E-LEARNING V PODNIKOVÉM VZDĚ LÁVÁNÍ

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA E-LEARNING V PODNIKOVÉM VZDĚ LÁVÁNÍ JIŘ Í PAVLÍČ EK OSTRAVA 2003

2 Tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií a českým státním rozpočtem Recenzenti: RNDr. Bohumil Havel PVT a.s. RNDr. Anna Madryová, Ph.D. VŠB-TUO, Ekonomická fakulta Název: Autor: Vydání: první, 2003 Počet stran: 74 E-learning v podnikovém vzdělávání PaedDr. Jiří Pavlíček Náklad: 40 Tisk: Ediční středisko CIT OU Studijní materiály pro distanční kurz E-learning v podnikovém vzdělávání Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Určeno výhradně pro kurzy Celoživotního vzdělávání Moravskoslezka Vydavatel a tisk: Ostravská univerzita v Ostravě, Systém celoživotního vzdělávání Moravskoslezka PaedDr. Jiří Pavlíček Ostravská univerzita v Ostravě ISBN

3 OBSAH Základní informace o kursu Příklady e-learningových řešení Základní orientace Janův příběh IBM Cisco Systems McDonald s (v Česku) Malé a střední podniky E-learning v podnicích Co je e-learning Definice E-learning v systémech vzdělávání Historický kontext Směr v rozvoji vzdělávání Proč e-learning Systém e-learningu Očekávání Analýza vzdělávacích potřeb Projektování výuky Obsah výuky Strategie výuky Projektování výuky Počítačové výukové programy Producenti počítačové výuky Vývoj počítačové výuky Technologické komponenty ICT v e-learningu Autorské systémy Řídicí systémy obsahu výuky (LCMS) Systémy řízení výuky (LMS) Další programové vybavení Provoz e-learningu Vedení výuky Efektivní výuka Formy e-learningu Kombinovaná výuka E-tutor Virtuální spolupráce Návratnost investic Investice do vzdělávání Přístupy k hodnocení investic Návratnost investic Slovníček Závěr textu... 74

4 POUŽITÉ SYMBOLY Dozvíte se, cíl kapitoly Čas potřebný k prostudování Klíčová slova Průvodce studiem Příklady k dokumentování výkladu Úlohy, cvičení Řešení úloh Shrnutí Doporučená literatura a zdroje

5 ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU 5 ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU E-LEARNING V PODNIKOVÉM VZDĚLÁVÁNÍ Vážení studující, milí kolegové, dostává se vám do rukou materiál, označovaný jako studijní opora distančního studia. Faktem je, že v našem konkrétním případě se jedná o studijní oporu, která jde ruku v ruce s presenčním kursem. Tzn. materiál kurs kopíruje a zůstává vám jako jeho obraz pro další použití. Anotace kursu Kurs si klade za cíl pomoci pracovníkům v podnikovém vzdělávání v seznamování s novou formou vzdělávání, v uvědomění si složitosti této problematiky a tak k vytváření podkladů pro rozhodování zda e-learning zavést, na jaké úrovni nasazení, nebo zda zůstat u tradičních forem vzdělávání. Kurs se podrobněji zabývá problematikou e-learningu jako formy vzdělávání, diskutuje jeho přínosy. Ukazuje obsahovou stránku procesu výuky a technologické zabezpečení. Zabývá se i interakcemi v systému. Stručně uvádí otázku nákladů a investic. Kurs tak vytváří rámec pro přípravu business plánu pro zavedení e-learningu, resp. podkladů pro další rozhodování. Formát kursu Živý kurs Text ve formátu distanční opory Náš kurs je příkladem kombinované výuky, kdy distanční forma studia, podpořená tímto textem, je zkombinována se živým kursem, ve kterém budeme získané poznatky doplňovat řadou příkladů, praktických řešení se zaměřením na realizaci ve skutečných podmínkách. Kurs zakončíte vypracováním komplexního úkolu a po jeho presentaci (diskusi, odevzdání) získáte osvědčení o absolvování kursu. Délka kursu Distanční opora představuje asi 22 hodin studia. Živý kurs s učitelem je v délce 8 hodin (jeden den). Autor kursu Autorem kursu je Jiří Pavlíček, odborný asistent katedry informačních a komunikačních technologií Pedagogické fakulty Ostravské university. Autor dlouhodobě působí v oblasti počítačem podporované výuky, je a byl řešitelem několika projektů. Podrobnosti naleznete na budoucích personálních stránkách autora. V pilotním kursu se s ním setkáte i ve funkcích lektora a e-tutora.

6 6 ZÁKLADNÍ INFORMACE O KURSU Popis kursu Verze Kurs se Vám dostává do rukou v první verzi. Jako jeho účastník jste současně součástí pilotního projektu. Tím přispějete k úpravám kursu ve všech jeho částech, k jeho vylepšení. Za to Vám předem děkujeme. Kurs vznikl v první polovině roku Cílová skupina Kurs je určen pracovníkům v podnikovém vzdělávání, manažerům, manažerům vzdělávání, lektorům, instruktorům, ale i konzultantům a pracovníkům poradenských firem. Od účastníků se očekává orientace ve vzdělávacích systémech školských, podnikových či komerčních. Předpokladem úspěšné účasti je znalost základních dovedností informačních technologií, aktivního používání některých programových systémů, kancelářských programů a Internetu. Cíl kursu Po absolvování kursu se budete orientovat v procesech elektronické výuky, budete je umět vysvětlit i porovnat se standardní výukou a učením. Zařadíte e-tutora do procesu výuky, budete schopni identifikovat její kritická místa a oblasti aktivního působení e-tutora. Popíšete a vysvětlíte výukový proces v pojetí e-learningu. Identifikujete a rozpoznáte zvlášnosti e-žáka a e-learningové komunity. Zformulujete motivační faktory, budete umět je realizovat. Uvedete jakým způsobem je třeba přistoupit k nákladům do e-learningu. To vše Vám bude sloužit pro zdůvodnění a rozvíjení vzdělávání formou e-learningu. Vedení kursu Součástí materiálu ke kursu se musí stát vaše poznámky, které si odnesete z lavic. Budou záznamem konkrétních příkladů, cvičení, řešení a společných diskusí. Výsledky diskusí, otázky, které budete do výuky vnášet a samozřejmě odpovědi, k nimž společně dospějeme se pak stanou další částí komplexního materiálu ke kursu. Výuka s počítačem se nejlépe dělá tehdy, když máte nějaký počítač po ruce, abyste si mohli hned vyzkoušet to, o čem Vám autoři píší. Proto je souběžně tento text umístěn na webových stránkách Ostravské univerzity i když zatím v pasivní podobě. Zatím tedy nemůžete využít výhod, které elektronická podoba textu nabízí, mám na mysli zejména interaktivní přístup k odkazovaným zdrojům ať už jde o klíč k řešení, nebo odkazy na jiné webové stránky, kontakty s vyučujícím či spolužáky přes ovou adresu, a další. Vedle cvičení s řešenými úkoly naleznete v textu i korespondenční úkoly. Závěrem budete řešit úkol rozsáhlejší.

7 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ 7 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ Cíle V lekci Příklady e-learningových řešení se budeme věnovat praktickým implementacím takto realizované výuky. Po prostudování lekce porozumíte existenci alternativních forem výuky. Vyjmenujete oblasti podnikového vzdělávání, které e-learning může ovlivnit. Dokážete rozlišit přístup k nasazení e-learningového řešení ve velkých společnostech a malých a středních podnicích. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 2 hodiny i s průzkumem odkazů. Průvodce textem Vítejte v první lekci našeho kursu E-learning v podnikovém vzdělávání. S tímto oddílem textu, označeným Průvodce textem, se budete setkávat v průběhu celého distančního textu. V něm s Vámi bude autor textu komunikovat, radit Vám, jak postupovat při studiu, motivovat Vás, zadávat některé pokyny důležité pro organizaci studia. Text je zde v poněkud neformálním stylu, autor Vás bude oslovovat přímo. Věřím, že si na tento styl komunikace autor-student zvyknete a nebudete jej považovat za projev troufalé familiárnosti, ale spíše přátelského poradenství. Uvedené odkazy neboli linky vám pomohou ilustrovat sdělované informace na příkladech z praxe. Odpovědi na kontrolní otázky jsou umístěny na konci lekce a nezapomeňte nemají hodnoticí, ale zpětnovazební charakter. Připomínáme znovu, cílem kursu a textu je naučit Vás co nejlépe a nejefektivněji. Kromě úkolů s otevřeným koncem je v lekci i jeden závěrečný úkol, ten si zpracujte písemně, rozšíříte si tak Vaše učební materiály. Lekce má výrazně motivační charakter. Obsah lekce 1.1 Základní orientace 1.2 Janův příběh 1.3 IBM 1.4 Cisco Systems 1.5 McDonald s (v Česku) 1.6 Malé a střední podniky 1.7 E-learning v podnicích Klíčová slova E-learning, řešení vzdělávání, CBT, WBT, online výuka, TBT, přínosy, Internet, model hodnocení výuky, osobní program školení, mentor, výuka kdykoli a kdekoli, výukové moduly, standardizace, application service provider, výukový portál. 1.1 Základní orientace Systém vzdělávání v podnicích nemusíme zvláště rozebírat. Jeho základní formu, kursy a školení realizovaná lektory, všichni znáte. V průběhu vývoje docházelo k mnoha pokusům, jak tuto standardní formu výuky vylepšit, zefektivnit, aby se v podnikovém vzdělávání nejednalo o vyhazování peněz, ale aby došlo k potřebnému transferu a vytváření znalostí, dovedností i formování postojů k podniku, vedení a podnikové kultuře.

8 8 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ Většina z nás se tak setkala s pokusy implementovat do podnikových školení aktivizující prvky, jako např. testy, videoprogramy, nebo i počítačové výukové programy. Stále se však jednalo o vylepšování klasického pojetí výuky ve třídě. V současné době se v oblasti vzdělávání objevuje fenomén zcela nový, tzv. e-learning. Ten si budeme postupně představovat a upřesňovat. V úvodní lekci si e-learning vymezme jako alternativní formu výuky a učení prostřednictvím elektronických prostředků. Nezapomeňme, že o e-learningu a vůbec vzdělávání na bázi počítačů budeme hovořit v intencích vzdělávání záměrného. Prakticky pominene problematiku prostředků podpory výkonnosti (EPSS, Electronic Performance Support System), výcvik na pracovišti formou koučování i prostřednictvím nahodilých forem. S e-learningem se pojí počítačem podporovaná výuka, je jeho součástí. S mnohými pojmy z této oblasti jste se již určitě setkali. Vzhledem k tomuto faktu a vzhledem k tomu, že terminologie v oblasti počítačové výuky je poměrně roztříštěná, začneme uvedením několika základních pojmů a jejich stručným vysvětlením. CBT, Computer Based Training, počítačem podporovaná výuka. Realizuje se počítačovými výukovými programy na počítači uživatele, ať samostatně stojícím či v lokální síti třídy. Výukové programy jsou obvykle distribuovány na disketách nebo CD-ROM, ale i prostřednictvím Internetu WBT, Web Based Training, výuka podporovaná Internetem, výuka se děje prostřednictvím programů Internetovských prohlížečů. Programy jsou dostupné přes Internet, resp. intranet podniku, organizace TBT, Technology Based Training, výuka na bázi technologií. Jedná se o pojem širší a znamená i výuku pomocí videoprogramů, nebo třeba výuku prostřednictvím rozhlasu a televize online výuka. Tímto pojmem se rovněž označuje výuka na bázi Internetu, tedy WBT spolu s prvky elektronické komunikace. Termín zdůrazňuje právě tento fakt. Uvádíme zde pouze pojmy základní, úplnější přehled naleznete ve slovníčku na konci textu. V úvodní části má rovněž místo připomínka přínosů e-learningu. Rád bych zde zdůraznil, že na tuto oblast se musíme dívat očima vlastníků podniků, očima vrcholového vedení podniků a organizací. Tzn. prioritním měřítkem efektů e-learningu nebude nově získaná reakce na podnět, úspěšně složený test či demonstrace nové dovednosti, ale jen a jen zvýšená produktivita práce, dosažený zisk, vyšší schopnost konkurence výrobků a služeb (Kirkpatrick). Tedy pozitivní efekt v pracovní činnosti, pozitivní vliv na podnikání. Někdy se označuje jako business metrika. Připomenu zde Kirkpatrickův známý model hodnocení efektivity působení výuky v podniku: úspěch v učení měří ve čtyřech úrovních reakce na trénink, školení (positivní, negativní, měříme spokojenost se školením) naučení (měří se obvykle testy, nejlépe jako rozdíl mezi výsledky posttestu a pretestu, měříme úroveň naučení) transfer do chování (měříme, zda se výsledky naučení projevují v každodenním chování) pracovní výsledky (měří se zvýšenou produktivitou, zlepšením kvality atd.).

9 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ 9 Přičemž každá vyšší úroveň závisí na dosažení úrovně nižší. K zobrazení rozsahu hodnocení Kirkpatrick používá pyramidu: Obr. 1.1: Kirkpatrickův model hodnocení Současně platí, že změření efektivity na vyšší úrovni je mnohem náročnější než na úrovni nižší. Cvičení 1. Proč myslíte, že náročnost změření efektivity učení roste směrem k vrcholu pyramidy. V čem se tato zvýšená náročnost ještě projeví? Průvodce textem Pojmy vám uvádím ze známých důvodů i s anglickými ekvivalenty a anglickými zkratkami. Většina z nich je z počítačové oblasti, a v ní se bez takto specifikovaných, jednoznačných termínů neobejdeme. Problematika českých ekvivalentů je příliš složitá, takže se budeme držet osvědčené receptury. Nakonec není nikdy na škodu, zopakovat si anglická slůvka. Začneme příklady e-learningových podnikových aplikací, které uvádím podle Brandona Halla ( a primelearning.com. 1.2 Janův příběh 1995 Jan, nový obchodní zástupce firmy v Opavě, je vyslán zaměstnavatelem na školení do Prahy. Jeho firma mu zaplatila cestu, ubytování a další cestovní náhrady. Jan tráví týden seznamováním se s produkty firmy a učením se prodejním technikám. Během kursu se seznamuje s dalšími novými pracovníky. Na závěr vyplní povinné hodnocení kursu, které bude zasláno jeho vedoucímu. Po školení se vrací domů a začíná pracovat. Další školení ho čeká za rok. Mezitím se neúčastní jiných školení, není pro to čas. Školení nových produktů čeká na svůj čas, aby se dosáhlo dostatečného počtu účastníků a školení se vyplatilo Jan má svůj osobní program školení. Ta probíhají různými způsoby. Kombinovanou výukou s lektorem a ve virtuální třídě, individuální cestou (selfpaced, samorychlostními programy) pomocí učebnic, CD-ROMů, videoprogramů a výukových programů WBT (Web Based Training, výuka prostřednictvím webu). Místo školení již není důležité, protože ta většinou probíhají prostřednictvím firemního intranetu. Firma tak šetří cestovní náhrady a náklady na ubytování. Janovo hodnocení kursu je ihned automaticky zaznamenáno do e-learningového systému společnosti. Jan se seznamuje s novými zaměstnanci prostřednictvím živé virtuální třídy (live-virtual classroom), v níž se účastní doplňkové výuky ke svému samostatnému studiu (self-paced). Se svými kolegy vstupuje do diskusí a rozhovorů

10 10 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ prostřednictvím diskusních skupin a rozhovorů (chat-room). Jan má svého mentora, takže vliv vedení učitele formou osobního kontaktu zůstává zachován. Pokud má nějakou otázku, související s pracovní činností, může si být jist, že mu jeho e-learningova komunita (jeho mentor či kolegové) pomůže, může se kdykoli zeptat. Jeho znalosti o produktech společnosti jsou vždy aktuální, protože je směrován svým zaměstnavatelem, aby se v případě potřeby ihned účastnil potřebných školení. Cvičení 2. Vyjmenujte tři faktory, které podle Vás nejvýstižněji charakterizují rozdíl v obou vzdělávacích přístupech. Možnou odpověď naleznete na konci lekce. 1.3 IBM Společnost IBM integrovala e-learning do rozvojového programu pro manažery. Trénink manažerů je v IBM kritickým bodem a je podstatnou částí adaptace na podmínky Nové ekonomiky (používám, i když již byl oznámen její zánik, vše ostatní však platí). E-learning se stal podstatnou komponentou přístupu společnosti ke vzdělávání pracovníků. Podle Nancy Lewis, ředitelky pro rozvoj manažerů, společnost na bázi e-learningu proškolila za třetinový náklad 5x více témat. IBM školí na bázi e-learningu více než svých manažerů. Všichni manažeři první linie absolvují 4-stupňový vzdělávací program. Převážná část školení v prvních šesti měsících se děje online. IBM sledovala preference takto pojatého vzdělávání. Na počátku programu manažeři preferovali standardní přístup, výuku ve třídě, osobní styk (face-to-face). Po skončení programu většina přijala za svůj e-learningový model. Program IBM se otevírá se skupinami 24 manažerů, kteří začínají studium společně, i když bez osobního kontaktu. Výuka je nabízena online prostřednictvím intranetu společnosti a to v libovolném čase. Klíčovou komponentou prvního stupně programu je výuka základních konceptů podstatných pro práci manažerů společnosti. Metodou výuky prvního stupně programu je práce s prostředky podpory pracovního výkonu (just-in-time performance support), s přístupem do databáze otázek a odpovědí a jednoduchých scénářů společných záležitostí jako jsou hodnocení či řešení konfliktů. Druhý stupeň presentuje interaktivní výukové modely s více než tuctem simulací reálných situací. Zde zralejší manažeři vedou (koučují) novice metodou online. Simulace dávají studujícím příležitost interaktivně projít takovými situacemi, jako je vedení obchodního jednání, náhrady zaměstnancům a podpora, výcvik dovedností zaměstnanců. Simulace obsahují více než obrazovek akcí. Jiné simulace zasahují do oblasti mnohonárodnostních kultur či rozvíjení talentu. Na třetím stupni programu začíná spolupráce. Skupiny manažerů řeší problémy v týmu. Mnohé skupiny pracují simultánním způsobem. Nástrojem je produkt Lotus Learning Space (řídicí systém výuky). Čtvrtý stupeň soustřeďuje manažery určité řídicí vrstvy na jeden týden do třídy. Manažeři zde řeší problémy, jež vyžadují práci v týmu a bezprostřední kontakt. V této části již není vedena výuka. Vše potřebné se žáci naučili online způsobem v předchozích stupních. Součástí výuky byly i odpovídající testy. Tento stupeň završuje šestiměsíční e-learningovou výuku.

11 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ 11 V původní, klasické formě výuky museli manažeři cestovat, aby se mohli účastnit kursů. Nyní je výuka online, kdykoli a kdekoli to studující chce. Podle Nancy Lewis, studenti komentují novou situaci, že již nikdy nebudou trpět v seminářích, kde hlavní náplní je transfer informací. Vývojový tým IBM na základě analýzy potřeb manažerů, témat a organizačních potřeb, vytvořil systém, který přináší potřebnou rovnováhu mezi obsahem a aktivitami. Vedlejším přínosem je, že IBM ušetřila 2/3 prostředků, které vynakládala na tento trénink v dřívějších dobách. Cvičení 3. Odpovězte ve třech bodech které přínosy jsou v příkladu patrné. Naši odpověď naleznete na konci lekce. 1.4 Cisco Systems John Chambers, výkonný ředitel (chief executive officer, CEO) společnosti Cisco Systems ve svém projevu na výstavě Comdex v roce 1998 řekl, že věří, že e-learning poroste rychleji než používání u. Od té doby je Cisco považována za předního obhájce e-learningu. Ukazuje to i slogan z jedné jejich reklamní kampaně Jednou bude trénink na každé povolání dostupný přes Internet.. Nejenom společnosti potřebují rychlejší a levnější zavádění tréninku online, ale i zaměstnanci vyžadují výuku v menších celcích v momentě, kdy to potřebují. V Cisco Systems pomáhal Chambers zavádět e-learning direktivně od shora dolů. Společnost potřebuje školit obchodníků po celém světě o stovkách nových produktů ročně. Tom Kelly, vicepresident pro vzdělávání (vice president of worldwide training), připomíná, že více než 80 % objednávek je vyřizováno prostřednictvím Internetu. To přináší enormní úsporu. Z pohledu e-commerce (elektronického obchodování) tak byl jenom krůček k použití Internetu k výuce zaměstnanců, ale i partnerů a zákazníků. Přirozeně, Cisco je Internetová společnost. Ale to se stává standardem. Éra Internetu potřebuje jiné formy výuky, než je výuka ve třídě či prostřednictvím CD-ROM výukových paketů. Aby udržela rychlost podnikání, Cisco převedla 100 % tréninku do online formy. V celopodnikové e-learningové strategii přichází společnost se znovupoužitelnými výukovými moduly. Malé výukové jednotky mohou být sestavovány do výukových celků podle potřeby. Přichází zde ke slovu standardizace e-learningové výuky. To umožňuje vytváření rozsáhlých databází informací, které mohou být použity v tréninkových programech či dokumentačních činnostech. Cvičení 4. Odpovězte opět ve třech bodech které přínosy jsou v příkladu patrné. Odpověď naleznete na konci lekce. 1.5 Mc Donald s (v Česku) Příklad z českého prostředí jsem převzal z referencí, jak je uvádí vývojářská a dodavatelská společnost e-learningových řešení, Kontis. Je to příklad zajímavý a určitě poučný.

12 12 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ Provoz rozptýlených restaurací McDonald s vychází ze společných základů, pravidel a zásad podnikání. V ČR měla firma v roce pracovníků, z toho asi 400 manažerů a zaměstnanců. Zejména mezi zaměstnanci byla a je vysoká fluktuace, protože firma zaměstnává velké množství studentů. Firma tedy řeší otázky komplexního zaškolování pracovníků a současně otázky rychlého proškolení s okamžitým výsledkem. Z hlediska obsahu má firma dobře vypracovaný systém vzdělávání. Aby vyhověla uvedeným potřebám, zvolila e-learningové řešení. Jeho součástí bylo řešení následujících úkolů konverze existujícího obsahu do počítačem podporované výuky konstrukce velmi jednoduchého komunikačního rozhraní kursů propojení řídicího systému výuky na personální informační systém společnosti offline forma e-learningu, protože firma nemá pevnou linku pro připojení k Internetu. E-learningové pojetí podnikového vzdělávání všechny vstupní požadavky realizovalo a firma jako první výsledky uvádí jednoduchou možnost aktualizace kursů možnost sledování studijních výsledků zvýšení přitažlivosti výuky pro pracovníky firmy rychlejší pochopení obsahu výuky. Vedoucí tréninkového oddělení společnosti současně oceňuje, že e-learningové řešení je plně v souladu s maximální orientací na zákazníka, tedy krédem společnosti. 1.6 Malé a střední podniky Pomoc malým podnikům vyřešit vzdělávací potřeby ukazuje příklad společnosti Headlight.com: Náklady na online trénink jsou cca o % nižší než náklady na standardní trénink s lektorem. Je to zřejmé, protože pracovníci nemusí cestovat ani si rezervovat několik dnů pro účast na školení. Online trénink je efektivní i proto, že obvykle na něj potřebujeme asi polovinu času. To platí pro všechny podniky, bez ohledu na jejich velikost. Výukové portály k tomu nabízí tisíce kursů. Peter Mellen je výkonný ředitel (chief executive officer, CEO) a spoluzakladatel společnosti Headlight.com, poskytovatele služeb e-learningu (application service provider, ASP). Headlight.com poskytuje tréninkové služby malým a středním podnikům, které nemají dostatek prostředků ani potřebnou infrastrukturu pro vývoj vlastních kursů. Takovou službu vzdělávacího serveru budeme rovněž nazývat výukovým portálem. Mellen uvádí, že obvyklou částkou, které takové podniky utratí ročně na vzdělávání jednoho zaměstnance je cca $700. To se naplní jedním kursem za $500 a zbytek znamená několik knih či video titulů. Za tyto peníze nabízí portál Headlight.com 10 kursů. Pro zaměstnance je to určitě mnohem výhodnější. Dále Mellen poukazuje na archaičnost zavádění e-learningu v podniku. Znamená to obvykle proniknutí za firewall, nákup mnoha licencí a serverů. Vše stojí spoustu peněz. Výukový portál nabízí jednoduché a efektivní řešení vzdělávacích potřeb.

13 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ 13 Cvičení 5. Které zřejmé přínosy jsou patrné v tomto příkladu? Naši odpověď opět naleznete na konci lekce. Příklad Na začátek uvádím jako příklady komerčního e-learningového vzdělávání Věřím, že tyto portály navštívíte a provedete úvodní seznámení s novou formou výuky. 1.7 E-learning v podnicích Uvedenými příklady chci dokumentovat dva, dnes již klasické, přístupy k řešení e-learningu v podnicích: e-learning prostřednictvím podnikového intranetu e-learning prostřednictvím Internetu a výukových portálů. K zavádění e-learningu v podnikovém vzdělávání či alespoň k přemýšlení o něm, nás vede řada faktorů. Pro začátek uveďme dochází ke zmenšování poločasu života znalostí. Tzn. zmenšuje se čas mezi okamžikem získání znalosti a okamžikem, kdy se tato znalost stává zastaralou. Množství znalostí ve světě se za posledních 10 let zdvojnásobilo a říká se, že se zdvojnásobí každých dalších 18 měsíců. Znamená to, že polovina z toho, co známe teď, se stane za 18 měsíců zastaralým a polovinu toho, co bude potřeba vědět za 18 měsíců, dnes ještě neznáme. Viz Kapp. druhým faktorem jsou rozmanité směrnice, které musí podniky dodržovat, např. hygiena, bezpečnost práce. Jejich počet a dosah se určitě zvýší v souvislostí se vstupem do Evropské unie. Ale i dnes musí podniky vyhovět rozmanitým předpisům a musí tento fakt prokázat. Novým měřítkem pro vykázání efektivnosti vzdělávacích programů se stává pracovní výkon (dříve to byla doba věnována tréninku). Aktualizovaný standard ISO 9000 zavádí požadavek na organizace, stanovit si měřítko efektivnosti tréninku. Organizace musí certifikovat své interní vzdělávání jako efektivní. Kritickou se tak stává situace v chemickém, farmaceutickém, zdravotnickém a potravinářském průmyslu. Společnosti tak věnují stále více prostředků na vzdělávání (Kapp). S oběma skutečnostmi jsou úzce spojeny konkurenceschopnost předpisová způsobilost podniku. Tyto i další faktory se objevují i v následujících několika výrocích, v nichž známí teoretici a praktici e-learningu ukazují své pojetí vzdělávání v podnicích. Podle Jay Crosse (Internet Time Group) je e-learning cílovým modelem podnikového vzdělávání a klíčovým faktorem přežití organizací. John Chambers (Cisco Systems) věří, že e-learning změní způsob výuky ve školách a na universitách způsoby a cesty učení studentů způsoby, kterými podniky a organizace udrží znalosti a dovednosti zaměstnanců na potřebné úrovni. Ve zprávě Report of the Commission on Technology and Adult Learning (2001) nalezneme, že e-learning má vliv na lidi jak v jejich zaměstnání, tak v celém životě. E-learning má

14 14 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ přispět ke zvýšení úrovně znalostí a dovedností pracovníků za účelem zvýšení produktivity práce pomoci pracovníkům najít a udržet si vysoce kvalifikovanou práci mít positivní dopad na úspěch zaměstnanců v jejich osobním životě. Jeanne Meister, zakladatelka Corporate University Xchange a guru problematiky podnikového vzdělávání, vidí důvody pro e-learning v podnicích ve zvýšení produktivity podniků rozšíření možností vzdělávání snížení nákladů, pracovníci nezameškají tolik, kolik při standardních školeních, snižují se cestovní náklady, je zapotřebí méně lektorů udržení a zvyšování konkurenceschopnosti podniků zlepšování motivace a morálky pracovníků (vzdělání je hodnota) implementování strategických iniciativ do života podniků. V pojednání společnosti PrimeLearning pak nalezneme: E-learning je nové paradigma ve způsobu vzdělávání. Na počátku nového století společnosti vidí ve vzdělávání pracovníků spíše konkurenční zbraň než nákladové zatížení. Úspěch v podnikání závisí stále více na vysoké a kvalitní výkonnosti zaměstnanců, která se získává vysoce kvalitním tréninkem. Vedení podniků začíná chápat, že dovednosti zaměstnanců vedou k podstatné konkurenční výhodě. Cvičení 6. Předpokládám, že máte svoji představu o přínosech e-learningu pro Váš podnik či organizaci. Pokuste se ji formulovat písemně hned na počátku našeho kursu. Postupem času ji budete rozšiřovat, upřesňovat, dolaďovat. Získáte tak další cenný materiál, který si z kursu odnesete. Shrnutí V právě dostudované lekci jste si přiblížili na konkrétních příkladech, co asi e-learning v podnikovém vzdělávání znamená. Ukázali jsme si příklady jeho pojetí v rozsáhlých organizacích dokonce s celosvětovou působností. Zde je asi to pravé místo pro implementaci e-learningu v jeho rozmanitých podobách i pro získání všech přínosů. Takový pohled Vám přispěje k postupnému uvědovomání si jeho funkcí, možností, přínosů i překážek. Abychom se dostali do reality, vzpomenuli jsme i řešení, které naleznete v našich rozměrech. Uvedli jsme příklad střední společnosti u nás a můžeme k němu přidat například Českou spořitelnu, nebo Český Telecom. Co však malé a střední podniky? Pro jejich zaměstnance i vlastníky hraje vzdělávání stejnou roli jako pro podniky velké. Zde jsme ukázali cestu veřejných vzdělávacích portálů, resp. firem, u nichž se lze účastnit rozmanitých kursů v e-learningovém pojetí. V závěrečné části úvodní lekce jsme si přiblížili e-learning uvedením názorů a pojetí několika předních odborníků z oblasti podnikového vzdělávání. Závěrečný úkol lekce Kromě řešení Cvičení 6, jehož rozsah předpokládáme na jedné stránce formátu A4, zformulujte i svou představu o právě studovaném kursu. Většina z vás si asi pročetla obsah kursu, většina z vás jej konfrontovala se svým očekáváním.

15 1. PŘÍKLADY E-LEARNINGOVÝCH ŘEŠENÍ 15 Pokuste se svá očekávání shrnout do písemné podoby, opět do stránky formátu A4 textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word. Tuto stránku uchovejte. Pokud na ně nenaleznete odpověď v následujícím textu, stanou se předmětem diskuse v našem živém kursu a budou i podkladem pro zformulování lekce otázek a odpovědí, kterou náš text na závěr kursu doplníme. Mimochodem metoda otázek a odpovědí je důležitou součástí e-learningu, jak si později ukážeme. Literatura BONK C. J. Online Training in an Online Word. Jones International University, leden Dostupné z: HALL B. E-learning, Building Competitive Advantage Through People and Technology. Jerry Bowles, Dostupné z: KAPP K. M. McKEAGUE C. Blended Learning for Compliance Training Success. EduNeering, Dostupné z: Kontis. E-learning v Mc Donald s. Případová studie, Kontis, s.r.o. Dostupné z: PrimeLearning.com. elearning a Key Strategy for Maximizing Human Capital in the Knowledge Economy. PrimeLearning, Dostupné z: WINFREY, E. C. Kirkpatrick s Four Levels of Evaluation. Dostupné z: On line výukové zdroje Výsledky cvičení Cvičení 1: Náročnost roste s komplexností. Je určitě jednodušší měřit spokojenost s kursem či testovat správnost naučení otázek z určité lekce, než měřit vztah mezi zvýšeným prodejem a zlepšenými znalostmi prodejců o produktech. Se složitostí měření úzce souvisí finanční náročnost. Vypracování testové baterie je podstatně dražší, než základní evaluační dotazník. Totéž platí pro vypracování soustavy metrik, které budou měřit efektivitu systému školení v podniku. Cvičení 2: Asi to bude 1) rychlost a frekvence přístupu k novým informacím, 2) úspora času a dalších výdajů, 3) možnost bezprostředního řešení pracovních otázek. Cvičení 3: Řešení IBM přináší metodu otázek a odpovědí, simulace reálných situací, on line spolupráci. Cvičení 4: Ano, přístup společnosti Cisco přináší: Internet, znovupoužitelné výukové moduly, standardizaci, výuku na míru. Cvičení 5: Řešení vzdělávacích potřeb malých a středních podniků znamená seznámit se s provozovateli výukových portálů. Ty za rozumný peníz nabízí rozumné řešení vzdělávání zaměstnanců.

16 16 2. CO JE E-LEARNING 2. CO JE E-LEARNING Cíle V lekci se budeme zabývat vymezením e-learningu. Po jejím prostudování vyjmenujete zpaměti několik definic a současně podáte jejich vysvětlení. Porozumíte e-learningu jako alternativní formě vzdělávání a vysvětlíte souvislosti s jeho zařazením do systémů vzdělávání. Budete schopni zařadit jej do vývojového kontextu, pochopíte, že e-learning nepřišel dnes, ale má historické kořeny. Vysvětlíte různé uplatnění e-learningových technologií. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Vítejte v další lekci našeho kursu E-learning v podnikovém vzdělávání. Budeme v ní rozvíjet poznání systémového pojetí e-learningu. Opět si budete ověřovat růst svých znalostí na cvičeních, na závěr lekce budete řešit trochu delší úkol. Věřím, že se koncentrujete na vymezení problematiky a využijete volného místa v textu pro poznámky a zejména zformulujete své další otázky. Současně bych Vás rád upozornil na syntax pojmu e-learning. My jej v našem textu budeme používat právě uvedeným způsobem, setkáte se však i s jiným zápisem, nejčastěji e-learning a elearning. Z hlediska obsahu termínu learning, budeme označením learning rozumět jak výuku, tak učení. Obsah lekce 2.1 Definice 2.2 E-learning v systémech vzdělávání 2.3 Historický kontext 2.4 Směr v rozvoji vzdělávání Klíčová slova Learning, systémy vzdělávání, vzdělávací procesy, výuka, vyučování, učení, elektronické prostředky, pedagogika, obsah výuky, strategie výuky, prostředí vzdělávání, školský systém, celoživotní vzdělávání, podnikové vzdělávání, virtuální školský systém, podniková universita, historický kontext, synchronní výuka, asynchronní výuka, webinar. 2.1 Definice e-learningu Existuje jich přirozeně celá řada. Uvedeme si nejprve definici procesní, v níž jsme použili parafráze na definice takových pojmů, jako je e-commerce či e-government (viz Peterka). E-learning (elektronické vzdělávání) je série procesů, spojených s procesy učení a jejich řízení (vyučování), realizovaných elektronickými prostředky. Bližším zkoumáním zjistíte, že definice vychází z pojmů učení, tedy procesu osvojování znalostí, dovedností a postojů. Centrálním prvkem učení je žák vyučování, resp. výuky, jímž rozumíme řízení procesu osvojování. Všem nám je jasné, že řízení výuky se opírá o činnost učitele. Definice však říká, že výuka v e-learningovém pojetí je řízena elektronickými prostředky

17 2. CO JE E-LEARNING 17 elektronické prostředky, budeme jimi rozumět především počítače, a to samostatně stojící, propojené v lokálních sítích či prostřednictvím Internetu, ale také video přístroje, televizi, rozhlas. Rovněž zařadíme mezi elektronické prostředky multimediální prvky, ty jsou úzce spojeny s představou současného personálního počítače (PC). Uvedené definici vyhovují všechny příklady z předchozí lekce, ale rovněž příklad následující. Příklad Takto lze zařadit do e-learningového pojetí i systém distančního vzdělávání prostřednictvím rozhlasu tak, jak bylo zavedeno a realizováno v Austrálii již ve 40. a 50. letech dvacátého století. A takových systémů rozhlasových či televizních universit najdeme celou řadu. V právě uvedeném pojetí se e-learning dobře kryje s pojmem TBT (Technology Based Training, výuka na bázi technologií). Je zřejmé, že bude dobré vymezit si e-learning poněkud úžeji. Začneme vyjmenováním prvků, o nichž si myslíme na základě našich příkladů, že do e-learningu patří: učení a výuka, oba procesy asi zůstávají obsah výuky v podobě počítačového výukového programu komunikace (žák-žák, žák-učitel) řízení výuky ve smyslu hodnocení jejich výsledků, uchovávání těchto výsledků, výkaznictví, organizování atd. Tak můžeme sestavit definici technologickou (Kapounová, Pavlíček): E-learning znamená počítačem podporovanou výuku, resp. výuku prostřednictvím webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), řídicí systém výuky (LMS, Learning Management System) a komunikační prostředky. Tedy, e-learning znamená počítačovou výuku, její řízení a komunikaci v systému. Definici e-learningu jsme zúžili v oblasti přesnějšího vymezení obsahu výuky, a to tak, že k výuce a učení dochází prostřednictvím počítačových výukových programů. Dále definice předpokládá propojení účastníků v síti a komunikaci v síti. Sítí se rozumí jakákoliv počítačová síť, ale nejčastěji Internet nebo intranet. Uvedená definice již systém e-learningu vymezuje poměrně úzce, ale je pro současné pojetí e-learningu asi nejpřesnější. Takto budeme e-learning chápat v našem textu i my. Jako další ukážeme definici e-learningu v pojetí společnosti Cisco Systems, v níž se již implicitně vymezuje Internet (viz Cross). E-learning je učení umožněné Internetem. Jeho komponenty mohou začleňovat dodávku obsahu v rozličných formátech, řízení výuky a propojení komunity žáků, vývojářů obsahu a expertů. Rozdílnosti v definicích nalezneme ve vymezení obsahu výuky, zda se jedná o obsah realizovaný počítačovým výukovým programem (tohoto pojetí se drží autor našeho textu). Jak uvidíme i to je diskutabilní, viz dále příklad diskuse na téma Je presentace v Powerpointu se zvukovým doprovodem počítačovou výukou?. Nebo zda jde o výuku, realizovanou obecně elektronickými prostředky (viz již vzpomínaný TBT)

18 18 2. CO JE E-LEARNING komunikace a nutnosti její přítomnosti. Někdy zahrnujeme pod pojem e-learningu i individuální výuku prostřednictvím počítačových výukových programů (CBT, Computer Based Training). Autor textu je rovněž příznivcem tohoto pojetí řídicích systémů výuky a nutnosti jejich přítomnosti. Po analýze uvedených rozdílnosti a s přihlédnutím k rozmanitým názorům a pojetím e-learningu, uvedu ještě své pojetí, které však není míněno jako definice. E-learningem rozumíme počítačovou realizaci procesů učení a výuky (počítačovou výuku) prostřednictvím počítačů, ať spojených či nespojených v síti. E-learning znamená i možnost realizace řízení procesu vyučování a jeho organizování prostřednictvím řídicích systémů výuky (LMS, Learning Management System). Rovněž e-learning znamená i možnost komunikace v systému. Při této diskusi chci zdůraznit přístup k e-learningu, který se opírá o nadřazenost obsahu. Počítačem podporovaná výuka je chápána jako forma e-learningu. Používání prostředků komunikace, spolupráce, vyhledávání atd. umožňuje volbu účinějších strategií výuky a racionálnějšího organizování studia či školení. V pojetí, které uvádím, se rovněž zračí obava před informační technologizací procesu výuky, kdy technické pojetí vzdělávání je výrazně nadřazeno pedagogice, tedy hlavnímu cíli e-learningu, aby programy učily. E-learning musí zůstat v ohnisku zájmu pedagogiky, informační a komunikační technologie vytváří efektivní prostředí procesům učení a výuky. Ostatně se zdůrazněním faktu, že e-learning musí být především o pedagogice, přicházejí přední odborníci v této oblasti, například Saul Carliner. Příklad Uvádím slíbený příklad. Na stránkách vnuleaerning.com čas od času probíhá diskuse ohledně vymezení e-learningu. Ta se rozpoutala i na téma, zda presentace v PowerPointu, doplněná zvukovým komentářem, znamená e-learning. Podle uvedených definic i takový program patří do e-learningu. Otázkou zůstává jeho přínos k výuce, protože se jedná o presentaci. Výuka znamená, jak si dále ukážeme, aktivitu žáka, v našem případě interakci žák-výukový program. A PowerPoint umožňuje pouze navigaci. Přesto chci tímto dokumentovat složitost a komplexnost problémů. Nuance uvedeného typu jsou zajímavé z metodologického hlediska, ale z hlediska praktického asi moc ne. Cvičení 1. Zkonstruujte si srovnávací tabulku obou pojetí e-learningu. Tabulka může mít následující sloupce a řádky: Atributy Širší pojetí Užší pojetí způsob učení řízení výuky komunikace Vyplňte ji, prosím. Odpověď si zkontrolujte ve výsledcích na konci lekce.

19 2. CO JE E-LEARNING E-learning v systémech vzdělávání Po přiblížení e-learningových řešení na příkladech a uvedení některých pojetí si představíme e-learning jako alternativní formu vzdělávání a zařadíme jej do stávajících vzdělávacích systémů, které si vymezíme jako školský systém celoživotní vzdělávání (na dobrovolné úrovni) podnikové vzdělávání. Školský systém Rozumíme jim vzdělávací systém, jak je definován v České republice, tedy vzdělávání od školy mateřské a základní, přes školy střední a vysoké, včetně doktorského studia (Průcha). To se děje na nižších stupních v prezenční formě, na vyšších stupních nalezneme i jiné formy studia, tzv. studium distanční, resp. kombinované (propojením prezenčního a distančního studia). Distančním vzděláváním (DiV) rozumíme multimediální formu studia, v němž vyučující a konzultanti jsou v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně odděleni od vzdělávaných (Průcha, Míka). Pojmem multimediálnost rozumí autoři veškeré distanční komunikační prostředky, od tištěných materiálů, přes telefon či fax, po Internet. Právě distanční formu studia si určitě všichni dovedeme představit jako to pravé pole pro nasazení a fungování e-learningu (v užším pojetí). I když se s ním ve větší či menší míře setkáme na všech stupních (viz Kapounová, Pavlíček). Na školách základních a středních se prvky e-learningu používají především ve výuce výukové programy jako doplňkové výukové zdroje (vysvětlovací, opakovací, procvičovací, hodnotící) výukové programy jako nástroje modelování a simulací doplňkové zdroje informací, informační servery, knihovny textů, fotografií, zvuků, obrázků, videa nástroje spolupráce s jinými školami, třídami, jednotlivci. V distanční formě studia na školách vysokých i vyšších odborných má e-learning místo ve všech oblastech ve vlastním studiu, výuce a učení (výukové programy, hodnocení, doplňkové zdroje informací) nástroj organizace výuky, nástroj organizace školy (nástěnky, přihlašování ke zkouškám i studiu, hodnocení, akce školy) prostředek komunikace, ať už při organizování studia, tak zejména jako nástroj spolupráce (komunikace s učiteli, týmová práce, virtuální týmy). Softwarové zabezpečení takového pojetí e-learningu je často označováno jako virtuální školské systémy. Příklad Příklady virtuálních školských systémů jsou WebCT, BlackBoard,

20 20 2. CO JE E-LEARNING Celoživotní vzdělávání Budeme mít na mysli jeho dobrovolnou část, s níž se setkáváme po ukončení školské docházky a vysokoškolského vzdělání. Konkrétně se jedná o rozmanité kursy, postgraduální studium či universitu třetího věku. Účastník studuje z vlastního zájmu, resp. s cílem rozvíjení osobní kariery. E-learning je dobrou cestou. Znamená pro nás úsporu nákladů a času, pružnost, ohromné možnosti z hlediska přístupu ke vzdělávacím zdrojům. Zde hrají hlavní úlohu takové formy, jako jsou výukové portály komerčních poskytovatelů vzdělávání či universit. Jejich prostřednictvím řešíme vlastní výuku prostřednictvím výukových programů komunikaci s lektory i jinými účastníky kursů v pojetí virtuální třídy kursu organizační záležitosti, výběr kursu, jeho placení. V rámci celoživotního vzdělávání se můžeme účastnit i komunikace v rámci vzniklých e-learningových komunit prostřednictvím diskusních skupin tématicky zaměřených. Rovněž se můžeme účastnit ucelených studijních celků, jak jsme je ukázali u popisu možností e-learningu v distančním vzdělávání. Příklad Příklady tématicky zaměřených skupin jsou ornitologové, zájemci o e-learning, Podnikové vzdělávání To je naše parketa. Již jsme uvedli, že vzdělávání je z hlediska fungování podniků strategickou oblastí. A e-learning tou ideální formou jejího naplnění. Nasazení e-learningu pomůže podnikům rozvíjet existenci ve stále se měnícím světě (původně jsem zde měl text v podmínkách nové ekonomiky!?!). Propojením s managementem znalostí (knowledge management) pak může dojít ke stavu, kdy zisky budou tryskat střechou podniku (viz OnLine News Magazine), protože vytváření a integrování znalostí zaměstnanců je cestou k zisku. E-learning podnikům a jejich zaměstnancům přináší zejména rychlost získání nových znalostí a dovedností (zřejmé je to v produktové části i v předpisové oblasti) zvýšený efekt naučení (učení a metody výuky mohou být účinnější, s větším záběrem) úspory v organizování a zajišťování vzdělávání. Z uvedeného je zřejmé, že e-learning má místo ve všech vzdělávacích systémech, s nimiž se v životě setkáváme. Jak jsme si ukázali na příkladech, je přirozeným řešením podnikového vzdělávání formou e-learningu online podniková universita (Online Corporate University). Určitě je diskutabilní použití pojmu universita na této úrovni, na názvu však nesejde. Její schema si ukážeme v následující lekci organizovaný systém účasti zaměstnanců v jednotlivých e-learningových kursech.

21 2. CO JE E-LEARNING 21 Nepředpokládáme všude 100% nasazení e-learningu. Ten může být kombinován s tradičními kursy, ve formě kombinované výuky (blended learning), jak to více prodiskutujeme v dalším textu. Cvičení 2. Pátráním na Internetu, nalezněte alespoň 5 vzdělávacích serverů, ať provozovaných komerčními poskytovateli vzdělávání či universitami, resp. vyššími odbornými školami. Preferujte české, ale můžete uvést i zahraniční. Výsledkem bude následující tabulka: Jméno serveru Adresa Kursy Vývoj kursů Placení Certifikát GOPAS, Počítačová škola, ČR IT, bezpečnost práce licence ElementK, USA kurs=1 měsíc=kč xx 2.3 Historický kontext Z definic a jejich diskusí v předchozím textu, z některých termínů atp., je vám asi zřejmé, že e-learning není produktem současné e-éry. I když jeho název vychází z konstrukce takových pojmů, jako je e-business (elektronické podnikání), e-commerze (elektronické obchodování), e-governement (elektronická státní správa), či e-health (elektronické zdravotnictví). Je určitě zásluhou přelomu obou století (či tisíciletí), že e-learningu se dostává sluchu a patřičného místa. Že manažeři dnes na tento pojem slyší. Nicméně snaha o zavádění efektivnějších způsobů výuky a učení existuje již odedávna a ve 20. letech minulého století se začala formovat do strojové a později počítačové podoby. Jak to tedy bylo? Pressey lineární program, vyučovací (mechanické) stroje Skinner principy programovaného učení, vyučovací stroje Tollingerová, Kulič rozvoj programovaného učení, větvené programy, zmatené učebnice, sálové počítače - realizace výukových algoritmů, systémový přístup k navrhování výuky Landa, Lansky velké a střední počítače, výukové algoritmy, adaptivní programy, kybernetické přístupy k pojetí učebních procesů Gagné, Piaget PC, pokusy s mikropočítači, Vojenská akademie v Brně výukový systém Hvězda (Malach), OKD 1 výukový systém VÝUKA (viz Pavlíček, Tvrdík), CBT Gagné, Merrill, 1 OKD, ostravsko-karvinské doly 2 CBT, Computer Based Training, počítači podporovaná výuka ISD 3, autorské systémy, rozvoj CBT, WBT 4, LMS 5, LCMS 6, e-learning Tab. 2.1: Historie počítači podporované výuky 1

22 22 2. CO JE E-LEARNING Návaznost vývoje počítačem podporované výuky na informační technologie ukazuje následující tabulka: Aplika ce Prostředky pro tvorbu Principy Hardware Virtuální realita WWW Konstrukt. prostředí Hypermédia Hypertexty Lekce Testy s výběrovou odpovědí Objektové aut. sys. Hypermediální systémy Hypertextové systémy Inteligentní autorské systémy Autorské jazyky Systémy s výběrovou odpovědí B ě ž n é p r o g r a m o v a c í j a z y k y Konstruktivismus Umělá inteligence Programované uč ení Virtuální realita Internet Multimédia Sálové poč ítač e Lokální poč ítač ové sítě Apple Power PC Vyučovací automaty PC XT AT 386 Pentium bit. počítače časová osa Tab. 2.2: Historie počítači podporované výuky 2 zdroj: BRDIČKA, B. Jaké vzdělání se vyplatí? In: RUFIS97, Praha : ČVUT, 1997, s. 69. Převzato z (Kapounová, Pavlíček) Cvičení 3. Pokuste se projít archivy vašich podniků, lze předpokládat, že přinejmenším nějaký kurs ve formě zmatené knihy naleznete. Doporučujeme téma BOZP a léta 60. a 70. Současně vás poprosím, výsledky bádání zašlete autorovi kursu. 3 ISD, Instructional System Design, systémový návrh výuky. Postup navrhování výukových programů. 4 WBT, Web Based Training, výuka podporovaná webem 5 LMS, Learning Management System, systém řízení výuky 6 LCMC, Learning Content Management System, systém řízení obsahu výuky

23 2. CO JE E-LEARNING Směr v rozvoji vzdělávání Začínali jsme zmatenou knihou lineárně i větvěně uspořádanou vyučovacími stroji testy na počítačích počítačovými programy počítačovými učebnami, tzv. PC koutky. ICT (Information and Communication Technology, informační a komunikační technologie) a e-learning nám však přináší i možnosti implementování klasických výukových metod, jako je hraní rolí, brainstorming, řešení problémů, skupinové vyučování atd. do virtuálního prostředí. S výukou v pojetí e-learningu se setkáme ve dvou formách asynchronní výukou synchronní výukou. Příkladem asynchronní výuky je pojetí kdykoli a kdekoli. Studující není vázán časovým ani prostorovým vymezením studia. Základními formami takové výuky jsou CBT, programy počítačem podporované výuky. Někdy se setkáme i s pojmem self-paced training (samorychlostní trénink v nepružném překladu). Asi bychom jej nazvali individuální výuka WBT, výukové programy prostřednictvím webu přednášky zprostředkované webem. Ty znamenají možnosti účastnit se význačných akcí po celém světě. Sice většinou ne v čase jejich vzniku, osobní účast na nich je business, a peníze a čas hrají význačnou roli, nicméně i pozdější, ale přímá účast přináší ohromný (i ohromující) efekt. Příklad Příklady takového způsobu vedení přednášky si ukážeme na našem kursu. Již v asynchronním pojetí výuky můžeme využívat komunikační nástroje Internetu, zejména (komunikace s lektory, manažerem podnikového vzdělávání, kolegy v roli spolustudujících) diskusní skupiny (diskuse vymezené společným tématem, příspěvky se zasílají průběžně). K podrobnostem se dostaneme dále. Synchronní výuku nejlépe ukazuje virtuální online třída. Učitele vidíme a slyšíme prostřednictvím telekonference či pouze audiokonference. Znamená to synchronizaci v čase. Dochází ke komunikaci účastníků. K dispozici jsou takové prostředky, jako např. elektronická tabule (whiteboard) virtuální online semináře virtuální online přednášky, opět vymezené společným časem. Oba způsoby určitě oceníme v rozsáhlých organizacích s pobočkovým uspořádáním, v živých virtuálních seminářích s význačnými odborníky. Setkáme se i s novým pojmem webinar, což značí seminář na webu. Mimochodem na tento pojem či označení uplatňuje jistá firma autorská práva.

24 24 2. CO JE E-LEARNING Příklad Příklady zaznamenaných webinářů (!?!), které můžete ještě absolvovat například naleznete na Shrnutí V této lekci jsme Vám ukázali několik přístupů k e-learningu v širším i užším pojetí. Je třeba si zapamatovat, že e-learning znamená procesy učení a výuky prostřednictvím elektronických prostředků. V užším smyslu elektronické nástroje vymezujeme jako multimediální PC a e-learningový systém vzdělávání vymezujeme řídicím softwarem výuky a komunikací v systému. Objevuje se i specifikace PC v síti Internetu. Přiblížili jsme si rovněž pojetí e-learningu v systémech vzdělávání, jak se s nimi setkáváme v průběhu našeho života. Zdůraznili jsme si, že e-learning v podnicích znamená podstatnou strategii jejich existence v dnešní společnosti. E-learning se však neobjevuje v současné e-éře. Staví na bohaté teoretické základně, která vychází zejména z programovaného učení. To se opírá i o kořeny československé. Vzpomenuli jsme i dvě řešení mikropočítačových učeben z 80. let. Formou tabulek jste mohli projít historickým pohledem ve vztahu k pedagogice a informačním technologiím. Ukázali jsme dále formy e-learningu, s nimiž jste se i vy mohli setkat. Současně jsme ukázali některé nové metody, které e-learning přináší. Ty jsou založené na kolaboraci. V horizontu dalšího fungování organizací budou mít určitě co říci při stále širším zavádění teleworkingu, tedy práce z domova. Závěrečný úkol lekce Kolaborativní postupy, teleworking. I na tyto procesy může mít e-learning přímý vliv. Pokuste se nadefinovat Vaši představu virtuálního týmu v pojetí projektového řízení a jeho činnosti v podmínkách Vaší organizace. Vymezte jednotlivé prvky týmu a potřebné vazby. Rovněž vymezte Vaši představu zabezpečení jeho práce a vymezte činnosti, které by členové týmu měli ovládat. Určitě dovede vymyslet krátkou osnovu kursu, který by členové virtuálního týmu měli absolvovat. Své řešení zformulujte do písemné podoby, opět do stránky formátu A4 textu pořízeného textovým editorem Microsoft Word a uschovejte si je do našeho kursu. Literatura CROSS, Jay. Internet Time Group, CARLINER, S. Materiály Online Learning e-news. Dostupné z: KAPOUNOVÁ, J. - PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Texty distančního vzdělávání Ostravské univerzity. Ostrava: 2002, ISBN PAVLÍČEK J., TVRDÍK J. Mikropočítačový výukový systém. Učební pomůcky, ročník 30, č. 2, Praha: SPN PETERKA, J. Terminologie elektronického obchodování

25 2. CO JE E-LEARNING 25 PRŮCHA, JAN. Přehled pedagogiky. Portál, ISBN PRŮCHA, JIŘÍ-MÍKA JIŘÍ. Distanční studium v otázkách. Národní centrum distančního vzdělávání. Praha, 1999 TOLLINGEROVÁ, D. - KNĚZŮ V. - KULIČ, V. Programované učení. Praha: SPN, 1966 On line výukové zdroje Výsledky cvičení Cvičení 1: Atribut Širší pojetí Užší pojetí způsob učení řízení výuky prostřednictvím elektronických prostředků (PC, TV, video, rozhlas, magnetofon) řídicí systémy výuky, jiné nástroje (i tužka-papír) prostřednictvím počítačů prostřednictvím řídicích systémů výuky komunikace nemusí být komunikační nástroje Internetu Cvičení 2: Věřím, že tabulku oceníte zejména v budoucnu, při Vaší práci, určitě ji přineste do kursu, provedeme sjednocení výsledků. Cvičení 3: Platí totéž co pro předešlé cvičení.

26 26 3. PROČ E-LEARNING 3. PROČ E-LEARNING Cíle V lekci se seznámíte se systémovým pojetím e-learningu. To vám umožní lépe analyzovat jeho přínosy i poukázat na možné překážky, s nimiž se setkáte při jeho plánování i nasazování. Po prostudování lekce budete umět rámcově popsat jednotlivé prvky systému e-learningu, včetně vzájemných vazeb. Popíšete a zdůvodníte očekávání přínosů, které e-learning může do podnikového vzdělávání přinést. Rovněž si uvědomíte nutnost zpracování analýzy potřeb a popíšete její jednotlivé kroky a zformulujete je do otázek, které si musíte vždy položit. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Čeká Vás další lekce našeho distančního textu. Pronikneme spolu hlouběji do popisu systému e-learningu. Určitě se Vám při studiu budou objevovat paralely, s nimiž se každý Vás setkává při svém profesionálním působení. Zaznamenejte si je, prosím, využijeme je při našem kursu, rovněž je zapracujeme do písemné podoby v další verzi kursu. Obsah lekce 3.1 Systém e-learningu 3.2 Očekávání 3.3 Analýza vzdělávacích potřeb Klíčová slova E-learning, obsah vzdělávání, podniková universita, LMS, řídicí systém výuky, e-žák, e-tutor, obsah výuky, vývojový tým, náklady, konkurenceschopnost, analýza vzdělávacích potřeb, efektivita výuky, očekávání. 3.1 Systém e-learningu Začneme přirozeně schematem obsah výuky podniková universita L M S e-tutor vývojový tým administrace e-žák Obr. 3.1: Schema systému e-learningu

27 3. PROČ E-LEARNING 27 Víme již, že e-learningem rozumíme realizaci procesů učení a výuky elektronickými prostředky. Schema e-learningu vymezuje určité prvky, které si nyní stručně popíšeme. Později se jim budeme věnovat podrobněji. LMS Začneme tímto prvkem, protože zaujímá v systému centrální pozici. Zkratka znamená Learning Management System, řídicí systém výuky. Je to softwarový produkt, který zajišťuje zejména funkce plánování výuky a registrace účastníků vzdělávání, vytváření a organizace kursů a tříd informace v libovolném třídění a v libovolných kombinacích, podle požadavků a potřeb organizace komunikaci účastníků a komunikaci žák-lektor, dále pak týmová řešení a spolupráci v asynchronním či synchronním pojetí výuky výměnu informací s personálními systémy jako SAP, Oracle, PeopleSoft apod. Příklad Uvedeme jeden ze systémů naší provinience, s označením edoceo. ERP systém SAP HR modul PD edoceo systém řízení elektronického vzdělávání Propojení na SAP AUTOR nástroj pro tvorbu EVP Uživatelé zavedení v IT systému a ERP systému SAP Autor na CD ROM CD Obr. 3.2: LMS v systému organizace Elektronické vzdělávání Obrázek současně ukazuje propojení na podnikový informační systém, v daném případě SAP. Viz E-žák a e-tutor Průvodce textem V dalším textu od syntaxe e-žák, e-tutor někdy ustoupím, protože příliš pomlček většinou škodí. Používám je pro zdůraznění, že hovoříme o žákovi, resp. tutorovi v systémech e-learningu (zde budeme používat e- vždy). Ukážeme si, že pojetí žáka a tutora se v e-learningu standardní výuce dost liší.

28 28 3. PROČ E-LEARNING E-žák může studovat kdykoli i kdekoli. Není vázán na určitý čas ani na místo. V rámci podnikového vzdělávání však musíme zajistit pracovníkům i možnost studovat na pracovišti, tzn. e-learning v podniku lze stavět na zajištění poměrně volného přístupu zaměstnanců k PC. Ať již na svém pracovním stole nebo v podnikové počítačové učebně. U e-žáka předpokládáme základní dovednosti práce s PC. Rovněž očekáváme základní znalosti práce s Internetem, včetně komunikace. Pokud náš žák takové dovednosti nemá, musíme počítat s tím, že provoz systému e-learningu musí začít právě kursy těchto dovedností. E-tutor je v podobné pozici. Ukážeme si, že úlohu učitele v e-learningu přebírá počítačový výukový program. Hlavní úlohou e-tutora je poradenská služba a technická pomoc v systému. Určitě se někteří účastníci dostanou do situací, kdy nebudou vědět, co mají dělat, jak mají dále postupovat. Zde je místo pro e-tutora. Musíme si rovněž uvědomit, že žák v e-learningu je většinou sám. Nemůže bezprostředně žádat o radu učitele ani spolužáky. To vyžaduje nejen pomoc, ale i motivační působení, povzbuzení, což patří mezi další hlavní úlohy e-tutora. E-tutor se stará i o vyhodnocování některých úloh, které účastníci mají za úkol řešit. Většinou se jedná o úlohy komplexního charakteru, jako je například vypracování projektu, či zhotovení výrobku. Obsah výuky Ten je v e-learningu realizován zejména prostřednictvím počítačových výukových programů na bázi technologie CBT (Computer Based Training, počítačem podporovaná výuka) nebo WBT (Web Based Training, výuka orientována na web). Než si podrobněji vysvětlíme, jakým zákonitostem taková výuka podléhá, jaké problémy přináší, uveďme, že žák se učí na svém lokálním počítači prostřednictvím programu CBT, dodaného převážně na CD-ROM WBT v síti Internet, nejspíše v prostředí výukového portálu dodavatele e-learningových služeb WBT v síti podnikového intranetu. Výukový program je obvykle součástí podnikového vzdělávacího systému. Všechny tři přístupy k obsahu výuky mohou být zakomponovány do e-learningu v podniku. Příklad Často budu v našem textu odkazovat na výukový portál a programy české společnosti Gopas, Počítačová škola ( Zejména pro vysokou profesionální úroveň e-learningu, danou i jejím spojením s americkými firmami ElementK ( a ExecuTrain ( s velkou tradicí a zkušenostmi v e-learningu. Jako na příklad výukového portálu se podívejte na Obsah výuky, resp. počítačové výukové programy musí někdo vyvinout a vyrobit. V zásadě máme dvě možnosti výukový program, CBT nebo WBT, zakoupíme od výrobce či dodavatele programů počítačové výuky

29 3. PROČ E-LEARNING 29 výukový program si vyvineme sami, zde budeme muset hodně počítat (viz dále). V každém případě budeme muset mít k dispozici vhodnou infrastrukturu software i hardware a potřebné lidské zdroje. Vývojový tým Do vývoje programů počítačové výuky musí v největší míře hovořit pedagogika. Mám zde na mysli zejména proces navrhování výuky, který se musí dít podle osvědčených pedagogických metodik, na základě aplikování příslušných pedagogických technologií. Příkladem je metodologický postup označovaný ISD (Instructional System Design, systémový návrh výuky) nebo také ADDIE, což je zkratka vzniklá ze začátečních písmen postupu ve fázích či krocích. Názvy jednotlivých fází jsou Analysis (analýza), Design (návrh), Development (vývoj), Implementation (implementace), Evaluation (hodnocení). Již výčet těchto fází naznačuje, že vývoj programů počítačové výuky bude znamenat systémové a týmové řešení. Připomenu-li odborný obsah, multimedia a programové řešení, nutnost týmového přístupu ještě více vynikne. Vývojový tým obsahu výuky v pojetí e-learningu znamená návrháře výuky, pedagoga a vývojáře (Instructional Designer) odborného experta, garanta a tvůrce vlastního obsahu (SME, Subject Matter Expert) grafika a vývojáře multimedií programátora, vývojáře projektového manažera. V této chvíli jako poslední faktor, ukazující význam obsahu výuky, uvedu dvě čísla: zatímco 1 hodina standardní výuky předpokládá 25 hodin přípravy a vývoje, 1 hodina počítačového výukového programu znamená hodin vývoje (zdroj ASTD, American Society for Training and Development). Proč tomu tak je, se dozvíte v dalších lekcích. Cvičení 1. Zatím jsme se obsahu výuky nevěnovali z hlediska obsahu vlastního (výuka informačních technologií, podniková pravidla, zeměpis). Určitě si však již nyní dovedete představit oblasti, které byste považovali za potřebné školit. Dále si je probereme podrobněji. Nicméně již teď můžete porovnat svou odpověď s moji. Ta je opět na konci lekce. 3.2 Očekávání Popis prvků systému e-learningu nám napomůže upřesnit očekávání od zavedení e-learningu do podnikového vzdělávání. Ta se určitě budou týkat následujících oblastí: rozšíření příležitostí ke vzdělávání rychlý přístup k novým znalostem a postupům kvalita a efektivita výuky (dobře vynaložené peníze) zjednodušení organizace vzdělávání snížení nákladů do standardního systému podnikového vzdělávání. Součástí očekávání je i návratnost investic, neboli e-learning se musí vyplatit.

30 30 3. PROČ E-LEARNING Rozšíření příležitostí ke vzdělávání Kromě existujících zdrojů vzdělávání se před námi objevují nové. Již jsme vzpomenuli distanční studium prostřednictvím e-learningu. Naši zaměstnanci si mohou rozšiřovat a zvyšovat kvalifikaci ve školském systému v mnohem větším rozsahu, mohou jednoduše studovat i v zahraničí. Tak se nevídaným způsobem zvyšuje objem znalostí zaměstnanců rozmanité kursy prostřednictvím komerčních vzdělávacích portálů. Nabídka kursů se podstatně rozšiřuje. Navíc zmizely limitující faktory jako vysoká cena, nutnost dojíždění, volná místa v kursech kursy CBT v tzv. self-paced (individuální vzdělávání) formátech. Studující má nejčastěji k dispozici učebnici a výukový program na CD-ROM podnikové vzdělávání prostřednictvím podnikového intranetu. Vytváříme systém vzdělávání s vysokou úrovni přizpůsobení se potřebám podniku telekonference, semináře na webu (webinars). Internet nám umožní účast prakticky kdekoli. K tomu je nutné přidat ohromnou a prakticky nevyčerpatelnou informační základnu. Dnes máme přístup k nebývalému množství informací, máme k dispozici nekonečnou množinu referenčních zdrojů. Cvičení 2. Seznam kursů vhodných pro vzdělávání v podnicích je veden například na serveru V době vytváření našeho kursu (první čtvrtletí 2003) jsem tam nalezl 4 odkazy na kursy z oblasti BOZP. Jako cvičení užitečné pro Vaše pracovní působení, seznamte se se strukturou serveru elabyrint a zjistěte, zda a jak se v uvedené oblasti vyvíjí nabídka. Rychlý přístup ke vzdělávání S rozšířením obsahové základny úzce souvisí možnost rychlého a opakovatelného přístupu ke vzdělávání. Od e-learningu budeme očekávat možnost učení podle potřeby (just-in-time, právě včas) opakování kursů. To umožní zaměstnancům ke kursům se opakovaně vracet, pomůže vylepšit parametry křivky zapomínání a tak zvýší efekt z kursů nasazení kursů ve všech pobočkách a pro všechny zaměstnance v co nejkratší době. To podniku umožní vyhovět změněným předpisům či nasadit nový výrobek kvalifikovaným způsobem co nejrychleji. To je jeden z argumentů, na něž vedení podniků určitě bude slyšet. Pokud se nám podaří uvedené zajistit, bude to znamenat velký krok na poli konkurenceschopnosti podniku. Kvalita a efektivita Budeme předpokládat, že návrh a vývoj výuky budou provádět odborníci. Obsah bude zajištěn a garantován uznávanými odborníky v daném oboru. Z toho nám vychází, že jsme schopni dosáhnout vynikající kvality každého počítačového výukového programu. Takto můžeme zajistit stejně vysokou kvalitu kursu pro všechny zaměstnance. Ta již nebude negativně ovlivňována rozdílnou úrovní lektorů či neatraktivním umístěním pobočky. Současně bude výuka garantována na nejvyšší odborné i didaktické úrovni.

31 3. PROČ E-LEARNING 31 Efektivita výuky je velmi ovlivněna schopnosti zapamatování. Ta klesá nejrychleji v prvních dnech, jak ukazuje následující tabulka dnů po kursu pamatujeme si 1. den 54 % 7. den 35 % 14. den 21 % 28. den 19 % 63. den 17 % Tab. 3.1: Zapamatování v čase (podle PrimeLearning.com) Je zřejmé, že vhodně zařazené opakování, či opakované projití kursem právě v čas, napomůže uvedenou skutečnost výrazně ovlivnit. Efektivita učení je rovněž významně ovlivněna častým zpevňováním naučeného a dalšími postupy (viz Kapounová, Pavlíček, kapitola o programovaném učení). Programy počítačem podporované výuky jsou ideálním nástrojem jak učení řídit a tím je učinit efektivnějším. Zjednodušení organizace vzdělávání E-learning nám musí přinést i zjednodušení podnikového vzdělávání: školení budeme organizovat pomocí řídicích systémů výuky (LMS). Účastníci se budou organizovat a registrovat sami. Informace budou mít denně dostupné třeba na nástěnce podnikového intranetu výzvy a pozvánky ke kursům bude systém řešit sám, na základě informací ze systému personalistiky, který by měl automaticky vytvářet studijní a kvalifikační cesty všech zaměstnanců podobně bude systém organizovat hodnocení výsledků školení zaměstnanců. Budou k dispozici rozmanité zprávy a přehledy. Systém by takto měl změřit výsledky vzdělávání. Efektivita tzv. tréninkových korun (training dollars) se musí zvýšit potřeba lektorů poklesne. V systému musí existovat e-tutoři, ale profese lektorů v mnohém nahradí výukové programy, tzn. počet pracovníků v systému vzdělávání se zmenší. Snížení nákladů Kromě již vzpomenutých úspor (snížení počtu pracovníků v podnikovém vzdělávání) bychom měli ušetřit na ceně hromadných kursů, zejména jazyky a IT dovednosti, např. cena za sadu kursů Microsoft Office je stejná jako cena za jeden kurs v tradičním pojetí (viz příklad dále) redukci nákladů na dojíždění ke školení a případné ubytování redukci nákladů spojených s nepřítomností v zaměstnání v době školení. Příklad Použiji zde opět příkladu kursů společnosti Gopas. Ta nabízí soubor kursů Microsoft Office za cca Kč

32 32 3. PROČ E-LEARNING Příklad Uvedu příklad, který jistému podniku modeloval přínosy řešení vzdělávacích potřeb v následující situaci: Budeme předpokládat cenu vývojového pracovníka v oblasti vývoje výuky ve výši Kč / 1 hodina. Náklady na vývoj jedné hodiny počítačové výuky tak budou Kč , při předpokladu spotřebování 250 hodin vývoje na 1 hodinu programu. Pokusíme se zdůraznit přínosy, předpokládáme, že vedení je již přesvědčeno u užitečnosti e-learningu. Ukážeme náklady na vývoj 2 hod kursu CBT a očekávané přínosy. Náklady budou ve výši Kč podle úrovně a rozsahu použití multimedií. Předpokládejme, že kurs bude součásti školení BOZP. Tzn. budeme jej využívat u cca zaměstnanců každé 2 roky, neboli u x ročně. Vyškolit zaměstnanců a ověřit jejich znalosti, znamená uspořádat alespoň hodinových školení po 50 zaměstnancích. Již zde můžeme diskutovat o efektivnosti takovýchto školení. Nicméně zkrácení o 2 hodiny znamená pro zaměstnanců pracovních hodin úspor, tj při ceně pracovní hodiny Kč 400, úspory ve výši 4 mil. Kč. Hlavní úspory pak tkví v bezpečném chování zaměstnanců a snížení pracovní úrazovosti. Tzn. ve snížení nákladů o dalších hodně Kč. 3.3 Analýza vzdělávacích potřeb Uvedená očekávání úzce souvisí se vzdělávacími potřebami podniku. Vzdělávání je dnes pojímáno jako prostředek zvyšování hodnoty lidského kapitálu. Nicméně to, jakou formu zvolit v našem případě, zda nasadíme e-learning a v jakém stupni, je odvislé od zodpovězení řady otázek. Ty se týkají vymezení cílů vzdělávání, které povedou k dosažení cílů organizace (ptáme se zda je zapotřebí zvyšovat výkonnost pracovníků, rozšířit rozsah potřebných úkolů, zvýšit úroveň znalostí a dovedností zaměstnanců pro dosažení vyšší spokojenosti klientů) organizační struktury podniku (pobočkové uspořádání) počtu zaměstnanců popisu zaměstnanců ve smyslu charakteristik populace (věk, kvalifikace, pracovní zkušenosti, kulturní vymezení) vymezení pracovních skupin a jejich kvalifikačních potřeb frekvenční charakteristiky (jak často novinky) pracovních a obchodních procesů školených témat (potřeba předpisové způsobilosti, měnící se technologie). Analýzu potřeb musíme provést na skutečných datech, to znamená na podnikové populaci se vztahem k reálnému životu a plánům podniku. Ke sběru dat použijeme standardní statistické metody, jakými jsou pozorování, interview, dotazníky. Zpracování údajů provedeme opět metodami analýzy dat. Příklad K analýze vzdělávacích potřeb existuje řada technik a pomůcek. Uvedu zde jako příklady dotazník pro zjištění potřeb protokol o interview matici hodnocení potřeb. Podrobnosti naleznete na

33 3. PROČ E-LEARNING 33 Shrnutí Na schematu systemu e-learningu jsme si vymezili jeho prvky. Jako hlavní komponenty e-learningu jsme uvedli řídicí systém výuky (LMS, Learning Management System) obsah výuky e-žáka e-tutora. Jednotlivé prvky jsme si stručně popsali, v dalších lekcích se s nimi seznámíte podrobněji. Dále jsme uvedli očekávání podniku, s nimiž přistoupíme k budování systému e-learningu. Jsou to zejména očekávání směrem k efektivitě a kvalitě kursů a školení zlepšení organizace vzdělávání a to i ve vztahu k personalistice zvyšování konkurenceschopnosti podniků formováním a dokonalejším využíváním kapitálu lidských zdrojů (zaměstnanců) snižování nákladů na vzdělávání. V závěru jsme zdůraznili potřebu důkladné analýzy vzdělávacích potřeb podniku před rozhodnutím o nasazení e-learningu. Uvedli jsme, co je třeba prozkoumat a zhodnotit a připomenuli jsme si existenci technik a metod sběru dat a jejich zpracování. Závěrečný úkol lekce Použitím uvedených zdrojů sestavte systém alespoň 10 konkrétních otázek, které byste chtěli použít při analýze vzdělávacích potřeb. K hodnocení otázek zpracujte systém hodnocení v 5-stupňové škále. Současně uveďte alespoň dvě metody, které použijete pro zpracování dat (třídění, průměry) a ukažte jejich použití na hypotetickém příkladě. Opět si tak vytvoříte podklady podklady pro živý kurs a další materiály pro Vaše profesionální působení. Literatura ANDERSON, T. Is e-learning right for your organization? Learning Circuits, American Society for Training & Development. January 24, Dostupné z: BONK, C. J. Online Training in an Online Word. Jones International University, leden Dostupné z: elearning. A Key Strategy for Maximizing Human Capital in the Knowledge Economy. PrimeLearning, Dostupné z: On line výukové zdroje

34 34 3. PROČ E-LEARNING Výsledky cvičení Cvičení 1: Určitě to jsou jazyky a informační technologie (např. kurs textového editoru, kurs prezentačního programu). Dále pak bezpečnost a hygiena práce a to nejen v předpisovém pojetí, ale i procedurálním. Co třeba vstupní zaškolování zaměstnanců, podniková politika a postupy? Asi by bylo dobré zaměřit se na školení pracovních postupů, produktů. Ale rovněž prodejní techniky. Jako příklad uveďme již zde program pro školení řidičů-referentů (viz

35 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY Cíle Po prostudování lekce porozumíte procesu navrhování, resp. projektování výuky. Identifikujete jednotlivé kroky a přiřadíte jim potřebnou důležitost. Porozumíte konstrukci obsahu výuky a strategie výuky. Pojmenujete fáze projektování výuky. Vysvětlíte základní parametry výukových programů, zdůvodníte, kterým parametrům je při výběru programů zapotřebí věnovat pozornost. Zformulujete požadavky na zpracování a dodavatele obsahu výuky. Porozumíte rovněž složitosti problematiky vlastního vývoje, budete schopni vymezit potřeby formování vývojářského týmu. Budete schopni presentovat, kterým činnostem musíme věnovat pozornost, aby výsledné produkty přinesly očekávaný efekt podnikových školení. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Po vymezení rámce e-learningu, jeho prvků a rovněž očekávání, s nimiž k e-learningu povětšině přistupujeme, se dostáváme k problematice vlastní výuky. Rozebereme si co a jak budeme zaměstnance učit, s důrazem na jak. Našim cílem je zvýšení efektivity vzdělávání. Již víme, že e-learning je k tomu vhodnou formou. V této lekci s vámi prodiskutujeme, co musíme vzít do úvahy při našem rozhodování. Lekce má podobnou strukturu jako ty, kterými jste již prošli. Věnujte pozornost úkolům, příkladům a zejména úvahám jak to uděláte u vás doma. Přeji Vám zajímavé poznatky. Obsah lekce 4.1 Obsah výuky (co) 4.2 Strategie výuky (jak) 4.3 Projektování výuky 4.4 Počítačové výukové programy 4.5 Producenti počítačové výuky 4.6 Vývoj počítačové výuky Klíčová slova Obsah výuky, projektování výuky (instructional design), teorie učení, programované učení, strategie výuky, styly učení, algoritmus výuky, e-didaktika, analýza, návrh, vývoj, implementace, hodnocení, počítačový výukový program, charakteristiky programů, dodavatelé obsahu výuky, vývojový tým, návrh výuky, metodologie. 4.1 Obsah výuky Obsah výuky znamená co budeme školit, témata výcviku, znalosti a dovednosti, které absolvent vzděláváním získá. Stále máme samozřejmě na mysli obsah počítačové výuky. Základní oblasti obsahu podnikového vzdělávání můžeme specifikovat následovně předpisová způsobilost (BOZP, předpisy, normy) podnikové postupy a zvyklosti (úvodní zaškolování pracovníků, vize managementu, podniková kultura, sdílené hodnoty, komunikace v podniku) pracovní a technologické postupy (finance, práce ve výškách, svařování).

36 36 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY Příklad Jako příklad počítačového výukového systému, který řeší školení technologických postupů se zaměřením na bezpečnost práce uvedu systém Úvodní a průběžné školení pracovníků v dolech, který se používal v dolech ČR (viz Pavlíček, Tvrdík). Podle jednotlivých témat rozčleníme obsah počítačových školení takto informační a komunikační technologie (ICT, Information and Communication Technology). Zde je zahrnuto školení počítačových dovedností třeba v používání produktů Microsoft Office, nebo školení správců sítí atd. jazykové dovednosti finanční a projektové dovednosti prodejní dovednosti, komunikace, vedení jednání manažerské dovednosti BOZP a jiné předpisy jiná, oborová témata. Ne všechna témata jsou vhodná pro počítačovou výuku. Rozhodujícím prvkem rozlišení je míra potřebné přímé (face-to-face) komunikace a míra osvojení psychomotorických dovedností. Nicméně existuje pojetí kombinovaného přístupu, kdy se ukazuje jako velmi efektivní školit obojím způsobem, nejprve třeba počítačovou výukou a pak výukou standardní ve třídě s lektorem. Podrobněji viz dále. Příklad Velké množství témat, zpracovaných do počítačové výuky, naleznete na následujících adresách: Strategie výuky Vedle obsahu nesmíme zapomenout na způsob, jakým se předávání obsahu děje. Informace, definující obsah výuky, se stávájí součástí instrukce. Ta je vymezena čtveřicí informace ve formě znalosti, dovednosti uchopení informace, manipulace s ní, ať na kognitivní či psychomotorické úrovni hodnocení, ověření úrovně osvojení znalosti, dovednosti řízení, rozhodnutí o dalším postupu. Tím je vymezena i strategie výuky, didaktický postup, který transformuje obsah výuky do dosažené znalosti či dovednosti. Dosažení cíle, naučení se projevuje změnou, obvykle změnou chování. Strategie výuky vychází z psychologických teorií učení, které zase vychází z obecnějších teorií behavioristických programované učení, opírající se o řízení, zpevňování správné odpovědi konstruktivistických učení objevováním, opírající se o experiment a zkušenostní schemata kognitivistických vytváření znalostí na bázi aktivity žáka a různé úrovně myšlenkových operací od porozumění, přes analýzu a syntézu, po hodnocení.

37 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY 37 Definování procesu výuky se nejčastěji opírá o postup stanovení cílů výuky ve stanovení žákova výkonu vymezení kvality a podmínek výkonu a míry dosažení výkonu transformace učiva do vymezených cílů strategie osvojení prostřednictvím řešení a vykonávání úloh na bázi různých druhů myšlenkových a motorických operací. Příklad Jako příklad konceptu učení jsem zvolil programované učení, o něž se opírá řada výukový postupů. Principy programovaného učení jsou princip malých kroků (efektivní učení se děje v malých dávkách) princip vlastního tempa (učení je efektivní, volí-li si rychlost postupu žák) princip aktivní odpovědi (učení je efektivní, je-li vyvoláno otázkou a nastává odpovědí na ni) princip zpevnění (správné naučení odvisí od zpevnění správné odpovědi) princip řízení (učení je efektivní, je-li řízeno vhodně umístěnými otázkami a zpevněními). Podrobněji viz např. Kapounová, Pavlíček. Příklad Všeobecně uznávaný postup výuky ukazuje Gagné ve svých devíti bodech, které má každý výukový proces zahrnovat (viz např. Clark). 1. získání pozornosti, motivace k učení 2. vysvětlení cílů v pojmech žákova výkonu 3. navázání na předchozí výuku či potřebné znalosti, resp. dovenosti, kontext 4. předání informace, presentace učiva 5. vedení práce s informací, strategie výuky 6. vyvolání výkonu, procvičování, manipulace, aktivita, interakce 7. poskytnutí zpětné vazby, formativní hodnocení 8. hodnocení výkonu, sumativní hodnocení 9. posílení zapamatování, transfer do reality, analogie, aplikování. Musíme si zapamatovat, že strategie výuky znamená realizaci pocesu učení. Pokud není přítomna, jde pouze o presentaci informací. Se strategií učení úzce souvisí styly učení. Jejich problematika je sice značně široká, zde si uveďme pouze dělení stylů podle zapojených smyslů: vizuální styl, preferuje vizuální vjem, obrázek, graf, animace, videoklip poslechový, preferuje sluchový vjem, učí se poslechem kinestetický, při učení se orientuje na manuální manipulaci. Styly se kombinují, mnohdy bývá jeden dominantní. Je zřejmé, že pokud proces výuky umožňuje jejich zapojení na individuální bázi, zvyšuje se efekt učení. Jiné je dělení stylů podle úrovně poznávacích procesů do procesu učení atp. 4.3 Projektování výuky Používaný termín v angličtině je Instructional Design (ID). V češtině můžeme použít termíny navrhování výuky nebo projektování výuky, což je možná vystižnější. Každopádně jde o návrh procesu výuky a řešení procesu učení. Vědní oblast ID vznikla v období druhé světové války v americké armádě a cílem pedagogů bylo

38 38 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY specifikovat didaktické a systémové procedury, které povedou k účinnějšímu a efektivnějšímu naučení. ID, to je také označení pro systémové procedury v procesu projektování výuky. V 70. letech dvacátého století se oblast ID vymezila do 5 fází, které jsou zastoupeny ve většině modelů ID. Každé projektování výuky zahrnuje následující fáze analýza (Analysis), je zejména o analýze potřeb návrh (Design), řeší cíle a podle nich navrhuje obsah a způsob výuky vývoj (Development), výukových materiálů, výukových programů implementace (Implementation), nasazení výuky ve třídě, na Internetu hodnocení (Evaluation). Anglické označení vytváří hojně používanou zkratku ADDIE. Ekvivalentem je termín ISD, Instructional System Design (systémové navrhování výuky). Proces projektování výuky musí obsahovat těchto pět fází, aby výsledkem byl produkt, který učí (je validní ve smyslu dosažení cílů), a který učí spolehlivě kdykoli a kohokoli (je reliabilní). Cvičení 1. Předpokládám, že uvedený postup Vám připomíná jiný postup, se kterým se setkáváte v denní praxi. Je na Vás, abyste doplnili jeho název:.. Ujistit o správnosti odpovědi se můžete na konci lekce, 2. Fázový přístup, či postup krok za krokem, vymezuje postavení hodnocení projektu jako poslední fáze projektování výuky. Myslíte, že je tomu tak? Odpověď naleznete na konci lekce. Podrobněji vymezuje proces projektování výuky model podle Dicka a Carreye: Analyzuj potřeb pro vymezení cílů Analyzuj cílovou skupinu a obsah Analyzuj učivo Sepiš cíle v termínech výkonu Vytvoř nástroje hodnocení Navrhni strategii výuky Vytvoř a vyber prostředky výuky Navrhni způsob a cesty formativního hodnocení Obr. 4.1: Model navrhování výuky (ID), Dick&Carrey Navrhni a vyviň sumativní hodnocení

39 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY 39 Uvedený postup musíme zahrnout do našich kalkulací o e-learningu a jeho vstupních předpokladech a budeme jej vyžadovat i od našeho vývojového týmu. Cvičení 3. Dokážete podle intuitivního významu slov specifikovat formativní a sumativní hodnocení? Na konci lekce naleznete definice. 4.4 Počítačové výukové programy Obsah a strategie vytváří výuku, ta je v pojetí e-learningu realizovaná počítačovými výukovými programi ve formě CBT nebo WBT, jak jsme již uvedli výše. Existuje řada kriterií, které výukový program musí splňovat. Nejprve však ukáži na příkladě, jak by výukový program vypadat neměl. Příklad Oblíbeným negativním příkladem je tzv. page-turner, tedy obraceč stránek, kdy výukový program je koncipován jako hromada textu doplněna otázkami. Zde většinou dochází k záměně počítačového výukového kursu a elektronické učebnice. Počítačový výukový program musí splňovat následující kriteria: realizuje strategie výuky podle některého z konceptů učení využívá multimedií pro individuální preferenci stylů učení má jasně vymezené cíle, způsoby, podmínky a míry jejich dosažení je hierarchicky strukturován je interaktivní, nutí žáka k aktivitě (interakce na úrovni žák-program) pracuje se zpětnou vazbou v rámci programu (umíš = seš dobrej (Mišík), neumíš = zavedu Tě tam, kde jsme to probírali), jinak řečeno využívá formativního hodnocení realizuje strategii musíš umět vs je dobré, když to budeš umět. Je třeba zvolit rozumnou strukturu a délku výuky prostřednictvím obrazovky dodržuje zásady dobrého zobrazování (velikost a typy písma, rozmístění objektů na monitoru, barvy), zobrazování výukových objektů musí splňovat i ergonomická kriteria využívá grafické informace (obrázek mnohdy řekne podstatně více než text) má jasnou a trasovanou navigaci (vím kde jsem a kde jsem již byl, nesmím se ztratit) řídí žáka v každém okamžiku (musí nahradit učitele). Příklad Jako příklad výukové strategie uvedu strukturu výukového modulu konstruovaného podle modelu programovaného učení

40 40 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY Cíle jednotky Text Grafika Zvuk Video Jednotky učiva Pravidla, příklady Manipulace s učivem Procvičování Kontrolní otázky Úkoly Odpovědi OK? ne ano Konec jednotky Obr. 4.2: Učební jednotka podle modelu programovaného učení 4.5 Producenti počítačové výuky V této kapitole vám ukážeme, jak se orientovat na trhu. Výrobce počítačové výuky vymezíme jako typ ICV (Independent Courseware Vendor) znamená špičkové firmy, které vyrábí výukové programy zejména z oblasti IT, jež jsou certifikované příslušnými producenty software (Microsoft, Novell). Doporučuji orientovat se na ně, staví na výsledcích výzkumu a vývoje ostatní sofwarové firmy zabývající se výukou, většinou šitou na míru. Mnohdy jde o firmy, které zde vidí dobrý business, většinou zde chybí pedagogika, charakteristické označení jejich přístupu je ADDIE (viz Galvin) školy, zejména university. Zde je asi největší výrobní potenciál, ale nejslabší úroveň podnikání a tím i dostupnosti. Příklady ICV firem NETg, ( jeden ze světových lídrů ve vývoji CBT a WBT, dnes součást společnosti Thomson Learning SkillSoft ( s kursy z oblasti obchodních a komunikačních dovedností ElementK, s IT a manažerskými kursy. Příklady softwarových firem Zde se překlopíme do českých zeměpisných šířek. Uváděné společnosti slouží jako příklad, jinak je nehodnotíme:

41 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY 41 Kontis, s.r.o., ( řeší zejména výuku na míru, dodává produkty Click2learn Gopas, Počítačová škola, lokalizuje a distribuuje produkty IT kursů v licenci americké společnosti ElementK. Vřele je doporučuji Ella, ( zabývá se různorodou problematikou, nabízí daně, BOZP atd. Terasoft, dodavatel výuky pro školy ( Příklady produktů škol např. Univerzita Hradec Králové, fakulta informatiky a managementu. Programy naleznete na Cvičení 4. Dokážete rozluštit smysl řetězce ADDIE? Pokuste se o to. Řešení uvádíme na konci lekce. 4.6 Vývoj počítačové výuky V mnoha případech bude pro produkci výukových programů efektivní zformovat vlastní vývojový tým. Ten jsme stručně vymezili v popisu systému e-learningu. Rozbor úkolů, které musí řešit členové týmu ukazuje tabulka: Vývojová činnost Návrhář výuky SME Analýza potřeb x x Návrh tréninkového řešení x x Specifikace obsahu Vymezení cílů a hodnocení Přiřazení učiva x x Určení strategických postupů Specifikace výukových objektů x x x Grafik MM produkce Sestavení scénáře programu x x x x x x Programátor Vývoj programu x x x Nasazení programu x x x Hodnocení programu x x x x x Tab. 4.1: Vývoj počítačové výuky Při větších projektech je užitečná pozice projektového manažera, který činnost týmu řídí a uplatňuje postupy související s dobou vývoje náklady, specifikací kritických míst, kontakty s uživateli a zadavateli. Nezapomeňme, že vývoj výuky v e-learningu je nákladná záležitost (viz příklad výše).

42 42 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY Shrnutí V právě končící lekci jsem vám nastínil oblast projektování výuky. Je žádoucí věnovat problematice navrhování výuky primární pozornost. Dobré vymezení toho, co chceme naučit a způsob jak to provést efektivně, o tom je výuka. Základní komponentou je obsah, k němu přiřazujeme strategie výuky. Problematikou projektování výuky se zabývá tzv. Instructional Design (ID). Uznávané a převládající pojetí je systémové. Téměř synonymem k ID je ISD, Instructional System Design (systémové navrhování výuky). Přináší pět fází procesu návrhu a vývoje výuky analýzu, návrh, vývoj, implementaci a hodnocení. Zdůrazním, že uvedené pojetí není orientováno pouze na počítačovou výuku, ale na výukový proces obecně. V centru našeho zájmu je obsah a výuka v pojetí e-learningu, tedy počítačové výukové programy. Pokusili jsme se stručně zmapovat situaci na trhu, doporučení směřuje na producenty, opírající se o dobře provedený návrh výuky. U výukových programů jsme si mezi jiným zdůraznili, že méně je mnohdy více, a že objemné texty se studují lépe a pohodlněji v knize než na obrazovce. Smyslem počítačové výuky je efektivní výuka. Je dobré dodržovat ergonomické zásady zobrazování na obrazovce a hlavně uvědomit si, že e-learning je především o pedagogice a ne o technologiích. Závěrečný úkol lekce 1. Sestavte seznam 5 témat, která považujete za vhodná pro řešení počítačovou výukou ve vašem podniku. 2. Sestavte tabulku o dvou sloupcích, kde v levém sloupci uvedete položky, jak je specifikuje postup ISD, v pravém příslušné kroky, definované postupem řízení projektů. Pokuste se graficky znázornit přiřazení jednotlivých fází. 3. Podle seznamu na serveru vyberte pět výukových programů, které byste považovali za cenné pro bezprostřední využití ve vašem podniku. Uveďte název, typ CBT/WBT, výrobce, cenu. Úkol sestavte do jedné stránky formátu A4 v textovém editoru MS Word. Výsledek považujte opět za součást materiálů, které si odnesete z kursu. Literatura CLARK, R. Instructional System Design Dostupné z: GALVIN, T. Just Another Tool. In: Training, 56, January 2002 GUSTAFSON, K. L.-BRANCH, R. M. What Is Instructional Design? In: Issues in: Reiser R.A-Dempsey J.V. Instructional Design and Technology. Merrill Prentice Hall ISBN KAPOUNOVÁ, J., PAVLÍČEK, J. Počítače ve výuce a učení. Texty distančního vzdělávání Ostravské univerzity. Ostrava: 2002, ISBN MIŠÍK,Vl.-NEJEZCHLEBA, J. Byl jsem dobrej. Dostupné z CD: Vladimír Mišík & ETC. Nůž na hrdle. COLUMBIA, 1999 PAVLÍČEK J. TVRDÍK J. Mikropočítačový výukový systém. In: Učební pomůcky, ročník 30, č. 2, Praha: SPN Výsledky cvičení

43 4. PROJEKTOVÁNÍ VÝUKY 43 On line výukové zdroje Výsledky cvičení Cvičení 1: Ano, je to projektový management, proces řízení projektů. Cvičení 2: Postavení fáze hodnocení v procesu navrhování výuky nejlépe vymezuje následující obrázek: Návrh Analýza Hodnocení Vývoj Implementace Obr.4.3: Vazby fáze hodnocení v systému ISD Cvičení 3: Formativní hodnocení má za cíl zpevnění správných výsledků výuky nebo nápravu výsledků chybných. Příkladem jsou kontrolní otázky s řízením dalšího postupu v závislosti na výsledcích. Sumativní hodnocení se zabývá zhodnocením stavu naučení. Měří, zda bylo dosaženo stanovených cílů a v jaké úrovni. Příkladem je závěrečný test, či závěrečná písemná práce. Cvičení 4: Ano, zůstala pouze fáze vývoje a nasazení. Snaha o rychlý vývoj vytlačuje didaktické hledisko, účel a cíle i ověřování správnosti a účinnosti programu, jakož i korekce chyb a nedostatků.

44 44 5. TECHNOLOGICKÉ KOMPONENTY 5. TECHNOLOGICKÉ KOMPONENTY Cíle Na konci lekce budete umět rozlišit základní technologické komponenty systému e-learningu. Dokážete je zařadit a popsat jejich základní funkce. Vysvětlíte používání autorských systémů. Popíšete smysl řídicích systémů pro práci s výukovým obsahem. Dokážete vysvětlit základní funkce řídicích systémů výuky. Porovnáte principy obou systémů. Zařadíte k nim další softwarové nástroje e-learningu. Prodiskutujete jejich užitečnost. Čas K prostudování lekce budete potřebovat asi 4 hodiny. Průvodce textem Přecházíme od převážně pedagogické stránky k informačním a komunikačním technologiím. Chci vám vštípit pojetí, kdy si uvědomíte prioritu pedagogického hlediska a to, že ICT spoluvytváří prostředí výuky a poskytují výukové prostředky. Lekce rozvíjí úroveň Vašeho poznání. Snahou je vytvořit pojetí e-learningu ve svém komplexu a tak vytvořit základy dobrého pohledu na e-learning a problematiku jeho nasazení. Předpokládám, že cvičení a úkoly minulé lekce vás do statečně motivovaly k chuti pohlédnout i na další stranu, tedy na ICT Obsah lekce 5.1 ICT v e-learningu 5.2 Autorské systémy 5.3 Řídicí systémy obsahu výuky 5.4 Systémy řízení výuky 5.5 Další programové vybavení 5.6 Provoz e-learningu Klíčová slova Autorské prostředky, autorské systémy, autorský jazyk, řídicí systémy obsahu výuky, výukové objekty, standardy, řídicí systémy výuky, editory medií, programové prostředky pro web, komunikační nástroje, intranet, Internet, poskytovatelé služeb. 5.1 ICT v e-learningu Na obrázku si ukážeme technologické komponenty e-learningu v pojetí uživatel (klient) prostředí (server, web) výrobce (vývoj výuky) jak k nim přistupuje Horton.

45 5. TECHNOLOGICKÉ KOMPONENTY 45 Obsah výuky Prostředí Uživatel Webovské nástroje LMS Samostatný program Autorské systémy Web Webovský prohlížeč Editory medií LCMS Komunikační nástroje Obr.5.1: Technologické komponenty e-learningu Technologické komponenty vytváří infrastrukturu e-learningu, představují tedy příslušný software: výsledný produkt (výukový program) ve formě webovské aplikace je spustitelný na klientském počítači i když většina autorských systémů umí vytvářet mediální objekty, doporučuje se pro tvorbu medií používat speciální programy pro práci s grafikou, videem, fotografiemi, tzv. editory medií LMS, řídicí systém výuky, pracuje s kursem jako jednotkou výuky a umísťuje ji do kurikula, současně pracuje s daty, které vznikly v průběhu průchodu kursem uživatelem a dále je zpracovává LCMS, znamená řídicí systém pro práci s obsahem výuky a představuje vlastně databázi výukových objektů (viz dále) webovský server vytváří řídicí provozní prostředí i rozhraní mezi klientem a řídicími systémy. Příklad Pro tvorbu výukového webu můžeme použít Microsoft FrontPage nebo DreamWeaver od společnosti Macromedia. Příkladem programů pro práci s grafikou jsou Microsoft PhotoShop nebo Adobe Illustrator. 5.2 Autorské systémy Autorské systémy jsou softwarové nástroje určené pro vývoj obsahu výuky (kursů) v e-learningu.

46 46 5. TECHNOLOGICKÉ KOMPONENTY Výukovým programem rozumíme program, obsahující, jak jsme si již uvedli, specifikaci cílů příslušné učivo v multimediálním presentaci spolu se strategií jeho osvojení procvičení a upevnění uchopení učiva hodnocení ve smyslu dosažení cílů, formativní i sumativní řízení. Výukový program tedy realizuje posloupnost výukových instrukcí (viz rozdíl mezi instrukcí a informací). Návrh a vývoj výuky (instructional design and development) je proces časově značně náročný. Jedním z prostředků, jimiž lze vývoj výukových programů urychlit jsou právě autorské systémy. Autorské systémy vytváří kurs počítačové výuky. Výsledný produkt je obvykle ve dvou modech, jako aplikace spustitelná ve vlastním prostředí (run-time autorského systému, samostatný program) webovská aplikace spustitelná v Internetovském prohlížeči. Funkce autorských systémů Mezi jejich základní funkce patří definování struktury kursu až po základní modul, obrazovku či stránku konstrukce stránky vlastní či podle šablony vytváření nebo implementace výukových objektů (textu, grafiky, animací, videa, zvuku) konstrukce presentací, simulací, interakcí, hodnocení (testů) dodání navigačních prvků od mapy po jednotlivé akce, které řídí průchod programem trasování, vytváření reportů, záznam průchodu programem. Způsob práce s nimi je obvykle strukturován do dvou úrovní. Sofistikované programy vytváříme pomocí autorského jazyka, skriptu, s jehož pomocí definujeme chování objektů i programové struktury. Předpokládá se znalost programovacích technik. V základní úrovni použijeme ale jednoduchý postup. Předpokládáme stále, že již existuje příslušný scénář programu. 1. Zvolíme strukturu podle cílů 2. sestavíme obsah 3. zvolíme šablonu stránky 4. dodáme výukové objekty 5. program otestujeme. V této úrovni si autor výuky vystačí se znalostí základních manipulačních technik s objekty. Výukový program je schopen vytvořit i laik v oblasti programování. Autorský systém nám i na této úrovni pomůže vytvořit plně funkční a kvalitní výukový program.

47 5. TECHNOLOGICKÉ KOMPONENTY 47 Příklad ToolBook Výrobce a dodavatel: Dodavatel v ČR: Click2Learn. Inc., USA, Kontis, s.r.o, Praha, Verze plná Instructor, $ 2599 Verze jednoduchá: Assistant, $ 1495 Příklady aplikací: Příklad Authorware Výrobce a dodavatel: Macromedia, Inc., USA, Dodavatel v ČR: Digital Media, s.r.o., Olomouc, Verze plná: Authorware 6.5, $ Příklady aplikací: V obou případech doporučuji porovnat ceny našich dodavatelů i producentů, většinou hovoří ve prospěch výrobce. Úkol Navštivte webovské stránky obou systémů a stáhněte si obchodní popisy obou systémů, tzv. datasheets. Pak si je přečtěte a porovnejte. 5.3 Řídicí systémy obsahu výuky Stojíte před zkratkou výrazu LCMS, Learning Content Management System neboli řídicí systém obsahu výuky či systém pro řízení obsahu výuky. I když se zkratka blíží jiné, LMS (viz dále), jedná se principiálně o jiný systém s odlišným účelem. Můžeme o něm hovořit jako o řídicích funkcích operujících nad obsahem kursů, na rozdíl od LMS, které operují nad celými kursy a organizují je. LCMS vytváří, opětovně používá, řídí, dodává, zajišťuje údržbu obsahu výuky. Centrální roli hraje tzv. repository obsahu. Repository je tvořena výukovými objekty (LO, learning objects). Rozumí se jimi, malé části obsahu výuky, vymezené obsahem výuky, samopopisné, jednoznačně identifikovatelné. LCMS s ním pracuje jako s obsahovou entitou samostatně použitelnou, či kterou můžeme zřetězit s jinými objekty (LO). Příklad Jako příklad uvedu systém ASPEN od Click2learn. Obrázek současně ukazuje pozici LCMS v systému e-learningu.

48 48 5. TECHNOLOGICKÉ KOMPONENTY Obr 5.2: LCMS ASPEN Průvodce textem V legendě uvedu významy anglických termínů, ty však pokládám za užitečné, proto ponechávám obrázek v původní verzi tak, jak ji naleznete na Collaboration Center SME, Writers content, design standards Design Team flows template standards Media Developers assets, asset reports Repository Personalized and Adaptive vývojářský tým obsahoví experti, specialisté na text obsah, standardy návrhu návrhářský tým vývojové standardy, standardy strategií vývojáři medii (grafika, video, zvuk) mediální prostředky databáze výukových objektů výuka personalizovaná a adaptivní Příklad Jinými příklady LCMS jsou KnowledgeOne, Content Manager, VuePoint, Content Creator & LCMC, TopClass LCMS od WBT Systems, Další příklady uvádím v kapitole o LMS. Standardy Nejen v obrázku se setkáte s pojmem standardy, standardizace. A rovněž se zkratkami IEEE, IMS, ADL či SCORM (podrobnosti najdete ve slovníčku na konci našeho textu). Zde si uvedeme princip standardizace v e-learningu. Každý výukový program musí být samodokumentující výukovou jednotkou