňuje na důležitost komunikace s postiženými lidmi, konkrétně s osobami se sluchovým handicapem. Zabývá se různými způsoby komunikace, hlavně znakovou řečí. Radí, jakými pravidly se při dorozumívání se sluchově postiženými máme řídit. Dále doporučuje, jak vybavit knihovnu pro takto handicapované uživatele. Svět jakkoli handicapovaného člověka se od světa zdravých lidí více či méně odlišuje. Důležité však je, aby se tyto dva světy dokázaly propojit, komunikovat spolu, překračovat překážky a navzájem se pochopit. Není to vždy jednoduché a vyžaduje to vstřícnost a trpělivost obou stran. Ať už tělesně či duševně postižení lidé přece nemohou stát na okraji společnosti, ale naopak se do ní musí co nejlépe zařadit. A v tomto procesu hraje důležitou roli komunikace. Nejinak je tomu i u sluchově postižených. Mezi ně se řadí: 1. lidé, kteří ztratili sluch až po rozvinutí mluvené řeči 2. nedoslýchaví lidé se zbytky sluchu 3. prelingválně neslyšící lidé, kteří se narodili neslyšící nebo ztratili sluch před rozvojem mluvené řeči Způsoby komunikace u takto handicapovaných lidí jsou různé. Využívá se psaná řeč, odezírání, ale hlavně znakový jazyk. Znakový jazyk je vizuálně motorický. Nejdůležitější roli zde zastávají tzv. pozice rukou (způsob držení ruky, její ohnutí, pozice prstů). K opravdovému vyjádření dané skutečnosti to však nestačí. Nedílnou součástí znakové řeči je pohyb celého těla a především výraz obličeje. Znakový jazyk často nevystihuje každé slovo jedním znakem. Tím se podstatně liší od znakované řeči, která je odvozena od mluveného jazyka a ke každému slovu řadí jeho znakový ekvivalent. Mluvený jazyk a znakový jazyk spolu nejsou nějak příbuzné, tvoří jiný jazykový systém. Neexistuje také žádný univerzální znakový jazyk, každý národ používá svůj. Znakový jazyk se výborně hodí hlavně na nejrůznější popisy, ať už osoby, věci nebo pracovního postupu. Naopak nepoužívá jinotaje. Každý znak má svůj jediný význam, dvojsmyslnost zde není chápána. Jak postupovat při komunikaci se sluchově postiženým udržovat zrakový kontakt zřetelně artikulovat neoslovovat sluchově postiženého ze strany nebo zezadu používat kratší věty, ne dlouhá a složitá souvětí ujistit se, že postižený rozumí tomu, co mu říkáte bez nervozity opakovat to, čemu nerozuměl při odezírání dbát na přiměřenou vzdálenost mezi odezírajícím a vámi (ne větší než jeden metr) udržovat určité tempo řeči (ne příliš rychlé, ale ani neslabikovat slova) eliminovat zvuky z okolí rozhovor nesmí být příliš dlouhý snažit se vžít do situace sluchově postiženého

4 e 3 Sluchově postižení také samozřejmě navštěvují knihovny. Ty by měly být vybaveny tak, aby se zde takto handicapovaní mohli cítit jako plnohodnotní uživatelé. Velmi vhodné je zajistit odběr časopisů pro neslyšící, kvalitních komiksů, speciálně upravených knih pro sluchově postižené (četné ilustrace) nebo také otitulkovaných filmů. Všechny materiály a pomůcky by měly být uloženy na jednom určitém místě, aby se v nich uživatelé mohli snadno orientovat. Dále by bylo dobré umožnit neslyšícím přednostní používání počítačů. Důležitý je osobní přístup, schopnost komunikovat s postiženými, vstřícnost. V knihovně by neměl chybět tlumočník nebo v lepším případě knihovník ovládající znakový jazyk. Učit se znakový jazyk vyžaduje velkou vytrvalost. Nejlepší způsob je přihlásit se do kurzu znakové řeči. Také můžete navštívit komunitu neslyšících a jen se dívat, jak spolu komunikují. Naučením se znakového jazyka neprospějete jen sluchově postiženým, ale také sobě. Rozšíříte své obzory a nahlédnete do způsobu života těch, kteří dokáží plnohodnotně žít v tichu. Magdalena Filipová E-learning pro sluchově handicapované Klíčová slova e-learning * blended learning * sluchové postižení * sluchově handicapovaní Anotace Článek se zaměřuje na e-learning a možnosti jeho využití ve vzdělávání sluchově handicapovaných. Nabízí některé zásady pro tvorbu takto přístupného e-learningu. V závěru přibližuje konkrétní projekt, který se uskutečnil na Ostravské univerzitě. Vymezení e-learningu E-learning představuje poměrně novou formu vzdělávání, objevil se v 90. letech minulého století. Jde o způsob výuky s využitím informačních a komunikačních technologií. Způsob výuky s maximálním a přitom smysluplným využitím nástrojů ICT s cílem zkvalitnit, zefektivnit a zpřístupnit vzdělávání co nejširšímu okruhu občanů. ([7], str. 7). E-learning lze využít v rámci nejen školního (na všech stupních škol), mimoškolního vzdělávání, ale i v komerční sféře (především v oblasti podnikového vzdělávání). V oblasti vzdělání se nejčastěji objevuje jako součást kombinovaných a distančních forem výuky. Do prezenčního studia proniká e-learning pomaleji. Na této úrovni může být jakýmsi kompromisem a možným řešením tzv. blended learning.,,blended learning... což je kombinace prvků prezenčního i e-learningového vzdělávání, která má největší perspektivu použití na středních a především vysokých školách. ([4], str. 5). Výhodou blended learningu je přímý kontakt mezi studenty a vyučujícími i mezi studenty samotnými.

5 4 E-learning pro sluchově postižené Jak vyplývá z výše uvedené definice, e-learning by měl zpřístupnit vzdělání všem. Zde chci poukázat na jeho využití ve vzdělávání sluchově postižených. Sluch patří mezi základní lidské smysly. Jeho porucha či úplný nedostatek znamená velké omezení pro život. Se sluchem souvisí rozvoj řeči, myšlení, ale i mezilidské komunikace. E-learning přístupný pro sluchově handicapované by měl tedy splňovat určité požadavky. Většina z nich by měla být také samozřejmou součástí každého kvalitního kurzu. V následujícím textu uvedu pár obecných pravidel pro e-learning přístupný sluchově postiženým. (volně přepracováno z [3]). Co se týče jazyka, je nutné používání jednoduchých výrazů. Složitější pojmy by měly být vždy jednoznačně vysvětleny. Mnoho neslyšících ovládá především znakový jazyk, který se od mluveného liší, proto může být pochopení předkládaného textu obtížnější. S tím souvisí i kvalitní strukturace, která umožňuje lepší orientaci v textu. Vhodná je i možnost převedení některých částí do znakového jazyka. Dalším prvkem je multimedialita, tzn. důsledné používání obrazových a interaktivních prvků. Prvky jako animace, grafy či prezentace jsou pro sluchově postižené snáze pochopitelné. Pomáhají rovněž k lepšímu zapamatování předkládaných informací. Pro lepší zapamatování slouží častější procvičování a ověřování získaných poznatků. Zároveň by měla existovat textová alternativa ke všem výukovým materiálům. U zvukových záznamů je důležité použití titulků či textových komentářů. Konkrétní projekt Jedním z kurzů připravených primárně pro vzdělávání sluchově postižených se uskutečnil na půdě Ostravské univerzity. Kurz Příprava ke studiu na VŠ pro sluchově postižené studenty je součástí evropského projektu EQUAL Pro plný život. Jde o systém celoživotního vzdělávání pro sluchově postižené a osoby, které s nimi přicházejí do styku. Kurz obsahuje 4 základní moduly - češtinu, angličtinu, matematiku a výpočetní techniku, z nichž každý má asi 28 hodin přímé výuky. Kurz byl realizován v akademickém roce 2006/2007. Šlo o kombinaci prezenční a distanční výuky. Ke všem modulům byly zpracovány studijní opory s prvky distančního vzdělávání a tyto opory pak byly k dispozici jako klasické vytištěné texty a zároveň jako multimediální materiály v Learning Management Systému Moodle, včetně doplňkových interaktivních aplikací. ([8], str. 1). Účastníci byli sluchově handicapovaní studenti Ostravské univerzity. Celkem se pilotního kurzu zúčastnilo 15 osob. Paralelně probíhala i evaluace dvou ze zmíněných kurzů - výpočetní techniky a češtiny. Výzkum byl zaměřen obsahovou a pedagogickou stránku výuky. Odpovídajícími byli sami studující. Výsledek hodnocení vyzněl převážně kladně, co se týče studijních opor i vyučujících. Tento projekt lze tedy považovat za krok k přístupnému e-learningu. Kvalitní kurzy se mohou stát významným pomocníkem ve vzdělávání handicapovaných. Víte, že... Jaroslava Králová průzkumem, který proběhl mezi uživateli internetu se specifickými potřebami, bylo zjištěno, že při práci s běžným počítačem potřebuje pomoc 69% zrakově postižených, 12% sluchově postižených a 20% tělesně postižených, přičemž 1,4% tělesně postižených nemůže s počítačem pracovat vůbec. Problémy s nalezením informace na stránce má za určitých okolností 21 % tělesně postižených, 27% sluchově postižených a 53% zrakově postižených. [11] na stránce si můžete zdarma otestovat přístupnost vašich internetových stránek...v rámci akce Březen měsíc internetu se bude konat již osmý ročník konference INSPO - Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami existuje projekt Univerzita 4G, zabývající se rekvalifikací čili školením lidí s handicapem, kteří mají předpoklady pro začlenění do každodenního života

6 5 Hluchoslepí Hluchoslepota je velmi specifické a jedinečné postižení. V české legislativě však stále není, narozdíl od jiných zemí, uzákoněna její definice. Jedná se o kombinaci sluchového a zrakového postižení v různých stupních. Způsobuje problémy při komunikaci, přístupu k informacím, prostorové orientaci a také při zapojení do běžného života ve společnosti. Za hluchoslepé se nepovažují pouze lidé s nejtěžším stupněm tohoto postižení (úplná ztráta zraku i sluchu), ale také osoby s menší mírou postižení. Nejpočetnější skupinou hluchoslepých tvoří osoby, které postupně ztrácí zrak a sluch vlivem stáří. Nechybí však ani lidé postižení od narození. V České republice existuje několik organizací, které se snaží hluchoslepým pomáhat a zkvalitňovat tak jejich život. 1. LORM společnost pro hluchoslepé (poskytuje pomoc a služby hluchoslepým) 2. Klub přátel červenobílé hole (služby objednání u foniatrů, doprovod, předčítání, právní poradna) 3. Záblesk (péče o hluchoslepé děti) 4. VIA Sdružení hluchoslepých (jak řešit problémy způsobené hluchoslepotou) 5. Tyfloservis (hlavně pro zrakově postižené nad 15 let) Braillovo písmo určeno pro osoby s totální slepotou taktilní znakový jazyk hluchoslepá osoba a člověk, který znakuje mají spojené ruce prstová abeceda (daktylotika) prsty vyjadřují písmena, nutná znalost latinské abecedy a češtiny daktylotika psaná do dlaně prstová abeceda se píše do dlaně hluchoslepého tiskací písmena psaná do dlaně používá se u osob, které ztratili zrak a sluch v pozdějším věku tadoma u osob s vrozenou hluchoslepotou, postižený se přímo dotýká tváře mluvčího, svými prsty vnímá pohyby rtů a tváří, vibraci hrdla odezírání pro osoby se zbytky zraku Magdalena Filipová Způsoby komunikace s hluchoslepou osobou mluvená řeč osoby se zbytky sluchu a hluchoslepotou získanou během života psaný jazyk pomocí počítače nebo psacího telefonu znakový jazyk osoby se zbytky zraku Lormova abeceda pro totálně hluchoslepé, abeceda založená na psaní do dlaní hluchoslepé osoby Lormova abeceda (http://www.lorm.cz/)

7 6 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Klíčová slova K.E.Macan * Braillovo písmo * zvuková kniha * bodová kniha Anotace Článek se zabývá knihovnou a tiskárnou pro nevidomé v komplexním hledisku. Přibližuje čtenáři její minulost, seznamuje s jejím zakladatelem a informuje o nabízených službách, uživatelích a fondu. Posláním KTN je zpřístupňovat nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů. [13] Knihovny a tiskárny pro nevidomé začaly vznikat současně se slepeckými ústavy v druhé polovině 19. století. Koncem 70. let 19. století se do českých zemí dostává Braillovo slepecké písmo. Nevidomí toto písmo přijímali s neskrývaným zájmem, a proto Braillovo písmo nahradilo reliéfní tiskací latinku, jež byla využívána při výuce nevidomých doposud. A díky oficiálnímu přijetí Braillova písma se začaly zřizovat knihovny a tiskárny pro nevidomé. Přímým předchůdcem dnešní KTN byl spolek Český slepecký tisk, který vznikl v roce U jeho zrodu stál nevidomý umělec a pedagog Karel Emanuel Macan, po němž se knihovna a tiskárna pro nevidomé jmenuje. K. E. Macan pochází z pardubické rodiny železničáře. Jeho postižení ho zasáhlo postupně na studiích. Svůj smysl života znovuobjevil v hudbě, kterou nakonec vystudoval na pražské konzervatoři, a v hledání nové kvality života nevidomých. Stal se pedagogem, šiřitelem osvěty pro nevidomé a v roce 1917 začal vydávat časopis Zora, který vychází dodnes. Mezi nevidomými propagoval esperanto a díky jeho zásluze se poprvé konal sjezd slepých esperantistů v Praze. I když často stál proti přesile předsudků a nepocho pení, svými moderními názory dalece přesáhl prostředí a dobu, v níž žil. Tiskárna vyrábí jak knihy v Braillově písmu, tak zvukové nahrávky. V KTN pracují 3 nahrávací studia (2 digitální a 1 analogové). Ilustrace knih a učebnic pro děti jsou řešeny reliéfní grafikou. Ročně vzniká titulů bodových publikací a kolem 100 titulů zvukových knih. KTN vydává 5 časopisů v Braillově písmu, pod redakcí časopisu Zora vyrábí 13 časopisů v bodovém písmu a 5 zvukových časopisů, a dále vyrábí 8 zvukových a 2 bodové časopisy jiných organizací zrakově postižených občanů. KTN eviduje 5000 uživatelů. Čtenáři mohou docházet osobně anebo využít zásilkové či rozvážkové služby přímo do místa bydliště. Jakékoliv výpůjční služby jsou zcela zdarma. K dispozici jsou přepisovací a načitatelské služby, xerokopie, prodej slepeckého papíru, knih a hudebnin. V poslední době velice vzrostl zájem o zvukové knihy, protože převážnou část uživatelů tvoří lidé, kteří přišli o zrak až v pozdním věku, a tudíž je pro ně obtížné naučit se zvládat plynulou četbu Braillova písma. Pro ně tedy tvoří zvukové knihy nedílnou součást zaplnění mnoha volných chvil. Zvukové nahrávky jsou méně objemné a tím pádem mnohem pohodlnější i pro čtenáře, kteří zvládají čtení Braillova písma bez problémů. Z tohoto důvodu se často stává, že časem ztrácejí cit pro pravopis a umění se písemně vyjadřovat vůbec. Knihovna připravuje spousty zajímavých publikací právě v Braillově písmu, aby přiměla čtenáře také číst. KTN vlastní putovní fondy obsahující zvukové knihy, které půjčuje hudebním oddělením knihoven pro potřeby nevidomých uživatelů až na jeden rok. Knihy je možné si zapůjčit každý všední den, a to od 9-18ti hodin, v pátek do 15ti hodin. Uživatelem se může stát každý, kdo vyplní přihlášku (přístupná i na internetu) a přiloží potvrzení od očního lékaře nebo průkazku ZTP/P. Výpůjční lhůta bodových a zvukových knih je jeden měsíc, pro studenty a hudebníky na jeden rok. U řádných výpůjček je možnost prodloužení výpůjční doby. Kateřina Fialová

8 7 Knihovna pro nevidomé a zrakově postižené Oddělení pro nevidomé a zrakově postižené vzniklo v roce 1976 jako pobočka pražské slepecké knihovny. Nachází se ve třetím patře budovy knihovny Jiřího Mahena v Schrattenbachově paláci na Kobližné ulici v Brně. O návštěvníky se tři dny v týdnu (pondělí, středa, pátek) starají dva zaměstnanci. Fond knihovny čítá téměř čtyři a půl tisíce kusů a každý měsíc se rozrůstá přibližně o deset nových publikací. Převážná většina fondu pochází z Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana v Praze, zbytek fondu knihovna dokupuje. Fond knihovny se skládá ze zvukových knih a časopisů. Za zmínku stojí například nejnovější přírůstek, kniha Roberta Fulghuma: Možná, možná ne (čte Igor Smržík). Uživatelem knihovny se může stát kdokoliv, kdo předloží průkaz ZTP, potvrzení od očního lékaře nebo doporučení z TyfloCentra (centrum pro zrakově postižené). Registrace je zdarma. Nabídka služeb je velmi široká. Kromě výpůjčních služeb je k dispozici internet. Knihovna vlastní dva počítače se speciálními programy pro zrakově postižené, jeden z nich je vybaven dvěma různými hlasovými výstupy, a je učen přímo nevidomým. U obou počítačů je možné využití scan neru. K zapůjčení je nabízena televizní lupa, která umožňuje převádět dokumenty na televizní obrazovku pro snadnější manipulaci a jejich nezbytné zvětšení.knihovna také zprostředkovává výpůjčky z jiných oddělení, například z audiovizuální knihovny. Uživatelům s kombinovaným handicapem jsou dokonce roznášeny jednou za měsíc knihy přímo domů, což eliminuje komplikace s docházkou do knihovny a zaručuje pohodlí. Veškeré služby jsou bezplatné, pouze zapůjčení nahrávek z audiovizuálního oddělení je zpoplatněné dle ceníku. Doba všech výpůjček je jeden měsíc. Knihovna slouží i jako místo schůzek takto handicapovaných občanů. Jednou měsíčně se zde schází uživatelé, aby si popovídali, zabavili se, mohli si zahrát společenské hry a zazpívat si při klavíru. Dvakrát až třikrát do roka pro ně knihovna připravuje speciální program a průběžně informuje klienty o různých akcích (produkce Malého divadla hudby). Knihovna spolupracuje s občanským sdružením Vodicí Pes a se školou pro výcvik psů Milana Dvořáka. Pomáhá při školení psů, aby uměli svého pána bezchybně dovést do této knihovny. Prostředí knihovny budí příjemné a přátelské dojmy, personál je pohotový a velmi ochotný. Bezbariérový přístup do budovy je zabezpečen výtahem. Služby knihovny vcelku zpestřují a zkvalitňují život lidem se zrakovým postižením, a proto jsou hojně využívány. A co je nejdůležitější, ohlasy samotných návštěvníků jsou vesměs kladné. Kateřina Fialová Pozn.: Článek vznikl na základě rozhovoru s knihovnicí Janou Maloňovou a autorka by jí ráda touto cestou chtěla poděkovat za poskytnuté informace.

9 8 Hy Hybridní kniha Co/kdo je...? Hybridní kniha je multimediální dokument určený pro zrakově postižené. Spojuje v sobě digitalizovaný text a zvukový záznam tohoto textu. Zároveň obsahuje navigační aparát. Nosičem dokumentu je CD. Kniha byla vyvinuta v roce 2002 za podpory Fondu rozvoje vysokých škol MŠMT ČR ve středisku Teiresiás v Brně (centrum pro podporu studentů se specifickými potřebami při Masarykově univerzitě). Projekt vycházel z předchozí práce maďarské a italské akademie věd. Ti představili svoji knihu již v roce Dosud bylo ve středisku vydáno pouze několik publikací. Všechny lze objednat v Teiresiásu. Obsahově jde převážně o odborné texty. Konkrétně jsou to knihy: Zlaté století astronomie (2002), Úvod do filozofie (2003), Úvod do sociologie (2003), Úvod do kognitivní psychologie (2003), Angličtina pro jazykové školy (2004), Omnibus čítanka anglických textů (2005). K informacím uloženým na disku lze přistupovat několika způsoby. Výstup může být obrazový, hlasový (text je čten přirozeným hlasem), nebo hmatový pomocí braillského řádku což je zařízení, které převádí část jednoho řádku textu (obvykle z počítačové obrazovky) do hmatové podoby [14]. Výhodou hybridní publikace je její využitelnost prakticky pro všechny stupně zrakového postižení. Uživatelé sami volí způsob čtení knihy. Nabízí se synchronizované procházení,,kdy se společně posouvá jak textový, tak zvukový kurzor, až po hybridní čtení, kdy lze libovolně přepínat mezi zvukovou a textovou složkou při zachování úplné synchronizace [16]. Na druhou stranu nevýhodou je závislost na technickém vybavení přístup k vybavení a znalost jeho používání. Také zatím nejde o příliš rozšířený druh dokumentu, což se ale v budoucnu může změnit. Hybridní kniha by mohla být krokem směrem k většímu zpřístupnění informací pro zrakově postižené uživatele. Jaroslava Králová Bohdan Roule ředitel KTN Braillovo písmo slepecké písmo soustava 6 reliéfních znaků, které v rozsahu hmatového pole jednoho prstu obsahují všechna písmena abecedy, číslice, matematické i speciální znaky, notopis aj. Každé písmeno se liší počtem znaků (bodů) a jejich uspořádáním v základní formaci. K. E. Macan zakladatel KTN nevidomý pedagog, hudební skladatel a reformátor v oblasti nevidomých KTN Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Slepecká čtečka někdy také hlasová čtečka - speciální software, který umí převést webovou stránku na hlasový výstup. Televizní lupa přístroj, který je možno připojit k televizní obrazovce, pomocí tel. lupy lze zvětšovat různé dokumenty, což výrazně usnadňuje manipulaci s nimi Zvuková kniha mluvená kniha (audio book) Zvukový záznam mluveného slova: text knihy, povídky, příběhu apod., odborný text, učební text, divadelní hra a další textová díla. Zvukové knihy jsou využívanou formou kompenzační pomůcky, zejména pro nevidomé a slabozraké. Mohou být publikovány jak na hmotném nosiči (zvuková kazeta, zvuková deska apod.), tak v síti internet.

10 9 Pravidla přístupnosti webu Klíčová slova: přístupnost * web * tvorba * pravidla * Best Praktice Anotace Článek přibližuje čtenářům pojem přístupný web i výhody přístupnosti webových stránek. Dále se zabývá novou přepracovanou verzí pravidel Best Praktice a ve stručnosti dává čtenářům nahlédnout do jejich obsahu. Co je to přístupný web V současnosti je internet celosvětovým fenoménem, je nutné brát v potaz rozdílné požadavky jednotlivých uživatelů na jeho používání. Přístupný web znamená, že při práci s ním nejsou omezeni žádní uživatelé. Bere v potaz rozdílné technické i programové vybavení počítačů, zdravotní dispozice uživatelů a jejich znalosti a zkušenosti s používáním internetu. Pokud nebyla při vývoji stránek dodržena potřebná pravidla zajišťující přístupnost webu, někteří uživatelé mohou mít obtíže s interpretací obsahu například se v nich nedokáží zorientovat či přečíst text. Proč mít web přístupný Mít přístupné internetové stránky stojí jen minimum úsilí navíc a rozhodně se vyplatí. Přístupný web nediskriminuje žádné skupiny uživatelů, tím stránky získávají na své důvěryhodnosti a prestiži. Navíc jsou dobře zpracovatelné pro roboty různých full-textových vyhledávačů, což v konečném důsledku vede k lepším pozicím ve výsledcích vyhledávání a tím k vyšší návštěvnosti, popř. nárůstu zisků u komerčních projektů. Internetové stránky veřejné správy mají povinnost být bezbariérové a po novele zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy je toto zakotveno i v právním řádu České Republiky s účinností od Pravidla tvorby přístupného webu V roce 2004 vznikl na Ministerstvu informatiky ČR dokument nazvaný Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu, který shrnoval hlavní zásady. Avšak postupem času byla jejich užíváním objevena řada slabin: při vytváření dokumentu se spoléhalo pouze na znalosti autorů bez výzkumu specifických potřeb handicapovaných uživatelů. Pravidla nemají žádný vztah k metodice WCAG2.0, k níž se přihlásily členské země EU a v mnoha případech jsou pravidla příliš přísná nebo obecná. Proto vznikla potřeba nových pravidel, která budou respektovat specifické nároky handicapovaných uživatelů a budou přizpůsobena metodice WCAG2.0. Na jejich tvorbě spolupracovali H1.cz, TyfloCentrum Brno a Masarykova univerzita. Nově vytvořená pravidla zahrnují přepracovaný původní dokument doplněný o nové poznatky získané na základě průzkumů mezi handicapovanými uživateli. Pravidla se skládají z pěti základních oddílů: A) Obsah webových stránek je dostupný a čitelný Důležité je, aby každý netextový prvek měl vždy alternativu i v textové podobě. Pokud jsou informace sdělované pomocí různých doplňků (applety, CSS, obrázky aj.), musí být čitelné i bez nich. Dále pak při použití barevného pozadí musí být text dostatečně v kontrastu, aby byl dobře čitelný. V neposlední řadě je důležité, aby bylo uživateli umožněno upravit si velikost textu pomocí prohlížeče bez ztráty na obsahu či funkcích. B) Práci s webovou stránkou řídí uživatel Tím je myšleno, že pro práci s danou webovou stránku není zapotřebí konkrétního hardwarového či softwarového zařízení. Ke změně obsahu stránky nebo k otevření nových oken dochází jen po předchozím upozornění uživatele nebo po aktivování prvku, u kterého je změna očekávaná. Nově nesmí na stránce nic blikat rychleji jak třikrát za sekundu a jestliže se na stránce spustí nějaký zvuk, po třech sekundách jej lze ztlumit či vypnout.

11 10 C) Informace jsou srozumitelné a přehledné Informace jsou na webu psány jednoduchým srozumitelným jazykem. Pokud se na stránkách vyskytují velké obsahové celky, tak jsou rozděleny na menší části, které jsou výstižně pojmenovány. D) Ovládání webu je jasné a pochopitelné Pro handicapované uživatele je navigace webu velmi důležitá pro snadnou orientaci, proto musí být srozumitelná a intuitivní a každá stránka musí mít název vystihující její obsah. Je také důležité, aby navigace byla stejná na všech stránkách. Pokud se jedná o rozsáhlý web, měla by být k dispozici i jeho mapa či vyhledávání. Při vyplňování formulářů mají být uživateli k dispozici stručné popisy vyplňovaných položek a pokud uživatel udělá chybu, tak stručný návod jak chybu opravit. E) Kód je technicky způsobilý a strukturovaný Tento oddíl klade důraz na zpracování zdrojového kódu stránky. Kód by měl být validní dle doporučení organizace W3C. Plnou verzi nového znění pravidel naleznete na: Ivana Kubingerová Jak čtou zrakově handicapovaní lidé www stránky aneb Co je třeba při tvorbě stránek brát na vědomí Klíčová slova tvorba www * zrakově handicapovaní * webdesign * přístupnost Anotace Článek podává základní informace o technických prostředcích, které jsou využívány zrakově postiženými osobami pro čtení www stránek. Dále se zabývá konkrétními náležitostmi zajišťujícími přístupnost a srozumitelnost webových stránek, které by neměly být při jejich tvorbě opomenuty. Pro nevidomé a těžce zrakově postižené je využívání internetu velmi důležité a v mnoha ohledech jim www stránky poskytují pohodlnější řešení běžných životních situací. Díky internetu mohou například nakupovat v e-shopech a vyřizovat nejrůznější bankovní transakce, aniž by museli opustit svůj domov. Tito uživatelé neprohlížejí www stránky vizuálně, nýbrž audiálně, k čemuž potřebují speciální výstupní zařízení hlasovou čtečku. Někteří využívají i braillský řádek, což je hardwarové zařízení, které se připojí k počítači. Jsou na něm umístěny malé jehličky, které se v podobě braillova písma vysunují a zasunují a vytvoří tak jednotlivé znaky. Braillský řádek funguje i jako vstupní zařízení. Čtečka pro slepce, jak se jí také říká, je speciální software, který umí převést obsah webových stránek do zvukové podoby. Čtečka nečte jen holý text, ale umí také rozpoznat jeho sémantické vyjádření pomocí jazyka HTML, rozpozná nadpisy, odstavce i odkazy. Zrakově postižení uživatelé ovládají stránky pomocí klávesnice, neboť ovládání stránky pomocí myši je, vzhledem k její citlivosti pro ně nemožné. Zrakově handicapovaní uživatelé jsou při využívání internetu stejně netrpěliví jako vidoucí uživatelé. Jediným rozdílem mezi nimi je to, že zrakově postižení využívají svůj

12 11 sluch. Zrakově postižení uživatelé chtějí své informace získat relevantní informace co nejrychleji, stejně jako zdraví uživatelé, tudíž si poslechnout vždy jen to, aby se mohli rozhodnout, zda budou poslouchat dále. Často si nechají přehrát jen prvních pár slov z odkazu či odstavce, takže se může snadno stát, že přeslechnou hledané klíčové slovo. Tito uživatelé nepřečtou obrázky, proto je nutné, aby byl každý obrázek nesoucí významnou informaci popsán (ALT= ). Avšak pro některé grafické prvky na stránce je vhodné nechat ALT prázdný, neboť poslouchat stále dokola, např. slovo aktualizováno v novinkách, které je před každým odkazem viz obrázek, je velmi frustrující. Mezi další důležité náležitosti, které je třeba ošetřit, patří svázání značky jazyka HTML s příslušným polem ve webovém formuláři, aby byl zřejmý postup vyplnění pole formuláře. Není dobré u odkazů používat slova typu zde klikněte, zde apod., neboť nevidoucí člověk nebude mít tušení o jaký odkaz se jedná. Odkazy by měly být popisné a pokud je to možné měly začínat relevantním klíčovým slovem. A jako poslední radu bych uvedla, že pokud to není nezbytné, tak bychom neměli používat JavaScript, neboť jej některé technologie čteček ještě nepodporují. Hana Dvořáková Jaká by měla být bezbariérová knihovna (Obrázek:http://redish.net/content/papers/interactions.html) Častým problémem u čtečky pro nevidomé je špatná výslovnost některých neobvyklých slov, akronymů a zkratek díky které pak nevidomí slovu nerozumí. Z tohoto důvodu se doporučuje nedávat neobvyklé názvy jednotlivým produktům nabízeným na internetu a v HTML správně vyznačit jednotlivé zkratky, tj. <abbr> pro zkratku a <akronym> pro vyznačení zkratkového slova. Ne každý chce slyšet, po přechodu na další stránku, seznam všech prvků navigace představte si, že byste na každé stránce museli několik sekund či minut poslouchat všechny části menu. Je vhodné na začátek každé stránky doplnit odkaz Jdi na obsah stránky. Webové stránky knihovny by měly mít design Blindfriendlyweb, přístupný katalog Bezbariérový vstup do knihovny a bezbariérový interiér knihovny - člověk na vozíčku by se měl moci otočit mezi regály, ve výtahu Nad vchodem budovy umístit elektronický dálkově ovládaný majáček, který by nevidomé uživatele naváděl ke vchodu do knihovny Popisky pro nevidomé v interiéru knihovny (např. úřední hodiny na dveřích), ostatní nápisy bezpatkovým fontem Kontinuální vodící linie v interiéru, které nesmí být narušeny žádnou překážkou Zajištění asistenční služby, pokud není možné zajistit samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých. Knihovník by měl znát problematiku zrakově postižených uživatelů a specifika přístupu k nim Počítač pro vozíčkáře

13 12 Přístupnost webu našich mobilních operátorů Klíčová slova přístupnost * navigace * dostupnost * zdrojový kód Anotace Recenze je zaměřena na přístupnost webů našich mobilních operátorů. Důraz je kladen na dostupnost a čitelnost obsahu, uživatelské ovládání stránky, srozumitelnost a přehlednost webu, navigaci a orientaci na stránce a strukturu zdrojového kódu. V dnešní době má v České republice mobilní telefon již skoro každý.v konkurenčním boji je pro operátory důležitý každý zákazník, proto pro své zákazníky připravují mnoho nabídek a služeb. Tyto služby nabízejí nejen pomocí médií, ale i internetu. Kromě prezentace svých nabídek obsahují také sekce, které slouží k osobní administrativě zákaznického účtu. I z tohoto důvodu jsou stránky mobilních operátorů naštěvovány širokým spektrem uživatelů včetně handicapovaných. Proto jsme se rozhodli zjistit, jak moc se tvůrci těchto stránek drželi zásad tvorby přístupného webu. Webové stránky mobilních operátorů (http://www.cz.o2. com/; budeme hodnotit dle těchto kritérií: dostupnost a čitelnost obsahu, uživatelské ovládání stránky, srozumitelnost a přehlednost, navigace a orientace, struktura kódu. Telefónica O2 Czech Republic a.s. Z hlediska dostupnosti nesplňuje prezentace společnosti O2 tyto kritéria: bez technologie Flash a zapnutého javascriptu nemá návštěvník možnost shlédnout kompletní obsah stránky; při zvětšování velikosti textu pomocí prohlížeče se část textu ztrácí. Při posuzování dalších kritérií jsme nenarazili na jiné překážky v dostupnosti. Po stránce ovládání webu jsme nenarazili na žádný zásadnější problém (žádné časové omezení, rychle blikající objekty, žádné samovolné změny v obsahu nebo otvírání nových oken) Pouze kvůli hojnému použití technologie Flash se uživatel neobejde bez použití myši. Při prohlížení stránek nás překvapilo použití stejného nadpisu ve více odlišných sekcích, jinak jsou informace na stránkách psány srozumitelnou formou Větší nedostatky jsme našli v navigaci a orientaci na webu. Navigace není konzistentní na všech stránkách (např. odkaz na mapu stránek se objevuje jen v některých sekcích). Dále jsme zkusili vyplnit kontaktní formulář s vypnutými CSS styly. V této situaci nelze odlišit povinné položky od nepovinných (jsou označeny barvou textu). U formulářů také nejsou dostatečně ošetřeny chybové stavy není řečeno, které pole je vyplněno špatně. Při procházení zdrojového kódu jsme narazili na několik závažných chyb. Tvůrci stránek například nepoužívají sémantických značek pro nadpisy vždy, ale jen v některých (nám ne zcela jasných) případech. Také při kontrole validity kódu (http://validator.w3.org/) bylo nalezeno množství chyb. T-Mobile Czech Republic a.s. Tento operátor jako jediný uvádí na svých stránkách Prohlášení o přístupnosti, ve kterém se zavazuje k dodržování zásad přístupnosti. T-mobile si vyhrazuje pouze jednu výjimku: Vzhledem k nutnosti dodržení jednotného stylu internetových prezentací skupiny T-Mobile však některé nedoporučované prvky (např. interaktivní flash) zůstávají zachovány. [xx] Při posuzování stránek jsme nenarazili na žádnou větší překážku omezující přístupnost webu. Při zkoumání stránek bez podpory CSS stylu jsme ocenili jinak skrytý odkaz Přeskočit hlavní navigaci, který značně usnadňuje pohyb na takto zobrazených stránkách. Vodafone Czech Republic a.s. V současné době prochází web společnosti Vodafone významnější přestavbou na základě komplexní řady analýz společnosti H1.cz. Tyto analýzy byly zaměřeny na použitelnost, ergonomii, informační architekturu, přístupnost a optimalizaci pro vyhledávače.

14 13 Při procházení stránek jsme zaznamenali jen několik chyb, které by měly být ještě odstraněny k dosažení maximální přístupnosti. Asi nejzávažnější z nich je absence textové alternativy u některých vizuálních prvků. Dalšími nedostatky jsou překrývající se text při zvětšování velikosti písma pomocí prohlížeče a absence záhlaví některých tabulek.také mapa stránek by mohla být zpracována přehlednější formou. Z celkového srovnání vychází nejlépe webová prezentace společnosti T-mobile, která nevykazovala žádné prohřešky vůči zásadám tvorby přístupného webu. Pokud společnost Vodafone odstraní výše zmíněné nedostatky, její internetové stránky dosáhnou srovnatelné úrovně přístupnosti jako T-mobile. Nejvíce pochybení jsme nalezli na webu Telefónica O2, jehož používání může činit handicapovaným uživatelům značné potíže. Ivana Kubingerová Portál Helpnet Informační portál Helpnet.cz je zaměřen na osoby se specifickými potřebami a umožňuje orientaci v problematice zdravotně postižených. Internetové zdroje jsou rozděleny do několika skupin podle postižení uživatelů (zrakové postižení, sluchové, tělesné, mentální, vnitřní nemoci, kombinovaná postižení, duševní nemoci). Jsou tu ještě dvě doplňkové skupiny pro rodiče dětí se zdravotním postižením a pro seniory. Portál obsahuje velké množství rubrik, jako například legislativu, sociální služby, zaměstnávání, vzdělávání, fundraising, kalendář akcí a další. Helpnet monitoruje dění v oblasti zdravotních postižení a informuje o všem podstatném, co se o dané problematice objevilo v médiích. Projekt vznikl díky Asociaci informačních systémů pro osoby se specifickými potřebami (AISO). Podílely se na něm však i jiné organizace, například Neslyšící.cz, Homo Humanus, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Bez bariér.cz a další. Provoz portálu byl zahájen v roce 2003 především díky grantu od společnosti CZ.NIC a dotaci Ministerstva informatiky ČR. Jeho obsah uchovává jako součást národního kulturního dědictví archiv českého webu WebArchiv. Vytvořit portál Helpnet.cz byla nejen ušlechtilá, ale také velmi užitečná myšlenka. Vždyť lidé se zdravotním postižením jsou vůči jiným znevýhodněni a potřebují pomoc. Zde naleznou o svém handicapu spoustu informací, také rady jak se s ním vyrovnat, zařadit se do společnosti, zlepšit své postavení a hlavně se orientovat v oblasti svého postižení. Magdalena Filipová

15 14 Střediska pro handicapované studenty při vysokých školách Klíčová slova vysoké školy * studenti * handicap * specifické potřeby * centra pro podporu studentů Anotace Článek se zabývá podporou studentů vysokých škol, kteří jsou při svém studiu znevýhodněni nějakým handicapem. Seznamuje čtenáře obecně s činností specializovaných středisek zaměřených na pomoc postiženým studentům. Poté konkrétněji představuje tři z nich Carolinu, Slunečnici a Teiresiás. Vzdělání je důležitým prvkem informační společnosti. Je proto nezbytné, aby bylo přístupné všem skupinám obyvatelstva i osobám s nějakou formou postižení fyzickou či psychickou. V ČR existují při některých vysokých školách střediska pro studenty se specifickými potřebami. Častěji se nachází na úrovni jednotlivých fakult, méně pod celouniverzitní správou. Mezi nimi lze například jmenovat: Středisko Teiresiás pro pomoc studentům se specifickými nároky při Masarykově Univerzitě v Brně, Laboratoř Carolina pro podporu studia zrakově postižených na Univerzitě Karlově, centrum Tereza pro podporu samostatného studia zrakově postižených při ČVUT v Praze, Tyflopedický kabinet vznikl při katedře Speciální pedagogiky Pedagogické Fakulty Univerzity Hradec Králové, centrum Slunečnice při Vysoké škole báňské v Ostravě. Jak je to se studenty se specifickými nároky na ostatních VŠ v ČR lze nalézt na webových stránkách vlády - dokumenty/v 2009.pdf. Obecně lze říct, že nejrozšířenější jsou služby pro zrakově postižené. Určitými výjimkami jsou centra Teiresiás a Slunečnice, která se zaměřují i na podporu studentů s jinou formou postižení. Střediska poskytují studentům technickou podporu. Často také zajišťují přijímací zkoušky a později pomoc během celého studia. Jedná se o osobní asistenty, zapisovatele, záleží na formě postižení. Další zajímavou službu nalezneme na stránce Jde o Portál vysokoškolských knihoven pro zrakově postižené. Z jednoho rozhraní mají zrakově handicapovaní přístup do databáze elektronických, hmatových, hybridních, zvukových ale i tištěných knih. Zde následuje pár bližších informací o vybraných střediscích. Carolina (http://carolina.mff.cuni.cz/) Laboratoř Carolina se zaměřuje na pomoc zrakově postiženým studentům. Je součástí Kabinetu software a výuky informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Carolina klade důraz především na technologickou podporu studentů. Nabízí kurzy výpočetní techniky, kterými se snaží zajistit zrakově handicapovaným přístup k těmto technologiím a pomoci tak částečně kompenzovat jejich postižení. Slunečnice (http://www.slunecnice.vsb.cz/) Centrum poskytuje podporu handicapovaným studentům. Působí na ekonomické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě. Pracovníci centra se snaží zpřístupnit studium zdravotně handicapovaným. Nabízí individuální studijní plány i přípravné kurzy. Pro studenty je k dispozici i specializovaná studovna vybavená kompenzačními pomůckami. Pro tělesně postižené je zajištěn bezbariérový přístup.

16 15 Teiresiás (http://www.teiresias.muni.cz) Středisko je orgánem rektora Masarykovy univerzity v Brně se sídlem na fakultě informatiky. Jako jedno z mála pomáhá současně studentům sluchově, zrakově i tělesně handicapovaným. Přestože hlavní náplní služeb střediska je pomoc studentům při jejich studiu na VŠ, Teiresias se zaměřuje také na širokou veřejnost. Součástí střediska je i garantovaný program celoživotního vzdělávání se zaměřením na nevidomé. Středisko zároveň působí jako vydavatelství knih v brailleském písmu. Použitá literatura Komunikace se sluchově postiženými Jaroslava Králová 1. ČERVINKOVÁ HOUŠKOVÁ, KATEŘINA. Svět neslyšících. Ruce.cz [online] Dostupné z: <http://ruce.cz/clanky/1/2>. 2. PASOFT. Znaková řeč. Helpnet.cz [online] Dostupné z:<http://pasoft.euweb.cz/htm/win/znakovka.htm>. E-learning pro sluchově handicapované 3. GLOZAR, J. Přístupnost e-learningu pro studenty s postižením. Dostupné na: <http://www.teiresias.muni. cz/imosesp/download/pristupnost.pdf>. 4. KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu Ostrava: Ostravská univerzita, KVĚTOŇ, Karel. Základy e-learningu Ostrava: Ostravská univerzita, MALÍKOVÁ, Zuzana. E-learning pro sluchově postižené žáky. [Diplomová práce]. Brno: Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, TELNAROVÁ, Z. E-Learning. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, ISBN TELNAROVÁ, Z. HABIBALLA, H. Vyhodnocení pilotního kurzu Příprava ke studiu na VŠ pro sluchově postižené studenty [online]. [cit ]. Dostupné z: <http://proplnyzivot.osu.cz/hodnoceni/diss.pdf>. Víte, že BMI sdružení. Helpnet.cz : informační portál pro osoby se specifickými potřebami [online]. [2003- ], c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.helpnet. cz/>. ISSN Internet Info, s.r.o. Dobrý web : váš pomocník pro úspěch na Internetu [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.dobryweb.cz/>. 11. Konference INSPO 2007 potvrdila mimořádný význam internetu pro lidi se zdravotním postižením [online]. BMI sdružení, c , [cit ]. Tisková zpráva. Dostupný z WWW: <http://www.brezen. cz/cs/konference_inspo_2007_potvrdila_mimoradny_ vyznam_internetu_pro_lidi_se_zdravotnim_postizenim>. Hluchoslepí 12. LORM. LORM : společnost pro hluchoslepé [online]. Praha : LORM, [2004], 13. listopadu 2007 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.lorm.cz/cs/lorm/aktuality.php>.

17 16 Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana 13. KTN - Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana [online] verze [citováno dne ]. Přístupné z WWW:<http://www.ktn.cz/>. Hybridní kniha 14. Braillovo písmo [online]. [cit ]. Datum poslední aktualizace Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/braillovo_p%c3%adsmo>. 15. Co je to hybridní kniha? [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://home.tiscali.cz/ca839582/jine/hybridni.htm>. 16. Edice hybridních publikací. [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http:// 17. Hybridní kniha [online]. [cit ]. Datum poslední aktualizace Dostupný z WWW: <http:// cs.wikipedia.org/wiki/hybridn%c3%ad_kniha>. Pravidla přístupnosti webu 18. BALABÁNOVÁ, Tereza. Přístupnost webu : nová pravidla přístupnosti [dokument PPT] [cit ], počet stran 19. Dostupný z WWW: <http://pristupny-web. cz/studium/prezentace-informaci-na-internetu>. 19. H1.cz. H1.cz : Odborné poradenství pro podnikání na internetu [online]. [2005- ] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.h1.cz/>. 20. Miniterstvo informatiky ČR. Best practice : Pravidla pro tvorbu přístupného webu [online]. [ ] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1588>. 21. ŠPINAR, David; PAVLÍČEK, Radek. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. [2007] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.pravidla-pristupnosti.cz/>. 22. ŠPINAR, David. Přístupnost : Web a weblog věnovaný přístupnosti webových stránek [online]. [1998- ] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://pristupnost.nawebu. cz/>. Jak čtou zrakově handicapovaní lidé www stránky aneb Co je třeba při tvorbě stránek brát na vědomí 23. KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet. 2. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, s. s. ISBN ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky. Brno : Zoner Press, s. ISBN THEOFANOS, Mary Frances, REDISH, Janice. Guidelines for Accessible and Usable Web Sites : Observing Users Who Work With Screen Readers [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://redish.net/content/ papers/interactions.html>. Přístupnost webu našich mobilních operátorů 26. Telefónica O2 Czech Republic. Telefónica O2 Czech Republic, a.s. [online]. [2006] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.cz.o2.com/home/cz/guidepost/ index.html>. 27. T-Mobile Czech Republic. T-mobile [online]. c [cit ]. Dostupný z WWW: <http://t-mobile.cz/web/default.aspx>. 28. Vodafone Czech Republic. Vodafone [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.vodafone.cz/>.

18 17 Portál Helpnet 29. Helpnet.cz [online]. c2007 [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.helpnet.cz/>. ISSN Redakce Střediska pro handicapované studenty při vysokých školách 30. Které vysoké školy poskytují vzdělání handicapovaným studentům? [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.vysokeskoly.cz/system/?clanek=420&id=269>. 31. Organizace a pracoviště mimo Univerzitu Karlovu, která mohou studenti se speciálními potřebami využívat [online]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://ipc1.cuni.cz/handicap/text/08mimou.htm>. Kateřina Fialová redaktorka Jaroslava Králová reaktorka Ivana Kubingerová redaktorka Magdalena Filipová redaktorka Hana Dvořáková šéfredakorka grafička

Masarykova univerzita Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky. Služby pro žáky základních a středních škol se zrakovým postižením

Masarykova univerzita Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky. Služby pro žáky základních a středních škol se zrakovým postižením Masarykova univerzita Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Služby pro žáky základních a středních škol se zrakovým postižením Středisko Teiresiás V roce 2000 zřídila Masarykova univerzita

Více

Přístupnost webů knihoven příklady dobré a špatné praxe. Radek PAVLÍČEK, TyfloCentrum Brno, o. p. s., projekt Blind Friendly Web

Přístupnost webů knihoven příklady dobré a špatné praxe. Radek PAVLÍČEK, TyfloCentrum Brno, o. p. s., projekt Blind Friendly Web Přístupnost webů knihoven příklady dobré a špatné praxe Radek PAVLÍČEK, TyfloCentrum Brno, o. p. s., projekt Blind Friendly Web Máte rádi CAPTCHA? Líbila by se vám takto prezentovaná stránka vaší knihovny?

Více

INSPO 2008. Karel Břinda centrum TEREZA, FJFI ČVUT v Praze. Lukáš Marvan Seznam.cz, a.s.

INSPO 2008. Karel Břinda centrum TEREZA, FJFI ČVUT v Praze. Lukáš Marvan Seznam.cz, a.s. INSPO 2008 Karel Břinda centrum TEREZA, FJFI ČVUT v Praze Lukáš Marvan Seznam.cz, a.s. 1 Představení centra TEREZA a Seznamu Počátky a model spolupráce Možnosti přístupu, realizace a testování Dosažené

Více

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ

384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, ČÁST PRVNÍ 384/2008 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2008, kterým se mění zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST

Více

Návrh webové prezentace. Internetové publikování

Návrh webové prezentace. Internetové publikování Návrh webové prezentace Internetové publikování 1 Co je webdesign? Jedna z definic Návrh webových stránek nebo webových aplikací s využitím různých technologií Řemeslo, věda nebo umění? Různí autoři se

Více

Podpora výuky tvorby bezbariérového webu

Podpora výuky tvorby bezbariérového webu 185 Podpora výuky tvorby bezbariérového webu Jakub Kužílek, Jiří Spilka, Lenka Lhotská Anotace V současnosti nabývá tvorba bezbariérového webu stále většího významu. Bezbariérový web je jakýmsi standardem

Více

Návrh stránek 4IZ228 tvorba webových stránek a aplikací

Návrh stránek 4IZ228 tvorba webových stránek a aplikací 4IZ228 tvorba webových stránek a aplikací Jirka Kosek Poslední modifikace: $Date: 2013/12/12 20:40:58 $ Obsah Úvod... 3 Recept na dobré webové stránky... 4 Použitelnost... 5 Jak se pozná použitelný web...

Více

Webová grafika, struktura webu a navigace, použitelnost a přístupnost

Webová grafika, struktura webu a navigace, použitelnost a přístupnost Webová grafika, struktura webu a navigace, použitelnost a přístupnost Martin Kuna martin.kuna@seznam.cz Obsah Webová grafika Rozvržení stránky Typografické zásady Nejčastější chyby Struktura webu a navigace

Více

Název: Design webu Anotace:

Název: Design webu Anotace: Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3712 Škola adresa: Základní škola T. G. Masaryka Ivančice, Na Brněnce 1, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Na Brněnce 1, Ivančice, okres Brno-venkov

Více

2. Hluchoslepota není prostým součtem postižení sluchu a zraku ani zvláštním případem postižení sluchu nebo zraku.

2. Hluchoslepota není prostým součtem postižení sluchu a zraku ani zvláštním případem postižení sluchu nebo zraku. Kurz: Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením Modul: Osvětová činnost Téma: Hluchoslepota, osobní zkušenost, pojmy a informace Lektor: Jan Jakeš Teze:

Více

KNIHOVNICKÁ DÍLNA 2014 WEBY ČESKÝCH KNIHOVEN. Ing. Pavel Cimbálník 2. 10. 2014

KNIHOVNICKÁ DÍLNA 2014 WEBY ČESKÝCH KNIHOVEN. Ing. Pavel Cimbálník 2. 10. 2014 KNIHOVNICKÁ DÍLNA 201 WEBY ČESKÝCH KNIHOVEN Ing. Pavel Cimbálník 2. 10. 201 BIBLIOWEB Stručný pohled do historie Biblioweb 201 Nová hodnotící kritéria Co bude dál? Knihovnická dílna 201 HISTORIE BIBLIOWEBU

Více

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PODPORA TVORBY STUDIJNÍCH TEXTŮ PRO POTŘEBY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Petr Korviny Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Ústav distančního vzdělávání Klíčová slova: elearning,

Více

Základy WWW publikování

Základy WWW publikování Ing. Igor Kopetschke Oddělení aplikované informatiky Ústav nových technologií a aplikované informatiky Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Technická univerzita v Liberci Email : igor.kopetschke@tul.cz

Více

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY

Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Gymnázium Františka Živného INFORMAČNÍ CENTRUM 1/2004 E-LEARNING ZÁKLADNÍ POJMY Bohumín 2004 A AICC STANDARD jeden z používaných standardů pro komunikaci mezi texty či testy s řídícím systémem. Jakýsi

Více

Informační chování sluchově postižených

Informační chování sluchově postižených Informační chování sluchově postižených Eva Šebestová Jinonické informační pondělky 7.12. 2009 Program přednášky: komunikace sluchově postižených, bariéry v komunikaci, znakový jazyk informační chování

Více

Simultánní přepis mluvené řeči. Jaroslav Winter koordinátor projektu winter@brezen.cz http://prepis.cun.cz

Simultánní přepis mluvené řeči. Jaroslav Winter koordinátor projektu winter@brezen.cz http://prepis.cun.cz Simultánní přepis mluvené řeči Jaroslav Winter koordinátor projektu winter@brezen.cz http://prepis.cun.cz Klub ohluchlých ČUN, 5.11.2008 Základní informace o projektu Realizátor: Česká unie neslyšících,

Více

Analýza webových stránek metodikou WebRating

Analýza webových stránek metodikou WebRating Analýza webových stránek metodikou WebRating stručné shrnutí metodiky pro předmět Aplikace informačních technologií Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů, Praha Ivan Vágner 2009-2010 Dostupnost

Více

WCAG 2.0 prakticky aneb Jak zlepšit přístupnost webových stránek

WCAG 2.0 prakticky aneb Jak zlepšit přístupnost webových stránek WCAG 2.0 prakticky aneb Jak zlepšit přístupnost webových stránek Radek Pavlíček, březen 2010 1 WCAG 2.0 struktura metodiky Princip pravidlo kritérium technika 4 principy Vnímatelnost. Ovladatelnost. Srozumitelnost.

Více

Krajská knihovna Karlovy Vary

Krajská knihovna Karlovy Vary Krajská knihovna Karlovy Vary pro handicapované aneb jak na to? 1 Krajská knihovna Karlovy Vary www.knihovna.kvary.cz Bc. Michaela Kožíšková projektová manažerka 2 3 4 5 6 Počet obyvatel K. Varů/50 000,

Více

Techniky a nástroje pro optimalizaci webových stránek

Techniky a nástroje pro optimalizaci webových stránek ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ Techniky a nástroje pro optimalizaci webových stránek Bogdan Walek ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Více

TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ STŘEDISKA AUGUSTIN

TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ STŘEDISKA AUGUSTIN TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ STŘEDISKA AUGUSTIN Softwarové vybavení Veškeré softwarové vybavení vyžaduje OS Windows XP nebo novější, tj. WinVista, Win7 nebo Win8. Podporovány jsou jak 32bitové, tak

Více

ISSS/LORIS/V4DIS 2009 Registrační formulář a informace o konferenčním příspěvku

ISSS/LORIS/V4DIS 2009 Registrační formulář a informace o konferenčním příspěvku ISSS/LORIS/V4DIS 2009 Registrační formulář a informace o konferenčním příspěvku Název příspěvku WCAG 2.0 nový pohled na přístupnost Stručná anotace Příspěvek se zabývá novou metodikou přístupnosti a novými

Více

Zrakové postižení. Zdeněk Míkovec. katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43

Zrakové postižení. Zdeněk Míkovec. katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43 Zrakové postižení Zdeněk Míkovec katedra počítačové grafiky a interakce ČVUT FEL 1 / 43 Zrakové vady 2 / 43 Základní pojmy (těžké) zrakové postižení běžná optická korekce nepostačtuje poškození zraku ovlivňuje

Více

Internetové publikování. Doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. místnost: A-72a tel.: 4222, 4167 (sekretariát ústavu 111) e-mail: petr.zamostny@vscht.

Internetové publikování. Doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. místnost: A-72a tel.: 4222, 4167 (sekretariát ústavu 111) e-mail: petr.zamostny@vscht. Internetové publikování Doc. Ing. Petr Zámostný, Ph.D. místnost: A-72a tel.: 4222, 4167 (sekretariát ústavu 111) e-mail: petr.zamostny@vscht.cz Internetové publikování CSS 3. část Vztahy mezi elementy»

Více

Kontrola přístupnosti www stránek

Kontrola přístupnosti www stránek 15 Kontrola přístupnosti www stránek Podle toho, jak znám tvůrce www stránek, můžu myslím směle prohlásit, že mnohem pravděpodobněji vytvoří stránky nepřístupné než přístupné. Není to ale vůbec proto,

Více

www.dobryweb.cz Studie webů bank v ČR prosinec 2005

www.dobryweb.cz Studie webů bank v ČR prosinec 2005 Studie webů bank v ČR prosinec 2005 INTERNET INFO Durychova 101, 142 00 Praha 4, tel.: 244 003 110, fax: 244 003 220 E-mail: info@iinfo.cz www.dobryweb.cz 1. Manažerské shrnutí Web pro banku představuje

Více

Didaktické prostředky. Moderní trendy

Didaktické prostředky. Moderní trendy Didaktické prostředky Moderní trendy Didaktické prostředky v nejširším slova smyslu zahrnují vše, co napomáhá dosažení cílů vzdělávání. Jsou to zejména obsah, formy, principy, metody, pomůcky a didaktická

Více

Help pro webmastery Vytvořte svůj vlastní web

Help pro webmastery Vytvořte svůj vlastní web Help pro webmastery Vytvořte svůj vlastní web Přednáška na Celostátním setkání mládeže v Táboře 15.8.2007 Vytváříš web své farnosti, spolču či svůj vlastní? Nebo o tom zatím jen uvažuješ, a nevíš, jak

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

Adaptace matematiky pro nevidomé pomocí editoru Lambda

Adaptace matematiky pro nevidomé pomocí editoru Lambda Adaptace matematiky pro nevidomé pomocí editoru Lambda JAROMÍR TICHÝ VÁCLAV VRBÍK Fakulta pedagogická Západočeské univerzity, Plzeň Nevidomým při studiu matematiky obvykle nepomáhají technologie, které

Více

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura

E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura E-LEARNINGOVÁ OPORA PŘEDMĚTU PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ ORDINACE ZUBNÍHO LÉKAŘE Kateřina Langová, Jana Zapletalová, Jiří Mazura Anotace Příspěvek popisuje novou koncepci výuky předmětu Programové vybavení ordinace

Více

Vítejte na Zemi... multimediální ročenka životního prostředí

Vítejte na Zemi... multimediální ročenka životního prostředí Vítejte na Zemi... multimediální ročenka životního prostředí SPOUŠTĚNÍ CD Prezentace se spouští dvojklikem na soubor index.html. Otevře se váš výchozí internetový prohlížeč, např. Internet Explorer. V

Více

základní principy / rozdělení

základní principy / rozdělení Ing. Vlasta Hábová základní principy / rozdělení Většina návštěvníků oceňuje vizuální hodnotu zahrad, přesto sílí tendence vytvářet prostor vybízející k zapojení i ostatních smyslů Pojem zážitkové zahrady,

Více

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů

Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů Zkušenosti s tvorbou E-learningových výukových materiálů Olga Tomoszková Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Milena Menzlová Ostravská univerzita v Ostravě, Zdravotně sociální fakulta 12. ročník mezinárodní

Více

Informatika a výpočetní technika

Informatika a výpočetní technika Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Informatika a výpočetní technika Charakteristika

Více

Výroční zpráva Klubu přátel červenobílé hole za rok 2005

Výroční zpráva Klubu přátel červenobílé hole za rok 2005 Výroční zpráva Klubu přátel červenobílé hole za rok 2005 Základní údaje: Název organizace: Klub přátel červenobílé hole Právní forma: občanské sdružení Sídlo: Přemyšlenská 13, 182 00 Praha 8 IČO 26999960

Více

Internet - základní pojmy

Internet - základní pojmy Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_INTERNET_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Elektronické zdroje a digitální knihovny pro zrakově postižené

Elektronické zdroje a digitální knihovny pro zrakově postižené Elektronické zdroje a digitální knihovny pro zrakově postižené Abstrakt Jiří STODOLA Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky Masarykovy univerzity stodola@ics.muni.cz INFORUM 2009: 15. konference

Více

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz

Webové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz Webové stránky 1. Publikování na internetu Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 4. 9. 2012 Webové Strana: 1/6 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická

Více

Směrnice EkF_SME_10_002 děkanky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ke studiu osob zařazených do Systému studia se specifickými nároky

Směrnice EkF_SME_10_002 děkanky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ke studiu osob zařazených do Systému studia se specifickými nároky Účinnost dokumentu od: 5. 10. 2012 Směrnice EkF_SME_10_002 děkanky Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava ke studiu osob zařazených do Systému studia Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu

Více

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC

IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola, Boskovice IMPLEMENTACE ECDL DO VÝUKY MODUL 6: GRAFICKÉ MOŽNOSTI PC Metodika Zpracoval: Ing. David Marek srpen 2009 Úvod Grafické možnosti

Více

Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích

Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích Registrační číslo: CZ.1.07/2.2.00/29.0019 Číslo a název oblasti podpory:

Více

E-learning na ZŠ a SŠ

E-learning na ZŠ a SŠ E-learning na ZŠ a SŠ Ve 21. století si už nelze představit vzdělávací proces bez využití informačních a komunikačních technologií. Jde jen o to, abychom si byli vědomi všech možností, ale i úskalí, jež

Více

Příručka pro studenty systému LMS Moodle

Příručka pro studenty systému LMS Moodle 1 Příručka pro studenty systému LMS Moodle Tato příručka vznikla v rámci projektu E-learning v celoživotním vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. CZ.1.07/3.2.04/01.0006 2 3 Obsah 1. Úvod do problematiky

Více

Distanční vzdělávání forma, didaktika, efektivita, zkušenosti, organizace

Distanční vzdělávání forma, didaktika, efektivita, zkušenosti, organizace Distanční vzdělávání forma, didaktika, efektivita, zkušenosti, organizace Hana Pařilová PROJEKT OPTIS PRO FT, reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0312 JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM

Více

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE

PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE PROJEKT PODPORY KOMBINOVANÉ FORMY STUDIA NA VŠKE Mgr. Naděžda Fasurová, Ph.D. Vysoká škola Karla Engliše, Šujanovo náměstí 1, 602 00 Brno e-mail:nadezda.fasurova@vske.cz ÚVOD Elektronické vzdělávání umožňuje

Více

NÁROČNÉ KOMPENZAČNÍ POMŮCKY

NÁROČNÉ KOMPENZAČNÍ POMŮCKY NÁROČNÉ KOMPENZAČNÍ POMŮCKY Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením pořádaného o. s. Okamžik, modul Zpřístupňování

Více

Název modulu: Tvorba webu pomocí XHTML a CSS začátečníci

Název modulu: Tvorba webu pomocí XHTML a CSS začátečníci Název modulu: Označení: C7 Stručná charakteristika modulu Modul vznikl za účelem úvodního seznámení zájemců o problematiku tvorby moderních webových stránek podle standardů W3C. Zahrnuje základní nezbytné

Více

Webové stránky pro školy

Webové stránky pro školy Webové stránky pro školy od just4web.cz s.r.o. PREZENTACE Obsah Webové stránky pro školy... 1 Úvod... 2 Proč školní web od nás?... 2 Co obsahuje školní web?... 2 Extra výhody školního webu od nás... 2

Více

Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová

Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová Diversity Management pro OZP z perspektivy Ostravské univerzity (dále OU) Zdeňka Telnarová Výchozí zdroje dokumentu Diverzita pro OZP (multimediální CD) Manuál pro lektory školení Jak se stát lektorem

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Mgr. Helena Hubatková Selucká Knihovna Jiřího Mahena v Brně SKIP Sekce služeb osobám se specifickými potřebami

Mgr. Helena Hubatková Selucká Knihovna Jiřího Mahena v Brně SKIP Sekce služeb osobám se specifickými potřebami Celostátní seminář Regionální funkce knihoven 2013 21.10.2013 Mgr. Helena Hubatková Selucká Knihovna Jiřího Mahena v Brně SKIP Sekce služeb osobám se specifickými potřebami Budujeme nové knihovny. Upravujeme

Více

Studijní portál. Na našich stránkách: www.cizijazyky.info v pravém horním rohu naleznete odkaz Přihlásit se:

Studijní portál. Na našich stránkách: www.cizijazyky.info v pravém horním rohu naleznete odkaz Přihlásit se: Studijní portál Jako student naší školy získáváte zároveň přístup na studijní portál, kde naleznete informace o obsahu výuky, odkaz na české překlady k nahrávkám a jiné užitečné materiály, které Vám usnadní

Více

Výroční zpráva za rok 2012

Výroční zpráva za rok 2012 Výroční zpráva za rok 2012 Základní údaje: Název organizace: Právní forma: ZÁBLESK - sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí občanské sdružení Sídlo: Lubina 338, 742 21 Kopřivnice Bankovní účet: 1771452309

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 1 Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Operační systém a textový editor,

Více

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY Internet World Wide Web FTP, fulltext e-mail, IP adresa webový prohlížeč a vyhledávač CÍLE KAPITOLY Pochopit, co je Internet

Více

Výroční zpráva za rok 2008

Výroční zpráva za rok 2008 Výroční zpráva za rok 2008 Základní údaje: Název organizace: Právní forma: Sídlo: Bankovní účet: ZÁBLESK - sdružení rodičů a přátel hluchoslepých dětí občanské sdružení Lubina 338, 742 21 Kopřivnice 1771452309

Více

Optimalizace pro vyhledavače a přístupnost webu

Optimalizace pro vyhledavače a přístupnost webu Optimalizace pro vyhledavače a přístupnost webu Autor Jan Rückl Vedoucí práce Paeddr. Petr Pexa Školní rok: 2008-09 Abstrakt Tato práce se zabývá tvorbou internetové prezentace a vhodným využitím některých

Více

Knihovní řád školní knihovny

Knihovní řád školní knihovny Knihovní řád školní knihovny I. Základní ustanovení Čl. 1 Právní zakotvení 1. V souladu se zřizovací listinou školy vydávám tento knihovní řád školní knihovny Základní školy Hanspaulka a Mateřské školy

Více

Obsah. ČÁST I Základy návrhu webových stránek. Kapitola 1 Zákaznicky orientovaný návrh webu 19. Jak ze vzorů pro návrh webu vyzískat co nejvíc 33

Obsah. ČÁST I Základy návrhu webových stránek. Kapitola 1 Zákaznicky orientovaný návrh webu 19. Jak ze vzorů pro návrh webu vyzískat co nejvíc 33 Obsah Předmluva 11 Poděkování 16 ČÁST I Základy návrhu webových stránek Kapitola 1 Zákaznicky orientovaný návrh webu 19 1.1 Evoluce návrhu webu 20 1.2 Důležitost zákaznicky orientovaného návrhu webu 21

Více

OBJEDNÁVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY

OBJEDNÁVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY OBJEDNÁVACÍ A INFORMAČNÍ SYSTÉMY STAkis-W STAkis-S Již dnes k dispozici všem zákazníkům společnosti Stahlgruber bez výjimky! www.stahlgruber.cz STAkis-W OBJEDNÁVACÍ SYSTÉM BEZ NUTNOSTI INSTALACE Jako výchozí

Více

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně

Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně Výsledky průzkumu úrovně podpory znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně v akademickém roce 2011/2012 Podpora znevýhodněných uchazečů a studentů na VUT v Brně Úvod Dotazníkové šetření, provedené

Více

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Písemná komunikace. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Písemná komunikace - 1 Komunikační proces probíhající ve společnosti písemné dorozumívání mezi lidmi. Budeme se zabývat především písemnou

Více

E-LEARNING NA KIT E-LEARNING

E-LEARNING NA KIT E-LEARNING E-LEARNING NA KIT E-LEARNING Eva Jablonská, Hana Rysová, Jitka Štěpánová, Radim Bílek, Kateřina Berková Anotace Tento článek se skládá ze dvou částí. V první části článku jsou uvedeny ukázky z e-learningových

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně rychlé, čtení hlasité i tiché, s porozuměním Zdokonalování techniky čtení Porozumění přiměřeným textům

Více

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Dodatek k ŠVP ZV č. 4. Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Dodatek k ŠVP ZV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Škola pro děti - děti pro školu Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola: Základní škola Olomouc, Gagarinova 19, příspěvková organizace

Více

POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY

POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné POKROČILÉ PREZENTAČNÍ PROGRAMY PRO PODPORU VÝUKY Distanční studijní opora Jména autorů Ing. Josef Botlík Ing. Dalibor Hula Mgr. Petr

Více

19.5.2010 16:16. Datum: 14.5.2010 Zpracoval: Ing. Richard Ruibar

19.5.2010 16:16. Datum: 14.5.2010 Zpracoval: Ing. Richard Ruibar Datum: 14.5.2010 Zpracoval: Ing. Richard Ruibar Kvalita Vzhled v různých prohlížečích Podrobná kontrola vzhledu a funkčnosti v prohlížečích s podílem nad 1% Podrobná kontrola vzhledu a funkčnosti ve vybraných

Více

Studium informatiky: přehled českých vysokých škol

Studium informatiky: přehled českých vysokých škol Živě, 27.02.2012 Studium informatiky: přehled českých vysokých škol [zive.cz; 25/02/2012; David Polesný, Ivan Kvasnica ; Zaradenie: zive.cz] Pokud uvažujete o studiu na vysoké škole, pomalu se vám krátí

Více

Komunikace na úřadech s osobami se sluchovým postižením

Komunikace na úřadech s osobami se sluchovým postižením Komunikace na úřadech s osobami se sluchovým postižením Ing. Martin Novák, Jaroslav Winter Centrum zprostředkování simultánního přepisu prepis@cun.cz www.eprepis.cz ISSS, Hradec Králové 4.4.2011 Nejsme

Více

Výuka informatiky s multimediálními oporami

Výuka informatiky s multimediálními oporami Výuka informatiky s multimediálními oporami Petr Korviny, František Koliba korviny@opf.slu.cz, koliba@opf.slu.cz Abstrakt Příspěvek shrnuje dosavadní průběh zavádění elearningu na Slezské univerzitě v

Více

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci

Dva typy kurzů společenskovědního charakteru. Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci Dva typy kurzů společenskovědního charakteru Zkušenosti Centra dalšího vzdělávání TU v Liberci Centrum dalšího vzdělávání Založeno v roce 1994 jako rektorátní útvar Hlavní činnosti centra: Podpora pedagogů

Více

Koncepce rozvoje knihoven a muzejní knihovny

Koncepce rozvoje knihoven a muzejní knihovny Koncepce rozvoje knihoven a muzejní knihovny Jarmila Okrouhlíková 35. seminář knihovníku muzeí a galerií AMG 6. 9. 8. 9. 2011 Charakteristika muzejních knihoven Jedny z nejstarších veřejných odborných

Více

Obsah. Začínáme. 1 Úvod do Adobe Acrobatu. 2 Zkoumáme pracovní plochu

Obsah. Začínáme. 1 Úvod do Adobe Acrobatu. 2 Zkoumáme pracovní plochu Obsah Začínáme 1 Úvod do Adobe Acrobatu 2 Zkoumáme pracovní plochu O knize Oficiální výukový kurz.....................14 Acrobat Professional a Acrobat Standard...........14 Předpoklady.....................................15

Více

VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH

VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH VY_32_INOVACE_IKTO2_0260 PCH VÝUKOVÝ MATERIÁL V RÁMCI PROJEKTU OPVK 1.5 PENÍZE STŘEDNÍM ŠKOLÁM ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 NÁZEV PROJEKTU: ROZVOJ VZDĚLANOSTI ČÍSLO ŠABLONY: III/2 DATUM VYTVOŘENÍ:

Více

Webové prezentace a aplikace. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp

Webové prezentace a aplikace. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp Webové prezentace a aplikace Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Přílohy. Příloha č. 1 STANDARD HANDICAP FRIENDLY

Přílohy. Příloha č. 1 STANDARD HANDICAP FRIENDLY Přílohy Příloha č. 1 STANDARD HANDICAP FRIENDLY Tento standard je výstupem projektu Bezbariérová knihovna.cz. Jeho cílem je stanovit základní předpoklady pro knihovny, které chtějí být (jsou) vstřícné

Více

1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka

1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka 1. Název vzdělávacího programu : Moodle role žáka 2. Obsah - podrobný přehled témat výuky a jejich anotace včetně dílčí hodinové dotace: Obsah vychází z obsahu modulu Využití počítačových sítí ve výuce

Více

Požadované parametry dodávky služby a technické podmínky

Požadované parametry dodávky služby a technické podmínky Příloha č. 4 Detailní popis a charakteristika nabídky Rozvoj individuálních ústních komunikačních dovedností žáků v anglickém jazyce a učitelů v anglickém, německém a francouzském jazyce formou blended

Více

Elektronické učebnice popis systému, základních funkcí a jejich cena

Elektronické učebnice popis systému, základních funkcí a jejich cena Elektronické učebnice popis systému, základních funkcí a jejich cena Vytvořil TEMEX, spol. s r. o. Obsah 1. Úvod... 2 Formáty... 2 Cena... 2 2. Systémové požadavky... 3 Interaktivní PDF verze... 3 HTML

Více

Ukázka zpracování učebních osnov Informační a komunikační technologie

Ukázka zpracování učebních osnov Informační a komunikační technologie Ukázka zpracování učebních osnov Informační a komunikační technologie ZŠ pro sluchově postižené Praha 5, Holečkova ulice Škola má deset ročníků, 1. stupeň tvoří 1. až 6. ročník, 2. stupeň 7. až 10. ročník.

Více

SPECIFICKÉ POTŘEBY HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

SPECIFICKÉ POTŘEBY HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ SPECIFICKÉ POTŘEBY HANDICAPOVANÝCH ÚČASTNÍKŮ DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ KATEŘINA BAUEROVÁ Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Abstrakt: Distanční forma usnadňuje vzdělávání rovněž rozličně handicapovaným

Více

Práce s počítačem: 5. ročník

Práce s počítačem: 5. ročník 5.3 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie 5.3.1 Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 5.3.1.1 Vyučovací předmět: Práce s počítačem Informatika Charakteristika vyučovacího

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce

Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce Pravidla a metodické pokyny pro zpracování a odevzdání bakalářské/diplomové práce Vedoucí základních součástí (kateder/ústavů) jsou povinni seznámit studenta se všemi okolnostmi pro vypracování a odevzdání

Více

CSS. SEO Search Engine Optimization (optimalizace pro vyhledávače)

CSS. SEO Search Engine Optimization (optimalizace pro vyhledávače) CSS SEO Search Engine Optimization (optimalizace pro vyhledávače) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Marek Čechák. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Název školy

Více

Služby Internetu. Ing. Luděk Richter

Služby Internetu. Ing. Luděk Richter Služby Internetu Ing. Luděk Richter Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

Příloha č. 17 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ovládá a využívá techniku a základní funkce operačního systému v souladu s pravidly Dodržuje ergonomická pravidla pro práci s počítačem Rozumí fungování počítačových sítí, chápe význam protokolu, zná a

Více

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava

Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky. Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Situace v dalším vzdělávání v kraji Vysočina s důrazem na malé a střední podniky Vítězslav Šeda, OHK Jihlava Možnosti vzdělávání se zejména v kategorii dalšího vzdělávání v kraji Vysočina rozšířily zejména

Více

Internetové jazykové kurzy pro nevidomé žáky. Liberix, o.p.s.

Internetové jazykové kurzy pro nevidomé žáky. Liberix, o.p.s. Internetové jazykové kurzy pro nevidomé žáky Liberix, o.p.s. Osnova semináře Představení projektu Internetové kurzy Druhy cvičení Kontakty Představení projektu Internetové jazykové kurzy pro nevidomé žáky:

Více

Operační systém osobního počítače

Operační systém osobního počítače Operační systém osobního počítače Studijní materiál pro žáky SŠ Začlenění dle RVP G Vzdělávací obsah: Očekávaný výstup: Digitální technologie ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT využívá

Více

Základní legislativní dokumenty

Základní legislativní dokumenty Mgr. Monika Oravová Základní legislativní dokumenty Knihovní zákon 257/2001 Sb. Autorský zákon 121/2000 Sb. Zákon o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb. Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách Doporučení

Více

Webové stránky pro školy

Webové stránky pro školy Webové stránky pro školy Obsah Webové stránky pro školy... 1 Úvod... 2 Co obsahuje školní web?... 2 Extra výhody školního webu od nás... 2 Webová prezentace... 3 Fotogalerie... 4 Studijní materiály...

Více

Přehlednost a funkčnost bankovních sazebníků

Přehlednost a funkčnost bankovních sazebníků Cíl setkání debata nad významem sazebníku z pohledu jednotlivých bank představení rozdílných přístupů bank ke struktuře a zpracování sazebníků snaha o větší přehlednost a srozumitelnost bankovních sazebníků

Více

Náležitosti žádosti o zahájení habilitačního řízení

Náležitosti žádosti o zahájení habilitačního řízení Účinnost dokumentu od: 24. 5. 2014 Náležitosti žádosti o zahájení habilitačního řízení Řízená kopie č.: Razítko: Není-li výtisk tohoto dokumentu na první straně opatřen originálem razítka 1/7 Uchazeč předloží

Více

PhDr. E. Lesenková, Ph.D. Mgr. A. Jarolímková, Ph.D. PhDr. H. Bouzková

PhDr. E. Lesenková, Ph.D. Mgr. A. Jarolímková, Ph.D. PhDr. H. Bouzková PhDr. E. Lesenková, Ph.D. Mgr. A. Jarolímková, Ph.D. PhDr. H. Bouzková Proč e-learning? Výhody pro vás - potenciální účastníky školení Alternativa ke klasickým kurzům a seminářům pořádaným v NLK či IPVZ

Více

Katalog příspěvků jednotlivých zemí o současných trendech ve vzdělávání

Katalog příspěvků jednotlivých zemí o současných trendech ve vzdělávání Learn.Empowerment Samořízené studium pro nezaměstnané osoby s nedostatečnou kvalifikací Katalog příspěvků jednotlivých zemí o současných trendech ve vzdělávání Shrnutí Jak mohou být inovativní výstupy

Více

STŘEDA 26. BŘEZNA OD 18.00 HOD

STŘEDA 26. BŘEZNA OD 18.00 HOD Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové http.//www.svkhk.cz - srdečně zve na besedu v rámci akce - BŘEZEN MĚSÍC INTERNETU STŘEDA 26. BŘEZNA OD 18.00 HOD ve studovně na Eliščině nábřeží (u muzea) lektor:

Více