Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech

Transkript

1 Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech Potřebujeme Českou televizi? Svazek obcí Mikroregion Litomyšlsko Město ze seznamu UNESCO Deset let České inspirace Dvě výročí hvězdárny Kouzlo bílé výšivky Co nového v Třebechovicích Česká klasická fotografie má muzeum Zpráva o projektu Nová síť Když město fandí jazzu Studenti za evropskou identitu Kulturou k ženské emancipaci Pátrání po předcích Ročník XV

2 Místní kultura Měsíčník pro kulturní život v místech a regionech, ročník XV, rok 2005, číslo 12. Vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. IČO Adresa redakce: NIPOS, redakce Místní kultury Praha 2, P.O.BOX 12, Blanická 4 Tel. ústředna: , fax Tel. redakce: Vedoucí redaktorka Ludmila Kučerová, tel redakce@mistnikultura.cz Redakce: L. Kučerová, E. Veselá, I. Koušková, J. Bláhová. Úprava: M. Cais Redakční rada: F. Zborník (předseda), Z. Malcová, M. Beneš, J. Krist, J. Brůček, H. Jirkalová, M. Strotzer, V. Schollarová, Z. Kryfová, L. Kučerová. Redakce využívá databázi článkové bibliografie Centra informací o kultuře NIPOS. Tyto krátké anotace jsou převzaty bez úprav, s uvedením zdroje a data zveřejnění článku. Tiskne: R Studio, Jaromírova 530/7, Praha 2 Distribuce: A.L.L. production spol. s r.o., Poděbradská 24, Praha 9. Objednávky a reklamace: Pavlína Bočáková tel.: , fax: pbocakova@predplatne.cz Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím poštovní přepravy Praha, č.j. 260/95 ze dne a Českou poštou, s.p. OZSeČ Ústí nad Labem ze dne , j.zn.p-328/98. Evid. číslo MK: E-6627 ISSN: Roční předplatné 250 Kč Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo příspěvky upravit a krátit. Další útvary NIPOS: CIK centrum informací o kultuře tel.: Regis legislativa a ekonomika kultury tel.: Artama neprofesionální umělecké aktivity tel.: , zahr. styky: Obsah Potřebujeme Českou televizi?... 3 Statistika vypovídá...4 Seminář o regionálních funkcích knihoven...5 Knihovny a veřejný internet... 6 Infocentrum v novém...6 Svazek obcí Mikroregion Litomyšlsko... 8 Největší Sedlčaňák...9 Město ze seznamu UNESCO Tajemná zahrada v Jičíně let České inspirace...12 Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji...13 Fórum Kultura Uherskohradišťské kino Hvězda Dvě výročí hvězdárny...16 Má vlast v srdci Evropy...17 Regionální dějiny ve výuce...18 Handicap...19 Kouzlo bílé výšivky...20 Péče o lidovou kulturu...22 Poezie třebíčských betlémů Co nového v Třebechovicích Česká klasická fotografie má muzeum Historická sídla a cestovní ruch Zpráva o projektu Nová síť...29 Divadlo a dům kultury...30 Když město fandí jazzu...32 Radost z tance...33 Patricijský dům...35 Listování.cz...36 Studenti za evropskou identitu Kulturou k ženské emancipaci Pátrání po předcích...41 Vlastivědný vycházkář...42 Pohádkový a kulinářský svět Evy Bouchnerové...43 Na titulní straně: Figurka z třebíčského betlému, foto z archivu Muzea Vysočiny Uzávěrka dvojčísla 1-2/ Uzávěrka čísla 3/ Termíny dalších uzávěrek naleznete na našich webových stránkách 2 Místní Kultura

3 Úvodník Potřebujeme Českou televizi? Potřebujeme televizi veřejnoprávní, přesněji televizi veřejné služby? K rozpravě na téma Potřebujeme Českou televizi pozvali veřejnost členové klubu Osma, kteří pořádají pravidelně diskuse za účelem, jak sami deklarují, překlenout deficit intelektuální reflexe problémů významně ovlivňujících naše veřejné mínění a politický život. Členy klubu jsou společensky angažovaní lidé (V. Cepl, J. Grygar, J. Pehe, L. Smoljak, L. Koubská, J. Zieleniec, T. Klvaňa, D. Kvasnička, A. Vondra), kteří se zamýšlejí nad společensky aktuálními tématy, která předkládají k veřejným rozpravám. Na těchto setkáních se nediskutuje s urputnou snahou za každou cenu zvítězit nad protivníkem, ale kultivovaným způsobem a vzájemnou argumentací se přiblížit k jádru problému. Diskuse na téma ČT proběhla v říjnu a 4. listopadu vysílala zkrácený záznam stanice Český rozhlas 6. Jako panelisté byli přizváni Ladislav Jakl (ředitel sekretariátu prezidenta republiky), Ivo Mathé (bývalý ředitel ČT, nyní rektor Akademie múzických umění) a Erik Tabery (zástupce šéfredaktora týdeníku Respekt). Moderoval člen Osmy Tomáš Klvaňa, který úvodem předeslal okruh otázek: Potřebujeme Českou televizi jako médium veřejné služby? Co vlastně je veřejná služba a čím bude v budoucnosti? Oč bychom přišli, kdyby tato služba u nás neexistovala a jaký význam by to mělo pro kvalitu našeho života a demokracie? Případně, jak tuto službu ČT plní? Ivo Mathé patřící mezi zastánce veřejnoprávní televize řekl: ČT potřebujeme, v závorce, zatím. Položil otázky, kdo by nyní nahradil veřejnoprávní službu? Tržní mechanismy nejsou tak dokonalé, aby zvládly všechno. Existuje penzum veřejných statků, které trh nemůže obstarat. Jaké má svět zkušenosti s tržním prostředím, které by se případně ujalo vykonávání služby veřejnosti, dokreslil na příkladech z Nového Zélandu, kde v r byla veřejnoprávní televize zprivatizována a po 14 letech znovu založena, a z USA, kde také mají stanici, která poskytuje obdobnou službu s docela solidní sledovaností. 12 / 2005 Erik Tabery existenci České televize, jako nositelky veřejných služeb, rovněž hájil. Prohlásil, že on sám ji nutně potřebuje minimálně jako alternativu ke komerčním televizím, diskutabilní je kvalita pořadů. Na opačném názorovém břehu stanul Ladislav Jakl. Nepovažuje existenci veřejnoprávních institucí za samozřejmou a nutnou. ČT (i rozhlas) je v ČR podle něj zděděný pozůstatek z dob, kdy nikdo jiný kromě státu neměl peníze na provozování této služby. Poté nastala změna v oblasti technické, finanční i legislativní. Změnil se i pohled na média v životě společnosti, nastal boom nezávislých soukromých médií, a ČT by podle něj měla být zrušena, transformována, nebo by měl někdo dodatečně vymyslet důvod k její existenci. Řekl také, že společnosti jako celku se taková otázka položit nedá. Jistě ji potřebují ti, co jsou na ní existenčně závislí, politické síly, které si myslí, že lépe prosadí své ideologie, vnucovači, tedy ti, kteří si myslí, že lépe než druzí znají kritéria pro posuzování hodnot a ostatním je vnucují. A přitom použil argument, že ČT žije ze zdrojů násilně inkasovaných i od těch, kteří se na programy ČT nedívají. Společnost podle něj veřejnoprávní televizi nepotřebuje. Umí někdo definovat okruh veřejných statků v rozhlasovém a televizním vysílání, tedy těch statků, jejichž zajišťování je nutno vynucovat formou zákona, ptal se. Bohužel jeho otázka zůstala bez odpovědi. Přitom mnozí z nás máme ujasněno, co od ČT očekáváme médium oproštěné od tlaků komerčních i politických, které připravuje kvalitní, kultivující program, vpravdě osvětový. Pokud ale nebudou naši političtí představitelé schopni definovat veřejný zájem a dát jasné zadání ČT, argumenty těch, kteří veřejný zájem považují za abstraktní, nedefinovatelný pojem a veřejnou službu za nepotřebnou, se stanou pádnými. Pěkné Vánoce s televizí i bez ní! Ludmila Kučerová 3

4 Ministerstvo kultury odbor umění, knihoven a kinematografie vyhlašuje výběrové řízení pro rok 2006 na poskytnutí dotací knihovnám evidovaným dle zákona č. 257/2001 Sb., (knihovní zákon), ve znění zákona č. 1/2005 Sb. a občanským sdružením dle zákona č. 83/1990 Sb., jejichž hlavním účelem je knihovnická a informační činnost či jejich podpora, na nekomerční projekty z oblasti knihoven: 1) Program: Veřejné informační služby knihoven VISK VISK 2 Mimoškolní vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti ICT, VISK 3 Inf. centra knihoven a národní programy, VISK 5 RETROKON, VISK 6 Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 Kramerius, VISK 8 Inf. zdroje a Jednotná informační brána, VISK 9 CASLIN a Národní autority ČR 2) Grant: Knihovna 21. století K21 (podpora práce s národnostními menšinami, podpora všeobecné dostupnosti knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením, kulturní, výchovná a vzdělávací činnost, ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí) Přihlášky si vyzvedněte na adrese: Ministerstvo kultury, odbor umění, knihoven a kinematografie, P.B. 74, Maltézské náměstí 1, Praha 1 Malá Strana VISK též na: Knihovna 21. století též na: KNIHOVNAM.NKP.CZ/SEKCE.PHP3?PAGE=02_KNIHOVNA21.HTM Bližší informace: Mgr. Petra Miturová, tel.: (VISK 2, 5, 6, 7, 8 a 9) Stanislava Firstová (VISK 3 a K21) tel.: PhDr. Vít Richter, tel.: !!! Uzávěrka: 10. ledna 2006!!! Statistika vypovídá V Praze přibývá divadel Kina a divadla nejvíce bojují s konkurencí televize. Přitom divadla se souborem zaznamenala v posledních letech úbytek jen ve třech případech. Soubory byly zrušeny a z divadla se stala stagiona v Kolíně, Teplicích a Karlových Varech. Kina se sice v celé republice od počátku devadesátých let ruší často, ale stále ještě existuje v České republice daleko více kin než divadel. Ale v hlavním městě to už není pravda. Statistika kultury a výkazy Asociace provozovatelů kin jasně ukazují, že v uplynulém roce 2004 bylo v Praze 53 kin z celkových 815 kin v celé ČR a divadel se souborem nacházíme v Praze 65. Pouze 8 z nich zřizuje město (v celé ČR je 66 % kin zřizováno městy). 44 kin v Praze je zřizováno a financováno mimo veřejné rozpočty (jedno kino zřizuje a financuje armáda). V Praze je i 5 artkin a funguje tu i 17 klubů filmového diváka. Na druhé straně v celkovém počtu kin v Praze je 10 multikin, to jsou 2/3 ze všech dosud otevřených v ČR. Průměrná roční návštěvnost na obyvatele je ale větší v Hradci Králové a Českých Budějovicích. Praha je až na třetím místě. Celkový počet divadel se souborem v celé ČR je 119, takže v Praze jich je více než polovina. 50 těchto divadel je zřizováno a financováno mimo veřejné rozpočty (jen živností je mezi nimi 28). Většina ale usiluje o granty města a vyhledává i další možnosti svého financování. Podotýkáme, že statistika kultury zatím neeviduje jako divadla muzikály. Do statistiky kultury, oddíl divadla se souborem a stagiony, jsou zahrnuta pouze divadla repertoárová. [sholl] 4 Místní Kultura

5 Informatika Seminář o regionálních funkcích knihoven Počátkem listopadu 2005 proběhl v Pardubicích dvoudenní seminář Regionální funkce knihoven Pořadatelem byla Krajská knihovna v Pardubicích, Národní knihovna ČR a Komise SDRUK pro regionální funkce. Akce byla určena vedoucím pracovníkům krajských knihoven, knihoven pověřených výkonem regionálních funkcí (RF), zaměstnancům odborů kultury krajských úřadů a představitelům samosprávy. Příspěvek RF knihoven v letech 2002 až 2004, analýza, trendy přednesla Mgr. L. Zemánková z Národní knihovny ČR. Rok 2004 byl posledním, kdy RF financoval stát. Šlo o částku 129,5 milionu Kč. O 6162 obsluhovaných knihoven se staralo 109 knihoven pověřených. RF v roce letošním a příštím přiblížil PhDr. V. Richter z Národní knihovny ČR. Letos došlo ke změně RF nefinancuje stát, ale jednotlivé kraje. Toto postihuje i zákon č. 1/2005 Sb. a na něj navazující změna knihovního zákona. Oba příspěvky jsou na webových stránkách Národní knihovny O koncepci podpory knihoven z rozpočtu Středočeského kraje hovořila ředitelka Středočeské vědecké knihovny PhDr. Jiřina Bínová Kádnerová. Zastupitelstvo kraje přijalo Koncepci rozvoje knihoven ve Středočeském kraji do roku V letošním roce je v celém kraji 15 pověřených knihoven ve 12 okresech. Převedením získal kraj z rozpočtu státu 19 milionů 283 tisíc Kč. Od ledna 2006 dojde ke změně, jejímž cílem je snížení mzdových prostředků, jiný systém nákupu knihovního fondu, zvýšení finanční účasti obce a v konečné fázi by měl poznat efekt konečný uživatel. Pro knihovny byl vyhlášen dotační program ve výši 3,5 milionu Kč, s termínem odevzdání projektu do Pověřenými knihovnami zůstanou zařízení v Benešově, Kladně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami. Příští rok bude rokem zkušebním, po němž může dojít k určitým korekcím. Podrobnosti na webu Středočeské vědecké knihovny Kladno Statistika činnosti knihoven za rok 2005 a 2006: metodika, změny, problémy na toto téma hovořili pracovníci NIPOS CIK PhDr. V. Lindnerová a P. Macháček. Z dalších příspěvků připomínám vystoupení Mgr. Z. Houškové z Národní knihovny ČR Komunitní úloha knihoven o postavení knihovny v malé obci, o situaci v budoucnosti, o velké hustotě knihoven na našem území a o jejich snižujícím se počtu. Připomenula rozdíly mezi poskytováním služeb knihovnami stejně velkých obcí. S myšlenkou, že knihovna by neměla být jen půjčovnou, ale i informačním a kulturním centrem, místem vzdělávání, prostorem k setkávání, souhlasili všichni přítomní. Eva Veselá KARLOVY VARY (55 tis. obyv.): Krajské knihovně v Karlových Varech se pro letošní rok podařilo zajistit 1 mil. Kč především na nákup naučné literatury (regionální a balneologická problematika, vysokoškolská skripta, jazykové učebnice, slovníky atd.). Z dotací byl zorganizován také 11. ročník čtenářské soutěže Kamarádi moudrosti (účastní se pravidelně kolem 2 tis. dětí ze ZŠ v Karlových Varech). Ze strukturálních fondů Evropské KNIHOVNY unie je placen např. projekt Informační a komunikační technologie pro veřejnost Karlovarského kraje (za 9,7 mil. Kč byl zřízen veřejný internet v obecních knihovnách v regionu). Dále byla navázána spolupráce s Karlovarským klubem neslyšících a hluchoněmých (pořádání kurzů českého znakového jazyka). Nejvýznamnější letošní akcí knihovny byl mezinárodní seminář knihovníků na téma práce knihoven s dětmi. Knihovna realizovala 15 projektů v celkové hodnotě 2,9 mil Kč. (Karlovarské noviny, ) ČESKÁ LÍPA (40 tis. obyv.): V r získala Městská knihovna v České Lípě cenu Biblioweb v kategorii obcí do 75 tis. obyvatel za nejlepší internetové stránky. K vítězství přispěla úprava webu pro nevidomé. Knihovna zároveň poskytuje regionální služby pro knihovny v okolí. (Českolipský deník, ) 12 /

6 Knihovny a veřejný internet: Zaregistrujte se! Na adrese vzniká databáze míst s veřejným přístupem k internetu. Dá se v ní vyhledávat podle názvu obce nebo PSČ a vyhledávání případně upřesnit podle typu internetového místa (knihovna, kavárna, úřad atd.), otevírací doby, možnosti bezbariérového přístupu a podobně. Kromě toho byla aplikace propojena s Portálem veřejné správy, kde v Adresáři úřadů přibyl odkaz Nejbližší místa veřejného přístupu k internetu, a to u každé obce hned pod linkem Podrobnosti o obci dle informačního systému o území. Zájemci se tak mohou dozvědět, kde v okolí do 30 kilometrů je veřejně přístupný internet. Z celkem 962 míst, která se koncem října dosud do databáze zaregistrovala, tvoří počtem 790 absolutní většinu knihovny. Avšak vzhledem k tomu, že přístup k internetu již nabízí zhruba 3 tis. knihoven, není to až tak ohromující číslo. K čemu může být registrace v této databázi dobrá? Poskytovatelé míst veřejného přístupu k internetu obdrží po zaregistrování v databázi výraznou oboustrannou samolepku formátu A4 Veřejný internet, kterou si mohou označit své zařízení. Jedna samolepka je zdarma, v případě požadavku většího množství se platí 20 korun + balné za každou další. Nová samolepka je oproti dřívější podstatně výraznější a větší a lze ji jen doporučit. V tomto případě jde o jeden z výstupů společného projektu Ministerstva informatiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a BMI sdružení. Cílem projektu je soustředit informace o místech veřejného přístupu k internetu ( a umožnit veřejnosti snadno je vyhledat. V případě jakýchkoli dotazů se lze obrátit na správce databáze, kterým je Jaroslav Winter, e mail WINTER@BREZEN.CZ, tel [luk] Infocentrum v novém V červnu letošního roku se slavnostně otevřelo v Hluboké nad Vltavou (4,4 tis. obyv., okres České Budějovice) nové infocentrum (IC). Nachází se v samém středu, v budově, kterou město poskytuje formou bezplatného pronájmu. Celkové náklady na vybudování IC dosáhly 2,5 milionu Kč, finančně jej podpořila Nadace Duhová energie. Provozovatelem IC, které se zaměřuje zejména na poskytování informací turistům, se stal Union Tourist Service spol. s r.o. Klienti mohou vybírat z pestré palety nabízených služeb ubytování, stravování, návštěvy kulturních akcí, možností sportovního vyžití atd., a to nejen ve městě, ale i v okolí. Lze tu také využít služeb směnárny. Provoz zajišťují dvě stálé pracovnice a tři brigádníci, komunikovat s nimi můžete i v angličtině, němčině a španělštině. K dispozici je pět internetových míst, každodenně od 9 do 10 hodin zdarma, poté se platí za 1 minutu připojení 1 Kč. V Městské knihovně jsou další tři přístupy k internetu a jeden ve vestibulu Městského úřadu. Vybavení těchto tří klíčových míst počítačovou technikou s příslušenstvím bylo zrealizováno letos s finanční podporou strukturálních fondů EU ze Společného regionálního operačního programu v rámci projektu Veřejně přístupný internet pro občany a návštěvníky města Hluboká nad Vltavou. Eva Veselá KNIHOVNY LIBEREC (100 tis. obyv.): V říjnu se 141 knihoven v Libereckém kraji dočká internetu. Peníze poskytne ze 70 % z programu SROP Evropská unie, 15 % přispívá liberecká Krajská vědecká knihovna a 10% státní rozpočet. Cílem je zajistit veřejné internetové připojení pro co největší počet místních knihoven v regionu. (Liberecký den, ) PŘEROV (50 tis. obyv.): Knihovna v Přerově byla v srpnu vzhledem ke špatné statice uzavřena. Do prosince bude objekt stažen lany a opatřen betonovou injektáží. Opravy přijdou na 1,8 mil. Kč, které zaplatí město. (Nové Přerovsko, ) PLZEŇ (169 tis. obyv.): Počátkem září otevřela Knihovna města Plzně hudební a internetové oddělení v nových prostorách na Slovanech. Návštěvníci tu mají k dispozici téměř 3000 CD a zhruba stejný počet gramofonových desek. Zájemcům o internet bude sloužit 5 nových PC. Hudební oddělení knihovny doposud sídlilo na Lochotíně, kde však již přestaly stačit prostory. (Hudební rozhledy, č.10, 2005) 6 Místní Kultura

7 Informatika BOŽÍ DAR (120 obyv., okres Karlovy Vary): Společnost Služby Boží Dar vydala v r knihu Znovuobjevené Krušnohoří autora Petra Mikšíčka. Obsahuje historické pohlednice a fotografie krajiny centrálního Krušnohoří doplněné o současné snímky. (Karlovarské noviny, ) KARLOVY VARY (55 tis. obyv.), MARIÁNSKÉ LÁZNĚ (15 tis. obyv., okres Cheb), FRANTIŠKO- VY LÁZNĚ (5 tis. obyv., okres Cheb): Na začátku října byla veřejnosti představena kniha Básníci a spisovatelé u pramenů. Autorka Eva Hanyková z Karlových Varů sbírala 30 let informace o básnících a spisovatelích, kteří působili v trojici nejznámějších západočeských lázní (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně) nebo je navštívili. V publikaci je uvedeno více než 160 osobností české i světové literatury. (Chebský deník, ) ŘEVNICE (2,9 tis. obyv., okres Praha západ): V Galerii No 1 v Řevnicích lze zakoupit novou publikaci autorů Otomara Dvořáka a Marie Holečkové nazvanou Dolní Berounka (putování mikroregionem, historií města a obcí od Radotína po Tetín), která doplňuje publikaci Řeka sedmi jmen (Od pramene Mže po ústí Berounky), vydanou v r (Ruch, č.9, 2005) NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU (5 tis. obyv., okres Třebíč): Ještě před vánočními svátky vyjde kniha nazvaná Náměšť nad Oslavou, historie a současnost. Je rozdělena do 4 oddílů. Úvodní část přináší základní informace o městě poloha, přírodní a zeměpisné podmínky, postupné osidlování oblasti. Následuje kompletní historie města od jeho počátků do r Třetí část obsahuje 12 kapitol z dějin a současnosti města (kultura, spolky, památky, školství atd.). Poslední oddíl tvoří tabulkové přílohy. Celý text provází 200 historických a současných snímků města a ilustrace. (Náměšťské listy, č.10, 2005) ZDICE (3,8 tis. obyv., okres Beroun): V r vydalo město knihu Zdice, rodáci a občané, ve které autor Pavel Dušánek představil 42 zajímavých osobností ve městě žijících nebo zde narozených. (Berounský deník, ) OPAVA (62 tis. obyv.): V říjnu byla vydána Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy, která zahrnuje oblast historie, česky, polsky a německy psané literatury, výtvarné umění, architekturu, hudbu, divadlo, lingvistiku, folklór, demografii, rozhlas a televizi. (Opavský a hlučínský deník, ) PUBLIKACE TACHOV (13 tis. obyv.): V Muzeu Českého lesa v Tachově se na začátku října konal křest druhého svazku unikátní řady Naše pohoří nazvaný Český les příroda, historie, život. Obsahuje 800 stran, 1800 barevných a 300 dobových fotografií, kresby, tabulky, grafy, mapy, plánky. Na vzniku se podílela řada renomovaných odborníků všech vědních oborů. (Tachovský deník, ) CHÝNOV (2 tis. obyv., okres Tábor): Město Chýnov stojí za vydáním již třetí knihy fotografa Járy Novotného. Nese název Táborsko a obsahuje 150 barevných snímků z táborského regionu. Město Chýnov nemohlo náklady na její vydání financovat ze svého rozpočtu. Muselo předem zajistit odběratele. Knihu nechalo vydat v nákladu 2 tis. výtisků, hlavními odběrateli se stali oslovení sponzoři z významných regionálních firem. Tím město docílilo plného pokrytí nákladů, které dosáhly téměř půl milionu korun. O knihu projevily zájem také města a obce v regionu. (Táborské listy, ) TŘEBÍČ (40 tis. obyv.): Zájem o minulost Třebíčska zesílil v poslední době ze dvou důvodů. Prvním byly oslavy 900. výročí založení třebíčského kláštera v r. 2001, druhým pak oslavy zápisu třebíčských historických památek, baziliky sv. Prokopa, Židovského města a hřbitova, do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Když se třebíčským památkám dostalo obecného uznání, vystoupilo ze zapomnění zaniklé třebíčské opatství řádu sv. Benediktina a proniklo do povědomí obyvatel města, které za svůj vznik vděčí právě mnišské komunitě. V souvislosti se zájmem o dávno neexistující a zpola zapomenutý klášter Panny Marie vyvstala naléhavá otázka, co ve skutečnosti z jeho dějin a staletého působení řeholníků ve zdejším regionu zůstalo zachováno pro naši současnost a co je možné dovědět se o jeho historii. Odpověď na tuto otázku přináší publikace Dr. R. Fišera Z historie benediktinského opatství, kterou letos vydalo nakladatelství FIBOX. Srozumitelnou formou přibližuje dlouhou historii kláštera textem členěným do 13 kapitol. Doplňují ho poznámky, seznam pramenů, literatury, zkratek a fotografií a výběrový rejstřík. Publikace vyšla jako součást Edice Vysočiny nákladem 1 tis. výtisků za finanční podpory Fondu Vysočina. Tvoří určitou sérii s knihou Třebíč. Město a čas, vydanou vloni stejným vydavatelstvím, a s publikací Třebíč. Osudy židovských domů, kterou má letos vydat KVÍZ Třebíč. (Veřejná správa, č.13, 2005) 12 /

8 Jihočeský kraj má web v šesti jazycích Na internetových stránkách JIHOCES- KY.CZ jsou nově zveřejněny základní informace o regionu v šesti světových jazycích, a to angličtině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině a ruštině. Ve srovnání s českou verzí nabízejí tyto jazykové mutace údaje obecnějšího druhu a jejich aktualizace bude méně častá. Stránky jihočeského regionu nyní patří mezi weby krajských úřadů, které zprostředkovávají informace v nejvíce jazycích. Internetovou prezentaci Pardubického a Středočeského kraje mohou uživatelé číst v pěti jazykových verzích, Olomoucký, Královéhradecký kraj a Vysočina se představují ve čtyřech jazycích. [ika] Kniha o Středočeském kraji V rámci projektu Zachování kulturní hodnoty a národního dědictví ČR v Evropské unii vyšla v říjnu nová kniha s názvem Středočeský kraj. Na 544 stranách doplněných 1721 fotografiemi se představují všechna města regionu, chráněná krajinná území a osobnosti kraje. V samostatné kapitole najdeme muzea, galerie a řemesla. Publikace má i anglickou a německou jazykovou mutaci. Doposud se v rámci projektu realizovaly knihy o kraji Karlovarském, Olomouckém, Královéhradeckém, Plzeňském, Ústeckém, Pardubickém a Vysočina. [ika] KRAJE JIHOČESKÝ KRAJ: Nová obrazová publikace o Jihočeském kraji je dílem fotografů J. a M. Erhartových. Vydali ji vlastním nákladem v počtu 2 tisíc kusů. Na obsahovém zpracování knihy nazvané Jihočeský kraj se podílel ředitel krajského úřadu J. Stráský, který je i autorem textové části. Impulzem k vydání tohoto titulu byla potřeba reprezentační knihy, zachycující celý kraj. Snímky ukazují nejcharakterističtější místa každého ze 17 správních obvodů na území kraje rybníky, jezera, lesy, architekturu měst i malebnost venkovských stavení. Publikace obsahuje celkem 179 barevných fotografií, tabulky s údaji o počtu obcí a obyvatel. Je vybavena podrobnými trojjazyčnými popisy. (Táborské listy, ) Svazek obcí V březnu 2001 vznikl v jihovýchodní části Pardubického kraje Mikroregion Litomyšlsko s rozlohou 410 km². Tvoří jej 42 obcí, mezi nimiž převažují ty s počtem obyvatel do 500, a celkem na jeho území žije kolem 30 tisíc obyvatel. Nachází se v hranicích okresu Litomyšl, jenž byl zrušen v roce 1960, a zasahuje i do dalších tří tehdejších sousedních okresů Svitavy, Ústí nad Orlicí a Chrudim. Spolupráce na společné strategii rozvoje a služeb důležitých pro obyvatele regionu, která je ale nad možnosti jednotlivých obcí tak by se dal stručně charakterizovat hlavní cíl zmíněného mikroregionu. Sdružené obce v loňském roce morálně podpořily žádost města Litomyšle na dotace poskytované EU. Jde o 28 milionů Kč, což představuje 75 % potřebných finančních prostředků na opravu zámeckého pivovaru, který je majetkem výše zmíněného města. Pomocí těchto financí má vzniknout ubytovací a kongresové zařízení, které by sem přivedlo další turisty. Rozvoj cykloturistiky je datován do let 1994 až 1995 a je spojen s projektem svazků obcí Kraj Smetany a Martinů, jehož sídlem je Polička (9,4 tis. obyv., okres Svitavy). Na Litomyšlsku je zatím vyznačeno přes 150 km tras pro cyklisty, nechybějí ani mapové informační tabule, odpočívadla, k dispozici je cykloturistická brožura atd. Další podrobnosti v češtině a angličtině najdou zájemci na Z programu LEADER+ se mikroregionu podařilo v roce 2003 získat finance na přípravu projektu muzea dýmek v Proseči, vloni na studii proveditelnosti Zimního areálu v Poříčí u Litomyšle a na realizaci první části zmiňovaného muzea. Sídlem svazku obcí je Litomyšl (10,4 tis. obyv.), funkci předsedy Správní rady vykonává Ing. Josef Kladivo, starosta obce Dolní Újezd (1953 obyv., okres Svitavy). Jemu jsme položili následující dotaz: Co se zatím mikroregionu podařilo a jaké úkoly na něj čekají v nejbližších letech? 8 Místní Kultura

9 Místa Byli jsme dosud každý rok úspěšní při získávání dotací, z nichž se podařilo např. provést modernizaci sportovišť v některých obcích, první část muzea dýmek v Proseči, vydat brožuru o tomto území a zajímavostech pro turisty a další. Již v příštím roce nás čeká realizace projektu BRKO (Integrovaný systém nakládání s biologicky rozložitelnými odpady), na nějž jsme získali dotaci 5,5 milionu Kč, projektu Sociální centrum Chotovice (dotace 10,5 milionu), a samozřejmě průběžná příprava dalších projektů na čerpání dotací nejen z fondů EU. Eva Veselá Tři města na slavnosti Koncem října se v jihočeské metropoli uskutečnila již po jedenácté Slavnost tří měst za účasti nejvyšších představitelů komunální politiky a dalších osobností. Tentokrát zavedli představitelé Českých Budějovic své kolegy z Lince a Pasova na zcela netradiční místo do areálu národního podniku Budějovický Budvar, jehož zázemí si také hosté prohlédli. Každoroční setkávání osobností z oblasti komunální politiky, podnikatelské sféry, vědy, školství, sociálních organizací, církve i kultury je vždy vhodnou příležitostí pro vzájemný dialog, který často vede k rozšíření spolupráce. Stejně tomu bylo i letos. Navíc byla v rámci slavnostního večera podepsána smlouva o partnerství a spolupráci mezi zástupci českobudějovického Výstaviště a stejnou společností z Pasova. Dialog byl veden v přátelském duchu a bez politických aspektů. Přátelství mezi těmito hlavními středoevropskými městy má svou historii a je mu samozřejmě nakloněna také zeměpisná poloha, zkrátka mají k sobě blízko a chovají se jako dobří sousedé. Na tom se shodli také primátoři Lince a Pasova, jmenovitě Franz Dobusch a Albert Zankl. Hostitelem loňských setkání byl rakouský Linec, příští rok se pořadatelství ujme opět Pasov. [luk] 12 / 2005 Největší Sedlčaňák Výsledky ankety U příležitosti Týdne knihoven 2005 vyhlásila Městská knihovna Sedlčany anketu Největší Sedlčaňák. Jejím cílem bylo najít nejoblíbenější osobnost, která pochází z tohoto regionu nebo k němu má úzký vztah. Hlasovalo se ve dvou kategoriích osobnost narozená v 19. století a dříve a osobnost narozená ve 20. století. Z 279 platných hlasovacích lístků vzešlo následující pořadí. V kategorii první se nejvýše umístil hudební skladatel Josef Suk ( ). Druhou příčku obsadil rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan ( ). Osobností narozenou ve 20. století se stal ing. Jiří Burian, starosta Sedlčan od r. 1990, který získal nejvíce hlasů. Hned za ním se umístil František Veselý (Robin) , turista, skaut a ochotnický herec. V anketě se umístili lidé, u nichž převažuje učitelská profese. Jeden je primář nemocnice, další stavitel, veterinář, ale také knihovnice či sbormistryně pěveckého sboru. Nikoli nevýznamné umístění připadlo Sedlčaňákovi, který byl označen jako svérázný. Tisková zpráva/luk Orlické baroko Dne 14. prosince zahájí Muzeum zimních sportů, turistiky a řemesel Deštné v Orlických horách v polském příhraničním městě Nowa Ruda putovní výstavu Orlické baroko v proměnách času. Stane se tak v rámci projektu Česko-německý fond budoucnosti, který je zčásti financován z programu EU Culture Po Novém roce bude tato expozice přemístěna do německého Hettingenu, informuje Bohumír Dragoun, ředitel deštenského muzea. Jednou z památek je barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově z let , který byl po stránce architektonické představitelem radikálního baroka ve vesnickém prostředí a v době svého největšího rozkvětu se stal významným poutním místem a projevem duchovního života farnosti a okolí. Po požáru koncem roku 1945 již nebyl opraven a velmi rychle se měnil v architektonické torzo. V rozpisu nákladů je uvedeno: příprava 1 milion 105 tisíc korun, zastřešení 8 milionů 100 tisíc, interiér 7 milionů 435 tisíc korun, věže 4 miliony 900 tisíc. Josef Krám Pozn. red.: O neratovickém kostele viz též str

10 Město ze seznamu UNESCO Litomyšl se může pochlubit bohatou historií, jejímž dokladem je řada movitých i nemovitých památek graduál litomyšlský z roku 1563, renesanční zámek, piaristická kolej s klášterem a kostelem, renesanční, empírové a barokní měšťanské domy, díla J. Štursy a V. Makovského atd. Právě tato skutečnost vedla k vyhlášení městské památkové rezervace, za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace městské památkové rezervace byla Litomyšl vyhlášena Historickým městem roku 2000, o rok dříve došlo k zapsání zámku na listinu UNESCO. Při vyslovení jména města Litomyšl se nám vybaví dějiště Filosofské historie A. Jiráska, hudební dění spojené se jménem skladatele Bedřicha Smetany, ale i působení známé Augustovy tiskárny, muzeum Portmoneum přibližující dvě významné postavy Josefa Portmana, tiskaře a knihovníka a malíře Josefa Váchala. O jeho otevření se zasloužil Ladislav Horáček, majitel pražského nakladatelství Paseka. A následují další významné osobnosti našeho kulturního života Magdaléna Dobromila Rettigová, Božena Němcová, Jan Neruda, Teréza Nováková, Arne Novák, rozporuplná osobnost Zdeňka Nejedlého atd. Česká inspirace V červnu letošního roku oslavilo sdružení osmi z nejkrásnějších českých měst 10 let od svého vzniku, přičemž Litomyšl patří do pětice zakládajících členů. Hlavním mottem bylo a je naplnění hesla: Za kulturou nejen do Prahy. (Viz strana??) Nejen město v roli zřizovatele Na území Litomyšle působí řada kulturních institucí zámek je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Pardubicích, Regionální muzeum Litomyšl zřizuje Pardubický kraj, Muzeum antického sochařství a architektury spadá pod Karlovu univerzitu Praha. Činné jsou zde také o.p.s. Smetanova Litomyšl, pořadatel stejnojmenného operního festivalu, Portmoneum Muzeum Josefa Váchala. Město zřídilo před více než deseti lety Music Club Kotelna, dnes ho na základě koncesionářské smlouvy provozuje soukromý subjekt. Následující příspěvkové organizace zřizuje město: Městskou galerii, Městskou knihovnu, Smetanův dům. Kino je jeho organizační složkou. (Pozn.: o většině institucí jsme přinesli informace v minulých číslech Místní kultury.) Podpora spolkům Litomyšl je proslulá spolkovou činností, v současné době tady působí přes 80 spolkových, kulturních a sportovních organizací např. Mužský pěvecký sbor Litomyšl, Taneční orchestr COM- BO 2, Sbor paní a dívek, Divadelní společnost Jožina Janouška atd. Město každoročně spolkům přispívá a finančně podporuje pravidelně se opakující akce, které spolupořádá. Příkladem je Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl, na nějž přispělo 1 milionem Kč, k dalším patří Mladá Smetanova Litomyšl, Majáles litomyšlských studentů atd. Cena města Udělovaná ocenění za letošní rok budou jubilejní desátá v pořadí. Cena se propůjčuje v pěti kategoriích, mezi nimiž najdeme i tu za nejlepší kulturní či sportovní počin nebo za zvláštní přínos městu. Systém volby je tříkolový a laureáty se stali např. bývalý prezident Václav Havel (za myšlenku uspořádat setkání středoevropských prezidentů v Litomyšli a za trvalou snahu o zvýraznění významu malých měst v ČR), sochař Olbram Zoubek, nakladatel Ladislav Horáček, vloni získala ocenění Divadelní společnost Jožina Janouška. 10 Místní Kultura

11 Místa Pro handicapované občany Litomyšl se vloni rozhodla zmapovat potřeby této skupiny obyvatel. Za spolupráce vozíčkářů si určení pracovníci projeli celé město a zjistili nejbolavější místa. Díky tomu se letos zlepší přístup do kina a Smetanova domu. Místní média Od začátku roku 2000 je v provozu místní vysílání kabelové televize, jež je zavedena do všech domů, avšak sledovat ji zatím může zhruba jedna třetina občanů. O provoz tzv. místního infokanálu se stará firma, která má měsíčně vyrobit minimálně 60 minut reportáží a odvysílat až 20 stran videotextu. Za tuto službu, včetně zhotovení kazety do archivu, platí radnice cca 850 tisíc Kč ročně. Město vydává nákladem 4300 radniční zpravodaj Litomyšlská lilie a zdarma jej dostávají všechny domácnosti v Litomyšli a integrovaných obcích. Ostatní zájemci si jej musí koupit. Obsah vydání spadá do kompetence odboru kultury a cestovního ruchu MěÚ, zpracovává jej externí redaktor ve spolupráci s vedoucí odboru na zakázku. Na radnici se pravidelně jednou měsíčně koná tisková konference. Stále větší význam má webová prezentace. Eva Veselá Tajemná zahrada v Jičíně Obyčejná zahrada, něco ovocných stromů, dřevěná bouda, studna na zalévání. Kolik je takových zahrad, které lidé obdělávají nebo tam jen odpočívají, a to je vše. Kouzlo téhle spočívá v tom, že leží uprostřed kouzelného pohádkového města Jičína a má majitelku, která objevuje její paměť. Zahrada patří výtvarnici Radce Mizerové, která již několikrát na ni pozvala Jičíňáky, aby jí s objevováním pomohli. Během festivalu Jičín město pohádky tady byl nával, protože děti se zde naučily z papíru japonským způsobem stříhat a hlavně skládat úžasné věci. K dobré náladě stačily papír, nůžky, trochu šikovnosti a nápadů a hlavně dobrá vůle. Ve spolupráci s přítelkyní Ridinou Ahmedovou a svým mužem Robertem Smolíkem přivedli do zahrady také Babu Yagu. A hledali, jak se tu se svým příběhem zabydlela. Nic moc k tomu nepotřebovali. Ve tmě jen na některých místech svítily malé plamínky a jednoduché rekvizity, často ty, které se na zahradě našly při úklidu, se rozezněly jako hudební nástroje. Muzika to byla zajímavá a nezvyklá. Při premiéře 17. listopadu padal sníh. Diváci i herci byli mokří a zmrzlí, ale atmosféra o to pohádkovější. V Jičíně se zkrátka daří neotřelé kultuře. [prochor] Vrbice potřetí Dne 22. listopadu byla zkolaudována rozhledna ve Vrbici u Kostelce nad Orlicí. Na výstavbu 29,5 metru vysoké dřevěné rozhledny s ocelovým točitým schodištěm a vyhlídkovými plošinami v 11 a 25 metrech v blízkosti vrcholu Kastel se spotřebovalo 50 kubických metrů opracovaného dřeva, natěženého z obecního lesa. Od začátku stavby do kolaudace uběhlo necelých 100 dnů, přesně / 2005 V případě optimálních klimatických podmínek bude největším nedočkavcům v průběhu zimního období umožněna vyhlídka i o víkendech. Informace včetně otvírací doby najdou zájemci na internetových stránkách Josef Krám MÍSTA HRADEC KRÁLOVÉ (100 tis. obyv.): V Hradci Králové zrekonstruovali kino z roku 1930 a přestavěli ho na koncertní sál filharmonie. Radnice zaplatila 120 mil. Kč. Kapacita nového sálu pro operní produkce, balety, operety i muzikály je 600 sedadel. (Krkonošské noviny, ) KRABČICE (900 obyv., okres Litoměřice): V Krabčicích byla před prázdninami za podpory EU prostřednictvím programu Phare 2002 otevřena internetová kavárna v Domově odpočinku ve stáří. Pravidelně ji navštěvuje 4 5 obyvatel. Internet je pro seniory atraktivní cestou jak nacházet společná témata napříč generacemi. (Deník Litoměřicka, ) 11

12 Deset let České inspirace Svazek českých historických měst vznikl roku Tehdy se spojilo šest městských reprezentací s cílem společné propagace podporující rozvoj cestovního ruchu a kultury v jednotlivých regionech. Jejich mottem se stala výzva: Za kulturou nejen do Prahy. Nyní má toto jediné nadregionální sdružení cíleně zaměřené na prezentaci kulturních aktivit osm členů Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb. Ke konci loňského roku odstoupil Český Krumlov a nově bylo do exkluzivní osmičky přijato posledně jmenované západočeské město. Pod hlavičkou České inspirace se kulturní nabídce sdružených měst dostane větší propagace s menšími náklady, říká Ing. Daniela Manďáková, výkonná ředitelka svazku a vedoucí Informačního centra v Hradci Králové. A pokračuje: Společně vydáváme kulturní kalendář, nejrůznější tematické brožury, mezi nimiž je letos novinkou ta s názvem Na kongres i za poznáním do měst ČI. Spolupracujeme s řadou partnerů především z oblasti cestovního ruchu CK Čedok, Agenturou Jitro, provozující čtyři infocentra v historickém jádru Prahy, i s CzechTourismem. Města se společně zúčastňují veletrhů, akcí na Pražském hradě nebo na ambasádách v zahraničí, což by se samotným povedlo jen stěží. Již tradicí se staly putovní výstavy, provázené přednáškami a workshopy a úspěch zaznamenal i projekt s názvem Hudba České Inspirace 2004 turné Pražského studentského orchestru po sdružených městech. Letos se svazek měst stal spolupořadatelem 1. ročníku Evropského festivalu filmů o umění Arts&film 2005, který se konal po tři červnové dny v Telči. Podoba současné organizace se v průběhu její historie měnila. Vedle zájmového sdružení právnických osob začala v roce 1996 ještě působit incomingová cestovní kancelář Česká inspirace s.r.o., která ovšem zanikla, a ČI získala od roku 2002 současný právní statut svazku měst a obcí. O jeho činnosti rozhoduje valná hromada složená ze zástupců měst, jejichž počet je odvislý od velikosti sídla, a také výkonný výbor, který je tvořen převážně pracovníky příslušných informačních center. Výše ročních členských příspěvků se odvíjí od počtu obyvatel jednotlivých měst. Organizace hospodaří s ročním rozpočtem 1mil. 39 tis. Kč, finance získává kromě ročních příspěvků i z grantů. Ministerstvo pro místní rozvoj podpořilo její vydavatelské aktivity v posledních třech letech celkovou částkou 1338 tis. Kč. Letošní rok svazek nejen oslavil kulaté jubileum, ale zároveň jej k opustil Český Krumlov. Starosta města JUDr. František Mikeš nám k tomu sdělil, že kvůli vysokému příspěvku chtělo město spolupracovat se sdružením pouze na jednotlivých projektech a vždy uhradit na něj připadající část. Ředitelka Manďáková k tomu dodává: Krumlov chtěl zavést do stanov zvláštní institut čestného členství, ale sdružená města upřednostňují aktivně spolupracující subjekty, které přicházejí s novými nápady, baví je vymýšlet a dotahovat plány do zdárného konce. A to je také jeden z důvodů, proč uvolněné místo v České inspiraci zaujal Cheb. Navíc jeho zkušenost s přeshraniční spoluprací a využíváním fondů EU, především Interreg, je pro nás další výzvou. Pro následující období sdružení o rozšíření neuvažuje, chce si udržet jistou exkluzivitu a organizačně únosnou míru. Irena Koušková CESTOVNÍ RUCH STARÉ MĚSTO (2,2 tis. obyv., okres Šumperk): Naučná, 8 km dlouhá, stezka spojuje 6 bunkrů těžkého opevnění na Šumpersku, pocházejícího z r Je dílem členů sdružení Beton Bunkr Club Kronfelzov. Uvnitř bunkrů se nacházejí zbraně, ochranné masky, replika vzduchotechniky, ložnice mužstva atd. (Karvinský deník, ) 12 Místní Kultura

13 Místa Kroniky, kronikáři a muzea v Plzeňském kraji Na předchozí dva články dnes navazuje závěrečný text, který představí poslední dva okresy, a to Klatovy a Domažlice. Krajské město Plzeň je čtvrtým největším u nás, na ploše 125 km² žije 167 tisíc obyvatel. V deseti městských obvodech působí sedm činných kronikářů. Kronika, která by obsáhla celé město, není vedena. Muzeum Chodska v Domažlicích Metodické vedení kronikářů, spadající do náplně práce historika, bylo na počátku 90. let minulého století v tomto muzeu ukončeno. Přestože zařízení tuto povinnost nadále nemá, existuje drobná a oboustranně výhodná spolupráce na základě osobních kontaktů. Muzeum dává k dispozici odbornou knihovnu i s metodickými příručkami pro vedení kronik a oplátkou získává některé zajímavé informace o dění v regionu. Vlastivědné muzeum dr. Hostaše v Klatovech Přestože došlo po roce 1989 v kronikářské činnosti k řadě změn, muzeum spolupráci s kronikáři nepřerušilo a nadále je s nimi v úzkém kontaktu. Nejdůležitější akcí je pro ně seminář, na nějž navazuje vydání muzejního zpravodaje. Kronikáři jsou informováni o důležitých národních aktivitách v oblasti výzkumu regionů či o významných projektech muzea s tím, že právě oni jsou při těchto činnostech oporou. Zatím poslední seminář proběhl v červnu minulého roku a zaměřil se na problematiku tradiční lidové kultury (klatovské muzeum je regionálním pracovištěm pro Plzeňský kraj). Součástí bylo i setkání s Nositelem tradice lidových řemesel v oboru kovářství Miroslavem Trefancem, spojené s promítnutím filmu o kráse i obtížnosti této zvolna zapomínané lidské činnosti. Muzeum se vždy snaží zařadit do programu téma, které by přispělo k dalšímu přiblížení metodiky. (Letos se však kvalitního lektora nepodařilo zajistit, a tak seminář neproběhl.) O zájmu tvůrců kronik o tato setkání vypovídá i jejich účast, která se pohybuje kolem 40 až 50 osob. Tradicí se stalo i oceňování práce dlouholetých kronikářů, kteří mohou předávat své zkušenosti a nechat nahlédnout do kronik těm právě začínajícím. Kronikáře zapojujeme do výzkumných projektů muzea. Často se jedná o poskytnutí výchozích informací, ale mnohdy jde i o naplňování základního výzkumu. Připomenul bych např. projekt Pasportizace drobných památek, realizovaný v letech V současné době chceme zapojit ochotné kronikáře do plnění úkolů vyplývajících z Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu a zde už jde o celokrajský projekt, říká ředitel muzea Mgr. Miloš Smolík. Nově nastupujícím kronikářům muzeum nabízí vstupní proškolení, dílčí instruktáže, informace o pracovněprávních vztazích, možnost projednání podmínek kronikářské činnosti za účasti samosprávy atd. V poslední době je velmi oceňovanou službou poskytování údajů o jednotlivých lokalitách z databáze regionálního tisku, využívána je i možnost bádání ve fondu muzejní knihovny a archivu. Letitým a dlouhodobým úkolem je přesvědčování obcí o nutnosti uložení kronik do archivu. Velmi tomu napomohla ochota Státního okresního archivu v Klatovech pořizovat pro obce kopie odevzdaných kronik, dodává ředitel muzea. V okrese Klatovy se nachází necelá stovka samosprávných obcí. Kronik je vedeno kolem 80, včetně zápisů osad, tedy dílčích částí obcí. Eva Veselá Setkání kronikářů v Semilech V pátek 18. listopadu se ve Státním okresním archivu v Semilech konalo setkání kronikářů obcí a měst. V rámci programu byla vyhodnocena koncepce péče o tradiční lidovou kulturu v Libereckém kraji a projekt Tvář našich měst a obcí na počátku XXI. století. Samozřejmě, že účastníci rokovali o aktuálních problémech kronikářské práce. [luk] 12 /

14 FÓRUM KULTURA 2005 Setkání pracovníků kulturních domů Kulturní dům K-TRIO v Ostravě-Hrabůvce se stal koncem října 2005 místem setkání pracovníků kulturních domů, jež mělo přispět především k vytvoření platformy pro výměnu názorů a zkušeností. Převážná část zástupců kulturních domů (KD) či středisek pocházela z Moravskoslezského, Jihomoravského a Zlínského kraje, z Čech přijeli zástupci z kulturních zařízení v Teplicích a Bílině a z Městského úřadu v Mladé Boleslavi. Program jednodenního setkání se skládal ze dvou částí. V oficiální zazněly příspěvky o fungování KD majících různou podobu příspěvkové organizace, společnosti s ručením omezeným i akciové společnosti. Neformální část představovala tři workshopy určené pro různé profese pracovníků KD. Oficiální část V prvním příspěvku představila hostící KD K-TRIO ředitelka Darina Daňková. Jeho zřizovatelem je od roku 2003 město Ostrava-Jih. Zařízení tvoří kulturní dům, podle něhož je organizace nazvána, kino Luna a další KD ve Výškovicích. Objekt, v němž se setkání konalo, prošel vloni náročnou celkovou rekonstrukcí. Následovalo seznámení s KD Akord z Ostravy s.r.o., který je v provozu v této podobě od roku Jeho ředitelka a jednatelka Vlasta Housková přiblížila postupný vývoj instituce, kdy z původních tří vlastníků zůstal jeden statutární město Ostrava. DK města Ostravy, akciovou společnost, prezentoval předseda představenstva a ředitel společnosti Jan Vogl. Jde o největší zařízení tohoto druhu u nás roční návštěva se pohybuje kolem 200 tisíc osob. Zmínil také to, že objekt je zapsán na seznamu kulturních památek a co všechno s tím souvisí. Dále vystoupil ředitel a jednatel s.r.o. KD ve Vsetíně Milan Kostelník. Ve společnosti má 75 % město a 25 % vlastníci objektu odbory. M. Kostelník, který je rovněž předsedou Sdružení uživatelů autorských práv SUAP (31 členů nejvíce z Moravy, ale i severních Čech), přiblížil problémy spojené s ochrannými autorskými organizacemi, legislativou vztahující se k autorským právům atd. O kultuře v EU hovořil asistent poslankyně EP Věry Flašarové Radim Hybnar. Zmínil se o podpoře národní kultury v EU, o vypisovaných dotačních programech, vyhlašování měst kultury atd. Vystoupil i předseda odborového svazu pracovníků kulturních zařízení Jaroslav Matoušek. Workshopy Probíhaly ve třech klubovnách a byly určeny pro vedoucí pracovníky, ekonomy a pro zaměstnance zajišťující vzdělávání a kurzy, program a propagaci. V prvé sekci se hovořilo o podobách kulturních zařízení, o jejich financování a o provozu. Jiný pohled přinesla zástupkyně Kultúrného zariadenia ve slovenské Žilině s krajskou působností, které se významně podílí na organizování místní kultury, spolupracuje se starosty atd. Diskutovalo se i o založení profesní organizace sdružující KD a jim podobné subjekty; základem by se mohla stát již fungující SUAP. Eva Veselá KULTURNÍ DOMY KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ (16 tis. obyv., okres Chomutov): Opravy v kulturním domě v Klášterci nad Ohří stály zhruba 135 tis. Kč. Jednalo se o výměnu lan v jevištním zázemí. (Deník Chomutovska, ) OTVICE (460 obyv., okres Chomutov): Rekonstrukce Kulturního domu v Otvicích je zatím financována z místních zdrojů a přišla na 1,3 mil. Kč. Na příští rok obec zažádá o dotace. (Deník Chomutovska, ) PRAHA 1: Objekt Malostranská beseda, který má v budoucnu sloužit jako kulturní centrum Malé Strany, bude rekonstruován. Městská část Praha 1 chce tuto akci dokončit v polovině příštího roku. Náklady se odhadují na mil. Kč. Praha 1 požádala o dotaci Ministerstvo kultury. (MF Dnes, ) 14 Místní Kultura

15 Místa 12 / 2005 Uherskohradišťské kino Hvězda v síti evropských kin Od 1. ledna příštího roku se kino Hvězda v Uherském Hradišti (27,6 tis. obyv.) zařadí do sítě evropských kin EUROPA CINEMAS. Stane se tak devátým městem u nás chlubícím se Foto: E. Veselá tímto oceněním. Ročně může zařízení získat od zřizovatele výše uvedené sítě částku až 450 tisíc Kč. Aby se mohlo honosit tímto označením, musí splnit celou řadu náročných kritérií, např. týkajících se filmové nabídky. Síť Europa Cinemas vznikla v roce 1992 a je financována z fondu MEDIA Programme of the European Union a Francouzského Centre National de la Cinématographie. Finančně podporuje kina, která se rozhodla do svého programu zařazovat určité množství evropských filmů a také organizační a propagační aktivity, představující evropský film mezi mladými. Do východní Evropy se činnost Europa Cinemas rozšiřuje zejména díky podpoře Eurimages a Ministerstva zahraničních věcí Francouzské republiky. V ČR je v této síti 16 kin z 9 měst, v 29 evropských zemích promítá pod touto značkou 479 kin z 264 měst. [ev] Ostravské kino Luna jubilantem Poslední kamenný biograf v Ostravě kino Luna oslavilo 11. listopadu výročí 35 let své existence. Jako dárek připravilo pro návštěvníky nový špičkový zvuk dolby digital v plné verzi pro intenzivnější filmový zážitek. Narozeninový den přinesl odpolední filmový maraton i bohatý program pro děti i dospělé v okolí kina. Akci navštívilo několik tisíc nadšených diváků. Instituce je od roku 2003 součástí příspěvkové organizace Kulturní zařízení Ostrava-Jih. Nabízí největší filmové plátno v republice a 600 míst v sále. Kromě na promítání běžných filmů sem přicházejí fanoušci stříbrného plátna do Klubu filmového umění. V kině se rovněž odehrávají koncerty populární hudby. Darina Daňková, ředitelka Kulturního zařízení Ostrava-Jih KINA JEMNICE (4,4 tis. obyv., okres Třebíč): Na rozdíl od minulých let promítalo letní kino v Jemnici tentokrát pouze v červenci, kdy odehrálo 6 představení. Redukce počtu projekcí byla provedena vzhledem k opadajícímu zájmu diváků a také pro nevhodné chování části mladých návštěvníků. Na uvedených 6 promítáních bylo přítomno 223 lidí, průměrná návštěvnost činí 37 diváků na jedno představení. Celková tržba dosáhla částky Kč, což představuje v průměru 64 Kč na jednu vstupenku. Provozovatel kina vysvětluje klesající zájem lidí několika faktory počasí, cena vstupenky, konkurence v podobě domácího promítání aj. (Jemnické listy, č.10, 2005) TÁBOR (37 tis. obyv.): Letní sezona kin na Táborsku byla v tomto roce velmi špatná. Kino v Mladé Vožici zařadilo do programu především české filmy, u nichž se dal předpokládat velký zájem. Na jednu projekci však zavítalo průměrně 18 lidí. Zklamání z návštěvnosti bylo zaznamenáno i v biografu v Sezimově Ústí. Přes léto tam funguje letní kino, ovšem vzhledem k dešti se z 57 představení 10 nekonalo. Průměr na jednu produkci se pohyboval kolem 25 diváků. Také kino v Bechyni navštívilo v létě méně lidí než vloni. Provozovatelé kin si snížení zájmu veřejnosti vysvětlují tím, že řada filmových fanoušků si na nové tituly počká, aby je mohla zhlédnout doma na DVD a videokazetách, nebo dává přednost návštěvě premiéry v multikinech či si filmy stahuje z internetu. (Táborské listy, ) PŘÍBOR (9 tis. obyv., okres Nový Jičín): Objekt bývalého příborského kina Úsměv byl postaven roku 1907, v roce 1923 se zde začalo promítat. Letos bylo plánováno 114 představení, 52 se odehrálo, ale pro malou návštěvnost, 7 9 lidí, byl zbytek představení zrušen, a tím zaniklo i příborské kino. (Novojičínský deník, ) 15

16 Dvě výročí hvězdárny Hvězdárna v Sezimově Ústí (7,5 tis. okres Tábor) slaví v letošním roce hned dvě události 40 let od zahájení provozu a 100 let od narození zdejšího astronomického nadšence Františka Pešty, jehož jméno má od roku 1996 v názvu (HFP). Budova je majetkem města a to ji od roku 1999 na 10 let pronajalo občanskému sdružení Hvězdárna Františka Pešty. Chod instituce zajišťují členové o.s., finance na provoz získávají z příspěvků návštěvníků a členů, ze sponzorských darů od firem či soukromých osob. Foto: E. Veselá úspěšně a dlouhodobě spolupracuje s Hvězdárnou ve Valašském Meziříčí, s AsÚ AVČR v Ondřejově a se zahraničními subjekty na Slovensku, v Belgii a v Norsku v oblasti vizuálního sledování sluneční aktivity, jíž se účastní celkem 28 pozorovacích stanic. Z historie V roce 1950 zde vznikl astronomický kroužek. Během let jeho činnost opadla, oživení nastalo počátkem 60. let 20. století s příchodem F. Pešty. Rok 1963 proběhl ve znamení přípravných prací a zajišťování finančních prostředků pro stavbu, v červnu 1965 se uskutečnilo slavnostní otevření. Právě F. Pešta byl neúnavným organizátorem a propagátorem astronomie, pořádal přednášky za účasti našich předních odborníků, besedy u dalekohledu. Lidová hvězdárna fungovala do roku 1999 jako součást kulturního vzdělávacího zařízení při Kovosvitu MAS. V letech proběhla rekonstrukce objektu, kterou převážně platilo město. Finančně a vlastní prací se podíleli členové HFP. Osvěta a popularizace Hlavní činnost hvězdárny představuje popularizace a osvětová činnost pro širokou veřejnost. Otevřeno je podle měsíců 2 až 3 dny v týdnu, je možné sledování dalekohledy také při různých příležitostech a koná se tu řada dalších akcí. Odborná činnost Je směrována na Pozorování aktivity Slunce a Pozorování těles sluneční soustavy. HFP Hvězdárna dětem V roce 2000 vzniklo na HFP oddělení mládeže, které školám nabízí programy. Např. program ve škole s přednáškou a besedou trvající jednu vyučovací hodinu a další akce soutěže, prohlídky hvězdárny, pozorování oblohy či pozemních objektů a večerní pozorování s krátkou besedou od 18 do 23 hodin. Nabídky využívají školy z blízkého i dalekého okolí, některé pořady jsou určeny i dětem z MŠ. Od roku 2000 existuje při hvězdárně i dětský astronomický kroužek. Hovoří čísla V loňském roce dosáhl počet návštěvníků sledujících oblohu čísla 1019, na ostatní akce pořádané HFP přišlo 1458 účastníků. S největším zájmem se setkalo pozorování přechodu Venuše přes sluneční disk a zatmění Měsíce. Na závěr sezony proběhla Noc na hvězdárně první velké pozorování v nově zrekonstruované hvězdárně. Eva Veselá Pražské planetárium slavilo 45. výročí V letošním roce oslavilo Planetárium v pražské Královské oboře 45 let své existence. Na listopadový víkend 19. a připravilo bohatý mimořádný program. Každý návštěvník obdržel jako mimořádný dárek pohlednici s unikátním příležitostným razítkem. [luk] 16 Místní Kultura

17 Děti - Mládež Má vlast v srdci Evropy Poznej ji a chraň První ročník této vlastivědné celostátní soutěže uspořádala Památková komora ve spolupráci s Českou radou dětí a mládeže. Za cíl si dala v souvislosti se vstupem ČR do EU motivovat především mladou generaci k větší péči o naše kulturní dědictví i historické tradice, a posílit tak její národní hrdost při současném upevňování mezinárodního partnerství. Stejnojmennou knihu pro děti i rodiče vydalo v listopadu nakladatelství Práh pod záštitou ND Praha. Autorky, operní pěvkyně J. Marková a redaktorka A. Novotná, společně s ilustrátorem J. Votrubou, vytvořily dílo barevné, živé a čtivé i pro dětského zájemce. Vybraly do něj třicet operních titulů podle klíče nejslavnější, nejhranější a pro malé čtenáře nejsrozumitelnější. Vyprávějí Opera nás baví Nad projektem převzali záštitu zesnulý ministr kultury Pavel Dostál, ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, MŠMT i velvyslanci Polska a Slovenska. Finančně jej podpořilo MK a Purkyňova nadace, mediálním partnerem se stal Český rozhlas. Soutěže, která probíhala od října 2004 do září 2005, se zúčastnilo dvacet kolektivů a jednadvacet jednotlivců z celé republiky, kteří posílali své práce do osmi tematických kategorií: monitoring památek, zejména zanedbaných a opomíjených; seznámení se s původem a historií určité památky nebo lokality; převzetí konkrétní péče o památku (patronátu); zpracování vlastivědné studie regionu; obnova a udržování historických tradic; spolupráce s regionálními muzei při záchraně malých movitých památek; podpora návštěvnosti pamětihodností; navázání zahraničních partnerství. Na slavnostním vyhlášení vítězů, které se konalo v říjnu v Hudebním salonku Černínského paláce, vyzvedli organizátoři kvalitu, až odbornost přihlášených prací, ze kterých dýchal skutečný zájem o věc. Z rukou ministra zahraničí pak přijali ocenění první tři z každé kategorie a rozdána byla i čestná uznání. Absolutním vítězem 1. ročníku soutěže se stalo Sdružení Neratov, vedené Josefem Suchárem, s prací Obnova neratovského kostela a poutí. Pojednává o činnosti mladého kněze, který po roce 1989 v malé pohraniční osadě v lůně Orlických hor kolem sebe soustředil kolektiv obdobně zapálených lidí a upozornil Zleva Cyril Svoboda, Dita Ducháčková, Kateřina Lušková, Petra Němečková na zříceninu kdysi proslulého poutního kostela. Obnovil nejen poutní tradici, ale zahájil i rekonstrukci zničené památky, a vrátil tak do Neratova život. Soutěž má do budoucnosti ambici překročit české hranice a stát se středoevropskou záležitostí. Ke spolupráci se hlásí Polsko, Slovensko, Rakousko a jedná se s Německem. Bližší informace o soutěži: Irena Koušková děj oper, stručně představují jednotlivé skladatele. Kromě toho slovně i kresbou vysvětlují různé odborné výrazy z oblasti scénických umění, např. inscipient, tenor apod. Součástí celobarevné publikace je tzv. Karta věrného diváka ND na slevy vstupenek a CD s ukázkami dramatických hudebních děl, které nahrála Dětská opera Praha. Knihu nakladatelství nabízí za 405 Kč. [ika] 12 /

18 Regionální dějiny ve výuce Na vlastivědné soutěži Má vlast v srdci Evropy se úspěšně v několika kategoriích prezentovali také studenti VOŠ stavební arch. Jana Letzela v Náchodě pod vedením pedagožky Mgr. Věry Vlčkové, kterou jsme požádali o představení školních aktivit: Zabývat se regionálními dějinami, přesněji řečeno mikroregionální historií, nepatřilo v letech po 2. světové válce k prioritám historického bádání ani školní výuky dějepisu. Regionální dějiny byly spíše spojovány s dost pejorativním označením lokální patriotismus až šovinismus. Jako dědictví minulosti zde však zůstávaly místopisné práce, jejichž autory byli převážně učitelé, leckdy i kněží či nadšení amatéři. Potlačení regionálních dějin (namísto toho vyzdvihováno socialistické vlastenectví a internacionalismus) bohužel vedlo u mladé generace k neznalosti minulosti vlastního kraje. Na VOŠ stavební arch. Jana Letzela, která v Náchodě působí od roku 1994, a jejímž nosným oborem je specializace na obnovu památek, vyučuji dějiny hmotné kultury. Zařazuji regionální dějiny do výuky na trochu jiné bázi, protože studenti přicházejí z celé ČR, a nelze se tedy zaměřit jen na historii našeho regionu. Studenti vypracovávají v průběhu studia několik k tomuto tématu zaměřených seminárních prací. První většinou mapuje situační plán obce či jiného sídliště, později se shromažďují poznatky o některé (spíše méně známé) historické památce z místa bydliště nebo regionu. Velmi specifické byly aktivity studentů, tzv. bunkrologů, kteří nejen že podrobně znali jednotlivé části opevnění budovaných na Náchodsku před 2. světovou válkou, ale dokonce si v jednom z nich vybudovali vlastní muzeum, které ve své práci důkladně popsali a zdokumentovali. Předem stanovené požadavky na vypracování vedou studenty ke spolupráci s místními muzei, archivy a dalšími odbornými pracovišti. Součástí seminární práce je také dobře připravená obrazová dokumentace a bibliografie. Některá zajímavá díla zasílám k publikování v regionálních listech, např. Rodným krajem nebo do časopisu Dědictví koruny české, který vydává Nezávislá památková unie. Do muzeí samozřejmě chodíme i v rámci souvislých podzimních a letních exkurzí, kdy zajíždíme do různých míst celé ČR a také do Polska. Vzájemná spolupráce vrcholí v období přípravy absolventské práce. Její součástí je totiž nejen stavební úprava či rekonstrukce objektu, ale i jeho stavebně historický průzkum. V jednom případě dokonce student zpracoval projekt zadaný ředitelem okresního muzea na přestavbu domu v Purkyňově ulici v Náchodě na depozitáře. Velmi kvalitní byla práce studentky, zabývající se rekonstrukcí budovy staré fořtovny v Dubně, která by měla sloužit jako vzdělávací středisko mikroregionu Sdružení obcí 1866, a kde se počítá s umístěním muzejní expozice. Nyní několik studentů pracuje na projektech, týkajících se zchátralých hospodářských objektů v Ratibořicích. Zaměří se nejen na současný stav, ale ve spolupráci se Společností pro záchranu Babiččina údolí připraví i podklady pro revitalizaci těchto památek tak, aby byly důstojnými místy spojenými s životem spisovatelky Boženy Němcové např. rekonstrukce bývalého Panklova bytu. Na soutěži Má vlast v srdci Evropy Poznej ji a chraň se umístilo celkem 8 studentů. Redakčně kráceno a upraveno. Mgr. Věra Vlčková Návraty domů Soutěž o nejlepší studentskou práci na téma rodinné historie vyhlásila Společnost Czechoslovak Genealogical Society International ve spolupráci s Nadací OSF Praha. Je určena studentům středních škol v České republice. Téma Návraty domů vybízí najít v rodině člověka, jehož život byl zajímavý, a napsat o něm odborný esej. Uzávěrka soutěže je 1. března Práci zašlete ve třech vyhotoveních na adresu Open Society Fund, Seifertova 555/47, Praha 3. Případné bližší informace získáte na ové adrese: KUPCOVA@BMSS.CZ. [luk] 18 Místní Kultura

19 Handicap Dům dětí a mládeže Jednička Dvůr Králové nad Labem 12 / 2005 a Redakce časopisu vyhlašují XI. ročník literární soutěže mladých autorů ZLATÁ TUŽKA Svá řádně popsaná literární dílka označte heslem Zlatá tužka a zašlete na adresu: Vladimír Jiřička, DDM Jednička, Spojených národů 1620, Dvůr Králové nad Labem nebo em: JIRICKA.DDMDK@SEZNAM.CZ nejpozději do konce února Drobná rada od poroty: Obvykle nezabodují práce, které jsou příliš dlouhé; sladkobolně milostné; s brutálním (nejsou-li zážitkem) nebo militaristickým obsahem; bez nápadu kopírující telenovely a fantasy-filmy. Témata a instrukce najdete na Internet a můj handicap Co znamená internet pro lidi se zdravotním postižením, jak ovlivňuje či může ovlivnit jejich život? Odpovědi na tyto otázky by měla přinést literární soutěž, kterou již podruhé vyhlásily Asociace informačních systémů pro osoby se specifickými potřebami (AISO), BMI sdružení a Křižovatka. Mediálním partnerem projektu je časopis Vozíčkář. Soutěžní prací v rozsahu maximálně 600 slov mají autoři vyjádřit, jak jim internet pomáhá vypořádat se se zdravotním postižením. Při hodnocení se bude přihlížet jak k literární úrovni textu, tak k obsahové zajímavosti. Vítěze čeká pozvání na konferenci INSPO 2006 Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami, která se uskuteční v Kongresovém centru Praha. Soutěžní práci opatřenou poštovní i elektronickou adresou je třeba poslat v elektronické podobě nejpozději do na adresu INFO@HELPNET.CZ. Kontakt: Jaroslav Winter, BMI sdružení, WINTER@BREZEN.CZ, tel [ika] Přístupné weby od roku 2008 Novela Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, která do českého právního řádu zavádí povinnost přístupného webu pro instituce státní správy, prošla v říjnu Poslaneckou sněmovnou. Povinnost bezbariérového webu je zakotvena v bodě 38, kde se institucím veřejné správy přikazuje: zvolit při uveřejňování informací takovou formu, která je zpřístupní i osobám se zdravotním postižením. Všechny instituce veřejné správy mají tedy povinnost uvést své webové stránky do přístupného stavu do Více informací: [ika] Cena hejtmana Hejtman Moravskoslezského kraje ocení autory literárních, publicistických, zpravodajských a dalších prací, které přispívají k popularizaci problémů občanů se zdravotním postižením a podporují myšlenku jejich společenské integrace. Letos ji obdrží kolektiv autorů za práci S bílou holí soubor humorných povídek o lidech nevidomých, kteří ale svět černě nevidí, sestavený zlínskou autorkou Jiřinou Medveďovou. Jednou z autorek je i nevidomá Eva Reinwaldová z Ostravy, redaktorka slepeckého časopisu Ema. Některé příběhy namluvili herci Divadla Na Vinohradech a vyšly na CD. Cenu hejtman kraje předá na začátku prosince t.r. při příležitosti Mezinárodního dne zdravotně postižených. [luk] 19

20 Kouzlo bílé výšivky Ministr kultury uděluje vynikajícím lidovým výrobcům od roku 2001 titul Nositel tradic lidových řemesel. Jde o významnou podporu části národního kulturního dědictví nejvíce ohroženou zánikem. Zatím bylo oceněno 22 tvůrců. V druhém ročníku získala toto prestižní ohodnocení za bílou výšivku Jana Juřicová z Vigantic u Rožnova pod Radhoštěm. Nejstarší dochované lidové výšivky u nás pocházejí ze 17. století. Jejich význam během času rostl, avšak s nástupem tovární výroby v druhé polovině 19. století zájem poklesl. Až do 18. století se vyšívalo na hrubém lněném nebo konopném plátně, případně také na suknu. Použitý materiál určoval druh výšivky. S příchodem jemného kupovaného plátna či tylu nebo kvalitnějšího vyšívacího materiálu se rozvinula řada dalších vyšívacích technik. Například bílá výšivka, která se kolem poloviny 19. století těšila velké oblibě. Na východní Moravě vzory vycházely z renesanční ornamentiky, později se projevily vlivy empíru či biedermeieru. Od babičky k vnučce První generaci tvůrkyň bílé výšivky zastupovala Františka Holišová ze Zubří (5,4 tis. obyv., okres Vsetín), která se vyšíváním živila od čtrnácti let. Vytvářela zejména bytový textil a doplňky, pro organizaci Lipta vyšívala součásti oděvů. Poté přešla do Ústředí lidové umělecké výroby (ÚLUV), začala pracovat na mlynářském plátnu a realizovala zejména návrhy textilní výtvarnice Evy Vítové. V roce 1968 získala titul Mistryně lidové umělecké tvorby pro obor bílá výšivka. Druhou generaci představuje dcera paní Holišové Milada Bělunková ze Zubří. Vyšívat se naučila od své matky a soustředila se zejména na oděvní součásti. Po odchodu do důchodu vytváří zejména pokrývky a kapesníčky. Její dcera Jana Juřicová pracovala jako kreslička a s vyšíváním začala v roce 1973, na první mateřské dovolené. Učila se u své babičky a ve volném čase pokračovala v rodinné tradici. Aby práce nezůstala nedokončena nabídnuta spolupráce, která trvala do roku Během ní vytvořila práce zejména pro obřadní síně a další veřejné prostory. Jako materiál používám převážně mlynářské hedvábí, které bylo vybráno jako náhražka v té době nedostupného batistu. Ukázalo se však, že jde o velice šťastný krok, protože podklad má různý rastr a rozměry dávají možnost vytvářet i velké solitery, říká Jana Juřicová a dodává: Za přínos považuji seznámení s kurátorkou sbírky textilu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Marií Salichovou. Díky ní jsem se seznámila se starším typem rožnovského vyšívání. Zaujal mě a stále z něho čerpám. Nejen koníček Od roku 1993 pracuje Jana Juřicová na živnostenský list. Neříká však, že se živí vyšíváním, užívá označení jdu šít krajku. Její tvorba je časově velmi náročná: na kapesníček je potřeba 20 až 30 hodin, dečky se zuberskou výšivkou si vyžádají 150 až 200 hodin. Práci se věnuji 8 až 10 hodin denně, vzory vznikají z části podle mých návrhů vycházejících z bohatého rodinného archivu, inspiruji se v muzeu uloženými krojovými součástmi. Nadále spolupracuji s výtvarnicí Evou Vítovou, a to zejména na velkých výšivkách o délce až 2,5 m, určených pro repre- Když Františka Holišová v roce 1979 zemřela, zůstala po ní nedokončená práce. Šlo o závěsné třímetrové panó, které navrhla Eva Vítová. Po dohodě s ÚLUV je Jana Juřicová úspěšně dokončila, a to ve vynikající kvalitě. Proto jí byla zentační prostory, doplňuje Jana Juřicová. 20 Místní Kultura