Zdravotnictví v České republice. Červenec /XVI/2013

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zdravotnictví v České republice. Červenec 2013 1/XVI/2013"

Transkript

1 Zdravotnictví v České republice Červenec /XVI/2013 Reforma zdravotnictví v Nizozemsku Nerovnosti ve využití zdravotní péče imigranty Diskurz reformy dlouhodobé péče v ČR v letech

2 Vážení čtenáři, Zdravotnické systémy jednotlivých států procházejí poměrně odlišnými vývojovými změnami. Faktory těchto změn jsou výrazně determinovány společenskými, demografickými, ekonomickými a politickými procesy. Všechny tři články tohoto čísla spojuje do jisté míry společný jmenovatel v podobě realizovaných organizačních změn a jejich sociálních důsledků. Počáteční rozhodnutí o reformě zdravotnictví v Nizozemsku v roce 1987 bylo pod vlivem demografických změn (stárnutí společnosti). Od roku 1987 se diskurz problémů, spojených se stárnutím obyvatelstva, významně podařilo díky OECD-WHO-EU- USA a dalším jednotlivým státům posunout ve všech jeho dimenzích. Dnes převládá zjištění o tom, že stárnutí společnosti nepředstavuje pro systémy zdravotních a sociálních služeb katastrofickou vizi a tak ostatní státy nemusí hledat tak zásadní změny ve svém financování a organizačním uspořádání, jako Nizozemsko. Nebo snad i v Nizozemsku představovalo v roce 1987 stárnutí společnosti spíše jen zástupný problém ve vztahu k reformě zdravotního pojištění podobně jako v uplynulých letech v ČR? Závažným důsledkem reformy v Nizozemsku je však růst jeho celkových výdajů na zdravotnictví po roce Tuto zprávu bychom rozhodně neměli přehlédnout. Otázkou je, jak efektivně se vlastně podařilo v Nizozemsku asi po 20 letech politických debat vyřešit počáteční problém stárnutí společnosti a od něj tehdy odvozenou hrozbu rostoucích celkových výdajů? Petr Háva Zdravotnictví v České republice Z obsahu Červenec /XVI/2013 Reforma zdravotnictví v Nizozemsku Nerovnosti ve využití zdravotní péče imigranty Diskurz reformy dlouhodobé péče v ČR v letech Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Reforma zdravotnictví v Nizozemsku 2 7 Iva Brabcová, Veronika Záleská Nerovnosti ve využití zdravotní péče imigranty 8 12 Petr Háva Diskurz reformy dlouhodobé péče v ČR v letech Vydává: Asociace pro rozvoj sociálního lékařství a řízení péče o zdraví Předseda redakční rady: Ing. Alexandr Stožický, CSc. Redakční rada: RNDr. Petr Beneš; Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý, Dr., MSc.; Prof. MUDr. Ivan Gladkij, CSc.; Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc.; PhDr. Zdeněk Kučera; MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA; ing. Zdeněk Novák; Doc. Ing. Zdeněk Papeš, CSc.; Doc. MUDr. Alena Petráková, CSc.; RNDr. Jiří Schlanger; MUDr. Mgr. Petr Struk; Doc. Ing. Jaromír Vepřek, CSc.; Vedoucí redakce: MUDr. Petr Háva, CSc., mobil: , redakce : Grafická úprava a zlom: Irena Vorlíčková, Příjem inzerce: Redakce Tisk zajišťuje: Tiskárna Kirchner, Nymburk, Registrace časopisu: MK ČR E 7600 ISSN Indexace a excerpce: Bibliographia Medica Čechoslovaca Časopis je zařazen Radou pro výzkum a vývoj mezi recenzované časopisy (http://www.vyzkum.cz/frontclanek.aspx?idsekce=503642) 1

3 SUMMARY Health Care Reform in the Netherlands PhDr. Helena Hnilicová1, Ph.D., Mgr. Karolína Dobiášová The article is focused on the long- -planned health care reform in the Netherlands completed in 2006 in a broader historical context. The aim of the text is: firstly, to analyse the causes of the reform and secondly, to discuss reform strategy as well as its progress. After several years since reforms implementation there are mapping their impact on the access to health care and behaviour of health providers, insurance companies and patients. The article outlines the economic consequences of the reform and some ethical issues. Key words: healthcare reform, health insurance, reform consequences, health expenditures, medical ethics Reforma zdravotnictví v Nizozemsku Organizační změna zdravotnického systému, komerční zdravotní pojištění, ekonomické důsledky provedené reformy po roce růst celkových výdajů na zdravotní péči. Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Úvod Nizozemsko je jedním ze šesti zakládajících členů Evropské unie a patří mezi její nejvyspělejší země. Rozkládá se na území cca km² a populaci tvoří více než 16 milionů obyvatel, kteří jsou z osmdesáti procent rodilí Holanďané. Podle kritérií, používaných pro posuzování vyspělosti se Nizozemsko v celosvětovém měřítku dlouhodobě umisťuje na předních místech, zpravidla v první desítce. Podle výše hrubého domácího produktu na obyvatele obsadila tato země v roce 2012 dvanácté místo ze 181 hodnocených zemí (World Bank 2013). Z hlediska indexu lidského rozvoje, který kromě hospodářství zohledňuje další okolnosti ovlivňující kvalitu života (vzdělání, zdraví aj.), obsadilo Nizozemsko v roce 2010 vynikající třetí pozici (Human Development Index 2011). Následující tabulka č. 1 obsahuje přehled nejdůležitějších ukazatelů. Také Nizozemské zdravotnictví patří k nejlepším na světě. Podle Evropského indexu zdravotnického spotřebitele (European Health Consumer Index EHCI 2008, 2009, 2012) je opakovaně hodnocené jako nejlepší ze všech posuzovaných států. Lze soudit, že k tomuto úspěchu svým způsobem přispěla i dlouho připravovaná reforma, která byla završena v roce Reforma, jejíž příprava trvala téměř 10 let, přinesla řadu podstatných změn ve zdravotním pojištění i ve fungování zdravotnictví. Protože zdravotnictví v Nizozemí patří, podobně jako české zdravotnictví, do skupiny bi- Tabulka č. 1: Přehled vybraných demografických a makroekonomických indikátorů O autorech PhDr. Helena Hnilicová1, Ph.D. 1, Mgr. Karolína Dobiášová 1, 2 1. Univerzita Karlova v Praze, 1. Lékařská fakulta, Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 2. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií Tabulka č.1 Zdroje: OECD Health Data 2004,

4 smarckovského typu, podívejme se podrobněji na jeho principy a fungování, a to se zaměřením na nedávné reformní změny směrem k liberalizaci a jejich důsledky, projevující se mj. také v tom, že nizozemské zdravotnictví patří v současnosti k nejdražším na světě.. Zdravotnický systém a jeho historie Bismarckovský model zdravotnictví byl v Nizozemí zaveden za druhé světové války v době německé okupace. Podobně jako v Německu, byl původní systém povinného veřejného zdravotního pojištění určen především pro obyvatele s nižšími a středními příjmy, pro něž byla účast v systému povinná. Zdravotní pojištění upravoval zákon o zdravotním pojištění (tzv. Ziekenfondswe, ZFW1). Pro účast ve veřejném systému byla stanovena příjmová hranice (2). Občanům s příjmem přesahujícím tuto hranici pak bylo určeno soukromé zdravotní pojištění, které mělo smluvní charakter. Není u nás příliš známo, že v rámci nizozemského veřejného zdravotního pojištění bylo až do poslední reformy v roce 2006 možné zohledňovat zdravotní rizika. Občanům, kteří se chovali zdravotně rizikovým způsobem, mohlo být vyměřeno vyšší pojistné a některým bylo možné za určitých okolností zdravotní pojištění dokonce i odmítnout. Pro státní zaměstnance a důchodce existovaly speciální pojistné programy. Již v letech vedly rostoucí náklady na zdravotní péči k historicky první větší reformě zdravotnictví. Nejvýznamnějším opatřením této reformy byl vznik zvláštního fondu pro zajištění finančně náročné zdravotní péče. Fond byl ustanoven zvláštním zákonem o výjimečně nákladné zdravotní péči (AWBZ The Algemene Wet Bijzondere Ziektekosten) (Shut 1996), který od té doby slouží k financování nákladné léčebné péče i k úhradě dlouhodobé péče pro osoby se zdravotním postižením a k úhradě nákladů na hospitalizaci trvající déle než jeden rok. Občané starší 18 let včetně důchodců a legálních cizinců pak v závislosti na věku, příjmu a počtu vyživovaných dětí do tohoto fondu přímo nebo prostřednictvím svých zaměstnavatelů, povinně přispívají. Také příspěvek má stanovený strop (Wynand, Schut 2008, Wright 2008). Fond pro krytí výjimečně nákladné zdravotní péče je až do současné doby jedním ze tří pilířů národního zdravotního pojištění a prostředky z něj jsou přerozdělovány mezi zdravotními pojišťovnami podle struktury a nákladnosti klientů. Vedle základního zdravotního pojištění, které tvoří první pilíř a pojištění extrémně nákladné zdravotní péče, tj. druhého pilíře, funguje až do dnešní doby třetí finanční pilíř, a to doplňkové a zcela dobrovolné soukromé zdravotní pojištění. Týká se služeb, které ve dvou ostatních pojistných plánech nejsou zahrnuty. Reforma v roce 2006 a její příčiny Ustanovením zvláštního fondu pro nákladnou péči se na mnoho let podařilo zdravotnický systém v Nizozemí finančně stabilizovat. Jeho nespornou slabinou však stále byla skutečnost, že určitá část občanů i nadále zůstávala bez zdravotního pojištění (3). Přesto, že počet nepojištěných nebyl příliš vysoký, existence určité části populace s omezeným přístupem ke zdravotní péči byla zdrojem nerovností. Tato situace byla v rozporu se zdravotní strategií EU, proklamující všeobecnou dostupnost zdravotní péče ve svých členských zemích (Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména její články 114 a 168 týkající se rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich etnický původ, zdravotní postižení, věk, pohlaví etc.). To byl jeden z důvodů, proč byla zdravotnická reforma dlouhodobým tématem politické i odborné diskuse. Reforma z roku 2006 rozhodně nespadla z nebe a ideově se opírala o výsledky práce známé Dekkerovy komise pro zdravotnickou reformu. Tu ustanovila vláda již v roce Dekkerova komise předložila řadu návrhů reagujících především na zvyšující se náklady a nedostatečnou ekonomickou efektivitu zdravotnictví, což posléze odstartovalo mnoho let trvající celospolečenskou diskusi o možné podobě změn ve zdravotnictví. Napříč hlavními politickými stranami a zájmovými skupinami byly v průběhu let postupně dohodnuty principy nově pojatého zdravotního pojištění a fungování zdravotnictví. Proces vyvrcholil v roce 2006 přijetím nového klíčového zákona o národním zdravotním pojištění, který nahradil dosavadní zákon o zdravotním pojištění. Podařilo se to díky tomu, že podoba nového zákona o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet, Zvw 2 ) byla výsledkem politického konsensu, kdy vládnoucí politické strany vesměs akceptovaly požadavky a připomínky politické opozice. Konkrétních důvodů pro uskutečnění reformy v roce 2006 však bylo vícero. Uvádíme jejich přehled, tak jak se objevují v dostupné literatuře (Wynand, Shut 2008, Schut 2008, Wright 2008, Maarse 2009, Mosca 2012): 1. Existence dvoukolejného systému soukromého zdravotního pojištění pro bohaté a veřejného zdravotního pojištění pro ostatní, který se dostával do konfliktu s legislativou EU a vedl ke zdravotním nerovnostem ( cream skimming soukromých pojišťoven) 2. Průběžné zvyšování pojistného ve veřejném systému způsobující nárůst počtu osob, které jej nebyly schopny hradit 3. Nízká ekonomická efektivita při rostoucích nákladech 4. Relativně dlouhé čekací doby 5. Příliš velká regulace poskytovatelů zdravotní péče zvyšující čekací doby, malý ohled na zájmy pacientů, omezení jejich svobodné volby 6. Příliš velký podíl zaměstnavatelů na zdravotním pojištění vnímaný jako riziko pro národní ekonomiku 7. Nedostatek povědomí o ceně zdravotní péče u pacientů a jejich nízká spoluúčast 8. Téměř žádné pobídky, aby se zdravotní pojišťovny chovaly efektivně a sledovaly kvalitu 9. Existence malých lokálních pojišťoven se špatným portfoliem klientů a následně významné rozdíly ve výši pojistného mezi regiony; znevýhodnění hustě osídlených městských oblasti s vysokým počtem sociálně deprivovaných obyvatel 10. Omezená možnost volby a změny pojišťovny ve veřejném systému; neexistence konkurence mezi zdravotními pojišťovnami. Výrazným rysem reformy je změna role státu ve zdravotní péči a celková liberalizace. Namísto dřívějšího přímého řízení zdravotnictví, po reformě státní instituce spíše z dálky dohlížejí na dodržování stanovených pravidel (Schäfer et al. 2010). Nový systém obsahuje prvky řízené konkurence týkající se zdravotních pojišťoven i poskytovatelů. Pacienti získali daleko větší míru svobody rozhodování jak při výběru pojišťovny, tak při výběru poskytovatele (Victoor et al. 2012). Hlavní odpovědnost za zdravotní péči byla přesunuta na zdravotní pojišťovny, poskytovatele a pacienty. Vláda však 3

5 garantuje kvalitu, dostupnost a dosažitelnost péče. Nová legislativa přinesla mnoho podstatných změn. K těm nejdůležitějším patří: Obrázek č. 1: Zdravotní pojištění v Nizozemsku před a po reformě zavedení jednotného standardu zdravotní péče pro všechny občany vyřazení stomatologické a fysioterapeutické péče z úhrady s výjimkou dětí, a tudíž zvýšení dříve nízké spoluúčasti pacientů právo svobodně si zvolit zdravotní pojišťovnu a změnit ji jedenkrát ročně právo svobodně si zvolit poskytovatele zdravotní péče posílení pozice pojišťoven ve vztahu ke zdravotnickým zařízením, dohoda s nemocnicemi o zvýšení výkonnosti a efektivity, tj. ošetření více pacientů za stejné peníze zavedení finanční kompenzace pro osoby s nízkými příjmy. K úspěšné realizaci reformy velmi přispělo, že jednotlivé kroky byly pečlivě, racionálně a systematicky naplánovány. Prvním krokem, který vlastní reformě zdravotního pojištění předcházel, bylo vyloučení úhrady zubní péče a fyzioterapie s výjimkou dětí z veřejného zdravotního pojištění. Díky důkladné přípravě se i pro tak nepopulární opatření podařilo nakonec dosáhnout všeobecné podpory. Jeho protagonisté argumentovali především nákladností stomatologických výkonů při vysoké preventabilnosti zubního kazu, jehož ošetření je nejčastějším stomatologickým výkonem. Následovala dohoda s farmaceutickými firmami o výrazném snížení ceny generických léčiv (až o cca 40%), která způsobila, že poprvé se meziročně snížily výdaje za léky. Byl tak vytvořen předpoklad pro úspěšné nastartování dalších legislativních kroků, které se týkaly především zdravotního pojištění a činnosti zdravotních pojišťoven. Podstatnou změnou v novém zákoně o zdravotním pojištění (Zorgverzekeringswet, Zvw) bylo zavedení základního zdravotní pojištění povinného pro všechny občany bez rozdílu příjmu (viz obrázek č. 1). Základní zdravotní pojištění je závazné pro všechny pojišťovny a kryje široký, přesně definovaný rozsah zdravotní péče. Až na nové výluky (viz výše) se v principu shoduje s rozsahem péče poskytované před reformou. Zásadní změnou však je, že žádní občané, v praxi tedy ti, kteří jsou potenciálně nevýhodní, Zdroj: Greß, Manouguian, Wasem 2007 nesmí být nyní odmítnuti a nesmí jím být vyměřeno vyšší pojistné (5. Ze zákona musí být pro všechny pojištěnce zajištěn standardizovaný rozsah zdravotní péče, který musí všechny pojišťovny garantovat. Bylo zavedeno nové schéma pro úhradu základního zdravotního pojištění, tzv. nominální pojistné. Je to měsíční částka, kterou všichni občané/ pojištěnci odvádí zvolené zdravotní pojišťovně. Konečná výše pojistného je určena pojišťovnami a závisí na tom, jaký pojistný plán si pojištěnec se zdravotní pojišťovnou (soukromou nebo veřejnou) dohodne a také na marži, kterou si každá pojišťovna k základnímu pojištění přidává na své provozní a administrativní výdaje. Měsíčně činí základní pojistné cca 150 EUR (2013). Rozdíl mezi nejlevnějším a nejdražším nominálním pojistným se pohybuje ročně okolo 280 EUR. (Schäfer et al. 2010, Roubal 2012), tj. asi 5% pojistného (Wynand, Schut 2008). Kontrakt pojištěnce a zdravotní pojišťovny má charakter soukromoprávního vztahu a uzavírá se na jeden rok. Pojištěnec může po roce změnit kontrakt i pojišťovnu. Každý občan i cizinec s dlouhodobým pobytem je povinen si základní zdravotní pojištění zajistit, pouze za děti do 18 let platí základní zdravotní pojištění stát. Pokud občan tak neučiní, zůstává nepojištěným a je sankcionován. K sankcím patří, že zdravotní pojištění musí doplatit ve výši 130 % nominálního pojištění, a to zpětně nejdéle za dobu pěti let. Vzhledem k tomu, že nepojištění se rekrutují především ze sociálně deprivovaných skupin (bezdomovci, drogově závislí), jak dlužné pojistné, tak i penále nakonec většinou nikdo neuhradí. Za nepojištěné občany zdravotní péči nikdo nehradí, a tak v případě nemoci má dlužník další pohledávky u zdravotnických zařízení. V praxi často nemocnice řeší situaci tak, že nepojištěným osobám s potřebou péče pomohou uzavřít základní zdravotní pojištění u některé z pojišťoven, přičemž žádná pojišťovna po reformě z roku 2006 nemůže tohoto rizikového pojištěnce odmítnout (Schut 2008) (6). Nad rámec základního zdravotního pojištění hrazeného přímo občany odvádí další příspěvek zaměstnavatelé. Ten činí 6,5% hrubého příjmu zaměstnance. Zaměstnanci sami již ze svého platu nepřispívají, nicméně z pojistného zaplaceného zaměstnavatelem, odvádí daň. Důchodci a osoby samostatně výdělečné činné platí vedle základního zdravotního pojištění dalších 4,4% ze svých příjmů. Novinkou a důležitým liberalizačním prvkem je umožnění vstupu komerčních pojišťoven do systému veřejného zdravotního pojištění. Ty mohou tvořit zisk, ale pouze z pojistných produktů mimo povinné základní pojištění. V současnosti je v Nizozemsku okolo třiceti zdravotních pojišťoven, které jsou dílem veřejné, dílem soukromé. Na jejich činnost dohlíží Státní úřad pro dohled nad zdravotním pojištěním, který funguje jako regulátor zdravotního pojištění. Mimo základní zdravotní pojištění poskytují pojišťovny nadále doplňkové soukromé zdravotní pojištění. Jedná se o smluvní pojištění, které není zákonem regulováno a kde podmínky a parametry pojištění záleží na dohodě mezi pojištěncem a pojišťovnou. V režimu doplňkového pojištění mají pojišťovny právo zvýšit pojistné rizikovým pacientům nebo je nepojistit vůbec. 4

6 Pro lékaře a zdravotnická zařízení je důležité, že došlo také k výrazné změně v metodách úhrady poskytovatelů. Praktičtí lékaři jsou po reformě financováni podobně jako u nás, a to kombinací kapitace a výkonové úhrady. Nemocnice včetně psychiatrické péče jsou financovány podle nizozemské modifikace DRG (Diagnose behandel combinaties, DBCs). Úhrada dlouhodobé péče je přizpůsobena intensitě potřebné péče u každého pacienta. Jak u nemocniční tak i u dlouhodobé péče je důsledně uplatňován princip peníze jdou za pacientem. Celkově je financování veškeré standardní péče krátkodobého charakteru (tj. bez dlouhodobé péče) z padesáti procent hrazeno zaměstnavateli a čtyřicet pět procent tvoří příspěvky od pojištěnců. Zbylých pět procent tvoří částka, která je hrazena ze státního rozpočtu za děti do 18 let. Sociální solidarita v rámci základního zdravotního pojištění zůstala zachována a uplatňuje se tak, že sociálně znevýhodnění a chudí lidé mají možnost požádat o finanční příspěvek na hrazení povinného základního pojištění. Zdravotní pojištění nehradí prevenci, ta je financována ze státního rozpočtu. Přínosy a důsledky reformy Reforma přinesla celou řadu změn. Z pohledu pacientů je nejdůležitější zavedení jednotného schématu pro úhradu základního zdravotního pojištění. Novým liberalizačním prvkem je to, že zdravotní pojišťovny mohou v regulovaném prostředí do jisté míry soupeřit o klienty. Hlavním nástrojem tohoto boje je výše nominálního pojistného, konkrétně ta jeho část, která představuje marži na administrativu a provoz pojišťovny, jejíž výši určuje pojišťovna. Dále došlo ke změně ve vztahu mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče, který je mnohem volnější. Stát omezil své možnosti ovlivňovat cenu péče a pojišťovnám bylo umožněno selektivně nasmlouvat poskytovatele a individuálně dojednávat ceny vybraných nemocničních výkonů. U části nemocničních výkonů existuje volná cenotvorba (Schäfer et al. 2010) Jak ukazuje studie autorů Dwarswaarda, Hilhorsta a Trappenburga z roku 2011, reforma má vliv také na základní principy lékařské etiky. Autoři zkoumali dopad reformních změn na názory a postoje nemocničních chirurgů a všeobecných praktiků k tradičním zásadám poskytovat péči podle zdravotních potřeb a primum non nocere (7) a na zrušení zákazu reklamy ve zdravotnictví. Ukázalo se, že již několik let po zavedení reformy došlo u lékařů k posunu ve vnímání smyslu a důležitosti uvedených etických zásad, přičemž větší ovlivnění je patrné u chirurgů. Pokud se týče marketingu a reklamy, lékaři obou specializací se rozdělili do dvou skupin. Jedni, kterým se tyto praktiky vysloveně protiví a druzí, kteří to považují za realitu, se kterou se musí naučit žít. Princip poskytování zdravotní péče podle potřeb ztratil poněkud svou dominanci u chirurgů v nemocnici, kteří po reformě věnují daleko více času méně závažným problémům, protože jim to přináší větší výdělky. Někdy je to ovšem na úkor pacientů se závažnějšími a rizikovými chirurgickými problémy. Jiná situace je u praktických lékařů, kteří v intencích reformy jsou motivováni věnovat více času chronicky nemocným pacientům, na kterých také neprodělávají. Zdá se, že princip primum non nocere pro chirurgy zůstává nadále prioritou. Nicméně u všeobecných praktiků získává novou konotaci. Dřívější ideologii nevyšetřuj a neleč pacienty, pokud to skutečně nepotřebují nahradil přístup pokud si to pacient přeje, můžeš ho vyšetřovat a léčit, pokud mu tím opravdu neublížíš. (Dwarswaard, Hilhorst, Trappenburg, 2011) K pozitivním důsledkům reformy nepochybně patří, že se významně zlepšila dostupnost zdravotní péče. Celá populace, včetně cizinců, kteří v Nizozemí žijí nebo pracují, má dnes zajištěnou zdravotní péči. K dispozici jsou prokazatelně lepší informace o kvalitě péče. Finanční dostupnost měřena podílem přímých soukromých výdajů, které obyvatelé platí při čerpání zdra- Obrázek č.2: Náklady na zdravotnictví v roce 2011 v zemích OECD Zdroj: OECD Health Data

7 Obrázek č. 3: Průměrný roční nárůst v zemích OECD- srovnání Zdroj: OECD Health Data votní péče, patří k nejnižším v zemích OECD a činí okolo 7% celkových výdajů. Čekací doby se oproti roku 2000 zkrátily a jsou kratší než tzv. agreed acceptable standards (Schut, Sorbe and Høj 2013; Mosca 2013). Nechtěným, a také neočekávaným důsledkem reformy je významný nárůst nákladů, který způsobil, že Nizozemí dnes má druhé nejdražší zdravotnictví v zemích OECD. Náklady dosáhly v roce % HDP (obrázek č. 2). Příčina tohoto vývoje tkví v nárůstu spotřeby nemocniční péče. Statistiky ukazují, že v letech rostly nejvíce náklady v tomto segmentu, kde došlo ke zvýšení z 24 % na 26 %. Také zisky samostatně praktikujících ambulantních lékařů v letech rostly, u specialistů o 8 % a u všeobecných praktiků o 6%. Celkový nárůst činil v letech % (obrázek č. 3). Přesto, že vláda na tento vývoj nedávno reagovala stanovením stropu na roční výši nákladů na nemocniční péči, finanční rizika nizozemského zdravotnictví vyvolávají neustálou veřejnou i mediální diskusi o udržitelnosti tohoto stavu (Mosca 2012; Mosca 2013). Diskutuje se Závěr I přes uvedené ekonomické důsledky je reforma zdravotnictví v Nizozemí hodnocena jako úspěšná. Došlo ke zlepšení dostupnosti péče a omezení sociálních nerovností. Zkrátily se čekací doby, pacienti mají více svobodné volby a kvalita zdravotní péče se stala součástí agendy zdravotních pojišťoven. Tato pozitiva však byla dosažena za cenu zvýšení nákladů, což rozhodně nebylo cílem reformy. Zdá se, že jednostranná orientace na regulaci nákladů prostřednictvím finančních restrikcí na straně poskytovatelů, zejména snižování ceny výkonů, není příliš efektivním regulačním prvkem. Nizozemská zkušenost ukazuje, že náklady na zdravotnictví v konečném důsledku ovlivňují lékaři svým klinickým rozhodováním, které se ovšem odehrává v určitém ekonomickém kontextu. Anticipovaná prosperita lékaře či zdravotnického zařízení hraje při volbě terapie ne zcela zanedbatelnou roli. Lze soudit, že důsledné a systematické zvyšovaní povědomí lékařů o vlivu klinického rozhodování na ekonomickou efektivitu zdravotnictví jako celku a motivace lékařů k odpovědnosti za udržení vyrovo tom, že přes zvýšenou možnost pojišťoven regulovat náklady poskytovatelů, nemají k tomu zdravotní pojišťovny stále dostatečně efektivní nástroje. Příčinou je fakt, že u nemocniční péče se mnohdy jedná o lokální monopol, který pak vytváří pro danou nemocnici lepší vyjednávací pozici. Snaha snižovat cenu péče ze strany pojišťoven tak vedla paradoxně k tomu, že rostl objem předepsané péče, což v roce 2010 způsobilo nárůst nákladů na nemocniční péči o 4%, a to i přesto, že úhrady za jednotlivé výkony byly sníženy. Nabízí se paralela se situací v českém zdravotnictví, kdy zavedení regulačních poplatků v roce 2007 vedlo v dalších letech k nárůstu celkových nákladů na péči, přesto, že došlo k poklesu návštěv u ambulantních lékařů i poklesu počtu ošetřených pacientů v nemocnicích (Nováková., Popovič 2012). Vysvětlení těchto jevů lze obecně spatřovat v chování poskytovatelů, kteří v případě zavedení regulace, mají tendenci kompenzovat očekávané finanční ztráty tím, že zvyšují objem i cenu indikované péče, tj. ordinují v průměru na jednoho pacienta více a spíše dražších výkonů. 6

8 nané bilance veřejného zdravotnictví, by mohly sehrát pozitivní roli. Kvalifikované využívání disponibilních zdrojů především v zájmu zdraví pacientů by se mělo stát nedílnou součástí lékařské etiky. Nelze popřít, že s kvalitou péče roste i její cena. Nicméně zvyšovat povědomí lékařů o tom, že kvalitní péče nemusí být vždy nutně péče nejnákladnější, a to jak z hlediska množství, tak i z hlediska vlastní ceny indikovaných výkonů, by měla proniknout do lékařského vzdělávání na pregraduální i postgraduální úrovni. Poznámky (1) Sickness Fund Act (rovněž známý jako Compulsory Health Insurance Act), který vešel v platnost v roce 1966 (Schäfer et al. 2010) (2) Před reformou v roce 2004 činila tato hranice (3) Před spuštěním reformy v roce 2005 tvořili nepojištění občané 1,5 % populace, což představovalo přibližně osob (Wynand, Schutt 2008). (4) Health Insurance Act (5) Před reformou se stávalo, že dlouhodobě nebo vážně nemocní lidé platili vyšší pojistné. (6) Pokud pojištěnci jakékoliv pojišťovny neplatí pojistné déle než šest měsíců, může pojišťovna zrušit pojistnou smlouvu, s právem nepojistit dotyčnou osobu dalších pět let. Nicméně každá další pojišťovna, na kterou se tento odmítnutý klient obrátí, musí s ním pojištění uzavřít. Chroničtí neplatiči pojistného tak mohou kolovat mezi pojišťovnami (Schut 2008). (7) Předně neškodit Souhrn Článek v širším historickém kontextu pojednává o dlouhodobě připravované reformě zdravotnictví v Nizozemsku, která byla završena v roce Analyzuje příčiny, které k reformě vedly a seznamuje s reformní strategií a jejím postupem. S odstupem několika let mapuje dopady reformy na dostupnost zdravotní péče, chování poskytovatelů i zdravotních pojišťoven a na pacienty. Nastiňuje ekonomické důsledky reformy a některé etické souvislosti. Klíčová slova: reforma zdravotnictví, zdravotní pojištění, příčiny a důsledky reformy, náklady, etické principy Literatura: Dwarswaard, J., Hilhorst, M., Trappenburg, M. The Doctor and the Market: About the Influence of Market Reforms on the Professional Medical Ethics of Surgeons an General Practitioners in The Netherlands. Health Care Analysis : , DOI /s z European Health Consumer Powerhouse. European healthcare better than ever, shows new measurement: consumer empowerment plays important role. Time to learn from the Dutch champions how to build value-for-money healthcare. Press release, Brussels , dostupné online: healthpowerhouse.com/files/ehci-general-press- -release.pdf, navštíveno Greß, S., Manouguian, M., Wasem, J. Health Insurance Reform in the Netherlands. CESifo DICE Report. 5 (1), 2007, Human Development Index - Top 50 countries with high human development 2011, dostupné online: navštíveno Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii, dostupné online: sfeu, navštíveno Konsolidované znění Smlouvy o Evropské Unii. Úřední věstník Evropské Unie CS C 83/47 dostupné online: do?uri=oj:c:2010:083:0047:0200:cs:pdf navšíveno Mosca, I. Evaulating Reforms in the Netherlands. Comparative health insurance system. In: Eurohealth Observer, Efficiency and Health Care. Volume 18, Number 3, 2012, pp 7-9 Mosca, I. Health reforms in the Netherlands have increased access to health care, but have also led to an unexpected growth in health spending. dostupné online: europpblog/2013/01/30/health-reforms-netherlands-ilaria-mosca/, navštíveno Nováková, Z., Popovič, I. Aktuální ekonomické údaje ze zdravotnictví, ÚZIS ČR, seminář Společnosti sociálního lékařství a řízení péče o zdraví, dne 23. května 2012 Lékařský dům v Praze 2, Sokolská 31 OECD Health Data 2004, 2013, dostupné online: navštíveno Roubal, T. Analýza: Novinky ve zdravotnictví v Nizozemí. Demografie , ISSN , dostupné online: =&artclid=830&, navštíveno Schäfer, W., Kroneman, M., Boerma, W., van den Berg M, Westert G, Devillé W and van Ginneken E. The Netherlands: Health system review. Health Systems in Transition, 2010; 12(1): Schut, E., Sorbe, S. and Høj J. Health Care Reform and Long-Term Care in the Netherlands, OECD Economics Department Working Papers, No. 1010, OECD, 2013 Schut, F.I.: Health care systems in transition: the Netherlands. Part I: Health care reforms in the Netherlands: Miracle or mirage? Journal of Public Health Medicine, 18(3): , 1996 Schut, F.I.: Universal mandatory health insurance in the Netherlands: a model for the United States? Health Affairs 27(3), (2008). doi: / hlthaff Victoor, D Friele, R., Delnoij, D., Rademakers, J. Free choice of healthcare providers in the Netherlands is both a goal in itself and a precondition: modelling the policy assumptions underlying the promotion of patient choice through documentary analysis and interviews. BMC Health Services Research 2012, 12:441, doi: / World Bank. Database: "GDP per capita, PPP (current international $)", World Development Indicators database, Database updated on 1 July navštíveno Wright, B: Health Care in the Netherlands: A Model for U.S. Reform? Health Care Systems in Transition: Netherlands. European Observatory on Health Systems and Policies, 2008 Wynand P.M. M. van de Ven., M., Schut, F. : Universal Mandatory Health Insurance in The Netherlands: A Model For The United States? Health Affairs, May 2008vol. 27 no. 3 pp , Dostupné online: healthaffairs.org/content/27/3/771.long, navštíveno Vznik tohoto článku byl spolufinancován z projektu Specifického vysokoškolského výzkumu ISS SVV

9 SUMMARY Imigrants Inequalities in Health Care Utilization Iva Brabcová a Veronika Záleská Background: Research shows that health state is influenced not only by gender but also by class and ethnic membership. Immigrants form a vulnerable group in comparison to the majority, more susceptible to a wide range of diseases. Social determinants of health play an important role in search for reasons for social inequality in health (Bates et al., 2009; Limdström et al., 2001). Goal: The main aim of the research was to map use of healthcare by immigrants. Methodology: The quantitative method used were interviews. The survey was carried out in the period from January to July immigrants were interviewed from two regions (South Bohemian Region and the capital Prague). They were legally settled immigrants in the age group 18-65, of Vietnamese, Mongolian and Ukrainian nationality. Results: The factors influencing use of healthcare by immigrants are the type of health insurance, length of residence, sex and knowledge of Czech language. Conclusions: The following measures could lead to elimination of social inequality and to improvement of immigrants situation in the Czech Republic: knowledge of Czech and guarantee of access to public healthcare to all legally settled immigrants. Key words: immigrants; health; healthcare; inequality; need O autorech: Kontaktní adresa hlavní autorky Ing. Iva Brabcová, Ph.D. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Katedra ošetřovatelství a porodní asistence Nerovnosti ve využití zdravotní péče imigranty Kvantitativní dotazníkové šetření, komerční pojištění příčinou diskriminace cizinců z třetích zemí v ČR v rozporu s lidskými právy. Iva Brabcová a Veronika Záleská Úvod V současné době představuje migrace a s ní související integrace migrantů do majoritní společnosti jednu z nejpalčivějších a nejcitlivějších globálních výzev lidstva. Zdravotní stav imigrantů se tak stává jedním z aktuálních námětů, které by se měly stát součástí strategických úvah při vytváření koncepce zdravotní péče a měly by být zahrnuty do integrační politiky státu. Imigranti jsou zranitelná sociální skupina se specifickými zdravotními potřebami. Na jejich zdravotní stav působí mnoho faktorů, jako jsou jazyková a kulturní bariéra, psychosociální dopady migrace, případná diskriminace, snížená finanční dostupnost zdravotní péče, odlišná povaha nemocnosti zapříčiněná zdravotními podmínkami v zemi původu a kulturně specifická prezentace projevů nemoci (Brabcová, 2009). Dle Dobiášové a Hnilicové (2009) patří mezi závažná zdravotní rizika migrace pracovní úrazy, přenos infekčních onemocnění a zvýšený výskyt duševních poruch. Dle Newbolda (2005) tvoří přijíždějící cizinci pouze vybranou část obyvatel jejich země původu, jsou to většinou lidé v produktivním věku a netrpící chronickým onemocněním. Pokles úrovně zdravotního stavu imigrantů bývá také vysvětlován zvýšeným výskytem nezdravého chování. V souvislosti s rostoucí akulturací se totiž u imigrantů objevují i častější tendence ke kouření a pití alkoholu (Abraido- -Lanza et al 2005; Acevedo-Garcia et al. 2005), zaznamenán byl i výskyt vyššího indexu tělesné hmotnosti (Abraido-Lanza et al 2005; Antecol a Bedard 2006). Na zhoršení zdravotního stavu imigrantů může mít vliv i selektivní migrační politika dané země, kdy jsou upřednosňováni mladší jedinci s vyšším vzděláním, odolní proti psychické zátěži. Ve vztahu ke zdraví a zdravotnímu stavu migrantů se často hovoří o všeobecném právu na zdraví, jako o jednom ze základních lidských práv, kterého může užívat každý, aniž by byl diskriminován z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení, ekonomických a sociálních podmínek. Definice zdraví, kterou publikovala Světová zdravotnická organizace (WHO), definuje zdraví jako stav naprosté fyzické, psychické i sociální pohody. Není to jen nepřítomnost nemoci (Kebza, 2005). Dle Křivohlavého (2001) byla tato definice kritizována pro svoji nereálnost, nedosažitelnost a nedokonalost, přesto však jasně ukazuje na propojení psychické, somatické a sociální stránky člověka. Zdravotní péče, které se cizincům v ČR dostává, 8

10 se odvíjí od typu zdravotního pojištění. V oblasti zdravotního pojištění cizinců existují v České republice dva vzájemně se prakticky vylučující systémy, a to systém veřejného zdravotního pojištění a systém smluvního (komerčního, soukromého) zdravotního pojištění cizinců. Rozhodujícími činiteli, kteří určují, kterého systému se cizinec bude účastnit, tedy na jakou zdravotní péči bude mít nárok, je to, odkud cizinec přijel, a také, jaký je jeho pobytový status v ČR. Cizinci, kteří v České republice pobývají dlouhodobě, mají povinnost zajistit si zdravotní pojištění na celou dobu pobytu (Hnilicová a Dobiášová, 2009a). V České republice je zdravotní péče poskytována na základě veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní systém je založen na ze zákona povinném zdravotním pojištění, které je povinné pro ty, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky nebo ti, kteří jsou zaměstnanci zaměstnavatele se sídlem na území České republiky. Do sytému veřejného zdravotního pojištění mohou vstupovat také žadatelé o mezinárodní ochranu (Ivanová, 2005). U ostatních cizinců s dlouhodobým pobytem je rozdíl mezi občany Evropské unie (EU) a občany z tzv. třetích zemí. Občané ze zemí EU mají stejný přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění jako čeští občané, včetně jejich rodinných příslušníků. Ostatní mohou uzavřít komerční zdravotní pojištění, popřípadě musí mít sjednané zahraniční zdravotní pojištění. Komerční zdravotní pojištění je finančně nákladnější, pokrývá užší rozsah zdravotní péče a nezajišťuje dostatečnou péči v případě závažného onemocnění a chronických nemocí vůbec. Zároveň zde existuje riziko, že cizinec s chronickým onemocněním nebude pojištěn vůbec. Hnilicová a Dobiášová (2009a) také poukazují na fakt, že síť poskytovatelů pojištění je velmi omezená. Cíle Hlavím záměrem výzkumu bylo vyhodnotit spotřebu ambulantní a lůžkové péče u oslovené skupiny imigrantů. Metodika Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden až červenec Po srovnání výsledků výzkumu s českou populací byla využita studie Evropského výběrového šetření o zdraví v České republice EHIS, 2008 publikovaná v roce Dotazníky byly přeloženy do třech jazyků (vietnamštiny, mongolštiny a ukrajinštiny) pro potřeby cílových skupin respondentů. Získaná data byla testována v programu SPSS verze Pro statistické testování byl zvolen Personův chí kvadrát a Fischerův přesný test. Hladina významnosti byla stanovena na hodnotě 5 %. Výzkumný soubor Ve výzkumu bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Výběr respondentů probíhal formou záměrného výběru, kdy oslovení respondenti byla uživateli služeb vybraných neziskových organizací. Střediska migrace Arcidiecézní charity v Praze a v Českých Budějovicích. Tabulka 1 Využití zdravotní péče versus sledované proměnné Výsledky Z celkového počtu 230 respondentů, kteří na danou otázku odpovídali, 161 respondentů má sjednané veřejné zdravotní pojištění (70,0 %), 46 respondentů soukromé zdravotní pojištění na komplexní péče (20,0 %), 7 respondentů soukromé zdravotní pojištění na akutní péči (3 %). A 16 respondentů uvedlo, že není pojištěno na zdravotní péči (7,0 %). Pro statistické testování byly spojeny kategorii: soukromé ZP na komplexní péči a soukromé zdravotní pojištění na akutní péči. Přibližně ¼ respondentů (24,5 %) byla během posledních 12 měsíců hospitalizována v nemocnici (z toho bylo 18,2 % mužů a 29,2 % žen). Četnost hospitalizací respondentů ve zdravotnických lůžkových zařízeních rostl s výskytem dlouhodobých nemocí (19,0 % respondentů hospitalizováno bez dlouhodobé nemoci v anamnéze versus 51,2 % hospitalizovaných s dlouhodobou nemocí). Stejná situace nastala v případě pracovních úrazů (21,3 % versus 40,0 %) a nemocí způsobených v souvislosti s povoláním (15,0 % versus 58,1 %). Ženy imigrantky navštěvovaly praktické lékaře (PL) častěji (před méně než rokem 69, 9 %) než muži imigranti (před méně než rokem 47,3 %). Respondenti, kteří mohou vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, navštěvují praktického lékaře častěji (návštěva PL před méně než rokem 65,3 %) než respondenti, kteří mají sjednané soukromé zdravotní pojištění (návštěva PL před méně než rokem 43,8 %), popřípadě nejsou pojištěni na zdravotní péči (návštěva PL před méně než rokem 46,2 %). S výskytem dlouhodobých onemocnění (respondenti bez dlouhodobé nemoci navštívili PL méně než před rokem v 55,2 % a s nemocí v 81,0 %) a nemocí z povolání (49,0 % versus 79,6 %) rostla i návštěvnost respondentů u praktického lékaře. Četnost návštěv u ambulantních specialistů se mění v závislosti na národnosti a pohlaví. Ženy navštěvovaly lékaře specialistu častěji (69,7 %) než muži (40,2 %). Vietnamská minorita statisticky významně častěji navštívila lékaře specia- 9

11 listu před méně než 12 měsíci (73,5 %) než ukrajinská (49,6 %) a mongolská minorita (60,5 %). Naopak Ukrajinci častěji navštěvují lékaře specialistu v delším intervalu (více než před rokem) 35,4 % než asiaté (Mongolové 26,3 %, Vietnamci 4,1 %). Ukrajinská minorita statisticky významně častěji (před méně než rokem 53,7 %) navštěvuje zubního lékaře než ostatní národnostní skupiny respondentů. Naopak vietnamští respondenti statisticky významně méně navštěvují stomatologa (před méně než rokem 20,8 %) než ostatní respondenti. Respondenti s veřejným zdravotním pojištěním navštěvují (před méně než rokem 44,7 %) častěji stomatologa než nepojištění respondenti (nikdy 64,3 %) a respondenti se smluvním zdravotním pojištěním (před méně než rokem 32,7 %). Se znalostí českého jazyka se zvyšuje i návštěvnost respondentů u zubního lékaře. s délkou pobytu v ČR respondenti častěji navštěvují stomatologa. Nepřijetí k hospitalizaci přes potřebu hospitalizace Z celkového počtu 223 respondentů (100,0 %) 30 respondentů nebylo hospitalizováno ve zdravotnickém lůžkovém zařízení, přestože to jejich zdravotní stav vyžadoval (13,4 %). Mezi důvody nepřijetí k hospitalizaci respondenti uváděli: bylo nedostatek času (42,4 %), finanční nákladnost léčby (27,3 %), obavy z léčby (9,1 %), odmítnutí ze strany zdravotnického zařízení (6,1 %), obavy z jazykové bariéry (6,1 %), obavy z kulturních odlišností (3,0 %) a jiné (6,1 %). Diskuze Mnoho odborníků ve svých výzkumech (McDonald a Kennedy, 2004; Newbold, 2005; Kennedy et al., 2006; Gushulak, 2007) poukazuje na tzv. efekt zdravého imigranta, kdy imigranti po příjezdu do hostitelské země mají lepší zdravotní stav než majoritní populace. Tuto výhodu však časem ztrácejí a naopak s délkou pobytu se jejich zdraví rapidně zhoršuje. Dle řady studií (Leclere et al., 1994; Derose et al., 2007; 2009) jsou imigranti zranitelnou minoritou, která méně využívá zdravotní péči než majoritní populace. Nerovné podmínky při čerpání zdravotní péče imigranty jsou ovlivněny socioekonomickými podmínkami (Derose et al., 2009), imigračním statusem (Goklman et al., 2006), jazykovou bariérou (Wilson et al., 2005) nebo marginalizací a stigmatizací jednotlivých etnických menšin (Waters a Jiménez, 2005; Deshaw, 2006). Tyto výzkumy a závěry nás vedly ke zkoumání nerovného přístupu ke službám (a péči) v lůžkové a ambulantní péči. Výzkum byl dále zaměřen na vyhodnocení tzv. neuspokojené potřeby péče. Přístup imigrantů do českého systému veřejného zdravotního pojištění je podmíněn imigračním statusem (zemí původu, typem pobytového statusu a ekonomickou aktivitou). Velká skupina imigrantů živnostníci, přicházející ze zemí mimo Evropskou unii, je odkázána na komerční (smluvní) zdravotní pojištění. Komerční pojištění často nehradí imigrantům potřebnou péči (Hnilicová a Dobiášová, 2009a, 2009b). Výsledky šetření potvrdily, že využití zdravotní péče respondenty je statisticky významně ovlivněno typem zdravotního pojištění. Respondenti, kteří mohou vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, navštěvují praktického lékaře a stomatologa častěji než respondenti, kteří mají sjednané soukromé zdravotní pojištění, popřípadě nejsou pojištěni na zdravotní péči (tabulka 1). Tato skutečnost může být způsobena tím, že imigranti s komerčním zdravotním pojištěním mají často potíže zaregistrovat se u praktického lékaře a současně komerční zdravotní pojištění nehradí péči u stomatologa nad rámec akutního ošetření. Ambulantní péče byla sledovaná v oblasti návštěvnosti praktického lékaře, zubního lékaře a lékaře specialisty. V průběhu posledních 12 měsíců vyhledalo praktického lékaře v ČR více než polovina oslovených imigrantů. Respondenti s vyšším výskytem dlouhodobých nemocí a nemocí vzniklých v souvislosti s povoláním častěji navštěvovali praktického lékaře (tabulka 1). Porovnáním s českou populací (Evropské výběrové šetření..., 2011) lze konstatovat, že oslovení imigranti navštívili za posledních 12 měsíců praktického lékaře méně častěji (69,9 % žen a 47,3 % mužů) než čeští občané (76 % žen a 68 % mužů). Přičemž jak ženy-imigrantky, tak české ženy navštěvují praktického lékaře významně častěji než muži. Lékaře specialistu v posledních 12 měsících navštívila přibližně polovina respondentů (69,7 % žen a 40,2 % mužů); tabulka 1. Tyto výsledky jsou blízké charakteristice české populace, kde v posledních 12 měsících navštívilo lékaře specialistu 67 % žen a 45 % mužů (Evropské výběrové šetření..., 2011). Jak u české populace, tak u cílové skupiny imigrantů ženy významně více navštěvovaly ambulantní specialisty než muži. Lze předpokládat, že důvodem vyšší návštěvnosti lékařů specialistů ženami jsou pravidelné prohlídky u gynekologa. Stomatologa v ČR během posledních 12 měsíců navštívilo 39,3 % žen-imigrantek a 42,4 % mužů-imigrantů. Ve srovnání s českou populací (66 % mužů a 73 % žen) jde o nižší návštěvnost. Na rozdíl od české populace (Evropské výběrové šetření, 2011), kde ženy navštěvují stomatologa 1,5krát častěji než muži, nebyl u cílové skupiny imigrantů prokázán statisticky významný rozdíl v návštěvnosti stomatologa ve vazbě na pohlaví. Dle McDonald a Kennedy (2004) se imigranti po vstupu do nové země učí jazyku hostitelské země, orientovat se v systému zdravotní péče a následně s délkou pobytu více spotřebovávají zdravotní péči. Ve výzkumu souvislost mezi spotřebou zdravotní péče, délkou pobytu a znalostí českého jazyka byla potvrzena pouze v návštěvnosti stomatologa. S lepší znalostí českého jazyka a s delší dobou pobytu v ČR navštěvovali respondenti stomatologa častěji. Je varovným signálem, že přibližně 1/3 respondentů nikdy nebyla u zubního lékaře a přibližně 1/5 respondentů nikdy nenavštívila praktického lékaře a ambulantního specialistu v ČR. Dle výsledků výzkumu bylo v ČR hospitalizováno 24,5 % respondentů, z toho 18,2 % mužů a 29,2 % žen. Respondenti s vyšším výskytem nemocí a pracovních úrazů byli častěji hospitalizováni v lůžkových zdravotnických zařízeních (tabulka 1). Právo na zdravotní péči je jedním ze základních práv občanů zakotvených v Ústavě. Financování zdravotní péče v České republice je založeno na systému veřejného zdravotního pojištění, prostřednictvím kterého stát garantuje občanům České republiky poskytování dostupné a zároveň kvalitní zdravotní péče. Mezi klíčové aspekty tohoto solidárního systému patří: dostupnost, kvalita, finanční dosažitelnost a rovnost poskytované zdravotní péče. Rovnost (ekvita) při poskytování zdravotní péče je vyjadřována rovným, stejným přístupem k léčbě pro pacienty 10

12 všech národnostních a náboženských skupin bez ohledu na jejich pohlaví, věk, finanční možnosti či sociální postavení (Janečková a Hnilicová, 2009). Vyhodnocení tzv. neuspokojené potřeby péče respondenty je stěžejní pro sledování nerovností a jazykových a kulturních bariér v přístupu imigrantů ke zdravotní péči. Respondenti odpovídali na otázku, zda nastala v průběhu 12 měsíců situace, kdy potřebovali být hospitalizováni v nemocnici, ale hospitalizováni nebyli. Celkem 13,4 % respondentů se v průběhu posledních 12 měsíců dostalo do situace, kdy nebyli přes doporučení lékaře hospitalizováni v nemocnici. Ve srovnání s českou populací (2 %) jde o vyšší počet. Jako nejčastější důvod nepodstoupení hospitalizace uváděli nedostatek času (42,4 %). U české populace nejčastěji uváděné důvody byly jiné a nedostatek času (Evropské výběrové šetření..., 2011). Druhým nejčastějším důvodem k zamítnutí hospitalizace byla finanční nákladnost léčby (27,3 %). Za zmínku také stojí odmítnutí ze strany zdravotnického zařízení (6,1 %), obava z léčby (9,1 %), z jazykové bariéry (6,1) a z kulturních odlišností (3,0 %). Tyto neetické a společensky nepřijatelné důvody tzv. nehospitalizace česká populace v Evropském výběrovém šetření... (2011) neuváděla. Kulturní a náboženské odlišnosti, jazykové bariéry, barva kůže mohou vést zdravotníky k předpojatosti při poskytování zdravotní péče, následně k oprávněným obavám imigrantů čerpat zdravotní péči a vyústit ve stigmatizaci či marginalizaci jednotlivých náboženských nebo národnostních menšin ve společnosti (Waters a Jiménez, 2005; Deshaw, 2006; Derose et. al., 2007). Závěry a doporučení pro praxi Zdraví imigrantů je ovlivněno kulturní, sociální a ekonomickou pozicí, kterou získávají v hostitelské zemi. Příjezdem do nové země ztrácejí svůj socioekonomický status a sociální síť kontaktů. Často nemají dostatek informací a zkušeností s novým zdravotním systémem. Čelí jazykovým a kulturním bariérám (Derose et al., 2007; 2009). Velká část imigrantů v ČR (převážně původem ze zemí mimo EU) je odkázána na komerční zdravotní pojištění. Všechny výše uvedené skutečnosti mohou být důvodem nedostatečného čerpání zdravotní péče imigranty ve srovnání s majoritní populací. Ve výzkumu byla položena otázka, zda existují nerovnosti v oblasti čerpání zdravotní péče mezi českou populací a cílovou skupinou imigrantů. V případě, že ano, jaké jsou důvody těchto nerovností a možnosti jejich řešení? Z výsledků je patrné, že ve srovnání s českou populací (Evropské výběrové šetření..., 2011) je návštěvnost praktických a zubních lékařů imigranty nižší. Čerpání zdravotní péče imigranty bylo také významně determinováno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než se smluvním zdravotním pojištěním. Souvislost mezi spotřebou zdravotní péče, délkou pobytu a znalostí českého jazyka byla potvrzena pouze v návštěvnosti stomatologa. Možným zdůvodněním je, že získání stomatologa představuje pro imigranty velmi obtížný úkol, který vyžaduje minimálně lepší znalost českého jazyka (ta je podmíněna délkou pobytu). Mezi důvody nepodstoupení hospitalizace imigranti uváděli nedostatek času, finanční nákladnost léčby, odmítnutí ze strany zdravotnického zařízení, obavu z léčby, dále z jazykové bariéry a kulturních odlišností. Se zhoršením zdravotního stavu rostlo čerpání ambulantní i lůžkové péče respondenty. Rozsah provedeného výzkumu již neumožňoval provést analýzu preventivní péče sloužící k předcházení zdravotních obtíží a onemocnění. Bylo by přínosné tuto oblast zmapovat. Návazný výzkum by bylo vhodné zaměřit na využívání preventivní péče imigranty, jako je například: očkování proti chřipce, měření krevního tlaku, měření hladiny cholesterolu a cukru v krvi (glykémie), test na okultní krvácení nebo u žen mamografické vyšetření prsu a stěr z děložního čípku (onkologická cytologie). Abstrakt Současný stav: Výzkumné studie prokázaly, že nejenom rozdíly v pohlaví mají vliv na zdravotní stav, ale též etnická příslušnost a společenská třída. Imigranti jsou zranitelnou skupinou, která je ve vyšším riziku řady onemocnění ve srovnání s majoritou. Sociální determinanty zdraví jsou významné při hledání příčin sociálních nerovností ve zdraví (Bates et al., 2009; Lindström et al., 2001). Cíl: Hlavním záměrem výzkumu bylo zmapování využití zdravotní péče imigranty. Metodika: Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden až červenec Bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Výsledky: Čerpání zdravotní péče imigranty bylo ovlivněno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než imigranti s komerčním zdravotním pojištěním. Závěry: Mezi opatření, vedoucí k odstranění sociálních nerovností a zlepšení situace imigrantů v ČR patří zvyšování jazykových znalostí imigrantů a umožnění všem legálně usazeným imigrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění. Klíčová slova: imigranti; zdraví; zdravotní péče; nerovnost; potřeba Literatura Abraido-Lanza, A. F., Chao, M., T., Florez, K. R. Do healthy behaviors decline with greater acculturation? Implications for the Latino mortality paradox. Social Science & Medicine; (6), ISSN Acevedo-Garcia, D., Pan, J., Hee-Jin Jun, Osypuk, T. L., Emmons, K. M. (2005). The Effect of Immigrant Generation on Smoking. Social Science and Medicine; (6), Antecol, H., Bedard, K. Unhealthy Assimilation: Why Do Immigrants Converge to American Health Status Levels? Demography; (2), Bates, L. M., Hankivsky, O., Springer, K. W. Gender and health inequities: A comment on the Final Report of the WHO Commission on the Social Determinants of Health. Social Science & Medicine; (7), ISSN Brabcová, I. Zdravotní stav imigrantů ve vybrané lokalitě České republiky I. psychosociální determinanty zdraví. Kontakt; (2) ISSN Derose, K. P., Esrarce, J. J., Lurie, N. Immigrants and health care: sources of vulnerability. Health Affairs; (5), DOI: /hlthaff ISSN Derose, K. P., Bahney, B., W., Lurie, N., Escarce, J. J. Immigrants and Health Care Access, Quality, and 11

13 Cost. Medical Care Research and Review; (4) DOI: / ISSN: Deshaw, P. J., Use of the Emergency Department by Somali Immigrants and Refugees. Minnesota Medicine; (8), ISSN X. Dobiášová, K., Hnilicová, H. Zpráva o stavu zdraví a zdravotní péči pro migranty v ČR výzkumná zpráva [online]. [cit ] Dostupné z: Evropské výběrové šetření o zdraví v České republice EHIS 2008, Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky; ISBN Goklman, D. P., Smith, J. P., Sood, N. Immigrants and the Cost of Medical Care. Health Affairs; (6), ISSN Gushulak, B. Healthier on arrival? Further insight into the healthy immigrant effect. Canadian Medical Association Journal; (10), ISSN Hnilicová, H, Dobiášová, K. Zdravotní pojištění cizinců v ČR. Praha: Středisko vzdělávání ve zdravotní péči o občany z třetích zemí. 2009a. [online]. [cit ]. Dostupné z: -knihovna.html Hnilicová, H, Dobiášová, K. Zpráva o stavu zdraví a zdravotní péče pro imigranty v ČR. Praha: Mighealth.net/cz. 2009b. [online]. [cit ]. Dostupné z: 1va_o_stavu_zdrav%C3%AD_migrant%C5%AF_ v_%c4%8cr_na_web.pdf Ivanová, K. Systém zdravotní a zdravotnické péče o cizince, Praha: Grada; ISBN Janečková, H., Hnilicová, H. Úvod do veřejného zdravotnictví. Praha: Portál; ISBN Kebza, V. Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia; ISBN Kennedy, S., McDonald, J. T., Biddle, N. The Healthy Immigrant Effect and Immigrant Selection: Evidence from Four Countries. In: SEDAP [online]. [cit ]. Dostupné z: mcmaster.ca/sedap/p/sedap164.pdf Křivohlavý, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál; ISBN Leclere, M., Jensen, L., Biddlecom, A. Health care utilization family context, and adaptation among immigrants to the United States. Journal of Health and Social Behavior; (4), ISSN Lindström, M., Sundquist, J., Östergren, P-O. Ethnic differences in self reported health in Malmö in southern Sweden. Journal of Epidemiology and Community Health; , ISSN McDonald, J. T., Kennedy, S. Insights into the healthy immigrant effect : Health status and health service use of immigrants to Canada. Social Science & Medicine; (8), ISSN Newbold, B. K. Self-rated health within the Canadian immigrant population: risk and the healthy immigrant effect. Social Science & Medicine; (6), ISSN Waters, M. C., Jiménez, T. R. Assessing Immigrant Assimilation: New Empirical and Theoretical Challenges. Annual Review of Sociology; , ISSN Wilson, E. et al., Effect of Limited English Proficiency and Physician Language on Health Care Comprehension. Journal of General Internal Medicine; (11), ISSN:

14 SUMMARY Long-Term Care Discource in the Czech Republic Petr Háva Long-term care (LTC) policy for chronically ill and disabled seniors is quite often simplified in models overestimating future threats to the public sector and public finance. The proposed solution is then formulated in changes of the organization and financing of LTC as a part of market-oriented reforms, without the evaluation of major consequences in terms of inequalities in access and in health. The subject of the work is marketoriented approach of the bill on LTC in the Czech Republic in 2011, in contrast to the discourse of LTC policy options in the EU / EC- OECD-WHO and the development of knowledge / research. The aim of the work is a critical reflection of causes of such different and simplifying policy making in the Czech Republic. Key words: Long-term care, Policy, Discourse Analysis O autorech: MUDr. Petr Háva, CSc. Universita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra veřejné a sociální politiky, Praha. Diskurz reformy dlouhodobé péče v ČR v letech Případová studie českého návrhu zákona o dlouhodobé péči, aktuální možnosti tvorby politiky dlouhodobé péče, přehled faktorů s vlivem na potřeby modernizace dlouhodobé péče. Petr Háva Úvod Politiky úsporných reforem, sledující obecně cíle omezit rozsah poskytovaných služeb ve veřejném sektoru a další aktivity sociálního státu ve prospěch ekonomického růstu, se staly aktuální součástí národních a mezinárodních politických agend. Tyto debaty jsou však často na národní úrovni nebo v úzkém zájmovém kontextu zjednodušeny na demografickou a finanční dimenzi a snadno tak sklouzávají do krizově přehnaných modelových scénářů. Mezinárodní politický diskurz v rámci nadnárodních organizací jakými jsou OECD, WHO, EU/EC věnuje této oblasti po roce 1990 systematickou a intenzivní pozornost s využitím poznatků výzkumu. Výsledkem takového komplexního přístupu je odpovídající strukturace problému s jeho determinujícími proměnnými, ale také mnohem širší spektrum možností politiky dlouhodobé péče. K politickým možnostem jsou řazeny prevence a podpora zdraví, modely řízení péče o chronicky nemocné včetně informovanosti příjemců péče a jejich blízkých, zvýšení koordinace mezi jednotlivými oblastmi péče, modernizace systému dlouhodobé péče, důraz na řízení kvality řízení příjmu a propuštění při nemocniční péči, pracovní uplatnění vyšších věkových kategorií, penzijní systémy (Rechel 2013) Dlouhodobá péče (dále LTC) je sice rozvíjejícím se, ale malým sektorem, s péčí poskytovanou osobám nad 65 let, více nad 80 let věku. Jde o poměrně intenzivní pracovní činnost, jež je většinou financována z veřejných zdrojů. V zemích OECD představují celkové výdaje v průměru 1,5% HDP. Příjemci této péče jsou zejména ženy. Většinu péče poskytují rodinní příslušníci. (OECD 2011, str ). Důsledkem již několik desetiletí probíhající demografické tranzice je prodlužování délky lidského života v závislosti na dosahovaném zlepšení determinant zdraví a nemoci. Výsledky jsou v jednotlivých zemích odlišné nejen pokud jde o délku života, ale také vývoj zdravotního stavu starších věkových skupin (Health at Glance, OECD 2011). Empirická zjištění např. v USA poukazují na souběh s rostoucí prevalencí chronických 13

15 onemocnění a s nimi spojených nákladů na jejich léčbu (Thorpe and Howard, 2006.). Studie OECD, provedená ve 12 členských zemích však prokazuje, že tento trend je charakteristický jenom pro některé země, zatímco v jiných k růstu prevalence chronických nemocí nedochází (Lafortune and Balestat (2007). Možnost kontroly vývoje roků zdravého života (HLY Health Life Years) ve vyšším věku je z hlediska zdravotní a sociální politiky rozhodujícím opěrným bodem. Přístup mnoha tvůrců politik je totiž bez jakýchkoliv pochybností odvozen od pesimistického zjednodušeného předpokladu neovlivnitelného růstu prevalance chronických nemocí a nákladů na léčbu u seniorů a tuto perspektivu pak jednoznačně vnímá jako vážný problém a ohrožení budoucího vývoje v oblasti péče o zdraví a sociálních služeb (OECD 2009, Oxley). Vývoj konceptů a ukazatelů pro hodnocení kvality života, nemocnosti a soběstačnosti (well-being, burden of disease, HLY, DALY, QALY) vytváří posun v oblasti potřebných evidencí (evidence based policy), ale také je patrný rozvoj diskurzu o dosahovaných výsledcích (value for money, health assessment), ale především o lidských právech se vztahem ke zdraví. Dlouhodobá péče představuje z hlediska veřejných politik dvě významné oblasti hodné pozornosti. První je potřeba a spotřeba zdravotně-sociálních služeb, organizace, financování a veřejná správa takových služeb. Druhou oblastí je pak možnost kontroly budoucího dlouhodobého vývoje, kontrola determinant zdraví a nemoci prostřednictvím souvisejících veřejných a sociálních politik. K oběma těmto okruhům není zatím v ČR realizován takový rozsah výzkumu, který by odpovídal potřebě rozvoje poznatkové podpory politického diskurzu a tvorby politik. Pro situaci v ČR je tedy otázkou, jaké dlouhodobé a krátkodobé trendy vývoje probíhají v současných podmínkách české společnosti a jak je možné tyto trendy reflektovat v rámci souvisejících veřejných a sociálních politik. Česká zdravotní politika se bohužel v posledních 20 letech soustřeďuje zejména na oblast léčby akutních onemocnění, na organizaci a financování individuálně poskytovaných zdravotnických služeb. Oblast podpory zdraví a veřejného zdraví je marginalizována přitom právě zde lze rozvíjet nástroje kontroly determinant zdraví a dosahovat tak cílů zlepšených/přidaných roků zdraví u starších věkových skupin. V oblasti dlouhodobé péče patří česká republika k zemím, které podle informací OECD/EU vynakládají z veřejných zdrojů nejméně veřejných finančních prostředků. Přitom počty návštěv domácí péče jsou srovnatelné se státy jako např. Švédsko a jsou tedy na opačném konci srovnávací stupnice. Je to dáno významně nízkými náklady a vysokým počtem návštěv, který připadá na jednoho pracovníka. Otázkou je pak kvalita takových služeb. Jaké máme k dispozici výsledky evaluačně zaměřeného výzkumu kvality (včetně výsledků) poskytované dlouhodobé péče? Vypovídací schopnost srovnávacích dat o financování dlouhodobé péče ve veřejném sektoru je však v ČR omezena, neboť související metody pro pořízení a zpracování těchto dat se teprve uvádí do praxe. Ve všech srovnávaných zemích jsou obecně podhodnocena data o financování v soukromém sektoru (OECD 2011). Obecným trendem, zjištěným v mezinárodním srovnání (OECD), je závislost výše veřejných výdajů na oblast dlouhodobé péče s objemem péče, poskytované neformální formou. Zde patří ČR do skupiny zemí, v nichž je podíl neformální péče výrazně vyšší. To ovšem znamená pro poskytovatele neformální péče nepochybně zátěž a je otázkou nakolik je taková péče slučitelná s jejich dalšími aktivitami ve společnosti řízené penězi, tj. s potřebou jejich pracovních aktivit (viz grafy ze studií OECD na konci). Loňský rok (2012) byl pro EU rokem aktivního stáří s cílem podpořit vývoj veřejného a politického diskurzu postavení seniorů ve společnosti a možností jejich dalšího pozitivního vývoje. Důraz byl kladen na aktivity tedy na spojitosti především z oblasti podpory zdraví, pozitivního ovlivnění determinant zdraví a nemocí také ve starším věku (..). Otázkou je, jak se v ČR podařilo využít evropské iniciativy roku aktivního stáří, jak se s touto problematikou identifikovali tvůrci politiky a jak konkrétně vnímají senioři posun ve vývoji v této oblasti. Mezinárodní (a také EU) politický a odborný diskurz přístupů k politikám dlouhodobé zdravotní a sociální péče není zaměřen pouze na reaktivní řešení problémů se zdravím a nesoběstačností, ale jeho předmětem jsou alternativy a principy, které sledují cíl zlepšení zdraví, což ovšem také znamená větší míru soběstačnosti osob ve vyšším věku,menší prevalenci chronických nemocí a nákladů na jejich léčbu. V oblasti samotných zdravotně sociálních služeb se pak odborný diskurzu soustřeďuje na vývoj dlouhodobé péče a mechanismů jejího financování v rámci univerzalistického přístupu, tj. s důrazem na rovnost přístupu k těmto službám a nikoliv na rozvoj podnikání v této oblasti, která není slučitelná s cílem dostupnosti služeb bez vztahu k limitovaným možnostem jejich přímé úhrady. Z procesu stárnutí společnosti se sice v řadě případů stala lákavá možnost podnikatelského jednání, avšak uplatnění soukromého ziskového sektoru v této oblasti je marginální (OECD 2011, Wanted Help). Ve starším věku si těžko mohou občané nejen v ČR dovolit zvyšovat přímé osobní výdaje na sociální a zdravotní péči. Z takového nereálného finančního předpokladu naopak vycházel v letech český politický diskurz při přípravě návrhu zákona o dlouhodobé péči, jehož příprava byla zastavena. Problémy potřeby modernizace a rozvoje kvality dlouhodobé péče tak zůstávají otevřeny. Jednou ze zásadních otázek české zdravotní a sociální politiky jsou příčiny nevyváženého integračního přístupu mezi soukromými a veřejnými zájmy, vztahy veřejné správy vůči občanům a ziskovým podnikatelským zájmům, odpovědnost zvolených politiků vůči svým voličům. Ve víceúrovňové realitě procesů veřejné správy a řízení dochází ke konfliktům zájmů a poměrně často také ke snahám o zjednodušování komplexnosti systémů péče o zdraví a sociálního zabezpečení na úroveň managementu nebo vedení. Taková zjednodušení pak v praxi vedou k potlačení významu demokratických a politických procesů s efektivní občanskou participací a snahami o jejich náhradu nástroji finančního řízení, realizovanou v deregulovaném ziskovém podnikání. 2. Cílem této práce je analýza vývoje českého politického diskurzu přístupů k dlouhodobé péči v kontextu probíhajícího mezinárodního politického diskurzu (OECD, EU) včetně poznatkového vývoje v této oblasti (vybrané přehledové články z časopisu Lancet). Z metodického hlediska jde o využití spektra souvisejících teoretických konceptů a metody používaných pro výzkum jednání 14

16 aktérů ve veřejné politice kritickou diskurzivní analýzu (Knoepfel 2007; Fischer 2003). Metoda diskurzivní analýzy patří do skupiny interpretativních metod lidského jednání (Háva a spol. 2011). Použitými daty jsou produkty sledované komunikace (politický diskurz) srovnání diskutovaných přístupů k politice dlouhodobé péče v OECD-EU-ČR. Tato data byla získána z psaných dokumentů politické praxe (programy, koncepce, strategie, právo, dokumenty legislativního procesu). Výzkumný plán je koncipován jako případová studie předmětné struktury návrhu zákona o dlouhodobé péči v ČR, reprezentující český politický diskurz, v porovnání s politický diskurzem OERCD-EU a s přehledem vývoje poznatků v oblasti LTC. Údaje o vývoji poznatků byly získány s využitím vybraných přehledových článků (Rechel 2013, eurohealth 2011). Obr. č. 1. Analytický rámec v současnosti diskutovaných proměnných politik dlouhodobé péče Přehled použitých teoretických poznatků Výběr okruhu teoretických poznatků byl odvozen od výše uvedeného výzkumného problému modernizace dlouhodobé péče v ČR. Jde o následující koncepty: zdravotnický systém, jeho funkce a cíle; dlouhodobá péče o chronicky nemocné a nesoběstačné; zdravotní a veřejná politika (aktéři a instituce, veřejné a soukromé zájmy, střety zájmů, boj o moc, politický klientelismus; selhání volného trhu v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb; veřejná správa, management, leadership, organizační teorie; víceúrovňové vládnutí; value for money, affordability of care, hodnotící rámce pro systémy zdravotní péče; mezinárodní diskurz péče o chronicky nemocné vychází z prací Wagnera (USA, Chronic Care Model - CCM, Wagner 2004) a Epping-Jordan 2004 (Innovative Care for Chronic Conditions - ICCC) a byla také předmětem jednání mezinárodní konference WHO v Tallinu v roce 2008 (Singh 2006, 2008). Současný stav v ČR (problémy, možnosti modernizace) Dlouhodobá péče je v ČR organizována a financována v rámci (1) Ministerstva práce a sociálních a věcí a (2) Ministerstva zdravotnictví. Jde o péči sociální a zdravotní. Obě ministerstva se po roce 2000 soustředila na možnosti zvyšování kvality této péče. Reforma v oblasti sociální péče byla implementována v rámci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Dlouhodobě poskytované sociální služby byly v rámci této reformy modernizovány z hlediska jejich řízení a správy, bylo zavedeno jejich střednědobé plánování na lokální a krajské úrovni, pro řízení kvality byl vytvořen systém standardů a inspektorů pro kontrolu jejich dodržování. S detaily a přístupy této reformy bylo možné polemizovat, avšak zúčastněné subjekty se postupně po roce 2006 poměrně aktivně podílely na změnách, MPSV vyhodnocovalo vývoj a řešilo vývoj potřebných nástrojů a reflektovalo nově vznikající problémy (Jabůrková 2007). Logicky nelze očekávat, že je možné takovou změnu realizovat z roku na rok. Postupně se dařilo rozvíjet také sběr a zpracování souvisejících dat, či potřebné dílčí výzkumy, projekty pro implementační podporu. Vývoj v oblasti sociálních služeb po roce 2006 by tedy bylo možné hodnotit celkově jako pozitivní až do okamžiku dalších reformních změn po roce Box č. 1 V ČR byla ze strany odborné komunity dlouhodobě pociťována potřeba dalšího rozvoje integrovaného přístupu v oblasti dlouhodobé sociálně-zdravotní péče. Chyběla zde propracovaná strategie, opírající se o adekvátní a odpovědné cíle. V roce 2010 byl sice publikován Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v ČR (MPSV, 2010). Předmětem tohoto materiálu jsou: souhrn nejvýznamnějších zdravotních problémů s ohledem na potřeby dlouhodobé péče, vymezení dlouhodobé péče ve vztahu k mezinárodnímu vývoji a v EU, otázky provázanosti služeb dlouhodobé péče, atd. Uvedený diskusní materiál (2010) se však soustřeďuje v oblasti poskytování služeb především na úroveň lůžkových zařízení (LDN, ošetřovatelská lůžka) a stranou tak zůstává oblast primární zdravotní péče, resp. celý zdravotnický systém, tj. jak medicínská péče, tak veřejné zdraví a podpora zdraví. Také péče o duševní zdraví se významně prostupuje s dlouhodobou péčí. I v této oblasti věnoval návrh zákona o dlouhodobé péči pozornost odborným léčebným ústavům. Diskurz dlouhodobé péče v zahraničí je v tomto směru více komplexní povahy (viz. dokumenty OECD, WHO, EU, konference WHO v Tallinu 2008; Wagner 2000, 2001, 2004; Sing 2006, 2008). Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v ČR (MPSV, 2010) představoval v době svého vzniku pozitivní obrat ve smyslu strukturace existujících problémů v oblasti LTC, včetně reflexe mezinárodního poznatkového vývoje. V dalším vývoji však nebylo patrno, že by se tento diskusní materiál stal objektivním podkladem pro tvorbu politiky LTC v ČR. 15

17 Box č. 1. Agenda a cíle dlouhodobé péče v Evropské komisi (2011) Diskurz návrhu českého zákona o dlouhodobé péči v letech Český diskurz dlouhodobé péče se při přípravě návrhu zákona o dlouhodobé péči zúžil hlavně na aspekty financování a organizační uspořádání, sledujícím co největší míru autonomního uspořádání směrem do oblasti soukromého práva, při zachování explicitně nedefinovaného způsobu hospodaření, tzn. prostor pro ziskové hospodaření. To obdobně platilo pro české zdravotnictví v průběhu celých 20 let po roce Příčiny lze spatřovat v jednání různých skupin aktérů, zúčastněných v rozhodovacích procesech alokace finančních zdrojů. Ve zdravotnictví šlo o jednání v rámci dohodovacích řízení o úhradách, o proces tvorby a realizace zdravotně-pojistných plánů zdravotních pojišťoven. Vývoj české zdravotní politiky byl po celou dobu pod tlakem poměrně pragmatické orientace na rozdělení finančních zdrojů. Takovému vývoji napomáhala i skutečnost pokulhávajícího koncepčního a strategického vývoje, vycházejícího z hlubších hodnotících přístupů. Tak byl otevřen prostor spíše pro lobování zájmových skupin, aniž by našly uplatnění debaty o možnostech modernizace např. v oblastech: veřejného zdraví, podpory zdraví, péče o duševní zdraví, v oblasti dlouhodobé péče, či primární péče. Pozice poskytovatelů těchto typů péče se stávala v porovnání s akutní nemocniční péčí a léčivy zbytkovou. Důsledkem realizovaných organizačních změn českého zdravotnictví byla relativní izolace mezi existujícími typy poskytovatelů zdravotní péče namísto rozvoje integrace, návaznosti, či komplexnosti. Dlouhodobá lůžková péče se stala ve zdravotnictví postupně okrajovou záležitostí a jako okrajová je vnímána z pozice státní správy a zdravotních pojišťoven. Filosofie takového vývoje se navíc prohloubila po vzniku finančních krizí po roce 2008 v rámci škrtacích reformních cílů ve veřejných financích a ve zdravotním pojištění. Za této situace přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví v roce 2011 k tvorbě věcného záměru zákona o dlouhodobé péči. Tvůrci tohoto záměru se soustředili na aspekty financování. Hlavním cílem se staly úspory ve veřejných financích a přenos finanční zátěže v této oblasti na samotné příjemce služeb. Z pacientů se tak měli stát řízenou cestou od roku 2013 klienti a to v zařízeních, jejichž organizačně právní forma by zjevně byla orientována na ziskovou alternativu, rozvoj podnikání v této oblasti bez zvážení důsledků pro dostupnost a kvalitu. Záměrem reformy v oblasti dlouhodobé péče byla poměrně rychlá změna. Ke zpoždění došlo v rámci připomínkového řízení a v polovině roku 2012 byl tento záměr kriticky odmítnut Legislativní radou vlády ČR. Součástí věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči byla také analýza výdajů na dlouhodobou péči v obou sektorech, podílejících se na této péči (zdravotní a sociální) viz tabulka č. Odhad části veřejných výdajů na dlouhodobou péči celkem činil v roce 2009 celkovou částku 30 mld. Odhad očekávaného vývoje soukromých výdajů nebyl v rámci věcného návrhu zákona zpracován, přestože šlo vlastně o hlavní cíl. V politickém diskurzu Evropské komise (viz shrnutí v boxu na předchozí str.) jsou uvedeny cíle, kombinující dostupnost, kvalitu a udržitelnost financování. 16

18 Tabulka č. 1 Odhad veřejných výdajů na dlouhodobou péči v ČR v roce 2009 Zdroj: Věcný návrh zákona o dlouhodobé péči, únor 2012, MPSV. Data: Státní závěrečný účet MPSV, MZČR, 2009, ČSÚ Systém zdravotnických účtů Verze českého záměru zákona o dlouhodobé péči z června 2011 formulovala velice zřetelně cíl zastavení růstu veřejných finančních zdrojů s předpokladem růstu přímých výdajů od příjemců služeb. V návrhu šlo o snahu úspory financí v systému veřejného zdravotního pojištění. Přitom predikce vývoje ve většině zemí do roku 2050 (podle OECD) počítá s převažujícím zdrojem veřejných financí a s jeho růstem. Cílem záměru zákona o dlouhodobé péči (ČR, 2011) bylo zabezpečit rovnost podmínek pro všechny občany a také pro všechny poskytovatele dlouhodobé zdravotně- -sociální péče. (Rovnost je však v návrhu chápána z hlediska výše spoluplateb, nejsou totiž vymezeny postupy, garantující rovnost a ta také není explicitně v návrhu definována! Věcný návrh zákona rozhodně nepracoval s konceptem rovnosti ve vztahu k lidským právům a tedy s právem na dostupnou zdravotní péči.) významně zlepšit efektivitu dnes vynakládaných veřejných prostředků ze systému zdravotního pojištění i sociálních dávek. (Efektivita takto obecně označená je velice široký pojem, který je nutné hodnotitelným a měřitelným způsobem doložit, jinak by nebylo možné při případné aplikaci zákona prokázat o jaké efekty mělo jít. Měření výsledků péče v oblasti LTC je přitom v zahraničním diskurzu věnována zásadní pozornost viz např. tematické dvojčíslo eurohealth 2011, 2.-3.). zajistit dostupnou a kvalitní dlouhodobou péči, poskytovanou zejména v domácím, v případě potřeby v institucionálním prostředí. (Zde je sice obecná shoda s cílem, doporučovaným Evropskou komisí, ale návrh zákona se nevěnuje mechanismům, které by kontrolovaly a řídily kvalitu, vymezovaly konkrétní odpovědnost některého ze zúčastněných subjektů za naplnění tohoto cíle). Potřeba samostatného zákona o dlouhodobé péči pro služby financované z veřejných zdrojů byla značně diskutabilní. Integraci sociálních a zdravotních služeb v oblasti dlouhodobé péče lze realizovat i za stávajícího stavu. Naopak je zapotřebí pečlivě odlišit služby čistě soukromé, financované ze soukromých zdrojů a vymezit podmínky pro jejich poskytování, včetně odpovědností a řešení všech problémů (soudy, stížnosti). Návrh zákona o dlouhodobé péči zjevně sledoval v roce 2011 cíl tvorby jakéhosi paralelního, kvazi- -soukromého systému poskytování části dlouhodobé péče. Charakter kvazi-soukromosti spočívá v rozhodnutí o registraci, jejíž podmínky vůbec nejsou specifikovány a pokud i budou, pak po jejich splnění bude muset být registrace veřejnou správou přidělena, což by v praxi mohlo vést k rychlému vyčerpání veřejných finančních zdrojů nebo k tlaku na růst přímých plateb bez ohledu na sociální důsledky a rozvoj nerovností v kvalitě. Věcný návrh zákona nestanovoval podmínky hospodaření poskytovatelů (ne)ziskovost, přitom šlo o využití veřejných finančních zdrojů. Obecně je značným rizikem pro veřejnou kontrolovatelnost, jestliže je subjekt soukromým vlastnictvím a jeho fungování je upraveno převážně soukromým právem, přičemž veřejné právo mu zajišťuje veřejné zdroje (fenomén dobývání renty). Vzdáleně to připomíná situaci vzniku zákona č. 280/1992 Sb., o oborových zdravotních pojišťovnách, které si cestou poslaneckého návrhu zákona sami sobě vytvořily výhodné podmínky včetně omezení kontrol. Důsledkem pak byly poměrně rychlé a značné společenské ztráty. Po roce 1990 to bylo většinou Ministerstvo zdravotnictví, které dominovalo při tvorbě tržně zaměřených reforem péče o zdraví. V případě návrhu zákona o dlouhodobé péči převzalo iniciativu v tomto směru Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zásadním problémem uvedeného procesu přípravy návrhu zákona o dlouhodobé péči a jeho značně odlišného diskurzu (v tomto případě šlo o zcela deficitní odůvodnění ve vztahu k veřejným zájmům a k vývoji péče v dané oblasti) byly hrozící sociální a ekonomické důsledky takto připravované změny organizace a financování LTC. Ze srovnání diskurzu modelů péče o chronicky nemocné s vývojem diskurzu dlouhodobé péče v ČR od roku 17

19 2011 je zjevná zcela odlišná filosofie přístupu. Nabízí se však také určitá paralela s průběhem reformy zdravotnictví za působení ministra Julínka v letech Samotná tvorba zdravotní politiky v podobě připravovaných zákonů předběhla debaty u kulatého stolu, jejich cílem byly přehled dostupných poznatků, výzkumů a empirické analýzy. K obdobnému postupu došlo v roce 2011 při tvorbě věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči. Příčinou odlišného českého vývoje při srovnání s vývojem diskurzu agend, cílů a možností politiky LTC v rámci mezinárodní spolupráce (OECD, WHO, EU/EC) je neexistence potřebného propojení mezi poznatky a tvorbou politiky. V ČR jsou naopak vývoj poznatků a jejich využití potlačeny a jsou nahrazeny podněty z oblasti leadership/management. Tvorba zdravotní politiky je v ČR pojata především jako technický (technokratický) problém pro manažery z domácí a zahraniční podnikatelské praxe. Takováto redukce funkcí veřejné politiky a jejího demokratického rámce vede k potlačení potřebných zpětných vazeb, nezávislého hodnocení výsledků. Obecným zdůvodněním je argument o neschopnosti veřejné správy a selháních byrokracie. Tímto způsobem dochází k utlumení vývoje potenciálu veřejné správy na integraci zájmů ve společnosti ve vztahu k veřejnému zájmu, potřebám a jejich hodnotám pro svobodný rozvoj, stejně jako k popření významu lidských práv, jako dlouhodobých principů. V současném českém tržním pojetí nejde o pacienta, ale o klienta. Věcný záměr českého zákona o LTC byl primárně analyticky podložen ekonomickými a demografickými studiemi, které jsou blízké svým pojetím podnikatelským studiím proveditelnosti a objektivizují rizika rostoucích potřeb LTC. Současní čeští tvůrci zdravotní politiky pohlíží na zdravotnictví optikou tržní ekonomiky a nejsou zřejmě ochotni připustit, že trh ve zdravotnictví selhává ve více podobách současně (Ranade 1998, Gravelle 2004). Český model dlouhodobé péče se tak blízce podobá zbytkovému odkladišti nesoběstačných klientů, zatímco zahraniční diskurs si klade otázky ohledně komprese nemocnosti do vyššího věku, uvažuje o realizovatelnosti cílů prodloužit roky zdravého života, kontroly determinant v průběhu života jedince tak, aby se v 50. letech svého věku rychle nezařadil do skupiny chronicky nemocných a nesoběstačných. OECD věnuje významnou pozornost vztahu zdraví a trhu práce (viz např. koncept: living longer, working longer). Nabízený smíšený český model, maximálně využívající pro financování LTC stále více omezované veřejné zdroje, by se dále podle věcného záměru zákona o LTC mohl vyvíjet diferencovaně podle ochoty a schopnosti klientů hradit si více péče přímými platbami. Vývoj přístupů k problémům dlouhodobé péče v OECD, EU, WHO Vývoj mezinárodního diskurzu možností politiky dlouhodobé péče lze sledovat po roce 2000 prostřednictvím jednotlivých zpráv a jejich pracovních podkladů (OECD Box č. 2.; EU box č. 3.). Rychlou vstupní orientaci vývoje agendy LTC s odkazy na dokumenty a data poskytuje OECD na své webové stránce Health Policies and Data Lon-Term Care (http://www.oecd.org/health/health- -systems/long-termcare.htm). Poslední obsáhlou publikací (2013) je A Good Life in Old Age? Monitoring and Improving Quality in Long-Term. Celá řada publikací OECD z této oblasti je užitečným podkladem pro všechny aktéry politiky dlouhodobé péče v ČR a měla by být systematicky překládána do češtiny. Podpora kulturního vývoje cestou dlouhodobého vzdělávání se systematickým využitím přehledových zpráv OECD, WHO, EU by měla vest k rozvoji potřebného potenciálu odpovědných aktérů veřejné správy, ale také k debatám o prioritách vlastního českého výzkumu LTC. ČR efektivně nevyužívá prostředky evropských strukturálních fondů v této oblasti, což vede nejen k zaostávání, ale ke snadnému růstu mocenského vlivu ziskově orientovaného podnikání ve zdravotnictví. Jde tak o multiplikaci ztrát vývojových příležitostí s dlouhodobým účinkem. Důležitým argumentem při diskusi strategického přístupu je podíl zdravotní péče, poskytované ve formě domácí nebo lůžkové péče a dále pak srovnání veřejných a soukromých výdajů na dlouhodobou péči (viz. Grafy OECD na následující str. Značné rozdíly existují mezi členskými státy OECD v podílu formální a neformální dlouhodobé péče. Státy střední a východní Evropy patří k těm, kde je poměrně vysoký podíl neformální péče (OECD 2011). Uvedená data nejsou dobře srovnatelná je vidět, že jejich sběr a zpracování není jednoduchou záležitostí. Nicméně tato data jsou užitečná pro základní orientaci. Také tento aspekt je zapotřebí zohledňovat především ve vztahu k vývoji na trzích práce. Vládní politiky v ČR zatím tento vztah prakticky nezvažují. Zdravotní péče o chronicky nemocné je předmětem diskutované modernizace, koordinace, integrace také v rámci systému zdravotní péče (eurohealth 2011, Rechel 2013). Právo na zdravotní péči úzce souvisí s lidskými právy se vztahem ke zdraví. Zdravotní služby v rámci záměrně vyčleněných a pojmově odlišně označených segmentů (jako v tomto případě dlouhodobé péče ) jednoznačně nelze vyčleňovat z působnosti lidských práv se vztahem ke zdraví. Takový postup lze hodnotit jako protiústavní v rámci ČR, ale dostává se do rozporu rovněž s principy a cíli diskurzu o dlouhodobé péči v rámci EU Ve věcném návrhu zákona o dlouhodobé péči (2011) jde spíše o záměr tvorby paralelního komerčně zaměřeného segmentu služeb, v kterém by panovaly tržní vztahy se všemi z toho vyplývajícími riziky. Příjemci takových služeb by se v rámci uzavíraných smluvních vztahů a každodenního poskytování služeb ocitli pod asymetrickým tlakem poskytovatelů se všemi z toho vyplývajícími důsledky selhání trhu (informační asymetrie, nabídkou vyvolaná poptávka, morální hazard ze strany poskytovatelů služeb). Takto vytvořený komerční systém s nejasnými pravidly hospodaření ((ne)ziskovost) by si ale zákonem současně upravil dostupnost k veřejným prostředkům. Vládní návrh zákona o dlouhodobé péči ( ) byl příkladem převažujícího projevu komerčních zájmů. Zásadním problémem věcného návrhu zákona (2011), byla snaha o přesun významné části zdravotní péče z působnosti Ministerstva zdravotnictví pod působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí (nabízí se jiná podobnost v podobě paralely zákona o oborových zdravotních pojišťovnách, jejich zřizovatelem se stalo MPSV v době, kdy Ministerstvo zdravotnictví nepodporovalo vývoj pluralitního systému veřejného zdravotního pojištění). Nejde jenom o formální problém, týkající 18

20 Box č. 3: Vývoj diskurzu a vybraných aktivit EU/EC se gesce těchto dvou resortů. Z věcného hlediska jde především o trendy vývoje péče o chronicky nemocné s potřebou jejich koordinace v rámci systému zdravotní péče. Systém zdravotní péče není možné segmentovat podle aktuálních komerčních zájmů, protože tak by snadno mohlo dojít v průběhu dalšího vývoje k nezvladatelnému růstu potřeb zdravotní péče a sociálních služeb (nabídkou vyvolaná poptávka). Tedy zcela k opačným důsledkům než jaké návrh předpokládá. Ve státech, v nichž taková dezintegrace existuje, je naopak součástí jejich politické agendy záměr o rozvoj koordinovaného vývoje (viz např. Konetska 2010, Rechel 2013). Současná česká zdravotní politika klade důraz především na poskytování služeb již nemocným pacientům, potřebným osobám se sníženou nesoběstačností. Nevěnuje takřka pozornost otázkám podpory zdraví, rozvoje zdraví. Přitom právě v této oblasti se rozhoduje kritickým způsobem o dalším vývoji zdravotního stavu obyvatelstva a o potřebě a spotřebě budoucích zdravotních služeb. Primární podnikatelské zájmy v oblasti zdravotnických služeb logicky nesledují vývoj zdravotního stavu a neusilují o jeho zlepšení. Takový zájem je charakteristický spíše pro kooperativní sociální jednání v rámci veřejného sektoru v kontextu veřejných politik a odpovědného jednání veřejné správy. Hrozba rostoucí potřeby péče o chronicky nemocné by tedy logicky měla být primárním východiskem české zdravotní politiky (tzn. Usilovat o kompresi nemocnosti a snížení celkové zátěže nemocemi). Jejím cílem by mělo být zlepšení vývoje zdravotního stavu nikoliv jenom komerční zájmy v oblasti zdravotnických služeb a jejich financování. Koordinaci v poskytování sociálních služeb a zdravotní péče na komunitní úrovni, či na úrovni jednotlivých příjemců lze zajistit i v rámci stávajících právních norem a jejich případných úprav, aniž by bylo zapotřebí tvořit novou právní úpravu ve formě zákona o dlouhodobé péči. Naopak je zapotřebí, aby oba tyto základní okruhy služeb zůstaly v působnosti veřejného práva včetně vazeb na lidská práva se vztahem ke zdraví. tj. aby byly v praxi respektovány a dodržovány vazby na lidská práva se vztahem ke zdraví. Právní úprava formou nového speciálního zákona o dlouhodobé péči, která sleduje primárně komerční cíle, je v současnosti v ČR evidentně nepotřebná. Oba angažované resorty by naopak měly věnovat větší pozornost rozvoji ekonomických a odborných nástrojů při sběru a zpracování dat o nákladech, výdajích, dosahovaných výsledcích a tedy kvalitě, či řízení kvality péče a služeb a doplnit adekvátně rutinní statistiky také výzkumem. Základní otázkou přitom je charakter hospodaření (neziskovost), demokratická kontrola. Jde tedy o to, zdali má být české zdravotnictví řízeno penězi, spoléhat se, že kvalita bude rozvíjena cestou konkurence nebo věnovat pozornost modernizaci, standardizaci a kvalitě v rámci systémů veřejných služeb, které mají dostatečnou 19

21 Graf č. 1. Podíl veřejných a celkových výdajů kontrolu nad dalším vývojem v souladu s lidskými právy. Dynamiku budoucího vývoje veřejného sektoru není možné zamrazit na stávající úrovni financování. Její vývoj se logicky a z hlediska principů spravedlnosti musí odehrávat v kontextu s budoucím ekonomickým vývojem (růstem). Produkt ekonomického růstu není možné v rámci smíšené ekonomiky alokovat pouze do soukromého sektoru, jak realizuje současná vláda a jak vyplývá z jejího diskurzu o veřejných financích. Takovému limitujícímu předpokladu nelze podřizovat další vývoj veřejného sektoru, neboť by šlo o reálně neudržitelnou a sociálně nepřijatelnou variantu Uvedený případ formování zdravotně- -sociální politiky v oblasti dlouhodobé péče vykazuje bohužel řadu obecných trendů, jež jsou uplatňovány současně také v ostatních součástech zdravotnického systému bez ohledu na jejich sociální důsledky. Závěry Proces stárnutí v Evropě (demografická transice) je výzvou pro modernizační změny v rámci dlouhodobé péče, v samotném zdravotnickém systému a ve funkcích sociálního státu. Demografické predikce dlouhodobého vývoje vedou snadno ke zjednodušeným návrhům v oblasti politiky dlouhodobé péče ve formě tržně orientovaných reforem. Český politický diskurz v této oblasti postrádá dostupnou poznatkovou podporu a komplexní strukturaci problémů, zvažující větší okruh souvisejících faktorů a také možností politiky dlouhodobé péče. V českém diskurzu naopak převažují dlouhodobě úzké podnikatelské ziskově orientované zájmy při současném existujícím poznatkovém deficitu veřejné správy, jejíž role spočívá v integraci zájmových střetů především ve vztahu k veřejným zájmům a s nimi spojeným potřebám a hodnotám v kontextu lidských práv a svobody rozvoje při ústavně vymezené rovnosti práv občanů. Příčiny poznatkových deficitů v procesu tvorby a realizace politiky dlouhodobé péče v ČR spočívají v přehlížení a tlumení kulturního/poznatkového vývoje a rozvoje vlastního nezávislého výzkumu. Politika dlouhodobé péče přitom nespočívá pouze v rozvoji individuálně poskytovaných zdravotních a sociálních služeb, ale zejména v prevenci a podpoře zdraví, lepších vlastních možnostech a informovanosti občanů při kontrole determinant zdraví a nemoci, v příležitostech aktivního stáří. Sourhn Politika dlouhodobé péče o starší věkové skupiny chronicky nemocných a nesoběstačných osob je poměrně často 20

22 Graf č. 1. Podíl veřejných a celkových výdajů na LTC z HDP v zemích OECD (2008) Stávající stav a predikce vývoje veřejných a soukromých výdajů na dlouhodobou péči (období 2008 a 2050) ve zjednodušených modelech dávána do souvislosti s budoucími hrozbami pro veřejný sektor a veřejné finance. Navrhovaným nezbytným řešením jsou pak obvykle změny v organizaci a financování dlouhodobé péče v rámci tržně orientovaných reforem, ovšem se zásadními důsledky vzniku nerovností v dostupnosti a ve zdraví, nekoordinovaným procesem poskytování služeb, v nichž dochází k výrazné asymetrii mezi příjemci a poskytovateli služeb. Předmětem práce je tržně orientovaný přístup případu věcného návrhu zákona o dlouhodobé péči v ČR v roce 2011, porovnávaný s rozdílným vývojem diskurzu této oblasti v EU/EC-OECD-WHO a také od vývoje poznání/výzkumu. Cílem práce je kritická reflexe příčin tak odlišného zjednodušujícího vývoje v ČR s využitím metody diskurzivní analýzy. Článek vznikl za finanční podpory projektu PRVOUK P17 Vědy o společnosti, politice, médiích ve výzvách doby Literatura Brinkerhoff, D.W. (2004) Accountability and health systems: toward conceptual clarity and policy relevance. Health Policy and Planning 2004, 16(6): Burns, L.R., Bradley, E.H., Weiner, B.J. Shortell and Kaluzny s Health Care Management. Organization Design and Behavior. Delmar Cengage Learning 2012 Buse, K., Mays, N., Walt, G. Making Health Policy. Open University Press, England 2005 Cutler, D.M. The reduction in disability among the elderly. In: PNAS, (12): Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice. Ministerstvo práce a sociálních věcí, dlouhodoba_pece_cr.pdf. Edwards, N., Wyatt, S. McKee, M. Configuring the hospital for the 21st century. Policy brief no. 5, Epping-Jordan, J.E. et al. Improving the quality of health care for chronic conditions. In: Quality Saf. Health Care, : European Commission Ageing report: economic and budgetary projections for the EU-27 Member States ( ). eu/economy_finance/publications/publication14992_en.pdf Fischer, F. Reframing Public Policy. Discursive Politics and Deliberative Practices. Oxford University Press, Oxford 2003 Glied, S:, Smith, P. (edit.) The Oxford Handbook of Health Economics. Oxford University Press, Oxford 2011 Gooijer, Wan de Trends in EU health care system. Springer 2007 Gravelle, H., Rees, R. Microeconomics. Pearson Education, New York 2004 Háva, P., Tušková, E., Muller, L. Význam kvalitativních metod ve výzkum zdravotní politiky. Zdravotnictví ČR 2011, 4(XIV): 2-10 Háva, P., Mašková, P., Teršová, T. České zdravotnické právo po roce 1990 v kontextu lidských práv se vztahem ke zdraví. Zdravotnictví v ČR 2011, XIV(2.- 3., 4): 20-27, Health do/event/first-meeting-of-the-european-health- -policy-forum/health-2020 Health Care Reform in Central and Eastern Europe: Setting the Stage for Discussion. Stockholm Network Research Team, Discussion_Paper.pdf HEALTHY AGEING. A challenge for Europe. The Swedish National Institute of Public Health R 2006:29. Hurst, J. Effective Ways to Realise Policy Reforms in Health Systems. OECD Health Working Papers No. 51, OECD, Paris

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from the European

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností Hana Janatová Státní zdravotní ústav This work is part of EQUITY ACTION which has received funding from

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Základní informace o populaci migrantů v

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006

ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ. Praha, 16. 5. 2006 ODS MÁ JASNÝ PROGRAM PRO ČESKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Praha, 16. 5. 2006 SOUČASNÁ SITUACE Nedostupnost potřebné zdravotní péče Nevyřešený finanční deficit Nejistota Neprůhlednost Dlouhodobé výzvy jsou ignorovány

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě

Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě Dopady stárnutí populace na zdravotnický systém v ČR a v Evropě PhDr. 23. února 2012 Institut pro veřejnou diskusi, Perspektiva českého zdravotnictví: Jaký vliv má demografický vývoj v ČR na stav zdravotnictví

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Proč se zabývat zahraničními DRG systémy? IR DRG 1.2. kultivujeme od roku 2003, pro účely úhrad jej používáme

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 50 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012. Activity of general practitioners for adults in 2012

Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012. Activity of general practitioners for adults in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 7. 2013 22 Činnost praktických lékařů pro dospělé v roce 2012 Activity of general practitioners for adults in 2012

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví

Zdravotnické reformní zákony. Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví Obsah Co se již podařilo prosadit Připravované zákony Co se již podařilo prosadit Zákon o zdravotních službách platný od

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Soutěž ve zdravotnictví

Soutěž ve zdravotnictví Soutěž ve zdravotnictví MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 Vývoj zdravotních systémů do 2. poloviny 19. století problém: zajištění pomoci při nemoci, zranění,sociální slabosti řešení: lékař, charita tisíciletý

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz

Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR. Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Přístupu migrantů ke zdravotní péči v ČR Marie Jelínková Multikulturní centrum Praha www.migraceonline.cz Struktura příspěvku Stručně k vývoji české migrační politiky Přistup migrantů ze třetích zemí ke

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, MZ ČR Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči od roku 2000 Vývoj nákladů zdravotních

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012

Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 11. 2013 50 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011

Reformní kroky MZ ČR. Leoš Heger, květen 2011 Reformní kroky MZ ČR Leoš Heger, květen 2011 Vývoj příjmů a nákladů systému mld. Kč mld. Kč Legislativní témata Zlepšení legislativního rámce poskytování zdravotních služeb (def. lege artis) Definování

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 30. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Královéhradeckém kraji

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 29. 8. 2014 2 Činnost praktických lékařů pro dospělé v Pardubickém kraji v roce

Více

Holandská reforma zdravotnictví

Holandská reforma zdravotnictví Holandská reforma zdravotnictví V souvislosti s reformou českého zdravotnictví se stále častěji hovoří o nizozemských reformách jako o možném zdroji inspirace. Jaká je tedy nizozemská reforma a oč v ní

Více

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití

Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2009 Obsah sdělení o NZIS základní pojetí o Legislativa

Více

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 1 11. 6. 2007 Čerpání zdravotní péče cizinci v Královéhradeckém kraji v roce

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Studijní obor Veřejná ekonomika a správa (spec. VE) Písemná práce (POT) do předmětu Ekonomika zdravotnictví a sociálních služeb (C_KVEKZD) Úhradové

Více

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system Marie Brandejsová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační

Více

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová

Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Zkušenosti zdravotnického personálu při poskytování zdravotní péče cizincům. Výzkumná sonda. Karolína Dobiášová, Helena Hnilicová Cíle pilotní sondy zmapovat problémové oblasti zdravotnického personálu

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner

Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Program managementu diabetu v prostředí plánu Medipartner Agenda pracovní skupiny Představení a principy plánu Medipartner Management diabetu v plánu Medipartner Diskuse klíčové faktory úspěchu kvalitního

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO

Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Zdravé stárnutí a komunitní služby z pohledu WHO Demografická změna a role měst v rozvoji komunitních zdravotních a sociálních služeb Magistrát hl.města Prahy 13.ledna 2015 Alena Šteflová Kancelář WHO

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Ambulatory care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 12. 2009 64 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Ambulantní péče European Health Interview

Více

Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů

Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů Karolína Dobiášová Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Univerzita Karlova SZÚ, květen 2010 Struktura přednášky Výzkumy

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. Univerzita Karlova 1.Lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Obsah Populace migrantů/cizinců v ČR Právní úprava

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 31. května 2012 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky 3. 21. dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Tomáš Julínek Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001 Zvýraznění role občana Zdravotnická zařízení realizují nabídku v konkurenčním prostředí Zachování

Více

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF 30. březen 2012 Ján Palguta, M.A. 1 Základní cíle průzkumu Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Lázeňská péče v roce 2012. Balneal Care in 2012

Lázeňská péče v roce 2012. Balneal Care in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 5. 2013 9 Lázeňská péče v roce 2012 Balneal Care in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje o

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22. 12. 2010 70 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita,

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Lázeňská péče v roce 2010. Balneal Care in 2010

Lázeňská péče v roce 2010. Balneal Care in 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 5. 2011 10 Lázeňská péče v roce 2010 Balneal Care in 2010 Souhrn Tato Aktuální informace přináší vybrané údaje o

Více

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Karlovy Vary 1 30. 3. 2007 Lázeňská péče v Karlovarském kraji v roce 2006 Balneologic Care in

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV. Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ VV Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Věci veřejné reforma zdravotnictví Konkurence ve zdravotnictví ANO, divoká privatzace NE Navrhujeme jasnou koncepci zdravotnictví

Více

Národní zdravotnický informační systém

Národní zdravotnický informační systém NZIS je celostátníinformační systém Národní zdravotnický informační systém zdroje dat a možnosti jejich využití Mgr.Vlasta Mazánková, ÚZIS ČR Specializační kurs -Veřejné zdravotnictví 2007 Ke sběru a zpracováníinformací

Více

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005

Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zhodnocení současného stavu financování zdravotnictví (pohled Ministerstva financí) Euro Forum, duben 2005 Zorný úhel Ministerstva financí nové atributy veřejných financí Fiskální udržitelnost veřejných

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček Vliv farmaceutických firem na chování lékařů Jiří Vorlíček Základní léčebné možnosti v onkologii chirurgie radioterapie farmakoterapie Farmakoterapie Česká onkologická společnost ČLS JEP dlouhodobě usiluje

Více

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky. MUDr. Milan Cabrnoch Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky MUDr. Milan Cabrnoch 1 Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky otevřený interaktivní cyklus seminářů otevřený - pro studenty Cevro institut i

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Preventivní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Preventive care

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Preventivní péče. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Preventive care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 1. 21 2 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Preventivní péče European Health Interview

Více