St u d e n t. Revue. Oh l é d n u t í z p ě t: ŽILI JSME SOČI. Fe j e t o n: Té m a : Studentský zpravodaj - Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "St u d e n t. Revue. Oh l é d n u t í z p ě t: ŽILI JSME SOČI. Fe j e t o n: Té m a : Studentský zpravodaj - Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí"

Transkript

1 Studentský zpravodaj - Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí Revue St u d e n t Ročník: 2013/ 2014 Číslo: dubna 2014 Oh l é d n u t í z p ě t: ŽILI JSME SOČI Té m a : VE JMÉNU KRISTA Fe j e t o n: KDO NOSÍ TRENÝRKY?

2

3 Student Revue ÚVODNÍK Strana: 3 Úvodník To se nás netýká Svůj úvodník začnu jediným číslem: 287. To je počet studentů našeho gymnázia a ještě nějaký ten ročník přilehlé základky. Zároveň se jedná o počet pohřešovaných cestujících z potopeného trajektu u jihokorejských břehů. Většina z nich jsou studenti jediné střední školy, kteří se ve středu 16. dubna plavili na školní výlet. Studenti a profesoři, kteří se do svých lavic a za své katedry už nikdy nevrátí. Jako kdyby se náhle vylidnily všechny učebny našeho gymnázia. Přátelé zmizeli. Naděje zhasly. Budoucnost se rozplynula. Ticho Jindy by byla tato tragédie hlavní zprávou ve všech sdělovacích prostředích minimálně po několik dní. Dnes je zastíněna děním na Ukrajině. V souvislosti s ní neuvedu absolutní číslo, nýbrž řády: desítky a tisíce. Desítky mrtvých (v čele se studenty), tisíce zmařených osudů (v čele se studenty). Ukrajina se potácí na pokraji chaosu a největší oběť přinášejí obyčejní studenti, (kdysi) plni ideálů. (Ztracená generace?) Situace na Ukrajině není černobílá, ale postupně přechází do jednobarevnosti a rudá barva nevěstí v žádné ze svých alegorických podob nic dobrého. Přátelé zmizeli. Naděje zhasly. Budoucnost se rozplynula. Chaos Oba uvedené příklady vedou k jediné výzvě: Všímejme si více svého okolí. Mysleme kriticky; ale hlavně mysleme! Nebuďme lhostejní. Relativně daleké (budoucí) události jsou nám neuvěřitelně blízké. (Éra globalizace smazala vzdálenosti. Prostorové i časové.) Přiznejme si, že ono v té naší zaprděné české kotlince není až tak špatně, jen je třeba věnovat přítomný čas úsilí, aby byl denně třeba jen maličký důvod k obyčejnému upřímnému úsměvu život bude lepší, (když v něj budeme věřit). Jakub Černý Šéfredaktor

4 Strana: 4 OBSAH Student Revue Obsah 7 Ze školních akcí Školní akce v kostce podávané s humorem 10 DOPISY Z NĚMECKA Články z naší zahraniční redakce v Německu od Pavla Haužvice 13 studentská tvorba Články, úvahy, reportáže a fejetony z pera našich studentů Ohlédnutí zpět Jeden vánoční zázrak (Šťedrovečerní večeře na útěku) a ohlédnutí za olympiádou v Soči Pivní koutek Jirky Drekslera Vše, co jste chtěli vědět o pivu. Dnes na téma: České odrůdy chmele 18 Fe n o m é n Tetování 20 Nemáme čas, pojďme si raději zacvičit Další moloch z dílny MŠMT 22 fejeton Kdo nosí trenýrky Aneb Krky našich rodin Otázka víry 24 Naše téma Hasičské listy 26 Idea hasičské dobrovolnosti

5 Student Revue ROZHOVOR Strana: 5 rozhovor Na frak dává i starším a zkušenějším Jakub Kubíček (Mistr Evropy v autokrosu) Když jsem se na tento rozhovor připravoval, vůbec jsem netušil co autocross všechno obnáší, ale můj spolužák z 2. A Jakub Kubíček, který je v tomto sportu evropská špička, mi všechno vysvětlil. Je to velice náročná aktivita, která vyžaduje fyzickou i psychickou odolnost, což Jakub má. Člověk si řekne: Vždyť vlastně jezdí autem, co je na tom složitého? Asi všechno, přátelé. Jezdci spolykají tolik prachu a bláta, že kdo to nezažil, jen těžko uvěří. Technika jízdy na šotolině je úplně jiná než na asfaltu, a proto před Jakubem i před každým jiným, kdo tenhle sport provozuje, hluboce smekám. Jiří dreksler Kdy ses dostal k závodění? Jelikož můj táta s dědou pracovali v motorsportu, bylo téměř jasné, že svojí zálibu budou chtít představit i mně. Nebyli sice závodníky, ale můj táta byl mechanikem v jednom rallykrosovém týmu z Rakovníka. Můj děda měl v Praze autodílnu a věnoval se ladění závodních motorů. Dá se říct, že za volantem sedím už od 4 let (zhruba rok 2000/2001), kdy si můj táta od svého kamaráda půjčil motokáru a já jsem s ní začal jezdit, kde se dalo. Většinou na parkovišti nebo na letišti. Byl jsem sice malý, ale hodně mě to bavilo a jezdil jsem velmi často. V mých pěti letech ( ) mi rodiče koupili motokáru (nejedná se o autokrosový speciál!). Netrvalo dlouho a usedl jsem za volant autokrosového speciálu, tzv. buggyny, jak se v autokrosu nazývá. Byla to malá buggynka s obsahem motoru 120 ccm, se kterou jsem jezdil kdekoliv v terénu, což bylo zásadní pro můj další postup v této zálibě, zatím to nebyl sport. Pak ale můj táta s dědou zjistili, že se v ČR jezdí závody, říká se jim autokros (autocross), a napadlo je, že bychom to mohli zkusit. Já jsem samozřejmě chtěl, a tak se koupila oficiálně první závodní buggyna s obsahem motoru ccm a já jsem začal závodit. (Rok 2003 moje první sezona v nejslabší kubatuře.) Kam nejdál ses s tímto sportem dostal a kde všude jsi byl? Teď nevím, jestli to mám chápat tak, jako jak daleko jsem byl, nebo čeho nejvyššího jsem dosáhl. Když to vezmu tak, čeho všeho jsem za svoji jedenáctiletou kariéru dosáhl, musím říct, že pár úspěchů se najde. Pro mě je zatím nejdůležitější získání titulu mistra Evropy v roce 2011 v divizi Junior Buggy s obsahem motoru do 600 ccm a jeho následné obhájení o rok později v té samé divizi. Také ale nemohu zapomenout na získání titulu mistra ČR v roce 2011 a Ještě mám dva tituly mistra ČR z roku 2005 a 2006 v divizi Racer Buggy s obsa-

6 Strana: 6 ROZHOVOR Student Revue hem motoru do 125 ccm. Také jsem dvakrát získal čestné ocenění od FIA (Mezinárodní automobilové federace) Talent of the year v letech 2011 a Tato cena se dostává za výsledky v dané sezoně. A když to vezmu tak, jak daleko jsem se díky závodům dostal, musím říct, že za těch 11 let závodění je to opravdu kus světa! K tomu, abychom celé naše zázemí přemístili z domova na závodiště, nám slouží speciálně upravený autobus od firmy ANEXIA, který se dá označit jako barák na kolech. Každou sezonu nás čeká zhruba 20 až 25 závodů, a to po celé Evropě. Nejdál jsem byl závodit v Portugalsku (cesta tam: 2500 km), kde se už ale nejezdí. Teď máme nejdál Lotyšsko (zhruba 1100 km). Občas máme i čas na to, abychom se podívali za bránu depa. Byl jsem v několika známých městech a Evropu mám projetou takřka celou. Dá se říct, že autokros je takový kočovný, možná až cirkusácký život. Pořád někam cestujeme a sbíráme body na evropských tratích. Můžeš nám prozradit něco o svém autu? Postupem času jsem se propracoval až do královské divize, tedy té nejvyšší, jakou lze v autokrosu jezdit. Nazývá se Super Buggy. Výkony motorů v této divizi jsou omezeny do 4000 ccm. Jedná se o autokrosové speciály osazené různými agregáty, ať už atmosférickými nebo přeplňovanými. Mé auto bylo vyrobeno na konci roku 2012 v dílně Jaroslava Hoška na Kladně. Jaroslav Hošek je nejstarší a nejdéle závodící muž v autokrosu. Je mu 68 let a pořád závodí jako mladík. Jezdí už přes 40 roků, což je pěkná řádka let, ale zpět k mému autu. Koncepce mého vozu je tedy od Jardy Hoška. Můj motor byl vyroben holandským motorářem panem Bertem Zomerem. Jedná se o třílitrový atmosféricky plněný motor značky FORD. Je to šestiválec do V a jeho výkon je 306 kw (420 hp), což jen tak někdo Kočovný, možná až cirkusácký život ve svém osobním autě nemá. Máme zjištěno, že mé auto udělá stovku za necelé 3 sekundy a jeho nejvyšší rychlost je odhadována kolem 200 km/hod. Při závodě bylo nejvíce naměřeno 178 km/hod. Točivý moment je 370 Nm. Auto má pohon všech čtyř kol. Převodovka je čtyřstupňová sekvenční. Za volantem sedím už od čtyř let Kolik takové auto stojí? Kdybych za každou takovouhle položenou otázku inkasoval korunu, je ze mě milionář. Často se mě na to lidé ptají, ale já jim vždy odpovím, že finance, které jsou potřeba k tomu, aby takový speciál byl schopen závodit, jsou nevyčíslitelné. Ani tu částku neznám, můžu jen říct, že jde o vysoké číslo v řádu milionů. Kde trénuješ a jak často? Musím říct, že já netrénuji. Prostě není kde. Na pole mě jen tak někdo nepustí, abych si mohl něco vyzkoušet, to bych mu to pole doslova rozoral. Kde občas trénuji, nebo respektive zkouším nějaké nové komponenty na svém autě, je v areálu kolem dílny na asfaltové ploše určené pro parkování kamionů firmy ANEXIA. Auto většinou zkoušíme na začátku roku před sezonou, kdy se stroj připravuje na závody a vychytávají se mušky. Ale jak já tvrdím: Nejlepší trénink je závod! Do kolika kategorií se autokros dělí a v které kategorii jsi teď ty? Autocross (nebo česky autokros) se dělí na tzv. malý a velký. Ten malý je také někdy označován jako Racer Buggy. Jsou zde 3 kategorie (divize). Ta nejnižší je divize RB s obsahem motoru do 160 ccm. Tyto motory mají variátory, tudíž jezdci šlapou jen na plyn a brzdu. Zde jezdí ti nejmenší a nejmladší, tady jsem i já uskutečnil svůj první rok v autokrosu. Pak je zde divize RB s obsahem motoru do 125 ccm. Jedná se o silnější kategorii, kde závodníci musí už i řadit. A nejsilnější z Racer Buggy je ta s obsahem motoru do 250 ccm. Tzv. velký autokros To je několik divizí rozdělených podle typu auta a obsahu motoru. Nejslabší z nich je divize Junior Buggy s obsahem motoru do 600 ccm. (Tu jsem ještě loni jezdil já.) Pak divize Buggy 1600 s obsahem motoru do 1600 ccm, jak vyplývá z názvu. (Tu jsem přeskočil.) A ta nejsilnější, neboli královská divize, je Super Buggy s obsahem motoru do 4000 ccm. Ještě je zde také divize cestovních aut, tzv. Touring Autocross, která je omezena obsahem motoru do 2500 ccm. Úplně všechny divize jsou navíc omezené věkově (od a do). Pouze Super Buggy nemá věkový limit. Jak tví starší soupeři zvládají to, že jim dáváš na frak? Na začátku roku po mém přestupu z Junior Buggy do divize Super Buggy to snášeli velice špatně. A to tak, že se nedokázali smířit s tím, že jim, s prominutím, nějakej mladej harant dává na zadek. Po první sezoně s odstupem času už to každý z nich také bere jinak, stejně si ale myslím, že někteří to stále nesou velice těžce, ale takový je autokros.

7 Student Revue ZE ŠKOLNÍCH AKCÍ Strana: 7 Jak vždycky říkám: Ke všem mám úctu, ale na trati jsme rovnocenní soupeři a tak to je a bude. Co bys chtěl dělat v budoucnu? To zatím si netroufám říct. Autokros mě chytl a hodně mě baví a nerad bych od něj odešel. Mám rád závodění v terénu, respektive v blátě, prachu atd. Pokud by v budoucnu byly finance nebo by se s podporou nabídl nějaký velký sponzor, možná bych se ukázal ve WRC, ale nevím. Jediné, co můžu říct, je to, že chci zůstat v terénu, nechci na rovný asfalt. Ze školních akcí Lyžařský kurz prvních ročníků Do nového roku s lyžemi na nohou (Lyžák v Alpách) Ani chvíli jsem se nerozmýšlela. Lyžařský kurz? Jasně, že jedu! Jedou tam přece lidé, které mám ráda. A že neumím lyžovat? No právě proto od toho se přece lyžařské kurzy pro prváky pořádají. Hurá do Alp! Už od poloviny prosince jsme se nemohli dočkat, až to přijde. A pak byl ten den najednou tady. Stojím u autobusu, ukládám batohy a lyže. Ačkoliv jsme jeli v noci a většina cestujících si naivně představovala, že si v autobuse schrupnou, aby byli pro první den lyžovačky náležitě fit a v plné síle, skutečnost byla pochopitelně úplně jiná. Cestu jsme si užívali v bdělém stavu a na plné obrátky. Do rakouských Alp jsme dorazili krátce po sedmé hodině ranní. Byli jsme rádi, že aspoň v Rakousku je letos sníh, a věděli jsme, že nás čeká hodně zábavy. Zabydleli jsme se v malebném městečku Saalbach Hinterglemm. Ubytování nemělo být žádný luxus, ale nikdo si nestěžoval. Všude čisto a uklizeno, jídlo docela dobré, personál příjemný. Hned první den bylo jasně patrné, kdo z našeho zájezdu už tu někdy byl. My, prváci, jsme byli mírně vykulení, ti starší z nás věděli přesně, kde co je a jak to funguje. Rychle jsme si vybalili věci a vyrazili jsme na svah, kde jsme A dali mi pokyn: jeď! se rozdělili do skupin podle našich schopností ovládat lyže. Protože jsem byla lyžařka začátečnice, věnoval se mi vždy jeden z učitelů. První den to však bylo kritické. Vyvezli mě na kopec (pro mě snad na nejvyšší horu na světě) a dali mi pokyn: Jeď! Samozřejmě, kdo by to byl řekl, místo ježdění jsem se celý den pouze kutálela. Nebýt pana učitele Soukupa, kutálím se tam doteď. První den byl pro všechny velmi náročný po čtyřiadvaceti hodinách nepřetržitého provozu jsme byli všichni úplně udolaní. Většina z nás ani

8 Strana: 8 ZE ŠKOLNÍCH AKCÍ Student Revue nedojedla večeři a hned po instrukcích na další den jsme se v sedm hodin večer odplížili do postelí. O to, že večerní klid začíná až po třiadvacáté hodině, jsme se ten den naprosto nezajímali. Druhý den si mě vzaly na starost paní učitelky Kudelová a Vosátková a konečně mě naučily stát na lyžích. Třetí den jsem už na nich nejenom stála, ale dokonce jsem i lyžovala. Odpoledne jsme si mohli vybrat, zda půjdeme do aquaparku, nebo na prohlídku městečka. Vybrala jsem si vodu a rozhodně nelituju. V bazénu byla opravdu legrace a také jsme si tam po úvodních dvou náročných dnech náležitě odpočinuli. A pak zase na svah. Po večerech jsme se bavili sledováním svých světoborných výkonů na videu a poznávali jsme spolužáky z jiných tříd a ročníků, které jsme do té doby jen potkávali na chodbách školy. Než jsme se nadáli, seděli jsme v autobuse a frčeli domů. Kurz nám (jak také jinak) připadal krátký, ale na rozdíl od mnoha jiných činností velmi záživný. Nedovolili jsme si promarnit ani jednu minutu a každou volnou chvíli jsme si užívali naplno. Celý tento pětidenní výlet byl prostě super. To se nedá popsat, protože ten, kdo něco podobného nezažije, neuvěří. Michaela Karlovská 5. prosince 2013: Třetí ročníky na exkurzi v Praze Hrdličkárna (Hrdličkovo muzeum a botanická zahrada) Tak jako každé vyrušení ze stereotypu školní docházky, i exkurze do Hrdličkova muzea, navíc na Mikuláše, se setkala s vřelým, ba nadšeným přijetím. Nic nám nevadilo chladné, mrazivé počasí, pozůstatky našich předků naložené v lihu natolik učarovaly našim mladistvým zvědavým očím, že náš neutuchající upřímný zájem zaujal i profesorský doprovod. Největšímu obdivu se (kromě nepřeberného množství koster demonstrujících nepřeberné množství chorob a deformací lidského těla) těšily jak už tomu tak tradičně bývá legendami opředení zaručeně originální starověcí Egypťané, totiž jejich mumifikované schránky. Exkurzi s výkladem v Hrdličkárně nepřebili ani (ač úžasní) papoušci z botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kam jsme také měli téhož dne možnost zavítat. Inu, jak říkám, praxe je nejlepší a zaručeně nejoblíbenější učitelkou Jakub Černý 28. únor... Den, na který se nezapomíná (Maturitní ples) Hromada hádek, zařizování všeho možného i nemožného, hodiny nacvičování slavnostního nástupu a půlnočního překvapení Dva měsíce práce předcházející jednomu večeru, který utekl, jako voda. Jsem si jistá, že téměř žádný čtvrťák se svého maturitního plesu nemůže dočkat a odpočítává dny v kalendáři. Tak tomu bylo i v našem ročníku a i ti, do kterých bych v životě neřekla, že se někdy budou chtít aktivně účastnit příprav nebo zajišťovat program pro návštěvníky plesu, mě mile překvapili. Ač každý z nás, tím myslím maturantů, na některé své spolužáky musel změnit názor (při přípravě

9 Student Revue ZE ŠKOLNÍCH AKCÍ Strana: 9 akce takovéhoto formátu vyplavou na povrch i stinné stránky), byla to rozhodně zkušenost k nezaplacení. Naučili jsme se mít opravdovou zodpovědnost a hlavně jednat s lidmi. Vše začalo už v září, kdy jsme musely rozhodnout a odhlasovat nejzákladnější věci jako téma a datum. Už tehdy jsme se skoro každý týden začali se spolužáky scházet a plánovat náš večer. Vše v poklidném tempu pokračovalo až do ledna, kdy najednou už nebylo moc času, a my jsme byli vyvedeni z klidu spoustou problémů. Myslím ale, že to k přípravám maturitního plesu prostě patří a bez jedné či dvou hádek se to ani obejít nemůže. Kulturní centrum Duo v Novém Strašecí bylo osudného dne (28. února) kolem sedmnácté hodiny nachystané a na místo se začali sjíždět načančané studentky a vyfešákovaní studenti čtvrtého ročníku novostrašeckého gymnázia. Všichni s dobrou náladou a bez jediného náznaku předchozích sporů. Kolem osmnácté hodiny už v sále byla přítomna kapela Černý brejle, Bára a Honza Ladrovi v roli moderátorů (následující hodiny ukázaly, že ji skvěle zvládli) a osvětlovač, který měl být podle našich informací i zvukařem, ale z neznámých důvodů jím nakonec nebyl a před námi vyvstal poslední problém večera. Jednoduše řečeno, bez zvukaře není ples, asi jako bez práce nejsou koláče. Naštěstí náš nejšikovnější spolužák Honza Podhorec (superlativ jako výraz díků) dokonale ovládá zvukařskou techniku a byli jsme zachráněni. Večer započal slavnostním nástupem, proslovy pánů ministrů Marcela Chládka a Richarda Brabce (bývalých studentů našeho gymnázia), následného šerpování a tance s učiteli a rodiči. Zvláštní pozornost bych chtěla věnovat taneční skupině Ondřeje Fialky Pentakillcrew, která na parketu opravdu bodovala. Z pěti členů skupiny byla byli jsme vyléčeni z klídku spoustou problémů patrně nejnadšenější moje babička, jež se doslova zamilovala do jejich robotího tance. Večer se chýlil k závěru a na řadu přišlo naše legendární půlnoční překvapení (všehochuť krátkých scének a skečů těžko popisovat kdo neviděl, neuvěří), které se ale neobešlo bez nehod, trapasů a těžké nesladěnosti tanečních skupin. Diváci naštěstí mysleli, že vše, co se dělo, byl záměr, čemuž se sice trochu divím, ale jsem spokojená. Poté se rodiny začaly rozcházet domů a my na afterparty. Na závěr bych chtěla poděkovat všem, kteří se plesu zúčastnili, a doufám, že se ještě dlouho bude povídat, jak vydařený večer to byl. Pro mě určitě nejlepší ples mého života. Kateřina Straková

10 Strana: 10 DOPISY Z NĚMECKA Student Revue dopisy z německa Pavel Haužvic a jeho rok v Německu Jarní trhy v Erfurtu (Aneb Líbání na náměstí) Zeměkoule, místo pro život více než šesti miliard lidí jako jsem třeba já, Vy, nebo kdokoliv jiný. Každý člověk je jiný. Má jiné zájmy, názory, nadání i životní cíle. Každý si tu tak po tom světě chodí a pohybuje se v okruhu své rodiny, přátel a známých. Občas se ale zkříží cesty dvou zcela odlišných lidí s jiným vzhledem, cíli, názory a často i zemí původu (to když se potkáme s cizincem). Právě při takových setkáních se mnoho lidí cizí osoby zalekne a nevědomky jí přisuzuje všelijaké špatné a jeho samého ohrožující vlastnosti. Je to přirozená lidská tendence, říká se tomu xenofobie, atavistický strach ze všeho cizího a neznámého, většinou bývá vyvolán cizími lidmi. A víte, že ani pořádně nevím, co vlastně takové obavy jsou? Blázen, pomysleli byste si, to snad ani není možné. Myslete si, co chcete, já vím své. Často jsem se totiž ocitl v roli jediného cizince ve velké skupině domorodců, a proto vím, jaký to je pocit, být někým poměřován, posuzován a propichován ostrými pohledy (takové bývá chování některých lidí při kontaktu s cizincem). Během svých kratších či delších výměnných pobytů jsem už poznal mnoho cizinců a mám mezi nimi i několik opravdových kamarádů, se kterými si udržuji kontakt i na vzdálenosti tisíců kilometrů. Dnes vím, že kdybych nebyl k těmto lidem otevřený a kdybych se nezbavil zábran, které vydali jsme se do boje proti předsudkům běžní lidé mají, žádné takové kamarády bych neměl. A právě s mými kamarády, výměnnými studenty trávícími rok v Německu, jsme se na konci února vydali do boje proti předsudkům a mezikulturnímu strachu. Nápad vznikl celkem jednoduše; mnozí zahraniční studenti totiž v cizině zažili nepříjemnost předsudků a odtažitého nedůvěřivého chování domácích vůči sobě na vlastní kůži. Po takové negativní zkušenosti byli výměnní studenti většinou demotivovaní a zklamaní, takhle si svůj rok snů asi nepředstavovali. Tak či onak, podělili se o své zážitky s naší skupinou na velmi známé sociální síti (facebook), kde se postupně začaly objevovat nápady, jak místním lidem ukázat, že zahraniční student není žádný podezřelý živel, ale dobrá duše s chutí poznávat cizí jazyk a odlišnou kulturu. A pak to přišlo. Hyperaktivní blázen Mason (USA) společně s Magdalenou (Indonésie) se rozhodli zorganizovat

11 Student Revue DOPISY Y NĚMECKA Strana: 11 podivnou akci, o jejímž úspěchu pochyboval snad každý z nás. Polibek, to není pouhý dotyk rtů dvou jedinců. Je to symbol. Vyjádření lásky, sounáležitosti, přátelství. A právě o polibek se rozhodl každý ze skupiny cizinců, jejíž součástí jsem byl i já, prosit někoho z kolemjdoucích. Je sobota odpoledne, těsně po obědě, a já si balím věci. Karton, fixy, teplé oblečení, termoska čaje a fotoaparát. Moje výbava na dnešní odpoledne. Zhruba ve dvě nasedám do vlaku a vyrážím směr Erfurt. Po cestě přisedají další kamarádi, a tak se s nimi zdravím a chvíli si povídáme. Cesta utíká jako Usain Bolt a my konečně vystupujeme v Erfurtu. Potkáváme tam již napůl zmrzlého skřítka, naši kamarádku Magdalenu. Je zabalená od hlavy až k patě a ještě jednou od paty až k hlavě. Vypadá celkem vtipně a při jejím nadávání na ukrutnou zimu (-4 C) málokdo zadrží smích. Nutno dodat, že v místě, kde Magdalena bydlí, považují i teplotu okolo +10 C za psí počasí. Chvíli čekáme na zbytek party z Jeny, která doráží s mírným zpožděním. Okolo půl čtvrté jsme na místě konečně všichni, tedy až na Ekqu, která bydlí v Erfurtu. Má ze všech nejkratší cestu, ale přichází jako poslední. Čas běží a my nemůžeme otálet. My, divní cizinci, obsazujeme lavičky před nádražím a pouštíme se do díla. Po dobu deseti minut vydáváme lomoz, praskot, šustění a všelijaké jiné pazvuky spojené se stříháním a trháním. Konečně je vše hotovo, každý z nás na sebe připevňuje plakát s nápisem ve třech řečech. Küss mich, ich bin ein Austauschschüler! to stojí nejvýše. Kiss me, I a man exchange student! to je prostřední nápis. Polib Polibek, to není pouhý dotyk rtů - Je to symbol mě, jsem výměnný student! lze přečíst zcela dole. Dolní nápis napsal každý z nás ve své mateřské řeči. Skupinka šestadvaceti jedinců se spojuje do řetězu a v mžiku se celá naše lidská dvaapadesátiručka dává do pohybu. Náš směr? Erfurter Altmarkt! Už po cestě budí naše skupinka velkou pozornost, lidé si nás fotí a čas od času se opravdu najde někdo, kdo toho či onoho z nás políbí na tvář. Polib mě, jsem výměnný student! To hlavní ale přichází až po dalších 20 minutách. To se naše skupina prodírá jarním trhem a stoupá na schody vedoucí ke katedrále. Vystoupáme doprostřed a otáčíme se čelem k náměstí. Našeho útvaru si ihned všímá skupinka opilých Rusů, vybíhají po schodech a líbají všechny v řadě, což se třeba Masonovi (USA), Riovi (Japonsko) nebo Duongovi (Thajsko) moc nelíbí. Všichni jsme přesto několikrát políbeni a smějeme se. Úkol splněn! mohlo by se zdát. Jsme ale teprve na začátku. Cílem naší akce totiž ani tak není dostat co nejvíc polibků, jak by se někomu mohlo zdát. Cílem je přimět lidi ke komunikaci s námi, aby vůbec věděli, že my cizinci také existujeme a proč tu jsme, že jsme se vydali z domova do jiné, jejich, země, abychom ji poznali a naučili se její řeč. Partička Rusů sestupuje ze schodů (valí sudy dolů) a odchází. Brzy po nich přichází skupinka postarších dam. Jsou k nám milé a hned se s námi dávají do řeči. Těší nás jejich zájem a rádi odpovídáme na otázky.

12 Strana: 12 DOPISY Z NĚMECKA Student Revue Obcházejí jednoho po druhém, ptají se na zem původu a chválí naši němčinu. Ke každé zemi, o níž se vede řeč, přidávají svůj komentář. Já od nich slyším, jakou krásnou máme Prahu, jak dobré se u nás vaří pivo a jak moc jim chutnají české knedlíky. To se, musím přiznat, hezky poslouchá. Akce se rozběhla a my všichni máme radost, chodí k nám skupinka za skupinkou. Už příchozí lidi ani nepočítáme. Naše zviditelnění v tom nejlepším slova smyslu se nad očekávání daří. Dobré odpoledne mladý muži! promlouvá ke mně postarší pán a podává mi ruku. Na chvíli zůstávám stát jako opařený, na tohle jsem nebyl připravený. Dododo- dobrý den, odpovídám zpět a oplácím úsměv. Tak koukám, máte tu nějakou akci. Pověz nám co to vlastně je, přistupují ke mně dámy středního věku, pánova manželka a její sestřenice, jak se později dovídám. Najednou jsem v sedmém nebi. Nadechuji se a spouštím své povídání, všichni přítomní naslouchají a kladou doplňující otázky. Ztrácím pojem o čase, ale už se začíná stmívat. Nastává doba večeře a hlad začíná doléhat i na tři Čechy. Ptají se mě, kde by se teď dalo sehnat něco dobrého k jídlu. Vysvětlují, že už jsou v Erfurtu třetí týden a chtěli by něco jiného než řízek, vepřové koleno nebo pizzu. Nadešel můj čas a já vytahuji svůj trumf. Mám nápad, pojďte, prosím, za mnou! odpovídám na jejich dotaz a odlučuji se od skupinky kamarádů. Všechny tři hladové krky mě následují a já s nimi procházím těmi nejzapadlejšími uličkami Erfurtu. V jejich očích registruji pochyby, zda mnou vybraná restaurace bude ta pravá, ale jsem úplně klidný. Tak, a jsme tady! pojídáme cukroví a křeníme se jeden na druhého Ježkovy voči! To je výběr! okamžitě zvolává nadšený pán. Dámy mu dávají za pravdu a tleskají. Mám radost. Plán vyšel na sto procent. Mým trumfem totiž byla pivní hospůdka s českou obsluhou a točenou Plzní. Tak pojďte, mladý muži! Ochutnáme společně, jak Němci umí naše knedlíky! zve mne pán ke stolu. Omlouvám se, ale já ještě musím zpátky ke kamarádům a za dvě hodiny mi jede poslední vlak, zdvořile odmítám pozvání. To je škoda. Tak víte co? Tu máte a pozdravujte ostatní! Najednou mám v podpaždí vražené dvě tašky perníků a jiného cukroví nakoupeného po cestě. Bylo mi divné, proč kupují tolik sladkostí, ale toto mě nenapadlo. Ne, děkuji, to nemůžu přijmout, odpovídám a chci to vše vrátit. Jen to nechte! odpovídají všichni tři hbitě a pán loví cosi z batohu. Nakonec vytahuje tři čokoládové tatranky, strká je do tašky a dodává: Tohle jsi asi už dlouho neměl co? Rezignuji, nemá cenu vzdorovat. Děkuji jim za sebe i všechny své kamarády, loučím se s nimi a vracím se zpět ke katedrále. Jsem již v osmém nebi. Mám skvělou náladu a moji kamarádi také. Pojídáme cukroví a křeníme se jeden na druhého. Ten večer odjíždíme domů spokojeně a už se těšíme na další kemp, na kterém se znovu všichni potkáme. Tato akce byla jednoznačně jedním z mých nejlepších zážitků v dosavadním roce a jsem rád, že jsem se na ní mohl podílet. Všichni přítomní si to užili a zajisté na tento den budou vzpomínat jen v nejlepším. A prozradím vám i jedno tajemství. Těch perníků a ostatního cukroví jsem se sice ani nedotkl, ale dvě tatranky jsem si nechal sám pro sebe. Je to takový můj malý hřích, ale snad mi to nebudete mít za zlé, v tu chvíli totiž pro mě byla každá tatranka jako cihlička zlata. Pavel haužvic

13 Student Revue STUDENTSKÁ TVORBA Strana: 13 STUDENTSKÁ TVORBA Úvaha na téma (bez)moc Jaká je moc bezmocných? (Úvaha) přežít dnešek neznamenalo přežít zítřek Mají bezmocní vůbec nějakou moc? Ale ano, mají! Mají víru, odhodlání, pud sebezáchovy, sílu, která je žene vpřed. Kdyby se smířili se svým osudem, přestali by bojovat. Kde se vezme v člověku ta obrovská síla jít dál? Co je motivací k nadlidským výkonům? Je to chuť žít! Měli ji otroci, váleční zajatci i obyčejní lidé, kteří byli nuceni opustit své domovy a přežívat v koncentračních táborech nebo na bojištích. Měli hlad, trpěli zimou, nemocemi. Byli vyčerpaní, na pokraji svých sil. Tížila je současnost a hrozili se budoucnosti. Přežít dnešek neznamenalo přežít zítřek. Každodenní strach a stres jako by posilovaly jejich víru. Někteří vytrvali a byla-li jim štěstěna nakloněna, přežili. Jejich moc byla silnější než moc mocných. A co mocní? Ani oni nejsou neohrozitelní. Ije jich moc se může najednou stát bezmocí. Nic není navždy a z lovce se snadno může stát kořist. Bezmocná kořist prchající před predátorem. Kde je jejich síla a odhodlání? Kde jsou ty davy lidí, které je slepě následovaly? Jsou stejně bezmocní jako oni sami. Moc a štěstěna jsou vrtkavé. Nikdy nevíme, kam se pomyslná ručička vah nakloní, jestli k té nebo oné straně. tereza ajksnerová Ohlédnutí zpět Štědrovečerní večeře na útěku Vánoční zázrak (Předvánoční reportáž) Když jsem přišel do kuchyně, ležel kapr nevinně a neškodně na kuchyňské lince a mamka s vyděšeným výrazem, s očima na vrch hlavy a se sekáčkem v ruce stála na druhém konci kuchyně tedy asi dva metry od kapra (ano, skutečně nemáme moc velký byt). Ono se to hejbe, pravila místo pozdravu vyděšeným hlasem a výhružně zašermovala sekáčkem o velikosti mužské dlaně směrem k torzu mrtvého kapra. Podíval jsem se zvědavě na netečnou hmotu, která bývala kapr, a poté jsem obrátil nedůvěřivý zrak na jeho vyděšenou oběť. Mami Neubránil jsem se poťouchlému úsměvu a mírně káravému tónu. Von je ještě živej pronesla přesvědčeně a vzápětí rázně, ještě přesvědčivěji dodala: Já ho kuchat nebudu! Ne! Ani náhodou,

14 Strana: 14 STUDENTSKÁ TVORBA Student Revue kroutila přesvědčeně, ba zatvrzele hlavou. Vzal jsem do ruky nezúčastněně nůž, znalecky jej potěžkal jako profesionál před činem a znovu jsem nedůvěřivě pohlédl na kapra. K u b o! varovala mě mamka. Pozvedl jsem r e z i g n o v a n ě obočí, zabodl do mamky pohled a šťouchl nožem do kapra. Ááá! ozvalo se. Podíval jsem se překvapeně na kapra Ale ten nic. Jen tak si tam bez hlavy a bez vnitřností, rozkrojený ve dví nevinně ležel a hrál mrtvého kapra. Vítězoslavně jsem se obrátil na mamku, jež se se sekáčkem krčila v rohu, ale zároveň byla v důsledku mateřského pudu ochotna skočit mezi mne a torzo kapra a před tou nemrtvou stvůrou mne vlastním tělem ochránit. Viditelně si oddechla, že kapr nepodnikl protiúder, ale zároveň ji situace značně znervóznila. V očích se jí zračila jednoznačná otázka: Jsem blázen já, nebo je ten kapr mistr přetvářky? Tak ho hoď alespoň do vody, ať nám tady nelekne, a odešel jsem vítězoslavně do pokoje. Mamka zatím zaujala bojový postoj a ostřížím zrakem pozorovala svou oběť, ochotna kdykoli zasadit smrtící úder (otázkou v tu chvíli ale bylo, kdo čí byl vlastně oběť ). To už ale do dveří vcházel otec zdatný zaměstnanec státní správy, což mne donutilo zůstat v kuchyni i s neposlušným nebožtíkem. Příchod hlavy rodiny totiž věštil další napínavé dějství. Radku, von se ještě hejbe, pravila opět místo pozdravu mamka nešťastně. Na otcově líci jsem zahlédl totožný výraz, jaký jsem mamce věnoval před několika minutami já. Hmm, odvětil vážně otec, dumaje nad přijatou informací. Co s nim mam dělat? tázala se zděšeně jeho žena hypnotizujíc údajně nemrtvého bezhlavého kapra. Boj na život a na (další) smrt Otec zpracoval obě přijaté informace, vykouzlil p o b a v e n ý úsměv a naprosto ležérně pronesl typickou poučku státního orgánu represivní moci: Coby? Vyzveš ho, aby uposlechl výzvu, a pak použiješ donucovací prostředky Pod zpražujícím p o h l e d e m m a n ž e l k y však zvážněl a odhodlaně pronesl: Ukaž, prosim tě. V ruce se mu zalesklo ostří nože. Nadechl se. Mamka zaťala křečovitě pěsti a povzbudivě kývla. Otec si změřil objekt zájmu, jenž se bláhově odvážil odporovat jeho choti. Zakroutil nedůvěřivě a nejistě hlavou. Sevřel pevně rukojeť nože. Na spánku mu vyrašila krůpěj potu. Přehodil přes kapra utěrku, snad v domnění, že Jsem blázen já, nebo je ten kapr mistr přetvářky? kapra zmate. Chytl kapra V ten okamžik se stalo něco neuvěřitelného, přímo zázračného, ale zároveň děsivého až hrůzostrašného. Jen hudební doprovod z hororů chyběl, ale ten spolehlivě nahradilo mámino děsuplné vyjeknutí. Mrtvý kapr se pohnul. (Viditelně se nesmířil s osudem zlatého hřebu štědrovečerního menu.) Co, pohnul?! Vzpouzel se. Bránil se. Začala mela. Scéna jako z hororu. Všude stříkala krev, kapr sebou mrskal hlava nehlava a rodiče se jej snažili zpacifikovat tak vehementně, že chvílemi nebylo jasné, kdo komu se vlastně brání. Hrůzostrašný pohled. Otec střídal nástroje popravy tak rychle, že mu je mamka nestačila podávat, takže se občas stalo, že se otec ocitl beze zbraně a musel čelit holýma rukama té krvelačné nemrtvé rybí zombie v boji muž proti kaprovi, v zápase na život a na další smrt. (Jedině štěstí, že nejíme kočky s jejich devíti životy, nevím, jestli by otec přežil dalších sedm kol.) Takhle vyvázl jen s lehkým otřesem mozku, neboť se v zápalu boje praštil o skříňku nad kuchyňskou linkou, a s pohmožděnou rukou, to když mamka namísto kapra trefila paličkou taťku. Derby je u konce. Srdce humanisty zapláče, ale byla to úctyhodná podívaná. Vyrovnaný souboj titánů. Kapr sebou naposledy trhne ve smrtelné agónii, mamka omdlévá a otec zdvihá vítězoslavně kapří sekanou nad hlavu. V kuchyni to sice vypadá, jako po nájezdu krvelačných piraní nikoli českého kapra, ale dosáhli jsme svého více méně. Při štědrovečerní tabuli se bude podávat kapří pyré, já přesto raději zůstanu u kuřecího řízku mám jistotu, že skutečně naposledy pípne už v Tescu na pokladně. Jakub Černý

15 Student Revue STUDENTSKÁ TVORBA Strana: 15 Ohlédnutí za olympiádou v Soči Prudké svahy, rychlé nože a ruské ďévušky (Žijeme Soči) Jak mi řekla moje kamarádka v neděli 9. února večer, už mě to zase bere. Ano, začala olympiáda v ruském Soči a já se nehnu od televize. Nejraději bych se celá oblékla do národních barev a tu chundelatou beranici z olympijské kolekce jednoduše řečeno potřebuji. Od rána do večera poskakuji kolem televizní obrazovky, ale vždyť Kdo neskáče, není Čech! Jinak sport, lidově řečeno, nijak nežeru, vlastně mě zajímá vesměs jenom hokej, ale v době olympiády se ze mě p o k a ž d é stává fanoušek se vším všudy. Kdyby se mě v průběhu roku někdo zeptal, kdo je Jaroslav Soukup, nejspíš bych odvětila: Kdože???, ale teď sedím u televize jako na jehlách, držím palce snad i u nohou a téměř překřikuji komentátorovo JARDÓÓÓ, JEĎ!!!. Už to se mnou skutečně není zcela normální, před usnutím mi v hlavě zvoní jména sportovců i sportovišť, zavírám oči a stále tiše slyším Bosákův hlas: Adler aréna Krásnaja Poljana Ole Einar Bjordalen No, nemám se čemu divit, vždyť jsem měla oči přišpendlené na obrazovce celý den a málem jsem vyletěla z kůže, když se někdo pokusil televizi přepnout na jiný program. Okamžitě to tam vrať! Copak ty nevidíš, že bude akrobatické lyžování?? spustila jsem napůl podrážděně a napůl nechápavě. A co teprve strhující hokejové zápasy v ledovém paláci Bolšoj. Když se spojí hokej a olympiáda, nejsem daleko od ráje (ale občas také od hysterie). Líbí se mi už i ta všeobecně ruská atmosféra, která v Soči (kupodivu) panuje. Martjoška na trati pro snowboardisty mě snad překvapila jen zpočátku, ale teď? Vždyť je vlastně hezká Stejně jako klasicky rasíjskije ďévušky předávající medaile. Ostatně, ať tu medaili p o v ě s í Sáblíkové kolem krku klidně dědeček Mrazíček nebo ruský medvěd grizzly, jak je libo. Také mě začíná chytat pověrčivost, kterou se snažím jindy ignorovat. Sedím u televize a jsem spokojená, jenže najednou mě napadá: Když Česko získalo poslední medaili, seděla jsem přesně na tomhle místě, měla jsem tu samou mikinu, že bych si raději uvařila i ten samý čaj??? Šárka Pančochová padá! Proč? No, teď už je mi to jasné! Měla jsem přece jinou deku! Neboj se, Šárko, příště si vezmu tu správnou a možná k tomu přihodím i stejný účes a ponožky jen pro jistotu. Takže prostě a jednoduše ŽIJE- ME SOČI! Lenka Čížková Politická olympiáda Přípravy na svátek sportu se staly doslova darem z nebes, ač pro některé danajským. Zaplesali bojovníci za lidská práva a odstartovali první předskokanskou disciplínu hon na Putina. Lamentovali, jak je hrozné, že Rusko využívá olympijských her k sebepropagaci (nečekaně), neváhali při tom jednou větou vyzvat sportovce i politiky k bojkotu her a zároveň odsoudit tahání politiky do tak posvátného aktu, jako je tento zimní sportovní svátek. (Všimli jste si kontrastu?) Zatímco média s napětím a nadšením očekávají další tučný přírůstek do knihy Putinových průserů, obě strany se hřejí na výsluní mediální pozornosti a trousí mastné vábničky svým příznivcům i odpůrcům (reklama je reklama). Pojetí demokracie v Rusku skutečně neodpovídá schváleným standardům Evropské unie (viz antiminoritní zákony a represe vůči opozici), ale nevzpomínám si na podobnou mediální masáž v souvislosti s LOH v čínském Pekingu v roce Skutečným vítězem této nevyhlášené disciplíny o největšího borce ZOH je pak americká výprava elegantně složená z bojovníků za lidská práva a bývalých sportovců otevřeně proklamujících svou homosexuální orientaci. Ač nejeli lobbovat za politiku Západu, složení je dosti demonstrativní a výběr to asi nebyl náhodný Jakub Černý

16 Strana: 16 STUDENTSKÁ TVORBA Student Revue Pivní koutek České odrůdy chmele (Žatecký poloraný červenák) Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Hlavní pěstovanou odrůdou je ŽATECKÝ POLORANÝ ČER- VEŇÁK, který patří do skupiny jemných aromatických chmelů. Chmel v České republice se pěstuje ve třech oblastech, a to v oblasti Žatecké, Úštěcké a Tršické. Mimořádné klimatické a půdní podmínky přispívají k výjimečnému aromatickému charakteru českých chmelů. Žatecký chmel je stále světově nejuznávanějším aromatickým chmelem. V polovině devadesátých let začali čeští pěstitelé pěstovat i jiné odrůdy chmele. V roce 1995 byly do Listiny povolených odrůd ČR zařazeny odrůdy BOR a SLÁDEK, v roce 1996 to pak byla odrůda PREMIANT, v roce 2001 AGNUS, v roce 2004 odrůda HARMONIE a v roce 2007 odrůda RUBÍN. Tyto odrůdy splňují podmínku vyššího obsahu alfa-hořkých látek a vyššího výnosu, přičemž v ostatních znacích se kvalitativně blíží klasickému žateckému chmelu. Nové odrůdy se zdají být především vhodné pro tzv. druhé chmelení a v případě odrůdy AGNUS i pro první chmelení. Žatecký poloraný červenák se hodí zejména na závěrečné chmelení, kdy pivu dodá příjemnou hořkost a nám dobře známý říz. ŽATECKÝ POLORANÝ ČER- VENÁK (ŽPČ) Je původní česká odrůda, která se u nás pěstuje na téměř 3800 hektarech. Jedná se o jemně aromatizovanou odrůdu, která je svými vlastnostmi bez nadsázky unikátní. Představit si bez něj české pivo by bylo zhola nemožné. A bezesporu ani piva jiná. Část sklizně chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák jde totiž díky své kvalitě na export. Oproti jiným odrůdám obsahuje poměrně málo tzv. α -hořkých kyselin, zdroje uvádí hodnoty pouze okolo okolo 3-5%. Odrůda Žatecký poloraný červeňák je rovněž známá pro svůj vyvážený poměr α- a β-hořkých kysel. Tato odrůda tak dodává pivu jemnou chmelovou chuť i aroma, ovšem její vyšší cena nutí sládky hledat levnější alternativy. Ale jak se říká na kvalitě se nemá šetřit! jiří dreksler Co je to dospělost? Kdo drží ovladač? (Úvaha) Blížím se na práh zákonné dospělosti, a abych na to náhodou nezapomněl, neustále kolem sebe slyším, že už je mi skoro osmnáct, že bych se podle toho mohl chovat a že jsem ještě mladej, že bych se podle toho mohl chovat Tak si tak říkám, co to je ta dospělost? Dospělost je de iure stav nechtěně nabytý a trvalý, avšak de facto jde o stav vůlí přijatý a proměnný. Vysvětlím V každém z nás jsou od narození zakotveny dvě protichůdné síly: dítě a dospělý (takový jin a jang, chcete-li). Nejdříve sebe-

17 Student Revue STUDENTSKÁ TVORBA Strana: 17 vědomě drží ovladač našeho chování a myšlení dítě, kdežto dospělý se krčí v koutku naší duše a neodvažuje se ani pohnout. Ale stárneme a s námi stárne i to dítě uvnitř. Zestárlo do puberty, z níž už ale nevyroste, kdežto dospělec nabývá sil a čím dál častěji svírá ovladač on. Až jednou kdo se to krčí v koutku? Naše vnitřní dítě. A dospělec se rozvaluje na pohovce s ovladačem v ruce. Nemyslete si však, že na stolku vedle pohovky ve vaší duši tiká nařízený budík a ten v osmnácti zazvoní, dítě předá ovladač a tím to hasne, kdepak, ti dva nezbedové se o ovladač přetahují celý život. Vy si ale uvědomte, že pan domácí jste u sebe v duši vy a v tomhle v tomhle žabomyším sporu jste rozhodcem s právem veta žabomyším sporu jste rozhodcem s právem veta, s právem posledního slova. Jste jím proto, že na rozdíl od nich máte ve vínku života rozum (nebo byste jej mít měli) a každá životní chvíle vyžaduje, aby u ovladače seděl někdo jiný, ale zároveň aby si ti dva vzájemně naslouchali, ne se v opojení mocí ignorovali a vaše duše jednou byla studenou klášterní celou a podruhé podřadným nevěstincem. Je skutečné umění nalézt rovnováhu mezi dospělým a dítětem, zvláště když každé období života vyžaduje jiný poměr sil a každá životní situace se i mírnou nuancí sil liší. Osobně znám děti ovládané dospělým, ale více je dospělých, kteří s radostí svěří ovladač dítěti a nechají ho bez dozoru. Dospělost začíná, když my jsme tím, kdo má u ovladače poslední slovo. Jakub Černý Pohled fanouška na předávání cen české a slovenské filmové kritiky Český lev zamňoukal už po jedenadvacáté (Předávání cen Český lev) V sobotu 22. února se konalo předávání cen české a slovenské filmové kritiky. Jako velký filmový fanoušek jsem se na tuto událost velmi těšila a musím říci, že v letošním roce byl počet povedených filmů opravdu značný. Když jsem asi před čtrnácti dny začala vídat v televizi upoutávky a dozvěděla se, že tento přímý přenos z pražského Rudolfina bude moderovat Marek Eben, začala jsem se opravdu těšit. Navíc když mezi nominovanými byla moje snad nejoblíbenější herečka Anna Geislerová za film Líbánky, mimochodem dle mého názoru jeden z jejích nejlepších, a komentáře k nominacím četl Jiří Dvořák, věděla jsem, jak strávím sobotní večer. Celý večer se nesl v duchu noblesy, večerních šatů a celkem dobré úrovně. Eben byl jako vždy velmi vtipný, několikrát docela dobře zaglosoval. Předávání začalo vystoupením České filharmonie pod taktovkou Jiřího Bělohlávka, pánové a dámy naší nejlepší české klasické hudby předvedli repertoár nejznámějších českých filmových melodií. Zazněly melodie z filmů jako Kdyby tisíc klarinetů, Noc na Karlštejně, píseň z filmu Dívka na koštěti, anebo perly z českých písní, jako Jen pro ten dnešní den, jen Oldřich Nový chyběl. Marek Eben se ale také zmínil o jakémsi postřehu, který vnímá jen u českých diváků. Velmi často se u nás stává, že jeden herec se v jednom krátkém časovém údobí objeví několikrát, až by divákovi začal lehce lézt krkem. A opravdu se možná, že zrovna žijeme v období, kdy je přegeislerováno, přetrojanováno, nebo přerodenováno. Bohužel ale máme opravdu málo dobrých herců a mně osobně tyhle mánie rozhodně nevadí, spíš naopak, vždy když vidím konkrétně tato jména, na film se začínám těšit. Designéři letos změnili vzhled ceny. Místo broušeného a prý velmi těžkého lva, budou umělci od letošního roku dostávat malé lvíče v jednolitém skleněném kuželu. Pak pro

18 Strana: 18 STUDENTSKÁ TVORBA Student Revue mnohé nastává čas ze soukromé zoologické zahrady začít díky varu ceny, připomínající pomůcky v autoškole, pracovat na domácím dopravním hřišti. Každopádně si myslím, že takový broušený vzpínající se lev je stejně nepřekonatelný. Nejlepším filmem loňského ročníku a filmem s nejvíce cenami se podle očekávání stalo drama mapující situaci v Čechách po upálení Jana Palacha, Hořící keř. Ceny za hlavní nejlepší herecké výkony obdržely Petra Špalková za film Jako nikdy a Jiří Lábus za tragikomedii Klauni. Doufám, že letošní rok bude alespoň, co se kinematografie týče, tak plodný jako ten loňský. Máme za sebou i předávání cen Thálie, tak se můžeme těšit příští rok kristýna junová Fe n o m é n Fejetonek k otázce tetování Tetovaní bejci (Dobytčí tetovaná alegorie) Tatí, tatí! To musíš vidět! Tatí! To je hustý! Tatí Co se děje, mladej? Aby tak spadl kravín (Bučí tu na celé kolo a já nemám klid ani u jídla. Jsem zvědav, co je to tentokrát.) Hugo má kérku. Tatí, tatí, já bych jí chtěl taky. Tatí Co má? (Proboha, já už se v té jejich mladistvé hatmatilce nevyznám. Kde zase tohle slyšel? Jestli je to opět nějaká sprostota, tak dostane.) Tetování přece. Z nadšeného přechází do znuděně znaleckého, povýšeného tónu: Tati, ty jsi úplně mimo (Ten tón by si mohl odpustit, takhle se mnou Počkat! Tetování. Ne, ne, ne.) Ne! (No, už je to tady. Tohohle okamžiku jsem se bál. Myslel jsem, že už má rozum, vedeme ho s Blaženou ke slušnosti a snažíme se mu dát nějaké základní návyky, vštípit mu nějaký řád a on nakonec stejně přijde s takovouhle pošetilostí. Kdyby tak věděl ) Ale všichni už ji mají, jenom já Už jsem řekl! (Kdyby tak věděl, co vím já, ale on je ještě malé tele, kdežto já starý vůl, já už mám něco za sebou. A říkám vám, kdo tady dostane kérku, ten to má spočítané. Chudák Hugo Ach ta mladická nerozvážnost, kam ty mladé dovede. Nedovolím, aby si Skrz kopyta se na něj budou dívat zkazil život i můj jediný syn. To teda ne! Zažil jsem už požehnaně podobných nešťastníků, ale co má farma problémy jsou to sice jenom fámy, co se šíří po pastvě, ale dobytek se umí rozhlížet, jídla není tolik a nálada je pod farmářovic psa, inu každý má strach co má farma problémy, tak potetovaných přibývá každý chce někam patřit, zvláště pak v těchto těžkých dobách. Dřív to byla ostuda, mít kérku, ale dnes se každý ohání, aby náhodou nebyl méně kůl než jeho kámoš. Kam ta doba spěje?) Ale tatí (Ne, ne, já nepovolím. Jsem měkota, ale tohle ne.) Myslím, že mamince by se to vůbec nelíbilo. (Bláža by z toho měla infarkt, kdyby se kluk nechal tetovat. O kluka se strachuje, jak je den dlouhý, a teď tohle. Už jí slyším, jak bulí: Teď už se v kravíně kluk nemůže ani ukázat, kopytem si na něj budou ukazovat. A na nás

19 Student Revue STUDENTSKÁ TVORBA Strana: 19 taky, táto. Slušnou pastvu nesežene. Na tetované se všichni dívají skrz kopyta, aby se taky nedívali, nemají ti výrostci dobrou pověst pást se můžou leda vzadu u ohrady. A co teprve až bude starší? Jestli se toho stáří vůbec do-ži-jéé Vzlykot by přešel do plynulého, naříkavého pláče. Mám ten obraz přímo před očima, znám svou Blážu jeho matku moc dobře, je na mladého hrozně háklivá, ale má ho ráda.) Tati, když, zkouší to napůl uraženým a napůl ublíženeckým tónem. Kolem prochází naparujícího se Hugo dávající okatě na odiv, jak je výjimečný (stejně jako už většina našeho stáda). Prostě ne a basta! Uraženě odchází. Hlavně aby neudělal nějakou kravinu, až by si každý chce někam patřit to uvědomil, mohlo by být pozdě. Znal jsem pár starých, potetovaných volů, kteří měli možnost tady zestárnout dřív, než je farmář poslal pryč (nikdy potom už jsem nikoho z nich neviděl). Ve stáří si uvědomili, že kérka není výhra, ale jednosměrná jízdenka kamsi odkud není návratu. Ti odvážnější si ji nechali odstranit (zajdete k Hubertovi a ten vám tu kérku za značnou úplatu s trochou štěstí odstraní, ale i s pořádnou flákotou masa Prý to bolí víc než samotné tetování). Brr, běhá mi z toho mráz po zádech. Na půli cesty pryč otočí v poslední naději hlavu: Ale, vzlyká. Ne, mladej. Mazej si hrát a už o tom nechci víckrát slyšet! (Doufám, že dostane rozum. Jednou jsem mu to chtěl dokonce vysvětlit, ale to jsem byl úplně zaostalej, tak už to ani nezkouším. On časem pochopí Třeba.) Jakub Černý Můj kouzelný svět Čas snění (zamyšlení) Stop!! Mé myšlenky mi utíkají všemi směry, má soustředěnost je v koncích, nápady se mi honí hlavou jeden za druhým, ale ani jednomu nesmí být dán průchod, protože jsou úplně mimo téma, kterým proplouváme. Když už nevím, jak dál, mé myšlenky se zastaví na břehu řeky. Na břehu krásné průzračné hladiny, jak letní obloha bez mráčků, v které plavou neobyčejné exempláře ryb jeden zajímavější než druhý. V řece se objevují barvy, které by si málokdo dovedl vůbec představit. Za říčkou se rozprostírá tmavý les plný tajemství. A jediný, kdo tímto lesem proplouvá, je studený letní vánek a hraje na koruny stromů tak krásně, až se to nedá přeslechnout. Na opačném břehu se rozprostírá planina s čerstvě posečenou trávou, sním o místě, které nemá žádnou chybičku jejíž vůně je cítit na míle daleko. Mezi polehlou žlutozelenou pastvinou prokukují droboučké luční kvítky a čekají na osvěžující déšť, aby mohly povyrůst a pozdravit životodárnou hvězdu. Tráva je i přes úmorné teplo hebká na dotek, jak pírko bílé holubice. Nad celým tímto rájem se protahuje letní horké Slunce, už z dálky je tato žhavá koule k nepřehlédnutí. Je velmi skromné. I přes tu obrovskou moc, možná větší ani neexistuje, si Slunce jen tak sedí na obloze a jediné, co celý den dělá, že zahřívá vše, na co se jen podívá. Jeho společníci, bílé mráčky, se kolem něj prohánějí, jako by chtěly jeden druhému něco sdělit. Do této krásy každou chvíli přiletí hejno pestrobarevných, okouzlujících motýlů, kteří jsou velcí jako moje dlaň. Je jich tam několik. Je to až neuvěřitelné. Stačí, když natáhnu svou dlaň, a trpělivě čekám. Za okamžik přiletí nějaký ten uličník, který se nebojí, a bez sebemenších obav si mi sedne na ruku. Kdykoliv mám dlouhou chvíli nebo je mi smutno, sním o tomto místě, které nemá žádnou chybičku. Představuji si, jak ležím na paloučku mezi vykukujícími bambulkami lučních kvítků, hledím na oblohu plnou roztomilých mráčků a čas od času mě přiletí pozdravit nějaký ten motýlek. A jediné, co slyším, je hukot řeky a lesů, jak kdyby mezi sebou vedly všední rozhovor. Na tomto místě bývám většinou sama, nebo s tím, s kým bych si opravdu přála

20 Strana: 20 STUDENTSKÁ TVORBA Student Revue být a po kom se mi stýská. Každý má nějaké takové to místo, kam si může zajít popřemýšlet anebo se prachobyčejně zasnít. Záleží na každém, jestli se o tento zážitek s druhými podělí. A co se týče mě? Více už vám neprozradím, je toho mnoho, ale můj kouzelný svět vám zůstane neodhalený, neppatří nikomu jinému než mně a mým myšlenkám michaela karlovská Další moloch z dílny MŠMT Nemáme čas, pojďme si raději zacvičit (Aneb Třetí hodina tělocviku) Naše mládež patří k nejplnoštíhlejším na světě, podle některých jsme v této kategorii dokonce na stříbrné pozici. Na téma obezity, zvláště té dětské, bylo napsáno již mnoho učenějších článků, avšak já bych se chtěl zmínit o zajímavém nápadu, který se týká bezprostředně nás, obětí českého vzdělávacího systému. Objevila se myšlenka zavést už od prvního stupně základních škol povinnou třetí hodinu tělesné výchovy, abychom naučili naši mládež sportu, vedli ji k zdravějšímu životnímu stylu, vnukli jí lásku k pohybu a na hony ji vzdálili od hazardu, cigaret, alkoholu a jiných drog. Pomoci nám mají odborní pracovníci z blízkých sportovních klubů či zkušení placení trenéři. Myšlenka krásná, ale můžu-li připojit svůj názor studenta s dvanáctiletou praxí, pak jsme vyrazili bojovat s větrnými mlýny a ke všemu jsme se vydali opačným směrem. České školství je v troskách. Výsledky našich studentů se v mezinárodních srovnáních propadly do temných hlubin. Inu, všechno zavánějící starým režimem bylo fuj, hurá, budeme svobodomyslní a svobodní a Od té doby se skrze novátorské reformní pokusy propadáme do stále většího marasmu. Proslulá česká věda skomírá, neboť raději draze demontujeme fungující věci a já se bojím, kdy přijde na řadu i reforma vědy. Kultura na tom není o nic lépe, peníze do školství podřadného to resortu netečou a my se divíme, že ekonomika nic moc, když vymýšlíme předražené přetechnizované molochy místo toho, abychom podpořili vlastní budoucnost v podobě (té další obézní a nevychované) generace. Den co den a hodinu co hodinu slyším ze své školní lavice hlas od katedry: Nemáme čas, máme toho moc, bohužel se tématu nemohu více věnovat Není čas vykládat dějiny, matematiku, fyziku, o výuce jazyků nemluvě, zato se budeme častěji honit za míčem i když vlastně: Kéž by! Ten, kdo dnes nechce cvičit, stejně necvičí (skulinku si najde), kdo má zájem sportovat sportuje mimo školu. Ozývají se hlasy, že školní tělocviky spíše odrazují od sportu No, skutečně záleží na učiteli, nelze totiž dogmaticky spartakiádně cvičit prostná, pro zpestření výuky si na čas zaběhnout patnáctikilo, rozdat pětky za špatný dvojtakt při basketu a poté očekávat nadšené davy mladých ve sportovních areálech. Dejte svěřencům prostor pro pohyb, ale nenuťte je do sportů. Při tělocviku je důležitější pohyb než splnění norem. Ne každý není čas vykládat fyziku, dějiny... Zato se budeme častěji honit za míčem má vlohy pro stojku nebo pro fotbal a příkazem z nich nadšence neuděláte (chvála /našim/ chápajícím vyučujícím). Ačkoli je tělesná výchova určitě podstatnou součástí osnov, nelíbí se mi nápad její časovou dotaci povinně rozšířit (na školní tabuli

21 Student Revue STUDENTSKÁ TVORBA Strana: 21 přímo svítí palčivější problémy). Působí to na mě dojmem, že obezita je aktuální módní problém, tak se bude dělat, že se řeší, hlavně ať to vypadá efektně. Vždyť úroveň našich studentů se také pomalu ale jistě zvedá, můžeme se tedy v klidu a pokoji uložit na vavříny k hlubokému spánku, dopad na dno nás nakonec (snad) probudí. Chlácholit se myšlenkou, že školství nemá na danajský dar v podobě další hodiny tělocviku pod vedením zkušeného profesionálního trenéra potřebné finance, je sice možné, ale netěšme se předčasně, penězovod se převede odněkud, co funguje, a proto se o to není třeba momentálně starat (Autora teze nezmiňuji záměrně /kdo chce, nalezne sám/, neboť jsem se o ní dozvěděl v novinách zprostředkovaně a čeští novináři mají obrovský dar měnit komára v hejno velbloudů, nicméně se jedná o myšlenku hodnou zamyšlení, ať už je pravdivá nebo ne ) Jakub Černý Stahovat z internetu? Knížky a danajské dary (Zpověď vášnivé čtenářky) Jsou témata, o kterých se mluví. Témata, o kterých lidi mluvit baví, témata, která se nedají neodiskutovat a témata, která jsou přímo tabu. Stahování čtenářských deníků není ani jedním z výše uvedených extrémů, ale rozhodně je to téma, o kterém se mezi maturanty, učiteli a jimi blízkými mluví. A mluvit bude. Stahování z internetu jednoduše souvisí s technickým pokrokem a rozhodně by se nemělo brát jako něco, co je úplně negativní a úplně špatně. Před týdnem mi jedna kamarádka nabídla, že mi pošle svůj vypracovaný deník. Ani za tuhle službičku nic nechtěla, pravděpodobně mi jen chtěla udělat radost. Já osobně to ale beru tak, že mi chce darovat tak trochu danajský dar. Uvědomila jsem si totiž, že jsem tak ortodoxní čtenář, že stáhnout si deník z internetu beru jako ono tabu. Po té nabídce jsem se zamyslela. Napadlo mě vůbec někdy něco takového udělat? Odpověď zní, ne. Nikdy by mě nenapadlo stahovat deníky z internetu, neudělala bych to dokonce ani teď, když si rozeberu pozitiva a negativa. Jistě, je to rychlé. Uložení textového dokumentu, se kterým se zaobíral někdo jiný, trvá tak čtyři až pět vteřin. Přečtení knihy, a nedej bože aby byla moc obsáhlá, a napsání rozboru trvá mnohem déle. A přiznejme si, málo koho napadne si zkontrolovat takové,,maličkosti jako objektivitu, anebo gramatické chyby. Bohužel mě nenapadá už ani jediný klad co se internetových Napadlo mě vůbec někdy něco takového udělat? Odpověď zní: ne. deníků týká. Za to čtení, to je jiná lahůdka. S internetem ztrácíte možnost knihu otevřít, otáček stránky, vrátit se o pár kapitol zpět. Hlavně, a to je poměrně důležitá věc, čtenář neví,,,co tím chtěl básník říci. Z vytažených informací, pokud tam tedy tento bod není zmíněn, člověk těžko pochopí, na co autor dílem reagoval. Neví, jak by ji on sám, tedy kdyby náhodou knihu četl, příběh pochopil. A z vlastní několikrát prověřené zkušenosti vím, že některé knihy jsou přímo psány tak, aby si je každý upravil k obrazu svému, a aby trochu potrápil svou fantazii. A když se na tuto problematiku podívám jako studentka, bude se mi lépe učit něco, z čeho znám jen půl pravdy? Nebo se raději budu obtěžovat, zajdu do knihovny a na knížku si prostě čas udělám? Pochopím příběh po svém, a i když se mnou někdo nebude souhlasit, vím, že názor mnou vytvořený je můj a že mi ho nikdo nevyvrátí. Takže za mě rozhodně a jednoznačně číst. A nebát se si udělat čas, protože se vím, že se mi to vrátí. A danajský dar to nebude. P.S.: Čtu tři knihy najednou a termín vrácení se kvapem blíží. Ale mně to nevadí, já totiž udělám všechno pro to, abych ty knížky přečíst stihla kristýna junová

22 Strana: 22 FEJETON Student Revue fejeton Knižní drama? Přepis obyčejného pátečního večera a ještě obyčejnější soboty. Kdo nosí trenýrky (Aneb Krky našich rodin) I Má bejt teplo, tak si vezmu ty světlý pláťáky, tohle bílý tričko s dlouhym a módě vůbec nerozumím pak tu modrou kostkovanou košili, mumlám si před otevřenou šatní skříní, zatímco bratr se potutelně usmívá a drze brblá cosi o tom, že si vždycky přál sestřičku, narážeje na mé módní dilema. Kdyže jedeš? ozve se z kuchyně otcův hlas. Zítra v deset, odpovídám nevrle, neboť tu otázku slyším už počtvrté za dnešní páteční večer, ale dále mu nevěnuji pozornost, protože klaply dveře a domů se z práce vrací mamka. Čau mami. Ahoj, vy tady máte ale smrad. Větrali jste? Čau, táto, zapnul jsi pračku? (taťka líbá mamku na tvář) Jak bylo? Kam jedeš? Do Prahy, říkal jsem ti to už několikrát. Jo, za tou tvojí Co si bereš na sebe? Kdy jedeš? Jak jedeš? Jak se tam dostaneš? Co budete dělat? Kdy se vrátíš? Co budeš jíst? Jak jede ona? Blablabla Telefon Babička. Zaplaťpánbůh! Zkouším si na zítra vybraný outfit. Mamka pokládá telefon a volá mne do obýváku. To jedeš zítra takhle? No Ta bleděmodrá kostkovaná košile se k těm pláťákům moc nehodí A tričko s potiskem? Co si bereš za boty? Ty námořnický Ty vyniknou spíš k džínům, že jo, táto? Koukej Jojo taťka leží rozvalený na posteli, paží překryté oči a podřimuje. Sundej ty kalhoty Bože! Co to máš za trenýrky? Mami, já se v Praze nebudu svlíkat. Zkus si ty džíny. A k tomu A možná Nebo Tohle ne Co tohle Převlékám se a znovu se jdu ukázat. Bratrovy drzé poznámky opomíjím. No, vidíš, to vypadá dobře. Máš vkus, synu. Ale ty užší džíny by daly vyniknout botám, protože (Odborné vysvětlení si nepamatuju, což bude možná tím, že jsem s pohledem obráceným v sloup neposlouchal.) Mami! přerušuji ji po několika minutách v půlce vysvětlování. Fajn. Stejně si to uděláš po svém Co já se budu vnucovat! Vem si, co chceš (několikasekundová pauza) Co si bereš za bundu? Tu modrou kostkovanou? To bych si taky nevzal, vytušil otec. Zvedá se, prochází kolem mě do koupelny a pln pochopení mě plácá po rameni. Ach jo Jdu si lehnout. Dobrou noc.

23 Student Revue FEJETON Strana: 23 Nechceš ještě čaj, jdu si dělat? ptá se mě na odchodu mamka. Tak jo. Ten na nachlazení, přijímám s povděkem mám trošku rýmu, tak se vykurýruju. Dobře. Udělej mi ten šípkovej do toho mýho velkýho, a až to zaleješ, tak mi ho sem, prosím tě, přines. A ráno přijde babička, tak budeme brzo vstávat. Znáš je. Usměju se (že mě to nepřekvapuje). Zalévám čaj, otvírám netbook a datluju první část svého fejetonu. II Ahoj, babi; čau, dědo. Ááá, nazdárek, děti moje jedna pusa, druhá pusa, objetí a odchod do kuchyně Tady jsem vám něco přinesla, vyndává sladkost a mandarinku. Dědo, šup Děda se chápe šrajtofle a každému nám podává lesklou kovovou padesátikorunu. Naoko se zdráháme přijmout, mamka se kaboní aby se neřeklo. Dáte si kafe, čaj? Dědo, grog, co? Nebo radši pivko? mamka se chopila role hospodyně. Turka, děvenko, babička odchází za otcova doprovodu do obýváku. Děda se nadechuje. A děda taky doplňuje babička. Děda vydechl a následuje babičku. Taťka se vrací a plní konvici vodou. Mamka udržuje v chodu konverzaci vedle v obýváku. Chtěl děda cukr? táže se mě taťka nalévaje vodu do hrnečků. Odbíhám do vedlejšího pokoje. Dědo? Cukr? Jeden, praví babička. Beru hrnečky a odnáším je do obýváku. Jéj, tys mi to udělal do toho malýho? Ne, to nevadí, já si to vyměním s dědou, děda ho stejně radši pije z menšího a mě tenhle dědovej vyhovuje. Děkuju Děda přikyvuje. Odcházím do chodby. Obouvám se. Tak já jdu, volám mezi dveřmi. Počkej, co máš za bundu? Mamka. Počkej, sundám ti tu béžovou. Tahle kostkovaná se ti nelíbí, jsme říkali, ne? Převlékám se, přezouvám se, beru si jinou tašku Mami, tamto bylo lepší rezignovaným tónem. No, asi jo Vem si tu kostkovanou. Jóóó, malé vítězství! Tak ahoj. Máš půl hodiny. Už vidím, jak ti to zase ujede. Ty než se vyprdelíš Budeš muset vstávat dřív nebo dělat rychlejc Tak čau. III Ahoj. (polibek) Chyběla jsi mi Ahoj. (polibek) Ty mně taky Jak pojedeme? Metrem Ty víš kam? ptá se zvídavě. No, na Vltavskou, pak na Štrosmajerák, ona mezitím odchází studovat mapu. Vystoupíme na Vltavský S úsměvem nevím, zda mám přikyvovat, nebo rezignovaně kroutit hlavou Před Výstavištěm: Chceš na Matějskou? Já nevím kroutí se. Kolik chtěj za vstup? Asi dvacet pět korun Tak jdem, ne?! Hmmm Nebo nejdřív na tu výstavu hlavolamů? Ne, pojď na tu Matějskou. Vystřelíš mi růži Procházíme vším tím blázincem. Hele střelnice. Nakračuji jejím směrem Až později U další střelnice ukazuji svou rozhodnost a odhodlaně žádám o pět výstřelů. Dvě růže, ale pozor! Každá na dvou špejlích. Děkuju, culí se. Ale dvě se dávají na pohřeb, culí se ještě víc. Chápu. Dalších pět výstřelů. Tři zásahy. Má drahá polovička už vypadá spokojeně, dokonce jsem prý zvolil ladící barvy. Dmu se pýchou. Hele! Výstava exotických rostlin a zvířat! Jsem nadšením bez sebe. Co si humanista může víc přát než kytky a havěť zavřenou v terárku? Ty se ale bojíš hadů, co? Nezajdeme se tam podívat? Nechápu sérii otázek všude, mí oblíbení, hadi a jiná havěť ale kývu Zato chápu, že hlavolamy se odsunují naneurčito. Oddychl jsem si, nic mě neuštklo, zachoval jsem si tvář a tvářil jsem se statečně. Chceš na nějakou atrakci, nebo už půjdeme na Hrad? Cestou přes Stromovku se ládujeme vatou. Je hezky, teplo, nebe bez mráčků výstava tulipánů v Královské zahradě začíná lákat i mě. Mohli jsme se na něčem zatočit, mumlá zklamaně. Stačilo říct, zlato Hmmm, ani ne Jé, hele, ty mě taky utlačuješ, šťouchá do mě, směje se a plazí na mě jazyk, přičemž ukazuje na plakát lákající na divadelní hru Utlačované ženy Aneb Patriarchát mužů. Usmívám se. Uvažuji o rozepsaném fejetonu na téma dnešních utlačovaných žen a užívám si každého okamžiku, přičemž je mi úplně šumák, jestli se díváme na kytky, na hady nebo na Prahu. Automaticky a instinktivně ze mě vypadne univerzální a asi jediná správná odpověď: Miluju tě, zlato (polibek) A je to pravda. P. S.: Na ty kytky jsme nakonec stejně nešli, byla tam moc dlouhá fronta Ach ty utlačované ženy Jakub Černý

24 Strana: 24 NAŠE TÉMA Student Revue otázka víry Následující esej si předsevzala jediný cíl, přimět čtenáře k zamyšlení K zamyšlení nad tradičními, běžně přijímanými fakty a skutečnostmi. Ač by se tak mohlo zdát, není (pouze) obžalobou striktně konkrétní, ale je nutno ji chápat v širších souvislostech, aby se neminula účinkem. Obžaloba církve? - Obžaloba člověka! In nomine Christi (Ve jménu Krista) Kdybych měl do této věty zhustit veškerý svůj hněv skrze sarkasmus, byl by natolik kousavý, že by prožral papír i lavici skrznaskrz Actus fidei (svědectví víry) Nejdříve však uveďme věci na pravou míru a ujasněme si pojmy. Byl bych velmi nerad, kdyby byly následující řádky interpretovány jako útok proti víře. Sám jsem člověk hluboce věřící a zároveň hrdý heretik. Zkoušel jsem být ateistou, což mne paradoxně dovedlo k víře. Ano, já věřím! Věřím ve zdravý Bůh rozhodně není všemocné a už vůbec ne milosrdné! Jsem zapřisáhlý ateista, až se bojím, že mne pánbůh potrestá. (Jára Cimrman) moc. Toliko moje víra a nikomu ji nenutím Inquisitio (Inkvizice zjišťování) OSN má dozajista také své pedofily, nechť si zamete před vlastním prahem rozum. Zároveň však věřím v cosi (chcete-li) vyššího říkejme tomu třeba Bůh co se stále vymyká našemu chápání a poznání, avšak ono Věřím v člověka, přátelé. Věřím, že víra je nevynutitelná a nenaříditelná. Věřím, že víra je svobodně zvolený a unikátní stav mysli. Víru nelze zaměňovat s morálním učením. Víra je naděje, nikoli zákon. Jediné dogma víry zní tolerance. O zbytek se postará světská Jako malý jsem měl velmi nízký tlak. Jezdíval jsem po doktorech, kteří ne a ne přijít na to, čím to je. Až posledních pár let se hladinka rtuti v tlakoměru ustálila na uspokojivých hodnotách, začal jsem totiž se samoléčbou pravidelně čtu noviny. Postupně jsem byl (přirozeně) nucen navyšovat dávky, abych dosáhl požadovaného účinku. Vzhledem k tomu, že čtení novin mi zabíralo čím dál více času, rozhodl jsem se zefektivnit léčbu pečlivým výběrem článků, u nichž jsem předpokládal nejvyšší účinek. Avšak před nedávnem jsem do sebe

25 Student Revue NAŠE TÉMA Strana: 25 Církev - nejúspěšnější marketingová společnost? vpravil skutečně koňskou dávku koncentrovanou v jediné větě musel jsem okamžitě vyzkoušet další medikamenty od jiných výrobců, všechny s podobným účinkem rauš (či náběh na infarkt myokardu?). Corpus delicti (předmět doličný) Ale dost bylo srandy, protože nad slovy polského arcibiskupa Tadeusze Pieroneka tuhne úsměv na rtech. Slyš, bídná lůzo, slova božího posla: Vatikán má k řešení mnohem závažnější problémy, než je pedofilie. Stará se o to, aby lidé žili ve shodě s božími přikázáními, což je podstatně důležitější než potlačit pedofilii, která byla, je a bude. Mimo to stihl arcibiskup mravně pokárat zástupce OSN, kteří nemají strkat nos do věcí, do kterých jim nic není. OSN má také (dozajista) své pedofily a nechť si tedy zamete před svým vlastním prahem A vůbec, my jsme morální autorita a můžeme si dělat, co chceme, nehledě na to, že vinny jsou samotné děti, které kněze k takovýmto krokům často provokují, doplnil pro změnu arcibiskup Józef Michalik. V í c e než pol o v i n a P o l á k ů považuje za největší problém polské katolické církve právě pedofilii. Doplním-li, že církev odmítá komisi OSN vydat materiály potřebné k usvědčení pedofilů ve svých řadách a že podezřelí dále vykonávají pastorační službu, mluví stav věci, myslím, za vše. Advocatus diaboli (ďáblův advokát) Udivují mne (či spíše děsí) slova, která čtu na mnohých webech a která staví církev do role oběti. (Povětšinou se jedná o weby křesťanských demokratů nebo věřících Církev umožnila technický rozkvět a ekonomický rozvoj přirozeně.) Obratně přehrávají pozornost do jiných rovin (viz dále) a neváhají používat slova jako hon na čarodějnice (od nich to sedí) a obviňovat média a politiky z podjatosti vůči církvi, která položila základy moderní vědy a vzdělanosti. Tím umožnila technický rozkvět a ekonomický rozvoj. Dovoluji si s úspěchem pochybovat. Ač nejsem historik, církevní boj za status quo pozorujeme live i v dnešních dnech (viz dále). Při pohledu do historie stále přesvědčeněji tvrdím, že katolická církev je největší pohroma, která lidstvo za posledních dva Vatikán má k řešení mnohem větší problémy, než je pedofilie. tisíce let potkala. Plně uznávám, že současná společnost stojí na základech, které položilo křesťanství (na čem stojí křesťanství a co naopak rozoralo a zahladilo, neřešme). Ale nabízím nemístnou otázku: Neměli bychom se bez církve lépe? (Minimálně jinak?) Nechám na posouzení každého. Jestliže však církev stále nemá jasno v otázce pedofilie, má jasno v jiných pokrokových otázkách. Kupříkladu takové prezervativy aneb ďáblovy gumičky: Vatikán rozhodl, že muž nakažený virem HIV nesmí při pohlavním styku s manželkou užívat prezervativu a že se nesmějí kondomy distribuovat v afrických zemích postižených nemocí AIDS. (Mnohokrát jsem říkal, že novinářům se nedá tak úplně věřit, ale ředěnější formu uvedeného tvrzení bych považoval za reálnou.) Jak progresivní. Připomeňme potraty, homosexualitu a jiná dogmata (tvrzení, o nichž se nediskutuje). Skutečnou třešničkou je poté obhajoba jednoho webového pisatele, který při podpoře své teze statistickými údaji poukazuje na skutečnost, že jen minimum případů pedofilie nahlášených v Německu se nějakým způsobem dotýká církevních kruhů. Tvrzení ostře kontrastuje s vyjádřením o nezměnitelné morální autoritě církve a starosti o boží desatero, stejně jako s neochotou církve položit tyto případy na váhy světské spravedlnosti. (Lze instituci zastupující Boha na zemi vůbec poměřovat kriterii tohoto hříšného profánního světa?) Accusatio (obžaloba) Tímto žaluji církev za zločiny proti víře, kterých se po celá milénia vědomě dopouští. Žaluji světskou moc za nečinné přihlížení v obavě z miliard dál slepě věřících podvedených.

26 Strana: 26 HASIČSKÉ LISTY Student Revue Jak slabá je naše vůle, naše lidskost, když k víře potřebujeme mustr a normu? Někoho, kdo naši víru povede a bude nám ji diktovat. Přinesla nám církev více dobra, či zla? Není právě církev onou boží zkouškou? Je církev vůbec dílem božího záměru, nebo je mistrovským tahem pekla? Já si skutečně nemohu pomoci, ale v katolické církvi vidím historicky nejúspěšnější marketingovou společnost. Dva tisíce let stejná reklamní tvář, stejná reklama à la Nebe, peklo, ráj, stejné obchodní praktiky, miliardy spokojených zákazníků a ohromný vliv. Generálním ředitelem je tajně volena sympatická tvář zakrývající dění uvnitř korporace. Nicméně mne mrzí, že milý a (vypadá to, že hodný a skromný) stařík v bílém hábitu, omývající ve své neskutečné blahovolnosti nohy lidem bez domova, dokáže dokonale odvést pozornost od svých věrných pozlacených a poskvrněných podřízených. Conclusio (závěr) Nežaluji víru. Žaluji člověka. Slepého, nekritického, apatického, poddajného člověka. Zhoubu to svobody Jakub Černý HASIČSKÉ LISTY Výtah z doslovu k rozsáhlé sběrné a interpretační práci Doslov k Dějinám boje s ohněm (Idea hasičské dobrovolnosti) nakonec jsem se rozhodl umístit do časopisu (ač netradičně) část doslovu k onomu dokumentu, neboť jsem neustále nebyl spokojen s obsahem a formou příslušného výtahu. Doslov asi nejlépe z celého dokumentu vystihuje základní ideu, která provází celou práci, a nastiňuje i její obsah nikoli pouze v informační rovině, ale v rovině vznešené hasičské myšlenky, kterou bych rád a priori vyjádřil a o jejíž základ bych se rád podělil. ( ) Na počátku jsem stál před hromadou otázek, které jsem v průběhu bádání měnil v odpovědi, Před časem jsem dokončil velkou sběrnou, ale také interpretační práci na téma Dějiny boje s ohněm. Původně jsem uvažoval o velmi povšechném shrnutí informací, jež se v práci nacházejí, ale shrnout dějiny požární ochrany které však přinášely více dalších problémů nežli uspokojivých odpovědí. Přesto jsem dosáhl cíle, který jsem si na počátku vytyčil, totiž shrnout srozumitelně dějiny

27 Student Revue HASIČSKÉ LISTY Strana: 27 požární ochrany do jedné ucelené podoby tak, aby si čtenář mohl bez komplikací poskládat základní, ale v rámci možností kompletní představu o vývoji dějin boje s ohněm ve světě od prvopočátků až po padesátá léta dvacátého století u nás v Čechách a zběžně získané informace porovnat s děním v malé vesničce na Rakovnicku, kde by čtenář mohl nahlédnout do života jednoho malého obyčejného sboru plného neobyčejných lidí nadšených hasičů. ( ) Hasiči nikdy v dějinách neměli jednoduchý život a přiznejme si, že ani dnes tomu není jinak. Historie požární ochrany je demonstrací odhodlání a nezměrného úsilí v oblasti ochrany vlasti, majetku a životů za cenu vlastního zdraví, či dokonce majetku a životů, ale při pohledu na české dějiny bylo a je hybatelem veřejného života, ochráncem demokracie a hlasitým propagátorem vlastenecké myšlenky. Být hasičem nebyla jen služba, ať už placená či dobrovolná, být hasičem bylo životním posláním, údělem a životním stylem, jehož zásady jste vstupem druhů, kteří by dobudovali to dílo, jemuž nezapomenutelní vůdcové a průkopníci naši věnovali nejlepší síly svého činorodého života, bezstarostni o dílo své, které vzroste a zmohutní a jména jejich zachována na paměť nehynoucí. K pokračování vznešené hasičské myšlenky nezištné lásky k bližnímu a idey pomoci v nouzi potřebným je třeba vychovávat další generace od jejich být hasičem bylo životním posláním, údělem a životním stylem mladých let, proto musím vyzdvihnout dobrovolné hasičské spolky a požární sport (respektive hry pro mladé hasiče), díky nimž hasičská naši mladí jsou hrdí na to, že jsou hasiči za cenu nasazení vlastního života. V této souvislosti si dovolím citovat náčelníka Generálního štábu Armády České republiky generálporučíka Ing. Petra Pavla, který v rozhovoru uveřejněném na webu Lidových novin prohlásil: A to nemluvím o tom, co třeba dělají den co den hasiči. Ti mnohdy podstupují vyšší hrdinství, protože na rozdíl od nás vědí, do čeho jdou, a přesto tam jdou. My se někdy staneme hrdiny náhodou, kdežto oni jsou hrdinové vědomě. Z tohoto prohlášení plyne stále přetrvávající úcta k hasičskému řemeslu, které nebylo v průběhu dějin jen zárukou bezpečnosti do hasičského sboru přijali na svá bedra a jehož pravidly se hasiči zavázali řídit. ( ) Stárneme a nemůžeme nic jiného očekávati. Jen náhrady aby bylo, mladých, svěžích a nadšených stále přetrvávající úcta k hasičskému řemeslu idea dobrovolnosti a solidarity mezi lidmi přetrvává a dále se šíří i mezi těmi nejmenšími, z nichž právě vyrostou ti nejodhodlanější kovaní hasičští dobrovolníci Nebo v to alespoň při pohledu na nadšené výrazy ve tváři našich malých hasičů, kteří jsou hrdí na to, že jsou hasiči, pevně věřím. Sám se ve skrytu dmu pýchou a onou dětskou hrdostí, že mohu být součástí hasičské rodiny Přátelé, dokažme, že naše práce byla, je a bude našemu lidu ku prospěchu. Ohni zmar! Jakub Černý

28 Strana: 28 VIP NEKROLOG Student Revue vip NEKROLOG Velmi pozdní odpoledne první dámy českého filmu První dáma českého filmu (Věra Chytilová) 12. března přišla pro svět českého filmu velmi smutná zpráva. Zemřela žena, právem nazývána první dámou českého filmu. Bylo by snad trapné, až nevlastenecké nevědět, o kom je řeč. Věra Chytilová, původem z Ostravy, se narodila v roce Studovala architekturu, kreslila projekty, ale neminula jí ani zaměstnání jako modelka, nebo laborantka. Ve světě filmu začínala jako herečka. V malé roli se objevila v dvoudílné historické komedii Císařův pekař a Pekařův císař. Jistý čas pracovala jako klapka a pomocná režisérka v pražských barrandovských ateliérech. To ji přivedlo ke studiu filmové režie na FAMU, kde (jako jediná žena) studovala v ročníku Otakara Vávry; mezi její studijní kolegy patřili například Jiří Menzel, nebo Juraj Jakubisko. Na FAMU později i sama vyučovala, od roku 2003 byla profesorkou, od roku 2005 vedoucí katedry a od roku 2013 na katedře filmové režie dále působila jako profesorka. Již od začátku své tvorby se věnovala tématům, která bořila formální tabu a klišé. Řešila etická témata, provokovala a její filmy vyvolávaly otázky a podněty k úvahám. Zobrazovala vztahy mezi muži a ženami bez příkras a naprosto upřímně. V šedesátých letech se objevil v kinech první z jejích známějších filmů, Sedmikrásky, ze sedmdesátých let můžeme jmenovat například film Hra o jablko, z osmdesátých let Kalamitu nebo Faunovo velmi pozdní odpoledne. Nesmíme zapomenout na film Kopytem sem, kopytem tam a na to, že v devadesátých letech natočila legendární Dědictví aneb Kurvahošigutntag, nebo Pasti, pasti, pastičky. Věra Chytilová neupoutávala jen svou filmovou tvorbou, ale i svérázným někdy až agresivním přístupem k hercům a kameramanům. Již jako klapka jednou stopla natáčení s tím, že herci prostě hráli blbě. A jakmile usedla na režisérskou židli, začaly se teprve dít věci. Na herce hystericky křičela, jednoduše potřebovala vidět obnažené emoce, které bylo možno spatřit pouze ve vypjaté situaci. Po kameramanech údajně házela plechovkami od filmů, byla jízlivá, urážela herce a pro ránu nešla daleko. Její počínání ale rozhodně přinášelo ovoce. Se svou náturou se Věra Chytilová nezalekla ani StB, byla schopná ztropit hysterickou scénu - a to všechno jí umožnilo domoci se natáčení takových filmů, které byly v časech do sametové revoluce v kinech neobjevily ani omylem. Tvorba první dámy českého filmu byla ohodnocena několika mezinárodními cenami, jako byly bronzová medaile z Benátek za film Pytel blech a stříbrný Hugo na MFF v Chicagu za Hru o jablko. Na Věru Chytilovou samozřejmě myslela i československá filmová akademie, byla oceněna Českým lvem za dlouholetý umělecký přínos českému filmu a cenou za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii v Karlových Varech, obě ceny obdržela v roce P.S. Ve filmu Věry Chytilové bych si se svým,,talentem možná zahrála i já. P.P.S. A nebo raději ne. Nechtěla bych dostat plechovkou kristýna junová

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U

R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U R O Z H O V O R Y S U K R A J I N S K Ý M I D Ě T M I Z M U K A Č E V S K É H O I N T E R N Á T U Pro časopis ZÁMEČEK foto, text: František Miker, Lukáš Pěkný, Aleš Dvořák Mukačevo Ukrajina, dne 2. 7.

Více

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem

Augustínek. MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Augustínek MŠ a ZŠ sv. Augustina: Škola všemi smysly, rozumem a srdcem Letní tábor ve Sv. Dobrotivé, 2012 Školní družina 2 Augustínek, 2012 VYCHOVÁVAT MÁ BÝT RADOST! Milí rodiče a přátelé naší školy sv.

Více

Samuel van Tongel. Nevinnosti I

Samuel van Tongel. Nevinnosti I Samuel van Tongel Nevinnosti I Studený vítr ochlazoval jinak teplý večer při svitu zapadajícího slunce, jehož barva se měnila při každém mraku, který se na překrásném oranžovo-modrém nebi ocitl. Na stromech

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka

Výsluňský. plátek LISTOPAD. Připravily: Anička, Jarka a Katka Výsluňský plátek LISTOPAD Připravily: Anička, Jarka a Katka Z obsahu: Fotbalový turnaj osmiček Zamířeno do: 7.C- rozhovor s Martinem Gebellem I učitelé jsou jen lidé - rozhovor s panem ředitelem Jiřím

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková

--- Ukázka z titulu --- Myšlení uzdravuje. Jarmila Mandžuková ÚVOD Při otevření této knihy se možná ptáte, k čemu je potřeba další kniha o zdraví, když už jich byly napsány stovky? Asi máte pravdu, ale můj velký zájem o možnosti sebeléčení s cílem pomoci sama sobě

Více

MLADÝ FENOMÉN ZNAČKA ŠVEC

MLADÝ FENOMÉN ZNAČKA ŠVEC MLADÝ FENOMÉN ZNAČKA ŠVEC Když jsem zjistil, že se do naší školy hlásí loňský vítěz Silového čtyřboje ZŠ Pavel ŠVEC ze Základní školy v Židlochovicích, který před rokem v naší tělocvičně dokázal udělat

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku

Ve znamení Kříže. Výpisky z poutního deníku Ve znamení Kříže Výpisky z poutního deníku Tuto pouť jsem pojal jako křížovou cestu (každý den bude jedno zastavení) a chci jí obětovat za to, aby se lidé v naší farnosti otevřeli působení Ducha svatého.

Více

Můj pohled pozorování

Můj pohled pozorování Můj pohled pozorování Přemysl Vřeský Veselí nad Moravou 2013 Ájurvédská Instituce Dhanvantri, Praha ÚVOD Jmenuji se Přemysl Vřeský a ukončil jsem druhý ročník studia Ajurvédské instituce Dhanvantri obor

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Romana Kodešová je jméno slečny z východních Čech. Vzhledem k tvému věku mám na jazyku dotaz, zdali byla tato práce

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ A) Téma oborové (= téma OSV č. 1) Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Tematický okruh OSV Dodržujeme základní

Více

Hurá do školy. Beseda s Policií ČR. Školní akademie. Jedeme na výlet. Bezpečně nejen do školy. Výtvarka trochu jinak. Dušíkoviny

Hurá do školy. Beseda s Policií ČR. Školní akademie. Jedeme na výlet. Bezpečně nejen do školy. Výtvarka trochu jinak. Dušíkoviny Bezpečně nejen do školy Hurá do školy Beseda s Policií ČR Jedeme na výlet Školní akademie Výtvarka trochu jinak Dušíkoviny Jaké byly? O tom nám napsali naši žáci. Tak se podívejte. Prázdniny v kempu u

Více

ČTĚTE NÁS!! ...a další články... Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři

ČTĚTE NÁS!! ...a další články... Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři !! ČASOPIS NIŽŠÍHO STUPNĚ WICHTERLOVA GYMNÁZIA ČTĚTE NÁS!! Do kin přichází Čtyřlístek, k nám všem Vánoce a zvyky s nimi svázané. Představí se hned dva redaktoři a my vám odhalíme další literární a výtvarné

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Časopis ZŠ Kostelec u Holešova Listopad 2015/ 23. ročník

Časopis ZŠ Kostelec u Holešova Listopad 2015/ 23. ročník Časopis ZŠ Kostelec u Holešova Listopad 2015/ 23. ročník Vychází s finanční podporou Sdružení rodičů a přátel žáků Základní školy Kostelec u Holešova Zahájení nového školního roku Akce ve škole Školní

Více

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková

PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková PORAĎ SI SE ŠKOLOU Lucie Michálková Copyright 2015 Lucie Michálková Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-87749-89-0 (epub) ISBN mobi formátu: 978-80-87749-90-6

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

Tréninkový deník na prázdniny 2014. nejméně sladkosti. Lepší svačinou než limonáda a sušenka je neslazený čaj TRÉNINK

Tréninkový deník na prázdniny 2014. nejméně sladkosti. Lepší svačinou než limonáda a sušenka je neslazený čaj TRÉNINK Tréninkový deník na prázdniny 2014 Milý ragbisto, DOBŘE O SEBE PEČUJ Správný trénink jde ruku v ruce se správnou životosprávou a výživou. máš před sebou úžasné dva měsíce prázdnin. Zažiješ určitě spoustu

Více

Mezinárodní přebor České republiky Mini GP, Mini Moto, Skútr Sosnová, 10. 6 2012

Mezinárodní přebor České republiky Mini GP, Mini Moto, Skútr Sosnová, 10. 6 2012 Mezinárodní přebor České republiky Mini GP, Mini Moto, Skútr Sosnová, 10. 6 2012 Štěstí na počasí I když o víkendu šel déšť přes skoro celou Českou republiku, měli skútraři a mladé české naděje v MiniGP

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012

Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Zpravodaj Základní školy speciální DČCE a Střediska Světlo ve Vrchlabí Září 2012 Slavnostní zahájení 3.9. Jičín město pohádky Růžovo-oranžový den Krakonošův trojboj 13.9. Jičín - město pohádky Na tento

Více

Bc. Ondřej Trávníček - ČVUT, FEL, NUR 2010. Interaktivní cvičení - stoupání na špičky Bc. Ondřej Trávníček

Bc. Ondřej Trávníček - ČVUT, FEL, NUR 2010. Interaktivní cvičení - stoupání na špičky Bc. Ondřej Trávníček Interaktivní cvičení - stoupání na špičky Bc. Ondřej Trávníček 1 Zadání Cílem projektu je navrhnout GUI pro fyzikální cvičení stoupání na špičky koncipované formou hry. K dispozici je čidlo vzdálenosti

Více

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně

připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně Dýchání Petr Mezihorák na rozjezd tma lisuje obrazy zvýrazňuje hrany půlnoční štěkot psa virtuos v oboru ticha připadám si v tu chvíli a na tom místě zcela nepatřičně jako štěkot psa struktura odpoledne

Více

Obsluhoval jsem zlatou generaci

Obsluhoval jsem zlatou generaci PETRA NAHRADIL ÁDA Všichni mi říkají Áda. Tedy ti, co mě znají. Trenéři, hráči, lidi kolem hokeje, dokonce i v médiích jsem býval jmenovaný jako masér Áda Bílek. Místo skutečného křestního, jež bylo a

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz)

O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) O expozici Pavel Kohout (2014) Vydáno v listopadu 2014 jako 2.publikace vydavatelství Vydavatel: Pavel Kohout (www.kknihy.cz) ISBN: epub: ISBN 978-80-88061-03-8 mobi: ISBN 978-80-88061-04-5 pdf: ISBN 978-80-88061-05-2

Více

Zpracovala Nová Milena - příběhy Čeháková Ludmila korektura Ing. Vlach

Zpracovala Nová Milena - příběhy Čeháková Ludmila korektura Ing. Vlach Celý měsíc se budeme seznamovat s pojmem láska. Musíme poznat co to slovo znamená. Před každým křesťanským kruhem si budeme vyprávět jeden mini příběh a vy samy děti určíte, zda je to láska a pohoda nebo

Více

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA

REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Září 2009 REKONSTRUKCE JÍDELNY A ŠKOLNÍHO DVORA Během prázdnin započala v areálu naší školy rozsáhlá rekonstrukce jídelny a školního dvora. Jak dlouho potrvá nevíme. Snad do poloviny listopadu. Bohužel

Více

Monte Bondone (jarní prázdniny) Program a časový harmonogram Sportkids pobytu

Monte Bondone (jarní prázdniny) Program a časový harmonogram Sportkids pobytu Monte Bondone (jarní prázdniny) Program a časový harmonogram Sportkids pobytu Po cca 800km jízdy po dálnici z Prahy sjedete v Itálii u města Trento. Pokračujete jízdou do kopce (20 min.) a jste v Monte

Více

Filip Mudroch český student v německé škole

Filip Mudroch český student v německé škole Filip Mudroch český student v německé škole Jeden jediný školní rok se učil německy a hned se rozhodl, že půjde studovat do Německa. Takovou odvahu projevil Filip Mudroch, bývalý student Gymnázia Václava

Více

22. základní škola Plzeň

22. základní škola Plzeň 22. základní škola Plzeň Třída: 7. A Jméno: Lenka Hirmanová Datum:29. 11. 2008 1 Skoro každý měl ve školce stejný sen, co by chtěl dělat Jako malá jsem měla různé zájmy, i když některé se moc nezměnily.

Více

Cesta života / Cesta lásky

Cesta života / Cesta lásky Kudy do nebe Cesta života / Cesta lásky Cesta života Smyslem života není jen někam jít. Chceme-li, aby náš život měl smysl, je třeba mít cíl, který stojí za to, abychom kvůli němu občas museli překonat

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

Číslo 3. Ročník III. Březen 2013

Číslo 3. Ročník III. Březen 2013 Redakční rada: Jan Matoušek, Jakub Matoušek, Adéla Šímová, Aneta Camrdová, Barbora Primaková, Kristýna Horáková, Simona Miláčková, Tomáš Matějíček, Michal Vlach Školní ilustrovaný magazín III. základní

Více

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3

ŠKOLTÝN. Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 ŠKOLTÝN Školní časopis Základní školy v Týnci nad Labem 15. ročník Číslo 3 Obsah 1. Lyžařský výcvikový kurz 2. Tři králové, zápis do 1. třídy 3. Zimní škola v přírodě 4. Vánoční laťka, florbal starší dívky

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Průzkum názoru blanenské veřejnosti na úklid sněhu v Blansku

Průzkum názoru blanenské veřejnosti na úklid sněhu v Blansku Průzkum názoru blanenské veřejnosti na úklid sněhu v Blansku Kritika na údržbu komunikací a veřejných prostranství města Blanska v zimních časech to je téma, které jsme v letošní zimě slyšeli ze všech

Více

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ

Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ Radomír Hanzelka AGENTURA OSIRIS KNIHA DRUHÁ 1 Copyright Radomír Hanzelka, 2013 www.radomirhanzelka.cz Všechna práva vyhrazena Vytiskla a vydala: Nová Forma s.r.o. www.novaforma.cz Vydání první ISBN 2

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková

22. Základní škola Plzeň. Až já budu velká. Třída: 7. B. Datum: 8. 12. 2008. Jméno: Kamila Šilhánková 22. Základní škola Plzeň Až já budu velká Třída: 7. B Datum: 8. 12. 2008 Jméno: Kamila Šilhánková V pěti letech jsem onemocněla zánětem ledvin a ležela jsem v nemocnici u svatého Jiří. Byla tam veliká

Více

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají?

Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Heterosexuálové v průvodu Prague Pride. Proč se vlastně o toto téma zajímají? Viktoria Valeeva Teplé léto si mohou užívat i heteráci takový transparent jsem viděla na letošním průvodu Prague Pride, ke

Více

49. ČEZ Jizerská 50 8. 10. 1. 2 0 1 6

49. ČEZ Jizerská 50 8. 10. 1. 2 0 1 6 49. ČEZ Jizerská 50 8. 10. 1. 2 0 1 6 Již po 49. se letos konala v Bedřichově Jizerská 50. Bohužel bylo málo sněhu a musela být uzpůsobena speciální 4km trať, lépe řečeno okruh, který byl zasněžován a

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída

PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída PROSINEC 2012 Pohádka o Vánocích Jiří Kovář 9.třída V jedné malé chaloupce žila babička dědeček a jeden malý kluk jménem Toník. Blížily se Vánoce a Toník byl čím dál víc nedočkavý, až do té doby když k

Více

Trutnodráček březen 2015

Trutnodráček březen 2015 Trutnodráček březen 2015 MÍŠA OSLAVIL JEDENÁCTÉ NAROZENINY Jedenácté narozeniny jsme oslavili dortem, písničkou a milými dárečky. Přejeme Míšovi vše nejlepší do života, především pak stálou vnitřní radost.

Více

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková

Dobrý den, S pozdravem. Lucie Pondělíková v loňském roce jsem se zúčastnila projektu "ŠANCE PRO DĚČÍNSKO", který měl zvýšit možnosti mého uplatnění na trhu práce. Po úspěšném ukončení dvou vzdělávacích modulů tohoto projektu jsem získala certifikáty

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE

MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE MANUÁL ŠŤASTNÉHO RODIČE VAŠE PRVNÍ LOUČENÍ Pokud jste se rozhodli, že nastal čas, aby Vaše dítě začalo objevovat nový svět a kamarády ve školce, potom si o tom s dítětem povídejte. Vysvětlete mu, že ve

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Monte Bondone Program a časový harmonogram Sportkids pobytu jarní prázdniny 2016

Monte Bondone Program a časový harmonogram Sportkids pobytu jarní prázdniny 2016 Monte Bondone Program a časový harmonogram Sportkids pobytu jarní prázdniny 2016 Po cca 800km jízdy po dálnici z Prahy sjedete v Itálii u města Trento. Pokračujete jízdou do kopce (20 min.) a jste v Monte

Více

1 ano/výborné 2 většinou ano/dobré 3 občas/ucházející. 4 většinou ne /nezáživné 5 vůbec ne/nepříjemné

1 ano/výborné 2 většinou ano/dobré 3 občas/ucházející. 4 většinou ne /nezáživné 5 vůbec ne/nepříjemné JÁ MOJE ŠKOLA vyhodnocení TŘÍDA 1.(odpovídalo 13 žáků) ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Zakroužkujte odpověď: 1 ano/výborné 2 většinou ano/dobré 3 občas/ucházející VZTAH KE ŠKOLE 4 většinou ne /nezáživné 5 vůbec ne/nepříjemné

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Reklama, sleva Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_39_14 Tématický celek: Rodina a finance Autor: Mgr. Ivo Šenk Datum

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Co je to vlastně Baltík?

Co je to vlastně Baltík? Ve dnech 20. - 22. 4. 2012 se v prostorách Holického Gymnázia uskutečnil 10. ročník celostátní soutěže Mlady programátor v programovacím jazyce Baltík. Co je to Baltík a jak soutěž probíhá? Co je to vlastně

Více

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc!

Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Kristův kříž: Křesťanova hlavní věc! Čtení: Lukáš 9:18 27 Asi před deseti lety se promítal film o třech přátelích z New Yorku, kteří se blížili ke čtyřicítce a měli velký zmatek ve svých životech, zaměstnáních,

Více

VII. Vonásek k tabuli. Milan Kocmánek & Leopold Králík. Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog!

VII. Vonásek k tabuli. Milan Kocmánek & Leopold Králík. Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog! 16 ZVLÁŠTNÍ VYDÁNÍ PROSINEC 2006 Jak bych ti to vysvětlil, Vašíku, to bylo něco jako váš dnešní školní psycholog! No vidíš, Vonásku, a takhle pěkně jsi mě kdysi vytáčel v každé vyučovací hodině! Vonásek

Více

Tarotová galerie. Jak jste na tom se svou intuicí?

Tarotová galerie. Jak jste na tom se svou intuicí? 1 Tarotová galerie Jak jste na tom se svou intuicí? Necháváte se v běžném životě vést svými pocity, svým vnitřním vedením, anebo pro svá rozhodnutí vždy potřebujete logické zdůvodnění? Nebo to máte půl

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu.

z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. z OBRAZ/SHOT POPIS DĚJE/STORY HUDBA/MUSIC RUCHY/SOUND POZNÁMKA/NOTES 1 Je videt fotoalbum, a starou ruku která táha fotku z albumu. Táhání fotki z albumu. DŮLEŽITÉ: V CELÉM FILMU NENÍ ŽÁDNÝ DIALOG. Jenom

Více

Metodika vedení čtenářské dílny 1

Metodika vedení čtenářské dílny 1 Metodika vedení čtenářské dílny 1 Iva Procházková, Hlavní výhra Věková skupina žáků: 9 10 let Úroveň čtenáře: Čtenář průzkumník zpracování informací, hodnocení textu Cíl aktivity: Žák už při čtení předvídá,

Více

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03

HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 HASIČSKÉ VÁVROVICKÉ NOVINY 2014 03 SLOVO ÚVODEM Je tady průběh dalšího týdne a s ním přichází i náš bulvár. Opět jsme si pro Vás připravili drby z našich Vávrovických hasičských řad a nově i slibovaný

Více

VŠEZNÁLKOVY NOVINY č. 1 Třídy 5.B MILÉ DĚTI, po krásných prázdninách jsou tady zase vaše noviny. Vítáme všechny prvňáčky a doufáme, že se vám naše noviny budou líbit. Můžete se těšit na básničku, křížovku,

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling

Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Základní škola a Mateřská škola G.A. Lindnera Rožďalovice Modeling Jméno a příjmení: Nikola Součková Třída: 5. A Školní rok: 2014/2015 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání: 31. 03.

Více

PRAHA BEZPEČNĚ ONLINE 2012

PRAHA BEZPEČNĚ ONLINE 2012 PRAHA BEZPEČNĚ ONLINE 2012 Sociální sítě v pojetí žáků a školní výuky Daniel Bradbury Dočekal, 10. prosince 2012 Co víme o dětech v Evropě? Děti ve věku 9 16 let tráví online v průměru 88 minut denně.

Více

Patronus 1/06. Pobertovi od Namy ze Zmijozelu

Patronus 1/06. Pobertovi od Namy ze Zmijozelu Patronus 1/06 Pobertovi od Namy ze Zmijozelu Rozhovor Cho Chang Vánoce jsou za dveřmi,nalaďme tedy vánoční vlnu... Co máš na vánocích nejraději? 1.Na vánocích mám nejraději tu vánoční náladu,klid a pohodu

Více

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ.

INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY. ORANŽOVÝ ROK 2014 - Generální sponzor akcí je SKUPINA ČEZ. INFORMAČNÍ LIST č. 11 - OBEC HORNÍ KNĚŽEKLADY Vážení spoluobčané, přestože se na základě rozhodnutí Vlády ČR dostavba Jaderné elektrárny Temelín de-facto zastavila, Skupina ČEZ v podpoře regionu pokračuje

Více

1. číslo čtvrtletníku

1. číslo čtvrtletníku 1. číslo čtvrtletníku ŠKOLNÍ ROK 2014 / 2015 SLOVO NA ÚVOD VZPOMÍNÁME NA PRÁZDNINY Nejoblíbenější věc z celého školního roku skončila. Myslíme tím prázdniny. A my jsme se opět vrátili do svých školních

Více

Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem

Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem Výšlap s Líbou reportáž slovem i obrazem Líba Fáryová organizuje Ondrovy výšlapy už několik let. Občas jsem měla touhu se přidat, ale já jsem více přemýšlivý než sportovní typ. V červnu 2012 jsem si přece

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv

Pastorale. Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20. Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Pastorale Vánoční evagelium podle Lukáše 2,1-20 Pro dva lesni rohy, varhany, flétnu, recitaci a sborový zpěv Hudba: Bohdan Mikolášek Liturgie: Jana Mikolášková Nebojte se! Liturgická vánoční slavnost pořad:

Více

Putování krále Baltazara

Putování krále Baltazara Putování krále Baltazara Stanislav Poslušný hudba, texty písní Eva Meyerová doprovodné texty Bylo, nebylo před dávnými dobami, přesněji řečeno před zlomem letopočtu, kdy na nebi vyšla zářná hvězda. A hned

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný

Jiří Janda. Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Jiří Janda Keep Calm and Speak! Větná stavba 1: Čas přítomný Mojí bezvadné manželce Lucii, kamarádům Michalu Černému a Janu Šidlákovi za podporu a inspiraci a všem mým skvělým studentům. Copyright Jiří

Více

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná.

Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Většinu informací jsem už věděla, některé mě ale překvapily. Anorektiček je mi opravdu líto. Přednáška se mi moc líbila, byla zajímavě udělaná. Asi jsem si to jen zopakoval a připomněl, co to vlastně přesně

Více

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě?

Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Kdyby svět byl dokonalý, žádné omluvy bychom nepotřebovali, protože však dokonalý není, bez omluv se neobejdeme. Kdy je potřeba mluvit o omluvě? Za napětím v manželství bývá často neochota se omluvit.

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY ČESKÁ TELEVIZE V DOBŘÍKOVĚ

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY ČESKÁ TELEVIZE V DOBŘÍKOVĚ ČESKÁ TELEVIZE V DOBŘÍKOVĚ V úterý 10. června natáčela Česká televize v Dobříkově reportáž, která by měla být odvysílána v pořadu Toulavá kamera v průběhu července. Reportáž byla natáčena u sochy M. J.

Více

MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO

MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO MÁM HLAD, MÁM CHUŤ. CUKROVKA A JÍDLO K Výtvarné soutěži s Novo Nordiskem Postřehy dětí z různých věkových kategorií na téma jídlo v rámci letního tábora Štědronín 2015 Dívka, 10 let Mám hlad, mám chuť

Více