Veřejné služby: východiska (a) diskuze příštích 15 let

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Veřejné služby: východiska (a) diskuze příštích 15 let"

Transkript

1 Veřejné služby: východiska (a) diskuze příštích 15 let Připravili Petr Janský a Jan Straka jako pracovní materiál pro diskuzi v rámci projektu Česko hledá budoucnost. Verze: Shrnutí Tato studie nastiňuje některé základní teze o roli a fungování veřejných služeb v kontextu české společnosti na počátku 21. století. Studie se snaží ukázat, jak veřejné služby přispívají k naplňování hodnot, které považuje společnost za důležité. Studie analyzuje veřejné služby z pohledu rozdělení rozhodování, placení a poskytování veřejných služeb mezi různé aktéry jako například jejich uživatele, stát, neziskové organizace a soukromé firmy. Veřejné služby úzce souvisí s konceptem sociálního státu, který v této fázi studie zatím neakcentujeme, hodláme se mu však věnovat v příští verzi. Tam rovněž detailněji rozvedeme některé trendy a výzvy v oblasti fungování veřejných služeb a detailněji popíšeme fungování veřejných služeb v několika vybraných specifických oblastech. 1 Úvod: Veřejné služby jako veřejné politiky Konceptuálně i obsahově navazujeme na studii Ekonomika a hospodářská politika, využíváme mnohé tamější předpoklady, ostatní východiska a zásady kvalitních veřejných politik. Definice: Pojem veřejné služby je široký a v různých kontextech může mít různé významy. Na nejvíce obecné úrovni veřejnými službami rozumíme služby, jejichž existenci může přímo ovlivňovat stát a které nepatří mezi základní funkce státu (tedy obrana, bezpečí a zabezpečení fungování společnosti) 1 Veřejné služby může stát zajišťovat buď přímo tím, že je poskytuje sám nebo je platí u soukromých provozovatelů, nebo je může podporovat pomocí nastavení daňového a dávkového systému. Ve studii postupně zodpovídáme následující otázky: Z jakých důvodů existují a měly by existovat veřejné služby? (kapitola 2) 1 Stát, tj. orgán veřejné správy, státní správa, kraje, místní samosprávy i další příspěvkové organizace a podobně pro účely této studie zahrnujeme všechny tyto instituce do termínu stát. Obecně ale platí, že tím, kdo ovlivňuje, nemusí být jen stát, ale například i firmy nebo neziskové společnosti apod. Alternativně veřejné služby jsou, když občané prostřednictvím státu či jiných organizací poskytují společně služby sami sobě. Případně je možné využít definice veřejných služeb diskutovaných v rámci Evropské unie a služeb obecného zájmu a obecného hospodářského zájmu, viz také Další možností je nahlížet na veřejné služby jako ty, které má stát ovlivňovat aktivněji než jen v rámci obecné regulace volného trhu. 1

2 Identifikujeme hlavní důvody, proč občané chtějí a jsou pro ně přínosné veřejné služby. Jakým způsobem fungují a měly by fungovat veřejné služby? (kapitola 3) Popisujeme základní otázky a principy fungování veřejných služeb včetně možných odpovědí na otázky kdo o nich rozhoduje, platí je a poskytuje je. Jaké veřejné služby existují a jaké by měly existovat? (kapitola 4) Popisujeme současný stav veřejných služeb a navrhujeme na základě odpovědí na předešlé dvě otázky možná zlepšení a jak jich dosáhnout. 2 Veřejné služby: Proč? Veřejné služby chápeme jako nástroj pomáhající naplňovat hodnoty občanů a společnosti jako celku. Ve studii Ekonomika a hospodářská politika byly definovány tři všeobecné základní hodnoty, které můžou veřejné politiky sledovat: kvalita života, rovnost a udržitelnost. K nim v tomto kontextu přidáváme ještě hodnotu čtvrtou, a to rozsah individuální volby při výběru a konzumaci veřejných služeb. 2 Veřejné služby je tak v tomto kontextu možné chápat jako jednu skupinu nástrojů, kterými těchto hodnot lze dosáhnout a zároveň jako jednu z oblastí, v nichž by měl stát hrát vědomou roli. 2.1 Zdůvodnění veřejných služeb: Kvalita života a efektivita Kvalita života je subjektivní spokojenost s vlastním životem. V ní hrají významnou roli i objektivní faktory hospodářská prosperita země či dostupnost základních služeb (zdravotnictví, školství, další péče, doprava atd.). V mnoha případech je efektivnější, aby se na existenci služeb - a tedy na zvyšování kvality života - dohodla větší skupina lidí, například občanů státu, než aby se o ně pokoušel každý jednotlivec sám. S daným omezeným množstvím prostředků, kterými každá skupina občanů (stát) disponuje, je díky veřejným službám podobně jako díky trhům v jiných případech možné vytvořit více veřejného blaha, než kdyby se každý občan staral pouze sám o sebe. V této kategorii přináší teorie několik zdůvodnění. Efektivita se projevuje například tím, že veřejné služby mohou přinést výnosy z rozsahu (ty může přinést jak stát, tak i privátní sektor viz též níže.) Veřejné služby, na rozdíl od služeb poskytovaných tržně, mohou hrát důležitou roli při selhání trhu. Se selháním trhu úzce souvisí i to, že poskytování veřejných služeb může mít pozitivní externality, a to i na ty, kteří z nich přímo nemají velký přínos. 2.2 Zdůvodnění veřejných služeb: Rovnost a solidarita Občané sdílejí a vzájemně podporují služby také ze solidárních důvodů veřejné služby tak často snižují nerovnosti, a to jak v podobě nerovnosti příležitostí (např. všeobecné vzdělávání, podpora dětí z rodin ze znevýhodněného socio-ekonomického prostředí), tak v podobě nerovností výsledků. Nedávná studie OECD např. ukázala, že veřejné služby (vzdělávání, 2 Preferujeme tento termín před výrazem svoboda, protože se nám jeví jako užší a snáze uchopitelnější cílem je popsat především to, do jaké míry má občan možnost vybrat si kolik a jaké služby bude konzumovat, nebo zda tento výběr byl již učiněn za něj někým jiným. 2

3 zdravotnictví, péče o nemohoucí atd.) působí redistribučně a mohou snižovat nerovnost (neplatí to ale paušálně u všech veřejných služeb například vysoké školství může být daňově regresivní). 3 Vedle vysoké míry přímého přerozdělování (dávky, podpory atd.) jsou veřejné služby základem českého sociálního státu. Viz též schéma na poslední straně Příklady U většiny veřejných služeb se koncept efektivity i solidarity prolínají: Existence veřejného zdravotnictví je efektivní, solidární i má pozitivní externality pro ty, co se léčí v soukromých nemocnicích (epidemie). Navíc teorie sociálního státu ukazuje, že veřejné zdravotnictví může být efektivnější než soukromé (informační asymetrie apod.) v praxi viz markantně vyšší výdaje na pacienta v USA než v Evropě, přitom celkově není americký systém lepší než evropský. Povinná základní a střední školní docházka by se jen obtížně realizovala individuálně. Relativně jednotný centralizovaný systém (samozřejmě do určité míry) na prvním a druhém stupni může být (a do značné míry stále je) velmi efektivní, navíc produkuje mnoho důležitých externalit kvalitně vzdělaná populace přispívá k vyššímu hospodářskému růstu, důležité je rovněž posilování sociální koheze, snižování efektů vyloučení atd. 3 Veřejné služby: Jak? Popisujeme základní otázky procesního fungování veřejných služeb včetně toho, kdo o nich rozhoduje, platí je a poskytuje je (obecněji také podporuje, ovlivňuje, reguluje, nabízí, zaručuje), ať už se jedná o jejich uživatele, stát, neziskové organizace, soukromé firmy a podobně. Obecněji tento přístup odvozujeme od zásad kvalitní hospodářské politiky formulované ve studii Ekonomika a hospodářská politika. Kdo rozhoduje, platí a poskytuje veřejné služby, jsou přirozeně provázané skutečnosti, i když níže prezentujeme každou otázku zvlášť. 3.1 Kdo rozhoduje o veřejných službách O tom, jaké veřejné služby budou všeobecně ve státě poskytovány, rozhoduje interakce mnoha skupin společnosti: svůj názor do rozhodování promítnou voliči, politici, byrokraté, 3 OECD 2011 Divided We Stand: Why Inequality Keeps Rising. 4 Na rozdíl od efektivity, která je kvantifikovatelná a dá se na ní využít jednoduchý kalkulus, je rovnost hodnotou, již má každý člověk nastavenou jinak (mezi státy existují obrovské rozdíly) a míra solidarity, která bude společností akceptovatelná, závisí na jiných faktorech. Ve společnosti musí existovat alespoň elementární množství společenské koheze a důvěry jedním z hlavních důvodů, proč v severských zemích (Švédsko, Dánsko atd.) může fungovat systém s vysokou úrovní přerozdělování, je právě důvěra mezi občany a důvěra občanů ve stát. Pokud dochází k erozi této důvěry mezi občany (určité skupiny jsou vnímány tak, že systém pouze dlouhodobě zneužívají) nebo pokud naopak poskytovatel služeb není schopen (či ochoten) služby dodávat v kýženém množství a kvalitě, představuje to pro fungování systému závažnou výzvu. Z pohledu ideálu solidarity a rovnosti je jedním z nejzávažnějších prohřešků, pokud stát upírá (ať již cíleně, nebo nevědomky, opomenutím) služby určitým skupinám nebo naopak určité skupiny bezdůvodně privileguje (viz například romské děti, které se disproporčně ocitají v tzv. zvláštních školách; VIP pacienti v nemocnicích atd.). 3

4 nátlakové a zájmové skupiny, občanská společnost, elity a výsledný stav je produktem interakcí těchto skupin. Jejich vliv se mění v závislosti na jednotlivých otázkách a tématech. Je nad rámec a možnosti této studie pokusit se pojmenovat procesy, kterými tyto skupiny prosazují svůj vliv, a popsat způsoby, jak se ve státě činí rozhodnutí. Všeobecným pravidlem by však mělo být, aby rozsah poskytovaných veřejných služeb reflektoval konsenzus ve společnosti a aspoň do určité míry odrážel preference občanů. Nežádoucí je naopak stav, kdy některé veřejné služby jsou poskytovány ze setrvačnosti, ačkoliv k nim mohou existovat efektivnější a kvalitnější varianty, nebo když je veřejná služba poskytována na základě tlaku určité skupiny a na úkor či dokonce ke škodě zbytku společnosti. V takovém případě se nemusí ani jednat o veřejnou službu, pouze je výdaj za veřejnou službu vydáván. V závislosti na typu a formě služby mají občané více či méně prostoru přímo spolurozhodovat o tom, jakou podobu budou služby mít (např. u komunálních služeb se názory občanů přímo promítnou do praxe častěji, než při reformě zdravotnictví). Důležitá je rovněž interakce jednotlivých úrovní veřejné správy (tzv. princip subsidiarity), kdy se krátkodobé či partikulární zájmy regionů nebo obcí mohou rozcházet s dlouhodobými zájmy státu. Kdo platí veřejné služby Odpověď na to kdo platí nebo by měl platit veřejné služby je většinou kombinace některých následujících možností: Přímo občany, uživateli veřejných služeb (například poplatky u lékaře, různé místní poplatky) Občané prostřednictvím daní a jiných odvodů státu (zdravotní pojištění, veřejné školství placené z veřejných rozpočtů) nebo nadnárodním organizacím (například Evropská Unie). Stát pak veřejné služby z těchto peněz ovlivňuje a podporuje různými způsoby včetně Přímé dotace občanům Granty, dotace, daňové a jiné zvýhodnění a podpory, PPP a veřejné zakázky prostřednictvím neziskového a soukromého sektoru Orgány státní správy a veřejné příspěvkové organizace Občané prostřednictvím firem V rámci zaměstnaneckých a odborových smluv V rámci společenské odpovědnosti firem (CSR) a filantropie Občané prostřednictvím neziskových organizací Filantropie a charita 4

5 3.2 Kdo poskytuje veřejné služby Námi načrtnuté důvody pro veřejné služby (efektivita, solidarita) ještě samy o sobě neurčují, zda bude službu poskytovat stát, neziskový nebo soukromý sektor. 5 Stát (ministerstva (a jim podřízené instituce a orgány), veřejné příspěvkové organizace, kraje, obce s pověřením 3. stupně, místní samosprávy) Firmy (veřejná zakázka, grant, PPP apod.) Neziskové organizace (mnoho organizací získává značnou část prostředků z ministerských grantů a od Evropské unie). Občané sami a ostatní neformální poskytovatelé (péče o nemocné, o děti apod.) 4 Veřejné služby: Co? Jaké veřejné služby existují a jaké by měly existovat? Vybíráme služby, na kterých se dá dobře ilustrovat jejich zasazení do výše zmíněného kontextu. V této sekci popisujeme několik základních oblastí veřejných služeb a v budoucí verzi studie, jak by měly v ideálním případě fungovat, a jakou roli tak ve společnosti plnit. 6 5 V případě selhání trhu tak často stačí regulační činnost státu nebo službu může poskytovat veřejný sektor. Kdo či zda vůbec službu poskytuje, závisí často na místních zvyklostech, preferencích občanů a na dalších faktorech (zdravotnictví i školství jsou historicky státní, v ČR existuje veřejnoprávní televize atd). V případě veřejných služeb se nedá paušálně určit, zda by je měl poskytovat stát či soukromý sektor (většinou za státní peníze a často rovněž podrobený striktní regulaci viz například soukromí lékaři) každý případ je záhodno posuzovat zvlášť. Proč má (některé) služby poskytovat stát? Praxe ukazuje, že stát může být špatný hospodář a státem poskytované služby se nezřídka vyznačují vysokou mírou neefektivity a plýtvání. Reformy veřejných byrokracií probíhají jen velmi pomalu, pokud vůbec, a pokud mají být efektivní, vyžadují velké množství politického kapitálu a pozornosti, kterých se nedostává. Tyto a mnohé další argumenty jsou uváděny jako důvod pro to, aby se stát zapojoval do veřejného života co nejméně a péči o blahobyt občanů přenechal soukromému sektoru, který dosahuje vyšší efektivity. Je několik důvodů, proč se vyvarovat takovémuto plošnému zjednodušení. V případě veřejných služeb nepůsobí soukromé společnosti na volném trhu, ale peníze získávají od státu, čímž se na ně mohou přenášet a také přenáší neefektivity veřejné správy, třeba v podobě zmanipulovaných nebo pouze špatně zadaných veřejných zakázek, nedostatečné kontroly kvality atd. V případě veřejných služeb a fungování státní správy všeobecně - se také operuje s delšími časovými horizonty (výsledky se projeví až za mnoho let či desetiletí, v případě školství), kdy důraz na kontinuitu a dlouhodobou úroveň služeb je důležitější než krátkodobé úspory. Konečně v případě zapojení soukromého sektoru neustále hrozí v teorii dobře popsaný problém veřejných nákladů a soukromých výnosů toto riziko je nejpalčivější v případě PPP. Protože při zapojení veřejného i soukromého sektoru existují významné problémy a výzvy, musíme se, zejména u komplexních služeb (školství, zdravotnictví) spokojit s tzv. second-best možností, kdy ani jedno z řešení nebude optimální. Veřejné služby a moc státu. Vzhledem k rozsahu činností, které stát již vykonává a které jsme v této studii načrtli jako ideální stav, je nutné zamyslet se nad rolí státu v životech občanů. V mnoha oblastech totiž platí, že omezení svobody jedince vede k přírůstku blahobytu společnosti (zákaz kouření, očkování atd.) Kde ale leží hranice, za kterou se už stát nemá zajímat o životy občanů a nemá se snažit ovlivňovat jejich rozhodnutí? Jinými slovy, jak moc paternalistický může stát být? 6 Rozsah a úroveň veřejných služeb také záleží na místních zvyklostech a historii: viz. například velmi vysoká úroveň MHD v Praze (ve srovnání s jinými státy) občané jsou zvyklý na určitý standard, který poté implicitně vyžadují. Pokud tento standard naopak chybí (například ve školství), občané nepožadují změnu k lepšímu. Za téměř všechny veřejné služby platí občané skrz stát nebo jeho orgánů (výjimkou jsou výše zmiňované neziskové organizace, které žijí z daní a všeobecně prospěšná činnost firem (CSR). Z pohledu celkového objemu prostředků jsou však tyto marginální) 5

6 4.1 Základní veřejné služby Základní veřejné služby představují předpoklady pro to, aby stát a ekonomika mohly vůbec fungovat, a nejsou proto předmětem této studie. Vzhledem k tomu, jak velkou roli ve společnosti hrají a jak velkou moc mají nad jednotlivými občany, jsou a měly by i dále být financovány skrz daně, poskytovány a rozhodovány státem riziko zneužití v případě jejich privatizace je příliš vysoké. Patří sem především: bezpečí, obrana, armáda, policie, tajné služby, justice, veřejná správa (včetně například územního rozvoje a plánování) Infrastrukturální a municipální služby Infrastrukturální a municipální služby pomáhají občanům ve výkonu základních činností, ať už se jedná o podnikání nebo cestování, a doplňují tak roli základních veřejných služeb na rozdíl od základních služeb je však v této oblasti mohou vykonávat i soukromé firmy, které jsou často efektivnější než stát. Většinou jsou a z velké části by měly být rozhodovány státem, financovány skrz daně, uživatelem i charitou, poskytovány státem, neziskovým sektorem i soukromými firmami. Mezi infrastrukturální a municipální služby řadíme například: doprava (patří sem fyzická infrastruktura jako silniční a železniční síť včetně oprav, stejně tak jako veřejná hromadná doprava), informace, internet, odvoz odpadu, úklid obce, vodné, stočné, poštovní služby. 4.3 Vzdělávání V rámci ČHB se tématu vzdělávání věnuje samostatná studie. 4.4 Kulturní a volnočasové služby Například muzea, galerie, divadla, sport atd. 8 Kulturní a volnočasové aktivity zvyšují především kvalitu života občanů. V případě kultury dochází ze strany státu k napravení selhání trhu, který nedodává dostatek kvalitních kulturních statků, s nimiž mohou souviset i pozitivní externality. Pokud souhlasíme s předpokladem, že kultura je hodnotou, kterou je potřeba podporovat, protože jí volný trh nedodává dostatek a protože má pozitivní externality, může být dále podporována státem. Ke státnímu financování se přidává podpora firem i jedinců (dary i vstupné). 7 Rozvoj měst, obcí a celé země by se měl řídit dlouhodobými zájmy všech občanů a ne jen krátkodobými potřebami různých lobby. Stát by měl proto infrastrukturu budovat po zvážení všech jejích dopadů na všechny občany, a to především v dlouhodobém horizontu. Rozhodnutí učiněná zde jsou často nevratná popřípadě jen velmi špatně napravitelná. V této oblasti je obzvláště důležitá dimenze udržitelnosti. 8 Místní život kultura, sport, atd. V současné době obce často investují do aktivit, které reflektují pouze zájmy zastupitelů a jejich přátel, a ne zájmy obce jako celku (viz. investice do místních fotbalových stadionů vs. kultura či dětská hřiště). Organizace místního života by se měla snažit odrážet zájmy všech občanů. 6

7 4.5 Zdravotnictví Důvodem pro zapojení státu ve zdravotnictví vychází z ekonomické teorie. Volný trh ve zdravotnictví nefunguje zejména z důvodu informačních asymetrií, takže stát ho musí významně regulovat, aby zvýšil jeho efektivitu. V rámci této regulace by stát měl brát v potaz i solidaritu zaručit, aby se základní péče dostalo všem, v důsledku čehož se některým jedincům může dostat méně péče, než by si přáli nebo byli ochotni zaplatit. Ideální zdravotní systém se tedy snaží vyvážit efektivitu s rovností a individuální volbou tedy hodnoty, jež jsou v některých kontextech protichůdné. Z těchto důvodů zdravotní služby většinou jsou a měly by být rozhodovány z části státem a z části uživatelem, financovány skrz daně i uživatelem, poskytovány státem i soukromými firmami. Mezi zdravotní služby řadíme různé druhy (základní, nadstandardní, preventivní) péče a dlouhodobá zdravotní péče, která se částečně překrývá se sociálními službami. 4.6 Sociální služby Sociální služby mají hlavní účely jako sociální začleňování, ale jsou také součást systému přerozdělování ze sociálních důvodů a jejich financování je vyjádření solidarity občanů se spoluobčany. Protože se o sebe občan často nemůže postarat sám (například i pomocí pojištění) ani ve spolupráci se svou rodinou (a nejbližším okolím), je zde potenciální role pro stát, aby takovýmto občanů občanům vypomohl i jiným způsobem, než jen dávkami, podporami či úlevami na dani. 7

8 Obrázek jen jako příklad. Role veřejných služeb a dalších veřejných politik v jedné z mnoha dimenzí - přerozdělování. DÁVKY Důchody (starobní důchody apod.) Vydělaný hrubý příjem (před zásahem státu, například příjem z hlavníhozaměstnání, podnikání, apod.) DANĚ Peněžní dávky státnísociální podpory (přídavky na děti, apod.) Celkový hrubý příjem Čistý příjem Přímé daně (včetněs ociálního a zdravotního pojištění, majetková daň apod.) Nepřímé daně (Daň z přidané hodnoty) Státem poskytované a podporované služby (vzdělání, zdravotnictví, apod.) Čistý příjem očištěný o nepřímé daně Celkový čistý příjem 8

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA Bc. Radek Feix OBSAH obecná charakteristika Moldavské republiky problémové faktory brzdící rozvoj státu hlavní rozvojoví partneři

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

O autorce... 10 Úvodem... 11

O autorce... 10 Úvodem... 11 O autorce............................................ 10 Úvodem............................................. 11 1 Veřejné finance a jejich využití ve smíšené ekonomice.... 15 1.1 Příčiny tržního selhání

Více

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor

Ekonomika III. ročník. 010_Neziskový sektor Ekonomika III. ročník 010_Neziskový sektor Společnost potřebuje ziskový i neziskový sektor. Neziskový sektor může ve společnosti fungovat pokud: společnost je schopna část svých prostředků pro něj vyčlenit

Více

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu

Mikroekonomie I: Mikroekonomická role státu PhDr. Praha, VŠFS, 20.12.2010 Normativní versus pozitivní přístup v ekonomii Pozitivní přístup v ekonomii popisuje, jaká je ekonomická realita, k jakému efektu povedou jaké zásahy, popisuje způsob, jak

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST NÁSTROJE A PRINCIPY ZAJIŠTĚNÍ ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové. organizace Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Neziskové organizace Název tématického celku: Úvod do problematiky neziskového sektoru Cíl: Cílem první přednášky je představit základní

Více

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB

Daňové a sociální změny 2008. Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Daňové a sociální změny 2008 Tomas Sedlacek 3. duben 2007 Chief Macroeconomic Strategist, ČSOB Reforma jde dobrým směrem Chvályhodné je zejména: snaha snižovat výdajovou stránku snaha pohnout s reformou

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010

MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Nominální pojistné jako klíč ke změně? MUDr. Pavel Hroboň, M.S. ČZF, Praha 2.12. 2010 Obsah dnešní prezentace Co je to nominální pojistné? Důvody pro zavedení nominálního pojistného Alternativy k zavedení

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací

MIKROEKONOMIKA. Ekonomika neziskových organizací MIKROEKONOMIKA Ekonomika neziskových organizací Společenský význam neziskových organizací Nezisková organizace (nonprofit, nověji not-for-profit) = organizace, jejímž posláním je něco jiného než tvorba

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH VEŘEJNÝCH SLUŢEB Vzdělávání 2 3 4 DŮVODY PRO FINANCOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání a makroekonomický růst spojen s teorií lidského kapitálu růst produktivity práce v ekonomice (Benhabib,

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ta profilové maturitní zkoušky z předmětu Veřejná správa ústní zkouška 1. Vymezení veřejné správy 2. Realizace činnosti veřejné správy 3. Státní služba, úředníci územích samosprávných celků 4. Jednání

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Podstata fungování tržního systému

Podstata fungování tržního systému Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Potřeba je pociťovaný nedostatek každý

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Veřejný rozpočet jako bilance

Veřejný rozpočet jako bilance Rozpočtová soustava 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné rozpočty představují jeden z nejdůležitějších nástrojů veřejné správy. Rozpočtová soustava je tvořena veřejnými rozpočty

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy

Reforma systému zdravotní péče v ČR. Příčiny Hlavní principy Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační

Více

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010

TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 TEZE K PROBLEMATICE SOCIÁLNÍ POLITIKY ak.rok 2009/2010 OBSAH, FUNKCE, PRINCIPY, NÁSTROJE, AKTÉŘI SOCIÁLNÍ POLITIKY Funkce sociální politiky: ochranná, aktivizační, redistribuční, homogenizační, preventivní,

Více

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011 1 / 19 Ing. Martin Vachtl 2 / 19 DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2.FÁZE Zpracovatel: Sdružení SJM-GEPARDI-2 SUDOP PRAHA a.s. Jacobs Consultancy spol. s r.o. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Subdodavatelé:

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PODNĚTY PRO REVIZI STANDARDŮ KVALITY V EVROPSKÉM RÁMCI PRO KVALITU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB David Kocman, 2012 Úvod Evropský rámec pro kvalitu sociálních služeb (EU rámec) byl schválen v roce 2010 Sociálním výborem

Více

ICT jako faktor konkurenceschopnosti?

ICT jako faktor konkurenceschopnosti? FITPROsto 15.4.2010 ICT jako faktor konkurenceschopnosti? Jiří Voříšek katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze vorisek@vse.cz Situace V roce 2004 Česká republika byla na předních

Více

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ

PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21. Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ PRŮZKUM NEZISKOVÉHO SEKTORU MČ Praha 21 Podklad pro Strategický plán rozvoje MČ V průběhu září října 2011 bylo osloveno 17 neziskových organizací působících v MČ Praha 21. Z toho 11 organizací svolilo

Více

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE

I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE I. POSTAVENÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU VE SMÍŠENÉ EKONOMICE 1 CHARAKTERISTIKA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Ekonomiky hospodářsky vyspělých států se od 20. století vyvíjejí jako tzv. smíšené ekonomiky, tj. ekonomiky

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Základní pojmy Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: ekonomie, makro-,

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Soutěž ve zdravotnictví

Soutěž ve zdravotnictví Soutěž ve zdravotnictví MUDr. Pavel Vepřek listopad 2012 Vývoj zdravotních systémů do 2. poloviny 19. století problém: zajištění pomoci při nemoci, zranění,sociální slabosti řešení: lékař, charita tisíciletý

Více

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík

Návrh systému odloženého školného. Radim Valenčík Návrh systému odloženého školného Radim Valenčík 1 Otázky, které si - ke škodě věci ne vždy klademe: Školné - co je důležitější, zda či jak zavést? Víme a shodneme se v odpovědi, proč zavést školné? Kdo

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek

Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek Zdravotnictví Pardubice 4.2.2010 Tomáš Julínek ODS má návrh reformy zdravotnictví ODS jako jediná strana připravila návrh reformy zdravotnictví Návrh je v paragrafovém znění a prošel legislativním procesem

Více

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje

Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Východiska pro reformu: financování, diverzifikace, soukromé zdroje Daniel Münich (CERGE-EI, MŠMT) VÝCHODISKA: trendy Léta ~1997 2000 Léta ~2000 2005 Nárůst počtu studentů 19% Nominální nárůst prostředků

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE

JISTOTA KVALITNÍ PÉČE JISTOTA KVALITNÍ PÉČE ORANŽOVÁ KNIHA PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ David Rath Stínový ministr zdravotnictví Praha, květen 2009 SOUČASNÁ SITUACE České zdravotnictví dosahuje v mezinárodním srovnání velmi dobrých

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání

Reforma vysokých škol: rovné příležitosti. Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání Reforma vysokých škol: rovné příležitosti Petr Matějů Simona Weidnerová členové expertního týmu IPn projektu Reforma terciárního vzdělávání V čem je problém? Systém terciárního vzdělávání je velmi selektivní

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Evropské fondy na MPSV ČR

Evropské fondy na MPSV ČR Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 XVII. celostátní finanční konference Mgr. Lenka Kaucká, MPSV Praha 4. prosince 2014 Obsah prezentace Věcné zaměření OP Zaměstnanost

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie

OBSAH. Pfiedmluva... 11. I. ãást DaÀová teorie Pfiedmluva............................................ 11 I. ãást DaÀová teorie 1 Základní pojmy..................................... 15 1.1 Definice daně................................... 15 1.2 Funkce

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM

ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM ASOCIACE SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÝCH FIREM Žádný člověk není ostrovem, nikdo není sám pro sebe... www.spolecenskaodpovednostfirem.cz IMPLEMENTACE VZDĚLÁVÁNÍ O asociaci

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Role Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR při přípravě a řešení krizových situací v Energetice

Role Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR při přípravě a řešení krizových situací v Energetice Role Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR při přípravě a řešení krizových situací v Energetice XV. Podzimní konference A.e.M Blackout v ČR, 18.9.2012 1 Blackout jako zbraň? Blackout ztráta

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 31. května 2012 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

Strukturální politika EU

Strukturální politika EU Strukturální politika EU Vědomé zásahy regulativní povahy do autonomního fungování tržních sil Cíl: Dosáhnout strukturálních změn, které by trh sám vytvořil buď příliš pozdě nebo vůbec Zabránit takovému

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020

Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude

Více

Sociální bydlení v nových členských státech

Sociální bydlení v nových členských státech Sociální bydlení v nových členských státech Workshop na téma Využití Evropských strukturálních a investičních fondů na podporu sociálního bydlení v České republice 11.-12. listopadu 2013, Praha József

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí

Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí Vliv malých a středních podniků na životní prostředí MSP 70% celkového průmyslového znečištění v EU Vlivy na místní životní prostředí i komunity: v

Více

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI

VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI VÝUKOVÝ MODUL VI/2 VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO ROZVOJ ZNALOSTÍ, SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ V OBLASTI FINANČNÍ GRAMOTNOSTI Téma VI.2.2 Peníze, mzdy, daně a pojistné 12. Daňový systém České republiky Mgr. Zuzana

Více

Přímé přínosy dopravní infrastruktury, Nepřímé přínosy dopravních výkonů ů (procesů).

Přímé přínosy dopravní infrastruktury, Nepřímé přínosy dopravních výkonů ů (procesů). Přínosy dopravní infrastruktury Produkční funkce Faktory růstu Prof. Ing. Petr Moos, CSc Dopravní fórum - Praha 2011 petr.moos@rek.cvut.cz 1 Přínosy dopravní infrastruktury Vymezení a vyjádření hospodářského

Více

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny:

1. MANAGEMENT. Pojem management zahrnuje tedy tyto obsahové roviny: 1. MANAGEMENT - činnost bez které se neobejde žádný větší organizační celek - věda i umění zároveň - nutnost řízení také v armádě, na univerzitách v umění i jinde. Potřeba řídit se objevuje už se vznikem

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Autor výukového materiálu červen 2012

Autor výukového materiálu červen 2012 VY_62_INOVACE_AR71 Autor výukového materiálu Datum vytvoření výukového materiálu Mgr. Alžběta Ripelová červen 2012 Ročník 8. Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Člověk a společnost, Výchova k

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky

ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky [ 1 ] ehealth Day 2011 Pomůže elektronizace najít úspory? - elektronizace - náklady systému zdravotní péče - úsporová očekávání - výsledky PharmDr. Martin Beneš [ 2 ] ELEKTRONIZACE Elektronizace [ 3 ]

Více

VI. NO a jejich role ve společnosti Servisní funkce Kontrolní funkce Výchovná funkce Informační funkce Participační (demokratizační) funkce 1 Servisní funkce NO Role státu, stát blahobytu x liberální systém

Více

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie

Dopravní sektorové strategie, 2. fáze. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní sektorové strategie, 2. fáze Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravně strategické dokumenty ČR Dopravní politika ČR 2005 2013 (Aktualizace 2010 2011) Dopravní politika ČR 2014

Více

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010

Kvalita v ošetřovatelské péči. Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalita v ošetřovatelské péči Irena Pejznochová Česká asociace sester Česká společnost pro jakost 30.dubna 2010 Kvalitní péče? Jak se společnost dokáže postarat o seniory a osoby se zdravotním postižením,

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady.

1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 1. Vysvětlete poslání veřejného sektoru a příčiny jeho existence. Uveďte příklady. 2. Z jakých příčin dochází k selhání vlády. Jak jednotlivá vládní selhání ovlivní zavedení RIA (Regulatory Impact Assessment)?

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné

VEŘEJNÉ PŘÍJMY. A. Dle návratnosti. Příjmy nenávratné: Příjmy návratné VEŘEJNÉ PŘÍJMY» jsou zdrojem krytí veřejných výdajů» dlouhodobě jsou rozpočtovým omezením» zabezpečují alokační, redistribuční a stabilizační funkci veřejných financí.» plánovatelné a neplánovatelné A.

Více

Daňová podpora veřejné prospěšnosti

Daňová podpora veřejné prospěšnosti Daňová podpora veřejné prospěšnosti Mezinárodní odborná konference o statusu veřejné prospěšnosti 9. září 2010 Martin Jareš Ministerstvo financí Obsah prezentace Obecné principy daňové politiky Daňová

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti Jaroslav Vostatek Seminář Odborné komise pro důchodovou reformu 21. 5. 2015 Osnova Vysoké náklady na výběr a placení

Více