VÝUKA PODNIKÁNÍ. (orientační publikace) VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, a. s.

Transkript

1 VÝUKA PODNIKÁNÍ (orientační publikace) VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, a. s. Ostrava, červen 2007

2 Učební text byl vypracován s finanční podporou Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Je jedním z výstupů projektu Podnikatelská výchova v přípravě učitelů středních odborných škol, CZ / /0405, řešeném na Ostravská univerzitě v Ostravě.

3 Podnikatelské vzdělávání: vývojové trendy a výzvy pro 21. století Donald F. Kuratko Collage of Business Ball State University Znovuobjevené podnikání: Jsme svědky toho, že fenomén podnikání potvrzuje, že lidé nikoli instituce vytvářejí ekonomické hodnoty. V tomto smyslu vůdčí korporace Ameriky objevují v businessu podnikání, objevují business jako proces limitovaný pouze hranicemi inteligence, image, energie a odvahy každého jednotlivce. 1. Síla podnikání Podnikání je dynamický proces tvorby vizí, realizace změn a inovace. To vyžaduje uplatnění energie a nadšení k tvorbě a implementaci nových idejí a řešení. K důležitým jeho složkám patří ochota převzít určitou míru kalkulovaného rizika, ve formě možné ztráty času, kapitálu, kariéry dále schopnost vytvořit efektivní venture tým, kreativní dovednosti, správně, uspořádané potřebné zdroje, dovednosti při zpracování podnikatelského záměru a konečné rozpoznání příležitosti, kde všichni vidí chaos, rozpory a zmatek (Kuratko and Hodgetts, 2004). Podnikání je víc než pouhá tvorba businessu. Ačkoliv je to jeho důležitá součást, není to jeho (podnikání) úplný obraz. Má takové charakteristiky jako je hledání příležitostí, překonání rizika na úkor jistoty, houževnatost ve snaze dostat ideje do reality. Podnikavý přístup může být vyvinut u jednotlivce, může se projevit ve vnitřním a vnějším chování instituce, v ziskových i neziskových organizacích za účelem tvorby a realizace idejí. Tedy podnikání je celostní pojem, který proniká do aktivit jednotlivce formou inovačního způsobu. To je přístup, který zásadně mění způsob businessu vykazovaný na jakékoliv úrovni a jakékoliv zemi. Před časem Inc. magazín napsal: Amerika se stává národem riskujících a způsob businessu nikdy už nebude stejný. Začala revoluce v ekonomickém slova smyslu a podnikavost je její dominantní silou. V posledním desetiletí jsme byli svědky mohutného nárůstu podnikatelských aktivit v USA. Mnohé statistiky to ilustrují. Např. v posledních 10 letech bylo registrováno ročně začínajících podnikatelů. V r bylo založeno nových malých podniků. Od roku korporací snížilo počet pracovních míst o více než 5 miliónu, ale více než 34 miliónu nových pracovních míst bylo vytvořeno. Více jak 15% rychle rostoucích podniků (tzv. gazely) vytvořilo 94% netto nových pracovních míst. Asi 33% gazel podniká v oblasti HI (high technology). Asi 16% ze všech podniků v USA existuje kratší dobu než 1 rok. Asi 67% ze všech vynálezů bylo realizováno malými podniky. Přibližně 1 nový malý podnik se zaměstnanci je ustavován na každých 600 tisíc obyvatel. Jako typická je firma aspoň se 2 pracovníky. USA dosáhly během posledních 10 let vysoké ekonomické výkonnosti. 1

4 Podle Kuratka (2004) má tento úspěch nejméně 3 komponenty: a. Velké podniky, které existují ve stávajících odvětvích se adoptovaly, snížily počty zaměstnanců, restrukturalizovaly, reinvestovaly a v 90. letech začaly znovu prosperovat. Začaly uplatňovat podnikavost. Začaly se více učit. Např. GE snížil počet zaměstnanců o 40%, ale prodej zvýšil 4x. Tyto cíle byly dosaženy hlavně návratem a důrazem na firemní core competencies a na outsourcing (firem, které byly dříve součástí podniku). b. Vykvetly nové podniky, většinou díky podnikatelské aktivitě konkrétních podnikatelů. c. Bylo založeno tisíce malých firem, včetně speciálních skupin jako jsou ženy, emigranti atd. Tyto malé podniky přispěly k ekonomickému rozvoji a k tvorbě nových pracovních míst na dvou doménách: - Oživily tržní ekonomiku a její fungování zvýšily konkurenci a konkurenceschopnost. Sehrály zásadní roli v inovačních procesech. Americká ekonomika zvýšila flexibilitu, dynamiku, hospodárnost. To je o vyhlídce pro budoucnost, nikoliv pozůstalost minulosti (Kuratko, Hodgetts, 2004). - Podnikání (malé podniky) jsou mechanismem, kterým milióny lidí vstupují do hlavního proudu ekonomiky americké společnosti. Small business umožňuje miliónům lidí si splnit Americký sen ekonomického rozvoje (růstu prestiže). V tomto revolučním procesu hraje podnikání rozhodující roli jako sociální pojítko, které stimuluje moderní technologický rozvoj ekonomické aktivity. Přeci Stevenson (2004) varoval! Podnikatelská revoluce trvá, výsledky posledních 20 let to prokazují. Nebezpečí leží v presumpci, že budoucnost je bez výzvy. 2. Výzkum podnikatelských procesů Tři hlavní zdroje informací: publikace, výzkumné zprávy, kompendia atd. pozorování v terénu prezentace praktikujících podnikatelů Témata výzkumu Abychom udrželi kvalitu výuky a studia je důležitý výzkum podnikání a vzdělávací technologie k nejčastějším tématům výzkumu podnikání patří: 1. Manažerská a podnikatelská oblast se vzájemně prolínají. Manažerský přístup je spíše orientován na zdroje a podnikatelský na příležitosti (Stewartet al. 1999). 2. Financování v různých formách (venture capital, angel capital, atd.) (Stephard a Zachnevkis, 2001, 2003). 3. Vnitropodnikání ( Korporační podnikání). Potřeba podnikatelské kultury (Kuratko, 2006). 4. Podnikatelské strategie (HiH, Ireland, Comp a Sexton, 2001) 5. Různé typy podnikatelů a jejich determinanty úspěchu (Kickul a Gundry, 2002). 6. Podnikatelská kariéra. Rizika a rozhodování v situaci rizika a neurčitosti. Vysoké nároky a stresová podstata podnikatelské kariéry (Mc Grath, 1992). 7. Podnikání žen a minorit. Mají překážky pro ně typické, které nemají jiní podnikatelé (např. Gundy a Welsh, 2001). 8. Podnikatelský duch jako universalita. Enormně vzrostl zájem výzkumníků i samotných podnikatelů (Peng, Mr Doufalo a Owiatt, 2003) 2

5 9. Ekonomické a sociální přínosy podnikatelů, nových korporací, rodinných podniků, které přispěly k tvorbě nových pracovních míst, k inovacím atd. (Uplav, Teal, 2001). 10. Vzdělávání podnikatelů patří mezi nejžhavější témata výzkumu v USA. Počet škol rapidně vzrostl. Babson College každý rok organizuje symposium Frontiers in Entrepreneurship Research. Od roku 1981 prezentuje konference výstupy výzkumu. V roce 2000 bylo založeno National Consortium of Entrepreneurship Centers (NCEC) za účelem spolupráce, výměny informací. Toto konsorcium založil nadaci k výzkumu podnikání. Konsorcium se stalo podnikatelským centrem pro celé USA, aby podporovalo pokroky a rozvoj podnikatelské excelence. Většina univerzitních center pro podnikání se zaměřuje na 3 hlavní oblasti: 1. vzdělávání podnikání 2. vazby s podnikateli 3. výzkum podnikání Tato centra se stávají lídry podnikatelského výzkumu. Dnes a budoucí trend na většině univerzit je rozvoj a užívání vzdělávacích programů podnikání a konstrukce konkrétních a typických kurikul (osnov) zvláště sestavení pro podnikavé studenty. Špičkové univerzity za výuku podnikání jsou oceňovány v USA organizací ASASBE a US News and World Repert and Entrepreneurship magazíne. Majíce na mysli všechny uvedené faktor a souvislosti se budeme dále zabývat otázkou vynoření podnikání. 3. Vynoření výuky podnikání Současná mladší generace je někdy přiřazována do tzv. generace X, protože oni pociťují, že jsou mimo tradičních příležitostí. Tato generace 21. století by si měla uvědomit to, že jako generace E se stane nejpodnikavější generaci od průmyslové revoluce. Více jak 5,6 miliónů Američanů mladších než 34 let se aktivně snaží nastartovat svůj vlastní business. Jedna třetina nových podnikatelů jsou mladší než 30 let, více než 60% ve věku od 18 do 29 let chtějí podnikat, a skoro 80% uchazečů o podnikání v USA jsou mezi věkem let (Ernest and Yang). S tímto explozivním počtem přichází i zájem o studium podnikání. Proto neustále přibývá počet akreditovaných oborů a předmětů podnikání. Počet colleges a universit, které nabízí kurzy o podnikání vzrostl od 70. let stonásobně v r (Katz). Ve středu tohoto rozvoje zůstává výzva: učíme podnikání efektivně? To se vyjasňuje, že podnikání v určité formě a stránce může být vyučováno. Businessmani a někteří učitelé se dostali za mýtus, že podnikání je vrozené, ne vypěstované. Drucker, uznávaný jako jeden z lídrů manažerského myšlení našeho času řekl: Podnikatelská mystika? To není magické a mysteriozní a nemá co dočinění s geny. To je obor a jako takový může být vyučován (Drucker 1985). 3

6 Desetiletý výzkum a průzkum ( ) prokázal, že podnikání může být učeno, nebo alespoň povzbuzováno podnikatelskou výukou (Gorman, Havlon, King, 1997). Pluschka and Welsch (1990) prokázali, že podnikání je klíčem k inovaci, k produktivitě a k efektivní konkurenceschopností. Zůstává však otázka, zda výuka podnikání není zastaralá a nemoderní. Ronstadt (1987) postavil otázku, týkající se vzdělávání: Co by mělo být učeno a jak by to mělo být učeno. 4. Historický kontext výuky podnikání Katz (2003) vypracoval vyčerpávající chronologii výuky podnikání. První zprávy o výuce podnikání pocházejí z roku První kurz byl nabízen na Harvard BS v r Ale výuka oboru začala až v 70. létech. První bakalářské studium začalo v roce Začala se učit specializace v rámci MBA (1971). Začátkem 80. let přes 300 universit začalo nabízet obor podnikání a v 90. letech to narostlo na 1050 škol (Salomon, 1994). Reálný start výuky podnikání začal v 80. letech. Zeithaml a Rice v roce 1987 vykonali průzkum na amerických univerzitách. Na základě výsledků průzkumu vypracovali několik návrhů pro výuku a výzkum podnikání: 1. Existují podmínky pro tvorbu vzdělávacích programů podnikání, které by měly být vyvinuty podle současné koncepce podnikání, aby odpovídaly úrovni poznání. 2. Tvorba a realizace některých programů by měla být spojena s výzkumem. 3. Jeví se jako významné, zahájit výzkum metod výuky používaných ve vzdělávacích programech. 4. Výuka podnikání, kurzy a poradenská centra by mohla být zdrojem fondů pro univerzity. Jejich závěry (Zeithaml a Rice): Oni tvrdili že vzdělávání v podnikání je pokryto oborem MBA a tak byla uzavřena snaha o originální pojetí v tom čase. S pokračující fragmentací výuky MBA do užších specializací oni předpokládali, že se vyčlení výuka podnikání pro ty, kteří aspirují k podnikání, nebo k podnikavému managementu. V roce 1987 Rostandt navrhl, aby vzdělávací program podnikání byl koncipován pro potencionální podnikatele, kteří si uvědomují bariéry v podnikání a právě program by jim měl pomoci je překonat. Rostandt (1987) navrhl dva navazující moduly. První modul, nestrukturovaný, obsahoval různé metody transferu informací a znalostí. Doporučoval přednášky, případové studie, studie proveditelnosti apod. Druhý modul označil jako podnikatelské know-how/podnikatelské know who. On předpokládal, že úspěch v podnikání je závislý ne pouze na znalostech, ale také na síti individuí se kterými je podnikatel spojen. Jeho závěry: Ronstandt tvrdil, že efektivní program musí ukazovat studentům jak se chovat podnikavě a měl by je také uvést k lidem, kteří by mohli být schopni facilitovat jejich úspěch. 4

7 O 4 roky později provedli Robinson and Haynes (1991) průzkum na amerických univerzitách, které měly zapsaných více jak 10 tisíc studentů. Konstatovali růst výuky podnikání, ale formulovali tři výzvy: 1. Soustředit se na zdokonalování kvality výuky oboru podnikání. Existuje několik překážek, které by měly být překonány na cestě k vyšší kvalitě. Jádrem je nedostatek solidní teoretické základny na které by mohly být stavěny pedagogické moduly a metody. 2. Stále existuje nedostatek formálních akademických programů s účastí adekvátních institucí. 3. Udržování nebo zvyšování zájmu studentů. Jejich závěr: Oba věřili, že výuka podnikání v posledních 20 letech urazila dlouhou cestu. Přeci existuje několik slabých míst. Především to byla malá znalostní hloubka mnoha startujících oborů. Další růst by měl záviset na programech, které by integrovaly výchovu k podnikavosti. 5. Současný stav výuky podnikání Dnes výuka podnikání v USA vyrostla na více než kurzů (oborů) na více jak školách, 277 dotovaných pozic, 44 akademických časopisů a přes 100 center fondů podporujících podnikání. Soloman, Duffy a Tarabishy (2002) vykonali jeden z nejvyčerpávajících průzkumů. V jejich průzkumu o podnikatelské pedagogice oni konstatují: Jádrem výuky podnikání je to, že to je rozdílné od typického business vzdělávání. Vstup do podnikání je fundamentálně jiná aktivita než řízení businessu (Gartner and Vesper 1994). Výuka podnikání musí respektovat neurčitost vstupu do podnikání. Musí obsahovat takové předměty jako je vyjednávání, leadership, tvorba nového produktu, kreativní myšlení, podstata inovace. Mezi další předměty patří volba podnikatelské kariéry, získávání zdrojů, tolerance k neurčitosti, charakteristiky podnikavého člověka, rozvoj podnikání, zkušenostní učení, jako aplikace poznatků literatury. Různí autoři přicházejí s různými návrhy: studentské podniky, konzultace s reálným podnikatelem, sbírání podnikatelských story, exkurze, použití videotechniky apod. Jejich doporučení: Pedagogika se mění na základě rozšiřující se poptávky na trhu vzdělání. Nové interdisciplinární programy užívají fakultní týmy, aby vyvinuly programy pro non-business studenty. Největší zájem je u absolventů uměleckých škol, technik a u vědecky založených studentů. Kromě toho se kurzy zaměřují na přípravu budoucích podnikatelů, na manažery, kteří aplikují vnitropodnikání, na specialisty, kteří spolupracují s podnikateli (účetní, poradci a.p.), na top manažery, kteří řídí strategie velkých podniků, kteří musí inovovat, aby přežily. 5

8 Učitelé jsou vyzývání podnikavými studenty, aby pro ně vytvořili podnikatelské příležitosti. Sextan and Uptan (1984) navrhli, aby programy pro podnikavé studenty zdůrazňovaly individuální aktivity, měly by být nestrukturováné a měly by vyžadovat nové řešení v podmínkách neurčitosti a rizika. Studenti musí být připravení, aby uspěli v nestrukturovaném a neurčitém prostředí. (Ranstadt, 1990). Tento druh zkušenosti je nabízen studentům v inovačním podnikatelském programu USASBE (United States Assotiation for Small Business and Entrepreneurship). Teze jsou uvedeny v příloze A. Tento oceněný modulový program, je na úrovni bakalářského a magisterského stupně. 6. Zájem/výzva na výuku podnikání Stevenson (2000) konstatuje: Vzdělavatelé podnikání musí být více než propagátoři. My jednoduše nemůžeme dále říkat podnikání je něco jiného. Podnikání je nyní součástí hlavního proudu. Snad největší nebezpečí ze všeho je, že malá skupina podnikavých specialistů se stane úspěšnými businessmany. Chybují tím, že nic nevědí. Brání minulost, hájí pravověrnost a odmítají vidět moudrost vězící ve výzvách mladých lidí a nezkušených, což vede ke stejným problémům jako ve výuce business administration.majíce na mysli tuto myšlenku, budeme se zabývat konfrontací názorů na výuku podnikání: 1. Vyspělost oboru na US Business Schools Katz (2003) argumentuje, že existence podnikatelských oborů na BS, jakož i přes 1000 neakreditovaných vzdělávacích zařízení ukazuje na vyspělost oboru podnikání. To je ještě doplněno asi 300 dotovanými vzdělávacími místy, 100 podporovanými centry, 44 akademickými časopisy a legitimalizací významnými medii (Business Week, VS News and World Repert atd.). To je všechno pravda a souhlasím, že to ukazuje na legitimnost (oprávněnost), ale já rozhodně nesouhlasím se stupněm vyspělosti. Šarvátky a malé bitvy jsou vyhrány na BS díky přirozené autoritě již zmíněnému počtu, vytrvalosti a vášni individuálních členů fakult. Avšak skutečná válka pokračuje a vede se o úplnou vážnost a vůdcovství. Jak mnoho vybavených kateder podnikání existuje? Jak mnoho mladých fakult získává granty často za to jejich výzkum a výuku podnikání. Jak mnoho děkanů (rektorů) je voleno z kateder (fakult) podnikání. Jak mnoho BS má svůj časopis o podnikání zařazen do kategorie A. Prosím oprávněnost ano, vyspělost ne! Nastal čas, aby všechny tyto otázky měly pozitivní odpověď. Skutečná vyspělost oboru by měla být prokázána. 2. Dilema: výzkum nebo publikace Toto dilema zformuloval Katz (2003). Poukázal na růst publikací, ale s nízkou kvalitou a proto prosazuje protlačení publikování výsledků výzkumu podnikání do tzv. manažerských časopisů hlavního proudu. Já souhlasím s oběma body, ale vidím je spíše jako příležitosti než problémy. Předně je chvályhodné vidět prestižní časopisy (Academy of Management Journal atd.) publikující výsledky výzkumu podnikání. Já doufám, že tento trend bude podporován k dalšímu rozvoji. Větší vydavatelská centra a BS berou v úvahu a respektují tento proces. Ačkoli se tak děje, tento proces je pomalý a mučící pro všechny fakulty. Přeci to může být výzva k většímu propojení publikačního dilematu. Jestliže my, jako podnikatelská fakulta tlačíme na ranking našich časopisů pak, by měla být otevřena cesta pro publikace mladých fakult. Kariéra nových fakult se může rozvíjet také díky této výzvy. 6

9 Existuje ověřený fakt, že výzkum podněcuje rozvoj BS. Proto výzkum podnikání by měl být respektován a zohledněn jako součást nebo nástroj úsilí o rozvoj oboru. My jsme přesvědčili o oprávněnosti, nyní je čas pro vůdcovství. 3. Prameny nedostatků kompetence Again, Katz (2003) zdůrazňují dva současné problémy. První je nedostatek podnikavosti na všech akademických úrovních a druhý je nedostatek Ph.D. programů, aby poskytly skutečné podnikatelské kompetence. Je pravda, že potřebujeme více BS, aby vyvinuly dobré Ph.D. programy o podnikání. Respektujeme vedení Colorado, Indiana, Georgia a Case Western Reserve, a ještě více našich vůdčích BS potřebuje založit tyto programy. Avšak než budou tyto programy vyvinuty, podnikavost by měla být trénována, když vynaložíme úsilí. Po léta Babson College produkoval EEE program k rozvoji kompetence. Dr. M. Morris ze Syracuse University vyvinul Experiental Classroom pro výuku podnikání. Dosáhl pozoruhodných výsledků. Tyto programy musí vyvolat následování, ale musí být zdokonalovány a také podporovány. Organizace jako je USASBE, National Consortium of Entrepreneurship Centers, a Academy of Management s Entrepreneurship Division, spolu s Coleman Faundutian a Kauffman Faudutian potřebují podpořit toto úsilí, jako součást jejich poslání. Jestliže BS nevyvinou Ph.D. programy, pak musí být rozvíjená podnikatelská kompetence potřebným vzděláním sama sebe. My jsme byli průkopníky v akademické oblasti za posledních 30. let. Proč bychom se měli zastavit nyní? Jiná otázka je avšak nedostatek kompetence na každé úrovni univerzity. Tato výzva se týká vážnosti podnikatelského výzkumu a časopisů na našich BS. Řešme tyto problémy zlepšením podnikavosti a to získá podporu a podržení. A opět podnikání je oprávněné, ale nemá patřičnou vážnost. Je čas postoupit k vůdcovské pozici v našich BS. 4. Nedostatky v technologii Salomon, et. al. (2002)shledali negativní trend, týkající se technologie v jejich národním průzkumu a vzdělávání podnikání. Překvapující trend se objevil od doby co se začala učit podnikavost a s užíváním pedagogické technologie. Z průzkumu vyplynulo, že jen 49% nabízí informace o podnikání na web stránkách pro studenty, 30% pak pro podnikatele a manažery. Pouze 21% nabízí technologii distančního učení. Podnikání nemůže být oblastí podléhající stagnaci. V mnoha ohledech výuka podnikání může skutečně vyvolat změnu v pedagogické a didaktické organizaci. Např. některé univerzity využívají unikátní technologie. Např. G. Washington University vyvinul software Prométheus. Kromě toho, že nabízí studentům a učitelům interakci via , živou diskuzi, interakci s bulletinem, také multimediální volbu ve výuce a v kurzech. Učitelé mohou realizovat individualizovaný koačink a zpětnou vazbu od studentů.další příklad je Ball State University a její oceněný MBA program orientovaný na podnikání prostřednictvím TV (Kuratko, 1996). Podnikatelský program je učen v TV studiu a přenášen satelitem do míst ve státě Indiana, Kentucky a New Jersey. Uzavřený televizní okruh je nazván IHETS. Některé podniky jsou přijímacími místy pro distanční třídy, umožňující zaměstnancům pracovat na plný úvazek a MBA studovat ráno nebo večer. Programy jsou akreditované (AACSB). 7

10 Prostřednictvím interaktivní technologie jsou dodávány vzdělávací programy na vyhovující místa ve vyhrazeném čase. Jedna z prvních univerzit, která nabízí MBA distančním vzděláním, Ball State University je lídr v aplikaci inovačního přístupu v dodávaní stupně vzdělání těm, kteří se usilují naučit a dělat pokroky v současném podnikatelském prostředí. V 21. století se rozšíří a bude aplikovat mnoho nových technologií. 5. Vyhněte se stagnací kvůli samolibosti Katz (2003) konstatoval, že existuje nebezpečí z úspěchu. Argumentoval, že učitelé podnikání mohou zapomnět, že střízlivý růst v počtu studentů pomohlo k neobyčejnému rozvoji oboru. Nejsem si jist, že to bylo střízlivé nasazení. Já věřím, že to bylo pionýrské nadšení a přežití mentality jiných. To byl věk boje a sporů. Ta byla přímo tažení (křížová výprava). Dnes se vede válka na vyšší úrovni. To je o vůdcovství. My potřebujeme zapálit nové fakulty podnikání. Naše kolektivní vedení musí inspirovat další generace fakult, aby převzala naši mentalitu. Podnikání (výuka podnikání) na BS v 21. století bude jedno z vůdčích směrů osnovy, programy, výzkum, podnikavost a fondy. My stojíme na špici tohoto monumentálního úsilí. Naše nové a staré školy se musí dát dohromady a šplhat se k další výšině a dostat podnikání do vůdčí pozice. 7. Závěr: Myšlenky na budoucnost Někde byla citována definice šílenství: dělání stejné věci a očekávání jiných výsledků. Proto nastupující generace učitelů podnikání se musí vyhnout paralyzujícím paradigmatům, které byly vyplýtvány jinými business disciplínami. J. M. Keynes řekl: Největší zkušenost na světě není, že lidi neakceptují nové ideje, ale to, aby zapomněli na staré ideje. To je jasné, že podnikatelské vzdělání by mělo zachvátit 21. století, profesně se musí stát více kompetentní v užití akademické technologie a nové inovační přístupy k učení podnikání. Např. učit video konference, využívat video, případové analýzy. Schopnost přinést nové životaschopné perspektivy z různých geografických míst a škol. To bude doplňovat i obohacovat vzdělávací zkušenosti. Kyberprostor vytváří podmínky pro teorii učení v praxi (Soloman, Duffy, Tarabishy, 2002). Podnikání jako nová disciplína by měla být kontinuálně inovována. To je budoucnost BS a to by mělo začít pohybem k vůdčí roli. Dnes slova užívána k popisu inovační atmosféry 21. století jsou: snít, tvořit, vyhledávat, vymýšlet, průzkum, imaginace. K. Kelly v jeho článku Nová pravidla pro novou ekonomii konstatoval: Bohatství v novém prostředí vyrůstá přímo z inovace, nikoliv z optimalizace. To je bohatství nezískané zdokonalováním známého, ale dokonalým využitím neznámého. Učitelé podnikání musí mít stejný inovační draiv, který je očekáván od studentů podnikání. Vesper (1999) konstatoval: Podnikání na univerzitách bylo dosud vyvinuté jako doplnění business vzdělávání. Nejdříve jako vybraný předmět, pak více předmětů a konečně jako koncepce jako hlavní program. Dosud to bylo přiřazeno ke stávajícím programům. Jeho učitelé současně musí vyčlenit podnikatelské dovednosti od jiných oblastí. Ale tyto nové kurzy a programy musí být kompatibilní. To slouží studentům, kteří většinou studovali konvenčně, To by byla úplná diferenciace kdyby byly zakládány školy podnikání s novými předměty. Podnikatelské myšlení je diferencované. Známý autor kreativity D. Dauten jednou řekl: různé není vždy lepší, ale lepší je vždy různé! 8

11 Meyer (2001) konstatoval: Může dojít k letargii, když neposuneme výuku podnikání na vyšší úroveň. Skeptici dosud žijí a dobře. Čerstvá energie je potřebná ke stimulaci institucionálních reforem a rozvinout novou generaci učitelů. Válka není vyhraná. Bdělost a odolnost jsou ještě na pořadu dne. A to stojí za to vynaložit úsilí. Já si myslím, že nikdy nebylo dost času na to, aby to co si představujeme bylo realizováno. My si musíme pamatovat, že zítřek patří těm, kteří mají vizi dnes. To je náš čas, naše vize a naše vůdčí role. Jak J.F. Kennedy jednou řekl: To je čas pro nové generace vůdců, kteří se vyrovnají s novými problémy a příležitostmi. Pak nový svět zvítězí. Kuratko, D.F.: Entrepreneurship Education: Emerging Trends and Challenges for the 21st Century. Coleman Forendation White Paper Series for the U.S. Association of Small Business and Entrepreneurship,

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23 PODNIKATESLKÝ DUCH Sharon Shim Na business school (BS) se rychle rozvinul program Podnikání, který studentům přináší širší znalosti o rozjetí nového podnikání a o revitalizaci starého podnikání. Myšlenky nového podnikání způsobily ve světě revoluční změny. Každý významný vynález od tiskařského lisu až po křemíkový čip změnil podobu průmyslu a rysy lidského života. Mnohé tyto vynálezy vyvinuli, realizovali a obchodně využili podnikatelé. Ve skutečnosti se současné době stává na BS téma podnikání stále populárnějším, protože studenti, kteří se učí jeho základům, jsou potom dobře připraveni ve všech oblastech podnikání (tj. vývoj nového produktu, řízení rizika a posouzení trhu). Jsou také připraveni změnit svět pomocí svých vynálezů a nových názorů. Když ve společnosti dojde k nějakému prvořádnému vědeckému objevu, tak jsou to vždy podnikatelé, kdo tuto změnu podmínili (řídili), tvrdí Doug Johnson, ředitel centra zabývajícího se rozvojem nového podnikání (New Business Development Enterprise) na fakultě Carlson School of Management Minnesotské univerzity ve státě Minneapolis. Staré společnosti a velké podniky zjišťují, že změnit se je pro ně nesmírně obtížné. Ke každému důležitějšímu hospodářskému růstu v naší zemi (USA), a možná i na celém světě, dochází v malých, rychle rostoucích firmách, tvrdí Kathryn Simonová, ředitelka centra pro podnikání (Robert H. a Beverly A. Deming Center for Entrepreneurship) při Kolorádské univerzitě v Boulderu. Díky rozšířené přítomnosti podnikatelských hodnot byly ve velké firmy donuceny přehodnotit svou práci. Musí být rychlejší a pružnější a musí se naučit změnit směr. Společnost jako IBM, tradičně hierarchická a pomalá, provedla významné změny, částečně také jako odpověď na tento podnikatelský vliv. Tento podnikatelský duch se vyskytuje nejen u vynálezců a počítačových géniů, tvrdí Simonová. Na Coloradské univerzitě v Boulderu si myslíme, že podnikání vede k touze jednotlivce buďto po založení vlastní firmy a zahájení svého vlastního podnikání, nebo po životě v prostředí samostatnosti (soběstačnosti), při malém množství prostředků, v prostředí firmy s vysokým růstem. Podnikání je ve skutečnosti způsobem rozvoje myšlení aréně vyznačující se značnou nepředvídatelností a neurčitostí. Bez ohledu na to, jak je definováno, podnikání jako skutečnost a jako základ škol typu business school během posledních dvaceti let prudce vzrostlo. Za posledních deset let došlo k výraznému nárůstu vysokoškolských programů zaměřených na podnikání, uvádí Timothy Jones, předseda nadace Louis and Herold Price Foundation a místopředseda ústavu Price Institute for Entrepreneurial Studies (ústav podnikatelských věd) s ředitelstvím v New Yorku. To, k čemu v oblasti terciérního vzdělávání došlo, je vytvoření specializovaných center v rámci BS, která jsou zaměřená na podnikání. Nejedná se jen o nějakou náhodnou přednášku, která se tu a tam zabývá přípravou podnikatelského záměru nebo financováním projektů. Studenti teď mohou v těchto centrech navštívit velké množství přednášek a naučit se všem stránkám podnikání. Tento nový důraz na podnikání způsobila celá řada faktorů. Spojení dostupnosti osobních počítačů a nepřekonatelných zdrojů internetu umožnilo ambiciózním nositelům nového podnikání vytvořit své firmy a prosadit se s nimi i s minimálním rozpočtem provozního kapitálu.

24 Hromadná propouštění, ke kterým dochází u významných společností v době hospodářských poklesů, mezi tím přesvědčila mnohé nezaměstnané o tom, aby se pokusili zkusit štěstí tak, že pokusí na svobodu podnikatele v sobě ukryté. Školy podnikání s kvalitně propracovanými programy o podnikání jsou připraveny sloužit příští generaci kapitalistů rozumějícím internetu a připraveni na IPO. Důraz na podnikání Zatím co školy po celém světě zakládají svá centra podnikání a nabízejí vyšší koncentraci kurzů o rozvoji nového podnikání, jedním z nejuznávanějších předních středisek v této oblasti je fakulta Babson College v Babson Park, ve státě Massachusetts. Tato škola inklinuje k podnikání již od svého založení, ale v roce 1993 zcela přepracovala svůj studijní plán tak, aby byla zcela zaměřena pouze na podnikání. V podstatě lze říci, že Babson dal v sázku vše, když prohlásil: budeme nabízet náš program MBA a vysokoškolský program úplně jinak, než kdokoli jiný na světě, a budeme je upravovat podle procesu podnikání uvádí Stehen Spinelli, ředitel centra Arthur M. Blank Center for Entrepreneurship (centrum pro podnikání) při Babson Collage. Studenti prvního ročníku programu MBA procházejí modulem tvořivosti, který odráží tvorbu, růst, zralost a obnovu podnikání uvádí Blank. Druhý modul se nazývá rozpoznání příležitostí. V rámci těchto modulů bere výuka v potaz různá hlediska. Jaká je tvořivost z hlediska účetnictví? Nebo z hlediska financí či podnikatele. Studenti druhého ročníku Bobsonu si mohou vybrat z 11 volitelných předmětů o podnikání, případně se mohou rozhodnout pro zcela samostatnou intenzivní podnikatelskou dráhu integrovaný program pro studenty, kteří mají přesně určená cíl, a to zahájit vlastní podnikání. Zatímco pár programů nabízí plány (podobně jako Babson) pro úplné vnoření studentů do problematiky podnikání, jiné školy velké i menší vyvinuly koncentrované, speciální programy o podnikání, které studenty připravují do světa samostatného podnikání. Na škole Carlson School existuje jednoletý kurz (soubor přednášek) Rozvoj nového podnikání (New Business Development Enterprise), který studentům druhého ročníku MBA umožňuje, aby se stali manažery projektů nového podnikání tím, že si prohlédnou počáteční příležitosti na Minnesotské univerzitě a potom usilují o financování realizovatelných nových technologií. Tito studenti za rok vyhodnotí 20 technologií a ve spolupráci s fakultou a učiteli provádějící posouzení trhu, vytvářejí podnikatelské záměry a hledají závazné nedostatky z hlediska porušení patentových práv, bezpečnostních norem a porušení právních předpisů. Tento podnikatelský přístup k vývoji nového produktu zasahuje všechny zásobníky vzdělávání o podnikání a nabízí studentům užitečnou průpravu ve všech fázích obchodního (soukromého) podnikání, uvádí Johnson. Je zaměřen na základní problémy hodnoty produktu a proveditelnosti, které jsou velkými firmami v chaosu každodenního podnikání často přehlíženy. Proto i když jsou naši studenti pracovat k velkým firmám, věci, které se u nás naučili, mohou být velice hodnotné. Během programu Podnikatelských studií na Univerzitě Clarkson v Potsdamu (stát New York) jsou vysokoškoláci studující podnikání ponořováni do skutečného světa podnikání od prvního ročníku a stávají se součástí týmu, který rozjíždí a provozuje nějakou společnost.