Letošní abilympiáda má uzávěrku přihlášek 2. dubna

Transkript

1 Ročník XI., číslo 1/2010 Vydává Česká abilympijská asociace, o.s. Euroklíč má zpoždění K zavádění významné pomůcky je nejvstřícnější Středočeský kraj V tradiční soutěži uspěla i velmi originální témata Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistiku Malá pomoc se mnohonásobně vrátí Rozhovor o ochranné značce Práce postižených str. 1 a 2 str. 6 str. 7 Letošní abilympiáda má uzávěrku přihlášek 2. dubna Česká abilympijská asociace (CAA) pořádá 18. abilympiádu, soutěžní přehlídku schopností a dovedností osob se zdravotním postižením, opět v pardubické ČEZ aréně a její termín je května. Vyhlásili jsme celkem sedmatřicet disciplín (viz rámeček), mezi nimi je novinkou recyklace odpadu, která byla v loňském roce ukázkovou disciplínou. Každý soutěžící se může přihlásit na dvě disciplíny, informovala Alena Krpálková, která má v organizačním výboru disciplíny na starosti. Všichni zájemci o účast na letošní pardubické abilympiádě soutěžící, doprovod i rozhodčí se musí přihlásit a zaregistrovat do 2. dubna. Letošní novinkou je, že přijímáme pouze elektronické přihlášky potřebný formulář všichni najdou na webových stránkách České abilympijské asociace, připomněl důležitou věc Jaromír Krpálek, jednatel CAA. S přihláškou je nutné rovněž do 2. dubna uhradit účastnický poplatek 600 korun soutěžící a jejich doprovod, kteří požadují ubytování, ostatní pak polovinu. Vozíčkáři budou ubytováni v bezbariérovém Salesiánském středisku mládeže, ostatní v Do- mově mládeže a hostelu TRIM v Ohrazenicích. Už od podzimu se pravidelně schází organizační výbor. Připravuje nejen samotné soutěže, ale i doprovodný program, který bude i letos hodně pestrý. Zajímavé budou i ceny a mohu prozradit, že ti nejlepší budou dekorováni nevšedními medailemi, prozradila ředitelka CAA Ivana Dolečková. Ani letos nebude chybět prodejní expozice výrobků chráněných dílen a výstava rehabilitačních a kompenzačních pomůcek ABI-REHA, kterou tradičně pořádá pardubická reklamní agentura Parexpo. (fr) Košíkářství Výroba nábytku Tvorba www stránek Počítačová editace textu Počítačová sazba a grafika Keramika Malba na hedvábí Šití dámského oděvu Vyřezávání ovoce a zeleniny Mechanická montáž Elektronická montáž Návrh plakátu Technická ilustrace Dřevořezba Cukrářství Studená kuchyně Aranžování květin západní styl Aranžování květin ikebana Aranžování suchých květin Přehled vyhlášených soutěžních disciplín Formulář přihlášky najdete na stránkách Vyšívání Háčkování Pletení Drhání Batika Zdobení kraslic Paličkování Malba na sklo Výroba svíček FotografIe Drátování Malování na kameny Zpracování dat Patchwork Programování Výroba šperku Ubrousková technika Recyklace odpadu Nejlepší soutěžící jsou vždy za svůj výkon po zásluze odměněni. Volné chvíle mohou účastníci abilympiády trávit u některé akce celodenního doprovodného programu; loni byl jeho jednoznačnou hvězdou herec Josef Pejchal, jinak také doktor Adam Suk z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě. Euroklíč má zpoždění, prosazuje se hlavně ve Středočeském kraji Pomůcka zajišťující vozíčkářům snadnou dostupnost veřejných toalet, výtahů a schodišťových plošin nabrala v Česku zpoždění. V těchto měsících už měl být euroklíč k dostání zdarma pro držitele průkazu ZTP či ZTP/P. Ale není. Nebylo zahájeno ani rozsáhlé montování speciálního zámku do dveří u bezbariérového zařízení: takto osazená místa jsou ve většině krajů výjimkou z pravidla. Euroklíč je projektem Národní rady osob se zdravotním postižením. Zpoždění potvrzuje i její předseda Václav Krása: Hlavním problémem jsou finance. Ukázalo se, že pro tento záměr nejsou příliš vhodné evropské fondy. A na krajské rozpočty má nepříznivý vliv ekonomická krize. Jeden příklad za všechny. Za Pardubický kraj oznámil prodlevu Miloslav Macela, radní pro sociální péči. Nižší příjmy do rozpočtu dle jeho sdělení donutily kraj k přehodnocení priorit. Nyní musíme zachránit sociální služby v regionu. Projektu zaměřenému na euroklíč se nebráníme, ale nemůžeme dávat žádné závazky, konstatoval Macela. Přípravná fáze projektu, spočívající v analýze potřebnosti pomůcky v jednotlivých regionech, je dokončena v Karlovarském, Plzeňském, Středočeském, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Letos je bude následovat Zlínský kraj a Vysočina. Odmítavý postoj zaujal (Pokračování na str. 2)

2 Strana 2 Vydejte se do Ostravy na ples vozíčkářů! Ostravská organizace vozíčkářů zve na tradiční Reprezentační ples. Konat se bude 13. března v bezbariérových prostorách společenského sálu Střední školy prof. Zdeňka Matějčka v Ostravě-Porubě. Vstupenky za jednotnou cenu 120 korun budou k zakoupení na místě. Pro hosty zdaleka lze zajistit ubytování v internátu školy. Další informace poskytne paní Báňová na telefonu , a to v pracovních dnech od 9 do 13 hodin. Nominujte svého favorita! Soutěž Stejná šance Zaměstnavatel roku má už čtyři roky svoje nezastupitelné místo mezi soutěžemi zviditelňujícími firmy, které na svých pracovištích zaměstnávají lidi se zdravotním, příp. sociálním znevýhodněním. V jejím případě se hodnotí přístup firem k zaměstnávání uvedené skupiny osob na běžných pracovištích, tedy mimo chráněné dílny. Do letošního ročníku, který pořádá v Praze, Ústeckém, Libereckém a Pardubickém kraji pod záštitou Hospodářské komory České republiky občanské sdružení Rytmus ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi z příslušných krajů, může do 15. března kdokoli přispět svojí nominací. Nominační listy jsou k dispozici na následujících webech: Případné další informace sdělí Gabriela Mensdorffová Rytmus, Bruselská 16, Praha 2; telefon: ; stejnasance@rytmus. org. Návrhy zhodnotí a oceněné zaměstnavatele vybere odborná komise, která výsledky vyhlásí v průběhu dubna. V Pardubickém kraji je spolupořadatelem soutěže Stejná šance Zaměstnavatel 2010 Česká abilympijská asociace. Patronát převzala náměstkyně primátora krajského města Štěpánka Fraňková, ocenění budou předána v hudebním sále radnice. Příčin, proč se stále nedaří uspokojivě řešit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, je povícero. Patří k nim nedostatečné, ale i nepřesné informace třeba o vhodných pracovních pozicích nebo o komunikačních i jiných bariérách. Svoje dosud stále pevné místo si drží extrémní názor z většinové společnosti, podle něhož je zaměstnávání osob se zdravotním postižením pouze zákonná povinnost, která ale zaměstnavatelům nic pozitivního nepřináší. Tuto neuspokojivou skutečnost se pokoušejí napravovat také různé operační programy či projekty. Na dalších řádcích představíme v hrubých rysech projekt Diverzita pro OZP (tj. pro osoby se zdravotním postižením), registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/ Euroklíč má zpoždění, prosazuje se hlavně ve Středočeském kraji (Dokončení ze str. 1) Ústecký kraj, jehož zástupci nejsou přesvědčeni, že euroklíč je pro zdravotně postižené lidi tak důležitý. Naopak nejaktivněji si počíná Středočeský kraj, kde je už instalováno asi 40 eurozámků, a to hlavně ve školách, muzeích a památkových objektech. Pro tamní města kraj na letošek zajistil dostatek financí ze svého rozpočtu a z dotačních programů EU. Do konce roku bude ve středních Čechách provedena montáž více než 150 eurozámků a bude distribuováno 18 tisíc euroklíčů mezi občany, kteří jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P, informoval Krása. A dodal, že část klíčů bude poskytnuta mateřským centrům, kde si je budou moci zapůjčit rodiče dětí do tří let věku. I oni totiž patří mezi vytipované skupiny uživatelů, stejně jako senioři a lidé krátkodobě zdravotně indisponovaní. Na projektu, jehož patronem jsou herec Každý člověk má svoje silné stránky, říká Jan Wiesner, předseda Svazu českých a moravských výrobních družstev l Kolik výrobních družstev, která jsou členy Svazu, má mezi svými zaměstnanci většinu osob se zdravotním postižením? A jak jim pomáháte? Stabilně jde o družstev. Několik jich skončilo svou činnost, vznikají však nová, která se stávají členy Svazu. Jsou mezi nimi začátečníci i zkušení matadoři, často velmi technicky i podnikatelsky vyspělí. Naše pomoc je široká: od drobných, ale praktických konzultací až po mezinárodní spolupráci. Poskytujeme informace, vzdělávání v oblastech nutných k podnikání, obchodní podporu, zastoupení vůči legislativě i v podnikatelských strukturách v tuzemsku i v zahraničí. Vyspělá družstva potřebují spíše aktuální informace, zastoupení a výměnu zkušeností, začínající spíše pomoc při řešení problémů. Vlivem krize však není rozdíl tak výrazný: řada tradičních družstev se poprala s vážnými odbytovými problémy a vlastně také začínají znovu. Všechna naše družstva jsou především podnikatelé a musí si zvykat, že potřeby trhu se neustále mění a kdo chce být úspěšný, musí velice rychle reagovat zejména v oblasti služeb pro seniory a osoby s postižením. l Na co se družstva zaměstnávající lidi s postižením nejčastěji zaměřují, jaké výrobky či služby nabízejí? Zatímco před nějakými deseti patnácti lety se družstva invalidů hodně podobala, dnes se zabývají velmi širokou paletou činností. V poslední době byly velmi oblíbené kooperace: vesměs montážní práce nebo kompletace dílů pro automobilky či elektrotechniku. Dále výroba z plastů a tradiční obory, přestože oděvní nebo jiné řemeslné činnosti nemohou odolat levné ceně práce na východní polokouli. Rozvíjejí se nové obory zejména informační technologie a služby vázané na místní zákazníky, které však vyžadují vyšší kvalifikaci a také kreativitu, nápady a příležitosti. l Hlavně mezi lidmi s těžkým postižením je mnoho těch, kteří marně hledali zaměstnání třeba i dva roky a nakonec to vzdali. Nejsou už ani evidováni na úřadu práce. Žijí ze svého důchodu, ale chtěli by si něco přivydělat, třeba prací vykonávanou doma. Co byste jim poradil? Chápu situaci těchto lidí. Dostali se do stereotypu a většinou se chovají pasivně, jak jsme byli všichni léta zvyklí uvažovat. Ale každý člověk, i hodně postižený, má přece svoje silné stránky. Umí je pojmenovat, zdůraznit a nabídnout? A nejsou něčím, v čem by se mohl zkusit rozvíjet, zdokonalovat a vzdělávat? Stačí se inspirovat u mladé generace: ta nemá s hledáním zaměstnání tolik problémů. Další cestou je hledat potenciální zákazníky k přivýdělku kolem sebe, neuzavírat se, třeba si na podnikání zpočátku jen hrát. Najít spřízněné duše, na nic nečekat a do něčeho se pustit sami třeba založit malé družstvo. Rádi pomůžeme. l Počátkem prosince byly v pražském Lichtenštejnském paláci oceněny tři firmy zaměstnávající lidi se zdravotním postižením: Finesko, Vkus Frýdek-Místek a Čegan. Předával jste jejich zástupcům ocenění, a tak můžete zdůvodnit, proč byly vybrány právě tyto subjekty. V čem mohou inspirovat ostatní zaměstnavatele? Ocenění podnikatelských aktivit subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením vyhlašujeme jako jednu z akcí Vládního Handicap neznamená neschopnost Začněme netradičně za pomoci encyklopedie: diverzita je definována jako princip umožňující všem lidem, a to (což je důležité) bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, plně rozvinout jejich osobní potenciál. V případě osob se zdravotním postižením se může tento princip stát nástrojem pro dosažení jejich plné rovnoprávnosti. Na projektu spolupracuje celkem sedm partnerů, nechybí ani Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Jeho realizace vychází z informací a zkušeností o způsobu řešení daného problému především v Rakousku a Německu, kde jsou oproti nám mnohem dále. Každá z těchto zemí má mezi autory projektu svého zástupce. Aktivita klade značný důraz na koncept Diversity Management, který se v obou zmíněných zemích na řešení dotyčné problematiky výrazně podílí. Se stejným důrazem se přihlíží také k praktické stránce aplikace principů. Lepší srozumitelnosti i konkrétnosti napomáhají např. zásady správné komunikace s osobami se sluchovým nebo zrakovým postižením, zásady pro mobilitu osob s tělesným postižením, desatero diverzity pro OZP nebo také ukázky příkladů Jan Potměšil a hokejista Tomáš Zelenka (oba vozíčkáři), se budou podílet velké firmy z oblasti cestovního ruchu, obchodu, dopravy či veřejných služeb. Euroklíče a eurozámky už podporují například České dráhy, Společenství čerpacích stanic, Asociace hotelů a restaurací ČR či obchodní řetězce Ahold, Baumax, Globus, Kaufland a Tesco. Speciální zámky se tedy objeví u bezbariérových toalet, výtahů či schodišťových plošin v čerpacích stanicích, obchodních domech, hotelích, restauracích, muzeích či ve vlakových nádražích. Aktuální přehled takto vybavených míst je zveřejněn na stránkách Ve čtvrtek 28. ledna k nim přibylo jedenáct středočeských vlakových stanic. Vozíčkáři i ostatní lidé s těžkým postižením si tak mohou euroklíčem odemknout toaletu na nádraží v Benešově, Poděbradech, Senohrabech, Kolíně, Příbrami, Dobřichovicích, Lysé nad Labem, Vlašimi, Kladně, Zruči nad Sázavou a Čerčanech. Vůbec prvý eurozámek na železnici byl instalován předloni ve Strančicích, následovaly Mariánské Lázně a Rumburk. České dráhy budou tuto pomůcku zavádět i v dalších krajích. Lidem se zdravotním postižením nabídne Národní rada euroklíč zdarma. Už letos k tomu dojde ve středních Čechách; pro situaci v ostatních krajích je rozhodující, zda se podaří zajistit potřebné finance. Zatím se pomůcka nadále prodává za 357 Kč. Kontaktní osobou je Michaela Kubíčková, asistentka předsedy Národní rady, na telefonu a ové adrese m.kubickova@nrzp.cz. Speciální klíče a zámky jsou nejvíc rozšířeny v Německu, Švýcarsku a Rakousku. Ze středoevropských zemí o ně projevuje zájem také Polsko (zejména Slezské vojvodství) a Slovensko. Jde o jeden ze společných cílů Středoevropské iniciativy, volného sdružení zástupců organizací osob se zdravotním postižením, mezi nimiž je i Národní rada, uvedl Václav Krása. výboru pro zdravotně postižené občany již šestým rokem. Zaměstnavatele, a to i v kategorii fyzických osob a běžných podniků, vybírá porota na základě mnoha kritérií. Loňští laureáti měli společné dlouholeté zkušenosti, stabilní ekonomické výsledky a dlouhodobý vztah k vytváření pracovních míst přizpůsobených osobám s postižením. I na počtu přihlášek se podepsala hospodářská krize oproti jiným ročníkům jich bylo málo. Přesto byly předání cen přítomny významné osobnosti v čele s premiérem Fischerem a třemi ministry. Dosud se cena předávala za předchozí kalendářní rok, pro letošek je vyhlášena jako průběžná. Do konce září lze podávat návrhy nebo se přihlašovat k ocenění. Soutěž vyzdvihující zaměstnávání lidí se zdravotním postižením Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených a Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásily v lednu soutěž Ocenění podnikatelských aktivit subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením rok Do 30. září se do ní může přihlásit nebo být druhou osobou navržen jakýkoli podnikatel se sídlem v České republice, který splňuje stanovená kritéria. Propozice soutěže a přihlášku lze najít na stránkách Další informace poskytne Kateřina Kovačevová na telefonu a u kovacevova@scmvd.cz. dobré praxe se zaměstnáváním takovýchto osob nejen u nás, ale i v některých členských státech Evropské unie. Veškeré (i zde neuvedené podklady) přitom zpracovali autoři projektu. Jeho závěry poskytnou všem významným subjektům s působností na našem trhu práce. Projektem Diverzita pro OZP, který byl oficiálně zahájen loni v červnu a jehož konec se plánuje v prosinci 2011, podrobně provádí web Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

3 Slunce pařilo, že se snad vypařovaly i stíny. Na malé zahradě nedaleko Plzně si Vašek s Markem trhali již trochu přezrálý rybíz, když je rodiče zavolali na zmrzlinu s jahodami. Vašek, protože byl o dva roky starší, doběhl ke stolku dříve. Pětiletý Marek, dost udýchaný, pár metrů za ním. Takhle nějak to začalo, takhle nějak si vzpomínám na Marka Semeráda, jehož rodina nás kdysi celkem pravidelně navštěvovala. Marek, i když byl ještě malý, měl v sobě něco tajemného, nějakou přitažlivou sílu, a tak ho měl každý moc rád. Vždy jsem se těšil, až přijde, až si zas budeme malovat, hrát s autíčky nebo s kočkami. Naše kočky se vůbec kolem něj často motaly, sedaly si mu do klína a dlouze vrněly, on je hladil a dělal jako by předl s nimi. Docela jim to spolu ladilo. V říjnu se to stalo poprvé. Trávu už přikryla jinovatka a my si ještě s několika dalšími dětmi hráli venku na honěnou. Všichni jsme měli krásně červené tváře, které nám jak jablíčka vybarvil studený podzimní vítr. Všichni až na jednoho. Marek byl bledý, bledší než kluzká jinovatka, bledší než stěna protějšího domu, která mě často budila ze snu. Měl právě babu a nemohl nikoho dohonit. Smáli jsme se, když vtom sebou Marek plácl na zem. Nejdřív to vypadalo, že jen uklouzl, ale on nevstával. Strašně rychle oddychoval, celý se třásl a díval se na nás smutnýma očima. Z jeho tváře vyprchala radost. O pár měsíců později byl opět u nás doma. Máma mě poprosila, abychom se nehonili, že Marek nesmí běhat a unavovat se. Brzy prý půjde k doktorovi na vyšetření. Ten den byl Marek hodně zvláštní. Přinesl si k nám malé auto, zeleného trabanta, a hrál si, jako že je trabant v nemocnici. Ostatní auta se o něj starala, vyprávěla mu pohádky, ale trabant nakonec zemřel. Byla to dost podivná hra, ale já se při ní s Markem cítil dobře. K večeru Semerádovi odcházeli a já si na dvorku vzpomněl, že nechal své autíčko v dětském pokoji. Zapomněl sis tam autíčko, já ti pro něj skočím, nabízel jsem se. Já se vrátím! Na to mi Marek řekl větu, která mi dodnes zvoní v uších, na kterou nikdy nezapomenu. Nech si ho, dáš mi ho příště. Já se vrátím. V té chvíli jsem netušil, že ho vidím naposledy. Šli jsme zrovna s tátou domů z náměstí zadem mezi vrbičkami. Tuhle cestu jsem měl moc rád, ale ten den na mne působila tísnivým dojmem. Táta dlouho mlčel, až za lávkou, která byla asi v půli cesty, si začal povídat. Dneska Marek s rodiči nepřijde. Je nemocný, hodně nemocný. A co mu je? Kdy se uzdraví? zeptal jsem se. Má leukémii Co to je leukémie? Hrozně moc strašná nemoc, Vašku. Jak hrozná? Asi jako když jsem měl zánět středního ucha? vyzvídal jsem. Horší, mnohem horší, mlčel táta a já z toho ticha poznal, že je zle. Domů jsme došli mlčky, svět kolem nás v té chvíli přestal existovat. Jen z doslechu jsem se dozvěděl, že Marek chodí na pravidelné transfúze, že je potřebuje stále častěji, ale moc to nepomáhá. Jeho rodiče k nám přestávali chodit, a když přišli, byly to návštěvy tiché a smutné. Pomalu dozrával rybíz, když se u nás pan Semerád stavil naposledy. Já byl v pokoji, ale pootevřenými dveřmi jsem slyšel, co si rodiče povídají. Viděl jsem přitom panu Semerádovi do tváře. Nezapomenu, jak mu zvlhly oči, nezapomenu na tu slzu, co se mu kutálela po tváři jak ztracený korálek. Nezapomenu na ten den, kdy jsem poprvé poznal, že i chlapi pláčou, a uvědomil si, že to není ostuda. Marek mě včera požádal, ať už ho na transfúzi neposílám. Že chce zemřít. Prý cítí, že to nemá smysl, a nechce se dívat, jak se trápíme. Držel mě za ru- ku a dodával mi sílu. Dovedete si to představit, místo abych já byl silný, tak uklidňoval on mě. Vůbec se ničeho nebál. Úplně v klidu se mne ptal, jaké to je zemřít. Budu bojovat, dokud to půjde, ale už nevím, kde brát víru. Pan Semerád se odmlčel, přes sevřené hrdlo už ze sebe nemohl vydat ani hlásku. Týden nato Marek, prý s klidným, smířeným pohledem ve tváři, z našeho světa odešel. Za nějaký čas jsme se odstěhovali do Prahy a pana Semeráda s jeho paní jsem dlouhou dobu nepotkal. Oni sami přestali své přátele navštěvovat. Uzavřeli se do sebe. Jejich smutek umocnilo to, že se jim nedařilo mít další dítě, které by zmírnilo jejich trápení. Život šel dál. Úspěšně jsem odmaturoval, našel si práci a žil si tak nějak normálně. Jednoho dne, krátce po oslavě svých dvaadvacátých narozenin, jsem ležel na posteli, přemítal o všem možném a poslouchal přitom Led Zeppeliny. Občas jsem pohlédl na poličku, kde jsem měl Markův zelený trabant, který jsem si nechal na památku. Náhle vešel do pokoje táta a řekl mi, že příští neděli přijedou na návštěvu Semerádovi. Prý se na ně nakonec přeci jen usmálo štěstí, mají čtyřletého syna. Nemohl jsem se dočkat. Těšil jsem se, že je po letech opět uvidím. Hlavou mi táhly hezké i smutné vzpomínky na Marka, kterého jsem měl tolik rád. Neviděl jsem šťastnější oči než oči Markovy mámy a táty. Stáli ve dveřích a za ruku drželi svého synka. Mireček byl malý, usměvavý, krásný. Při pohledu na ně jsem pociťoval zvláštní pocit štěstí na prsou. A pak to přišlo: Mireček nás všechny ohromil. Při jeho slovech mi tělem projel příjemný mráz a svět se na chvíli zastavil. Předstoupil totiž přede mě a s klidným úsměvem řekl: Ahoj, vrátil jsem se pro ten trabant. Máš ho ještě? Stál jsem tam v úžasu a snad ani nedýchal. Něco hřejivého mnou procházelo a já byl šťastný. Jiří Pešaut Strana 3 Jsou věci mezi nebem a zemí: věci tajemné a přitom každodenní Jestli se vám mikropovídka Já se vrátím! zamlouvá, sežeňte si knižní novinku Povídky jemné i tajemné. Jiří Pešaut v ní předkládá šestadvacet svých nejpovedenějších textů. Autor žije v Praze a pracuje jako databázista. Za spisovatele se nepovažuje. Jen jsem se po dlouhé době vrátil ke psaní a vytáhl ze šuplíku stará díla, uvádí v předmluvě ke své knížce. Pozoruhodné příběhy, v nichž málokdy chybí překvapivá pointa, jsou rozděleny do tematických bloků SCI-FI, Povídky tajemné, Povídky jemné a zvláštní a Povídky o lidech. Převážně několikastránkové texty se však obsahové jednoznačnosti vzpírají a tajemství najdete prakticky ve všech. Obyčejní lidé řidič kamionu, vášnivý kuřák, zloděj, notorický piják či třeba školní otloukánek prožívají ne zcela běžné věci. A vůbec nejtuctovější muž, nenápadný pan Koloušík, dostane jednoho dne dopis od rady snících, v němž stojí, že je pouhým snem a brzy bezbolestně zmizí... Na tom, že sedmatřicetiletý Jiří Pešaut začal znovu psát, má hlavní zásluhu internet. Na portálu Pište-povídky.cz našel ideální prostředí pro publikování svých textů a také poznal nové přátele, kteří mu ochotně radili, co vylepšit. Soudě podle příznivého ohlasu jeho příspěvků zveřejněných na webu, už dávno se mu splnil jeho skromný cíl: Vždy mi stačilo, když se mi podařilo potěšit aspoň jednoho čtenáře. Pokud jich bylo více, byl to pro mne malý bonus. Knížku Povídky jemné i tajemné vydalo nakladatelství Nová Forma a stojí 150 Kč (+ poštovné). Lze ji doporučit každému, kdo má v oblibě prazvláštně zamotané zápletky, šílené myšlenky a občas neuvěřitelné konce, jak zní autorovo krédo. V případě zájmu pošlete na adresu Jiri.Pesaut@seznam.cz. Specializovaný internetový obchůdek Mnohé nevidomé od četby knih odrazuje fakt, že nedokáží přečíst text zcela plynule. Ne každý je schopen hmatem rozpoznávat písmo stejně rychle. Bylo by však velkou chybou vzdát se četby docela. Pokud člověk od dětství nečte, není pak schopen ani na přijatelné úrovni texty sám tvořit. A zříká se také možností, které by mu přineslo pravidelné cvičení hmatových schopností. Ty mohou člověka obohacovat jak po stránce estetické při zkoumání některých uměleckých děl, tak po stránce praktické může jít například o rozpoznávání hmatových map a plánků, hmatových značek ve veřejných budovách a o mnohé další případy, které nevidomým usnadňují život a činí je samostatnějšími a méně závislými na pomoci druhých. Tato moudrá slova pronesla Daniela Hladíková, provozovatelka nového webu www. bodoveknihy.cz (spuštěn byl loni v listopadu), který umožňuje právě především nevidomým lidem objednávku knih vytištěných slepeckým bodovým pís- mem. V nabídce zatím převažují knihy pro děti, lze v ní nalézt ale i několik beletristických a básnických titulů od našich i zahraničních autorů. Je sice pravda, že výběr není dosud nikterak rozsáhlý, na druhou stranu ovšem nové tituly postupně přibývají, a tak by se mohli více možností dočkat i dospělí čtenáři. Doplňkovou službou, kterou zmíněná adresa nabízí, je příprava a tisk textů komerčního i soukromého charakteru v Braillově písmu dodaných v elektronické podobě. Neprovádí se ale překlad tištěných nebo ručně psaných dokumentů do tohoto písma. Vybrané knihy lze objednat prostřednictvím u knihy@ bodoveknihy.cz nebo písemně na korespondenční adrese (lze psát i Braillovým písmem): Daniela Hladíková, Hlucká 648, Dolní Němčí. Objednávka je možná také telefonicky na čísle Veškeré potřebné informace jsou k dispozici na uvedené webové adrese. Integrace zdravotně postižené populace do společnosti se znatelně projevuje i ve školství. Mít za spolužáka a kamaráda někoho s tělesným, sluchovým nebo zrakovým postižením většinou znamená, a to především pro děti na základních školách, seznámit se s obecnými pravidly při kontaktech s nimi. Výbornou pomoc nabízí 16stránková knížka s názvem Jak komunikovat aneb Mám spolužáka se zdravotním postižením. Publikace, vytištěná na světle hnědém papíru, je doplněná řadou barevných fotografií (jedna dvoustrana je coby ukázka na snímku). Na základě vlastních zkušeností s životem omezeným zdravotním postižením ji napsala trojice mladých autorů. V textech popisují způsoby vnímání okolního světa lidmi s uvedenými typy zdra- Knížka napsaná vlastním životem votního postižení i to, jaká účinná pomoc by se jim měla v konkrétních případech poskytovat. Knížka, která vyšla v roce 2009, je součástí osvětové kampaně Výboru dobré vůle Kroky k integraci, která se prvořadě zaměřuje na problematiku zpřístupňování škol mladé generaci se zdravotním postižením. Tištěná verze je zdarma k dispozici v kanceláři Výboru dobré vůle na Senovážném náměstí 2 v Praze 1 (nedaleko hlavního i Masarykova nádraží) telefon: , vdv@ vdv.cz. Komu vyhovuje elektronická verze, nechť se podívá na adresu File/Nase_publikace/brozura_nahled.pdf.

4 Strana 4 tř. Míru 90, Pardubice tel.: fax: info@van-pardubice.cz Hradčanská 403, Pardubice tel.: fax: candy@candy.cz Křičenského 381, Dašice tel.: fax: dakam@tiscali.cz Choteč Sezemice tel.: fax: Holandská Pardubice tel.: Jiřího Potůčka Pardubice cesa@cesa.cz tel.: Bratr. Veverkových Pardubice info@digisvet.cz WEBHOSTING PROFESIONÁLNÍ WWW PREZENTACE INTERNETOVÉ OBCHODY Lány 52, Chrudim tel.: fax: horak@taurus-sro.cz czech insurance agency s.r.o., Pardubice, Zelené Předměstí, Jana Palacha č. p. 1552, PSČ tel.: fax: nekut@czechinsurance.cz ING. JAN PROCHÁZKA ELIS Ann a Ja n e č kov á, Pa r d u b i c e k v ě t i n y a d e ko r at i v n í p ř e d m ě t y mr system Za Pivovarem 830, Chrudim tel.: fax: proman@proman.cz ING. JOSEF JAVŮREK, PROJEKČNÍ KANCELÁŘ vodní hospodářství, stavby na ochranu a tvorbu životního prostředí Jižní 870, Hradec Králové tel.: Tovární 298, Prachovice tel.: ACTIWO Pardubice - účetnictví - zeměměřičské práce Štrossova 1033, Pardubice telefon: AGES Pardubice, s.r.o. geodetická kancelář Teplého 1591, Pardubice telefon+fax: geodeti@agespce.cz U Rakovky Praha 4 Provozovna: U Koruny Hradec Králové tel.:

5 Strana 5 stavební a potrubářská firma Jana Palacha 288, Pardubice tel.: fax: nesetril@volny.cz Jiřího Potůčka Pardubice tel.: fax: Česká abilympijská asociace velice děkuje uvedeným městům a obcím ze tří českých krajů za finanční podporu jejích četných aktivit ve prospěch osob se zdravotním postižením. n Pardubický kraj Bítovany, Bylany, Černá u Bohdanče, Dašice, Dolní Roveň, Dolní Ředice, Dříteč, Horní Jelení, Horní Ředice, Hrochův Týnec, Chrudim, Chvojenec, Jankovice, Kočí, Kostěnice, Křičeň, Libišany, Litomyšl, Mikulovice, Moravany, Nasavrky, Němčice, Opatovice nad Labem, Ostřešany, Přelouč, Rabštejnská Lhota, Ráby, Rozhovice, Rybitví, Řečany nad Labem, Sezemice, Slatiňany, Slepotice, Srch, Srnojedy, Staré Hradiště, Staré Ždánice, Třemošnice, Valy, Veselí, Vlčí Habřina, Vysoké Mýto n Královéhradecký kraj Bolehošť, Černilov, Černožice, Dobruška, Jaroměř, Lično, Smiřice, Vamberk Kulturní a sportovní nadace města Náchoda n Středočeský kraj Poděbrady V Tejnecku Chrudim tel./fax: tel.: gipsmont@gipsmont.cz Silak Chrudim Navštivte prodejnu dlažeb a obkladů v areálu firmy STENO v Mikulovicích u Pardubic. Současně si můžete vybrat ze širokého sortimentu sanitární keramiky, van, sprchových koutů, vodovodních baterií i vodoinstalačních materiálů. Sladkovského Pardubice tel.: fax: hana.blazkova@blavo.cz pondělí pátek hod. tel.: sobota hod. pardubice@steno.cz Jiří Hájek, Smiřice Ing. Martin Tomášek, Lázně Bohdaneč Ing. František Březina, Pardubice Chrudimská Pardubice telefon: fax: maro@maro.cz web: Čáslavská Chrudim tel.: tel./fax: mdelektro@mdelektro.cz Dražkovice 52 tel.: fax: office@kralowetz.cz PAVEL ZDENĚK Najdete v nás vždy spolehlivého partnera firma zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením dlouholetá praxe se zaměstnáváním zdravotně postižených nabídka služeb a zboží formou náhradního plnění pečlivost a zodpovědnost při veškeré činnosti dodávky a servis výpočetní techniky školení a vzdělávání v oblasti informačních technologií správa a digitalizace archivů zasilatelství, kompletace a realizace zásilek Tajuplné panství neviditelného vládce Rokycanova Pardubice tel.: web: info@k2p.cz Určitě i mezi turisty putujícími krajinou na vozíku nebo s omezenou schopností pohybu se najdou takoví, kteří s sebou nosí tzv. vandrbuch, blok na razítka z navštívených míst. Pakliže se nechají na základě tohoto článku zlákat vlastně ke dvěma výletům, neabsolvují sice dlouhou trasu, zato jim přibudou razítka z nevšedních objektů. K jejich odtajnění možná postačí uvést blízká města Týn nad Vltavou a Bechyni nebo Třebíč a Jaroměřice nad Rokytnou (ve zdejším zámku byla počátkem 18. století předvedena první česká opera). Ano cíli jsou jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, konkrétně informační centra. Temelín Elektrárna (první elektřinu vyrobila v prosinci 2000) otevřela svoje informační centrum v roce 1991 a v říjnu 1997 ho přestěhovala do nově zrekonstruovaného sousedního Na místě zámečku Vysoký Hrádek stával vladycký dvůr z roku Energetický gigant ČEZ je jeho majitelem od roku renesančního zámečku Vysoký Hrádek. Zde je k vidění řada zajímavostí nejen z oblasti jaderné energetiky. Ta je však celkem logicky nosným tématem celé expozice. Právě hlavní temelínská expozice se sice nachází v prvním patře, je však bezbariérově upravená a výtah k ní dopraví nejen vozíčkáře. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout třeba zmenšený model reaktoru, řez hlavním výrobním blokem či maketu palivového souboru. Bezbariérové je také sociální zařízení, které se nachází v suterénu. Prohlídka ale začíná v kinosále v podkroví, kde návštěvníky seznámí počítačové ukázky a animace s fungováním jaderné elektrárny, jejími hlavními zařízeními a také se základy reaktorové fyziky a bezpečnosti. Centrum pravidelně pořádá doprovodné výstavy výtvarníků a fotografů. Od listopadu loňského roku zde rádi přivítají i nevidomé návštěvníky. Ti se mohou elektrárnou projít díky zhruba patnáctiminutové audio exkurzi s dvanácti typickými zvukovými ukázkami, třeba zvuky při práci turbíny, generátoru nebo kondenzátoru; v případě zájmu se v budoucnu počet zvuků rozšíří. Na neobjednanou prohlídku sem může přijít kdokoliv každý den vč. sobot a nedělí od 9 do 16 hodin, v červenci a srpnu až do hodin (přístup do kinosálu je možný, neprobíhá-li předem objednaná exkurze), vstupné se neplatí. Kontaktní spojení infocentrum.ete@cez.cz; telefon: Dukovany První návštěvníci si prohlédli expozici bezbariérového (vč. vozíčkářské toalety) informačního centra, kde přesun do patra zajišťuje výtah, v roce V této starší z dvojice našich jaderných elektráren (letos si připomene čtvrtstoletí provozu) je umístěno v administrativní budově II před hlavní vrátnicí. Také toto centrum umožňuje prostřednictvím několika trojrozměrných modelů názorné představení chodu takovéhoto energetického gigantu, mezi modely je třeba reaktor, jeho aktivní zóna, kontejner pro ukládání a přepravu použitého paliva nebo hlavní výrobní blok. Dostatek srozumitelných informací o elektrárně i o světové jaderné energetice poskytují také četné tištěné materiály nebo audiovizuální programy, které se konají v kinosále. Elektrárna se navíc zapojila do celostátní aktivity Klubu českých turistů Sběratelské karty KČT (více viz v části Sběratelská soutěž Cesty ke hvězdám). V informačním centru očekávají návštěvníky každý den kromě prvního pondělí v měsíci v době od 9 do 16 hodin, v červenci a v srpnu je otevřeno o hodinu déle, i sem je vstup volný. Potřebné kontakty infocentrum.edu@ cez.cz; telefon: Na návštěvníky dukovanského informačního centra čeká mimo dalších trojrozměrných modelů také model reaktoru.

6 Strana 6 V pátek 4. prosince 2009 se v pražském Lichtenštejnském paláci předávaly Ceny Vládního výboru pro zdravotně postižené občany za publicistiku. Byl to pozoruhodný večer: mezi dosavadními 16. ročníky této soutěže se nenajde mnoho těch, jejichž finále poctil svou přítomností premiér a hned tři klíčoví ministři současné vlády (ačkoliv všichni zastávají také funkci předsedy a místopředsedů VVZPO). Ještě větším překvapením však byl dojem, který Jan Fischer v přeplněném sálu vzbudil. Premiér byl upřímný a příjemný, a když se po předání cen v jedné z kategorií omluvil, že musí kvůli pracovnímu zaneprázdnění předčasně odejít, vyprovodilo jej publikum dlouhým spontánním potleskem. Dobrý dojem zanechali i ministr pro lidská práva Michael Kocáb, ministryně zdravotnictví Dana Jurásková a ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Netypických věcí bylo toho večera víc. Zřejmě vůbec poprvé v historii soutěže se někdo z vítězů ve své krátké řeči pustil do otevřené a dost kontroverzní kritiky. Když si cenu za 2. místo přebíral Dušan Dvořák (viz snímek) za internetové stránky veřejně si postěžoval, že ministerstvo práce dluží občanskému sdružení Art Language nemalou finanční částku a brání snahám o dekriminalizaci osob pěstujících a přechovávajících konopí pro léčebné účely. Některá soutěžní díla budila po- V tradiční soutěži uspěla i velmi originální témata Snímek: Jan Ptáčník zornost originálním tématem. Dá se o nich tvrdit, že narušují běžnou bariéru mezi takzvanou zdravou veřejností a lidmi s postižením a zároveň propojují zvláštní světy. Malé vysvětlení: společenské menšiny, mezi něž patří i lidé se zdravotním postižením, vnímáme zpravidla odděleně. Sice si uvědomujeme existenci vozíčkářů, homosexuálů, Romů či třeba lidí drogově závislých, ale když se dozvíme třeba o neslyšícím transvestitovi, jsme trochu překvapeni. A právě on je hlavní postavou článku Dnes je lepší doba, který v kategorii písemných děl skončil v soutěži VVZPO na 2. místě. Text zveřejněný v časopisu Unie, který nalomuje předsudky vůči specifickému sexuálnímu chování, otiskujeme na této stránce. Pozn. red.: Oceněná díla si lze vypůjčit. V případě zájmu kontaktujte Martinu Kašíkovou, tajemnici Vládního výboru, na telefonu či u kasikova. martina@vlada.cz. Ceny za publicistiku VVZPO Soutěž o tyto ceny pořádá Vládní výbor pro zdravotně postižené občany od roku Jde o akci pořádanou k Mezinárodnímu dnu osob se zdravotním postižením, který Organizace spojených národů stanovila na 3. prosinec. Soutěž má za cíl upozornit veřejnost na problematiku zdravotního postižení. Slavnostní vyhlášení výsledků se pravidelně koná počátkem prosince v Praze v Lichtenštejnském paláci. Vítězové soutěže v roce 2009 Kategorie veřejně publikovaných písemných děl: Jana Makovcová za knihu Maminko, nezpívej (nakladatelství ALMI). Jde o otevřenou výpověď matky dvou zdravotně postižených dětí, o poutavé vyprávění o lásce, naději, starostech i radostech celé její rodiny. Autorka, vedena silou svého mateřství, víry i citlivé intuice, vypráví s nadhledem a vtipem o všem, co prožila a prožívá. Kategorie televizních pořadů: Silvie Kleková (Česká televize Ostrava) za pořad Ztraceni v sobě z cyklu Ta naše povaha česká. S Alzheimerovou chorobou žije v naší zemi asi 120 tisíc lidí; jejich počet se zvyšuje. V pokročilých fázích nemoc silně zasahuje i osoby pečující o nemocného. Dokument nastolil řadu velmi palčivých problémů, souvisejících i s obecnějšími jevy, jako je stárnutí populace či postoj veřejnosti ke starým a nemocným lidem. Zdravotně postižení Pražané mají časopis POPULARIS Centrum pro zdravotně postižené občany kraje Praha připravilo loni na podzim novou verzi čtvrtletníku, který řadu let vycházel pod názvem Nejsi sám. Rozhodli jsme se pro latinský název Popularis, který v překladu znamená pro lid, lidový, populární, ale především demokratický, vysvětlila v úvodníku prvého čísla Jana Zavadilová, ředitelka Centra. Časopis je určen hlavně pro osoby s postižením a seniory, kteří žijí v Praze a okolí. Přináší aktuální informace zejména z oblasti legislativy, sociálních služeb a pomůcek a představuje činnost zmíněného Centra i jeho pěti poboček. Popularis si lze prohlédnout na internetových stránkách Čtvrtletník je k dostání zdarma, objednat si ho můžete na u czpp2@czpprahacz. Kategorie rozhlasových pořadů: Dagmar Misařová a Hana Kovalová (Český rozhlas Ostrava) za pořad Labutí sen o duši. Časosběrný dokument je hlubokým příběhem rodiny Rackových se třemi dětmi, z nichž nejmladší Zuzana je postižena dětskou mozkovou obrnou. Dívka, ačkoliv nechodila, nemluvila a komunikovala pouze za použití počítače, napsala libreto k Labutímu jezeru. A přesvědčila svého otce Ilju Racka, aby její dílo realizoval v ostravském Divadle loutek. Kategorie děl zveřejněných na internetu: Jiří Macek ( za článek Rodina z Benátek: život s autistou není peříčko. Jde o příběh Vojty a jeho maminky. Ta svým až nekompromisním přístupem jak k úřadům, tak k synovi pro něj dokázala vytvořit takové podmínky, že dokončil základní školu a nyní studuje vysněný obor knihkupec na integrované střední škole. Podnikatelské aktivity subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením: kategorie volně připojená k publicistické soutěži. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR loni ocenily pražskou společnost Finesko, frýdecko-místecké výrobní družstvo Vkus a společnost Čegan ze Šlapanic na Brněnsku. Více se o nich dozvíte v rozhovoru s Janem Wiesnerem, předsedou Svazu českých a moravských výrobních družstev, na str. 2. Dnes je lepší doba Láďa se rád obléká do ženského oblečení. Láďa je také gay a netají se tím. Sám říká, že slyšící lásku nikdy nenašel ani nenajde. Narodil se v Praze na začátku pochmurných a těžkých padesátých let v Apolinářské nemocnici ve znamení Ryb a jmenuje se celým jménem Ladislav Chvála. Od sedmi let chodil Láďa do pantomimy do školy v Holečkově ulici. Jednoho léta se tam přišel podívat jeden divadelní režisér, jmenoval se Miloš Vaca. Byl jsem velice malý kluk, a přesto jsem hrál klauna. Zaujal jsem ho, takže se rozhodl, že mě přijme do divadla. Láďa hrál deset let a vystupoval v různých divadlech po celé České republice i v zahraničí. Jeho první populární vystoupení se jmenovalo Sluha dvou pánů. Byl to pro mě skvělý zážitek. Celých deset let jsem byl oblíbeným bavičem v divadle, takže jsem dostal od jednoho pána čestné uznání. Ale už si nevzpomínám, jak se jmenoval, taky na tom papíře se podepsal nečitelným písmem. Rodiče se na něj chodili dívat do divadla, hlavně maminka ho podporovala. Byla vyučená švadlena, takže pro Láďu a jeho kolegy-herce šila krásné kostýmy. Režisér Miloš Vaca jim sice nespolehlivě platil, ale na druhou stranu to Láďu pořád bavilo. Cítil, že divadlo je jeho druhý domov. Po základní škole se Láďa vyučil čalouníkem na stejné škole. Byl hodné dítě, po škole chodil poslušně domů, protože jeho tatínek uměl být velice přísný. Ale i spravedlivý. Pomáhal Láďovi s úkoly a on v něm získával vzor; nikdy neměl problém se známkami. Učení ho díky tatínkovi opravdu bavilo. Samozřejmě, když mi bylo už osmnáct let, tak jsem si mohl dělat, co jsem chtěl. Ale rodiče vždy o mně věděli. Když mi bylo sedmadvacet, táta zemřel. A tak jsme s mamkou zůstali sami. Když byl Láďa malý, jeho rodina se stále stýkala s příbuznými. Věděli, že je kluk, ale kupovali mu holčičí hračky jako panenky, malé šatičky pro holčičky atd. Kdoví, třeba někdo z nich tušil, že Láďa je gay. Ostatně, při našem osobním setkání se přiznal, že jeden z členů jeho rodiny byl gay, a přesto léta žil ve spokojeném manželství se ženou. Láďa miloval chvíle, kdy si s maminkou sedli a šili malé šatičky. Žádná autíčka obvyklé hračky pro kluky nedostával. Rád se scházel a kamarádil s dívkami, protože mu jejich názory a myšlení byly blízké. Homosexuálně zaměřené chlapce Láďa poznal na škole. Gayové mě považovali za hezkého kluka. Tajně jsme se okukovali, pusinkovali, osahávali Jasně, že jsme o sobě věděli, že jsme na kluky. Já mám raději muže a přitahují mě muži. Tak to je. Ale jak sám přiznává, pohlavní styk tehdy odmítl. I když starší kluci uměli být zlí a mladší kluky leckdy šikanovali. Proč se Láďa převléká do ženských šatů? Přitahuje ho to. Maminka ho naučila šít šaty, vybírat kvalitní látku a módní kombinace barev, což Láďu velice zaujalo a tahle typicky ženská činnost ho baví dodnes. Ve skříni má spoustu ušitých šatů, kostýmů, sexy ženského oblečení. Láďa se moc nelíčí. Má ale dobrého kamaráda, který se dříve také rád převlékal do ženských šatů, ale už s tím skončil. Dnes je odborníkem na kosmetiku a vizážistiku. On je pro mě něco jako dvorní maskér a módní návrhář. S tímhle kamarádem byli spolu na diskotéce pro gaye. Bylo to poprvé a lidé jim prý fandili a chovali se k nim hezky. Poté pozdě v noci šel Láďa domů. Byl převlečen za ženu a na nohou měl dámské boty na podpatku. Doma padl do postele a řekl si: První krok se povedl a byla to úplně dokonalá noc. A protože to chtěl zažít znova, šel opět v ženských šatech na disko. A tato jeho vášeň trvá dodnes. Samozřejmě, měl dávnou lásku a po ní další lásky, ale teď již dlouho nikoho nemá. Sám o sobě říká, že je takový starý a pomalý. Když byl čerstvě zamilován, byl šťastný a měl spoustu energie. Ale ta s přibývajícím věkem mizí. Teď jen chodí na pivo, mezi Snímek: Eliška Stráníková Vysvětlivka l Transvestita je vždy muž. Nemusí být gay, ale může být bisexuál nebo heterosexuál. l Transvestita je muž, který se rád převléká do ženského oblečení. Cítí se tak dobře a příjemně. l Láďa je transvestita-gay. lidi a občas si obleče ženské šaty a vyrazí mezi kamarády. Sex No, nestydím se o něm mluvit. Tenkrát jsem měl hodně milenců. Samozřejmě jsem musel dávat pozor, chodíval jsem na odběry krve kvůli AIDS. To se vyplatí. Jeden neslyšící už má AIDS, nebudu ho jmenovat, ale už dlouho má AIDS. Škoda, je to takový živý člověk... Držím mu palce! Je možné, že jako neslyšící neměl informace, co já vím. Když moje mamka ještě žila, říkala, že to nebudu mít jednoduché najít lásku mezi slyšícími. Věděla, že by mi to ublížilo. Takže já osobně jsem nikdy neměl slyšícího přítele. Ale mám alespoň výborného kamaráda, který pracuje za barem, kam chodím na pivo. A co stáří? Vždycky ho bavilo šití, ale teď už to taky není ono. Prý mu to chybí. Ve volném čase jen vaří, luští osmisměrky nebo křížovky, uklízí či jde na pivo. Zbožňuje herečky Sophii Loren a Ginu Lollobrigidu. Dřív se oblékal jako Sophia Loren, která nosila extravagantní a sexy modely, nyní napodobuje Ginu Lollobrigidu. Stejně jako ona nosí Láďa rád šaty rudé, jasně červené barvy nebo i černé barvy. Vždy si dává záležet, aby na šatech byly lesklé flitry nebo diamanty. Ze známých českých mužů se mu líbí herec Ondřej Vetchý. Tenkrát za komunistů jsme opravdu neměli ten pocit, že jsme svobodní, protože normální lidi civěli na to, jak se dva kluci mají rádi. Po pádu komunismu žiji vážně krásný život. Teď už není problém přiznat se, že jsem gay. A to ještě neslyšící gay. Teď už se běžně mluví o problémech gayů, například jak zlepšit vztah s klukem, jak se správně rozhodovat... Z toho mám opravdu radost. Láďa tvrdí, že prožil šťastný život. Zřejmě nezažil tolik ošklivých příhod. Mezi neslyšícími má spoustu přátel a nemá problémy být transvestita a gay. Ale jiní neslyšící transvestité určitě měli úplně jiný život než Láďa. Eliška Stráníková

7 Malá pomoc se mnohonásobně vrátí aneb Jak se z bláznivého nápadu stala jedinečná aktivita Strana 7 Při nákupech v obchodech si většina zákazníků neuvědomí, že značné procento zboží vyrobily, zkompletovaly či alespoň zabalily osoby se zdravotním postižením; mnohdy ale jsou i všechny tři operace pouze jejich dílem. Ono se to vlastně do loňska viditelně ani poznat nedalo: chyběl totiž symbol, který by tuto skutečnost jasně definoval. A právě tomuto nedostatku se se svými kolegy věnuje Lenka Kohoutová (snímek), předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Společně vymysleli projekt ochranná značka Práce postižených. Co všechno bylo třeba na nelehké cestě od nápadu k realizaci překonat, vylíčila v rozhovoru při spuštění projektu, z něhož otiskujeme zkrácenou a redakčně upravenou verzi. Kdo přišel s nápadem ochranné značky? Po založení Fondu jsem věděla, že bych chtěla plošně a ve velkém pomáhat v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale byl to nesplnitelný sen. Na trhu nadací a nadačních fondu je již přeplněno. Databáze bezbariérového ubytování Jste vozíčkář, osoba s omezenou schopností pohybu nebo máte v rodině či mezi známými někoho takového? A chystáte se na dovolenou a je pro vás složité najít vhodná místa pro ubytování? Pak se s důvěrou obraťte na internetového pomocníka, databázi bezbariérového ubytování na adrese kterou počátkem loňského roku zprovoznil Zdeněk Švarc. Tento královéhradecký vozíčkář s vřelým vztahem k památkám zůstal cestovatelem tělem i duší i po úrazu před třiceti lety. Jako osoba tělesně postižená se dokáže dobře vcítit do uvažování podobně handicapovaných osob před přípravou dovolené, proto se rozhodl svoje kladné i záporné zkušenosti s podmínkami, kvalitou a cenami bezbariérových ubytovacích služeb v celé republice soustředit na uvedený web. Díky těmto zkušenostem může konstatovat rapidní zlepšení služeb v oblasti cestovního ruchu pro zmíněnou skupinu osob za uplynulých pět let: restauratéři, hostinští i hoteliéři zkrátka pochopili, že vozíčkářů je dost a když dostanou kvalitní služby, budou se do jejich zařízení nejen rádi vracet, ale také je dále doporučovat. Velice potřebná databáze s informacemi, které určitě zaujmou i seniory nebo rodiny s kočárky, zahrnuje v současnosti zhruba dvě stovky bezbariérově přístupných penzionů, lázeňských domů, horských bud, motelů a rekreačních zařízení. Největší počet je zatím z Královéhradeckého kraje. V případě jakýchkoli dotazů kontaktujte Zdeňka Švarce telefon: , cestybezbarier@centrum.cz. Při přípravě dovolené výborně poslouží při výběru bezbariérově přístupných historických objektů hradů a zámků, ale třeba i divadel nebo knihoven také adresa Sdružení Orion získalo ocenění za projekt Klíč k handicapu Rychnovské Občanské sdružení rodičů a přátel dětí s handicapem Orion obsadilo v celostátní soutěži Dobrá rada nad zlato třetí místo s projektem Klíč k handicapu. Sdružení se loni prosadilo v konkurenci dalších pětatřiceti účastníků klání a zopakovalo tím svůj úspěch z roku Projekt Klíč k handicapu je určen dětem a mladým lidem s tělesným, mentálním a kombinovaným postižením, jejich rodičům a pracovníkům působícím v oblasti výchovy a vzdělávání dětí s postižením. Cílem projektu je nabídnout zúčastněným komplexní pomoc při podpoře vzdělávání dětí s handicapem a jejich úspěšnému začlenění do společnosti. Děti s postižením, jejich rodiče a asistenti společně hledají klíč k handicapu dítěte, kterým otevřou dveře k dalšímu vzdělávání dítěte s handicapem a následně kvalitnímu Firmy nejsou zvyklé dávat peníze na zaměstnávání postižených: není to vidět, málokdo si na to může sáhnout. Jenom menšina z nich si uvědomuje, že malou pomocí při vstupu na pracovní trh pomohou těmto lidem vlastně mnohonásobně více. Pomoci jim stát se ekonomicky nezávislým, znamená postavit je zpátky do společnosti, umožnit jim žít ne z milodarů a sociálních podpor, ale za své. Nikdo z našeho Fondu není osoba veřejně známá, nemohli jsme tedy ani očekávat stálý přísun finančních darů, a tak jsem musela přijít s něčím nezvyklým. Proto byl loni 16. dubna oficiálně zahájen projekt ochranná značka Práce postižených, který neexistuje nikde jinde v Evropské unii. K jeho vzniku přispělo zamyšlení, jak zviditelnit osoby se zdravotním postižením, které kvůli tomu mají při hledání pracovního uplatnění ztížené podmínky, ale dokáží vyrábět konkurenceschopné výrobky a dělat stejně dobrou práci jako zdraví lidé. Můj nápad mi nejprve připadal jako bláznivý a těžko uskutečnitelný. Pak jsem se ale setkala se členem výboru pro zaměstnanost a sociální politiku Evropského parlamentu doktorem Milanem Cabrnochem, který mne pozorně vyslechl, dokonce mi pomohl projekt dotvořit a doporučil mi kontakty k prezentování značky nejenom u nás, ale i v dalších členských státech Unie. Především ale na- šemu kolektivu obrovsky pomohl, když jsme chtěli projekt vzdát, a za to mu musím jménem nás všech na projektu zainteresovaných velice poděkovat. Jak jste došli ke tvaru loga? Základní parametry ochranné značky i to, co by měla říkat, jsme samozřejmě znali od počátku: musel to být snadno zapamatovatelný symbol. Napadla nás postava nebo ruce v národních barvách. Konečná podoba značky oboje spojila v jednolitý celek máme ruce, které vypadají, že chtějí někoho obejmout, tedy jsou přátelské, znázorněná hlavička z rukou dělá člověka a barvy trikolory vyšly také, jedna ruka modrá, druhá červená, vše na bílém podkladu. Ruce samozřejmě znázorňují práci, neboť to má značka především symbolizovat. Vlastníkem ochranné značky je náš Fond, může tedy také jako jediný a to na základě doporučení Sdružení pro ochranu jakosti, udělovat povolení k jejímu užívání. Jak vypadá podpora z Nadačního fondu? Vybíráme finanční prostředky na to, abychom mohli značce dělat dobrou reklamu, a tím ji uvést do povědomí. Zákazníci tak budou vědět, že věc s touto a plnohodnotnému životu dospělé osoby se zdravotním postižením, řekla předsedkyně sdružení Ilona Mikušová. V rámci projektu za zhruba 16 milionů korun, spolufinancovaného Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem, děti s postižením absolvují počítačový kurz, naučí se pracovat se speciálními programy či mají možnost využívat individuální terapie EEG Biofeedback. Pro rodiče jsou připraveny motivační a adaptační kurzy, jejichž cílem je pomoci vyrovnat se nejen s problémy, které s sebou nesou speciální vzdělávací potřeby dítěte s postižením, ale s celkovou psychickou zátěží s péčí o dítě spojenou. Aby mohli rodiče lépe pomoci svému dítěti se školní přípravou a rozšířit své dovednosti, mohou i oni navštěvovat kurzy práce s počítačem či absolvovat výuku cizích jazyků. značkou vyrobily, kompletovaly nebo balily osoby se zdravotním postižením a že jejím zakoupením nepodpoří žádnou nadaci, ale přímo konkrétního zaměstnavatele, který s postiženými lidmi pracuje. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na konzultační podporu odborníků, kteří se do projektu také zapojili a pomohli ho dotvořit. Na projekt ochranná značka Práce postižených lze nyní přispívat také prostřednictvm DMS ve tvaru DMSmezera ZNACKA- PRACE na číslo Na webovém portálu (pozn. aut. je zde také umístěna nezkrácená a neupravená verze tohoto rozhovoru) prezentujeme jak zaměstnavatele, kteří mohou své výrobky označit značkou Práce postižených, tak firmy, ve kterých lze tyto produkty zakoupit, i to lze považovat za určitou formu podpory projektu. Podporujeme i vzdělávání o významu práce postižených nebo o nediskriminačních formách jejich zaměstnávání. Provozovatel unikátní databáze, kterou jistě mnozí ocení, si na jedné ze svých četných cest prohlédl také bohaté a velice zajímavé sbírky pardubického muzea, které sídlí v místním zámku. Pro pracovníky působící v oblasti vzdělávání a asistenčních služeb je určen kurz zahrnující odborné přednášky se vztahem k této problematice. Z projektu je financována i asistence poskytovaná dětem se zdravotním postižením v předškolních a školních zařízeních a při odpoledních vzdělávacích aktivitách a zajištění speciální dopravy na tyto aktivity. Důležitou součástí projektu je také vytvoření metodiky Klíč k handicapu a instruktážního dokumentárního filmu, které mají ověřit význam komplexního působení na děti se speciálními vzdělávacími potřebami, celou jejich rodinu a profesionály, kteří se dětem věnují. Metodika bude kromě doporučených postupů při výchově a vzdělávání dětí se zdravotním postižením obsahovat také případy některých rodin, sloužících jako příklady dobré praxe, dodala Mikušová. (r) Jako první získala oprávnění označovat svoje produkty značkou Práce postižených společnost Ergotep se sídlem v Proseči u Skutče. Dalšími dvěma subjekty s tímto oprávněním jsou B.P.T. z Prahy 4 (Bezbariérové pracoviště tolerance zaměstnává zdravotně postižené, zajišťuje jejich rekvalifikaci a prodává produkty jimi vyrobené) a DŘEVOVÝROBA Otradov (obec na Chrudimsku). Podrobné informace o této vysoce chvályhodné aktivitě přináší zmíněná internetová adresa, sdělí je také L. Kohoutová mobil: , kohoutova@ nfozp.cz. Sortiment společnosti DŘEVOVÝ- ROBA Otradov, kde lidé se zdravotním postižením tvoří zhruba 90 procent zaměstnanců, představuje především drobné kuchyňské náčiní. Firma ale např. také provádí repase historických podlah. Volný čas pro jiné Národní rada osob se zdravotním postižením ČR děkuje všem dobrovolníkům za obětavou pomoc na četných aktivitách roku Díky této chvályhodné a smysluplné práci v jejich volném čase se mohli dospělí i děti s různým typem a stupněm zdravotního postižení zúčastnit mnohých kulturních, společenských nebo sportovních akcí, rekreačních pobytů, výstav či veletrhů. Stejně se cení také poskytování osobní asistence uvedené skupině osob. V tomto roce potřebuje Národní rada osob se zdravotním postižením ČR rozšířit řady dobrovolníků především v mimopražských regionech. Každý, kdo se chce o této potřebné aktivitě dozvědět více, nechť napíše na korespondenční adresu NRZP ČR, Partyzánská 7, Praha 7 nebo ovou m.dvorak@nrzp.cz, případně zatelefonuje na číslo ABILYMPIJSKÝ ZPRAVODAJ (číslo 1 vyšlo v únoru 2010) VYDAVATEL: Česká abilympijská asociace, o.s., Jana Palacha 324, Pardubice. REDAKCE: Rokycanova 2654, Pardubice, Jaromír Fridrich (šéfredaktor): fridrich.jaromir@ seznam.cz, Miloš Kajzrlík: redakce@abilympics.cz, Miloš Pelikán: bobpelikan@seznam.cz. KONTAKTY: telefon a fax: GRAFIKA A SAZBA: K2P, s. r. o., Pardubice. TISK: Studio Press, s. r. o. Pardubice. EVIDENČNÍ ČÍSLO: MK ČR E

8 Strana 8 Projekt Skok do života pomáhá postiženým osamostatnit se S přípravou na samostatné bydlení a začleněním do společnosti pomáhá lidem s mentálním postižením projekt Skok do života, který uvedla v život stejnojmenná obecně prospěšná společnost z Hradce Králové. Součástí projektu je mimo jiné nácvik pracovních dovedností, vzdělávání či příprava klientů na samostatné bydlení. Kraj provoz služeb společnosti Skok do života podporuje. Z individuálního projektu Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji společnost loni získala více než šest milionů korun. Neziskový sektor hraje důležitou roli především v oblastech, kde je prvořadou podmínkou pro úspěch nadšení a zájem o věc. Budu prosazovat, aby na tyto aktivity krajský rozpočet myslel i nadále a poskytoval jim patřičnou podporu, uvedl náměstek hejtmana Vladimír Derner při nedávné návštěvě dílen a tréninkového bytu společnosti Skok do života. Organizaci založili v roce 2004 mladí lidé, většinou ještě vysokoškolští studenti. Dnes se pracovní tým skládá z devíti zaměstnanců a asi 15 dobrovolníků. Všichni usilují o to, aby se lidé s mentálním postižením po ukončení školní docházky nestali pouze pasivními příjemci sociálních dávek, ale aktivními obyvateli kraje, kteří se spolupodílejí na životu společnosti a obohacují ho. K tomu potřebují především získat pracovní dovednosti a návyky a najít si zaměstnání. Skok do života se nyní stará o více než dvě desítky klientů. Obecně prospěšná společnost Skok do života dostala od Královéhradeckého kraje na provoz služby sociální rehabilitace dotaci ve výši 150 tisíc korun. Až do poloviny roku 2012 bude také využívat podporu Královéhradeckého kraje z individuálního projektu Služby sociální prevence, která činí více než šest milionů korun. Jistota víceletého financování je pro nás velmi důležitá. Budeme se moci díky tomu plně věnovat rozvoji a zvyšování kvality našich služeb. Podpory kraje si ceníme, řekla ředitelka obecně prospěšné společnosti Skok do života Kateřina Drábková. (r) Přísnější podmínky pro snadnější cestování Další krok ke zrovnoprávňování našich zdravotně (především tělesně) postižených spoluobčanů s ostatní společností v oblasti dopravy představuje novela zákona o dráhách, která byla publikována ve Sbírce zákonů 2009 pod číslem 377. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 3. prosince 2009 a vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě. Kromě ustanovení, jež mají zjednodušit přístup uvedené skupiny k cestování po železnici, se novela také částečně týká cestovních kanceláří a agentur. Řečeno obecně: novela zavádí přísnější smluvní přepravní podmínky. Dopravce tak musí např. ve stanicích bez výdejny jízdenek (či prodejního automatu) zajistit prostřednictvím telefonu nebo internetu, případně jiným vhodným způsobem informování cestujících o možnosti zakoupení jízdních dokladů v nejbližších vhodných stanicích. Souběžně s počátkem platnosti nového jízdního řádu, tj. 13. prosincem loňského roku, Výběr z výstav a veletrhů Ani v letošním roce nechybějí v programových kalendářích některých našich výstavišť akce zaměřené na oblast života osob se zdravotním postižením. Čtenářům připomínáme alespoň tři, pro podrobnější informace doporučujeme uvedené weby. u PRAGOMEDICA (mezinárodní zdravotnický veletrh) dubna Praha-Holešovice u MEZI NÁMI Handicapiáda (prodejní výstava kompenzačních, rehabilitačních, protetických pomůcek a nabídka služeb pro zdravotně postižené) června Olomouc u Medical Fair (mezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví) října Brno Bezbariérová města a obce Vládní výbor pro zdravotně postižené občany a Řídící výbor Národního rozvojového programu mobility pro všechny společně vyhlásily I. kolo výzvy k předkládání záměrů bezbariérových tras ve městech a obcích pro rok Záměry lze předkládat do pondělí 10. května adresa: Úřad vlády ČR, sekretariát Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, nábř. Edvarda Beneše 4, Praha 1, rozhoduje razítko podací pošty. Možné je také osobní doručení do podatelny úřadu. Národní rozvojový program mobility pro všechny byl vytvořen v roce 2004 za účelem podpory realizace komplexních bezbariérových tras ve městech a obcích. Z jeho finančních prostředků se přispívá na odstraňování bariér v budovách státních a veřejných institucí i v dopravě. Aktualizovaná verze dokumentu z roku 2008 je na internetu k dispozici na adrese vvzpo/program-mobility/programmobility v části Aktualizované dokumenty. by ve všech zastávkách a stanicích bez možnosti zakoupení jízdenek měly být umístěny vývěsky s informacemi o možnosti zakoupení jízdních dokladů, o nejbližších otevřených pokladních přepážkách a případně o nejbližší dostupné stanici vybavené prodejním automatem a také kontaktní spojení pro získání informací o přístupnosti stanic nebo objednávky přepravy tělesně postižených osob. České dráhy poskytují podle vyjádření mluvčího Petra Pošty na četných železničních tratích cestujícím se zdravotním postižením již delší dobu služby na kvalitativně mnohem vyšší úrovni, než jakou určuje citovaná evropská směrnice. Za viditelné příklady uvádí moderní nízkopodlažní jednotky CityElefant a částečně nízkopodlažní jednotky Regionova, které v řadě regionů zabezpečují osobní přepravu. Díky nim nepotřebují tělesně postižení cestující prakticky pomoc doprovodné osoby (příp. zaměstnanců drah) a svou cestu ani nemusejí avizovat předem. Cestovním kancelářím a agenturám novela zakazuje zavádět diskriminační pravidla pro přepravu osob se zdravotním postižením, požadovat úhradu dodatečných nákladů souvisejících s jejich přepravou a nařizuje přijmout rezervaci místa pro takového klienta. V případě nepřijetí rezervace musejí nejpozději do pěti dnů dotyčnému klientovi podat zprávu, proč se tak stalo. Za nesplnění těchto zákonných povinností hrozí pokuta až do výše pěti milionů korun. Určité novinky ve vztahu k cestujícím se zdravotním postižením zavádí i novela zákona o civilním letectví (číslo 301/2009 Sb.), která platí od 1. ledna. Kromě jiného opravňuje nově zřízený Úřad pro civilní letectví (a s ním také živnostenský úřad) dohlížet na neporušování práv zmiňované skupiny osob s možností uložení pokut při jejich nedodržení. Pokud se týká železnice, na dodržování uvedené evropské směrnice dohlíží Drážní úřad, kontakty na něj jsou podle novely zákona o dráhách povinnou součástí informačních vývěsek. Kulinářské okénko OP P.P / Pardubice 2 Otiskujeme první díl malého kulinářského seriálu, který oživí některé pozapomenuté recepty a nahlédne i do zahraničních kuchyní. Předpisy jsou vybrány se zřetelem ke zdravé výživě, snadné úpravě a dostupným ingrediencím. Kopřivy a bylinky. Zjara se k posílení organismu používaly mladé kopřivy. V lidovém názvosloví se nazývají všelijak žihavky, žahavky apod. V kosmetickém průmyslu se z kopřiv vyrábí vlasová kosmetika, v lidovém léčitelství se z nasušených lístků vaří čaj. Dřívější hospodyňky je však upotřebily i v kuchyni. Tak Anastázie B. Seidlová ve své Kuchařce Jitřenky z počátku minulého století vzpomíná: Pamatuji se ještě velmi dobře, že naše drahá babička říkávala, že kopřivy jsou zdravé pro zesílení slabých dítek, a vařívala nám je následovně: Natrhané mladé kopřivy oprala, uvařila, usekala, na kastrolek dala kousek másla, v tom kopřivy zamíchala a nechala na kraji plotny. Na vrchovatou lžíci takto připravených kopřiv dala jedno vejce, tedy kolik lžic bylo kopřiv, tolik dala vajec, pěkně je ještě s kopřivami promíchala, a když to bylo dost husté, dostali jsme to s chlebíčkem k večeři. Polévky. Bylinky používané v kuchyni by měly pocházet z čistého, exhalacemi neznečištěného prostředí. Taková by měla být i polévka z jarních bylinek, jak ji před téměř sto lety doporučila Ida Caligaris v kuchařce Mladá paní v občanské kuchyni : Popenec, mladé žihavky, hluchavky, žebříček, mladé listy jahodové někdo i jiné ještě přidává řádně očistíme, přidáme k nim zelené petržele a povaříme v hovězí polévce jen několik minut, aby zůstaly pěkně zelené. Pak je usekáme a dáme opět do polévky na sporák, co by je pouze přešel var. Kolik osob, tolik žloutků do ní zaklektáme a nalijeme na osmaženou housku na kostičky nakrájenou. Místo hovězího vývaru můžeme použít polévku z kostky. Bylinky z polévky snadno vylovíme, ovážeme-li je předem nití. Méně ovšem bývá více, jinak by polévka chutí spíš připomínala bylinný čaj. V chladných předjarních měsících zahřeje a zvýší odolnost organismu selská polévka. Patří do ní: 2 lžíce kořenové zeleniny, 2 brambory, 1 malá cibule, půl hrsti silnějších polévkových nudlí, 1 lžíce tuku, petrželová nať, zázvor, majoránka (na jíšku lžíce tuku a lžíce mouky). Na nudličky pokrájenou zeleninu osmahneme na tuku s cibulí, zalijeme, přidáme na kostičky nakrájené brambory, později nudle a uvaříme do měkka. Na rendlíku připravíme jíšku, trochu tmavší než do bílých polévek, zalijeme, vymícháme, povaříme asi 15 minut a smícháme s ostatním, okořeníme a přidáme hodně zelené petržele. (Juliana Fialová, Dobře a rychle vaříme i po práci, Praha 1951.) Místo zásmažky můžeme polévku zahustit hrstkou ovesných vloček. Je to zdravější a odpadne příprava jíšky. Ze zahraničních kuchyní k výborným a méně známým polévkám patří šči. Je to ruská polévka, vařená z čerstvého a kyselého zelí. Nakrouhá se menší hlávka bílého zelí bez košťálů a hrubých žeber listových a přidá se stejné množství zelí kyselého. Na 1 litr této směsi přidají se dvě jemně sekané cibule, zapráší se vše vrchovatou lžící pšeničné mouky a v hovězí polévce vaří se zelí toto na měkko; ku konci, když zelí změklo a polévka se poněkud vyvařila, přilije se tolik hovězí polévky, kolik osob je při stole, zaklektá se do ní čtvrtlitru kyselé smetany s trochou drobně sekané petržele a rozkrájí se do ní vařené hovězí maso neb klobásky. (Iška Posnerová, Kuchařská příručka pro rodinu o třech a více členech, Praha 1924.) Hovězí vývar lze nahradit polévkovou kostkou. Podle chuti polévku dosolíme. Za čtvrtou polévkou zamíříme k našim sousedům do Německa. Frankfurtská polévka vyžaduje tyto ingredience: 1 velký párek, trochu mraženého nebo čerstvého zeleného hrášku, kousek květáku nebo kapusty, 1 hříbek nebo žampion, sůl, zelenou petržel (nebo můžeme použít mraženou zeleninovou směs), hovězí vývar nebo polévkovou kostku, 1 lžíci tuku, 1 lžíci hladké mouky. Z tuku a mouky uděláme světlou jíšku, zalijeme vývarem, přidáme zeleninu a na tenké plátky rozkrájenou houbu a párek. Povaříme a přidáme usekanou zelenou petržel. Můžeme ochutit sladkou paprikou, kdo rád ostré, i pepřem. (Juliana Fialová, Dobře a rychle vaříme i po práci, Praha 1951.) Příště se podíváme na přípravu různých pokrmů z vajec, které obsahují bílkoviny a nerostné látky nezbytné k vybudování a udržování našeho těla. E. A. Schmidtová