Manipulace sociálním pojistným v české daňové politice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Manipulace sociálním pojistným v české daňové politice"

Transkript

1 Manipulace sociálním pojistným v české daňové politice Prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Vysoká škola finanční a správní, Praha Dělnické sociální pojištění vzniklo na našem území v 90. letech 19. století, kdy bylo v Rakousku zavedeno úrazové a nemocenské pojištění. Důchodové pojištění přibylo (až) v roce Jednalo se o sociální pojištění podle Bismarckova vzoru. K systému sociálního pojištění patří i pojistné sociálního pojištění. A naopak: pojistné sociálního pojištění zapadá jen do systému sociálního pojištění. To se zdá být samozřejmostí, nicméně praxe je zvláště u nás velmi pružná a tak máme pojistné sociálního pojištění přesto, že sociální pojištění nemáme. A to nejen z ekonomického hlediska, ale i z hlediska právního. Sociální pojištění nemáme Žádné z odvětví sociálního zabezpečení v Česku nenese název, který by mohl vést k domněnce, že u nás máme sociální pojištění. Lze namítnout, že ani v Německu nemají např. sociální důchodové pojištění, ale zákonné důchodové pojištění a že tedy již samotná existence zákona o důchodovém pojištění znamená, že máme zákonné důchodové pojištění a tudíž vlastně i sociální důchodové pojištění. Na druhé straně je existence sociálního pojištění v Německu mimo diskusi z hlediska ekonomického i právního. Celý sociální systém je v Německu uspořádán do jednotného Sociálního zákoníku a v tomto zákoníku je i jasně napsáno, co patří do systému sociálního pojištění a jak jsou jednotlivá odvětví sociálního pojištění financována pojistným. Pozoruhodnou skutečností u nás ve vztahu ke zkoumanému problému je jednání a verdikt Ústavního soudu v záležitosti ústavnosti jedné z částí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ústavní soud došel k závěru, že je v rozporu s českým právním řádem, aby stát zavedl třídenní karenční dobu v nemocenském pojištění zaměstnanců, aniž by snížil pojistné za toto pojištění. Ústavní soudkyně E. Wagnerová ve svém separátním stanovisku k ústavnosti příslušných částí zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů dokonce argumentuje rozhodnutím německého Spolkového ústavního soudu, který v roce 2000 zrušil ta ustanovení sociálního zákoníku, která byla v rozporu se zásadou ekvivalence v sociálním pojištění. Konkrétně šlo o to, že v podmínkách systému sociálního pojištění nelze z určitého druhu příjmů vybírat pojistné sociálního pojištění a současně tento příjem nezahrnout do vyměřovacího základu pro výpočet dávky sociálního pojištění. V sociálním pojištění totiž platí, že to, co je zatíženo pojistným, musí být také promítnuto do dávek sociálního pojištění. A naopak, samozřejmě. A přitom se navíc musí uplatnit výdělkový strop a opět jak při výpočtu pojistného, tak i při výpočtu dávek. A bez nějakých (dalších) redukcí a podobných (našich) inovací. Jedna věc je však existence sociálního pojištění v Německu a druhá věc je právní úprava sociálního zabezpečení u nás. E. Wagnerová ani celý český Ústavní soud neuvedli, proč se domnívají, že u nás existuje systém sociálního pojištění. Považuji za nepochybné, že k tomu nemají žádnou oporu v našem právním řádu.

2 Z ekonomického hlediska se model sociálního pojištění opírá o dvě modelově rovnocenné základní zásady: zásadu ekvivalence a zásadu sociální solidarity. Zásada ekvivalence je modelově shodná s (jedinou) základní zásadou soukromého pojištění, jíž je tatáž zásada ekvivalence. Tato zásada se uplatňuje v obou zmíněných úsecích moderního pojištění ve dvou směrech: jednak ve v propojení rizika, pojistného a dávek (pojistného plnění) a jednak v modelové kalkulační vyrovnanosti příjmů a výdajů pojištění. V obou směrech je pojistné a jeho konstrukce podstatná. V sociálním pojištění se vedle zásady ekvivalence uplatňuje též zásada sociální solidarity. Ta spočívá v potlačení vazby pojistného na individuální riziko pojištěnce ( pojištěného v soukromém pojištění terminologie u nás není koordinovaná) a v důsledném placení pojistného z pracovních příjmů. Při vstupu do systému sociálního pojištění se v zásadě nezkoumá zdravotní stav klienta, což je podstatná odlišnost od soukromého pojištění. Určitý zdravotní cenzus sice existuje i v sociálním pojištění, jde v něm však spíše o eliminaci zneužívání dávek sociálního pojištění. Účastníkem sociálního nemocenského (zdravotního) pojištění se zaměstnanec stane automaticky s přijetím do pracovního (zaměstnaneckého) poměru. Čili pokud zaměstnavatel uchazeče o zaměstnání nepřijme, tak nevznikne ani účast v systému sociálního nemocenského (zdravotního) pojištění. V soukromém nemocenském pojištění je zkoumání zdravotního stavu podstatnou složkou procesu uzavírání pojistné smlouvy; pojišťovny přitom běžně nabízejí i pojistné krytí za zvýšené pojistné, odpovídající modelově zvýšenému individuálnímu riziku klienta. Běžnou praxí jsou i výluky z pojistného krytí, pokud individuální riziko je z pohledu pojišťovny v daném směru příliš velké. Zajímavou podstatnou odlišností sociálního pojištění a soukromého pojištění je přístup k využívání úmrtnostních tabulek z hlediska pohlaví. Statistické podklady obvykle dokumentují vyšší úmrtnost mužů a žen a z toho pojistní matematici zpravidla vyvozují nezbytnost diferenciace sazeb podle pohlaví. Z těchto důvodů je pojištění žen pro případ smrti zpravidla levnější než jinak totožné pojištění mužů. A naopak pojištění žen pro případ dožití, kam patří i pojištění starobního důchodu, je dražší než jinak srovnatelné pojištění mužů. V sociálním pojištění se tento přístup považuje za diskriminační a je tedy zcela odmítán. V soukromém pojištění jsou tendence ze strany zejména mezinárodních a nadnárodních organizací prosazovat zásadu jednotného pojistného pro obě pohlaví, narážejí však na obvykle tvrdý odpor soukromého sektoru, který se tím cítí být podstatně omezován. Minimálně částečně je tento problém vyvolán dosavadními stereotypy pojistné matematiky a dostupností jiných, více relevantních dat o individuálním riziku. Zatímco pohlaví jednotlivce se zjistí poměrně jednoduše, jiné, skutečné rizikové parametry opravňující diferenciaci pojistného podle individuálního rizika jsou obtížně dostupné, nebo dokonce vůbec nedostupné. Tlak na soukromé pojišťovny, aby využívaly unisexových úmrtnostních tabulek má tudíž své oprávnění. V tomto směru je žádoucí využívat těchto jednotných tabulek především u pojištění, která stát přímo či nepřímo dotuje. Trochu historie Systém sociálního pojištění u nás nepochybně existoval až do počátku 50. let minulého století. Zákon o národním pojištění, přijatý po únorovém převzetí moci komunistickou stranou, se ještě plně opíral o zásady sociálního pojištění. Název tohoto zákona byl zejména marketingový; záměrem bylo mj. sjednocení dosavadních systémů sociálního zabezpečení na jednotnou úroveň. V tomto rámci šlo KSČ zejména o zvýšení dávek dělnického sociálního pojištění. Koncepčně neměl čs. zákon o národním pojištění skoro nic společného se slavným britským zákonem o národním pojištění. 2

3 Sociální pojištění vzniklo jako pojištění dělnictva a jeho úroveň byla původně na úrovni sociální pomoci; starobní důchody dělníků v Německu byly původně na úrovni % předchozí mzdy. Sociální pojištění úředníků bylo z hlediska výše dávek na vyšší úrovni, nemluvě již o státním zaopatření státních úředníků a zaměstnanců, jejichž penze byly na úrovni předchozího platu při celoživotním služebním poměru. Sjednocením systémů sociálního pojištění, resp. sociálního zabezpečení vůbec, se tak prosazuje sociální solidarita i mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva. V komunistickém Československu se tak stalo v podstatě jednorázově, v kapitalistických zemích západní Evropy to trvalo celá desetiletí a leckde tento proces není dovršen dodnes. Pokud jde o model sociálního pojištění, tak ten sám o sobě může fungovat jak v roztříštěné podobě (více systémů pro různé skupiny zaměstnanců), tak i v jednotné podobě pro daný stát. Zdá se však nesporné, že moderní je jednotný systém sociálního pojištění. Kromě toho lze zdůraznit, že systém sociálního pojištění ať již roztříštěný či jednotný může fungovat s různou úrovní dávek tak říkajíc od úrovně sociální pomoci až po dávky na úrovni 100 % výdělku. Přitom samozřejmě nejde jen o výši dávek, ale i o jejich působení na chování účastníků sociálního pojištění, včetně morálního rizika a antiselekce rizik. Československé národní pojištění bylo aplikací modelu sociálního pojištění. To platí o pojistném národního pojištění, které mělo charakter pojistného sociálního pojištění. Zde je pouze zajímavé to, že stát tehdy sice chtěl, aby celé pojistné platili zaměstnavatelé, ale současně si to nemohl dovolit. Bylo tedy deklarováno, že na blíže neurčenou přechodnou dobu bude platit dosavadní praxe, kdy pojistné platí zaměstnavatel a zaměstnanec rovným dílem. Ani to není v rozporu s modelem sociálního pojištění. Připomeňme, že placení pojistného sociálního pojištění zaměstnavatelem a zaměstnancem v poměru 50:50 (kromě úrazového pojištění) vzniklo v Německu se zrodem tamního sociálního pojištění. Nebyl to však výsledek nějakých vědeckých rozprav, ale obyčejný politický kompromis O. Bismarcka s tehdejšími liberály. Teprve návazně vzniklo vysvětlování tohoto výsledku, podle něhož dělník si má připlácet na své pojištění (protože je jeho) a zaměstnavatel se má podílet na tomto joint venture, neboť je to i v jeho zájmu. Z této (v podstatě) ideologie lze sotva vyvodit, proč by obě strany měly platit polovic; nicméně dělení nákladů 50:50 je i u jiných aktivit poměrně časté. Z modelového ekonomického pohledu lze placení jednoho povinného příspěvku dvěma subjekty sotva obhajovat; racionální by bylo, kdyby platil jen jeden subjekt. Jediné, co hovoří ve prospěch dvojího placení pojistného je finanční dopad v okamžiku zavedení systému: obdobně jako u jiného zdanění mezd či nákladů dopadá nově zavedené pojistné bezprostředně na plátce pojistného a teprve v dalším, ať již delším nebo kratším, období dochází k případnému přesunu pojistného (daně) směrem kupředu či zpět. Dlouhodobě lze předpokládat plný přesun pojistného do nákladů podniků, a to i včetně pojistného placeného zaměstnanci. Změny sazeb pojistného rozjíždějí tento proces znovu. Tento výklad je samozřejmě poněkud zjednodušený, nám zde však nešlo o popsání či doložení přesunu a dopadu pojistného sociálního pojištění, ale zmínění v podstatě vedlejších aspektů problematiky financování sociálního pojištění formou pojistného sociálního pojištění pro úplnost. Uzavřeme toto dílčí téma tím, že placení pojistného zaměstnanci i zaměstnavateli je sice v sociálním pojištění časté, nikoliv však nutné a ekonomicky racionální. Model sociálního pojištění byl v naší zemi opuštěn počátkem 50. let. Zákon o národním pojištění neměl dlouhého trvání. S účinností od roku 1952 platil zákon o přebudování národního pojištění (zrušen s účinností od roku 1957). Z národního/sociálního pojištění zbyly ironicky pojímáno pouze 3

4 komise národního pojištění na závodech a informační měsíčník Národní pojištění. Do centrálně řízené ekonomiky se sociální pojištění nehodí systémově je to v podstatě komplikace. Zejména to platí o dosavadním pojistném sociálního pojištění a o odděleném financování sociálního pojištění (odděleném od státního rozpočtu). Zrušení sociálního pojištění a parafiskál Pojistné národního pojištění placené zaměstnanci bylo u nás zrušeno od roku 1953 v rámci reformy zdanění příjmů zaměstnanců, jednoduchým začleněním tohoto pojistného do nově vzniklé daně ze mzdy. Sociální pojištění nemělo v nových podmínkách žádný smysl a likvidace pojistného placeného zaměstnanci je nejjednodušším řešením pro již zbytečné pojistné národního pojištění. I v nových, komunistických podmínkách ku podivu i nadále existovalo pojistné národního pojištění placené socialistickými organizacemi se sazbou 10 %, která přetrvala desetiletí beze změn. Účelnost tohoto pojistného nebyla nikterak vysvětlována. Určitým vysvětlením by snad mohlo být přenesení nemocenského pojištění do závodů, tak zvaně přímo k pracujícím v závodech, což znamenalo i bezprostřední financování (zúčtování) všech dávek nemocenského pojištění na závodech. Připomeňme, že hlavní dávkou nemocenského pojištění se staly (poměrně vysoké) přídavky na děti. Dávky nemocenského pojištění byly v socialistických organizacích zúčtovávány s pojistným národního pojištění. Komunistický režim považoval sociální pojištění za systém patřící do kapitalismu a naprosto se nehodící do komunistického režimu. Tato politika a ideologie byla u nás prosazována i v 80. letech, a to daleko důrazněji než v jiných zemích sovětského bloku, kde se většinou zachovalo označení sociální pojištění (ale jen označení, obsah byl stejný jako u nás). I v právu se postupně přecházelo k názvosloví zabezpečení místo předchozích pojištění. Tak bylo zavedeno důchodové zabezpečení a koncem 80. let se připravoval i nový zákon o nemocenském zabezpečení ; zánik zákona o nemocenském pojištění se již časově nestihl. Zajímavou událostí bylo zavedení příspěvku na sociální zabezpečení v souvislosti se snahami o ekonomické reformy v komunistických zemích, kdy byla pociťována nutnost využívat zbožněpeněžní vztahy ; dospělo se k potřebnosti zavést příspěvek na sociální zabezpečení, placený podniky aby se do podnikových nákladů promítly i státem hrazené náklady na pracovní sílu. Svého času (u nás koncem 60. let) byly i návrhy na zavedení odděleného financování sociálního zabezpečení ze zvláštního parafiskálního fondu. I po politickém zásadním odmítnutí vyčlenění sociálního pojištění či zabezpečení z jednotného státního rozpočtu však příspěvky podniků na sociální zabezpečení zůstaly jako složka systému daní a odvodů do státního rozpočtu. V Československu byl zaveden příspěvek na sociální zabezpečení od roku 1970 se základní sazbou 25 %, která byla v podstatě odvozena z konstrukce velkoobchodních cen od Z historického hlediska příspěvek na sociální zabezpečení vznikl rozpadem odvodů z hrubého důchodu, zavedených rovněž od roku 1967, na tento příspěvek a na procentní odvody ze zisku. Odvody z hrubého důchodu byly zavedeny jako součást ekonomického systému, který měl vycházet ze samosprávy podniků. Panovaly dokonce představy, že těmito odvody se vytvoří zájem podnikového kolektivu na efektivním hospodaření podniku (spolu s odvody z výrobních fondů). Již brzy se však ukázalo, že v takovýchto podnicích dominuje zájem mzdový, zájem ziskový byl druhořadý. 4

5 Příspěvek na sociální zabezpečení byl považován za neoddělitelnou složku nové soustavy daní a odvodů v průmyslu a stavebnictví; měl především přispět k reálnému vyjádření nákladů na živou práci v podnikových nákladech a kalkulacích. Oficiálně nebyla tato platba chápána jako daň, ale jako parafiskální dávka, která je součástí nákladů. Příspěvek měl ekonomicky představovat část celospolečenských nákladů na reprodukci pracovní síly, touto formou přenášených do nákladů podniků. Jednotná sazba 25 % z mezd vyplácených v průmyslových a stavebních podnicích byla kompromisem mezi celkovým vyjádřením celospolečenských nákladů na živou práci (které byly vyšší než 25 %) a možnostmi plynoucími z průměrné rentability a z nutnosti nevytvářet vysokým příspěvkem nadměrný tlak na zvyšování velkoobchodních cen. Bylo stanoveno, že v roce 1970 bude příspěvek na sociální zabezpečení běžným příjmem státního rozpočtu. Do budoucna se zvažovalo zřízení jednoho nebo více fondů pro oblast nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení, do nichž by příspěvek na sociální zabezpečení plynul. Tyto záměry však nebyly realizovány. Příspěvek na sociální zabezpečení tak byl daňovým příjmem státního rozpočtu i v dalších letech. Příspěvek na sociální zabezpečení byl součástí systému podnikových odvodů z roku Jeho aplikace byla rozšířena i do dalších odvětví, byla však zavedena snížená sazba např. pro obchodní podniky a železnici aby se příspěvek vešel do existující úrovně cen a rentability. Od placení příspěvku byly osvobozeny domovní správy a bytové podniky a také vysoce ziskové banky a pojišťovny (tam stát radši využíval vysokých individuálně stanovených odvodů ze zisku). Zmínit lze i to, že parafiskál neplatily rozpočtové organizace s odůvodněním, že by se takto jen zbytečně zvyšovaly příjmy a výdaje státního rozpočtu o stejnou položku; byla by to tedy zbytečná komplikace systému. I v dalším období bylo příspěvkem na sociální zabezpečení manipulováno podle fiskálních a politických potřeb; při další přestavbě velkoobchodních cen se základní sazba příspěvku snížila na 20 %. Pojistné a sociální pojištění: obojí nebo nic Při přípravě daňové reformy k se víceméně předpokládalo alespoň mezi daňaři, že dojde k obnovení systému sociálního pojištění u nás. Dosavadní daň ze mzdy, placená zaměstnanci, byla rozdělena na daň z příjmů ze závislé činnosti, na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tím se vlastně uskutečnila reverzní operace ke sloučení daně z příjmů a pojistného na národní pojištění, placeného zaměstnanci, jak k ní došlo od roku Příspěvek na sociální zabezpečení byl pak transformován na zaměstnavatelskou část pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dnešní existence pojistného sociálního a zdravotního pojištění je tak produktem daňové reformy k Od té doby máme pojistné, které je placeno zaměstnanci a zaměstnavateli a relace plateb zaměstnavatele a zaměstnance nemá žádné odůvodnění stejně jako Bismarckových 50:50. Sazby pojistného se od té doby trochu změnily, k největší změně, která zavání již určitou koncepcí, je vynulování sazeb pojistného placeného zaměstnancem za nemocenské pojištění a na státní politiku zaměstnanosti došlo od roku 2009: při realizaci politiky snížení sazeb pojistného placeného zaměstnancem o celkových 1,5 % došlo k vynulování zmíněných dosavadních minimálních dílčích sazeb. To lze jen pochválit, protože je to žádoucí zjednodušení. Po těchto úpravách činí celkové pojistné placené zaměstnancem 11 % z hrubé mzdy a celkové pojistné placené zaměstnavatelem 34 % z hrubé mzdy. Z toho na zdravotní pojištění platí zaměstnanci 4,5 % a zaměstnavatelé 9 % (relace 5

6 50:100) a na sociální pojištění zaměstnanec 6,5 % a zaměstnavatel 25 % (relace 26:100). Tyto relace jsou z pohledu teorie a v podstatě i politiky zcela nahodilé; lze k tomu říci pouze to, že víme, jak to celé vzniklo. Vzniklo to politickým rozhodnutím v roce 1992, toť vlastně vše. Úkolem daňové a pojistné teorie je nabídnout české praxi řešení zapadající do celkové koncepce vládní (a alternativně i opoziční) hospodářské a sociální politiky. Nestačí jen kritizovat, že dnešní stav je z teoretického hlediska neodůvodněný. V obecné rovině je hodnocení stávajícího stavu jednoduché systém sociální pojištění nemáme, takže máme jen dvě jasné varianty: Zrušit pojistné sociálního a zdravotního pojištění, protože žádné sociální (či zdravotní) pojištění nemáme (a ani mít nechceme), Zavést systém sociálního pojištění a reformovat dnešní pojistné sociálního a zdravotního pojištění v souladu s modelem sociálního pojištění. Když bychom zavedli systém sociálního pojištění, tak by pojistné sociálního pojištění mohlo být placeno: Zaměstnanci i zaměstnavateli v poměru 50:50 tím bychom ve světě nikoho nepřekvapili, ale nejde o vědecky fundované řešení, Zaměstnavateli v plném rozsahu, Zaměstnanci v plném rozsahu. Z teoretického hlediska jsou varianty placení pojistného pouze zaměstnavatelem nebo pouze zaměstnancem v zásadě rovnocenné. Technicky je jednodušší varianta placení pojistného zaměstnavatelem. Ve prospěch opačné varianty lze uvést liberálně zabarvený požadavek, aby vše platili zaměstnanci aby viděli (na mzdové pásce, pokud se na ni podívají), kolik to stojí, resp. že sociální pojištění zadarmo. Levicově ladění politici spíše tendují k placení pojistného zaměstnavatelem, což je výhodnější za situace, pokud se předpokládá růst celkové sazby pojistného. V našich podmínkách by asi bylo účelné vypracovat obě varianty; jde totiž také o to, co bude s naší daní z příjmů, zejména z příjmů ze závislé činnosti. Již vzhledem k poměrně malému významu daně z příjmů ze závislé činnosti se nabízí i varianta integrace daně z příjmů a pojistného placeného zaměstnanci. Vláda či vládní strany by měly jasně říci, zda chtějí nebo chtějí zavést systém sociálního pojištění či nikoliv. Totéž samozřejmě platí i pro stávající opoziční strany. Zavedení systému sociálního pojištění by se mohlo stát i klíčovým bodem volebního programu nejedné politické strany. Samozřejmě je žádoucí, abychom je informovali o smysluplnosti takového programu. Za situace, kdy se ani teoretici v podstatě nezabývají problematikou sociálního pojištění, se nelze divit, že politici tuto problematiku neznají. Ostatně se sociální pojištění ani neučili ve škole, takže se nelze divit. Ale stojí za to se tímto tématem zabývat. Věnujme se ještě několika otázkám manipulace pojistným v české daňové politice. O manipulaci pojistným si troufám hovořit vzhledem k tomu, že toto pojistné je využíváno jako nástroj fiskální politiky, bez hlubší či dokonce jakékoliv vazby na účel sledovaný sociálním (a zdravotním) pojištěním. Státní pojištěnci 6

7 Jednou z fiskálních her s pojistným je placení pojistného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce. Dnes je vyměřovacím základem osob, za které je plátcem pojistného stát, 25 % všeobecného vyměřovacího základu. Sazba pojistného je přitom normální 13,5 % ze všeobecného vyměřovacího základu, tedy zhruba z průměrné celostátní mzdy. Je to hra na pojistné, při níž stát od počátku existence dnešního systému (od roku 1993) manipuluje sazbou 25 % tak, aby zdravotní pojišťovny měly ve svých rozpočtech právě tolik peněz, kolik jich podle názoru vlády či ministerstva financí mají mít. Pojistné za státní pojištěnce jen maskuje přímé státní dotace do systému veřejného zdravotního pojištění. Možná se tím vytváří tak trochu náročnější rozpočtové omezení v parametrické podobě. V zásadě je to však pouze komplikace dotačního systému. V systému sociálního zdravotního (nemocenského) pojištění by něco podobného nemohlo existovat. V modelu sociálního pojištění nepřichází v úvahu, aby někdo (hlavně ne stát) platil pojistné za někoho jiného. Pojistné sociálního pojištění se v sociálním pojištění platí z pracovních (a důchodových) příjmů. Ten, kdo nemá příjem, tak žádné pojistné neplatí ostatně je to v souladu se zásadou sociální solidarity! Důchodci v systému sociálního pojištění platí pojistné zdravotního (nemocenského) pojištění ze svých důchodů; pokud má důchodce nízký důchod, tak platí (plné) pojistné z tohoto nízkého důchodu. A mimochodem důchodce v systému sociálního pojištění platí i daň z příjmů. I z těchto důvodů je nutno při případném přechodu k systému sociálního pojištění udělat zásadní reformu důchodů, aby se v důsledku reformy čisté důchody důchodců nesnížily. V souladu se zásadami sociálního pojištění neplatí pojistné ani nevýdělečně činné děti a manželky či manželé. Tyto osoby jsou do sociálního pojištění zahrnuty, jen pokud jsou rodinnými příslušníky pojištěnců, tj. zaměstnanců a důchodců bývalých zaměstnanců. Výdělkový strop a daň z příjmů Od roku 2008 byl zaveden výdělkový strop v našem sociálním a zdravotním pojištění na úrovni čtyřnásobku průměrné mzdy. Současně s jeho zavedením byl vysloven záměr, že by mělo dojít ke snížení tohoto násobku v budoucnu; celá akce byla v tomto směru vysvětlována jako opatření reagující na existenci výdělkových stropů v zahraničí, zejména v Německu. Bylo též řečeno, že čtyřnásobek je z tohoto hlediska přiměřený, protože absolutní výše tohoto čtyřnásobku zhruba odpovídá absolutní výši výdělkového stropu v Německu. Výdělkový strop byl vloni v západním Německu měsíčně, po přepočtu ročním průměrným kurzem 24,942 Kč/ dostaneme Kč měsíčně, resp Kč ročně. Při použití východoněmeckého výdělkového stropu měsíčně dostaneme roční strop Kč, což je blíže loňskému českému maximálnímu vyměřovacímu základu pouhých Kč. Z tohoto pohledu je pro německého manažera zaměstnaného v Česku za německý plat výhodnější český výdělkový strop pro placení pojistného. Bohužel však jeho důchodové nároky vzniklé z těchto plateb pojistného v Česku nejsou vůbec ani ekvivalentní jeho platbám, ani srovnatelné s důchodovými nároky v Německu. V každém případě však tato vlašťovka jaro nedělá výdělkový strop by se musel zavést i v konstrukci dávek, a to tak, jak je obvyklé v systému sociálního pojištění. Jinak je to jen manipulace s pojistným, které pojistným ve skutečnosti není. Kuriózní situace vznikla kombinací výdělkového stropu v sociálním a zdravotním pojištění se (současným) zavedením výpočtu daně z příjmů ze závislé činnosti z nového vyměřovacího základu z tzv. superhrubé mzdy. Za zavedením konceptu superhrubé mzdy se skrývá jednoduchá manipulace daňovou sazbou: z politických důvodů (získání podpory rebelů ODS pro snížení daně z příjmů) se 7

8 stanovila sazba daně na 15 % a aby stát dostal, kolik potřebuje, tak se zvýšil základ daně z příjmů ze závislé činnosti o pojistné sociálního a zdravotního pojištění, placené zaměstnavatelem. Faktická sazba daně tak letos činí 20,25 %. Tímto rafinovaným postupem se docílilo hrubé diskriminace pracovních příjmů jen zaměstnanci platí 20,25 %, z ostatních příjmů se platí jen 15 %. To je dosti trapné, jde o elementární porušení zásady rovnosti ve zdanění. To však není všechno bůh ví proč se legislativcům (či vládním politikům?) podařilo zkombinovat daň ze superhrubé mzdy tak originálním způsobem, že výsledným efektem je nejen regresívní zdanění příjmů ve formě pojistného na sociální a zdravotní pojištění, ale i regresívní daň z příjmů ze závislé činnosti. Finta je v tom, že se nejen pojistné platí z výdělku do čtyřnásobku celostátního průměru, ale i daň z příjmů nad tento výdělkový strop se relativně snižuje daň se zde vypočítává jen z normálního výdělku, nikoliv již ze superhrubé mzdy. 6 odst. 13 zákona o daních z příjmů totiž stanoví, že základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. A zaměstnavatel je povinen platit pojistné z výdělků jen do výše výdělkového stropu. Sazba daně z příjmů ze závislé činnosti klesá z 20,25 % (z výdělku do výše stropu) na 17,1 % z celkového výdělku na úrovni desetinásobku výdělkového stropu v sociálním a zdravotním pojištění. Rovná daň tedy u nás vydržela jen jeden rok. Regrese u daně z pracovních příjmů zvané pojistné na sociální a zdravotní pojištění klesá z 11 % na 4,4 %. Celkové zdanění příjmů je regresívní takto: sazba do výše stropu činí 31,5 % a u desetinásobku průměrného výdělku pak 21,5 %. Skoro to vypadá jako vtip. Slevy na sociálním pojištění Zmiňme se ještě o snaze manipulovat pojistným v souvislosti se současnou ekonomickou krizí. Zavedení slev na pojistném sociálního pojištění se má stát nejvýznamnějším protikrizovým nástrojem vlády a jejího NERVu. Slevy mají přispět ke stabilizaci zaměstnanosti v ohrožených skupinách s nízkými a středními příjmy. Jde o celosvětovou novinku, navíc v tisku z marketingového hlediska velmi účinně prezentovanou. Námět však nemá žádné teoretické či systémové odůvodnění a jediné, čemu v tomto ohledu věřím, je odhad nákladů 18 mld. Kč. A to je velmi vysoká cena za experiment s tímto lékem. Má přinést až o méně nezaměstnaných, ve srovnání se stavem, když by tento lék nebyl aplikován. Vsadím se, že zachráněných nezaměstnaných nebude více než 70. Východiskem pro zavedení slev na pojistném je předpoklad, že většina pracovních příležitostí v průmyslu i ve službách má ekonomický smysl To je samozřejmost. Ale vůbec z ní nevyplývá, že má smysl zavést velmi komplikované slevy na pojistném sociálního pojištění. Všichni rádi vezmou peníze, které se jim dají. Snížení pracovních nákladů podniků o několik málo procent však nemůže zabránit propouštění desetitisíců méně placených zaměstnanců, pokud pro ně není práce. Jestliže hlavním problémem naší ekonomiky je pokles exportu vybraných oborů v důsledku ekonomických potíží v zahraničí, tak lékem nemůže být plošné snížení pojistného v navrhované podobě. Z pohledu veřejných financí by navrhované zavedení slev na pojistném bylo zbytečným utrácením veřejných prostředků. A nejen to: s celou operací by byly spojeny i dodatečné náklady na vybírání pojistného, zejména u poplatníků pojistného: soukromých podniků i státních úřadů. Všichni si budou muset obstarat nový software na pojistné. Pokud by slevy měly platit jen 2 roky, tak za 2 roky se bude software předělávat znovu. U řady institucí budou náklady na změnu softwaru vyšší než úspory na pojistném. Vyvolané náklady na vybírání daní a pojistného jsou v praxi významné a jsou u nás dosti 8

9 podceňovány. Předkladatel novely zákona o pojistném by měl vzít v potaz i tyto náklady. To je jedna z klasických pouček o daních. Účelem pojistného není zdražovat podnikové náklady, ale financovat sociální pojištění. K tomu patří pojistné, které je vybíráno jednotným procentem z výdělku až do výše výdělkového stropu. Výdělkový strop je vždy násobkem celostátního průměrného výdělku. Představa, že by se zavedla diferenciace sazby pojistného podle výše výdělku jednotlivého zaměstnance, navíc s degresí, mne přímo děsí. To už můžeme dnešní pojistné rovnou nahradit daní z příjmů. ***** Velkým naším specifikem je to, že sociální pojištění nemáme. Opravdové sociální pojištění totiž musí být odděleno od státního rozpočtu také proto, aby se s ním nedalo manipulovat podle nápadů, které se sociálním pojištěním nemají nic společného. Liberálové, kterým to nevyhovuje, by měli usilovat o důsledné zrušení všeho, co sociální pojištění připomíná tedy i pojistného sociálního pojištění. A naopak: existence sociálního pojištění se nepozná podle toho, že se vybírá daň s názvem pojistné sociálního pojištění. Mít pojistné s jednotnou sazbou a s přiměřeným výdělkovým stropem také ještě nestačí. V opravdovém sociálním pojištění se i dávky vyměřují z celého výdělku až do výše výdělkového stropu, který je samozřejmě jednotný pro výpočet pojistného i dávek. Sociální pojištění je osvědčený systém sociálního zabezpečení, který je účelné u nás zavést. 9

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují

Poznámka: Od 1.1.2006 zanikl u odbytného nárok na daňový odpočet a daňové úlevy získané po 1.1.2006 se v případě odbytného dodaňují Přehled základních daňových ustanovení v oblasti penzijního připojištění účinných od 1. 1. 2008 po novele zákona o dani z příjmů realizované zákonem č. 261/2007 Sb. 1. Daňové úlevy účastníků penzijního

Více

ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL?

ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL? ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL? Jaroslav Vostatek Důchodová reforma jak dál? 2. pracovní konference OKDR, 30. 11. 2016 Osnova Komplikované a nesrozumitelné schéma zvyšování státních důchodů

Více

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY

NEWS 4/2011. News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY News č. 4/2011 REFORMNÍ ZÁKONY PŘIPRAVOVANÉ VLÁDOU ČESKÉ REPUBLIKY Současná vláda České republiky již od svého ustavení slibovala veřejnos reformu veřejných financí, jejímž cílem by mělo být zejména zastavení

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1. Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.2016 METIS Praha, spol. s r.o. 29. 1. 2016 K 1.1.2016 došlo ke zvýšení

Více

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění

Důsledky nálezu Ústavního soudu. v nemocenském pojištění Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Důsledky nálezu Ústavního soudu (č. 166/2008 Sb.) Ústavního soudu v nemocenském pojištění Petr Nečas místopředseda vlády ministr Květen práce 2008

Více

DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ DRUHÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ EVROPSKÉHO ZÁKONÍKU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Seznam právních předpisů: ODDÍL I. ( právní předpisy jsou obsaženy v příloze) Část II Zdravotní péče zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů Změny v daních z příjmů od roku 2013 RNDr. Ivan BRYCHTA důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů 1 Obsah přehled novel ZDP + drobné změny

Více

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu

Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Tisková zpráva ze dne 2. června 2008 Změny v nemocenském pojištění v souvislosti s Nálezem Ústavního soudu Dne 23. dubna 2008 Ústavní soud (dále jen ÚS ) v rámci posuzování ústavnosti změn provedených

Více

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r. 2015 zaměstnanec, závislá činnost

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r. 2015 zaměstnanec, závislá činnost Příklad 1: Výpočet měsíční mzdy zaměstnance v r. 201 hrubá měsíční mzda: 2.000,- pojistné SP 1.62,- ( 2.000 * 0,06 ) pojistné ZP 1.12,- ( 2.000 * 0,0 ) superhrubá mzda.00,- ( 2.000 * 1,0 ) záloha na daň

Více

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí

tová ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Stabilizační rozpočtov tová opatřen ení pro období 2012-2014 Miroslav Kalousek, ministr financí Fiskáln lní cíle vlády 2012-2014 rok 2012 2013 2014 saldo vládního sektoru v % HDP (ESA95) -3,5-2,9-1,9 saldo

Více

JAK SPOČÍTAT VÝPLATU. Finanční matematika 20

JAK SPOČÍTAT VÝPLATU. Finanční matematika 20 JAK SPOČÍTAT VÝPLATU Finanční matematika 20 Název školy Gymnázium, Šternberk, Horní nám. 5 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0218 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Označení materiálu

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany 1 Přehled změn od 1. 1. 2011 Od 1. 1. 2011 změny v oblasti: Nemocenských dávek Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011

Reforma přímých daní a odvodů. III. pilíř daňové reformy. Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Reforma přímých daní a odvodů III. pilíř daňové reformy Miroslav Kalousek ministr financí 18. března 2011 Cíle daňové reformy Jednoduchý a přehledný systém Dlouhodobá stabilita bez nesystémových zásahů

Více

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část

IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část IV. D ů v o d o v á z p r á v a Obecná část Zhodnocení platného právního stavu Důchody z důchodového pojištění se zvyšují na základě ustanovení 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění

Více

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015

Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015 Zápis z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 21. 1. 2015 UZAVŘENÝ PŘÍSPĚVEK ke dni 21. 1. 2015 - seznam - Daň z příjmů 440/17.12.14 Určení výše odpovídajícího pojistného pro

Více

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3

1 Základní informace o nemocenském pojištění 1. 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2. 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 Nemocenské pojištění str. 1 Základní informace o nemocenském pojištění 1 2 Parametry pro výpočet nemocenského 2 3 Parametry pro výpočet peněžité pomoci v mateřství 3 4 Příklady výpočtu všech nemocenských

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Vítáme Vás na semináři organizovaném v rámci projektu Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah Reg. číslo projektu: CZ.1.07/3.1.00/50.0015 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Ing. Petr Mach, Ph.D.

Ing. Petr Mach, Ph.D. Svobodní mají plán, jak snížit všem pracujícím daně a odvody tak, aby každému zůstalo o 1000 korun čistého měsíčně navíc. Zrušíme nespravedlivé dotace pro firmy, proto budeme moci snížit daně lidem. Ing.

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP)

2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) 2.5 Příjmy ze závislé činnosti ( 6 ZDP) Příjmy ze závislé činnosti jsou zejména: - příjmy z pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce je povinen dbát příkazu plátce ( 6

Více

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013

ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 ZMĚNY V DANÍCH OD ROKU 2013 Na tiskové konferenci, konané dne 18. března 2011, ministr financí Miroslav Kalousek představil reformu přímých daní a odvodů, která by měla tvořit třetí pilíř komplexní daňové

Více

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů

MKOS. Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů MKOS Úsporná opatření vpůsobnosti MPSV a daních z příjmů Přehled dotčených oblastí Změny platné od 1.1.2011 v oblasti Nemocenských dávkách Sociálního pojištění Dávek státní sociální podpory Sociálních

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r zaměstnanec, závislá činnost

Příklad 2: Vyúčtování roční mzdy zaměstnance v r zaměstnanec, závislá činnost Příklad 1: Výpočet měsíční mzdy zaměstnance v r. 2016 hrubá měsíční mzda: 2.000,- pojistné SP 1.62,- ( 2.000 * 0,06 ) pojistné ZP 1.12,- ( 2.000 * 0,0 ) superhrubá mzda.00,- ( 2.000 * 1,0 ) záloha na daň

Více

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění

Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Důchodová reforma Parametrické změny základního povinného systému důchodového pojištění Zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod Omezení možnosti předčasného odchodu do důchodu Omezení zápočtu

Více

Fiskální teorie a politika LS 2016

Fiskální teorie a politika LS 2016 Fiskální teorie a politika LS 2016 RUD 2016 Vyhláška č. 213/2015 Sb. o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů podíl

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

1. Důchodové pojištění 1

1. Důchodové pojištění 1 1. Důchodové pojištění 1 Důchodový systém ČR je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (tzv. první pilíř), na doplňkovém penzijním spoření

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO

Střední škola hotelová a služeb Kroměříž CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE 27_EKO Název školy Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu CZ.1.07/1.5.00/34.0911 Ing. Anna Grussová VY_32_INOVACE 27_EKO EKO.2706.4F Stupeň a typ vzdělávání Odborné

Více

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: ZDROJE FINANCOVÁNÍ Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu: 1. na činnost tzn. na redistribuci dávek a pokrytí sociálních služeb, které směřují k uživateli, 2. na správu potřebnou k činnosti, která

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne..2014, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V 67 odst.

Více

Podle zadání PT 3 ze dne se mají zpracovat tabulky příjmových modelů, které řeší, co se stane, když v rodině přibude dítě.

Podle zadání PT 3 ze dne se mají zpracovat tabulky příjmových modelů, které řeší, co se stane, když v rodině přibude dítě. Kalkulace MPSV podle zadání PT3 Odborné komise Zpracovaný výstup vychází ze zadání pracovního týmu 3 odborné komise pro důchodovou reformu z jejího jednání dne 28. 8. 2014, které je uvedeno v zápise z

Více

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015

Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Příklady a postupy pro mzdové účetní 2015 Ing. Růžena Klímová Ing. Karel Janoušek (kap. 3.4) Jaroslava Pfeilerová (kap. 6) Redakční uzávěrka: 9. 1. 2015 Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská

Více

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9.

VY_62_INOVACE_FGIK_I-2_29. Šablona FG č. I, sada č. 2. Zaměstnání - plat/mzda. Ročník 9. Šablona FG č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a svět práce Pěstitelské práce Pěstitelské práce Zaměstnání - plat/mzda Ročník 9. 2. díl ze 4-dílné série zaměřené

Více

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele

Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ. Začínáte? Příručka pražského podnikatele Kontaktní centrum, Opletalova 22, 110 00 Praha 1, tel.: 606 761 106, www.akcelerace-praha.cz DPP, DPČ Začínáte? Příručka pražského podnikatele 1. Dohoda o provedení práce (DPP) Dohoda o provedení práce

Více

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace

Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace Kampaň Otevřete oči! Aktuální informace 7. dubna 2011 Vážené kolegyně, vážení kolegové, v rámci kampaně Vám posíláme základní charakteristiku navrhované Daňové reformy ČR. S pozdravem Stanislav Kačer předseda

Více

Teze daňové reformy 2013

Teze daňové reformy 2013 Teze daňové reformy 2013 A. Harmonogram reformy: I. fáze - novely zákonů 586/1992 Sb., 589/1992 Sb. a 592/1992 Sb. aj. vypracování paragrafovaného znění do 30. 4. 2011, předložení do vlády do 30. 6. 2011,

Více

Daň z příjmů fyzických osob

Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost a funkční požitky interní doktorandka katedry finančního práva a národního hospodářství Daň z příjmů FO - obecně daň povinná, zákonem předem sazbou stanovená

Více

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Daňový systém. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah předmětu 1. Daňový systém, jeho charakteristika a geneze.. 3. Základní prvky daňové techniky. 4. Zdravotní pojištění. 5. Sociální pojištění. 6. Zdaňování příjmů fyzických

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu:

Sociální pojištění. Způsob zakončení: ZK Počet kreditů: 5 Forma výuky: PS, KS. Cíl předmětu: Sociální pojištění Vyučující: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. Typ studijního předmětu: povinný Doporučený roč./sem.: 1/2 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/-/- KS: 8 Způsob zakončení: ZK Počet kreditů:

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 5 a 6 Mzdy a srážky z mezd, odměňování,

Více

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem Úspory domácností a hrubý pracovní příjem Předkládaný dokument je pracovním podkladovým materiálem pro Poradní expertní sbor ministra financí a ministra práce a sociálních věcí připravený odborem Ministerstva

Více

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL

Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013. v programech STEREO a DUEL Novinky ve zpracování mezd pro rok 2013 v programech STEREO a DUEL Část 1 Důchodové spoření 1. Důchodové spoření legislativa Reforma penzijního systému zavedla tzv. tři pilíře I. pilíř důchodové pojištění

Více

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

- 2,3 % na nemocenské pojištění - 21,5 % na důchodové pojištění - 1,2 příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Název projektu: OA Přerov Peníze středním školám Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu:

Více

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3

Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy nám. W.Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Přehled navrhovaných změn v oblasti: 1) důchodové 2) sociální 3) daňové 4)

Více

Pojistné na sociální pojištění v ČR

Pojistné na sociální pojištění v ČR Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy

Více

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011

PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 Tisková zpráva 21. 12. 2010 PŘEHLED ZMĚN V PŮSOBNOSTI MPSV V ROCE 2011 V roce 2011 dochází k celé řadě změn v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). K 1. 1. 2011 se mění: Podpora v nezaměstnanosti

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Odměňování pracovníku a výpočet mzdy Ekonomika lesního hospodářství 5. cvičení Odměňování

Více

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod.

Penzijní systém ČR. Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Penzijní systém ČR Pátek 30. března 2007 S 34 13:45 17:00 hod. Rozložení tématického okruhu do dílčích témat Podstata systému tradičního veřejného sociálního pojištění a jeho stručná historie v ČR Hlavní

Více

ZÁKON. ze dne..2016, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Čl.

ZÁKON. ze dne..2016, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Čl. ZÁKON ze dne..2016, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 592/1992

Více

Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním

Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Ekonomicko-správní fakulta MU v Brně Seminární práce z předmětu: Pojišťovnictví JS 2005/2006 Téma: Důchodové pojištění, jeho produktové modifikace a srovnání s životním pojištěním Vypracoval: Marcela Dubová,

Více

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Životní pojištění,, jeho daňov ové motivace a postavení v systému důchodovd chodového zabezpečen ení v ČR R a ve vybrané zemi EU Vypracovali: Jakub Procházka Antonín Spálovský Obsah Smysl ŽP Význam a role

Více

Změny ve zdaňování fyzických osob

Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob Změny ve zdaňování fyzických osob I. Snížení sazby daně z příjmů fyzických osob na 15 % v roce 2008 a 12,5 % Zrušení progresivní sazby, zavedení lineární sazby Změna kalkulace

Více

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006)

Jakou formou je penzijní připojištění podporováno státem? (dle současné právní úpravy k 1. 1. 2006) Doktorand: Jiří Vopátek VŠE Praha, Fakulta managementu v J. Hradci Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku II. pilíře v rámci důchodového zabezpečení ve stáří. Příspěvek přibližuje uvedený pilíř

Více

ZELENÁ PRO ZAMÌSTNANCE KLIDNÁ SÍLA

ZELENÁ PRO ZAMÌSTNANCE KLIDNÁ SÍLA KLIDNÁ SÍLA WWW.KDU.CZ KDU-ČSL prosazuje: Vyvážený partnerský vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, který nebude podvazovat podnikatelské aktivity zaměstnavatelů a zaměstnancům zaručí jistotu ocenění

Více

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ I.

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ I. Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název

Více

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR

Systém pojistného sociálního pojištění v ČR Systém pojistného sociálního v ČR SUBSYSTÉMY a jejich SPRÁVCI sociální (VZP) sociální zabezpečení (SZ) Veřejné zdravotní Nemocenské (NEP) Důchodové (DUP) Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ)

Více

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013

Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Sociální pojištění OSVČ v roce 2013 Ing. Pavlína Novotná Placení pojistného na sociální zabezpečení upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

Více

Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti

Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků (od 1. 1. 2011 daňový řád) 5.1 Příjmy ze závislé činnosti = úhrn všech

Více

Sociální zabezpečení v ČR

Sociální zabezpečení v ČR Sociální zabezpečení v ČR Vyučující: Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu: volitelný Doporučený roč./sem.: 3/6 Rozsah studijního předmětu: PS: 2/- KS: 6 Způsob zakončení: zápočet Počet kreditů:

Více

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ

MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ MEZINÁRODNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ, VYSÍLÁNÍ A PRONÁJEM PRACOVNÍKŮ 1. vydání (březen 2012) 2. aktualizace k 1. 1. 2015 Publikace Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků je i v roce 2015 praktickou

Více

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón

Seminář Mzdy Ing. Jan Jón Seminář Mzdy 2016 Ing. Jan Jón 15. ledna 2016 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2015 a v roce 2016 2015 2016 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Ekonomika III. PC, POWER POINT, dataprojektor

Ekonomika III. PC, POWER POINT, dataprojektor Název školy Střední škola hotelová a služeb Kroměříž Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vzdělávací okruh Druh učebního materiálu Cílová

Více

Metodický list. pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ

Metodický list. pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Metodický list pro první soustředění kombinované formy Bc. studia předmětu ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Název tématického celku : Důchodové daně Cíl : Cílem tohoto tématického celku je seznámit studenty s teoretickou

Více

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI

TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra zemědělské ekonomiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Daňová soustava České republiky Autor diplomové práce: Bc. Lucie Ječná Vedoucí

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty

www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty www.zlinskedumy.cz Mzdové výpočty Klíčové pojmy Mzda Postup výpočtu mzdy Hrubá mzda Čistá mzda Částka k výplatě Výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti Mzda peněžité plnění (příp. naturální) poskytované

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Sociální zabezpečení. Ing. Ježková Eva Ekonomika Sociální zabezpečení Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Možné cesty rozvoje českých osobních penzí

Možné cesty rozvoje českých osobních penzí Možné cesty rozvoje českých osobních penzí Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu, 20. 10. 2016 Cíl studie pro OKDR Analyzovat možnosti uplatnění fondového financování penzí v

Více

- Rozpočtová - daně mají zabezpečit plynulé financování státního rozpočtu

- Rozpočtová - daně mají zabezpečit plynulé financování státního rozpočtu Otázka: Přímé daně Předmět: Ekonomie a účetnictví Přidal(a): KAYTYN Daňový systém - v každé zemi je stanoven příslušným zákonem (odpovídá ekonomickému systém) - jednotlivé země se mohou v daních výrazně

Více

Alternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15

Alternativy reformy penzijního systému března 2007 S 36 14:00 17:15 Alternativy reformy penzijního systému 1. 3. března 2007 S 36 14:00 17:15 Název tématického celku: Východiska a principy konstrukce penzijních systémů Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné uspořádat

Více

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb. ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb., o všeobecné zdravotní pojišťovně zákon

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Senátní návrh. na vydání. zákona

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období. Senátní návrh. na vydání. zákona PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2010 VI. volební období 168 Senátní návrh na vydání zákona kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších

Více

-Právní úprava -Základní pojmy -Výpočet čisté mzdy MZDY

-Právní úprava -Základní pojmy -Výpočet čisté mzdy MZDY -Právní úprava -Základní pojmy -Výpočet čisté mzdy MZDY STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství

Více

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014

Seminář Mzdy 2014. Ing. Jan Jón. 16. ledna 2014 Seminář Mzdy 2014 Ing. Jan Jón 16. ledna 2014 Sazby daně z příjmů, slevy na dani, daňové zvýhodnění v roce 2013 a v roce 2014 2013 2014 sazba daně (roční) ( 16) 15% 15% solidární daň se sazbou 7% 7% (z

Více

Daně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele

Daně v roce Metodologický seminář pro středoškolské učitele Daně v roce 2010 Metodologický seminář pro středoškolské učitele prof. Ing. Alena Vančurová, Ph.D. DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Cesta od předmětu k základu daně veškeré příjmy poplatníka - příjmy vyňaté

Více

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění

Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky. Název materiálu: Daň ze mzdy, zdravotní a sociální pojištění Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Název školy: Střední odborné učiliště Valašské Klobouky Autor : Ing. Jaroslava Pospíšilová

Více

CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ. Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1

CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ. Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1 CHCEME SPRAVEDLIVÉ DANĚ Co chcete Vy? 26. dubna 2006 Strana 1 Rovnost mezi lidmi nikdy neexistovala a existovat nebude. Mirek Topolánek, předseda ODS, www.aktualne.cz, 10.04.2006 Bohatým je jasné, že na

Více

činnosti příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků

činnosti příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků Téma 4 Zdanění příjmů ze závislé činnosti Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků 4.1 Příjmy ze závislé činnosti = úhrn všech příjmů vyplacených zaměstnanci

Více

Cvičení č. 10 Veřejné příjmy a daňová teorie II

Cvičení č. 10 Veřejné příjmy a daňová teorie II Cvičení č. 10 Veřejné příjmy a daňová teorie II 1. Přímé daně Jedná se o takové daně, které zdaněný subjekt (poplatník) hradí na úkor svého příjmu, svého majetku, a dopadají na něj přímo (viz Daňový přesun

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Teze k diplomové práci ANALÝZA VÝVOJE DANĚNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Teze k diplomové práci ANALÝZA VÝVOJE DANĚNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR PROVOZ A EKONOMIKA KATEDRA OBCHODU A FINANCÍ Teze k diplomové práci ANALÝZA VÝVOJE DANĚNÍ SPOLEČNOSTÍ V ČESKÉ REPUBLICE Autor: Kateřina

Více

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy

Personálníčinnost podniku. Osnova učiva. Didaktické zpracování učiva pro střední školy Personálníčinnost podniku Didaktické zpracování učiva pro střední školy Osnova učiva 1. Zařazení učiva 2. Cíle učiva 3. Struktura učiva 4. Metodické zpracování učiva týkající se plánování počtu zaměstnanců

Více