ENTER = odstavec. Příprava zdrojového textu. Dodržujte pravopisné konvence

Transkript

1 Jak vytvořit článek? (informace pro autory - verze ) Použitý redakční systém Joomla (vysl. džůmla) verze 3.xx je nejnovější v řadě. Na rozdíl od předchozích verzí nabízí větší uživatelský komfort, příjemnější administraci (včetně přidávání a úprav článků) a výsledkem je správné zobrazení nejen na běžných monitorech, ale i mobilních zařízeních (PDA, tabletech a telefonech). Než si povíme něco o vytváření, vkládání a úpravách článku, je třeba se zmínit o tom, jak fungují dynamické webové stránky. Dnes již zastaralý statický web je tvořen soustavou stránek, psaných v HTML kódů, které jsou vzájemně propojeny hypertextovými odkazy. Přidání článku je zde velmi složitá záležitost, neboť je nutné vše psát ručně a zajistit platnost hypertextových odkazů a nabídek (menu), dodržovat grafickou koncepci stránky a validitu HTML kódu. Bez účasti webového programátora tedy není možné cokoli přidat nebo změnit. Není možné mít na stránkách vyhledávač (je nutné použít nějaký externí vyhledávač, který načte a naindexuje celý obsah webu). Statické stránky jsou rovněž velmi zranitelné, protože je poměrně snadné do kódu stránky vpašovat např. nějaký Javascript, který se bude chovat jako virus. Konečně není možné zajistit korektní zobrazení stránky na různých zařízeních (PDA, tablet apod.). Tyto nevýhody vedly k vytvoření nové technologie tzv. dynamického webu, kdy na serveru běží poměrně rozsáhlý soubor programů, který "na objednávku" (např. kliknutí myši na odkaz) vyvolá z databáze obsah článku, zformátuje jej, podle stanovených pravidel (šablony) vytvoří jeho grafickou prezentaci a odešle k uživateli. Programy, běžící na serveru, jsou většinou (cca 60%) psány v interpretovaném jazyce PHP, což je klon jazyka Perl. Aby to všechno mohlo fungovat, musí být server, na kterém web běží, odpovídajícím způsobem vybaven - musí mít nainstalovanou podporu PHP a musí zde být databázové jádro (nejčastěji MySQL či PostgreSQL). Proto je důležitý kvalitní hosting. Příprava zdrojového textu Text, který chcete publikovat, je nutné nějak a v něčem napsat. Tato verze Joomly je vybavena tak, že texty lze psát v čemkoli, ať je to obyčejný textový editor (např. Notepad) nebo váš oblíbený textový procesor (např. Word z MS Office, Writer z Libre Office či Open Office apod.). Je třeba ale psát tak, abyste si nezkomplikovali život. V textu zásadně nepoužívejte klávesu ENTER s výjimkou momentu, kdy chcete udělat odstavec. ENTER = odstavec Pokud si nasázíte ENTERy do textu ve snaze ho nějak "předformátovat", bude text roztrhaný a nepůjde nijak zformátovat, pokud vy sami (nebo někdo po vás) celý text neprojdete a ENTRERy jeden po druhém ručně neodstraníte. Jakákoli snaha o "předformátování" textu je tedy hrubou chybou. Text tedy pište, jak teče, pouze tam, kde chcete mít odstavec, zadejte ENTER. Vypněte dělení slov, to je opět jen zdroj dalších problémů. Pokud píšete ve Wordu nebo Writeru, můžete používat tučný text nebo skloněné písmo kurzívu (italiku). Podtrhávání nepoužívejte, je k ničemu (nanejvýš si čtenář podtržený text splete s odkazem) a je ošklivé. Joomla je vybavena editorem, ve kterém by bylo teoreticky možné napsat celý článek. Tuto možnost ale nelze doporučit, vestavěný editor je vhodné používat pouze k opravám a úpravám článků. Pamatujte, že jakoukoli změnu je nutné uložit, jinak se ztratí (což jeden z důvodů k tomu, nepoužívat vestavěný editor k psaní článků - v případě ztráty připojení k internetu přijdete naráz o všechno, co jste napsali). Dodržujte pravopisné konvence před tečkou za větou nesmí být mezera, za ní být musí. za tečkou za větou musí být mezera. Platí i pro datum! před čárkou ve větě nesmí být mezera, za ní být musí. před otazníkem nebo vykřičníkem na konci věty nesmí být mezera. za dvojtečkou musí vždy být mezera. použijete-li spojovník (pomlčku) či minus, musí před ním i za ním být mezera. Jako spojovník používejte pouze jednu pomlčku. -li se píše bez mezer. použijete-li plus, musí před ním i za ním být mezera. použijete-li rovnítko, musí před ním i za ním být mezera.

2 před úvodní (levou) závorkou musí vždy být mezera, za ní být nesmí. před koncovou (pravou) závorkou nesmí být mezera, za ní být vždy musí. před úvodní uvozovkou musí vždy být mezera, za ní být nesmí. před koncovou uvozovkou nesmí být mezera, za ní být vždy musí. mezi symbolem a indexem či exponentem nesmí být mezera. mezi číslem (počtem) a označením veličiny musí vždy být mezera. Zásady si můžeme shrnout takto: ŠPATNĚ SPRÁVNĚ Pozn. konec věty. konec věty. konec věty.pokračujeme konec věty. Pokračujeme všechno,co jste všechno, co jste opravdu? Fakt! opravdu? Fakt! kontinent:as kontinent: AS skutek-opak skutek - opak použijete - li použijete-li R=3 R = 3 ( levou (levou pravou ) pravou) " náhodný "náhodný je vždy lepší používat jednoduché uvozovky (jednoho typu, vždy nahoře, nikoli tzv. "typografické" - levá dole, pravá nahoře. smyčka " smyčka" R p R p 6322km 6322 km platí i pro označení pásma, tedy 160 m, ne 160m. Toto jsou samozřejmě jen základní konvence, kterých si všimnou i lidé, kteří nejsou zvyklí publikovat. Pro psaní např. rovnic existují desítky dalších pravidel. Editační klávesové zkratky Ctrl-A Ctrl-C Ctrl-V Ctrl-X vybere a označí vše, bez ohledu na pozici kurzoru (tedy třeba celý text). vybere a zkopíruje do clipboardu označený text (ten je nutné označit ještě před výběrem). vloží obsah clipboardu na místo, začínající pozicí kurzoru. vybere a smaže označený text (ten je nutné označit ještě před výběrem). Tyto editační klávesové zkratky fungují prakticky všude, tj. v každém programu i ve všech operačních systémech (tj. i v Linuxu nebo v MacOS). Bez jejich znalosti se neobejdete! Zápis ve formě Ctrl-A znamená, že nejdřív stiskneme klávesu Ctrl, držíme ji stisknutou a stiskneme klávesu A. Počítač pak provede zvolenou funkci. Svůj příspěvek NEFORMÁTUJTE! Veškeré formátování se při vložení článku ztratí, vzhled je dán vlastnostmi použité šablony, resp. jejími kaskádovými styly. Formátování vás i webmastera navíc zdržuje a zbytečně komplikuje zpracování článku. Zvažte, jestli mají smysl některé vaše speciální požadavky na vzhled. Nikde není záruka, že to, co vidíte vy, uvidí i návštěvník webu. Je třeba počítat s tím, že návštěvníci mohou stránky prohlížet na různě starých počítačích, kde není možné použít modernější verzi prohlížeče, že prohlížeče mají různé vlastnosti

3 a tím i různé schopnosti vykreslení a nově i fakt, že řada návštěvníků prohlíží web pomocí mobilního telefonu či tabletu. Hlavička článku sice může vypadat např. takto: Mellish Reef VK9M Kontinent: OC Azimut: 58/238 Vzdálenost: km Pořadí v nejžádanějších zemích (jaro 2014): 22 Časové pásmo k UTC:+10 ale je to poměrně pracné a je velmi nepravděpodobné, že všichni to takto uvidí. Může to vypadat i např. takto, ale je i to je poměrně pracné. Mellish Reef VK9M Kontinent: OC Azimut: 58/238 Vzdálenost: km Časové pásmo k UTC:+10 Pořadí v nejžádanějších zemích (jaro 2014): 22 Specifického vzhledu lze dosáhnout pomocí vnoření šablony, kterou je nutné vložit přímo do zdrojového kódu článku (HTML) a do této šablony pak vložit příslušné údaje (práce navíc pro webmastera). Platí zde "méně je někdy více" a "v jednoduchosti je krása" - údaje, uspořádané jak v rohovém razítku technického výkresu nebo tabulky v barvách papouška kakadu čitelnosti textu nijak neprospějí. Zde žádná závazná pravidla samozřejmě a vše je jen věcí dohody. Vložení článku K vkládání článku potřebujete oprávnění. To vám přidělí správce stránek (zařídí OK1TN). Přihlaste se do administračního rozhraní na adrese:

4 Z nabídky vlevo vyberte "Přidat nový článek". Objeví se nová obrazovka, jejíž větší část vyplňuje editační okno: Další postup je následující (čísla odpovídají obrázku): 1. Zvolte kategorii článku. Kategorie je skupina článků většinou stejného tématického zaměření a je jí přiřazena položka nabídky stránek (menu - na webu OKDXF je v levém sloupci). Volbou kategorie tedy určujete, kam článek zapadne, kterou položku menu bude nutné zvolit pro jeho zobrazení. 2. Zvolte titulek (název článku). 3. Vložte text článku. Zde se hodí výše zmíněné editační klávesové zkratky (Ctrl-A, Ctrl-C, Ctrl-V a Ctrl-X). Nejpohodlnější je napsat článek např. ve Wordu, zkontrolovat ho (pravopis, překlepy), pomocí Ctrl-A ve Wordu vybrat celý obsah (poznáte podle toho, že se označí), pomocí Ctrl-C (stále jsme ve Wordu) ho zkopírovat do clipboardu, pak přejít do editačního okna, kurzor umístit na začátek prvního řádku (3) a pomocí Ctrl-V vložit kompletní text článku do editačního okna. 4. Uložte článek. Kliknutím na zelené tlačítko "Uložit" se článek uloží do databáze. Ukládání má ještě další dvě volby: "Uložit & Zavřít" (uloží článek a zavře editační okno) a "Uložit & Nový". Tyto volby jsou vhodné, když publikujeme víc článků najednou, pro uložení jednoho článku je však nejvhodnější zelené tlačítko "Uložit", protože editační okno s článkem zůstane otevřené a můžeme začít s formátováním. Formátování Formátujeme zásadně se zarovnáváním do bloku, což odpovídá koncepci webu a jako jediné nepůsobí problémy při případném vkládání obrázků (obtékání apod.). Funkci formátování do bloku vyvoláme kliknutím na tlačítko, vyznačené v obrázku. Předcházející tři tlačítka formátují text vlevo, na střed a vpravo. Jedinou nevýhodou zarovnávání do bloku je problém zobrazení velmi dlouhých řádků, např. odkazů. To lze poměrně snadno obejít použitím např. slova "zde", jemuž se přiřadí dlouhý hypertextový

5 odkaz, který se tak nemusí zobrazovat, avšak zůstane funkční. Může to vypadat např. takhle: místo dlouhého odkazu Spoustu užitečných informací k elevovaným radiálům najdete na stránkách Rudyho Severnse napíšeme Spoustu užitečných informací k elevovaným radiálům najdete na stránkách Rudyho Severnse zde přičemž tomu "zde" je přiřazen zmíněný dlouhý odkaz a zabráníme tím přetékání či přelamování na další řádek. Vestavěný editor umožňuje najednou zformátovat celý odstavec bez nutnosti označovat text k formátování. Podle toho, jak byly do textu vloženy odstavce (= ENTERy), může dojít ke zformátování celého článku (tj. všech odstavců). Funkci formátování všech odstavců najednou lze přerušit vložením ENTERu, tím se však vloží další odstavec, tj. najednou vznikne mezi odstavci víceřádková mezera. Tu bude třeba vrátit na původní velikost, což uděláme tak, že kurzor umístíme ještě před první znak nového odstavce a stiskneme klávesu Backspace - tím nový odstavec poskočí o řádek výš. Formátování odstavců je vhodné si vyzkoušet předem, což jde provádět bez rizika, protože obsah článku je již uložen v databázi. Mezi odstavci je nutné nastavit jednotné mezery. Volíme nejmenší možné, větší mezery lze zmenšit pomocí kláves Delete či Backspace. Jek to všechno funguje si vyzkoušejte sami, je to jednoduché a nic nemůžete zkazit, dojde-li k nejhoršímu, lze odejít z administrace a článek opravit dodatečně. Vkládání speciálních znaků (např. Ω nebo λ) je zde (ale jen zde) velmi jednoduché, požadovaný znak vybereme z tabulky, která se objeví po kliknutí na tlačítko se symbolem omegy (poslední ve druhém řádku nabídky). Indexy (horní či dolní) získáme tak, že označíme příslušný znak a klikneme na tlačítko x 2 či x 2. Doporučuje se vybírat znak z již napsaného textu, jinak by jako index mohl být zobrazen celý následující text, pokud nebudeme dost opatrní při označování. Je nutné zmínit se také o dodržování různých typografických pravidel. Řadu z nich totiž vůbec na webu dodržet nelze a vyplývá to z povahy elektronického textu. Různá náhradní řešení v podobě fixní pozice textu či objektů jsou spíš zdrojem problémů, než aby přispívaly k lepší čitelnosti a estetičtější grafické úpravě. Fixní pozice objektů znemožní správné zobrazení na zařízeních, jejichž rozlišení je rozdílné oproti nastaveným hodnotám fixního zobrazení - např. text s šířkou 1000 bodů, umístěný do absolutních souřadnic, se nemůže správně zobrazit na displeji, umožňujícím zobrazit max. 800 bodů na šířku. Proto se na stránce dole objeví posuvník a na některých prohlížečích nemusí být vůbec možné zobrazit celý text. naopak při vyšším rozlišeni mohou být na stránce nevyužité plochy. Na webu zpravidla nelze použít dělení slov, nelze potlačit tzv. orfany, tj. osamocená písmena na konci řádku. Ještě zbývá zformátovat nadpisy, pokud ve článku jsou. Nejjednodušší je dát nadpis na samostatný řádek, označit jeho text a pomocí tlačítka B (hned první v horní řadě) převést na tučný text. Víc voleb umožňuje funkce, skrytá za velkým tlačítkem "Odstavec".

6 V nabídce je přímo vidět, jak bude vypadat výsledek. Články mívají úvodník (tzv. perex), který často tvoří první odstavec. Některé kategorie článků jsou nastavené tak, že po kliknutí na příslušnou položku menu se zobrazí stránka, kde jsou po sebou titulky s kouskem textu (perexem), který je zakončený odkazem "Číst dál: název_článku". Toho dosáhneme tak, že za první odstavec se umístí značka, které se říká "konec perexu". V předcházejícím obrázku je konec perexu vidět, je to ta červená vlnitá čára za prvním odstavcem. Vložíme ji tak, že na příslušné místo umístíme kurzor a klikneme na tlačítko "Číst dál", které je až úplně dole v zápatí editačního okna. Po vložení bývá nutné nastavit mezery mezi odstavci pomocí kláves Delete či Backspace. Články na webu mohou mít tzv. štítky. Jsou to klíčová slova, která vkládáme do pravého sloupce do pole "Štítky". Zobrazují se nad článkem a slouží ke snadnějšímu, příp. automatizovanému (tzv. "chytrému") vyhledávání, jsou velkou výhodou při použití tzv. "našeptávače" (je-li použit) apod. Pokud štítky nepoužijete, neznamená to žádné zhoršení funkce stránek. Dalšími položkami menu v pravém sloupci jsou "Přístup", "Jazyk" a "Poznámka k verzi". Slouží k nastavení úrovně (skupiny) čtenářů, pro kterou bude článek viditelný. Chceme-li, aby článek viděli např. pouze registrovaní uživatelé, ale běžným či nepřihlášeným návštěvníkům zůstal skrytý, dělá se to zde. Vícejazyčné weby mohou mít článek v několika jazykových mutacích, které se automaticky přepínají podle toho, jaký jazyk si uživatel vybral při registraci. K tomu právě slouží volba "Jazyk", na webu OKDXF však není prozatím použita. Pole "Poznámka k verzi" slouží čistě k odlišení různých verzí jednotlivých verzí článku. Poznámka Tento návod vysvětluje, jak přidat článek, pokrývá však jen nejjednodušší případ - přidání článku tvořeného čistým textem, tj. bez vložených obrázků (videa, zvuku, animací apod.). Vycházíme z předpokladu, že kdo potřebuje tento návod, nemá zkušenosti s tímto ani jiným redakčním systémem a nebude schopen grafiku připravit tak, aby byla publikovatelná. Problém je v tom, že k úpravě grafiky je třeba specializovaný program (Adobe Photoshop nebo Gimp) a řada zkušeností.

7 Je totiž velmi jednoduché použít zcela nevhodnou grafiku. Vlevo je vidět nevhodný či špatně upravený obrázek, vpravo je obrázek správný. U fotografií (tzv. "autek") ještě není rozdíl tak výrazný, jako u perokreseb (schémata, loga apod.). Grafiku by tedy měl dělat někdo, kdo tomu rozumí (chceme-li profesionálně vypadající web, měl by to být profesionál) a je patřičně vybaven. Druhý problém s grafikou (i s jinými externími soubory) je ten, že je potřebujete nějak dostat na server. Obvykle se to dělá přes FTP (File Transfer Protocol), kterým soubory přímo kopírujete do příslušného adresáře. K tomu potřebujete FTP přístup a nějakého FTP klienta, tj. opět specializovaný program. Přístup pomocí FTP znamená riziko, že se vám podaří něco přepsat (souborem stejného názvu) a to je velmi bolavá nehoda. Redakční systémy jako Joomla mívají různé vnitřní FTP klienty, umožňující zvolit si soubor na vlastním počítači, který chceme kopírovat na server, avšak místo, kam kopírujete, je omezené, většinou na jeden či dva adresáře. Z nich pak lze vybírat např. obrázky k vložení do článku apod. Problematické a mezi webovými programátory nejméně oblíbené jsou tabulky. Není zřejmé, co měli na mysli tvůrci HTML jazyka, když jako výchozí, nejjednodušší volbu vybrali poměrně tlusté, stínované (rádoby "plastické") linky, oddělující jednotlivá pole. Prostá, tenká, černá linka vyžaduje mnohem složitější kód, takže se vyplatí např. upravit css styl, jsou-li tabulky použity častěji. Použití linek různé tloušťky v jedné tabulce je pravá pomsta webmasterovi, což leckdo řeší tak, že tabulku vytvoří ve zcela jiném programu a udělá z ní obrázek. To je ovšem improvizace (např. obsah tabulky nenajde vyhledávač), protože tabulky se často používají nejen v jejich klasickém významu, ale i např. jako formátovací nástroj. Převedením tabulek na skryté dostaneme tento výsledek: Složitější články s více různými objekty tedy bude muset stejně vkládat webmaster. Na autorech je jen, aby kladli smysluplné požadavky. Na závěr snad jen jedno malé upozornění: pokud si myslíte, že autor může stránku včetně jejího rozvržení vytvořit pomocí nějakého WYSIWYG HTML editoru (např. Microsoft FrontPage) a výsledný kód vložit na web pomocí editoru zdrojového kódu (což lze), bude výsledek většinou katastrofální, z podobných editorů totiž padá naprosto zoufalý kód, nesmyslně dlouhý a plný chyb. Znalost HTML prostě "ošulit" nejde...