PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLEČENSKÝCH NÁKLADŮ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLEČENSKÝCH NÁKLADŮ"

Transkript

1 Na příkladech 5ti respondentů a jejich rodinných příslušníků jsme analyzovali průběh léčby, rehabilitace, péče v komunitě lidí po poranění mozku a náklady s tím spojené. Neméně důležitým cílem případové studie bylo zhodnocení vlivu poranění mozku na život respondentů a jejich rodin. Výsledky ukazují, že průběh zdravotní péče a s tím spojených nákladů zdravotní péče byl u většiny sledovaných případů velmi podobný. Péči na akutních odděleních, kde náklady mnohonásobně převyšují úhrady za rehabilitační a následnou péči, neshledávají respondenti tolik problematickou jako péči postakutní, ačkoli i v rámci akutní péče zmiňují také mnoho problémů. Prvním systémovým problémem, se kterým se všechny rodiny setkávaly, byla nedostatečná informovanost o zdravotním stavu blízkého, následcích poranění mozku a průběhu péče. Což bylo mnohdy podpořeno tzv. pacientskou turistikou, která je zřejmá nejen z výpovědí respondentů a jejich rodin, ale také z výpisu účtu zdravotních pojišťoven. Navíc z výsledků šetření vyplývá, že tam, kde se na zdravotním pojištění v úvodním procesu léčby ušetřilo, se několikanásobně zvýšily celoživotní náklady, což se projevilo také na kvalitě života daných respondentů. Nekoordinovanost jednotlivých složek systému a jejich spolupráce s rodinami osob po poranění mozku způsobuje horší výsledky péče o tyto osoby v České republice. PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLEČENSKÝCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S NÁSLEDKY PORANĚNÍ MOZKU PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLEČENSKÝCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S NÁSLEDKY PORANĚNÍ MOZKU CEREBRUM Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin je občanské sdružení, jehož posláním je přispívat k porozumění problematice poranění mozku, poskytovat informace a zejména podporovat občany, kteří utrpěli traumatické či jiné poškození mozku, jejich rodinné příslušníky a pečující. PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLEČENSKÝCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S NÁSLEDKY PORANĚNÍ MOZKU Novák Svoboda Novotný Dvořák Černý Tomáš Roubal Adresa: Křižíkova 56/75A, Praha 8 Telefon: Web: CEREBRUM Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin CEREBRUM Martina Mátlová Petra Sládková Tereza Žílová Radka Vepřková CEREBRUM Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin

2 PODĚKOVÁNÍ Rádi bychom tímto poděkovali Doc. MUDr. Olze Švestkové Ph.D, přednostce Kliniky rehabilitačního lékařství 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze za ochotu a spolupráci na přípravě metodologie studie. Dále bychom rádi poděkovali Mgr. Marcele Janečkové, předsedkyni CEREBRA, za spolupráci na přípravě předkládané studie a celkovou koordinaci realizace studie. Mgr. Slávce Škvarekové, psycholožce CEREBRA, za realizaci rozhovorů s respondenty a Bc. Petře Leipeltové za pomoc s přepisem dat zdravotních pojišťoven. Tato publikace byla vydána v rámci projektu Přenos dobré praxe a zkušeností v sociálním začleňování osob po poranění mozku, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Vydavatel: CEREBRUM - Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin Křižíkova 56/75A, Praha 8 Autoři: Mgr. Tomáš Roubal, Mgr. Martina Mátlová, MUDr. Petra Sládková, Mgr. Tereza Žílová, Mgr. Radka Vepřková Editor: Mgr. Tereza Žílová Jazyková korektura: Eva Filipská Název: Případová studie společenských nákladů spojených s následky poranění mozku První vydání, červenec 2011 ISBN:

3 PŘÍPADOVÁ STUDIE SPOLEČENSKÝCH NÁKLADŮ SPOJENÝCH S NÁSLEDKY PORANĚNÍ MOZKU

4

5 Autoři Autoři: Tomáš Roubal (1981) se věnuje systémům zdravotní péče, jejich transformaci a modernizaci. Specializuje se na problematiku udržitelnosti systému zdravotnictví a dlouhodobé péče. V minulosti pracoval jako analytik v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, věnoval se systémům soukromého zdravotního pojištění v projektu pro Českou asociaci pojišťoven, byl hlavním analytikem projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR. V současnosti pracuje v Kabinetu Ministra zdravotnictví. Je absolventem Univerzity Karlovy v Praze, kde na Fakultě sociálních studií vystudoval Institut ekonomických studií. Odborné znalosti si prohloubil během studijních zahraničních pobytů ve Finsku, Německu a v USA. Předkládanou studii připravoval a dále pak zpracovával výkazy zdravotních pojišťoven, dotazníky na příjmy osob po poranění mozku a jejich rodinných příslušníků a vytvářel modelace celospolečenských nákladů. Martina Mátlová (1976) se dlouhodobě věnuje zdravotní a sociální politice s důrazem na oblasti týkající se gerontologie. V minulosti působila například jako výzkumná pracovnice v Institutu zdravotní politiky a ekonomiky, analytička projektu Kulatý stůl anebo akademická pracovnice na 1. LF UK a FHS UK. V současnosti je výkonnou místopředsedkyní České alzheimerovské společnosti. V předkládané studii analyzovala kvalitativní data. Petra Sládková (1975) je absolventkou 1. lékařské fakulty UK v Praze, v současnosti pracuje na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. V rámci své klinické práce se zaměřuje na pacienty po poškození mozku. Působí jako asistentka pro výuku oborů fyzioterapie a všeobecného lékařství. Od 11/2010 působí jako lektorka pro kurzy praktické aplikace MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví). Spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem zdravotnictví na tvorbě MKF portálu a implementaci MKF do praxe. Spolupracovala na řadě významných projektů - MHADIE (Measuring Health and Disability in Europe, Supporting policy development), RAP EQUAL - zaměřený na pracovní rehabilitaci. Absolvovala řadu zahraničních stáží v Německu, Španělsku, Itálii. V rámci předkládané studie se věnovala klinické, medicínské části projektu, např. tvorbě vstupních kritérií, spolupracovala na získávání a následné analýze dat, korektuře případové studie. Tereza Žílová (1984) je absolventkou magisterských studijních programů Sociální politiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. V minulosti pracovala v několika neziskových organizacích jako např.: APLA Praha, Linka bezpečí, Farní charita Beroun. Od roku 2009 pracuje v organizaci CEREBRUM jako koordinátorka projektů Informační a poradenský servis a Rekondiční a rehabilitační program a v roce 2011 jako zástupkyně vedoucí projektu Sociální inkluze po poranění mozku. Je spoluautorkou studie Rodinní příslušníci osob po poranění mozku jako další a často zanedbávané oběti traumatu a publikací Poruchy vědomí po poranění mozku: jak můžete pomoci, Člověk po poranění mozku na zdravotně-sociálních odborech. V rámci předkládané studie koordinovala sběr a zpracování dat a vydání studie. Radka Vepřková (1983) je absolventkou magisterského studijního programu Sociální a kulturní antropologie na Západočeské univerzitě v Plzni. Po studiu na ZČU pracovala rok ve výzkumnické agentuře IPSOS TAMBOR na pozici Account Manager kvantitativního/kvalitativního výzkumu. V roce 2009 spolupracovala s Centrem aplikované antropologie a terénního výzkumu při Katedře antropologických a historických věd ZČU na projektu Analýzy pocitu bezpečí obyvatel města Pardubice. Spolupracovala taktéž s výzkumnickou agenturou GfK Czech s.r.o. a nyní pracuje v Národním vzdělávacím fondu o.p.s. V rámci předkládané studie participovala na tvorbě scénáře rozhovorů a metodologickém ukotvení studie.

6

7 Obsah Obsah 1. Úvod Metodologie Cíle případové studie Výběr respondentů Technika sběru dat Praktické problémy proveditelnosti studie Medicínská část studie Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty Analýza nákladů poranění mozku Souhrn zjištění finanční analýzy Kvalitativní analýza: Problémy po poranění mozku z pohledu osob po TBI a jejich rodin Vliv TBI na život poraněných a jejich rodin Obvyklé faktory ovlivňující kvalitu péče o lidi s TBI Shrnutí kvalitativní analýzy Jednotlivé případové studie Případová studie č. 1 pan Novák Základní charakteristika Úraz Průběh léčby Průběh rehabilitace Zhodnocení z pohledu lékaře Sociální dávky a jiné příjmy a výdaje po poranění Náklady na zdravotní péči Náklady a potenciální příjmy státu a zdravotního pojištění Soukromé výdaje spojené s péčí TBI z pohledu člověka s poraněním mozku TBI z pohledu pečujícího Vliv TBI na rodinu postiženého Případová studie č. 2 pan Svoboda Základní charakteristika Úraz Průběh léčby Průběh rehabilitace Zhodnocení z pohledu lékaře Sociální dávky a jiné příjmy a výdaje po poranění Náklady na zdravotní péči Náklady a potenciální příjmy státu a zdravotního pojištění... 36

8 Obsah TBI z pohledu člověka s poraněním mozku TBI z pohledu pečujícího Vliv TBI na rodinu postiženého Případová studie č. 3 pan Novotný Základní charakteristika Úraz Průběh léčby Průběh rehabilitace Zhodnocení z pohledu lékaře Sociální dávky a jiné příjmy a výdaje po poranění Náklady na zdravotní péči Náklady a potenciální příjmy státu a zdravotního pojištění TBI z pohledu člověka s poraněním mozku TBI z pohledu pečujícího Vliv TBI na rodinu postiženého Případová studie č. 4 pan Dvořák Základní charakteristika Úraz Průběh léčby Průběh rehabilitace Zhodnocení z pohledu lékaře Sociální dávky a jiné příjmy a výdaje po poranění Náklady na zdravotní péči Náklady a potenciální příjmy státu a zdravotního pojištění Soukromé výdaje spojené s péčí TBI z pohledu člověka s poraněním mozku TBI z pohledu pečujícího Vliv TBI na rodinu postiženého Případová studie č. 5 pan Černý Základní charakteristika Úraz Průběh léčby Průběh rehabilitace Zhodnocení z pohledu lékaře Sociální dávky a jiné příjmy a výdaje po poranění Náklady na zdravotní péči Náklady a potenciální příjmy státu a zdravotního pojištění TBI z pohledu člověka s poraněním mozku Literatura Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam zkratek... 68

9 1. Úvod 1. Úvod Na základě spolupráce s občanským sdružením CEREBRUM Sdružení osob po poranění mozku a jejich rodin (dále jen CEREBRUM) bylo vybráno 5 osob, které prodělaly poranění mozku (TBI). Proces léčby probíhal různými způsoby, přičemž pro analýzu nákladů řešení tohoto postižení jsou významné především finanční náklady spojené s rekonvalescencí a vliv poranění mozku na respondenty a jejich rodiny. Tato studie analyzuje průběh léčby, rehabilitace, péči v domácnosti a náklady s tím spojené. Snažíme se evaluovat společenské náklady, které s řešením poranění mozku přímo i nepřímo souvisí. Na základě těchto případových studií se snažíme zhodnotit, jak současný systém péče o tyto osoby přispívá k jejich uzdravení, jaké náklady jsou s tím spojené, a současně poukázat na případné nedostatky organizace péče. Společenskými náklady rozumíme ztrátu příjmů státního rozpočtu z platby daně z příjmu, plateb zdravotního a sociálního pojištění, náklady zdravotních pojišťoven na léčbu a náklady systému sociálního zabezpečení (sociální dávky, příspěvky apod.) V neposlední řadě se do společenských nákladů započítává i ztráta produkce neformálních pečovatelů, snížená produktivita a další nepřímé náklady spojené s neformálním poskytováním péče blízkým, kteří utrpěli poranění mozku. 7

10 2. Metodologie 2. Metodologie 2.1. Cíle případové studie Cílem případové studie je důkladná analýza vybraných typických příkladů. Při přípravě této studie jsme vycházeli z následujících výzkumných hypotéz: Současná organizace zdravotní a zdravotně-sociální péče o osoby po poranění mozku má přímý vliv na výsledky péče. Nevhodná (neexistující) organizace zdravotnického systému v postakutní následné péči vede k neefektivním výdajům (vysoké náklady, špatné výsledky). Zdravotní a zdravotně-sociální výdaje jsou spojené nádoby, které jsou v praxi odděleny rezortním přístupem státní správy, což komplikuje péči o osoby s TBI. Následky poranění mozku jsou velice individuální a výsledky léčby jsou mnohdy podmíněny i nelékařskými aspekty, jako jsou rodinné vztahy, ekonomické možnosti pacienta a jeho rodin, zapojení okolí a samotného pacienta do léčebného procesu či prací neziskových organizací. Proto se domníváme, že výsledky nelze jednoduše zobecňovat a vytvářet tak příčinné vztahy. Ilustrativnost uvedených případů však v mnohém čtenáři nastíní reálnou situaci osob po poranění mozku Výběr respondentů Výběr respondentů pro tuto studii byl řízený, při rekrutaci respondentů bylo využito konkrétních vazeb realizátora studie na pacienty s diagnózou nitrolebního poranění (S06) a jejich rodinné příslušníky. Cílem výběru respondentů bylo vyčlenit typické případy různých přístupů k léčbě tohoto onemocnění (časté překlady, intenzivní rehabilitace, pobyt v LDN, pobyt v pobytovém zařízení sociálních služeb, přesun do domácí péče), přičemž pro zařazení do studie jsme zohledňovali následující podmínky: Pohlaví vzhledem k tomu, že muži jsou statisticky častěji oběťmi poranění mozku, protože žijí riskantnějším způsobem života, vybrali jsme do studie 5 mužů po poranění mozku. Relativně nízký věk při poranění a ekonomická aktivita před poraněním. Stupeň závažnosti poranění (zahrnující délku bezvědomí). Doba od úrazu, která umožňuje zhodnocení léčebného procesu a prognózu zlepšení. Spolupracující rodinný příslušník. Tabulka 1/ Charakteristika zkoumaných osob respondent 1 věk 2 vzdělání doba od úrazu délka kómatu pan Novák 51 let VŠ 3 roky 3 týdny pan Svoboda 71 let 3 SŠ 3 roky 3 týdny pan Novotný 40 let SŠ 4 roky 5 týdnů pan Dvořák 45 let vyučen 3 roky 2 týdny pan Černý 28 let vyučen 5 let 1 měsíc 1 Nejedná se o reálná příjmení respondentů. 2 Věk v době vedení rozhovoru. 3 Pan Svoboda byl v době úrazu sice v důchodu, byl však stále ekonomicky aktivní. 8

11 2. Metodologie V této fázi nebylo tedy naším cílem vytvoření reprezentativního vzorku populace lidí po poranění mozku a na základě toho potvrzení či vyvrácení hypotéz. Tato studie má spíše explorativní charakter cílem bylo důkladné prozkoumání toho, jak vypadá život lidí po poranění mozku, co ovlivňuje kvalitu života našich respondentů, celospolečenské náklady i náklady soukromých domácností. Výsledky analýzy nás následně mohou vést k vytvoření studie, která má potenciál k verifikaci hypotéz. Vybraní potencionální respondenti (5 občanů po poškození mozku a 5 rodinných příslušníků) byli telefonicky kontaktováni koordinátorkou studie, informováni o výzkumné studii, podmínkách a nárocích účasti ve studii. Následně jim byl elektronicky zaslán informativní dopis týkající se studie a ponechán čas na rozmyšlení, zda se studie chtějí účastnit. Po týdnu byli potencionální respondenti znovu osloveni, aby vyjádřili své rozhodnutí. Všichni respondenti s účastí ve studii souhlasili až na otce pana Černého. Ten však přislíbil účast ve studii formou telefonického doptávání se na informace, které jeho syn nebude schopen vzhledem k poruše paměti poskytnout Technika sběru dat Základní metodologií kvalitativní části studie byl semistrukturovaný rozhovor, který trval průměrně 24 minut. Semistrukturovaný rozhovor obsahoval otázky týkající se období před úrazem, průběhu rehabilitace, otázky na využívání sociálních a zdravotních služeb, na problémy spojené s léčbou a rehabilitací, zvládání aktivit denního života. Pozornost byla věnována také informovanosti a podpoře respondentů a nákladům spojeným s léčbou, rehabilitací a komunitní péčí. Semistrukturovaný rozhovor byl veden nejen s osobami po poranění mozku (5), ale i s jejich rodinnými příslušníky (4). Rozhovory probíhaly v pěti případech v prostorách realizátora a ve čtyřech případech v domácnostech respondentů. Respondenti byli dotázáni, zda je možné rozhovory s nimi nahrávat na diktafon. Předtím byli ujištěni, že nahrávané informace budou sloužit pouze pro účely analýzy. Všichni respondenti s nahráváním na diktafon souhlasili. V této souvislosti s nimi byl podepsán i informovaný souhlas se zpracováním, ukládáním a následnou archivací poskytnutých informací. Primární data, která má realizátor k dispozici, odpovídají standardům ochrany osobních údajů respondentů, jsou tak zcela důvěrná a neslouží k vytváření konkrétních ucelených a souvislých informací o určitých osobách. Rozhovory s respondenty vedla zkušená psycholožka, která má v komunikaci s danou cílovou skupinou mnohaleté zkušenosti. Vytvořila tak dobré prostředí, ve kterém bylo učiněno maximum pro to, aby se respondenti o svých problémech co nejvíce rozhovořili a aby se kladenými dotazy necítili limitováni. Rozhovory byly doslovně přepsány, během přepisu anonymizovány 4 (anonymizovány byly veškeré údaje, které by mohly vést k jednoduchému odhalení identity respondentů; příjmení respondentů byla nahrazena příjmeními, která se dle dostupných údajů 5 v ČR nejběžněji vyskytují) a data z nich získaná byla následně analyzována a interpretována. Dalším metodologickým nástrojem případové studie byl dotazník, který obsahoval 4 základní oblasti dotazování 1.) využívané sociální služby a náklady s nimi spojené, 2.) sociální dávky a příspěvky, 3.) finance osoby po poranění mozku a 4.) finance hlavní pečující osoby. Hlavním cílem tohoto dotazníkové šetření bylo zjistit finanční výdaje osob po poranění mozku v období před a po úrazu. V dotazníku byly zahrnuty i otázky na ekonomickou situaci blízkých osob a ekonomickou nákladovost využívaných sociálních a zdravotních služeb, které dotazovaná osoba po úraze využívala/ využívá. Dotazníky vyplňoval na základě odpovědí respondentů tazatel, vyplnění tohoto dotazníku následovalo ihned po realizaci polostrukturovaného rozhovoru s osobou po poranění mozku a rodinným příslušníkem. Data z dotazníků získaná byla následně analyzována a interpretována. Závěry z tohoto šetření jsou obsaženy v kapitole finanční analýza této případové studie. 4 Informace o názvu nemocnice či jiného zařízení, případně o dalších zúčastněných osobách byly během analýzy k dispozici, důsledně se však nevyskytují v předložené analýze. Obdobně jsou anonymizovány geografické názvy (s výjimkou Prahy, která má specifické postavení a plní funkce kraje). 5 Příjmení Info [online]. Dostupný na prijmeni.info: <http://www.prijmeni.info> (staženo ). 9

12 2. Metodologie V šetření byla dále využita i metoda tzv. desk research neboli analýza sekundárních dat. Tento přístup je založen na zpracování již existujících dat, které mohou mít podobu odborných publikací, zpráv z médií, výstupů z výzkumných projektů, formálních i neformálních dokumentů a databází státních a nestátních organizací, výročních zpráv atp. 6 V případě této studie byly analýze podrobeny lékařské dokumentace a výpisy z účtu zdravotních pojišťoven jednotlivých respondentů. Výpisy z účtu zdravotních pojišťoven jednotlivých respondentů za období od úrazu do konce roku 2009 vyžádala vždy koordinátorka studie na dané pojišťovně respondenta. Lékařskou dokumentaci v podobě jednotlivých lékařských zpráv jsme zajistili od některých respondentů (2), výpisy ze zdravotnické dokumentace jsme u 3 respondentů získali prostřednictvím rehabilitačního pracoviště, kde byli tito 3 respondenti hospitalizováni. Sledovanými proměnnými v případové studii byly především: Vzdělání pacienta Rizikové faktory ovlivňující závažnost následného poranění mozku Průběh léčby návaznost akutní a rehabilitační péče, přístup lékařů a nelékařského personálu Motivace pacientů Neformální možnosti péče v domácnosti Hodnocení soběstačnosti a její vývoj Dostupnost podpůrných sociálních služeb, informovanost, vstřícnost systému 2.4. Praktické problémy proveditelnosti studie Při zpracování analýzy ekonomických nákladů spojených s léčbou a následky poranění mozku jsme se setkávali s několika problémy. V rámci získávání kompletní lékařské dokumentace se významně projevil jeden z nedostatků českého zdravotnictví, kdy se informace o průběhu a výsledcích léčby nekoncentrují na jednom místě (např. u praktického lékaře, jak je to běžné v jiných zemích). U dvou respondentů, jejichž výpis ze zdravotnické dokumentace jsme nemohli získat prostřednictvím zmíněného rehabilitačního pracoviště, protože pacienti zde nebyli hospitalizováni, nastal problém při shánění výpisu ze zdravotnické dokumentace. V jednom případě praktická lékařka jednoho z respondentů vystavila výpis ze zdravotnické dokumentace, který obsahoval 2 věty, které se vztahovaly k rodinné zdravotní anamnéze a v dětství prodělaným chorobám. V případě druhého respondenta nebylo možné přes praktickou lékařku získat výpis zdravotní péče. A vzhledem k tomu, že respondent již nebyl v péči žádného specialisty a nepamatoval si jeho jméno, těžko jsme dohledávali, kdo byl jeho ošetřujícím lékařem, abychom přes něj mohli získat výpis z lékařské dokumentace. Častým problémem u většiny respondentů bylo to, že po propuštění z nemocničního zařízení ztratili kontakt s lékaři-specialisty, a tak nevěděli, u koho si mají o výpis ze zdravotní dokumentace zažádat a jak. Navíc obsah propouštěcích zpráv většiny respondentů je velmi variabilní a mnohdy povrchní, některé informace jsou dokonce zpětně nezjistitelné. Další problém nastal při snaze získat výpisy z účtů zdravotních pojišťoven respondentů. Každá pojišťovna má jiná kritéria pro získání výpisu. V některých případech stačilo telefonicky požádat o výpis a zaslání na adresu respondenta, někde byla vyžadována písemná žádost. V některých případech pojišťovny zaslaly jen výpis z účtu za poslední rok, v jiných případech rovnou za celé období. Výpisy z účtů zdravotních pojišťoven by se mohly zdát jako nejspolehlivější zdroj informací. Ve skutečnosti však tyto přehledy obsahují mnoho nejasností, struktura údajů se mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami liší a neobsahují stejné informace. 6 Oddělení sociální a kulturní antropologie. Dostupný na antropologie.org <http://http://www.antropologie. org/cs/vyzkumy-a-analyzy/metodologie/72-desk-research> (staženo ). 10

13 2. Metodologie Zpracování dat z výpisů zdravotních pojišťoven bylo vzhledem k převedení fyzických výpisů do elektronické podoby velice časově náročné. Obtížně interpretovatelné jsou negativní položky, které se objevovaly v některých výpisech. Může se jednat o storno péče, která byla omylem vyúčtována nebo byla vyškrtána důsledkem regulačních opatření zdravotní pojišťovny vůči poskytovatelům. Tyto informace však nelze z výpisu identifikovat. Indikátorem toho, co se s pacientem během hospitalizace děje, jsou platby za ošetřovací dny. Ty v sobě sdružují mnoho aktivit, avšak jsou zahrnuty do jednoho kódu. Navíc poskytovatelé obvykle účtují počet ošetřovacích dnů jednou měsíčně, a to někdy i za dny z minulého nebo následujícího měsíce či roku. Dochází tak k další rozporuplnosti, kdy má daný pacient v měsíci více než 31 ošetřovacích dnů. To se projevuje i při překladech pacientů mezi zdravotnickými zařízeními. Tyto detaily jsme však v analýze nezohlednili a do nákladů pacientů jsme započítali všechny vykázané výkony těchto pacientů v zachyceném období. Problémem vykazovaní je také identifikace samotného poskytovatele, který je u některých pojišťoven identifikován interními číselníky (IČP, IČZ) a v jiných pouze za pomoci IČ. U některých pojišťoven jsou náklady seřazeny podle poskytovatelů, jinde podle data provedení výkonu nebo také podle data vyúčtování. Pro odhad celoživotních nákladů by bylo vhodné jednotlivé případy sledovat v delším časovém horizontu. To však není reálně možné a nejdelší období po poranění je uváděno v desítkách měsíců. Navíc stav respondentů je možné vzhledem k době od úrazu pokládat za stabilní a z toho důvodu budeme pro odhad celoživotních nákladů na zdravotní péči předpokládat, že průměr nákladů v posledních třech měsících je již setrvalý a bude konstantní v této výši do dalších období. Interpretaci kvalitativních dat (data získaná z rozhovorů) poněkud zkomplikovaly problémy při jejich sběru. Vzhledem k charakteru postižení některých respondentů (poruchy paměti, řeči, pochopitelná neochota vzpomínat na traumatické životní období, snížený náhled, psychické problémy, změna osobnosti,.) nebylo v některých případech možné strukturu semistrukturovaného rozhovoru dodržet a některé rozhovory tak neobsahovaly všechny informace. Díky dobré spolupráci s respondenty se nám nicméně podařilo řadu informací zjistit následným telefonickým dotazováním. Obvyklé otázky, které řešíme při analýze kvalitativních dat tedy do jaké míry je možné důvěřovat paměti respondentů, jsou v případě lidí po poranění mozku, kteří často bojují s kognitivními deficity, samozřejmě násobeny. Problému reliability dat jsme se snažili čelit za pomoci datové triangulace důležité bylo proto srovnávání dat, které jsme získali z různých zdrojů: z rozhovorů s lidmi po TBI a jejich rodinnými pečujícími, z dotazníků, případně z dalších záznamů. Z tohoto důvodu je samozřejmě problematický chybějící rozhovor s jedním rodinným pečujícím. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že vzpomínky na dobu po poranění mozku jsou u většiny respondentů po TBI utvořeny na základě vyprávění jejich rodinných příslušníků. Samotná studie se skládá ze čtyř hlavních částí. Nejprve je uveden pohled medicínský, kdy je provedena medicínská analýza zdravotního a funkčního stavu každého sledovaného případu od vzniku poranění až do současného stavu respondenta se zhodnocením, která zdravotní a sociální opatření vedla ke změně jeho stavu. Ve druhé části je pak vypracována analýza nákladů každého sledovaného případu od vzniku TBI do budoucnosti a také celoživotní společenské náklady s tímto poraněním spojené. Ve třetí části je zpracována interpretace kvalitativních dat získaných od sledovaných respondentů. V přílohách jsou pak podrobně popsány jednotlivé případy. 11

14 3. Medicínská část studie 3. Medicínská část studie TBI je velmi variabilní onemocnění, jež může nabývat mnoha různých podob, mít různé funkční následky, různý stupeň disability (postižení). Pacienti, kteří mají stejný typ a rozsah postižení, nemusí mít, a často opravdu nemají, stejný typ postižení. Z tohoto důvodu je velmi důležité objektivně zhodnotit rozsah funkčního postižení fyziologických funkcí co nejdříve po úrazu, a následně pravidelně provádět průběžná kontrolní hodnocení vývoje funkčního stavu těchto pacientů mutlidisciplinárním týmem. Z lékařské dokumentace (nebo rozhovoru s pacientem/rodinou) se zjistí původní zdravotní stav včetně případných komorbidit a následně jeho vývoj až do současného stavu, ve kterém probíhá analýza a dotazování. Původním záměrem bylo vytvoření optimálního průběhu a způsobu léčby a s tím spojené odhady nákladů a výsledků péče. Tyto hodnoty měly být srovnány se skutečným stavem (výsledky a náklady léčby). Z důvodu nedostatku medicínských informací a těžké předvídatelnosti vývoje se však od tohoto záměru nakonec ustoupilo. Mezi medicínské aspekty TBI patří: Rozsah a lokalizace postižení mozku Délka bezvědomí Stupeň postižení (motorických, kognitivních, fatických, psychických funkcí, jejich kombinace) Komorbidita (přidružená onemocnění) Věk pacientů vzhledem k možnostem regenerace, plasticity mozku Spolupráce pacienta a rodiny Všech 5 vybraných pacientů utrpělo traumatické postižení mozku před 3-5 lety, postižení bylo různé etiologie. Jednalo se o nitromozková krvácení s délkou bezvědomí 2-4 týdny. Respondenti mají závažná postižení motorických, kognitivních, fatických, psychických funkcí, která výrazně limitují jejich funkční schopnosti, možnosti vykonávat běžné denní činnosti v jejich domácím prostředí, pracovat, realizovat své volnočasové aktivity. Jejich kvalita života je tak výrazně omezena, a proto využívají různé druhy kompenzací, ať už ve formě pomůcek (vozík, ortéza, upravené příbory), pomoci druhých osob (rodina) nebo finanční podpory (příspěvek na bezbariérovou úpravu bytu, zakoupení auta atd.). Všichni respondenti jsou mužského pohlaví, ale různého věku, nejmladšímu (ročník 1982) bylo v době úrazu 24 let, nejstaršímu bylo v době úrazu 68 let. Všichni respondenti prošli během terapeutického procesu různým počtem a typem zdravotnických zařízení. Zejména u pana Černého je absence včasné komplexní intenzivní rehabilitační intervence zvláště markantní. V současné době se dá pouze spekulovat, jakého funkčního zlepšení by respondent vzhledem ke svému nízkému věku v době úrazu mohl dosáhnout. Vzhledem ke stupni svého postižení a komplikovanějšímu rodinném prostředí jako jediný z účastníků studie nežije s rodinnou, ale v ústavu sociální péče. Opakem naprosto optimální vlivu rodinného prostředí (manželka-fyzioterapeutka) je případ pana Svobody, jehož možnosti zlepšení jsou bohužel limitovány poměrně vyšším věkem a poruchou psychických a kognitivních funkcí (porucha osobnosti, respondent nemá dostatečný náhled na svůj stav, porucha paměti, koncentrace). U všech respondentů však během studie vyplynul fakt, že následnou multidisciplinární rehabilitační péči si často museli zajišťovat sami, resp. jim v tom pomáhali jejich rodinní příslušníci. Do rehabilitačního procesu se proto z různých důvodů většinou zapojili pozdě. Bohužel v České republice neexistuje organizovaná následná péče a dochází tak k fenoménu zvanému rehabilitační turistika. Rehabilitační turistika znamená, že pacienti nahodile, bez koncepce střídají různá ambulantní nebo lůžková rehabilitační zařízení, některá i vícekrát v rámci 1 roku. Tím dochází k tomu, že se často opakovaně indikují finančně náročná vyšetření, zákroky (př. MRI mozku), protože daná pracoviště mezi sebou ve většině případů optimálně nekomunikují či nekomunikují vůbec. Je patrná i absence jednotného jazyka, který by popisoval stupeň funkčního 12

15 3. Medicínská část studie postižení. Poskytovaná akutní a subakutní péče je u všech respondentů vzhledem k rozsahu postižení adekvátní a na vysoké odborné úrovni. Bohužel o následné péči platí pravý opak, zejména z důvodu neexistence smysluplné koncepce v této péči. Vlastní rehabilitační terapeutická intervence je vzhledem k absenci některé z odborností multidisciplinárního rehabilitačního týmu (např. speciální pedagog) a časové limitaci v době pobytu na lůžku, které závisí na typu pracoviště (LDN, rehabilitační ústav, rehabilitační klinika), naprosto nedostatečná. Absence koordinátora následné péče (jakéhosi rehabilitačního case managera) výrazně prodražuje celou zdravotně-sociální intervenci, jak konečně dokládá i závěrečná finanční analýza této studie. 13

16 4. Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty 4. Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty 4.1. Analýza nákladů poranění mozku Případová studie vychází z konceptu studií nákladů onemocnění (cost-of illness studies COI), které měří ekonomické zatížení společnosti způsobené nemocí nebo postižením (disabilitou) a odhaduje maximální částku, která by potenciálně mohla být ušetřena. Cílem analýzy nákladů péče a nákladů sociálního systému bylo ukázat, jak se zdravotně-sociální systém finančně podílí na úhradě nákladů s řešením poranění mozku. Součástí analýzy jsou tedy informace o tom, kolik stála péče systém zdravotní péče, kolik vydal systém sociální ochrany obyvatel. Tyto informace jsou doplněny o důsledky snížené pracovní schopnosti respondentů. Zajímal nás také vliv poranění na neformální pečovatele. Studie COI obsahují analýzu jak přímých, tak nepřímých nákladů onemocnění. Přímé náklady měří výši nákladů na přímé léčení onemocnění, a měří tedy náklady příležitosti vynaložených prostředků na poranění mozku (mohly být využity na něco jiného). Nepřímé náklady měří hodnotu ztráty produkce nemocného a ztráty z produkce poskytovatelů neformální péče vzhledem k jejich předchozímu zaměstnání. Při měření nákladů zahrnujeme pouze takové náklady, kterým je možné přisoudit měřitelnou hodnotu. Ostatní důležité aspekty, jako jsou bolest, psychické strádání, nucená změna životního stylu a životních plánů proto nezahrnujeme. Mezi sledované proměnné při ekonomické analýze nákladů řešení získaného poranění mozku patří: věk osoby tíže postižení (délka bezvědomí) náklady akutní léčby náklady na rehabilitaci a ostatní druhy zdravotní péče v časovém vývoji přímé sociální dávky opakující se sociální dávky (nemocenská, invalidní důchod, příspěvek na péči) mzda před úrazem a po něm neformálně poskytovaná péče mzda neformálního pečovatele před a po úrazu pacienta Zdrojem této části jsou výpisy zdravotních pojišťoven obsahující uhrazenou zdravotní péči od doby poranění do konce roku Informace byly dále čerpány z dotazníku popsaného výše Přímé náklady Pro měření přímých nákladů se budeme soustředit na veřejné výdaje na zdravotní péči, které byly vynaloženy s cílem záchrany života a při léčbě respondenta. Tyto náklady tedy obsahují náklady na první pomoc, převoz do zdravotnického zařízení, náklady hospitalizace, rehabilitaci, ošetřovatelskou péči, ambulantní specializovanou péči, náklady na léčiva, diagnostiku a další zdravotní náklady. Náklady zdravotní péče vycházejí z výše úhrad zdravotních pojišťoven poskytovatelům a z nákladů jsou vyčleněny pouze takové výdaje, které jednoznačně nesouvisí s léčbou získaného poranění mozku (např. vakcinace, porod). Jelikož následky poranění mozku mají dlouhodobý charakter, budeme sledovat vývoj nákladů respondenta v delším časovém období. 14

17 4. Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty Dalšími přímými náklady jsou sociální dávky, na které má osoba s poraněním mozku nárok. Jedná se zejména o dávky v nemoci, invalidní důchod, příspěvky na péči a případně další sociální dávky včetně jednorázových dávek. Při analýze těchto výdajů nebude zohledněno, k jakým účelům byly tyto prostředky vynaloženy, bude na ně pohlíženo jako na výdaje státu, jelikož jsou tak zákonnými normami definované Nepřímé náklady Nepřímé náklady představují odhad společenských nákladů z důvodu snížené pracovní schopnosti respondenta, nutnosti vynaložení neformální ošetřovatelské péče o tyto osoby. Zde se vychází z teorie lidského kapitálu a vypočítává se celoživotní ztráta výdělku (příspěvku do veřejných rozpočtů) během zbytku života poraněných a jejich blízkých. Je nutné odhadovat potenciální nárůst možného výdělku. Vzniklou ztrátu z produkce u osob, které o poraněné pečují, je nutné hodnotit jako rozdíl mezi původní výkonností (mzdou) a případnou substitucí této neformální péče formálními pečovateli (podle průměrné ceny ošetřovatelské péče či mzdy zaměstnanců pečovatelské služby vzhledem k objemu neformálně poskytované péče). Odhady vývoje potenciální mzdy a zapojení zvolených respondentů zpět do pracovního procesu se nám však jeví jako velmi diskutabilní, a proto nebudeme tyto nepřímé náklady modelovat. Zástupcem nepřímých nákladů bude zafixování výše příjmu jednotlivých osob po zbytek jejich pracovní kariéry až do věku 65 let Soukromé náklady V důsledku TBI dochází ke zvýšení soukromých výdajů. V této části jsme byli odkázáni na odpovědi jednotlivých respondentů v dotazníku. Ti však často významné zvýšení soukromých výdajů neidentifikovali, a proto jsme tuto část nákladů také nezpracovávali do větších detailů. Jednoznačně lze označit jako soukromé výdaje regulační poplatky, které zaplatili v souvislosti s pobytem v lůžkových zdravotnických zařízeních nebo při nákupu léčiv či při návštěvě lékaře. Ostatní zvýšení soukromých výdajů bylo obvykle způsobeno potřebou dopravy k lékaři nebo na rehabilitaci. V některých případech se jednalo o zvýšené soukromé výdaje rodinných příslušníků pečujících o respondenty, tyto informace jsme však do podrobností nezjišťovali. Respondenti často nebyli ochotni/schopni na tyto otázky odpovědět Náklady, které nebudou zahrnuty Existují i náklady spojené s řešením získaného poranění mozku, které nebudeme záměrně do naší analýzy zahrnovat. Jedná se zejména o individuální úpravy životního stylu (dieta, změna koníčků, trávení času), úpravy bydlení (stěhování, úpravy bytu, pokud nebyly hrazeny ze sociálních dávek), zakoupení specifických spotřebních věci (upravený automobil, televizor atd.) Dále nebudeme uvažovat o potenciálních ziscích zaměstnavatelů vybraných osob, ke kterým nedošlo v důsledku poranění, případně jejich další náklady spojené s hledáním nových pracovníků apod. Nebudeme ani zahrnovat veřejné náklady spojené s řešení případných dopravních nehod, soudních řízení, právních služeb, nákladů policie atd. Také nebudeme odhadovat a ohodnocovat ztrátu plynoucí ze zkrácení života (nebo jeho očekávané délky). 15

18 4. Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty Diskontace nákladů Pro odhad současné hodnoty vynaložených prostředků v minulosti i budoucnosti se používá standardizovaných metod diskontace a přepočtu na současnou čistou hodnotu (Net present value). Jelikož ve zdravotnictví neexistuje inflační koeficient, budeme používat doporučenou výši depreciace 3%. Vzoreček pro výpočet současné hodnoty byl tento: Současná hodnota = budoucí hodnota / (1+ diskontní sazba)^počet let Projekce celoživotních nákladů Pro odhad společenských nákladů spojených s řešením poranění mozku je vhodné analyzovat celoživotní náklady respondentů (resp. od momentu poranění). Pro každého respondenta byla stanovena projekce produktivních let života, na které byly aplikovány průměrné náklady na chronickou léčbu, sociální výdaje a celospolečenské náklady. Zde byla také aplikována metoda diskontace popsaná výše. Projekce celoživotních nákladů byla pro zjednodušení počítána do dovršení věku 65 let. Další spekulace ohledně vývoje příjmů a nákladů péče v období mimo ekonomicky aktivní období jsme nevytvářeli Souhrn zjištění finanční analýzy Průběh nákladů zdravotní péče je u všech sledovaných případů velmi podobný. V první fázi dochází k hospitalizaci na odděleních akutní péče (v optimálním případě v traumacentrech, což však není pravidlem), kde jsou pacienti v bezvědomí a je jim poskytována velmi intenzivní akutní péče. Výše nákladů v prvních 2 měsících dosahuje 80-90% celkových nákladů. Průměrná výše úhrady v prvních dnech péče se pohybuje okolo tisíci Kč denně. V dalších měsících dosahuje úhrada daleko nižších hodnot a je vyšší pouze v důsledku reoperací či při hospitalizaci v lůžkovém rehabilitačním zařízení. Výše a podíl rehabilitační péče na celkových nákladech velmi závisí na hospitalizaci v těchto lůžkových zařízeních. Při časné hospitalizaci v rehabilitačních ústavech podíl výdajů na rehabilitaci z celkových úhrad může dosahovat až 20%. V ostatních případech je však tento podíl nižší a pohybuje se okolo 10%. Příkladem vývoje nákladů v prvních dnech po poranění může být pan Dvořák, kde zdravotní péče v prvních dvou měsících stála cca 700 tisíc Kč. 88% z toho byla péče akutní, 11% byly laboratorní a diagnostické výkony a 1% tvořily úhrady za rehabilitaci. Výše denních nákladů se pohybovala mezi tisíci Kč. 16

19 4. Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty Obrázek 1/ Výše denních nákladů na péči po poranění hlavy (první 2 měsíce) Obrázek 2/ Přesuny pana Novotného mezi zařízeními v čase a výše nákladů hrazených zdravotní pojišťovnou Pacienti jsou obvykle přesouváni mezi různými zařízeními. Jako příklad této rehabilitační turistiky může sloužit příklad pana Novotného, kterému se stal úraz hlavy na motorce. Z traumacentra byl překládán na anesteziologicko-resuscitační kliniku nižšího typu, následně opět na anesteziologicko-resuscitační kliniku a jednotku intenzivní péče nemocnice vyššího typu (po intervenci rodinného přítele). Po 3 měsících byl přeložen do rehabilitačního ústavu, poté do léčebny dlouhodobě nemocných, kde strávil 5 měsíců. Jelikož musel čekat na přijetí do rehabilitačního ústavu, strávil několik měsíců v domácím ošetřování a nyní je po 3 měsíčním pobytu v rehabilitačním ústavu opět doma. Výše celkových nákladů zdravotní péče je obdobná u všech sledovaných osob. V prvním roce se pohybuje mezi tisíci Kč. Vyšší náklady (např. u pana Novotného) lze přisoudit delší době v bezvědomí. Odlišné náklady v prvních 30 dnech po poranění jsou vysvětlitelné pouze neadekvátní poskytovanou zdravotní péči, jelikož jsou mezi zkoumanými osobami 17

20 4. Finanční analýza TBI na veřejné a soukromé rozpočty náklady velmi srovnatelné. V rámci námi sledovaných případů se odlišuje pouze pan Černý. Důvodem je zřejmě to, že byl hospitalizován v okresní nemocnici (na rozdíl od ostatních, kteří byli hospitalizováni v traumacentrech nebo na obdobných pracovištích). Náklady v 1. roce jsou však srovnatelné, což je dáno jeho delším pobytem ve zdravotnických zařízeních. Příkladem pana Černého lze ilustrovat situaci, kde zdravotní pojištění v úvodním procesu léčby ušetřilo, avšak celkové náklady již v prvním roce jsou srovnatelné s ostatními sledovanými respondenty, v případě sledování celoživotních nákladů jsou však náklady na zdravotní péči trojnásobné (viz. dále). Obrázek 3/ Náklady na zdravotní péči v prvním roce po poranění a v prvních 30 dnech Po úraze, v souvislosti se ztrátou soběstačnosti a ztráty pracovní schopnosti, existuje možnost čerpání sociálních dávek. To se nejprve týká čerpání dávek z nemocenského pojištění, po měsících pak plný invalidní důchod. V časovém období, kdy jsme tyto vybrané respondenty sledovali, nebyl nikomu invalidní důchod odebrán. V případě potřeby pomoci a závislosti na pomoci jiné fyzické osoby při zajištění soběstačnosti lze žádat o příspěvek na péči, případně o jiné jednorázové sociální dávky. Většina zkoumaných osob tuto možnost využila, vždy však v různém rozsahu a v různé době po poranění. To zřejmě poukazuje na nedostatek informací o možnosti čerpání takovéto pomoci. Celospolečenské náklady, jak bylo uvedeno výše, lze sestavit z výdajů na sociální dávky vyplácené osobám po poranění mozku, výdaje na zdravotní péči a ztráta příjmů veřejných rozpočtů v důsledku ztráty schopnosti pracovat. Zjednodušeně lze modelovat aktuální hodnotu (při depreciaci 3%) celkových veřejných výdajů (a ztrát odvodů) do věku 65 let, kdy by tyto osoby teoreticky opustily trh práce. Pro odhad jsme použili metodu, které je popsána v dalším textu. Tabulka 2/ Odhad celospolečenských nákladů sledovaných osob do věku 65 let, diskontováno 3% Počet měsíců sledování nákladů Odhad sociálních výdajů Odhad nákladů na zdravotní péči Odhad celoživotních odvodů Celkem Novák Kč Kč Kč Kč Novotný Kč Kč Kč Kč Dvořák Kč Kč Kč Kč Černý Kč Kč Kč Kč 18

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010

Autoři: Mgr. Marcela Janečková, Mgr. Radka Vepřková. Říjen 2010 Přehled dostupnosti vybraných zdravotních a sociálních služeb, multidisciplinarity rehabilitačních zařízeních a inkluzivních/exkluzivních kritérií pro přijímání pacientů po získaném poškození mozku do

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan

Centra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace

Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace Péče o zdraví stárnoucí pracovní populace (projekt ) MUDr. Vladimíra Lipšová SZÚ, CHPPL Informace o projektu Účastníci Výběr tématu Cíle, cílové skupiny E-learning Web anketa, výsledky Závěr, kontakty

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010 Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010 České zdravotnictví mezinárodní srovnání v rámci OECD +37% akutních lůžek vůči průměru OECD Využití

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD.

Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví. Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Metoda výpočtu návratnosti investicí do přístrojové techniky ve zdravotnictví Doc. Ing. J. Borovský, PhD. Přístupy k hodnocení návratnosti investic V tržních podmínkách je hlavním užitkem investic přírůstek

Více

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR

POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH ČR Mezinárodní konference,,sociální služby jako výzva 21.století Sociální dialog v sociálních službách 13. a 14. května 2010 Hustopeče Praktické zkušenosti

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR

Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Stabilizace sester ve zdravotnických zařízeních ČR Tisková konference ČAS dne 10.9.2010 Analýza ČAS identifikace zásadních problémů 4/2009 Špatné finanční ohodnocení; Chybné zařazení v platových třídách;

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti - POKYNY K VYPLNĚNÍ - Vytiskněte všechny strany formuláře. Tento formulář vyplní pojištěná osoba. Vyplněný formulář a kopii lékařem vystaveného dokladu o dočasné

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů

Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů Kapitola 2 Obecná pravidla pro vykazování výkonů 1. VYKAZOVÁNÍ VÝKONŮ 1. Jednou provedený výkon hradí zdravotní pojišťovna pro jednoho pojištěnce pouze jednomu zdravotnickému zařízení. 2. Pokud není v

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

Program CZ11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví

Program CZ11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Program CZ11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Doplňková výzva k předkládání žádostí o grant na dodatečné aktivity pro podpořené individuální projekty financované z Norských fondů 2009-2014 AKTIVITA

Více

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017

Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 Národní akční plán pro vzácná onemocnění na léta 2015-2017 1. Zlepšení informovanosti o Cíle Úkoly Termín Výstupy Gestor Spolupráce Předpoklady 1.1. Provoz, rozvoj a aktualizace webových portálů pro ;

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE

POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE POSOUZENÍ KVALITY GERIATRICKÉ PÉČE 2005 GERIATRICKÁ KLINIKA VŠEOBECNÉ FAKULTNÍ NEMOCNICE zpracovala: prof. MUDr. Eva Topinková, CSc. 1 ZÁKLADNÍ UKAZATELE Základní ukazatele 2004 Tab 1 ukazatel Geriatrická

Více

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008

Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Tisková zpráva České asociace sester, o.s. Sněm předsedkyň a předsedů Luhačovice 1.11.2008 Česká asociace sester již několik měsíců upozorňuje na nedostatek sester i zdravotnických asistentů v českém zdravotnictví.

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Dotazník pro (sebe)posouzení

Dotazník pro (sebe)posouzení 1 Dotazník pro (sebe)posouzení Kontaktní informace Jméno (stačí křestní) E-mail Tel. Věk Aktuálně využívaná podpora Aktuálně mi poskytuje podporu: Neplacená péče rodiny, přátel nebo sousedů Placená (z

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ

KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ Název projektu: KLÍČ K ROZVOJI PROFESNÍCH KOMPETENCÍ (projekt je spolufinancován z prostředků ESF a Státního rozpočtu ČR) Příjemce podpory: Soukromá vyšší odborná škola sociální o.p.s., Jihlava WWW.SVOSS.CZ

Více

Pracovní podmínky nutričních terapeutů

Pracovní podmínky nutričních terapeutů Pracovní podmínky nutričních terapeutů Bc. T. Starnovská ČAS Různé kvalifikace, stejné použití? Zaplaťte si terapeuta, může všechno (ale ne tak docela)! Má specializaci? Kolik a co je reálné udělat za

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotnická dokumentace 7.ledna 2008 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část 67a Zpracováním

Více

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba

Více

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů

Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče.

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:

Více

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+:

Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe. Česká republika 50+: Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Česká republika 50+: projekt SHARE Radim Boháček NHÚ AV ČR SHARE Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA

102/2012 Sb. VYHLÁŠKA 102/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 120 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

Více

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015

-Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 Vyhlášky platné od 1.1.2015: -Vyhláška č. 324/2014 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 -Vyhláška č. 325/2014 Sb., o nákladových indexech věkových

Více

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty

Více

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci

Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Představení veřejné zakázky v rámci projektu PREGNET Regionální sítě spolupráce v pracovní rehabilitaci Mgr. Rücker Patrik, Vzdělávací společnost EDOST spol. s r.o. 3. národní konference o podporovaném

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ zpracováno pro: NO FOOT NO STRESS, o.s. zpracoval: Ing. Lucie Menšíková datum: 28.1.2013 1 Představení společnosti Jsme specialistou na řešení sporů v oblasti

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče, systém diferencované péče, multidisciplinární tým Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Organizační formy péče Jsou různé Musí zajistit plynulý a bezproblémový chod ošetřovací

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková

Novinky v legislativě. Alice Strnadová Dana Jurásková Novinky v legislativě Alice Strnadová Dana Jurásková Česká asociace sester Česká asociace sester je odborná, stavovská dobrovolná, nezisková, nepolitická organizace s právní subjektivitou. Je to největší

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC Domov pro seniory Dubina Pardubice Blahoutova 646-649, 530 12 Pardubice tel.: 466 989 402 e-mail: dubina@ssmpce.cz ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby Cílová

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR

DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Reforma zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Reforma zdravotnictví Reformní zákony postup schvalování Malá novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Reformní zákony postup schvalování Zákon o zdravotních službách a podmínkách

Více

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými.

Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Vztahy mezi proměnnými. Proces marketingového výzkumu - jednotlivé fáze, význam, stručná charakteristika. Výběr a formulace výzkumného problému. Projekt. Jednotky analýzy. Proměnné. Vztahy mezi proměnnými. Téma č. 2 Cíle marketingového

Více

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013

Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením. 25. října 2013 Kulatý stůl APLA Praha Zaměstnávání osob se zdravotním postižením 25. října 2013 Legislativní změny od 1. 1. 2012 S účinností od 1. 1. 2012 novelizována ustanovení zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK

Ergoterapie (Occupational. therapy) Ergoterapie 1.Lékařská fakulta UK Ergoterapie (Occupational therapy) Klinika rehabilitačního ho lékal kařství 1. LékaL kařské fakulty a Všeobecné Fakultní Nemocnice ergoterapie=léčba prací ergoterapie=vedení k soběstačnosti Skládá se ze

Více