Světlík: Když jsou dobré časy, je to vždycky katastrofa

Transkript

1 REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY ZÁŘÍ 2009 HLAVNÍ TÉMA STROJÍRENSTVÍ ZAOSTŘENO NA DATOVÉ SCHRÁNKY Chybí vymahatelnost práva 4 Firmy, které propouštěly 8 Milovník vína doporučuje 22 Světlík: Když jsou dobré časy, je to vždycky katastrofa OSTRAVSKÁ STROJÍRENSKÁ SKUPINA VÍTKOVICE PRACUJE, JAKO BY ŽÁDNÁ RECESE ANI NEBYLA. NAOPAK. DÁL ROZVÍJÍ SVÉ PRODUKTY. Pustila se na trh s produkty pro vyuïití stlaãeného zemního plynu. Staví ãistírny odpadních vod a kal z nich vyuïívá do bioplynov ch stanic. Bioplyn pak dále vyuïívá v energetice a dopravû. Vsadili jsme na dlouhodobou strategii. Na i klienti nám neutíkají, protoïe jsme v dobû boomu podepsali dlouhodobé smlouvy, fiíká v exkluzivním rozhovoru pro Moravské hospodáfiství pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel spoleãnosti Vítkovice, a. s. Jan Svûtlík. Co máte na Ostravû tak rád? V ichni nemûïeme prodat své firmy a odstûhovat se do Prahy. To je taková móda, která stra nû u kodila tuzemskému hospodáfiství. Teì v krizi je vidût, Ïe firmy, které mají cizí vlastníky, jsou pro nû pfiívaïkem, tedy tím, co je vlastnû ani moc nezajímá. Oni si fie í problémy doma, tam kde Ïijí. Je jasné, Ïe pokud budou mít Rusové, Ameriãané nebo Indové problém, budou ho fie it na úkor âeska. To máte stejné jako se zlatou horeãkou na Alja ce. Tam pfii li zlatokopové a aï v echno zlato vytûïili, tak zase ode li. Ale tohle Ostravu na tûstí nepostihlo. A my ani nemûïeme dopustit, aby se to stalo. TakÏe za va ím patriotismem není nic prozaického? Ostrava má své v hody i nev hody. Co mû tady drïí je fakt, Ïe Ostrava má obrovskou anci na rûst. Tedy za pfiedpokladu, Ïe naplánované vefiejné i soukromé projekty dotáhneme do konce. Líbí se mi také, Ïe lidé v tomto regionu mají zvlá tní smysl pro humor. Jsou sebeironiãtí. Umí si udûlat ze sebe legraci. Jsou na sebe hrdí, i kdyï obãas nemají b t na co. A to tady dûlá Ïivot daleko krásnûj ím neï jinde. Jak je moïné, Ïe jeden z nejvût ích strojírensk ch holdingû Vítkovice Machinery Group neplánuje propou tût zamûstnance a vydûláváte i v krizi? To je v sledek strategie. Pokud si nastavuji dlouhodob plán, tak mû dvouletá krize nemûïe vykolejit. Samozfiejmû, Ïe i my máme problémy. Na e spoleãnost ale nepovaïovala za úãinné vydûlat maximální zisk v jednom roce. Domluvili jsme se s klienty na pûtilet ch, sedmilet ch smlouvách. Teì jsme tou poslední firmou, které takoví odbûratelé zru í zakázku. Dal í dûleïit bod je, Ïe jsme li do oborû s vysokou pfiidanou hodnotou. Zkuste b t konkrétní. Rozhodli jsme se jít v razn m zpûsobem do engineeringov ch projektû. Je rozdíl, jestli opracuji nûjak sloïit strojírensk v robek, nebo jestli postavím nûkomu elektrárnu. Pfiidaná hodnota je ve druhém pfiípadû obrovská. Tak jsme to udûlali napfiíklad v elektrárnû v Tu imicích. Postavili jsme tam kotelnu, která tvofiila ãtyfiicet procent celého bloku. To bylo docela velké riziko. Ano. A ukázalo se, Ïe to bylo správné rozhodnutí. Podobn model jsme nastavili i u projektû CNG. Nechceme dûlat pouze tlakové lahve. Dûláme celou technologii. Nebudu prodávat sto lahví za pûl milionu, ale radûji postavím plnicí stanici za deset milionû. Najednou máte dvacetinásobek hodnoty. Proto jsme se rozhodli rozvíjet IT divizi (Vítkovice ITS, a.s., Medium Soft, a.s., Netprosys, s. r. o. pozn.red.), jako klíãov prvek v voje, inovací, projekce. Posilujeme také rûzné druhy sofistikované strojafiiny. Nakonec na jednom projektu spolupracuje sedm, osm divizí. Tak vzniká efekt, kter z nás dûlá konkurenceschopnou firmu. Dokonãení na stranû 3 Obce se do aktivace schránek nehrnou MÁME DOSTATEK INFORMACÍ I TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ. DATOVÉ SCHRÁNKY VŠAK SPUSTÍME AŽ V ZÁKONNÉ LHŮTĚ. TAK ODPOVÍDALY OBCE V ANKETĚ MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. Morava Na obecním úfiadû v Ústí na Vsetínsku mají uï dva mûsíce aktivovanou datovou schránku. O tom, jak systém funguje v praxi, zatím zamûstnanci nic neví. Îádnou elektronickou zprávu je tû neobdrïeli a ani neodeslali. Musí tak stále pfiebírat obálky s modr m pruhem. Ostatní úfiady se totiï do aktivace pfiíli nehrnou. Vyãkávají aï na den, kdy budou muset komunikovat elektronicky ze zákona. Prvního listopadu. Být první se nevyplatí Byli jsme vïdycky ve v em první. Na datové schránky jsme se tû ili, a tak jsme se zapojili ihned, jak to bylo moïné. KaÏd den se dívám, jestli uï tam nûco pfii lo a ono nic. Jsem pfiekvapená, fiíká místostarostka Ústí Vûra Kováfiová. Radnice v Ústí je jednou z mála, která si svou schránku zaktivovala dfiív, neï musí. Do konce srpna se stejnû zachovalo pouze 215 ãesk ch úfiadû. Více jak sedm tisíc z nich zatím vyãkává. Potvrzuje to i prûzkum Moravského hospodáfiství, kterého se zúãastnilo 243 moravsk ch obcí a mûst. Pouze jedenadvacet z nich si datovou schránku zprovoznilo. Tedy necel ch devût procent. Pfiitom na nû je z technického hlediska pfiipraveno dvaasedmdesát procent. Dokonãení na stranû 20 Projdûte se s námi areálem Vítkovic v Ostravû. AÏ sem pûjdete za tfii roky, pohled bude vypadat jinak. Teì si radûji vezmûte pracovní obleãení. Potom do nového kongresového sálu nebo muzea vyrazte v obleku. Podívejte se na fotografie na stranû lidí bez práce Místo televizí hranolky Investic je více za méně Schránky jsou bez dat Soutěž: Zvítězil Petřvald Morava KvÛli krizi pfii lo letos o práci více neï osmdesát tisíc lidí. Pokud si loni podnikatelé stûïovali na to, Ïe nemûïou najít kvalifikované dûlníky, pak letos nafiíkají, Ïe i ten zbytek, co zamûstnávají, nemû- Ïou zaplatit. Na Moravû je o dvû procenta vy í nezamûstnanost, neï je republikov prûmûr. V ãervenci to bylo 10,1 procenta. NejhÛfie je na tom Moravskoslezsk a Olomouck kraj. Nejvíce nezamûstnan ch je na Karvinsku. Tam je bez práce jednadvacet tisíc lidí. Hranice V roba televizních obrazovek v Hranicích skonãila. Do tfií let by ale v b valém areálu Philips mohla vyrûst továrna na hranolky. âtûte na stranû 4 Morava Podnikatelé stále vûfií, Ïe investovat na Moravû se vyplatí. Jen v dobû krize nemûïou tolik utrácet. Vypl vá to ze statistik agentury Czech- Invest. Zatímco v loàském pûlroku na Moravu proudily investice v objemu 8,3 miliard korun, letos je to pouze 2,7 miliard. Vût inou vznikly projekty v oblasti IT, sluïeb a strojírenství. Vût inou je vybudovaly ãeské firmy. Podle Stanislava Martínka z CzechInvestu Morava ale také o mnoho projektû kvûli krizi pfii la. Ze statistik âeské po ty vypl vá, Ïe bylo zfiízeno celkem datov ch schránek. PfiibliÏnû asi osm a pûl tisíce z nich je urãen ch pro fyzické a podnikající fyzické osoby. Více neï dvû stû padesát dva tisíc schránek bude slouïit právnick m osobám. Zpfiístupnûnou datovou schránku má v souãasn ch dnech asi fyzick ch osob a právních subjektû. K poslednímu srpnu zaevidovala po ta celkem sto ãtyfiicet tfii odeslan ch datov ch zpráv. V soutûïi o nejzdafiilej í rekonstrukci obecního úfiadu zvítûzila obec Petfivald. Hlasující ocenili druh m místem obec Vratûnín. Tfietí skonãila Nová Ves. Více na stranû 21 Více na stranû 2 Více na stranû 17 Více na stranû 20

2 ZÁŘÍ 2009 STRANA 2 TRH PRÁCE POČET UCHAZEČŮ A MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI K KRAJ VYSOČINA ,1 % ŽĎÁR N/S ,2% TŘEBÍČ ,7 % PELHŘIMOV ,9 % JIHLAVA ,6 % HAVLÍČKŮV BROD ,6 % JIHOMORAVSKÝ KRAJ ,1 % ZNOJMO ,4 % VYŠKOV ,0 % HODONÍN ,5 % BŘECLAV ,6 % BRNO-VENKOV ,8 % BRNO-MĚSTO ,8 % BLANSKO ,7 % OLOMOUCKÝ KRAJ ,8 % ŠUMPERK ,2 % PŘEROV ,4 % PROSTĚJOV ,5 % OLOMOUC ,2 % JESENÍK ,0 % ZLÍNSKÝ KRAJ ,8 % ZLÍN ,6 % VSETÍN ,4 % UHERSKÉ HRADIŠTĚ ,7 % KROMĚŘÍŽ ,2 % MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ ,8 % OSTRAVA-MĚSTO ,6 % OPAVA ,6 % NOVÝ JIČÍN ,1 % KARVINÁ ,6 % FRÝDEK-MÍSTEK ,1 % BRUNTÁL ,8 % CELKEM ČR ,4 % OSTRAVA KaÏd mûsíc jednáme se zamûstnavateli o dal ích hromadn ch propou tûních. Nejinak tomu bylo i v ãervenci. Nadále jde pfiedev ím o firmy pûsobící v oblasti v roby a zpracování kovû. Víme, Ïe k mírnému oïivení dochází v nûkter ch komoditách hutní v roby, ale skuteãnû pfiíznivé zmûny jsme nezaznamenali. ŠUMPERK Poãet zamûstnan ch cizincû se pozvolna sniïuje jiï od zaãátku roku. Ke konci roku 2008 u nás pracovalo na základû pracovního povolení 191 cizincû ze zemí mimo EU a ke konci prvního pololetí 2009 to je 106. Nejvíce u nás pracují Ukrajinci (81), obãané z Vietnamu (13) a Moldávie (7), pfieváïnû v prûmyslové v robû, stavebnictví a lesnictví. Nezaměstnanost vzrostla dvojnásobně LEGENDA 6,9 % 2,9 % 9,1 % červenec ,1 % červenec ,6 % 4,7 % 9,6 % 4,1 % JE TO NEJVYŠŠÍ ČÍSLO OD FUNGOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY. NEZAMĚSTNANÝCH JE O POLOVINU VÍCE NEŽ LONI. Morava Je tû loni firmy nafiíkaly, Ïe nemohou sehnat do v roby dostatek kvalifikovan ch lidí. Letos se situace obrátila. Nafiíkají lidé. 226 tisíc potencionálních zamûstnancû v moravsk ch krajích nemá práci. Loni to pfiitom bylo Novû je tedy bez práce více neï osmdesát tisíc lidí. Podle analytikû ale hor í ãasy teprve pfiijdou. Trh práce má vïdy zpoïdûní za ekonomikou. Nepfiíznivá doba nás proto je tû ãeká. Oãekáváme, Ïe míra nezamûstnanosti bude kulminovat na zaãátku pfií tího roku. RÛst spotfieby domácností bude o 1,5 procenta, coï by byl nejhor í v sledek za posledních pût let, uvedl analytik Komerãní banky Jan Vejmûlek. Jeho slova potvrzují i éfové jednotliv ch úfiadû práce v moravsk ch okresech. BRUNTÁL Samotní zamûstnavatelé si nejsou jisti dal ím v vojem sv ch firem. V dotazníkovém etfiení, které Úfiad práce v Bruntále uskuteãnil, nedokázali mnohdy posoudit, jak se bude vyvíjet stav zamûstnancû. Ve sv ch odpovûdích se odkazovali na objem zakázek, které se jim podafií získat v nejbliï ím období. TŘEBÍČ Pfied pár lety jsme na tom byli je tû hûfie. Ale tak nízk stav voln ch pracovních míst (ke konci ãervence 148) nemá v historii na eho úfiadu práce obdobu a je pfiímo katastrofální. V praxi to znamená, Ïe na jedno volné pracovní místo ãeká 42,6 registrovan ch uchazeãû o zamûstnání. JIHLAVA 10,7 % 7 % 9,2 % 5,7 % 11,4 % 8,4 % 6,8 % 4,2 % 10,7 % 5,5 % BRNO 7,8 % 5,6 % 9,6 % 5,5 % PŘEROV V na em okrese se projevuje silná závislost na zahraniãních trzích a v razné zhor ení likvidity odbûratelû. To se promítá i do hospodafiení firem a redukce v ech nákladû vãetnû mzdov ch. S ohledem na sezónní vlivy a dokonãení zakázek z minul ch let lze oãekávat nejvût í propad na pfielomu roku 2009/2010. PROSTĚJOV V souãasné dobû tûïko nalezneme profesi, která by nebyla ohro- Ïena. S ohledem na volná místa mají anci napfiíklad pracovníci obchodu, fiidiãi autojefiábu nebo kuchafii. Ov em i v tûchto profesích jde maximálnû o poptávku v rozmezí ãtyfi aï deset pracovních míst. 5,1 % OLOMOUC 4,5 % ZLÍN UHERSKÉ HRADIŠTĚ NejohroÏenûj í profese? Vyjmenuji jen pfiíklady: prodavaã, ãí ník servírka, fiidiã, zámeãník, pomocn dûlník v prûmyslu, vadlena, pfiadlena, kuchafi, obsluha obrábûcích strojû, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Z oblasti du evnû pracujících jsou to profese: strojírensk technik, elektrotechnik, obchodní zástupce a administrativní pracovník. OPAVA V na em okrese nevznikala pracovní místa na základû investiãních pobídek udûlovan ch zahraniãním investorûm. Odvûtvová struktura je rozmanitá. Toto v e napomáhá udr- Ïet stabilitu. Nyní jiï nelze fiíci, Ïe kdo chce pracovat, práci si vïdycky najde. V nezamûstnanosti se ocitá fiada lidí zcela neãekanû a nezavinûnû. OSTRAVA Míra nezamûstnanosti v jednotliv ch moravsk ch okresech v leto ním ãervenci a stejn mûsíc v roce 2008 Zdroj: MPSV Na Moravě je 226 tisíc lidí bez práce Z ankety, ve které Moravské hospodáfiství oslovilo v echny úfiady práce, vypl vá, Ïe i pfies oïivení ekonomiky, ãekají nápor nov ch uchazeãû o práci zejména v záfií. V registrech pfiibudou nezku enní absolventi kol a také sezónní pracovníci. Velké podniky v krajích také zaãaly zamûstnávat lidi na zkrácen pracovní úvazek. Do leto ního ãervence jsme vydali devûtasedmdesát rozhodnutí, Ïe je dûvod pro poskytování edesátiprocentní náhrady mzdy. Tato rozhodnutí se dotknou 3763 zamûstnancû, upozornila Hana Hofielicová ze vsetínského úfiadu práce. PfiestoÏe jsou mediálnû nejzajímavûj í podniky, které propou tûly hromadnû, úfiady práce upozoràují na to, Ïe nejãastûji dostávají zamûstnanci v povûdi ve stfiedních a mal ch firmách. Hromadné propou tûní se t ká nejv e patnácti procent z evidovan ch uchazeãû. Jak je vidût, hromadné propou tûní tvofií ve skuteãnosti jen malou ãást pohybu na trhu práce, uvedl fieditel Úfiadu práce v Uherském Hradi ti Richard Janíãek.Ve slovácké metropoli uï fie í také sociální dopady. Na úfiad práce do lo o polovinu více exekucí neï loni. Pfied tfiemi lety jsme si vzali hypotéku na dûm. KdyÏ jsem pracoval jako kontrolor jakosti, tak jsem si patnáct tisíc mohl dovolit splácet. JenÏe firma pfied tfiemi mûsíci skonãila. Dostal jsem sice odstupné, ale novou práci jsem od té doby nena el. Z podpory to neutáhnu. Teì pfiem lím, Ïe dûm prodám. JenÏe i to je dnes také tûïké, fiekl muï z Uherskohradi Èska, kter si nepfiál uvefiejnit jméno. V podobné situaci jsou lidé i v jin ch okresech. Napfiíklad na Pfierovsku uï situace dochází tak daleko, Ïe do hry vstupují exekutofii. Exekutorsk úfiad v Pfierovû vykonal v prvním pololetí uï víc neï estnáct tisíc exekucí. To je o edesát procent víc neï za stejné období loàského roku. editelé úfiadû práce také upozoràují na to, Ïe kromû vysokého poãtu nezamûstnan ch bojují zamûstnanci také s v bûrem nov ch pracovních míst. Loni ke konci ãervna jsme evidovali celkem 1328 hlá en ch voln ch pracovních míst a letos pouh ch 292. Pfied rokem na jedno pracovní místo pfiipadali tfii uchazeãi o zamûstnání a letos osmadvacet, upozornila Hana Klug Sittová z Úfiadu práce v umperku. Úbytek pracovních míst registrují i personální agentury. Podle nich je letos o ãtyfiicet procent ménû nabídek pracovních pozic. Na inzeráty odpovídá oproti loàskému roku o tfiicet procent více zájemcû, fiíká Jaroslav Macnar, marketingov fieditel pracovního portálu Monster.cz. Podle nûj mají anci uspût zejména informatici, finanãní poradci, bankéfii a stále také obchodníci, doktofii a sestry. Veronika Hrdá Nejohroženější profese? Obráběč, servírka, řidič, zámečník a nekvalifikovaní 8 % 4,1 % 14,2 % 6,8 % 7,5 % 3,7 % 13,5 % 9,6 % 12 % 8,3 % 10,2 % 11,2 % 6 % 13,8 % 9,2 % 8,7 % 5 % 11,4 % 7,4 % 8,6 % Okresy s nejvíce nezaměstnanými červenec Karviná 14,6 % ( lidí) 2. Šumperk 14,2 % (8 716 lidí) 3. Bruntál 13,8 % (7 429 lidí) 4. Hodonín 13,5 % ( lidí) 5. Nový Jičín 12,1 % (9 616 lidí) Zdroj: portal.mpsv.cz 9,6 % 7 % 12,1 % 5 % 11,4 % 6,3 % 11,6 % 8,3 % 14,6 % 11,8 % 9,1 % 6 % KROMĚŘÍŽ KromûfiíÏsk okres patfií mezi ty, které byly zasaïeny více hospodáfiskou krizí z dûvodu pfievaïujícího automobilového a dfievozpracujícího prûmyslu. Firmy z dûvodu poklesu zakázek propou tí své pracovníky, ktefií pracovali v jedné firmû tfieba i od vyuãení a ti potom tûïko hledají uplatnûní v jiném oboru. BRNO-MĚSTO Brno a Jihomoravsk kraj neustále pfiitahují nové investice, protoïe nabízejí dobrou dopravní infrastrukturu. Je zde také dostateãné zastoupení univerzit. Zmínûné faktory mû vedou k optimismu. Negativní v voj samozfiejmû nelze vylouãit, pokud v ak nastane, nebudou dopady urãitû tak silné jako v regionech, které jsou pro investory ménû atraktivní. CIZINCI NEJSOU PROBLÉM V moravsk ch okresech úfiady nezaznamenávají váïnûj í problémy s agenturními cizinci, ktefií pfii li o práci. Za poslední pûl rok se jich poãet o nûkolik stovek sníïil. Podniky uï totiï cizince z tfietích zemí nezamûstnají. A oni pak ani nedostanou povolení k pobytu. Napfiíklad v okrese Uherské Hradi tû pracovalo loni v ãervenci 457 osob z neevropsk ch státû. Letos jich evidovali 239. Na úfiad práce v Novém Jiãínû za lou agentury kaïd t den pfiibliïnû deset ukonãení ãi nenastoupení do zamûstnání. PfiestoÏe problémy nefie í ani v Ostravû, úfiedníci zpfiísnili kontroly. REKVALIFIKACE: SLOŽITÉ VYPISOVÁNÍ TENDRŮ Úfiady si ale stûïují na komplikované vypisování zakázek na poskytovatele kurzû. KvÛli tomu nemûïou otevfiít tolik kurzû, kolik potfiebují. PfiestoÏe mají stovky zájemcû, musí je odmítat kvûli tomu, Ïe musí dodrïovat komplikované postupy na vypisování tendrû. V leto ním roce jsme rekvalifikovali pouze 68uchazeãÛ, pfiedev ím v oblasti poãítaãové gramotnosti a sociálních sluïeb. Je to proto, Ïe od leto ního roku jsme povinni provádût v bûr dodavatelû bûïn ch rekvalifikaãních kurzû v reïimu zákona o vefiejn ch zakázkách, upozornil fieditel úfiadu práce v KromûfiíÏi Karel Smí ek. HITEM JSOU POČÍTAČE A SOCIÁLNÍ SLUŽBY Lidé, ktefií pfiijdou o práci, mají nejãastûji zájem o kurzy, kde se nauãí pracovat s poãítaãem a rûzn mi softwary. Stále populární jsou i dûlnické kurzy, jako je obsluha vysokozdviïn ch vozíkû nebo obsluha a sefiizování CNC strojû. Nezamûstnaní zaãínají mít zájem i o dfiíve nepopulární kurzy v oblasti sociální péãe. âesko totiï stárne. Seniofii budou tak stále ãastûji potfiebovat sluïby peãovatelû. Dal ím tahákem jsou fiidiãské prûkazy pro nákladní vozy, úãetní ãi podnikatelské kurzy. BohuÏel je ale nyní minimum pracovních míst, a proto absolventi stejnû nemají anci se uplatnit, fiekl fieditel Úfiadu práce v Tfiebíãi Vojtûch Vymûtal. (hrd) VSETÍN Nejvy í míru nezamûstnanosti vykazuje subregion Karolinka a k ãinila 15,3 procent. Naopak dlouhodobû nejniï í míru nezamûstnanosti má tradiãnû Vala skomezifiíãsko. Tam evidujeme 8,64procentní nezamûstnanost. Nejvíce problematickou skupinou na Úfiadu práce ve Vsetínû obecnû zûstávají nadále dlouhodobû evidovaní uchazeãi. OLOMOUC Co dodat? MÛÏeme fiíci slovy klasika: Situace je váïná, nikoliv v ak zoufalá. Poãet uchazeãû se bûhem pûl roku zv il o témûfi ãtyfii a pûl tisíce osob. CoÏ je více neï edesáti procentní nav ení. Jedná se o extrémní nárûst nezamûstnanosti i pfii porovnání s ostatními okresy.

3 ZÁŘÍ 2009 STRANA 3 ROZHOVOR Světlík: Když jsou dobré časy, je to vždycky katastrofa OSTRAVSKÁ STROJÍRENSKÁ SKUPINA VÍTKOVICE PRACUJE, JAKO BY ŽÁDNÁ RECESE ANI NEBYLA. NAOPAK. DÁL ROZVÍJÍ SVÉ PRODUKTY. Dokonãení ze strany 1 To je úplnû jiná strategie, neï kterou mûl stát v roce Ten chtûl jednotlivé firmy rozprodat. Ano. Dodnes to nechápu. Nám se tehdy podafiilo zmûnit vládní usnesení. PfiestoÏe jsme vûdûli, Ïe Vítkovice mûly tehdy po klinické smrti, vûfiili jsme, Ïe to dokáïeme zmûnit. Dnes vidíme, Ïe se nám to podafiilo. KdyÏ jste zaãínali, mûli jste docela detailní plán, jak budete Vítkovice rozvíjet. S ãím jste v tom plánu nepoãítali? Byl jsem pfiekvapen z toho, jak byl rozsah problému. Na druhou stranu i jak je rozsah moïností. My jsme v roce 2003 pfiedpokládali, Ïe zastaralost strojû je jeden a pûl miliardy. Pak se ukázalo, Ïe je to deset miliard. Museli jsme se proto pustit do krokû, jak m byl prodej slévárny. Pak uï jsme rozvíjeli pouze vûci, které mûly potenciál. Auta na CNG nejsou politický problém. Je to byznys KaÏd by si tenkrát myslel, Ïe prodáte nejztrátovûj í podnik - Vítkovice strojírenství. Vy jste ho naopak dokázal za pûl roku dostat z pûlmiliardové ztráty do plusu. Tenkrát mnû kaïd fiíkal: Je pfiirozené, Ïe huèafii musí dotovat strojafie. Mnû se ale velmi zamlouval krok, kter udûlal stát je tû pfied na ím pfiíchodem. Odprodal hutní divizi (dne ní Evraz Vítkovice pozn.red.). To spoléhání na to, Ïe se kluci ve strojírnách nemusí moc snaïit, protoïe to za nû ho i v hutích vyválcují, najednou skonãilo. Najednou se zaãali spoléhat sami na sebe. Na nás pak bylo pfiesvûdãit zamûstnance, Ïe je potfieba podnikat a vydûlávat. Vysvûtlit jim, Ïe sice jdeme do rizika, ale Ïe toto riziko je fiiditelné. Nezastírám, Ïe nám v tomto plánu pomohl i hospodáfisk boom, kter jsme vyuïili. Na druhou stranu jsme ale také cel zisk zpátky investovali. Nakonec sedm miliard investic za pût let je pûkn v sledek. DÛvûfiujete vládnímu prohlá ení, které fiíká, Ïe do deseti let tady bude v âesku jezdit deset procent aut na stlaãen zemní plyn CNG? To je ten problém, jak âe i pfiem lejí. To, o ãem mluvíte, je interní úvaha Evropské unie. A teì pfiichází druh krok: Nûkdo musí jít a takov plán odpracovat. A urãitû to nebude stát. Jeho úlohou je tento projekt podporovat. Nemusí jej fie it. Nastoupit musí podnikatelská sféra. Scénáfie, Ïe jsme se v takov ch otázkách spoléhali na stát, uï jsme tady mûli. Proto, kdyï jsem tohle sly el, tak jsem si uvûdomil, Ïe je potfieba vzít situaci do sv ch rukou. A taková je realita. Jestli do roku 2020 nebudou jezdit auta na CNG, tak to bude i moje zklamání. Nebudu se klebit a fiíkat, Ïe jsou politici patní. Jaké podmínky by to podle vás mûly b t? Tfieba rotovné. To je ideální záleïitost pro zavádûní nov ch technologií jako je CNG. Doufám, Ïe pokud bude rotovné, tak se podafií prosadit zv hodnûní pro ekologické produkty, jako je zemní plyn. My si musíme uvûdomit, Ïe to není jen o podpofie státu, ale je to o normálním byznysu. MÛj názor je ten, Ïe v echny ekologické aktivity, které vytahují peníze ze státní kasy, jsou patné. V echno ekologické by mûlo b t v zásadû ekonomické. Proto jsem tolik proti bezbfiehému spou tûní fotovoltaick ch ãi vûtrn ch elektráren. Nechápu, kde je logika toho, Ïe sluneãní energie stojí dvanáctinásobek bûïné elektfiiny. Co pro Vítkovice Machinery Group znamená byznys nazvan Green technology? Máme tfii pilífie: ãistírny odpadních vod, bioplynové stanice a plnící stanice CNG. âistiãky odpadních VÍTKOVICE V ČÍSLECH 6931 zaměstnanců pracuje ve firmě Vítkovice, a. s., a jejích devatenácti dceřiných společnostech. 18,4 miliardy korun takové jsou konsolidované tržby VÍTKOVICE HOLDING, a. s. 747 miliónů korun to je konsolidovaný zisk VÍTKOVICE HOLDING, a. s. vod produkují kal, kter je jeden ze vstupû do bioplynov ch stanic. V bioplynov ch stanicích se vyrábí bioplyn, kter se vyãistí a pfies plnicí stanici tankuje jako CNG do vozidel. Jak vyuïíváte bioplyn dnes? VyuÏíváme ho pro vlastní spotfiebu. âást jde na teplo, ãást do elektfiiny. Do budoucna budeme chtít deset procent z tohoto objemu poslat do stanice CNG. Kolik plnicích stanic chcete vybudovat? Do roku 2010 chceme mít detailnû zanalyzovanou âeskou republiku. Chceme spolupracovat spolu s kraji a velk mi mûsty na jednotliv ch studiích. Do roku 2015 bychom chtûli mít vybudovanou základní síè. A pokud jich je dnes nûco kolem tfiiceti, tak my jich budeme chtít postavit 150. Pod hlaviãkou Vítkovice Cylinders, a. s.? Nám je úplnû jedno, zda ji budeme nûkomu dodávat, nebo ji budeme provozovat sami. DÛleÏité je, aby byla v âesku kvalitní síè, která bude motivovat k nákupu aut pohánûn ch stlaãen m plynem. Vy jste také pfiedsedou Národního strojírenského klastru. Jak toto sdruïení mûïe pomoci firmám, které jsou nyní v kritické situaci? KdyÏ jsme oslovovali firmy, aby s námi ly do strojírenského klastru, pfiem leli jsme úplnû stejnû jako v na í firmû. DÛleÏitá byla dlouhodobá strategie. íkali jsme: Ho i, pojìte do toho s námi. Vybudujeme spolu subdodavatelsk fietûzec. Nûktefií z nich fiekli, Ïe mají svého klienta v Nûmecku a nemají dûvod se s nûk m spojovat. A tak tu zaãaly fungovat firmy, a je jich asi pûlka, které se zamûfiily pfiíli monotematicky na jednoho odbûratele. A tam je dnes nejvût í problém. Firmy, které mûly jednoho zásadního odbûratele, jsou teì na ãtyfiiceti procentech toho, co mûly loni. To je vraïedné. No a klastr je teì v situaci, kdy jim taky nedokáïe moc dobfie pomoci. Ta my lenka mûla smysl pro dlouhodobou spolupráci. Samozfiejmû, Ïe za mnou uï pfii li takoví, co chtûli teì hned zakázky. Tak jsem jim fiekl: Fajn. Udûlej mi membránovou stûnu. JenÏe tu on neumí. TakÏe klastr nesplnil va e oãekávání? Tak bych to nefiekl. V souãasné hospodáfiské situaci vidím i jeden pozitivní bod. Firmy se dostaly zpátky na zem a teì zaãne jejich sebereflexe, která je donutí postavit se na více nohou. ProtoÏe, co mûïeme ãekat v budoucnosti? Jen to, Ïe hospodáfiské turbulence budou je tû brutálnûj í. A je dûleïité si uvûdomit, Ïe stejnû jako Ïidliãku nepostavíte na jedné noze, tak nevybudujete firmu na jednom produktu. Firmy se musí postavit na více noh Tfieba se báli, Ïe klastr pod vedením Vítkovic bude spí o konkurenci neï o pomoci. Ale tak to pfiece není. Nûktefií si moïná mysleli, Ïe bychom jim mohli zakázky pfiebrat, ale to je hloupost. My nechceme dûlat do v ech segmentû. Chceme vûci kooperovat. Historie se prostû opakuje. âe i se dokáïou semknout jen ve chvíli, kdy je zle. KdyÏ bylo dobfie, tak to byla vïdycky katastrofa. Na jaké trhy chce skupina Vítkovice Machinery Group expandovat? Zaãali jsme pomûrnû slu nû obchodovat s Ruskem, âínou, JiÏní Koreou, Japonskem, stfiedním v chodem a JiÏní Amerikou. Tam cítím je tû slu n potenciál. Domácí trh je v Polsku a zemích EU. Zamûstnáváme tam patnáct set zamûstnancû. Fungují tam na e tfii v robní firmy a jedna engeneeringová, kterou chceme vyuïít pro projekty CNG. V âeské republice zamûstnávala loni spoleãnost Vítkovice, a.s. témûfi sedm tisíc zamûstnancû. Troufnete si odhadnout, kolik to bude na konci roku? Pod znaãkou Vítkovice Machinery Group pracuje je tû o patnáct set lidí více. Je jasné, Ïe vïdycky budeme redukovat poãet zamûstnancû, ale naopak nové budeme hledat. V nûkter ch provozech jsme propustili asi dvû stû lidí, ale v jin ch zase budeme hledat. Celkov poãet nám dlouhodobû roste. Konec leto ního roku vidím tak plus nebo mínus padesát zamûstnancû. Krize vás nedonutila ani krátit úvazky? Ale to ano. Mûli jsme vypracovan systém, jak postupovat v dobû, kdy se bude hospodáfisk tlak zvy ovat. Nejdfiív jsme dali dovolené, pak neplacená volna, pak ãtyfidenní pracovní t den. Mohli jsme propustit aï patnáct set lidí. Ale nechtûli jsme. Hledat nové schopné lidi v dobû oïivení je pak mnohem nákladnûj í. Fabrika je prostû o lidech, ne o strojích. Vy teì cítíte oïivení? Ano. A je zajímavé, Ïe nejvût í rûstov potenciál je tam, kde historicky nebyl. Teì se nám zaãíná rozvíjet obor ocelov ch konstrukcí. Velmi pfiekvapivû nabrala dal í dech energetika. Naopak nám teì stagnují lodû. JenÏe i tady oãekávám, Ïe se situace obrátí. Ale to jsou cykly, které se dají pfiedvídat. Je ale jasné, Ïe pfii na ich patnácti produktech se nám dafií tuto situaci vybalancovat. Co byste mi odpovûdûl na otfiepanou otázku: Kdy skonãí recese? Já si dokonce myslím, Ïe teì je zdravá situace. Ten extrémní rûst, kter tady byl, nebyl udrïiteln. To nebylo jen o tom, Ïe podnikûm rostl obrat. Rostly také neuvûfiitelnû ceny vstupních surovin, práce a ostatních nákladû. Nemohlo to jinak skonãit. Jediné, co nikdo nepfiedvídal, byla tak obrovská razance poklesu. Îádn strom do nebe neroste. Panika, která nastala, vlastnû krizi vyvolala. Text: Veronika Hrdá Foto: Jifií Sláma Kdo je Ing. Jan Světlík Narodil se 17. srpna Po absolvování Vysoké školy báňské v Ostravě nastoupil v roce 1982 do společnosti VŽKG k.p. jako kovář-lisař, aby absolvoval zapracování, poté přešel do funkce asistenta technologa a prošel mnoha dalšími pozicemi. Od roku 1993 zastával funkci vedoucího nákladového střediska Lahvárna anásledně v roce 1994 byl jmenován ředitelem podnikatelské jednotky 530 VÍTKOVICE Lahvárna. V roce 1999 byla jím řízená společnost privatizována a stoprocentní obchodní podíl ve společnosti VÍTKOVICE Lahvárna, spol. s r.o. zakoupila akciová společnost LAHVÁRNA OSTRAVA, a.s. (od roku 2004 nese název VÍTKOVICE HOLDING a.s.). V roce 2003 přesvědčil vládu o změně záměru rozprodat tehdy krachující VÍTKOVICE, a.s., po jednotlivých divizích. Koupil je za více než 400 milionů korun. Dnes je předsedou představenstva a generálním ředitelem ziskové společnosti VÍTKOVICE, a.s. a šéfem ziskové skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP, kam vedle privatizovaných VÍTKOVIC patří dalších bezmála třicet firem. Je ženatý. V České republice a především v domovské Ostravě je známý jako milovník, sběratel a mecenáš výtvarného umění, u kterého relaxuje. Od převzetí strojírenských VÍTKOVIC usiluje o oživení Národní kulturní památky vysoké pece Vítkovic, kterou od státu musel koupit společně s podnikem. Co je to Vítkovice Machinery Group (VÍTKOVICE MACHINERY GROUP ) Společnost Vítkovice založil v roce 1828 olomoucký arcibiskup Rudolf. Firma prošla bouřlivým rozmachem a stala se silnou hutní a strojírenskou společností. Ve druhé polovině devatenáctého století jsou Vítkovice spojovány s významným vídeňským bankéřským rodem Rothschildů. V meziválečném období byla vybudována síť prodejních kanceláří a obchodních zastoupení po celém světě. Po válce zajišťoval národní podnik dodávky pro obnovu československého průmyslu a stavby mostů. Od roku 1979 byly Vítkovice oborovým podnikem, později koncernem, ke kterému patřilo šest tuzemských strojírenských závodů. Akciová společnost VÍTKOVICE byla zřízena v únoru Organizace podniku se neustále přetvářela, vznikaly dceřiné společnosti a řada z nich byla privatizována. V únoru 2003 vláda rozhodla, že má být privatizována celá zbývající společnost VÍTKOVICE, a. s. Koupila ji LAHVÁRNA OSTRAVA, a. s. (nynější VÍTKOVICE HOLDING, a. s.). Tu vedl současný majitel Vítkovic Jan Světlík. Firmy ze skupiny VÍTKOVICE HOLDING i privatizované VÍTKOVICE a jejich dcery nesou od loňska sjednocující marketingovou značku VÍTKOVICE MACHINERY GROUP.

4 ZÁŘÍ 2009 STRANA 4 SVĚ T PODNIKATELŮ AKTUÁLNĚ ČTYŘI MILIARDY DO NEMOVITOSTÍ Od poãátku záfií aï do konce bfiezna pfií tího roku mohou firmy v ech velikostí i samosprávné celky posílat Ïádosti o podporu z evropského dotaãního programu Nemovitosti agentufie CzechInvest. Program nabízí 4 miliardy korun na spolufinancování pfiípravy, v stavby, rozvoje i regenerace podnikatelsk ch nemovitostí, vãetnû související infrastruktury. Podpofiit je moïné i uhrazení ãásti kupní ceny nemovitosti a odstranûní nevyuïiteln ch staveb. Program Nemovitosti podnikatele podporuje pfii rekonstrukci nevyhovujících ãi v stavbû nov ch objektû vhodn ch k podnikání ve zpracovatelském prûmyslu a v oblasti strategick ch sluïeb ãi technologick ch center, vysvûtluje Alexandra Rudy arová, generální fieditelka agentury Czech- Invest. NOVÉ NÁDRAŽÍ: NÁKUPNÍ CENTRUM Brno Krajsk úfiad Jihomoravského kraje schválil v stavbu nákupnûzábavného centra Aupark Brno. Centrum bude situované v lokalitû plánovaného JiÏního Centra v blízkosti budoucí hlavní Ïelezniãní stanice a autobusové stanice Zvonafika. S v stavbou by se mûlo zaãít v prûbûhu pfií tího roku, dokonãení plánuje investor na rok TvÛrcem konceptu tfiípodlaïního objektu je svûtoznám ateliér Benoy z Velké Británie. Samotn projekt uï dále rozvíjí domácí architektonická kanceláfi Arch.Design. LIDOVÁ STAVBA ROKU V KOMNI KomÀa (Zlínsko) Uznání Zlínského kraje Lidová stavba roku obdrïí v polovinû leto - ního záfií obec KomÀa. Ocenûní získala vesnice za mimofiádnû zdafiilou obnovu tamûj í usedlosti. Renovované stavení se pouïívá pfiedev ím pro kulturnûspoleãenské akce, pfiedná ky a v stavy. Stavení v Komni soutûïilo napfiíklad s opravenou kaplí svaté Marie v Medlovicích nebo se zvonicí v Lopeníku. Kraj vyhla oval soutûï podruhé. KomÀa obdr- Ïela pfiíspûvek padesát tisíc korun. NEZAMĚSTNANÍ UKLÍZEJÍ ZLÍN Zlín KdyÏ uï máme tolik nezamûstnan ch, tak budeme mít alespoà ãisté ulice. Tak by se dal popsat plán mûsta Zlín. To zapojilo do vefiejné sluïby dlouhodobû nezamûstnané. Od poloviny ãervence zde pracuje skupina asi ãtrnácti lidí. Dlouhodobû nezamûstnan ch eviduje ale Zlín více neï 120 lidí. Zapojení do projektu mûsta je pro nû nezamûstnané jen jedna z mála moïností, jak si pfiivydûlat k existenãnímu minimu. To letos ãiní 2020 korun. Magistrát zamûstnal také pfiedáka, kter na skupinu dohlíïí. Firmy: Chybí vymahatelnost práva V DOBĚ KRIZE SE RADUJÍ TY FIRMY, KTERÉ MAJÍ NASMLOUVANÉ DLOUHODOBÉ ZAKÁZKY. PODNIKY BY OCENILY VÍCE STÁTNÍCH POBÍDEK A UVOLNĚNÍ ÚVĚRŮ OD BANK. Chybí jim lep í vyhatelnost práva. Vypl vá to z prûzkumu Moravského hospodáfiství, ve kterém redakce oslovila sto v znamn ch moravsk ch firem, pfiedev ím z oboru strojírenství, stavebnictví a lehkého prûmyslu. PrÛzkum ukázal, Ïe hospodáfiská recese není jen mediální bublinou. Obraty vût iny firem se skuteãnû propadly. Rozptyl je od pûti do sedmdesáti procent. Zakázky poklesly firmám nejãastûji o tfiicet aï ãtyfiicet procent. Ze dne na den byly zastaveny investiãní akce ze strany nûmeck ch zákazníkû a stornovány projekty v automobilovém prûmyslu, fiíká fieditel spoleãnosti ATX Bohuslav Vránek. JEŠTĚ PŘED ROKEM CHTĚLA FIRMA MULTIDISPLAY V HRANICÍCH VYRÁBĚT TISÍCE TELEVIZORŮ. TEĎ JE VŠAK VŠECHNO JINAK. DO TŘÍ LET BY JE MOHLY VYSTŘÍDAT HRANOLKY. Karel Pospí ilík z ekonomického portálu Finance.cz nevidí za propadem nûkter ch firem pouze orientaci na jednoho odbûratele. Problém podle nûj mûïe b t i v krátkodob ch zakázkách. Jeho slova potvrzuje i jednatel strojírenské firmy Kool Petr Váchal: Krize na í spoleãnost zatím neovlivàuje. Pro leto ní rok máme dostatek zakázek k dosaïení plánovaného obratu. Dobíhají zakázky nasmlouvané pfied zaãátkem krize. ada spoleãností se rozhodla proti krizi bojovat sníïením poãtu sv ch zamûstnacû, ru ením jejich zamûstaneck ch v hod a zastavením spolupráce s externími pracovníky. âást sv ch zamûstnancû tak propustilo více neï padesát procent dotazovan ch firem. Nûktefií manaïefii v ak vidí za krizí i urãitá pozitiva. Souãasné nepfiíznivé klima nám umoïàuje vybírat si ty nejkvalitnûj í dodavatele a kvalifikovanûj í pracovní sílu na v ech úrovních od dûlnick ch profesí po nejvy í management. Koneãnû je cítit, Ïe si lidé váïí své stávající práce. Pfiedchozí stav v tomto smûru nebyl vûbec zdrav, tvrdí generální fieditel a pfiedseda pfiedstavenstva PSJ Franti ek Vaculík. Hranice Z Moravy udûláme hranolkovou velmoc. Takov je vzkaz holandsko-amerického hranolkového impéria Lamb Weston vedení hranické radnice. Pokud by se alespoà ãásteãnû splnily jejich plány, zpracovala by nová továrna více neï tfii sta tisíc tun brambor za rok. Tedy polovinu toho, kolik ãe tí zemûdûlci dnes vypûstují pro konzumenty. K projektu se zatím nebudeme vyjadfiovat. Je tû je pfiíli brzy, uvedl zástupce spoleãnosti Lamb Weston Radek i ma. Na jednání s hranick mi radními byl v ak sdílnûj í. Podle plánu, kter pfiedloïil, by továrna mohla v areálu b valého v robce televizorû LG Philips vyrûst uï za tfii roky. Ve zku ebním provozu by mohla b t v roce 2015, na pln v kon by pak jela o dva roky pozdûji. Tahákem je kvalitní půda Spoleãnost plánuje zamûstnat pfies dvû stû lidí. Zakázky by putovaly také zemûdûlcûm. Hranická prûmyslová zóna a kvalitní zemûdûlská pûda jsou pro nû nejvût ím tahákem, uvedl starosta Hranic Miroslav Wildner. Zprůzkumu Moravského hospodářství vyplývá: K propuštění svých zaměstnanců se uchýlilo Úbytek zakázek v letošním roce Nižší daně a snížení zdravotního a sociálního pojištění by uvítalo Pro zlepšení platební morálky a vytvoření lepších podmínek pro vymahatelnost práva je Lepší nabídku úvěrů ze strany bank by ocenilo Pro zvýšení státních zakázek je Pro zavedení eura je Nové uplatnění na trhu hledá Asi ãtvrtina dotazovan ch firem se shoduje na tom, Ïe by od státu uvítaly niï í danû a sníïení zdravotního a sociálního poji tûní, tfietina se domnívá, Ïe by mûl stát podporovat více státních zakázek. Cesta sniïování sociálního poji - tûní je zcela jistû dobrá, ale u státních zakázech si firmy musí uvûdomit, Ïe je dfiíve ãi pozdûji budou muset zaplatit na daních. Tfieba v horizontu deseti let, varuje ekonom Pospí ilík. Firmy by spí e mûli vymyslet, jak se na trhu novû uplatnit, dodává. Hledáme další možnosti podnikání Podle nûj by ale investor neobsadil prázdné prostory po spoleãnosti Multidisplay, ale postavil by zcela novou továrnu na plo e dvanácti hektarû, vãetnû ãistírny odpadních vod. Chtûjí investovat dvû a pûl miliardy. Poãítají také s tím, Ïe by zemûdûlcûm pofiídili stroje a sadbu. Hranolky potfiebují speciální odrûdy, prozradil Wildner. Pro moravské zemûdûlce by to znamenalo obrat k lep ímu. Leto ní v kupní ceny brambor totiï ãasto neodpovídají nákladûm, které zemûdûlci mají. Brambory se tak sázejí na men í plo e. Loni byly brambory Více jak 50 procent firem Nejčastěji mezi 30 až 40 procenty Více než 25 procent firem 12 procent firem 16 procent firem Více než 33 procent společností 4 procenta firem 7 procent firem V prûzku Moravského hospodáfitví se ukázalo, Ïe touto cestou se jiï vydává sedm procent dotazovan ch spoleãností. Hledáme dal í moïnosti nejen v prodeji a opravách nákladních vozidel, uvedla Magda Grómanová ze spoleãenosti Hagemann, které letos poklesly zakázky o dvacet procent. PfiibliÏnû dvanáct procent firem se shoduje na tom, Ïe je tfieba zlep it platební morálku a stát by mûl zkvalitnit pfiíslu ná právní opatfiení. Spoleãnosti by pomohlo mimo jiné zlep- ení vymahatelnosti práva. Trvání prûmûrného obchodního soudního sporu je tfii aï pût let, stûïuje si napfiíklad fieditel firmy Dendera Petr Zatloukal. Asi ãtyfii procenta firem by uvítala zavedení eura. Stejné procento spoleãností fie í krizi expandovaním na v chodní trhy a myslí si, Ïe by mûl stát export více podpofiit. Podle Pospí ilíka by ale v tuto chvíli bylo zavedení eura v hodné maximálnû pro exportní firmy. Rozkolísaná situace by mohla po kodit i men í firmy orientované pouze na domácí trh, vysvûtlil Pospí- ilík. Nabídku více úvûrû ze strany bank by pak ocenilo více neï estnáct procent dotazovan ch spoleãností. Pfiístup bankovního sektoru je alarmující pokud se firmû dafií, banky se pfiedbíhají v nabídce rûzn ch produktû. Pokud je ale firma v krizi a je tfieba poskytnout provozní úvûry, tak v raznû ztrátové firmû Ïádná banka nepûjãí coï je paradoxní, popsala své zku enosti Romana paãková ze spoleãnosti Minerva Boskovice. Alice Dvofiáková V Česku je čtyřikrát levnější pracovní síla PRACOVNÍK V ČESKU STOJÍ PRŮMYSLOVOU FIRMU ČTYŘIKRÁT MÉNĚ NEŽ ZAMĚSTANANEC V ZÁPADNÍM NĚMECKU I pfiesto uï investory âeská republika tolik neláká. Na Slovensku, Polsku ãi Maìarsku je totiï pracovní síla levnûj í. Zatímco v Belgii firma zaplatí lidem za hodinu práce v prûmûru 36 eur, v âesku se jedná o ãástku kolem 8,80 eur. V Rumunsku pfiijde hodina práce firmu na 3,50 eura, v Bulharsku dokonce jenom na dvû eura. âísla vypl vají z anal zy, kterou zvefiejnil Ústav pro hospodáfisk v zkum v Kolínû nad R nem. âesko je stále atraktivní pro ty firmy, kter m záleïí pfii v robû na setinû milimetru. Napfiíklad pro v robce prûmyslov ch turbín je âesko stále levné. V srpnu nejvíce klesla mzda zamûstnancûm v odvûtví tûïba a dob vání. PrÛmûrnû vydûlávají korun. Nejménû vydûlávají pracovníci v pohostinství. PrÛmûrná mzda ãiní korun. Republikov prûmûr je korun. Alice Dvofiáková V Hranicích se budou místo televizí vyrábět hranolky vysazené na tfiiceti tisíci hektarech. Letos jsme jich vysadili o tisíc ménû. Taková továrna by nám velmi pomohla, fiekl tajemník Ústfiedního bramboráfiského svazu Josef Králíãek. Loni sklidili zemûdûlci témûfi milion tun brambor. est set z toho bylo urãeno ke konzumaci, potvrdil poradce prezidenta Agrární komory Jan Záhorka. Pokud by se spoleãnost Lamb Weston nakonec pro Hranice rozhodla, trvalo by vedení mûsta na nûkolika podmínkách. Musí pfiesnû dodrïovat dopravní trasy a vybudovat ãistírnu odpadních vod. Chceme mít také jistotu, Ïe provoz nijak neovlivní Ïivotní prostfiedí Hranic, fiekl Wildner. PrÛmyslová zóna v Hranicích byla otevfiená 11. záfií 2001 pro nizozemského investora Royal Philips Electronics. Závod LG.Philips v Hranicích musel kvûli krachu své matefiské spoleãnosti LG.Philips Displays Holding v roce 2006 zastavit v robu. Je tû v loni nov nájemce Multidisplay chtûl roz ífiit v robu obrazovek a nabrat nové zamûstnance. Letos na jafie ale oznámil, Ïe v Hranicích se uï Ïádné televize vyrábût nebudou. Veronika Hrdá AKTUÁLNĚ ČESKO ČERPÁ NA STO PROCENT âeská republika vyãerpala z fondû Evropské unie za období témûfi 42 miliard korun, coï pfiedstavuje skoro sto procent z celkového moïného objemu ãerpání, kter byl z evropsk ch fondû k dispozici. Pomocí penûz z evropsk ch fondû se napfiíklad vytvofiilo 22 tisíc pracovních míst, vystavûlo a opravilo 447 kilometrû silnic a dálnic, 45 kilometrû Ïeleznic. Odborníci zmodernizovali nebo postavili tfiicet nov ch ãistiãek odpadních vod a napojili postupnû na kanalizace edesát tisíc domácností. V souãasném programovém období je k dispozici celkem 682 miliard korun. JiÏ v této chvíli má âr schváleno pfies dvanáct tisíc projektû v hodnotû témûfi 139 miliard korun. Proplaceno bylo zatím 23,6 miliard korun. KŘIŽOVATKA TŘÍ MOŘÍ DO 20 LET? Bfieclav Od poloviny fiíjna bude v Bfieclavi k vidûní v stava KfiiÏovatka tfií mofií. Jejím úkolem bude informovat o plánovaném vodním koridoru mezi Dunajem, Odrou a Labe. V stava se koná v dobû, kdy se projekt posouvá do roviny mezinárodního jednání s okolními státy a Evropskou komisí o jeho v stavbû. Koridor by mûl slouïit napfiíklad k udrïení vyrovnané vodohospodáfiské bilance a pfiispût k ochranû pfied povodnûmi, vyuïití obnoviteln ch zdrojû a k revitalizaci krajiny. Velk dûraz kladou navrhovatelé také na pfiepravu strategick ch surovin, pfiedev ím ropy a plynu. DÛleÏitou roli by hrálo i zv - ení zamûstnanosti a podpora turistického ruchu. Zástupci kraje se budou stavbu snaïit prosadit v pfií tím programovacím období po roce Samotná stavba by pak trvala dvacet aï pûtadvacet let, uvedl radní Jihomoravského kraje Jaroslav Pospí il. BRUNTÁL ZNÁ PŘÁNÍ SVÝCH OBYVATEL Bruntál Lidí, ktefií jsou spokojeni se Ïivotem v Bruntále, je v raznû více neï tûch nespokojen ch. Kromû sníïení nezamûstnanosti by chtûli zdej í obyvatelé po magistrátu vût í rozvoj zdravotnictví, podporu drobného a stfiedního podnikání a bytovou v stavbu. Zmínûná fakta vypl vají z nové sociodemografické studie. Studii chtûjí zastupitelé vyuïít pfiedev ím jako podklad pro dal í práci s rozvojovou strategií mûsta. NOVÁ CYKLOSTEZKA V BOHUMÍNĚ Bohumín Po nové pfies tfii kilometry dlouhé obousmûrné cyklostezce budou moci jiï pfií tí rok jezdit cyklisté v centru Bohumína. Mûstu se na její vybudování podafiilo získat témûfi tfiináctimilionovou dotaci z evropsk ch fondû. Náklady na její v stavbu jsou pfiitom ãtrnáct a pûl milionu korun. Cyklostezku chce mûsto zaãít stavût v bfieznu.

5 ZÁŘÍ 2009 STRANA 5 PROCHÁZKA VÍTKOVICEMI Z ocelového města se stane nablýskaný klenot PODÍVEJTE SE NA JEDNY Z POSLEDNÍCH UNIKÁTNÍCH POHLEDŮ NA REZAVÉ OCELOVÉ MĚSTO. DO TŘÍ LET Z NĚJ BUDE NABLÝSKANÝ KLENOT. Ostrava-Vítkovice PfiestoÏe konstrukce hutních vûïí jsou i po desetiletích masivní, nikdy nevíte, kdy na vás spadne kousek rezavého prachu, nebo kdy lápnete do blátivé kaluïe. UÏ za tfii roky se tento stav má zmûnit. Spoleãnost Vítkovice se dohodla s památkáfii, mûstem Ostrava a krajsk m úfiadem. Cíl: Opravit národní kulturní památku tak, aby se stala centrem kulturního, spoleãenského a akademického dûní v Ostravû. Projekt poãítá s opravou tfií památek: plynojemu (foto 2), ústfiedny (foto 3) a vysoké vûïe ãíslo 1 (foto 1). Plány pfiitom nejsou vûbec skromné. Hradní architekt Josef Pleskot pojal pfiedûlání gigantického plynojemu na kongresové centrum jako antick amfiteátr. Stfiechu nechá vysunout tak, aby byl prostor uvnitfi vysok tfiicet metrû. âást ocelového plá tû vymûní za sklo. Do kongresového sálu si sedne patnáct set lidí. Centrum vzdûlání a vûdy vznikne v souãasné energetické ústfiednû. Architekti Helena a Václav Zemánkovi proto chtûjí, aby zde zûstal industriální duch. Moderní prvky zde budou doplàovat obfií kola s dmychadly. Relativnû nejménû zmûn ãeká vysokou pec ãíslo 1. Ta by i v budoucnu mûla co nejvíce pfiipomínat poslední odpich v záfií Fota: Jifií Sláma INZERCE

6 ZÁŘÍ 2009 STRANA 6 INZERCE KB Municip MoravHosp 268x374.indd :24:55

7 ZÁŘÍ 2009 RHK BRNO STRANA 7 KOMERČ NÍ PREZENTACE Obchodní jednání na míru PO DVOU ÚSPĚŠNÝCH ROČNÍCÍCH MEZINÁRODNÍHO STROJÍRENSKÉHO VELETRHU (MSV) SE DO BRNA OPĚT VRACÍ MEZINÁRODNÍ OBCHODNÍ SETKÁNÍ FIREM POŘÁDANÉ V RÁMCI KONCEPTU B2FAIR (BUSINESS TO FAIRS). TENTOKRÁT PŘI PŘÍLEŽITOSTI KONÁNÍ MEZINÁRODNÍHO VELETRHU WOOD-TEC Brno Nejen dfievozpracující podniky tak mohou vyuïít protikrizového programu RHK Brno. Podporujeme nejen udrïování stávajících obchodních vztahû, ale i vytváfiení nov ch. V rámci veletrhu WOOD-TEC 2009 tak mohou firmy navázat kontakty s partnery, které si pfiedem vyberou do svého individuálního harmonogramu schûzek. V minul ch dvou letech se bûhem tohoto projektu v Brnû se li zástupci více neï 300 firem z patnácti zemí a probûhlo pfies 2000 obchodních jednání, zmi- Àuje Petr Bajer, fieditel Regionální hospodáfiské komory Brno, která setkání organizuje. Jak zdûraz- Àuje, projekt b2fair pfiiná í maximální efekt pfii minimálních nákladech. Spojuje v hody veletrïní prezentace a matchmakingu. Firma neãeká pasivnû na stánku, kdo si jí v imne, ale sama si vybere partnery, se kter mi chce jednat, a my jí je zajistíme. Koncepce b2fair se zrodila na velk ch specializovan ch veletrzích v západní Evropû s cílem zintenzivnit moïnosti vytváfiení nov ch obchodních vztahû. Obchodní salón RHK Brno Firmy si ji rychle oblíbily a její vysokou efektivitu potvrzuje více neï 75 procent úãastníkû. Vítají ji jak vystavovatelé, tak náv tûvníci veletrhû, kter m etfií ãas a náklady spojené s vyhledáním vhodn ch partnerû k jednání. Akce b2fair WOOD-TEC 2009 probûhne ve dnech 21. a 22. fiíjna v pavilonu F a na stáncích zaregistrovan ch vystavovatelû, více informací vãetnû on-line pfiihlá ky brzy naleznete na nebo mûïete kontaktovat pfiímo organizátory akce, kontaktní osoba: Oto Hrdliãka, tel: , zahranici@rhkbrno.cz. Co je Regionální hospodářská komora Brno? Protikrizová opatření RHK Brno pro firmy 1. Poradenské centrum POMOC ZDARMA A IHNED konzultační místo pro návštěvníky komory front office zastoupení Asociace manažerek a podnikatelek, Hospodářské komory ČR, CzechTrade, Informačních míst pro podnikatele, Mediačního řízení, Rozhodčího soudu, atd. 2. Bezplatná právní pomoc Help linka telefonická linka Informační místa pro podnikatele externí poradce 2x měsíčně (návrh JUDr. Horák, JUDr. Slavet) on-line pomoc na webu prolink na poradce telefonické požadavky směřujte na kontaktní osobu Informačního místa pro podnikatele bezprostřední kontakt se členy komory, poskytujeme poradenství pro firmy, a to v Brně, Blansku a Boskovicích 3. Propagace vzájemných výhod Členové pro členy ZLEVNĚNÍ VSTUPŮ kampaň na vzájemný obchod za zvýhodněných podmínek mezi členy inečleny aktivní oslovení firem s možností nabídky 4. Podnikatelská setkání NOVÉ KONTAKTY nové zakázky uspořádání 2 PS do konce roku doplnění o workshop o získávání zakázek z veřejných zdrojů a kde hledat příležitosti k zakázkám, jak řešit aktuální potřeby 5. Zapojení do mezinárodní kontaktní sítě B2B platforem NOVÉ ZAKÁZKY navazování nových a udržování stávajících kontaktů smluvní základ komora provozovatel členové pro členy napojení firem prostřednictví elektronického systému e-poptávky, AXIS4Info, HBI,. zvýhodněná účast na zahraničních veletrzích RHK Brno je nestátní nezisková organizace založená dle zákona o komorách. Tvoří ji její členové, kterých je nyní téměř 700, a ti jsou také jejími hlavními zákazníky. Mezi nimi jsou zastoupeny firmy různé velikosti i podnikatelského zaměření. RHK Brno je jednou z největších hospodářských komor v České republice. V současné době máme pracoviště v Brně, Blansku a Boskovicích. PŘEHLED ZAJÍMAVÝCH VZDĚLÁVACÍCH AKCÍ DO KONCE ROKU: Praktický marketing (nejen) pro podnikatele základy marketingu u umění se prodat Analýza a optimalizace financování podniku optimalizace fin. prostředků v době krize Snídaně s obchodní němčinou rodilý mluvčí 6x pro pokročilé Podnikání bez dlužníků zajímavý seminář pro ty, kteří chtějí předejít dlužníkům Jak získat nové zakázky seminář důležitý nejen v době krize prosinec Účetní uzávěrka pro podnikatele, kteří chtějí pomoci při účetnictví Více info na nebo se obraťte na tel , Mgr. Věra Zborovská HLEDÁTE KVALITNÍ A LEVNÉ ŠKOLENÍ PRO ZAMĚSTNANCE? Více než 120 dotovaných akcí, kurzů a seminářů ročně, vzdělávání pro management, strategické řízení malých a středních firem, hodnotový management a marketing MSP. Pořádáme školení a vzdělávací akce ke zvýšení kvalifikace a pro profesionální rozvoj Vás i Vašich zaměstnanců. Snažíme se také pružně reagovat na aktuální ekonomickou situaci v ČR i ve světě. V roce 2008 jsme uspořádali 157 kurzů súčastí více jak 3300 vyškolených zaměstnanců a 2 vícedenní školící kurzy. RHK BRNO NENÍ VZDĚLÁVACÍ ORGANIZACE, JE MNOHEM VÍC: Hledáte NOVÉ ZAKÁZKY? b2fair na základě profilu Vaší firmy Vás budeme prezentovat, pozveme Vám potenciální partnery a zákazníky a domluvíme Vám jednání během 11. mezinárodního veletrhu strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl WOOD-TEC 2009 v Brně. Konference Nové zakázky konference zaměřená na získání nových zakázek pro podnikatele. Chcete získat PENÍZE Z FONDŮ EU? Zkušenosti se získáváním dotací z fondů EU. Poskytli jsme konzultace pro 1196 firem s celkovou dotací přes 500 mil. Kč Chcete LOBOVAT za své projekty? Zastoupení před orgány státní správy, možnost připomínkovat zákony či absolvovat jednaní s vedením města, kraje. Chcete se účastnit prestižních SETKÁVÁNÍ PODNIKATELŮ? Potkávání podnikatelů a významných osobností na Podnikatelských setkáních v atraktivních lokalitách V roce 2008 jsme uspořádali 3 podnikatelské setkání, 2 kontaktní dny a 4oborové setkání, na kterých se potkalo více jak 680 podnikatelů z celé ČR 6. Semináře zaměřené na chování firmy v době recese MINIMALIZACE ZTRÁT hodnocení pracovníků propouštění cash flow management vyhodnocení zdraví firmy (ZA) obchodní dovednosti 7. Obchodní mise do zemí podle zájmu firem ZAHRANIČNÍ ZAKÁZKY výsledky Leeds spolupráce s JMK i s městem Brnem do zemí méně postižených recesí poradenství pro přesun dodavatelských kapacit do zemí s nižší cenou pracovní síly ve spolupráci s CzechTrade 8. Posouzení bonity/ finanční situace obchodních partnerů OVĚŘENÍ PARTNERŮ zveřejných zdrojů zdrojová analýza na vyžádání, vč. návrhů na zlepšení ekonomiky firmy 9. Poradenství pro začínající podnikatele NOVÍ PODNIKATELÉ kurz Start pro začínající podnikatele doplňující poradenství v začátku podnikání asistence při splnění zákonných náležitostí 10.Bankovní sekce/pool ZAJIŠTĚNÍ FINANČNÍCH ZDROJŮ komunikační platforma bank a firem na místní úrovni místní bankovní sekce na hledání zdrojového financování a financování nadějných projektů 11. Evropské fondy EU FONDY poradenské dny balíčková nabídka poradenských firem prostřednictvím RHK projektové žádosti KDE NÁS NAJDETE? Regionální hospodářská komora Brno Výstaviště 1 /areál BVV tel.: Brno fax: rhkbrno@rhkbrno.cz 12.Oborová setkání firem a univerzit INOVACE A APLIKOVANÝ VÝZKUM spolupráce s VUT, transfer technologií klastrová spolupráce firem zapojení do velkých projektů (Ceitec) V Brně dne / Zpracovala RHK Brno

8 ZÁŘÍ 2009 STRANA 8 ZPRACOVATELSKÝ PRŮ MYSL Textilky, hutě a strojírny musely hromadně propouštět MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ PŘINÁŠÍ PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FIREM, KTERÉ V DŮSLEDKU HOSPODÁŘSKÉ RECESE PROPUSTILY ZAMĚSTNANCE. MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Tatra Kopfiivnice Kopfiivnická automobilka kvûli poklesu objednávek vloni v prosinci rozhodla, Ïe propustí na zaãátku roku 2009 témûfi 570 zamûstnancû. Od loàského pololetí do konce kvûtna 2009 tak firmu opustilo 1300 zamûstnancû. Kopfiivnická automobilka Tatra se kvûli globální finanãní krizi propadla loni do ztráty zhruba 572 milionû korun. V roce 2007 pfiitom zaznamenala rekordní ãist zisk 859 milionû korun. OKD Ostrava Uzavfiením Koksovny Jan verma ve druhé polovinû leto ního roku pfii lo o práci zhruba 500 ze souãasn ch 1182 lidí. ArcelorMittal Ostrava Nejvût í domácí v robce oceli od leto ního ledna uï propustil 950 zamûstnancû. Zamûstnává jich HuÈ je v prûmûru vytí- Ïena na padesát procent sv ch v robních kapacit. Evraz Vítkovice Steel Ostrava Propou tûní oznámil i tfietí nejvût í hutní podnik v âesku, jehoï stfiediska pracují na 40 aï 50 procent kapacity. Firmu opustil kaïd osm zamûstnanec; v povûì podepsalo 170 zamûstnancû. K prvnímu srpnu mûla spoleãnost 1270 zamûstnancû. Indové mají sice nízké ceny, my máme ale vysokou spolehlivost dodávek PROSPERUJÍCÍ STROJÍRENSKÁ FIRMA NEMUSÍ BÝT VŽDY GIGANTEM S TISÍCOVKOU ZAMĚSTNANCŮ. DOKAZUJE TO I MALÁ RODINNÁ SPOLEČNOST IMOPRA Z NIVNICE NA UHERSKOBRODSKU. Kordárna Velká na Veliãkou Spoleãnost se dostala do problémû zpûsoben ch zejména rozvojov m investiãním projektem na Slovensku, svûtovou hospodáfiskou recesí a s ní souvisejícím poklesem poptávky. Holding vyrábûjící textilie se pot ká s obrovsk mi dluhy. V závodû Velká nad Veliãkou musela propustit 110 zamûstnancû. Slezan Fr dek-místek Textilka ve Fr dku-místku mûla problémy uï nûkolik let. Spoleãnost je v insolvenãním fiízení, fabrika je na prodej. O práci pfii lo uï 460 lidí. ZLÍNSKÝ KRAJ TON Bystfiice pod Host nem V robce oh baného nábytku doplácí na kvalitu sv ch v robkû. V dobû recese je rozhodující cena. Objednávky spoleãnosti TON proto klesly o pûtinu a firma musela propustit 334 zamûstnancû a redukovat pracovní dobu. Magneton KromûfiíÏ V robce zejména automobilov ch souãástek je v úpadku. Zatím na nûj ale nebyl vyhlá en konkurz. Od nového roku firma propustila 283 pracovníkû. Zb vající z nich netu í, zda dostanou vyplacené mzdy. AVX Czech Republic Kunovice V robce elekrosouãástek v Kunovicích musel propustit uï 166 zamûstnancû. Slovácké strojírny Uhersk Brod Krize dolehla i na Slovácké strojírny v Uherském Brodû. Letos muselo vedení propustit 123 zamûstnancû. Nadále zde pracuje témûfi sedm set lidí. CRYSTALEX, závod Karolinka Karolinka 260 skláfiû z karolinského závodu Crystalex bylo osm mûsícû bez práce. Poté co zkrachoval skláfisk koncern koupil nov majitel, obnovila se v továrnû v roba. Práci zatím má 86 lidí. Vlastník pfiedpokládá nabírání dal ích zamûstnancû. STIM ZET Vsetín-Jasenice Spoleãnost, která se zab vá v robou a prodejem nástrojû na obrábûní otvorû a speciálních fiezn ch nástrojû musela od února postupnû propustit v echny své zamûstnance. Bez práce zûstalo témûfi dvû stû lidí. DÛvodem byl pfiedev ím velk pokles objednávek pro rok THEVIA RoÏnov pod Radho tûm Thevia je dal í obûtí automobilového prûmyslu. Vedení spoleãnosti se od poãátku roku nepodafiilo sehnat Ïádnou zakázku. O práci pfii lo 90 zamûstnancû. Firma je nyní v konkurzu. BaÈa Dolní Nûmãí Z necel ch 240ti pracovníkû ode lo na zaãátku léta 120 lidí. Tajmac ZPS Zlín Jedna z nejvût ích strojírensk ch firem na Zlínsku se Nivnice Dlouhodobé kontrakty uzavfiené v dobû rûstu znamenají úspûch v dobû recese. Správnost takové strategie mûïe potvrdit i rodinná firma IMOPRA. Ta uzavfiela dlouhodobou smlouvu o dodávkách komponentû autoklimatizace s nûmeck m automobilov m dodavatelem BEHR. To ocenila i agentura pro rozvoj podnikání CzechInvest titulem Subdodavatel roku 2008 Kontrakt roku. I pfies tento úspûch se ani IMOPRA nevyhnula poklesu zakázek a následnému propou tûní zamûstnancû. KdyÏ loni podepsala smlouvu s firmou BEHR, mohla zamûstnávat témûfi osmdesát pracovníkû. Letos jich v nivnické továrnû pracuje pfiibliïnû o polovinu ménû. Klienty spoleãnosti IMOPRA jsou totiï i firmy, které musely drasticky sníïit produkci. Nûkter m hrozí i bankrot. To je údûl subdodavatelsk ch firem. Jsem ale optimista. Musíme teì investovat do vûcí, které z nás v následné dobû opûtovného rûstu udûlají vyhledávané dodavatele na trhu. Na druhou stranu jsme se ujistili o tom, Ïe je lep í zamûstnávat optimálnû asi padesát lidí. Taková firma pak mûïe zajistit vïdy kvalitní fiízení jakosti a tím také spolehlivost dodávek, fiíká jednatel Josef Mo tûk. Zakladatel firmy své tvrzení opírá o vlastní zku enosti. V dobû, kdy pracoval v uherskobrodské âeské zbrojovce, totiï fiídil více neï 500 zamûstnancû. Tam také v devadesát ch letech pochopil, Ïe je vhodn ãas zaãít se orientovat na automobilov prûmysl a spolu s vedením v robního úseku vybudoval provoz, kter se zaãal touto v robou ve Zbrojovce zab vat. Padesát zaměstnanců je ideál Nejdfiív jsme se pokou eli dostat do oboru v roby kloubních implantátû, ale v daném prostfiedí jsme se nedokázali prosadit a museli jsme proto ná pûvodní zámûr pfiehodnotit. I tak nám trvalo bezmála rok, neï jsme se dohodli s novojiãínsk m Visteon Autopalem o tom, Ïe jsme vhodná tuzemská firma, která splàuje poïadavky dodavatele pro automobilov prûmysl, dodal Mo tûk. pot ká s poklesem zakázek. âást zamûstnancû pracuje na tfiídenní ãi ãtyfidenní provoz. Od zaãátku roku firmu opustily uï skoro dvû stovky pracovníkû. Novesta Zlín KvÛli krizi zkrachoval tradiãní v robce obuvi, zlínská Novesta. O práci tam pfii lo 170 lidí. KRAJ VYSOČINA Tehdy se rozhodl se sv m synem Daliborem otevfiít malou v robní dílnu ve sklepû svého rodinného domu a zaãít dodávat stírací li ty lineárních vedení obrábûcích CNC strojû pro velkou strojírenskou firmu ve Zlínském kraji. Nezastírá ale, Ïe mu na zaãátku v znamnû pomohly i kontakty získané ve Zbrojovce.První obrábûcí stroje si mohli tehdy je tû zaãínající Ïivnostníci koupit v roce Zaãali jsme se orientovat na v robu dílû do klimatizací aut. KdyÏ pfiib vali odbûratelé, mohli jsme se také my zaãít rozvíjet. Pak jsme se pfiestûhovali do prvních pronajat ch v robních prostor a zamûstnávali jsme patnáct lidí. Poté, co jsme postavili vlastní fabriku, u nás pracovalo témûfi osmdesát zamûstnancû, popisuje v voj Mo tûk. Bosch Diesel Jihlava Je tû loni zamûstnával Bosch Diesel v Jihlavû 6500 zamûstnancû. Dnes jich má smlouvy Dal í ãtyfii stovky lidí ode ly na zaãátku záfií. Podnik jim za dobrovoln odchod zaplatil osminásobek mzdy. Jednotlivec si tak podle odhadû mohl pfiijít aï na ãtvrt milionu korun. âtyfidenní pracovní t den se prodlou- Ïil aï do bfiezna Loni jela fabrika sedm dní v t dnu. KDO JE Tù PROPOU TùL Colas CZ, Man+Hummel OLOMOUCKÝ KRAJ Kazeto Pfierov V robce lepenkov ch kufrû Kazeto musel letos propustit více neï polovinu zamûstnancû. Bez práce se tak ocitlo 470 lidí. ZÛstalo 362. Podle vedení spoleãnosti uï dal í vlna propou tûní nehrozí. Meopta Pfierov V robce optick ch pfiístrojû letos propustil 290 lidí. A podle vedení spoleãnosti je firma stále v reïimu pfieïívání. Poklesly jí totiï zakázky o pûtadvacet procent. Nyní pracuje ve fabrice 2100 zamûstnancû. Multidisplay Hranice Hranická prûmyslová zóna zeje témûfi prázdnotou. Na místû, kde mûlo podle plánu pracovat více neï 3500 lidí, jich dnes pracuje nûkolik desítek. Na jafie skonãil i následovník v robce televizí Philips, firma Multidisplay. Propustil 150 zamûstnancû. Podle majitele areálu, skupiny CTP, se ale situace do konce roku zmûní. Souãasní nájemci, firmy Jyco a Etimex, by mûli do konce roku pfiijmout asi padesát lidí. Zájem projevila i spoleãnost Lamb Weston. OP Prostûjov Prostûjov Odûvní podnik jen za první ãtyfii mûsíce v tomto roce vykázal ztrátu 145 milionû korun. TrÏby podniku loni meziroãnû klesly o 550 milionû korun na 1,94 miliardy. Spoleãnost tak musela propustit 200 lidí. Ve sv ch nejlep ích letech OP zamûstnával sedm tisíc zamûstnancû. Dnes má smlouvu s dvûma tisíci lidmi. Podle vedení ale krach spoleãnosti nehrozí. Jejich díly dnes odebírají takoví giganti jako je METAL PROGRES Strakonice, FIMES Uherské Hradi tû, HOFMEISTER PlzeÀ, BEHR Stuttgart, VISTEON AUTOPAL Nov Jiãín, DANA Guiscard z Francie a jiní. Díky souãástkám z Nivnice tak funguje klimatizace v autech jako Toyota, Audi, Ford, Suzuki nebo BMV a jin ch. KdyÏ jsme se synem na autosalonu, tak se rádi díváme pod kaïdou kapotu vozû, jak je tam ná díl upevnûn, smûje se jedna edesátilet fieditel spoleãnosti. Podle nûj i IMOPRA musí kaïd den bojovat nejen s domácí, ale pfiedev ím se zahraniãní konkurencí. Indové nebo âíàané válcují mnohdy ãeské v robce v cenách. Ty ale na tûstí neb vají pro odbûratele vïdy tím nejhlavnûj ím kritériem. U strojů jsou hlavně ženy âasto se na i odbûratelé dûsí, v jak ch podmínkách pracují tfieba indiãtí dûlníci. Pak pfiijdou do na eho provozu a na první pohled vidí, Ïe si od nás koupí rozhodnû kvalitnûj í v robky. Dlouhodobûj í zku enosti je pak v této skuteãnosti jen utvrdí. Crystalex Vrbno pod Pradûdem Pád sklárny Crystalex Nov Bor postihl i v robnu ve Vrbnû pod Pradûdem. O práci zde na zaãátku roku pfii lo v ech 113 zamûstnancû. Spoleãnost ALand EUROPE, která areál koupila, plánuje obnovit v robu v plném rozsahu. Siemens Elektromotory Mohelnice Propou tût musel i nejvût í zamûstnavatel v Mohelnici. Z pûvodních 1500 zamûstnancû ode lo v dubnu 600 lidí. Je to dûsledek toho, Ïe poãet zakázek poklesl o padesát procent proti loàsku. Automotive Components Czech Rapotín Krach. Tak dopadla firma Automotive Components Czech z Rapotína. Její majetek je nyní urãen k prodeji. O práci pfii- lo 118 lidí. Ol anské papírny Jindfiichov Na konci loàského roku zkrachovaly i Ol anské papírny v Jidfiichovû u Hanu ovic. O práci tak pfii lo 220 lidí. KDO JE Tù PROPOU TùL? Klein&BlaÏek spol., EPCOS, Geartech CZ (krach), CE WOOD, HDO, ZKL Hanu ovice, Mora Moravia, M. L. S. Holice, Invesys Appliance Controls, KNS- Engineering, Moravské Ïelezárny nebo Presbeton Nova. JIHOMORAVSKÝ KRAJ Zetor Od konce ledna pracují dûlníci jen ãtyfii dny v t dnu. Prodeje traktorû se propadly a firmu od té doby muselo opustit 160 lidí, tedy kaïd sedm. Seznam není úpln. Zdrojem jsou úfiady práce, které zvefiejnily seznamy firem. Dále internetové stránky jednotliv ch spoleãností a aktuální zprávy z médií. Pfiedev ím okresních mutací Deníku. Redakce se vûnuje spoleãnostem, jeï vyhlásily bankrot nebo propustily více neï sto pracovníkû. Reklamace na ich dílû jsou minimální, uvádí majitel. Ten, kdo by ãekal, Ïe v továrnû firmy IMOPRA obrábûjí souãástky zejména muïi, by se m lil. Své zamûstnance peãlivû vybíráme a i z tohoto dûvodu zamûstnáváme i na pozici operátora CNC strojû vût í poãet Ïen neï muïû. Nejen proto, Ïe jsou peãlivûj í, ale také proto, Ïe si na rozdíl od nûkter ch muïû nehrají na odborníky. Na druhou stranu v odmû- Àování nedûláme rozdíly, uji Èuje. Îeny jsou podle nûj také vnímavûj í a úspû nûj í pfii vstupních pohovorech. UchazeãÛm pfiekládáme seznam kritérií, jako jsou peníze, rodina, firma nebo zdraví. Oni je pak mají sefiadit podle osobní dûleïitosti. âasto se divíme, kolik z nich nechápe pfiímou souvislost úspûchu firmy s jejich finanãním hodnocením, popisuje svou filozofii Mo tûk. MoÏná také proto mu vyhovuje model rodinné firmy. O obchod se ve firmû stará jeho mlad í bratr Stanislav, o personalistiku a úãetnictví dal í ãlenka rodiny. Nedovedu si pfiedstavit, Ïe bych budoval firmu, kterou bych pak musel prodat nûkomu, kdo ji nebude brát váïnû. Syn Dalibor, jako spolumajitel, si k ní buduje vztah od jejího zaloïení, vysvûtluje jednatel. Veronika Hrdá

9 ZÁŘÍ 2009 EXPORTNÍ GARANČ NÍ A POJIŠŤ OVACÍ SPOLEČ NOST, a. s. STRANA 9 KOMERČ NÍ PREZENTACE Protikrizová opatření EGAP nesou ovoce V PRVNÍM POLOLETÍ LETOŠNÍHO ROKU UZAVŘELA EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOST, A. S. (EGAP) VÍCE NEŽ STO PADESÁT POJISTNÝCH SMLUV V CELKOVÉ HODNOTĚ 23,7 MILIARD KORUN. Ing. Karel Pleva, MBA pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel EGAP Tento objem pfiedstavuje více neï edesát procent plánovaného roãního v konu. Se zapoãtením multiplikaãního efektu poji tûní se státní podporou, zejména v pfiípadû bankovních záruk vystavovan ch v souvislosti s exportními projekty, podpofiil EGAP za prvních est mûsícû tohoto roku ãesk v voz za 62 miliard korun. Na dosaïen ch v sledcích se pozitivnû projevují protikrizová opatfiení, která EGAP pfiijal koncem loàského roku. I v dobû poklesu poptávky se tak ãesk m v vozcûm dafií prosazovat se na mezinárodních trzích, zejména v Ruské federaci a dal ích zemích Spoleãenství nezávisl ch státû. Pojistné krytí až 99 procent Zcela zásadním opatfiením ke zv ení úãinnosti úvûrového poji - tûní je zv ení pojistného krytí u v ech typû poji tûní v vozních úvûrû, a to z dosavadních 95 procent na 99 procent. V jimkou je pouze poji tûní v vozních dodavatelsk ch úvûrû, u kter ch se rovnûï zvedlo pojistné krytí z 90 procent na 95 procent. Rizikovost v vozu je tak podstatnû niï í, stejnû jako náklady v vozcû a jejich bank na zaji tûní spoluúãasti. Vy í pojistné krytí zatím platí do konce tohoto roku s tím, Ïe po dûkladném posouzení jeho efektivity spoleãnost rozhodne o dal ím postupu. Klienti EGAP se doãkali i zlevnûní poji tûní, a to tam, kde to dovolují mezinárodní pravidla pro státem podporované v vozy. V razné sníïení zaznamenaly pojistné sazby u poji Èování v robního rizika, kdy se v vozce poji Èuje proti riziku ztrát v dûsledku zru- ení ãi pfieru ení kontraktu ze strany zahraniãního dovozce nebo v dûsledku politické, finanãní ãi makroekonomické situace zemû dovozce. Pfii samostatném poji - tûní v robního rizika je teì pojistná sazba o 30 procent niï í ve srovnání s dfiívûj kem. Pokud je v ak ke stejnému exportnímu pfiípadu uzavfieno i poji tûní v vozního odbûratelského úvûru, tak lze sazbu sní- Ïit aï o cel ch 50 procent. Dost mohou u etfiit také ãe tí investofii, ktefií si pro realizaci svého investiãního zámûru v zahraniãí vyjednají bankovní úvûr s poji tûním EGAP. Na rozdíl od dfiívûj í praxe, kdy si investor musel vlastní vklad do investice v hostitelském státu pojistit proti teritoriálním rizikûm, kryje nyní poji tûní bankovního úvûru na financování investice i rizika spojená s vkladem investora po celou dobu ãerpání a splácení úvûru. Výhodnější pojištění pro velké investory i malé a střední firmy Dále EGAP upravil podmínky poji tûní v vozního odbûratelského úvûru pro potfieby projektového financování velk ch investiãních zámûrû zejména v energetice, tûïbû a zpracování surovin, metalurgii, Ohlédnutí za českým předsednictvím v Evropské unii PŘEDSEDNICTVÍ EVROPSKÉ UNIE JE JAKO ŠTAFETOVÝ BĚH. MÁTE SVŮJ ÚSEK, KTERÝ MUSÍTE ZABĚHNOUT, JAK NEJLÉPE DOVEDETE, ALE ZÁROVEŇ JSTE SOUČÁSTÍ TÝMU, KDY SE BEZ TĚSNÉ SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI NEOBEJDETE. Musíte ten tafetov kolík fiádnû pfievzít a potom taky pfiedat. Pfiebírali jsme jej od FrancouzÛ a pfiedávali védûm. UÏ dlouho pfiedtím, neï jsme 1. ledna vybûhli, jsme se dûkladnû pfiipravovali, aby ten ná bûh byl maximálnû efektivní. Ministerstvo prûmyslu a obchodu nás povûfiilo pfiedsednictvím Pracovní skupiny Rady Evropské unie pro v vozní úvûry. Z na í dlouholeté praxe jsme dobfie vûdûli, co nás ãeká. Koordinovat, koordinovat a je tû jednou koordinovat, dokud se nám nepodafií dosáhnout k Ïeného stavu, kdy zástupci v ech sedmadvaceti ãlensk ch zemí získají na jednu vûc stejn názor, s nímï vystoupí na jednání OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) o pravidlech státní podpory exportu obsaïen ch v Konsensu OECD. Kromû toho jsme se samozfiejmû drïeli tfií hlavních programov ch priorit ãeského pfiedsednictví ekonomiky, energetiky a pozice Evropské unie ve svûtû. Ve v ech jsme úspû nû zabodovali. Nejvíc v energetice, kde by to asi na zaãátku málokdo ãekal. Celou fiadu let se totiï na pûdû Pracovní skupiny Rady EU pro v vozní úvûry odehrával souboj mezi zastánci vylep ení podmínek pro obnovitelné zdroje na stranû jedné, a zastánci téhoï, ale pro jaderné zdroje, na stranû druhé. Navzájem se drïeli v klinãi a vypadalo to, Ïe se Sektorová dohoda o v vozu zafiízení pro obnovitelné zdroje po uplynutí zku ebního období koncem ãervna nejenom nestane trvalou souãástí Konsensu OECD, ale bude nakonec tfieba i úplnû zru ena. A tak jsme trpûlivû koordinovali, vyjednávali a peãlivû umetali cestiãku ke kompromisu. Byla fiádnû klikatá, místy velmi úzká a nûkdy se mûnila v nároãnou pfiekáïkovou dráhu, ale pfiesto nás, doslova za minutu dvanáct, dovedla k cílové pásce. Od 1. ãervence 2009 je tak moïné financovat jak v vozy zafiízení pro obnovitelné zdroje, tak i v vozy jadern ch zafiízení exportními úvûry se splatností aï 18 let po dokonãení, s aï osmnáctimûsíãním odkladem první splátky a s fiadou dal ích v hod vãetnû niï ích úrokov ch sazeb. Je to velk a nezpochybniteln úspûch na eho pfiedsednictví. Pokud jde o ekonomiku, je jasné, Ïe na e pfiedsednictví v raznû ovlivnila finanãní a hospodáfiská krize. Kromû obvyklé agendy, kterou se Přehled dosažených změn úvěrových podmínek v obou sektorových ujednáních Sektorové ujednání o financování vývozu zařízení pro obnovitelné zdroje a vodní projekty: trvalá součást Konsensu OECD od , prodloužení doby splatnosti úvěrů až na 18let, flexibilní podmínky splácení včetně prodloužení odkladu první splátky na 18 měsíců hypoteční způsob splácení, WAL (Weighted Average Life) 9 let v případě doby splatnosti do 15 let a 11 let v případě doby splatnosti do 18 let, podíl místních nákladů 30 % s tím, že se jedná o možném navýšení, výhodnější systém tvorby minimálních úrokových sazeb, jednání o rozšíření rozsahu působnosti budou dokončena do konce roku Pracovní skupina EU pro exportní úvûry zab vá, bylo proto nezbytné hledat co nejúãinnûj í zpûsoby jak se s krizov mi jevy vypofiádat. I tady se nám podafiilo sjednotit opravdu velmi iroké spektrum názorû a dosáhnout doãasného uvolnûní nûkter ch omezujících pravidel pro v vozní úvûry. Z na eho podnûtu se otázky financování obchodu projednávaly i na politické úrovni v rámci EU a následnû i na dubnovém zasedání G-20, jehoï v sledkem je závazek zúãastnûn ch zemí posílit celosvûtové zdroje na podporu financování obchodu ãástkou dvû stû padesát miliard americk ch dolarû. Na ím pfiíspûvkem je pak posílení pojistné kapacity EGAP ze sto dvaceti na sto padesát miliard Sektorové ujednání o financování vývozu zařízení pro jaderné elektrárny: prodloužení doby splatnosti úvěrů až na 18let, flexibilní způsob splácení s WAL 9 let při době splatnosti do 15 let, hypoteční způsob splácení i pro dobu splatnosti do 18 let, podíl místních nákladů 30 % s tím, že se jedná o možném navýšení, výhodnější systém tvorby minimálních úrokových sazeb. Pozn.: Vzhledem k tomu, že prioritou nejen zemí EU, ale i většiny ostatních členských zemí OECD, je podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie, jsou podmínky pro vývozy těchto zařízení výhodnější než v případě jaderných elektráren. korun a nav ení kapitálu âeské obchodní banky zhruba o jednu miliardu korun. Z tfietí priority ãeského pfiedsednictví EU ve svûtû pro nás vypl val pfiedev ím úkol dosáhnout shody s negociátory Evropské komise ve Svûtové obchodní organizaci (WTO) na tom, Ïe Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatfieních, která je základním kamenem systému státní podpory exportu, zûstane v souãasném znûní a Ïe zmûny navrhované nûkter mi rozvojov mi zemûmi, které by stávající reïim ohrozily, budou odmítnuty. To se podafiilo, stejnû jako zahájit pfiípravu na jednání s âínou o jejím pfiistoupení k pravidlûm Konsensu v robû stavebních hmot, telekomunikacích a infrastruktufie. Zmûn se doãkalo také poji tûní úvûru na financování zahraniãní investice pro developery obchodních a bytov ch projektû v zahraniãí. V obou pfiípadech se jedná pfiedev ím o v hodnûj í podmínky splácení poskytnut ch úvûrû. Zcela nov obsah dostalo poji - tûní prospekce zahraniãních trhû, které kryje riziko finanãní ztráty v dûsledku úplného nebo ãásteãného neúspûchu prospekce. Poji - tûní je urãené zejména mal m a stfiedním podnikûm. Pojistit se mohou v vozci se zavedenou v robou, ktefií vyrábûjí zboïí ãi poskytují sluïby, pro nûï budou prospekci provádût po dobu nejménû dvou let. Ve finální fázi je úprava poji tûní úvûru na pfiedexportní financování tak, aby mohlo kr t i rizika bank spojená s úvûrov m financováním komerãního vyuïití produktû v zkumu a v voje. Tímto typem poji tûní chce EGAP podpofiit v robu a následn v voz produktû s vysokou mírou pfiidané hodnoty. OECD, coï by v raznû pfiispûlo ke kultivaci mezinárodního obchodu. B vá dobr m zvykem, Ïe pfiedsednická zemû uspofiádá tzv. neformální setkání, které vyboãuje z bûïné agendy a je pfiíleïitostí podívat se na nûkteré otázky z jiného úhlu pohledu v pfiíjemné mimopracovní atmosféfie. Hlavním bodem praïského setkání ãlenû pracovní skupiny byl semináfi v âernínském paláci na téma "Aktuální dopady finanãní krize a její vliv na exportní financování". Role hlavních fieãníkû se ujali Ing. Vladimír Dlouh, CSc. ze spoleãnosti Goldman Sachs Europe Ltd., velvyslanec a stál pfiedstavitel âr pfii OECD prof. Ing. Karel Dyba, CSc. a pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel INEKON GROUP, a.s. Ing. Josef Hu ek. V echna tfii vystoupení se setkala s velk m zájmem a vyvolala podnûtnou diskusi. I toto setkání v Praze pfiispûlo k tomu, Ïe na e pfiedsednictví v Pracovní skupinû Rady EU pro v vozní úvûry hodnotili její ãlenové jako velmi úspû né. Vedoucí nizozemské delegace Evert Houtman nám napfiíklad v u napsal: small countries have usually done a better job than big ones and the Czech Republic was no exception. JUDr. Ing. Jana Ammerlaan námûstkynû generálního fieditele EGAP vedoucí ãeské národní delegace u příležitosti 51. mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně Vás zveme na seminář Opatření EGAP na podporu exportu dne v 10 hodin, administrativní budova BVV, sál 102. Rádi Vás uvítáme i v naší expozici na volné ploše F, stánek 1. EXPORTNÍ GARANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ SPOLEČNOST A.S., VODIČKOVA 34/701, PRAHA 1 egap_msv_268x90.indd 1 8/26/09 1:53:22 PM

10 ZÁŘÍ 2009 STRANA 10 AKTUÁLNĚ AKTUÁLNĚ ZLÍN OMEZÍ KVŮLI KRIZI DOPRAVU Zlín Pfiíjmy Zlína se propadly o 117 milionû korun. Tamní magistrát teì hledá místa, kde u etfií. V leto ním roce jsme sníïili provozní v daje ve v ech spoleãnostech i pfiímo v odborech magistrátu celkovû o cca 70 milionû korun, upozornil druh námûstek primátorky Miroslav Hladík. Radní také uloïili Dopravní spoleãnosti Zlín Otrokovice, aby provûfiila ekonomiãnost jednotliv ch linek MHD. Omezení nebo dokonce zastavení provozu se tak dotkne linky 12 do Îelechovic nad Dfievnicí. OSTRAVSKÝ MAGISTRÁT MÁ NOVÝ HELP DESK Ostrava Ostravsk magistrát má usnadnûnou komunikaci s techniky v pfiípadû poruchy poãítaãe. Spoleãnost OKsystem tam ve spolupráci se spoleãností OVANET dokonãila projektovou implementaci Oracle Siebel CRM. V rámci projektu byl uveden do provozu komplexní systém Help Desk pro podporu outsourcingu IT sluïeb spojen ch s provozováním hardware a software na magistrátu a mûstsk ch úfiadech. Souãástí dal ího pfiedpokládaného rozvoje systému budou zejména integrace s navazujícími systémy vãetnû integrace s telefonní ústfiednou. Hyundai začne vyrábět vozy Kia JIHOKOREJSKÁ AUTOMOBILKA V NOŠOVICÍCH PŘECHÁZÍ OD 7. ZÁŘÍ NA DVOUSMĚNNÝ PROVOZ. No ovice Nové zamûstnání tak na ly tfii stovky lidí z Moravskoslezského kraje. Jedná se o kmenové zamûstnance na í spoleãnosti, se kter mi poãítáme i nadále, uvedl mluvãí automobilky Petr Vanûk. Jedním z dûvodû nového náboru pracovníkû je zv en zájem o model i 30. Letos má automobilka v plánu vyrobit sto edesát tisíc aut. Ke konci roku v No ovicích poãítají také se sériovou v robou vozu Kia Venga. Automobilce nahrává fakt, Ïe lidé ovlivnûni krizí v souãasnosti kupují pfiedev ím men í a levnûj í Foto: Jifií Sláma vozy. Pomáhá i rotovné, které zavedlo jedenáct unijních zemí. Za první pûl rok tak Hyundai nav il svûj prodej v Evropû asi o estnáct procent. Podle VaÀka tak Hyundai plynule pfiechází z fáze jedna do fáze dvû. Druhá fáze by mûla pfiijít v roce 2011, kdy chce automobilka vyrábût ve tfiísmûnném provozu. Právû do tohoto roku investuje Hyundai Motor do svého závodu v No ovicích sto tfiicet miliónû eur. Investovat budeme prûbûïnû v pfií tím a pfiespfií tím roce, upfiesnil Vanûk. Víte, jak můžete vzdělat vaše zaměstnance? Operační program: Lidské zdroje a zaměstnanost Ve fondu je celkem 1, 84 miliard eur z evropských fondů a 0, 32 miliard eur z českých zdrojů Oblast: 1.1 Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků Vzdělávání zaměstnanců v oblasti průmyslu EDUCA Termíny podání žádosti : od 2. června 2009 do 30. Října 2009 Hlavním cílem: další profesní vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu prostřednictvím zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů přispění ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných NACE. Peníze by mûly slouïit napfiíklad ke zv ení v roby pfievodovek. Uplatnûní zde má najít 1400 nov ch zamûstnancû. Od roku 2011 by mûla automobilka roãnû vyrobit tfii sta tisíc aut a pût set tisíc pfievodovek. Chybí obchvat Frýdku-Místku Hyundai tak nyní fie í jin problém neï hospodáfisk útlum. Továrnu trápí nesplnûné závazky ãeského státu. Ten kvûli recesi nemá dostatek penûz na dostavbu silnice R 48 a velmi oãekávaného obchvatu kolem Fr dku Místku. Zda-li se peníze pfieci jen najdou, budou úfiedníci vûdût po schválení rozpoãtu na pfií tí rok. Alice Dvofiáková Školení je šance Termíny podání žádosti: od 23. března do 31. prosince 2009 Hlavním cílem: zvyšování adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků prostřednictvím zvyšování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců a zaměstnavatelů. 1. výzva k předkládání grantových projektů v rámci GG Posilování sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů Termíny podání žádosti: od 18. února do 31. prosince 2011 Hlavním cílem: Zvýšit adaptabilitu zaměstnanců a konkurenceschopnost podniků sdůrazem na rozvoj sociálního dialogu a budování kapacit sociálních partnerů. Podrobnější informace na: Vpřípravě: Program Restart Jeho úkolem je koordinace úřadů práce. Bude zaměřený na lidi ve výpovědní lhůtě. Spustit by se měl ještě letos. O projektu Vzdělávejte se! čtěte na straně 16. BVV: Odešel Škrla Brno Spoleãnost Brnûnské veletrhy a v stavi tû zaïívá tûïké období. Poptávka po kongresov ch sluïbách klesla o tfietinu. Zatímco loni se v stavi tû mohlo pochlubit 109 milionov m ziskem, letos se oãekává stejné ãíslo s minusov m znaménkem. Rozpoãet potápí také pûjãka na postavení pavilonu P za miliardu korun. Pfied nûkolika mûsíci proto spoleãnost pfiistoupila ke krtûm a propustila sedmadvacet procent zamûstnancû. Podle zástupcû BVV ale firma stále stojí na vlastních nohách. Firma je stabilizovaná a má rezervy z minulosti, fiekl mluvãí David Pokorn. Podle zpráv Moravského hospodáfiství jsou pfiipraveni pomoc také nûmeãtí vût inoví vlastníci Messe Düsseldorf. Situace se vyhrotila poté, co ve firmû nastalo personální zemûtfiesení. Náhle rezignoval fieditel Jifií krla. Ten chtûl, aby veletrhy nemûnily strategii a jely ve stejn ch kolejích. PfiestoÏe se jehonámûstek Ale Pohl prezentoval jako reformátor, kvûli nevoli zamûstnancû musel nakonec odstoupit také. krla na v stavi ti zaãínal v roce 1975 jako obchodní referent a v nejuï ím vedení pûsobil od konce osmdesát ch let. Dál bude firmû pomáhat jako poradce. Pohl v BVV konãí definitivnû. Firmu doãasnû povede ekonomick námûstek fieditele Nûmec Egbert Zündorf. Do Brna se po nûkolika letech vrací i dfiívûj í pfiedseda pfiedstavenstva Karl HeinzWismer. Nástrahy budování informačních systémů ve strojírenských podnicích Tomá Nielsen, právník ROWAN LEGAL Zájem o nasazení informaãních systémû ve strojírenství zaznamenává dlouhodobû v razn vzestup. DÛvody jsou rûzné: snaha optimalizovat interní procesy, zajistit moïnost rychle reagovat na zmûny na trhu nebo pfiipravit firmu pro vstup investora. Implementace informaãního systému s sebou nese fiadu nástrah, a to nejen v oblasti obchodní a technické, ale i v otázce smluvního zaji tûní. Ve smlouvách je pfiedev ím nutné jednoznaãnû, srozumitelnû a jasnû specifikovat pfiedmût plnûní a proces realizace. Ne vïdy má vedení strojírensk ch podnikû hned na zaãátku zcela jasnou pfiedstavu o tom, jak má informaãní systém fungovat. Je to pfiirozené. Jejich tzv. core businessem je v roba. Proto se zavedla praxe, kdy zadavatel definuje své pfiedstavy o tom, jaké potfieby by mûl systém plnit. Oãekává pak, Ïe konkretizaci zadání provede dodavatel. A to ne pfied uzavfiením smlouvy, ale jiï v rámci jejího plnûní. Teprve v stupem úvodní analytické fáze je podrobná specifikace systému, kterou má objednatel odsouhlasit. Právû to ale b vá pfiíãinou prvního sváru, zejména pokud konkrétní specifikace vede ke zv ení pfiedem odhadované ceny. Smlouva by tedy mûla nabízet pro takové pfiípadné konflikty jednoznaãné fie ení. Dal ím momentem potenciálního stfietu mezi zákazníkem a dodavatelem je identifikace tzv. víceprací. V robní postupy vût iny strojírensk ch podnikû totiï sice vycházejí ze stejn ch standardû, které zku en dodavatel informaãních systémû zná. V detailech se ale technologie v roby li í. Právû tato specifika objednatel ãasto vnímá jako konkurenãní v hodu. Právní poradna Smlouva by proto mûla nabízet fie ení v situacích, kdy se strany nemohou jednoznaãnû shodnout, zda poïadavek zákazníka na urãitou funkcionalitu je poïadavkem nov m (s moïn m vlivem na cenu a dobu plnûní) nebo je pouze zpfiesnûním poïadavku jiï existujícího. Nûkdy se strany snaïí vyhnout tomuto problému pfiíli nou formalizací tzv. zmûnového fiízení. Vycházejí z pfiedpokladu, Ïe pokud odklon od smlouvy není podepfien písemn m dodatkem, nelze ho povaïovat za právnû relevantní. To ov em naráïí na platnou právní úpravu i rozhodovací praxi soudû. Smlouvy v oblasti IT totiï jen v jimeãnû vyïadují písemnou formu. Pokud tedy jedna strana plní a druhá plnûní pfiijímá, mûïe tím dojít k uzavfiení smlouvy tzv. konkludentnû. A vztahy z takto uzavfien ch smluv nemají o nic men í právní v znam, neï vztahy ze smluv písemn ch. S uveden mi otázkami souvisí i problematika pfiedání díla. I zde mûïe mezi stranami dojít ke sporu, zejména pokud se do okamïiku pfiedání strany nedohodly na upfiesnûní specifikace díla a fie ení nejasností odkládaly. Akceptaãní procedura musí jasnû definovat kritéria, která musí nasazovan informaãní systém splàovat. Tato kritéria by mûla b t vtûlena do smlouvy nejpozdûji pfii odsouhlasení konkrétní specifikace díla. âastou praktickou chybou je, Ïe strany ponechávají tuto otázku bez fie ení a odkazují na budoucí dohodu. Právû taková dohoda v ak není na konci projektu snadná. Ne v jimeãnû konãí podobn spor dokonce u soudu. Jedním z hlavních nástrojû prevence moïn ch sporû v IT projektech je otevfienost stran a vyváïenost smlouvy. Praxe ukázala, Ïe spory se fie í vïdy snáze, pokud strany vstupovaly do projektu za oboustrannû smyslupln ch podmínek. Vedle obecn ch principû, jimiï by se od zaãátku mûla fiídit spolupráce, existují i dal í nástroje, jak minimalizovat dopady pfiípadn ch sporû. Nejtypiãtûj ím pfiíkladem je rozhodãí doloïka, která umoïní stranám fie it pfiípadné spory rychle, za úãasti vûci znal ch rozhodcû a nevefiejnû. Nelze navíc pfiehlédnout i dal í pomûrnû dûleïitou skuteãnost. Zatímco obecn m soudûm zatím podstatnûj í rozhodovací praxe v oblasti IT projektû chybí, rozhodãí soudy se jiï o právní názory z minul ch nálezû opfiít mohou Lysice INZERCE

11 O p e r a č n í p rogram ž i vot n í p rostředí e v ropské f o n dy p ro vo d u, v z d u c h a p ř í rodu Pět miliard eur pro lepší životní prostředí V letech se díky Evropské unii investuje do zlepšování životního prostředí 5,2 miliard eur. Operační program Životní prostředí rozdělil mezi žadatele od září 2007 už 38 miliard korun a další dotace ve výši 5 miliard korun budou schváleny v tomto měsíci. Výše podpory a celkové náklady projektů OPŽP podle krajů 7 mld. Kč 6 mld. Kč 5 mld. Kč 4 mld. Kč 3 mld. Kč Schválená výše podpory podle prioritních os, celkem rozděleno 38 miliard Kč Kč Cílem Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Druhý největší operační program, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v osmi oblastech: 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní 2 Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí 3 Udržitelné využívání zdrojů energie 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží 5 Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu 8 Technická pomoc Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Kraj Vysočina Zlínský kraj Nejvíce peněz míří do zlepšení vodohospodářské infrastruktury Od přijetí prvních žádostí v září 2007 bylo schváleno projektů, celková výše podpory z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj přesáhla 38 miliard korun. Největší objem finančních prostředků putoval do 254 projektů na zlepšení vodohospodářské infrastruktury (výstavba a rekonstrukce čistíren a kanalizace) celková výše dotace dosáhla 21,3 miliard korun. Přes 5,5 miliard korun zamířilo do oblasti výstavby 2 mld. Kč 1 mld. Kč 0 Kč Celkové náklady projektu Celková výše podpory a rekonstrukce zdrojů tepla a úspor energie v budovách mateřských a základních škol a dalších veřejných budov. Nejvíce projektů 1068 se realizovalo v oblasti zlepšování stavu přírody a krajiny. Nejvyšší počet projektů (274) a největší výši prostředků přes 4,7 miliardy korun dosud získal Jihomoravský kraj. Další vlna projektů připravena ke schválení Řídící výbor Operačního programu Životní prostředí a Rada fondu na svém zářijovém zasedání doporučily ministrovi životního prostředí Ladislavu Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Prioritní osa 5 Prioritní osa 6 Prioritní osa 7 Mikovi schválit dalších 68 projektů ze dvou prioritních os. Čtrnáct projektů se zaměřuje na rozvoj zázemí pro environmentální vzdělávání a poradenství a předpokládá celkové náklady ve výši 500 milionů korun. Podpora, kterou výbor a rada doporučily MŽP schválit, dosahuje částky 405 milionů korun. Velká část prostředků OPŽP je vyčleněna pro budování kanalizace a čistíren odpadních vod a tomu odpovídá i zájem obcí. V zářijovém balíku projektů, které jsou doporučeny ministrovi ke schválení, najdeme 54 projektů s celkovými náklady 6,2 miliardy korun, celková výše podpory dosáhne až 4,8 miliardy. OPŽP pomáhá ekonomice Petr Štěpánek, ředitel SFŽP ČR Hustá síť poradenských míst, erudovaní projektoví manažeři, férové hodnocení žádostí a rychlé vyplácení dotací. To je kvalitní servis Státního fondu životního prostředí ČR všem žadatelům o dotace a realizátorům projektů v oblasti zlepšování životního prostředí. Největší pozornost věnujeme už druhým rokem Operačnímu programu Životní prostředí a první výsledky jsou vidět. Přínos investic do životního prostředí není jenom v tom, že máme čistší vzduch nebo vodu a že ušetříme určité množství energie. Zelené investice také pomáhají překonat ekonomickou krizi. Ekoprůmysl se v devadesátých letech stal jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících sektorů evropské ekonomiky a vytvořil více pracovních míst než automobilový nebo chemický průmysl. Velmi nadějnou oblastí pro zvýšení zaměstnanosti je sektor výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jsem rád, že i díky OPŽP mají moderní zelené technologie v České republice zelenou a těším se na další kvalitní projekty, které budu moci podpořit. Mezi operačními programy držíme prim o Přínosu operačních programů jsme si povídali s ministrem životního prostředí Ladislavem Mikem. Do poloviny roku 2009 jste pracoval v Evropské komisi. Jak hodnotíte práci MŽP při vyjednávání OPŽP? Operační program Životní prostředí se určitě povedlo dojednat dobře. Vyjednávání v Bruselu opravdu nejsou vůbec jednoduchá, to co se nepodařilo jiným vládám, se podařilo až týmu tehdejšího ministra Bursíka. S podobou operačního programu jsem spokojen. Existují podle vás možnosti, jak usnadnit žadatelům administrativu projektů? Myslím si, že není lehké dělat další změny v administrativním procesu. Evropská komise samozřejmě bedlivě sleduje, jak je s penězi evropských daňových poplatníků nakládáno. Z toho plyne i ta administrativní náročnost s důrazem na transparentnost a kontrolu procesu. Rozhodně ale postupně podnikáme kroky, které vedou k usnadnění administrace OPŽP. Pokračování rozhovoru na další straně Ladislav Mika, ministr životního prostředí Ú s p ě š n ý p r o j e k t V Bohumíně vědí, co dělat s použitými PET lahvemi Společnost Exelsior Group s.r.o. se sídlem v Bohumíně se od druhé poloviny devadesátých let zabývá dodávkou plnicích technologií na mléko a jogurtové výrobky, džusy či nealkoholické nápoje a výrobou a vývojem vyfukovacích strojů na PET láhve. Kromě výroby se společnost začala zabývat také recyklací PET lahví. Na pořízení nejmodernější technologie na recyklaci PET lahví získala firma dotaci ve výši 50 procent celkových způsobilých výdajů. Druhou půlku financovala ze soukromých zdrojů. Nákup technologie proběhl v listopadu a prosinci Spolupráce se Státním fondem životního prostředí a taktéž s ministerstvem životního prostředí byla bezproblémová. Ze strany fondu jsme se setkali se vstřícností a velkou ochotou maximálně zkrátit termíny a pokud možno co nejrychleji ukončit celý projekt tak, abychom se mohli plně věnovat naší činnosti, a to recyklaci PET lahví, řekl jednatel společnosti Vladimír Jirka. Pořízená technologie využívá nejnovější metody recyklace PET materiálů. Vstupní surovinou jsou lisované PET lahve v balících o váze od 50 do 250 kg již rozdělené podle barev. Výstupem jsou PET flakes nebo granulát, který firma prodává externím odběratelům. Část produkce přitom vyváží do zahraničí (Itálie, Německo, Polsko). Elegantní technologie a nová pracovní místa Ve vstupní části dochází k automatickému rozbalování a rozdělování balíků a dopravování do jednotlivých strojů. Následuje mytí a odstranění etiket. Poté jsou lahve dopravovány šnekovými dopravníky do prvního patra, kde dochází k ručnímu dokončení separace. Třetí fáze je proces drcení, ke kterému jsou využívány nejmodernější drticí stroje. Tyto drtiče melou láhve za pomoci vody, která zcela eliminuje jakoukoliv případnou prašnost a zároveň velmi snižuje hluk. Kvůli snížení hlučnosti jsou tyto stroje obestavěny odhlučňovacími materiály, které snižují hluk o dalších 40 decibelů. Následný flotační proces odděluje víčka. Poté odstředivky odloučí vodu a na závěr je materiál automaticky zabalen do velkoobjemových pytlů. V provozní fázi projektu vzniklo až 33 nových pracovních míst. Projekt má pozitivní dopad také na životní prostředí z původních 6 tisíc zpracovaných tun odpadních PET lahví za rok počítá firma s navýšením na téměř 13 tisíc tun ročně. S tímto množstvím se společnost Exelsior stane podle slov Vladimíra Jirky největším zpracovatelem PET lahví v Česku s téměř padesátiprocentním podílem na trhu. Přičemž devadesát procent odpadu firma využije a deset procent odpadu odstraní ve spalovnách nebo uloží na skládkách. Recyklační linka již byla uvedena do provozu. Projekt financovaný z prioritní osy 4 Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží Dotace z Fondu soudržnosti Kč Dotace ze SFŽP ČR Kč Celkové způsobilé výdaje Kč

12 O p e r a č n í p rogram ž i vot n í p rostředí e v ropské f o n dy p ro vo d u, v z d u c h a p ř í rodu Dokončení z předchozí strany Ať už jde o nedávné vylepšení příjmu žádostí o dotace v programu Benefill či významné zjednodušení finančního modelu pro vodohospodářské projekty. Velký význam má také nedávné vyjádření Komise, že OPŽP má dobře nastavené finanční a kontrolní mechanismy a peníze tedy mohou fakticky začít téci z Bruselu do Prahy. To vše vede ke zjednodušením, která se přímo dotýkají žadatelů o dotace a jak zaměstnanci MŽP tak SFŽP tyto dílčí kroky postupně uskutečňují. Za každou změnou k lepšímu stojí mnoho usilovné práce. Co důležitého čeká operační program v příštím období? Především je to současná příprava prostředí pro příjem projektů z oblasti odpadového hospodářství s důrazem na energetické využívání odpadů. Pak je to zefektivnění procesu příjmu žádostí. Jde zejména o to, abychom v co největší míře mohli vyjít vstříc žadatelům. Také mě čekají další jednání s Evropskou komisí na téma velkého projektu pražské čistírny odpadních vod. Je pro mě důležité, aby Praha peníze získala. Jak si OPŽP vede ve faktickém čerpání prostředků a jak jste spokojen s tím, jak si OPŽP stojí vzhledem k ostatním OP? V první řadě jsem spokojen s částkami, které již máme v současné době na projekty alokovány. Dlouhodobě si mezi operačními programy držíme prim. Podobně dobře jsme na tom i co se počtu realizovaných projektů týká. Faktické vyplácení peněz je jistým problémem, které má ovšem svá opodstatnění. Těmi důvody je především složitá projektová příprava, respektive proces mimo vliv řídícího orgánu, tedy ministerstva, kterým velké infrastrukturní projekty musí projít, než jim mohou být uvolněny první prostředky, například povolovací procesy. I zde však hledáme jakékoliv reálné možnosti, které by mohly čerpání urychlit. Dva roky od přijetí prvních žádostí úspěchy i varování Jsou tomu právě dva roky od doby, kdy byl otevřen příjem žádostí do OP Životní prostředí. Čím nás uplynulé dva roky mile i nemile překvapily? Jednoznačným pozitivním faktem je dostatek kvalitních projektů, a to nejen díky zásobníkům z předchozích, na finanční zdroje EU chudších let. Zájem o všechny prioritní osy potvrzuje jejich správné vymezení v rámci programu a dává záruku bezproblémového vyčerpání alokace OP Životní prostředí a hlavně záruku podpory co nejefektivnějších přírodě prospěšných projektů. Petr Valdman, náměstek Úseku řízení projektů SFŽP ČR Další pozitivní záležitostí je absence jakéhokoliv klientelismu při administraci žádostí i schválených projektů. Maximální otevřenost, založená na zveřejňování hodnotících kritérií tvořených souborem objektivních a vyčíslitelných parametrů projektu, nikoliv souborem subjektivních indikátorů, minimalizuje jakékoliv lobbistické pokusy už od začátku. Mechanismy vnitřní kontroly, nastavené na všech úrovních administrace, spolu s informačním systémem Pozitivní záležitostí je absence jakéhokoliv klientelismu při administraci žádostí i schválených projektů. uchovávajícím každou změnu i té nejposlednější hodnoty jsou samozřejmostí. Podpora v OP Životní prostředí je tedy poskytována s respektováním základních principů EU transparentnost, nediskriminace a rovný přístup. A v neposlední řadě je třeba zmínit i výrazný nárůst projektů v realizaci, kterých je k září letošního roku již více než tisíc z schválených žádostí. Podpora EU na projekty v realizaci přesahuje nyní deset miliard korun a každým dnem jsou dokončována další zadávací řízení a uzavírány nové smlouvy o dílo. Lze očekávat, že počet projektů v realizaci se do konce roku minimálně zdvojnásobí a podpora EU na tyto projekty vzroste ještě více, neboť ve stadiu zadávacího řízení jsou převážně vodohospodářské projekty s náklady nikoliv v jednotkách, ale v desítkách či stovkách milionů korun. Každý týden jsou rovněž podávány desítky nových žádostí o platbu a fond uvolňuje podporu průběžně i na neuhrazené faktury. Nárůst počtu projektů v realizaci, stejně jako tem- po vzrůstajícího počtu žádostí o platbu, je zárukou bezproblémového plnění pravidla n+3. Negativním faktem stále bohužel zůstává oblast zadávání veřejných zakázek. Ač jsme zaznamenali podstatné zlepšení, máme v OP Životní prostředí první projekty, které nebudou spolufinancovány ze zdrojů EU. Důvod je prostý porušení zákona o zadávání veřejných zakázek s ovlivněním výběru nejvhodnější nabídky. A pokud příjemce podpory projekt již realizoval za své prostředky, nezbývá než ukončit jeho administraci. A může to být projekt sebekvalitnější. Operační program má za sebou první třetinu Václav Mencl, poslanec PS PČR a předseda Rady SFŽP ČR Sto čtyřicet miliard korun pro naše životní prostředí z evropských fondů! Skvělá zpráva, ale současně obrovská výzva, jak tyto prostředky co nejlépe využít v souladu s našimi potřebami. Odpovědí je Operační program Životní prostředí a jeho sedm prioritních os řešících naše problémy s čistotou řek, Vyčištění našich řek vybudováním kanalizací a čistíren odpadních vod ve městech a obcích ovzduší, s odpady, s průmyslovým znečištěním a starými ekologickými zátěžemi, a také zlepšující stav přírody a krajiny a podporující enviromentální vzdělávání. Jednoduše řečeno souhrn akcí pro výrazné zlepšení kvality našeho životního prostředí. Myslím, že mohu odpovědně říci, že toto základní zaměření programu bylo a je i po dvou letech v zásadě správné. Z mého pohledu považuji za nejdůležitější ty části programu, které umožňují financovat mezinárodní závazky našeho státu. Jedná se zejména o závazek, který jsme přijali při vstupu do Evropské unie vyčištění našich řek vybudováním kanalizací a čistíren odpadních vod ve městech a obcích, kde dosud nejsou, nebo jejich rekonstrukcí tam, kde jsou nedostatečné. V programu je pro tento účel určeno 40 miliard korun, a upřímně řečeno si bez těchto peněz splnění našeho závazku neumím představit. I tak to bude s ohledem na současný pokles komunálních příjmů obtížné. Již máme dvouleté zkušenosti Máme za sebou první třetinu programu a musíme se připravit na třetinu druhou. Pro její úspěšný průběh považuji za potřebné provést přesun finančních objemů mezi jednotlivými prioritními osami. S ohledem na závazek českého státu bude potřeba posílit financování kanalizací a čistíren odpadních vod. A také velmi důležitý a úspěšný program energetických úspor. A dvouleté zkušenosti jsou již také dostatečné k maximálnímu zjednodušení administrativy projektu v dialogu s jeho uživateli. To slyšíme zvláště od malých obcí a dalších malých investorů, pro které je překonání administrativních bariér obzvláště složité. A jde také o rychlost v současné situaci hospodářského poklesu a stavu státní pokladny je co nejrychlejší využití evropských fondů jednoznačnou prioritou. Do druhé třetiny Operačního programu Životní prostředí přeji odpovědným pracovníkům Ministerstva životního prostředí, Státního fondu životního prostředí a především jeho uživatelům dobré nápady, vytrvalost při jejich realizaci, a hlavně ať nám všem přinesou vyšší kvalitu prostředí pro náš život. Ú s p ě š n ý p r o j e k t Obec Jablůnka získala dotaci na novou kanalizaci Obci Jablůnka ve zlínském kraji stačilo necelých 40 milionů, aby po letech strádání zrealizovala svůj sen a vybudovala tolik potřebnou novou kanalizaci a čistírnu odpadních vod. V Jablůnce ale nemají ještě zdaleka vyhráno. Náročný projekt stále není u konce. Obec Jablůnka se v podstatě proměnila v jedno velké staveniště a je uzavřená pro veškerou dopravu. Budování kanalizace začalo zastupitelstvo obce připravovat už v roce Celkové náklady dosáhnou částky sto třicet pět milionů korun. Dvacet šest procent představuje finanční spoluúčast obce, zbytek jsou dotace ze SFŽP ČR a evropských fondů. Výsledkem projektu bude přes třináct kilometrů potrubí s nejméně pěti sty dvěma přípojkami v délce dalších čtyř kilometrů. V současné době probíhají hlavní výkopové práce v obou chodnících podél silnice I/57. Výkopy probíhají zipovou metodou, aby byl umožněn průjezd obcí. Tato část kanalizace je snad nejobtížnější jak z hlediska hloubky, tak kvůli vedení starých částí infrastruktury, vysvětluje starosta obce Čeněk Hajný. Projekt už nese i svá pozitiva. V současné době dělníci začínají napojovat první domy a hlavní řád kanalizace. Myslím, že jsme místním učinili opravdu dobrou nabídku. Na zastupitelstvu jsme odsouhlasili, že zaplatíme kanalizační potrubí od septiku po hranici pozemku, jen výkopové práce si každý majitel provede na vlastní náklady, vysvětluje Hajný. Společně s novou kanalizací vyroste v obci nová čistírna odpadních vod a oprav se dočkají také silnice a chodníky. Dostojíme tak závazku, který má Česká republika vůči Evropské unii, říká starosta Čeněk Hajný. Projekt financovaný z prioritní osy 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podpora Fondu soudržnosti Kč Dotace SFŽP ČR Kč Půjčka ze SFŽP ČR Kč Celkové způsobilé náklady Kč

13 O p e r a č n í p rogram ž i vot n í p rostředí e v ropské f o n dy p ro vo d u, v z d u c h a p ř í rodu Nový Lískovec zatepluje a regeneruje veřejná prostranství Jana Drápalová, starostka brněnské městské části Nový Lískovec Pracujete s možností získávat dotace v rámci Operačního programu Životního prostředí jak a nakolik je pro vaší městskou část tento program přínosný? Naše městská část se na čerpání z OPŽP systematicky připravovala a projektem Nízkoenergetická ZŠ Kamínky jsme uspěli hned v první výzvě. Bylo to ale jenom díky tomu, že již před vyhlášením podmínek jsme měli připravený projekt v nízkoenergetickém standardu. U paneláků jsme si totiž vyzkoušeli, že to funguje. Úspory ve školách navíc výrazně ulehčí obecnímu rozpočtu. Využít se snažíme také dotace na obnovu zeleně. Ú s p ě š n ý p r o j e k t U rybníka v Heršpicích mohou zase kuňkat žáby Před 2,5 lety zjistila technicko-bezpečnostní kontrola, že obecní rybník v Heršpicích v Jihomoravském kraji je v havarijním stavu. Nebýt dotace z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), zmizela by tato přírodní památka z mapy. Které konkrétní projekty v rámci OPŽP jste již realizovali a které chystáte? V současné době realizujeme dva projekty. Nízkoenergetická ZŠ Kamínky by měla být dokončena v říjnu a u projektu Obnova lesoparku nad ulicí Raisovou probíhá výběr zhotovitele, práce začnou v listopadu. Další projekt, se kterým jsme se ucházeli o dotaci, se jmenuje Park Pod Plachtami. Jedná se o velmi zajímavý projekt, několikahektarová plocha uprostřed sídliště byla totiž původně určena k zastavění. Na plánovacím workshopu s místními obyvateli v roce 2002 vznikla myšlenka udělat zde rekreační zázemí pro sídliště. Během následujících let jsme z vlastních zdrojů postupnými kroky tento typický brownfield proměňovali, vybudovali jsme sportoviště a dětská hřiště. Aby byl projekt dlouhodobě udržitelný, museli jsme i změnit územní plán. Vše se podařilo a posledním krokem má být vybudování přírodně laděného parku s vodním prvkem retenční nádrží, která bude napájená dešťovou vodou ze střech okolních domů. Projekt má více dimenzí: Kromě zvýšení biodiverzity a zlepšení hospodaření s dešťovými vodami má projekt velký význam osvětový a výchovný. Naše žádost na OPŽP však nebyla úspěšná. Přesto se budeme snažit žádost znovu podat. Co se týká energetické náročnosti a způsobů, jak ji snižovat, optimalizovat, inspirujete se jinými projekty doma či v zahraničí? Inspirujeme se samozřejmě i v zahraničí. Nízkoenergetické a pasivní bydlení jsme studovali ve Vídni, která má skvělou energetickou politiku. Nyní jsou naší prioritou veřejné budovy, hlavně školy a školky. Inspirovali jsme se v Lipsku, které se rozhodlo své městské budovy opravovat nebo stavět do pasivního standardu a nyní připravují pilotní projekt pasivní školy. Rádi bychom taky ve spolupráci s Lipskem připravili projekt na regeneraci naší druhé základky. Důležité je, že bude obsahovat nejen zateplení, ale hlavně sofistikovaně vyřešené větrání ve třídách i s rekuperací. To je mimochodem také trochu handicap OPŽP, že nepovažuje větrání s rekuperací ve školách za uznatelný náklad. Na kvalitní vnitřní prostředí ve třídách se zapomíná, a přitom na pozornost dětí při výuce a jejich zdraví to má obrovský vliv. Navíc ztráty tepla větráním okny, pokud mají být dodrženy hygienické limity, jsou nezanedbatelné a mohou do určité míry znehodnotit investici do kvalitních oken a zateplení obvodových stěn. Zajímavým námětem je také využití plochých střech na školách pro umístění fotovoltaických elektráren. Jednu takovou už máme na ZŠ Kamínky. Harmonogram výzev 1. ZLEPŠOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA POVODNÍ n Snížení znečištění z komunálních zdrojů / srpen říjen n Zlepšení jakosti pitné vody / srpen říjen n Snížení znečištění z komunálních zdrojů / říjen listopad n Zlepšení jakosti pitné vody / říjen listopad n Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany / říjen listopad n Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření / říjen listopad 4. ZKVALITNĚNÍ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ n Zkvalitnění nakládaní s odpady / srpen září n Odstraňování starých ekologických zátěží / srpen září 5. Omezení průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik n Omezení průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik / říjen listopad 6. ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY n Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 / říjen listopad n Podpora biodiverzity / říjen listopad n Obnova krajinných struktur / říjen listopad n Optimalizace vodního režimu krajiny / říjen listopad n Podpora regenerace urbanizované krajiny / říjen listopad n Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemní vody / říjen listopad 7. ROZVOJ INFRASTRUKTURY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ, PORADENSTVÍ A OSVĚTU n Rozvoj infrastruktury pro realizaci environ. vzdělávacích programů, poskytování environ. poradenství a environ. informací / říjen listopad n Pro velké projekty (nad 25 mil. EUR) v oblasti zlepšování vodohospodářské infrastruktury (PO 1), zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí (PO 2) a oblasti udržitelné využívání zdrojů energie (PO 3) probíhá příjem žádostí do poloviny prosince. Další podrobnosti k harmonogramu výzev na v sekci Nabídka podpory. Obecní rybník Heršpice byl vybudován v polovině minulého století na vodním toku Buchlová. Nachází se na území přírodního parku Ždánický les a je součástí přírodní památky Jalový dvůr. Se změnou provozovatele došlo ke značné devastaci rybníka a změně přirozeného biotopu. Těleso hráze bylo poškozeno, násyp deformován a byly zde patrné průsakové cesty. Hráz byla porostlá neudržovaným náletovým porostem nevhodných dřevin. Z hráze byly patrně odstraněny stromy a vznikla otevřená průsaková cesta po vyhnívajících kořenech. Podhrází bylo silně zamokřené, v příkopu podél boční hráze tekla voda z průsaků. Hrozilo nebezpečí zalití komunikace III. třídy s případným ohrožením životů lidí a majetku. Kvůli havarijnímu stavu mohlo dojít i k zániku populace obojživelníků zařazených v kategorii silně ohrožených druhů blatnice skvrnitá, rosnička zelená, ropucha zelená, skokan štíhlý, čolek obecný, kuňka ohnivá a v kategorii ohrožených druhů ropucha obecná, užovka obojková. Případné vypuštění rybníka z důvodů havarijního stavu by bylo pro populaci obojživelníků menším nebezpečím, než neřešení havarijního stavu. Za podpory z OPŽP (dotace ve výši 90 % uznatelných výdajů, 10 % hradila obec ze svého rozpočtu) byly opraveny hráze, sanovány otevřené průsakové cesty, provedeno plošné odbahnění a zahloubení přítoku na území o rozloze 4,1441 hektarů. Dále vznikl oddělený mokřad nepřístupný pro ryby a biotop. Vytvořením mělkých tůní vznikly podmínky pro zvláště chráněné živočichy. S opravou se začalo v srpnu Ještě v prosinci téhož roku byla rekonstrukce vodní nádrže slavnostně ukončena. Dobrá zpráva pro rybáře je, že v omezené míře bude na rybníce zachován i sportovní rybolov. Obec Heršpice je vlastníkem vodního díla. V současnosti na nádrži hospodaří Myslivecké sdružení Zlatý jelen Heršpice, které se bude nadále o rybník starat. Heršpice, obec s necelými 700 obyvateli, žádaly o dotace z evropských fondů poprvé. Zkušenosti se spoluprací se Státním fondem životního prostředí máme dobré. Peníze přišly včas, projekt jsme mohli ukončit o několik dní dříve, řekl starosta obce Jiří Ziegler. Projekt financován z prioritní osy 6 Zlepšování stavu přírody a krajiny Dotace z Evropského regionální fondu rozvoje Kč Dotace ze SFŽP ČR Kč Celkové způsobilé výdaje Kč Státní fond životního prostředí ČR Od roku 1992 zásadním způsobem přispívá na investice do ochrany a zlepšování životního prostředí. Fond poskytuje přímou finanční podporu formou dotace a nepřímou finanční podporu formou půjčky. Mezi hlavní činnosti fondu patří konzultační a poradenská činnost, příjem žádostí o podporu, jejich vyhodnocování a příprava návrhů pro jednání Rady fondu a rozhodnutí ministra životního prostředí. Fond zajišťuje smluvní agendu pro poskytování podpor, uvolňování finančních prostředků příjemcům podpory včetně průběžného sledování účelu použití prostředků. Odpovídá za závěrečné vyhodnocování využití poskytnutých prostředků a dosažených ekologických efektů, případně stanovení a vymáhání sankcí při nedodržení smluvních podmínek pro poskytnutí podpory.

14 O p e r a č n í p rogram ž i vot n í p rostředí e v ropské f o n dy p ro vo d u, v z d u c h a p ř í rodu

15 ZÁŘÍ 2009 BEZDRÁTOVÁ ŠKOLA STRANA 15 KOMERČ NÍ PREZENTACE Nová éra školství odstartovala TO, CO JEŠTĚ PŘED NĚKOLIKA LETY VYPADALO JAKO UTOPISTICKÝ PLÁN, JE DNES SAMOZŘEJMOSTÍ. STUDENTI STŘEDNÍCH ŠKOL KE SVÉMU UČENÍ VYUŽÍVAJÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE A INTERNET. A JIHOMORAVSKÉ ŠKOLY JIM CHTĚJÍ VYJÍT VSTŘÍC PROJEKTEM BEZDRÁTOVÁ ŠKOLA. Jihomoravsk kraj Zapnout notebook na chodbû své koly, zjistit jakou známkou ohodnotil uãitel matematické dovednosti a stáhnout si pfiedná ku z biologie. To není scéna z univerzitního prostfiedí, ale z jedné z jihomoravsk ch stfiedních kol. Osmadvacet stfiedních kol z jiïní Moravy se totiï od zaãátku záfií úãastní projektu Bezdrátová kola. Dal ích deset kol se k nim pfiidá do konce roku. Sv m studentûm tak jako první v âeské republice nabídnou to, co je pro teenagery ãasto samozfiejmostí: kvalitní a spolehlivé internetové pfiipojení nejen ve volném ãase, ale i pfiímo ve v uce. Uãitelé tak budou mít moïnost snadnûji komunikovat nejen s vedením koly, ale i s rodiãi. kolám se tak otevírá spousta moïností. Souãasn stav v této oblasti je stále nevyhovující. Cílem tohoto projektu je umoïnit zavádûní dal ích moderních pomûcek pro v uku. Poãet uãitelû aktivnû vyuïívajících informaãní a komunikaãní technologie jako pomûcku ve v uce je stále nízk. Kvalitní bezdrátová infrastruktura pomûïe tento stav zmûnit, uvedl Jan Jufiík, fieditel Stfiediska sluïeb kolám Brno, které projekt zastfie uje. Podle hejtmana Jihomoravského kraje by se mûl projekt Bezdrátové koly stát inspirací pro ostatní kraje. Pro Jihomoravsk kraj je budování kvalitního stfiedního kolství prioritou. Hašek: IT dovednosti sníží nezaměstnanost Brno Rada Jihomoravského kraje podpofiila projekt Bezdrátová kola jednohlasnû. Podle jihomoravského hejtmana Michala Ha ka podobné projekty pomûïou studentûm nab t dovednosti v oblasti informaãních technologií. Ty jsou dnes pfiedpokladem pro uplatnûní na trhu práce. Proã jste podpofiili projekt Bezdrátové koly? V na em kraji klademe dûraz na stfiedo kolské vzdûlávání. Chceme zatraktivnit postavení odborn ch kol a uãili È. Proto jsme projekt jednohlasnû podpofiili. Co si od Bezdrátové koly slibujete? Obsahem projektu je pokr t maximum uãeben signálem WiFi, pomocí kterého by rûzná mobilní zafiízení komunikovala se kolními servery. Smyslem projektu je odpoutat vyuïití poãítaãû od poãítaãové uãebny a mít moïnost vyuïívat v poãetní techniku jako normální a bûïnou souãást tak, jak je tomu obvyklé v pracovním procesu. Tímto je také zaji tûna moïnost daleko ir- ího vyuïití techniky. Jak spoleãensk efekt tento projekt bude mít? Kraj podporuje projekty s multiplikaãním efektem. Od projektu Bezdrátová kola si slibujeme pfienesení znalostí stfiedo kolákû na trh práce. Uvûdomujeme si, Ïe ãím je vy í úroveà vzdûlání, tím je také men í míra nezamûstnanosti. Na druhou stranu ale také víme, Ïe poskytnutí zázemí pro nabytí kvalitních dovedností by nemûlo b t pouze v sadou vysok ch kol. Rada proto tento projekt jednohlasnû podpofiila, fiekl hejtman Jihomoravského kraje Michal Ha ek. Revoluce stylu výuky Zapojené koly tak od zaãátku nového kolního roku mají vybudovanou informaãní dálnici. A vedení v ech kol na to hned zareagovalo. Nûkteré z nich spustí napfiíklad projekt elektronické Ïákovské kníïky nebo e-tfiídní knihy. Jiné zaãnou své studenty zapojovat do e-learnigov ch programû nebo zaãnou intenzivnûji spolupracovat ZAPÁLENÉ PEDAGOGY, KVALITNÍ PŘIPOJENÍ A TECHNICKÝ SERVIS. DOSTATEČNÝ POČET NOTEBOOKŮ A JASNĚ NASTAVENÝ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ. To jsou pfiedpoklady fungování bezdrátové koly. Podle námûstka fieditele Ondfieje Neumajera z V zkumného ústavu pedagogického v Praze pfiinese projekt Bezdrátová kola revoluci v systému vyuãování. Dnes bojujeme je tû se spoustou problémû. Do pûti let ale pûjde o samozfiejmost, fiíká Neumajer. Jakou budoucnost mají projekty typu Bezdrátová kola? s jin mi kolami v regionu. Ve vût inû kol se v ak shodují, Ïe nejdûleïitûj í bude pro kolit samotné uãitele. Souãástí projektu je také technické pro kolení zamûstnancû a tfiílet servis. Biologie? S internetem při výuce zábavný předmět BRNĚNSKÉ GYMNÁZIUM NA TŘÍDĚ KAPITÁNA JAROŠE JE JEDNÍM Z PRVNÍCH, KTERÉ SE DO PROJEKTU BEZDRÁTOVÁ ŠKOLA PŘIPOJILO. Studenti osmatfiiceti jihomoravsk ch kol vyuïijí bezdrátové internetové pfiipojení. Foto: Stfiedisko sluïeb kolám Brno Podle pedagogick ch oborníkû ale vedení kol nesmí zapomenout seznámit uãitele také s nov mi trendy ve v uce. Poãítaãe ve v uce znamenají revoluci v pedagogice, upozoràuje Ondfiej Neumajer, námûstek fieditele V zkumného ústavu pedagogického v Praze. Navazující projekty studenty baví A i na to zapojené koly reagují. Na e kola uspûla s vlastním projektem Uãíme se za kolou, kter studentûm nabídne moïnost v uky po internetu prostfiednictvím systému LMS Moodle. Ten umoïàuje uãitelûm jednodu e umísèovat materiály do interaktivního systému. Souãástí projektu je také vzdûlání uãitelû v nov ch moïnostech vedení v uky, fiekl fieditel Stfiední prûmyslové koly v Bfieclavi Jaroslav Glier. Jedním z navazujících projektû je mobilní sada notebookû, které mûïe uãitel studentûm ve v uce pûjãit. Wi-Fi bude do pěti let samozřejmost Brno Na gymnáziu na tfiídû Kapitána Jaro e se studenti pfiipojují bezdrátovû uï více neï rok. KdyÏ vedení koly zjistilo, Ïe kvalitní pfiipojení je pfiínosem nejen pro studenty, ale i uãitele, roz ífiilo projekt i do budovy niï ího gymnázia. Pozitivní také je, Ïe na i kolu tento projekt nic nestál, a pfiitom máme velmi slu né vybavení, uvedl fieditel gymnázia Jifií Herman. Podle nûj se tak uãitelé mûïou snadno pfiipojit k internetu odkudkoli, bez zbyteãn ch drátû. Je skvûlé, Ïe pfii v uce, ale i o pfiestávkách, se mohou studenti k internetu pfiipojovat hromadnû. Dfiíve se museli dûlit o pfiípojku, nebo si rezervovat poãítaãovou uãebnu, dodal Herman. Na Jaro ce nakoupili také sadu tfiiceti notebookû, které jsou k dispozici ve v uce. Uãitelé se tak nemusí obávat toho, Ïe by se nûktefií studenti nemohli k internetu pfiipojit. Jedním z problémû, kter musí vedení koly vyfie it, je motivace uãitelû. Nûktefií z nich totiï informaãním technologiím nedûvûfiují, a proto je nechtûjí pfiíli vyuïívat. NemÛÏeme ale zûstat na místû. ZpÛsob v uky je prostû jin, neï na jak jsme byli zvyklí. Musí b t kreativní a netrvat na stereotypních metodách práce. Samozfiejmû takov styl TENTO PROJEKT VZNIKL ZA PODPORY Projekt Bezdrátová škola Jihomoravský kraj I. Celkové náklady: Kč 85 % dotace z prog. EU ERDF/FS: Kč (ROP) 7,5% dotace JMK: Kč 7,5 % dotace MMR ČR: Kč Zapojeno: 28 středních škol + Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků vbrně. Do konce roku se připojí dalších 10 středních škol. Budoucnost vzdûlávání je jednoznaãnû v zapojení informaãních technologií. kola, která do takového projektu nyní vstoupí, bude mít náskok. Musí ale také nastavit odpovídající podmínky. Nedávno jsme dokonãili v zkum, ze kterého bohuïel vyplynulo, Ïe koly zatím neví, jak takov projekt uchopit a vyuïít. Jaká opatfiení musí vedení koly udûlat, aby mûl projekt smysl? Hlavnû musí namíchat ten správn koktejl. NejdÛleÏitûj í je pro kolit uãitele a nabídnout jim moïnost vzdûlávání. Kvalitní bezdrátové pfiipojení neznamená jen v hodu pro Ïáky, ktefií se jednodu e pfiipojí o pfiestávkách. Poãítaãe ve v uce znamenají revoluci v pedagogice. Uãitelé musí pfiistoupit na nová pravidla. Proto se také snaïíme, aby souãástí je spí bliï í mlad ím uãitelûm, ale jsem nûkdy sám pfiekvapen, Ïe to není jen otázkou vûku, upozoràuje Herman. Podle nûho informaãní technologie zmûnily i zpûsob vzdûlávání. Cílem kolství uï tak není pouze podávat studentûm informace, ale také je nauãit, jak je kriticky hodnotit. Uãitel jiï zkrátka není pochodeà. Studenti mají spoustu informací, ale mnohdy jsou roztfií tûné, nûkdy i mylné. Na im úkolem je pomoci jim utvofiit systém tak, aby si informace umûli správnû vybírat, vysvûtluje Herman. Na gymnáziu na tfiídû Kapitána Jaro e se proto snaïí, aby studenti nov ch standardû kvality pedagogû byly jasnû definované dovednosti v oblasti informaãních technologií. Jak by mûl ten správn koktejl vypadat? Hlavnû musí vedení koly zajistit, aby poãítaãe ve v uce neru- ily. Proto doporuãujeme také pofiídit software, kter napfiíklad dokáïe sledovat práci v ech studentû online. DÛleÏité je také, aby uãitelé takovou technickou novinku sami chtûli. Dokud pro ni nebudou zapáleni, pak k ní ani nemûïou pfiistupovat pozitivnû. Dal í ingrediencí je také technická podpora. Nejde jen o to investovat do samotné infrastruktury, ale i do následného servisu. Správce sítû by mûl b t k dispozici do nûkolika hodin a ne za nûkolik dní. pracovali s internetem pfiímo ve vyuãování. Uãitelé tak oïivili napfiíklad zemûpis nebo biologii. Pfiírodní vûdy se vysvûtlují mnohem lépe na konkrétních pfiíkladech. Studenty pak taková v uka mnohem více baví. Internet nabízí také spoustu moïností i pro v uku cizích jazykû. Bezdrátovou kolu chceme vyuïít i v dal ím evropském projektu, jehoï souãástí je e-learning, tedy forma vzdûlávání vyuïívající poãítaã. Proto oãekávám, Ïe se bezdrátov pfiístup k internetu pro v uku bude hodit uãitelûm i v dobû, kdy nebudou volné kapacity ve speciálních poãítaãov ch uãebnách, upozoràuje Herman. Středisko služeb školám a Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Brno je příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem k zajištění servisních služeb pro školy. V rámci své činnosti zajišťuje vzdělávací a metodické aktivity pro všechny pedagogy ze škol po celém jihomoravském kraji. Poskytuje tak školám metodickou a konzultační činnost v celé oblasti DVPP včetně informatiky. Projekt Bezdrátová škola je tak jednou z mnoha akcí, které Středisko v JMK realizuje, a kterou naplňuje svoje poslání vůči školám. Cisco je největším světovým poskytovatelem řešení v oblasti přenosu dat, hlasu a obrazu a v oblasti drátových a bezdrátových sítí. Specializuje se jak na vytvoření podmínek pro komunikaci ve velkých i malých podnicích, tak ve veřejném sektoru. Společnost Cisco vyvinula technologii pro projekt Bezdrátová škola - Jihomoravský kraj. Společnost Com-Sys TRADE spol. s r. o. působí na českém trhu informačních technologií od roku 1990 a je zaměřena na komplexní dodávky a služby v tomto oboru s ohledem na bezpečnost informačních systémů. Mezi poskytované služby patří: analýza stávající infrastruktury zákazníka, realizace projektů vybraných řešení, provoz informačních systémů a expresní služby (systémová integrace, konzultace atd. Je spolurealizátorem projektu Bezdrátová škola - Jihomoravský kraj. Společnost UNIS COMPUTERS, spol. s r. o. se na trhu pohybuje již od roku 1995 a je nyní jednou z vedoucích firem v oblasti řešení ICT infrastruktury, komunikací a aplikačního softwaru PRYTANIS pro dopravní a logistické firmy. Je spolurealizátorem projektu Bezdrátová škola - Jihomoravský kraj. Společnost 4GConsulting s. r. o. poskytuje služby spojené se zaváděním ICT technologií do veřejného sektoru od zpracování žádostí do fondů EU až po řízení projektů. Společnost se podílela na přípravě projektu Bezdrátová škola Jihomoravský kraj (ROP) a projektu Nové formy výuky ve školách Jihomoravského kraje (OPVK).

16 ZÁŘÍ 2009 STRANA 16 VZDĚ LÁVÁNÍ Firmy mohou znovu žádat o dotace na školení VZDĚLÁVEJTE SE! TAK ZNÍ NÁZEV PROJEKTU MPSV, KTERÝ V ČERVENCI ODSTARTOVAL JIŽ SVOU DRUHOU FÁZI. Takzvan protikrizov projekt má pomoci zamûstnavatelûm, ktefií v tûïké ekonomické situaci nejsou pfiechodnû schopni sv m zamûstnancûm pfiidûlovat práci. Ménû vyu- Ïití zamûstnanci se tak zapojí do vzdûlávacích programû. Projekt umoïní spoleãnostem získat peníze na vzdûlávání a cestovní náhrady. ZároveÀ firmy mohou získat náhrady mezd zamûstnancû, ktefií se vzdûlávacích kurzû úãastní, dodala mluvãí Ministerstva práce a sociálních vûcí tûpánka Filipová. Na první ãást celostátního projektu ministerstvo vyãlenilo pûl miliardy korun. První fázi projektu vyuïilo více neï devût set podnikû. Úfiady práce podpofiily pfies tfii tisíce dvû stû Ïádostí, to znamená kolení pro témûfi sedmapadesát tisíc zamûstnancû a témûfi sedm milionû v ukov ch hodin, uvedla Filipová. Zamûstnanci se nejãastûji vzdûlávali v odborn ch znalostech, v poãetní technice a také v manaïersk ch kurzech. Velk zájem o projekt Vzdûlávejte se! potvrzují také úfiady práce. Reakce firem byly jednoznaãnû kladné. Je to pfiíleïitost k pfieklenutí doãasn ch problémû, které by zamûstnavatelé jinak museli fie it vût inou propou tûním, sdûlil Ivo Koudelka z fr decko-místeckého úfiadu práce. V mezičase našli nové zakázky I pfies poãáteãní potíïe projekt hodnotí kladnû v ChropyÀské strojírnû. Zpoãátku se mûnily formuláfie a nebyly jasnû definované poïadavky, fiekl pfiedseda pfiedstavenstva Franti ek Kudela. Pak lo podle nûj v e hladce a rychle. Získali jsme dotaci na sto procent nákladû kolení a na náhradu mzdy zamûstnancû po dobu kolení. Firma tak uspofiila mzdové náklady, získala ãas na hledání nov ch zakázek, uvedl Kudela. Podobnû hodnotí projekt také ve spoleãnosti Fatra. Tam zafiadili do vzdûlávacích programû 217 zamûstnancû, ktefií absolvovali kurzy logistiky, principû t mové práce, fiízení v roby nebo práce na poãítaãi ãi kolení pro skladníky. Vysok zájem o projekt oãekávají úfiady práce také v jeho druhé fázi. Ta zaãala v ãervenci a potrvá aï do konce ãervence roku pfií tího. Je na ni vyãlenûna dvojnásobná ãástka, tedy jedna miliarda korun. Hana Neãasová PROJEKT VZDĚLÁVEJTE SE! 1. fáze projektu: rozpočet: 500 milionů Kč zapojilo se více než 900 podniků realizovaných žádostí, školení pro lidí, 7 milionů výukových hodin 1. fáze v některých okresech: Třebíč 4 mil. Kč 400 zaměstnanců Brno-město 8,8 mil. Kč 890 zaměstnanců Kroměříž 3,3 mil. Kč 279 zaměstnanců Ostrava 18,29 mil. Kč zaměstnanců 2. fáze projektu rozpočet: 1 miliarda Kč předpokládaná doba trvání: do opříspěvek je třeba žádat na příslušném úřadu práce (podle místa výkonu práce) s využitím formuláře dostupného na Monster.cz portál, který vám pomůže najít nové zaměstnance ONLINE PRACOVNÍ PORTÁL MONSTER.CZ BYL V JEHO NOVÉ PODOBĚ V ČESKÉ REPUBLICE SPUŠTĚN V LEDNU LETOŠNÍHO ROKU. V posledních mûsících stabilnû patfií mezi tfii nejnav tûvovanûj í pracovní portály u nás. Oproti sv m konkurentûm nabízí pfiehlednûj í hledání jak inzerovan ch pracovních míst, tak i kandidátû. Kromû âeské republiky má Monster, jako jedin z klíãov ch domácích pracovních portálû, zastoupení také ve více neï 60 zemích a umoïàuje tak vyuïití celosvûtové databáze. T m na ich odborníkû pro vás pfiipraví ty nejefektivnûj í sluïby, a to vïdy s dûrazem na dobfie propracovanou strategii oslovení potenciálních zamûstnancû. Hledáte nové zaměstnance? My vám pomůžeme! Jeden z dal ích na ich benefitû, jeï jistû oceníte, je bezplatn systém na správu inzerce a kandidátû MHX (Monster Hiring Express). MHX umoïàuje jednodu e a rychle inzerovat volné pozice a stejnû tak vyhledávat efektivnû, snadno a rychle v na í ãeské i zahraniãní databázi ÏivotopisÛ. Díky tomu se ve va í firmû zjednodu í cel náborov proces. Monster.cz nabízí stávajícím i nov m zákazníkûm zajímavé balíãky kombinující iroké spektrum sluïeb v oblasti HR náborového procesu. Chcete-li se dozvûdût více informací, obraète se na obchodní oddûlení spoleãnosti (tel , prodej@monster.cz) nebo nav tivte INZERCE JIC: Od nápadu k podnikání NA SOUČASNÉM TRHU V DOBĚ HOSPODÁŘSKÉ RECESE ROZHODNĚ NENÍ LEHKÉ USPĚT. Situace pro zaãínající firmy je je tû obtíïnûj í. Pro firmy, které vlastní inovaãní nápad, je tu Jihomoravské inovaãní centrum (JIC). Jihomoravsk m krajem podporovaná instituce zab vající se pomocí firmám i zaãínajícím podnikatelûm vlastnícím zajímavou podnikatelskou my lenku provozuje celkem ãtyfii inkubátory: Technologick inkubátor VUT, Technologick inkubátor II, Microsoft inovaãní centrum a Biotechnologick inkubátor INBIT. Pro firmy je vstup do inkubátoru zdrojem úspor finanãních prostfiedkû, které mohou napfiíklad pfiesmûrovat do v voje produktu, coï jim ve vût- inû pfiípadû umoïàuje dokonãit v voj dfiíve, neï za bûïn ch okolností. Jde o budovy s kanceláfisk mi, laboratorními a skladov mi prostorami a také pro lehkou v robu, které mohou b t poskytovány za zv hodnûn nekomerãní nájem firmám k realizaci jejich projektû. V e nekomerãního nájmu se pohybuje asi na padesáti procentech z ceny trïního nájmu. Smyslem inkubátorû je koncentrovat na jednom místû aktuálnû dostupné nástroje podpory a podpûrné aktivity pro inovativní firmy a poskytovat tûmto firmám komplexní, vût inou i finanãnû zv hodnûné sluïby. Inkubátory poskytují nejen prostory za dotované nájemné a související administrativní sluïby, ale zejména pfiístup ke piãkovému odbornému poradenství. JIC tedy nabízí firmám podporu v pûti oblastech. Jsou jimi: finance, poradenství, prostory, kontakty a propagace. Za dobu esti let takto pomohlo JIC vzniknout pûti desítkám firem, z nichï osmnáct uï úspû nû opustilo brány inkubátoru. Inkubované firmy vytvofiily zhruba 320 nov ch pracovních míst a zaevidovaly 23 patentû, 24 uïitn ch vzorû, 11 prûmyslov ch vzorû a 12 ochrann ch známek. Alice Dvofiáková Prevence v obraze, aneb letáky jsou minulostí ZAČAL NÁM NOVÝ ŠKOLNÍ ROK A S NÍM I STAROSTI MNOHA RODIČŮ. Jak uchránit své dûti pfied neblah m vlivem star ích spolu- ÏákÛ, party, ale v eobecnû fieãeno pfied vlivem dne ní divoké doby. Jak nauãit své dûti bránit se? Kde mají hledat pomoc? Byli to právû samotní rodiãe ze spoleãnosti IK CZ, ktefií pfii- li s nápadem, jak rodiãovské rady a celkovû vzato prevenci v irokém zábûru, dostat ke sv m dûtem, a to zpûsobem, kter budou brát. Poãátkem loàského roku zaãali na vybran ch základních a stfiedních kolách s nov m druhem komunikace, a to formou video spotû vysílan ch pomocí plazmové obrazovky, která se ve vybran ch kolách umisèuje na nejfrekventovanûj í místa. Dnes jiï pfies 160 kol pfiedává tento nov zpûsob komunikace prevence v novém stylu. Pfies ÏákÛ a studentû dostává díky projektu kolní informaãní kanál neboli IK, svou denní dávku prevence. Plánem spoleãnosti je do dvou let zapojit do projektu aï 600 kol. Dlouhodobou vizí je, aby do budoucna obrazovka byla v kaïdé základní ãi stfiední kole. Upfiímnû si fieknûme, ãím Ïijí na e moderní dûti? S lehkou nadsázkou mûïeme fiíci, Ïe 90 procent svého volného ãasu tráví u poãítaãe nebo televize. Nemohou existovat bez mobilu a se sluchátky na hlavû pfiijímají s nevolí jakoukoli domácí povinnost typu vyná ení odpadkového ko e. V echny dûti dnes ovládají internet a jsou kolikrát znalej í neï kde jak IT specialista. Ale to, co nikdy nevyhledávají je právû prevence a na e rodiãovské rady. Proto vznikl IK, fiekl spolumajitel spoleãnosti Miroslav DuchoÀ. Co na to školy? O čem ŠIK je? Ve kole máme na chodbû jednu televizní obrazovku. Jednoduché a krátké spoty pfiiná ejí dûtem zajímavé rady a informace o hasiãích, policii nebo napfiíklad tip, jak se sbalit na v let, hodnotí IK fieditelka Základní koly Ostrava Ho Èálkovice Dagmar vidernochová. Spoty mají kolákûm poradit, jak se zachovat v pfiípadû, Ïe jsou oni nebo jejich kamarádi vystaveni nebo ohroïeni nûkter mi ze sociálnû patologick ch jevû, jako je napfiíklad domácí násilí nebo ikana. Propagují zdrav Ïivotní styl, fair-play, toleranci vûãi druh m lidem a aktivní zpûsoby trávení volného ãasu. SnaÏí se vést mladé lidi k odpovûdnosti za sebe, své zdraví a svá rozhodnutí, ale i k odpovûdnosti za zdraví a bezpeãí sv ch blízk ch. Mají je informovat o moïnostech jejich dal ího vzdûlávání, o volbû povolání. Systém je vyuïíván jako úãinn kanál pro podporu a pfiedstavení technick ch profesí, k náborov m akcím odborn ch uãili È a kol v rámci seriálu Klíã k volbû povolání. Realizátofii projektu uvádí, Ïe jejich ambicí ani cílem není nahrazovat práci preventistû, ktefií pfiichází s dûtmi do pfiímého kontaktu. Pro její dlouhodobost a koncepãnost ji povaïují za nenahraditelnou. V hodou projektu IK je ale podle nich spí e to, Ïe na tuto práci navazuje, vhodnû ji dopl- Àuje a pûsobí pfiirozenû, nenásilnû a navíc v podstatû celoroãnû - a to i v dobû, kdy se dûtem Ïádn odborník vûnovat nemûïe. Projekt je budován pod zá titou ministerstva kolství, mládeïe a tûlov chovy, ministerstva vnitra a dopravy. KaÏd preventivní program ãi projekt, kter pomûïe byè jen jednomu jedinému dítûti, má obrovsk smysl. Jana Vosáhlová fieditelka projektu jana.vosahlova@sikcz.cz mob GTS_FirstAid_132x185+loga.indd :23:17

17 ZÁŘÍ 2009 STRANA 17 INVESTICE Investoři mají o Moravu zájem za méně peněz INVESTOŘI UTRATILI NA MORAVĚ O TÉMĚŘ SEDMDESÁT PROCENT MÉNĚ PENĚZ. NOVÝCH PROJEKTŮ JE VŠAK JEŠTĚ VÍCE NEŽ VE STEJNÉM OBDOBÍ LONI. Morava Chceme u vás investovat. Jen vám uï nedáme tolik penûz jako loni. Takov je vzkaz investorû, ktefií se rozhodli leto ní pûlrok odstartovat své projekty v moravsk ch krajích. Zatímco loni investovali 8,3 miliardy, letos to je 2,7 miliard. Tedy o témûfi sedmdesát procent ménû. Investice ale ly do více projektû neï loni. Vzniklo jich 67. Loni o osm ménû. Vût inou lo o softwarové a strojírenské firmy. Vypl vá to ze statistik, které vede agentura CzechInvest. Rozdíl je i ve srovnání se zbytkem republiky. V ãesk ch krajích investofii spustili témûfi stejn poãet projektû jako na Moravû. Zaplatili za nû ale témûfi deset miliard. Na vinû je urãitû i zpomalení ekonomiky z poslední doby. SniÏování absolutního objemu investic je dlouhodob trend. V jejich sloïení totiï neustále roste podíl sluïeb, letos dosáhl uï pûtaosmdesát procent. Právû sluïbám staãí na rozjezd podnikání v raznû ménû penûz neï spoleãnostem, které pûsobí v prûmyslu, uvedla povûfiená generální fieditelka agentury CzechInvest Alexandra Rudy arová. PfiestoÏe absolutní ãísla vypadají dûsivû, experti upozoràují na to, Ïe první polovina loàského roku byla nadstandardní. Jen v Moravskoslezském kraji totiï vzniklo osmnáct investic za 5,28 miliard korun. Letos stejn poãet projektû znamenal objem 209 milionû korun. Pfiipravovalo se spu tûní automobilky Hyundai v No ovicích. Spustila se také továrna na léãiva Teva v Opavû, upozoràuje fieditel divize Regiony agentury CzechInvest Stanislav Martínek. Srovnání investic v jednotliv ch krajích v prvním pololetí roku 2008 a 2009 Kraj/první polovina roku Poãet investic V e investic Poãet pracovních míst PÛvod nejvût ích investorû Nejãastûj í obor Jihomoravsk mil (560) V echny âr IT a strojírenství Jihomoravsk ,3 mld. 736 (21) âr (21) Strojírenství a IT Zlínsk ,5 mld. 228 (69 V ) âr, nejvût í investice Nûmecko Ostatní a chemick a farmaceutick Zlínsk mil. 59 (37 V ) V echny âr IT a ostatní Olomouck mil. 162 (56 V ) âr Rovnomûrnû Olomouck mil. 149 (50 V ) V echny âr IT a strojírensk Moravskoslezsk , 28 mld (467 V ) âr a Izrael (1 mld.) V roba dopravních prostfiedkû Moravskoslezsk mil. 280 (73 V ) V echny âr IT Vysoãina mil. 163 (10 V ) âr Rovnomûrnû Vysoãina mil. 32 (18 V ) âr Rovnomûrnû CELKEM ,3 mld (1162) âr Automotiv,zpracovatelsk CELKEM ,7 mld (199) âr IT, strojírenství CELKEM âr , (863) âr V zkum a v voj Zdroj: CzechInvest Podle ekonomû tak tento trend znamená pfiípravu firem na dobu po odeznûní recese. Firmy uï pfiem lejí nad tím, jak jejich podnikání zefektivní. Méně pracovních míst za víc peněz BohuÏel to znamená pokles pracovních míst, na druhou stranu novû vzniklá jsou lépe placená, fiíká Martínek. Na Moravû loni vzniklo 4022 nov ch pracovních míst. Letos jich je Nejhor í ãísla vykazuje Vysoãina. Tento region nemá dobrou infrastrukturu. PfiestoÏe ho protíná dálnice D1, zbytek kraje je propojen nekvalitními silnicemi. Chybí zde také vysoké koly s technick m zamûfiením, upozoràuje Martínek. V dobû krize se investofii zajímají pfiedev ím o kraje, které mají kvalitní vybavení. Z toho tûïí zejména Jihomoravsk kraj. Tam vzniklo za posledního pûlroku tfiiadvacet projektû za 1,3 miliard korun. Tedy o pûlmiliardy draï ích neï loni. Pfiitom jsou to zejména men í ãeské investice. Zaãíná nová éra. Investofii uï zde nechtûjí stavût pouze montáïní haly, ale budují inovaãní projekty, upozoràuje vedoucí odboru Regionálního rozvoje Jihomoravského kraje Ivo Minafiík. Krize se také promítá do rozhodování potencionálních investorû. Podle Martínka tak pfii ly moravské kraje o nûkolik projektû. Napfiíklad v Jihomoravském kraji chtûly dvû softwarové spoleãnosti zamûstnat aï sto padesát lidí. Nakonec svûj zámûr stáhly. Podobnû tomu bylo i v Hranicích nebo v Ostravû, upozoràuje Martínek. Podle nûj investofii také ãastûji stahují projekty ve chvíli, kdy musí pfiekonávat sloïité pfiekáïky. Tak jako to udûlali na Bfieclavsku a Mikulovsku, kde nebyly pfiipravené pozemky pro zahájení stavby. Ze statistik také vypl vá, Ïe mnohem ãastûji vznikají investice ãesk ch podnikatelû. Patrnû je to zpûsobeno tím, Ïe mûïe jít o investice ãesk ch poboãek zahraniãních firem. Nicménû i bez toho je dobré, Ïe ãeské firmy se podílí na investicích velkou mûrou. Je vidût, Ïe i ony jsou natolik vyspûlé. Na samém poãátku byly investice v sadou zejména zahraniãních spoleãností, fiíká analytik spoleãnosti Cyrrus Ondfiej Moravansk. Veronika Hrdá Veletrh Transport a logistika příležitost i výzva ČD TELEMATIKA A. S. (ČD-T) PATŘÍ K NEJVĚTŠÍM POSKYTOVATELŮM ICT ŘEŠENÍ V ČESKÉ REPUBLICE A ZEJMÉNA JEJÍ APLIKACE PRO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU PATŘÍ KE ŠPIČCE V OBORU. INZERCE Ing. Juraj Rakovsk, MBA generální fieditel âd Telematiky a. s. O plánech firmy a dopadech krize na její podnikání jsme hovofiili s Ing. Jurajem Rakovsk m, MBA, kter se v dubnu 2009 stal jejím nov m generálním fieditelem a pfiedsedou pfiedstavenstva. Tento t den se v Brnû koná veletrh Transport a Logistika, kterého se Va e firma jiï tradiãnû úãastní. Jak tento veletrh vnímáte a co jeho náv tûvníkûm letos pfiedstavíte? Úãast na veletrhu Transport a logistika, kter se koná soubûïnû s Mezinárodním strojírensk m veletrhem, je pro nás jednou z nejlep ích pfiíleïitostí k pfiedstavení portfolia na ich sluïeb zákazníkûm. ZároveÀ je pro nás i urãit m druhem v zvy. KaÏd se pfiece chce pochlubit novinkami, a to platí i pro na i firmu. Letos jsme se spojili s ostatními v znamn mi hráãi v oblasti Ïelezniãní dopravy sdruïen mi v asociaci ACRI a na spoleãném stánku náv tûvníky veletrhu seznámíme napfiíklad s aplikací Îelezniãní bezdrátové pfienosové sítû. Tato sluïba integruje dostupné mobilní sítû a systém GPS a sv m uïivatelûm tak nabízí fiadu pokroãil ch funkcí, které vedou ke zv ení efektivity logistick ch procesû. Ovlivnila hospodáfiská krize nûjak m zpûsobem v voj nov ch aplikací a jejich uvádûní na trh? V voj nov ch produktû a zlep- ování tûch stávajících je podle mû klíãem k úspûchu. Proto v této oblasti rozhodnû Ïádná omezení neplánujeme. Naopak, souãasné podmínky vybízejí k je tû intenzivnûj í pfiípravû nov ch fie ení, která na ím zákazníkûm pomohou optimalizovat jejich procesy. A jak se s dopady krize vyrovnává firma jako taková? Museli jste pfiistoupit k nûjak m zásadnûj ím opatfiením? Samozfiejmû i my jsme dopady krize pocítili. Na e podnikání je soustfiedûno ve dvou segmentech, v oblasti ICT fie ení a sluïeb v Ïelezniãní dopravû a Ïelezniãní infrastruktufie a v segmentu telekomunikaãních sluïeb, které poskytujeme zejména formou velkoobchodní nabídky. Obû tyto hlavní oblasti businessu jsou ovlivnûny zpomalením ekonomiky. âd-t musí na vzniklou situaci pruïnû reagovat. Opatfiení se, logicky, t kají sniïování nákladû, ale souãasnû se soustfieìujeme na kvalitu na ich produktû a sluïeb, na pfiidanou hodnotu, kterou pfiiná íme na im zákazníkûm. Externí tlak je souãasnû pfiíleïitostí, abychom nastavili ná obchodní model na dal í tfii roky, zv ili na i konkurenceschopnost. Jak je Vá v hled do budoucna? âd-t prochází zmûnami, jejichï cílem je posílení ekonomické odpovûdnosti jednotliv ch ãástí firmy, doladûní na eho obchodního modelu v klíãov ch oblastech. Na ím cílem je stát se moderní spoleãností, která se jasnû odli uje od konkurence a je schopná prodávat svoje znalosti, je dûvûryhodn m partnerem na ich zákazníkû.

18 ZÁŘÍ 2009 STRANA 18 DATOVÉ SCHRÁNKY Co řekli starostové Mûly b t pouze pro velká mûsta a podniky. Mal m obcím to pûsobí problémy. JAROMÍR BA E, místostarosta obce Dobelice Informatici a pracovníci podatelny jsou informováni dostateãnû. Úfiedníci mají zatím jen velmi obecné informace. Projekt bude pfiínosem pro celou státní správu a do budoucna i pro fyzické a právnické osoby. V e je ale fie eno horkou nití a nejsou zatím stanovena jasná pravidla na v zvy jednotliv ch projektû. DENISA IPOROVÁ, Znojmo Pro malé obce zcela zbyteãná administrativní ztráta. JOSEF PALÍ E, starosta obce Dfiínov My lenka dobrá, realizace problematiãtûj í neï prezentuje ministerstvo vnitra. Samotné datové schránky problémem nejsou, hlavním problémem je napojení dal ích systémû provozovan ch na jednotliv ch odborech. RADIM BLÁHA, vedoucí odboru informatiky mûstského úfiadu v Blansku V sledn efekt nebude úmûrn vynaloïenému úsilí, neboè pfieváïná ãást obãanû, kter m jsou zasílány ve správním fiízení zásilky, datové schránky mít nebude. Vût inou se jedná o obãany ze slab ích sociálních vrstev. LIBU E PAâKOVÁ, tajemnice mûstského úfiadu v Adamovû Dobrá my lenka. Po masívní reklamû ze strany ministerstva vnitra pfied spu tûním je momentálnû informaãní vakuum. ZDENùK JANÍK, vedoucí odboru informatiky mûstského úfiadu ve Vsetínû Zatím jsou s tím problémy, ale bude-li to fungovat, bude to revoluce. V kladném slova smyslu. MILO KUDERA, starosta obce Dukovany Zatím nemûïeme nic hodnotit. Zkuste se nûkoho na Mikulá e zeptat, jak mu chutnal tûdroveãerní kapr. JANA PU KÁâOVÁ, starostka obce Bohuslavice u Zlína Obce se do schránek nehrnou MÁME DOSTATEK INFORMACÍ I TECHNOLOGICKÉ ZÁZEMÍ. DATOVÉ SCHRÁNKY VŠAK SPUSTÍME AŽ V ZÁKONNÉ LHŮTĚ. TAK ODPOVÍDALY OBCE V ANKETĚ MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. Dokonãení ze strany 1 Tfiia edesát procent starostû je také spokojeno s informovaností. Jedním dechem ale dodávají: Nemáme je tû praktické zku enosti. AÏ se to rozjede, zjistíme, co nevíme. Zpoãátku systém provázely zmatky. Proto jsme doporuãili v em obcím v na em kraji, aby se peãlivû pfiipravily a spustily systém aï prvního listopadu. Obce proto nyní vyuïívají ãas napfiíklad na to, aby pfiizpûsobily nov m potfiebám elektronickou spisovou sluïbu, uvedl vedoucí oddûlení informatiky Zlínského kraje Ivo Skrá ek. Podobnû mluvili i informatici ostatních krajsk ch úfiadû. Napfiíklad v kraji Vysoãina kvûli komunikaci s obcemi zfiídili bezplatnou informaãní linku , kde se obce mohou seznámit s podrobnostmi, na které narazí aï v praxi. Nejvíc práce mají trojkové obce Nejvíce práce s projekty e-governmentu mají obce s roz- ífienou pûsobností. Ty musí zajistit, aby systém fungoval i v tûch Obce mají vybavení, chybí jim praxe DO ANKETY MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ SE ZAPOJILO 243 OBECNÍCH AMĚSTSKÝCH ÚŘADŮ. Více neï sedmdesát procent z nich jsou obce, v nichï Ïije do pûti tisíc obyvatel. Pouze devût procent z nich má aktivovanou schránku (21 obcí). Jedenadevadesát procent obcí vyãkává aï do konce fiíjna. Prvního listopadu chtûjí zaãít komunikovat skrz datové schránky naplno. Nûkteré obce je tû stále nemají plné vybavení. Z ankety vypl vá, Ïe estadvaceti procentûm obcí chybí nûkteré z pfiedepsan ch vybavení nutn ch pro terminál CzechPoint. Vût inou si musí koupit je tû obrazovky, tiskárny, skenery nebo sluchátka. Starostové si vût inou nestûïují ani na nedostatek informací. Tfiia edesát procent z nich ví, co v okamïiku spu tûní budou dûlat. Pfiesto ale oãekávají, Ïe praxe pfiinese je tû mnoho nezodpovûzen ch otázek. PfiestoÏe âeská po ta nabízí nûkolik placen ch sluïeb k vylep ení systému datov ch schránek, zástupci obcí vût inou tvrdí, Ïe je nebudou vyuïívat (57 procent). Pûta edesát % % Máte aktivovanou datovou schránku? má aktivovanou procent starostû také odpovûdûlo, Ïe mají odpovídající spisovou sluïbu. PfiestoÏe malé obce mohou vyu- Ïívat takzvanou hostovanou spisovou sluïbu na obcích s roz ífienou pûsobností, vût ina z nich má INZERCE nemá aktivovanou Máte poïadované technické zázemí pro spu tûní systému datov ch schránek a CzechPointu? má nemá neví % % svoji.náklady na pofiízení vybavení a software pro kvalitní fungování datov ch schránek se pohybují podle velikosti mûsta a obcí. Obce do pût seti obyvatel vût inou zaplatily do dvacet tisíc korun, napfiíklad obec nejmen ích obcích. Právû ty mají s novinkou nejvût í problém. SnaÏíme se obcím v na í pûsobnosti poskytnout informaãní servis. V ichni s námi velmi úzce spolupracují. Právû pfiipravujeme dokumentaci pro v zvu na vytvofiení technologického centra. To budeme vyuïívat nejen my, ale i nasmlouvané obce, vysvûtlila tajemnice mûstského úfiadu v Tfiinci Alena Textorisová. V takzvaném technologickém centru budou mít jedniãkové a dvojkové obce moïnost archivování dat nebo fungování takzvan ch hostovan ch elektronick ch spisov ch sluïeb. Z prûzkumu ale vypl vá, Ïe obce spí neï o hostované spisové sluïby mají zájem o své vlastní. edesát procent zástupcû obcí do 5000 obyvatel uvedlo, Ïe jiï spisovou sluïbu má. Ty men í jsou za nû ochotny zaplatit aï dvacet tisíc korun. V mûstech jako jsou napfiíklad Odry v Moravskoslezském kraji, za fungování spisové sluïby zaplatili témûfi 400 tisíc korun. Z v sledkû dotazování také vypl vá, Ïe starostové v obcích do 500 obyvatel spisové sluïby i datové schránky nepfiijali nad enû. Více jak edesát procent z nich upozoràuje na to, Ïe malé obecní úfiady pfiebírají dennû maximálnû pût obálek. Na úfiadech starostové ãasto ani nejsou zamûstnaní a chtûjí fie it jiné starosti. Na blbosti, které stojí miliardy, nemáme ãas. Víte, vûbec, co obná í v souãasné dobû starostování na malé obci? Zvlá È pokud chcete nûco pro obãany udûlat, pfiípadnû jim u etfiit peníze, reagoval napfiíklad starosta obce Bfie- Ïany Josef Rebenda. Veronika Hrdá Máte dostatek informací o pouïívání datov ch schránek? dostateãné nedostateãné Máte odpovídající elektronickou spisovou sluïbu? dostateãné nedostateãné neví Dubíãko, kde Ïije více neï tisíc obyvatel, vyãíslila náklady na sedmdesát tisíc. Velká ãást obcí neumí náklady vyãíslit. Jsou to tisícové poloïky za telefony, kolení ãi naistalování certifikátû. Co řekli starostové Není dobfie naãasovan. Jsme obec s roz ífienou pûsobností a nevíme, zda stihneme poskytnout ostatním obcím dostateãn servis. Projekt technologického centra je ve fázi zadání studie proveditelnosti. Spu tûné bude tak za rok. ELI KA PAVLÍKOVÁ, starostka mûsta Chotûbofi Datové schránky pfiinesou urãitû zlep ení a zrychlení vzájemné komunikace. Nemáme pfiehled o nákladech, co zavedení datov ch schránek stálo, takïe nemûïeme hodnotit efektivitu vynaloïen ch prostfiedkû. Doufáme ale, Ïe to ministerstvo bude v budoucnu zvefiejàovat a prezentovat. PETR MùKUTA, starosta mûstyse Nov Rychnov Projekt zavedení datov ch schránek pfiedcházel pfied vydáním pfiíslu né legislativy, coï by zfiejmû mûlo b t správnû naopak. Nyní je doba prázdnin a dovolen ch, aï pfii plném provozu po prvním listopadu se projeví pfiípadné problémy. PfiestoÏe se jedná o elektronickou komunikaci, u mnoha dokumentû si ale majitel schránky bude muset nechat provést jejich konverzi, coï s sebou pro nûj nese finanãní náklady. MILAN STRAKO, starosta mûsta Pfiíbor Je to zbyteãná blbost, která generuje vy í poïadavek na administrativu a zdraïování provozních nákladû obcí a státních prostfiedkû nevyjímaje. Takto se zase jenom podporuje bujení administrativy. JOSEF DANùK, starosta obce Vala ská Polanka Staãilo by pofiádné pro kolení na konkrétním poãítaãi na úfiadû a ne na semináfiích, které nám nic nepfiinesou. ZDENùK HROCH, starosta obce Vy ehofií Projekt jako takov je zajímav, nelíbí se nám ale finanãní zv hodnûní âeské po ty, byè jsou náklady hrazeny státem. JOSEF MINÁ, starosta obce Nov Malín Uvítali bychom koneãnou verzi pokynû a pravidel, která bude skuteãnû platit. HANA âapounová, obec Bojanovice Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí: Cards 2009, září 2009, Praha Restrukturalizace, září 2009, Praha Likvidita v úvěrových institucích, září 2009, Praha Datové schránky, 24. září 2009, Praha Právo v automobilovém průmyslu, října 2009, Praha Tel.Con Spectrum, října 2009, Praha Know how to achieve Institute for International Research IIR konference@konference.cz

19 KOPAT BEZ VYTYČENÍ SÍTÍ SE NEVYPLÁCÍ V roce 2008 zaznamenala skupina RWE, provozující cca 80 % všech plynárenských sítí v České republice, celkem poruch způsobených cizím zaviněním. Nejčastějšími viníky narušení plynárenského zařízení byly přitom především stavební firmy, provádějící z nejrůznějších důvodů zemní výkopové práce bez řádného vytyčení. Tyto doslova zbytečné události způsobují nemalé škody, zejména na uniklém zemním plynu a nákladech spojených s odstraňováním těchto poruch. Stavební firma je prostřednictvím stavbyvedoucího povinna dle Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. 153 zajistit vytyčení tras technické infrastruktury (tedy i plynárenského zařízení) v místě jejich střetu se stavbou. Společnost RWE Distribuční služby, s. r. o pro vlastníky plynárenského zařízení v rámci skupiny RWE v ČR zajišťuje zákonem stanovenou evidenci a vydávání polohopisné situace technické infrastruktury, tedy plynárenských sítí. Vpřípadě dotčení plynárenského zařízení s plánovanou stavbou je součástí technického vyjádření také informace o jeho vytyčení. RWE poskytuje vytyčení plynárenských sítí ZDARMA V rámci skupiny RWE je vytyčení plynárenských sítí poskytováno zdarma, a proto je naprosto zbytečné, aby docházelo k jejich častým narušením, jejichž důsledkem bývá únik plynu, přerušení dodávek konečným zákazníkům nebo ohrožení zdraví a majetku. Žádné zemní práce by tedy neměly být zahájeny bez písemného technického vyjádření o existenci sítí a jejich následného vytyčení.

20 ZÁŘÍ 2009 STRANA 20 DATOVÉ SCHRÁNKY Firmy e-government vítají NOVÝ KOMUNIKAČNÍ KANÁL PRO STÁTNÍ SPRÁVU A PRO VÝMĚNU DŮLEŽITÝCH INFORMACÍ MEZI STÁTNÍ SPRÁVOU A FIRMAMI DATOVÉ SCHRÁNKY, SE MĚL ZAČÍT POVINNĚ UŽÍVAT UŽ OD ČERVENCE. Poté ministerstvo vnitra posunulo termín jejich povinného uïití na 1. listopad. Firmy odkladu vyuïily a na rozlouãení se s obálkami s modr m pruhem rozhodnû nespûchají. Av ak i pfiesto, Ïe své datové schránky vût ina firem je tû nespustila, jejich zástupci vûfií, Ïe schránky budou uïiteãné. Vypl vá to z krátké ankety Moravského hospodáfiství. PouÏívání datov ch schránek v souãasné dobû pfiipravujeme, aktivaci pfiedpokládáme v nejbliï í dobû. Rozhodnû si myslíme, Ïe datové schránky komunikaci s úfiady usnadní, uvedl Jaroslav Nálevka ze spoleãnosti AVE. Schránky jsme zatím nespustili, ale uï máme v e pfiipravené. Pou- Ïívat je zaãneme co nejdfiíve, zatím je tû nemáme pro koleného zástupce. Proto s tím vyãkáváme, abychom nûco nezanedbali, kdyï napfiíklad já nebudu pfiítomná, popsala situaci ve své spoleãnosti Karla Krãmáfiová z brnûnské firmy Arch.Design zřízených datových schránek Ze statistik âeské po ty vypl vá, Ïe bylo zfiízeno celkem datov ch schránek. PfiibliÏnû asi osm a pûl tisíce z nich je urãen ch pro fyzické a podnikající fyzické osoby. Více neï dvû stû padesát dva tisíc schránek bude slouïit právnick m osobám. Zpfiístupnûnou datovou schránku má v souãasn ch dnech asi fyzick ch osob a právních subjektû. K poslednímu srpnu zaevidovala po ta celkem sto ãtyfiicet tfii odeslan ch datov ch zpráv. Datovou schránku by mûlo mít zfiízeno zhruba 340 tisíc právnick ch osob. Co se t ká orgánû vefiejné moci, zde jiï byly zfiízeny témûfi v echny datové schránky, které ze zákona zfiízeny b t mûly, hovofiíme pouze o desítkách nezfiízen ch datov ch schránek, které je je tû potfieba zfiídit, sdûlila Markéta Matlochová z ministerstva vnitra. Informaãní systém datov ch schránek je povinn pro doruãování dokumentû mezi orgány vefiejné moci navzájem, stejnû tak jako pro komunikaci úfiadû vefiejné moci s právnick mi osobami, tedy pfiedev ím firmami. Podnikající fyzické osoby ãi fyzické osoby se mohou samy rozhodnout, zda si nechají datovou schránku zavést. Alice Dvofiáková ANKETA UÏ jste si spustili datovou schránku? Jaké s ní máte zku enosti? ALEXEJ NOVÁâEK, generální fieditel spoleãnosti Teplárny Brno, a. s. Datová schránka spoleãnosti Teplárny Brno není zatím vyuïívána. V souãasné dobû probíhají organizaãní pfiípravy na její aktivní vyuïívání a souãasnû se pfiipravuje i její softwarová podpora. S pomocí softwaru bude datová schránka propojena s modulem elektronické evidence po ty celé spoleãnosti. Datovou schránku plánujeme zprovoznit nejpozdûji dokonce fiíjna MONIKA KLUCOVÁ, tisková mluvãí Komerãní banky Datové schránky zatím je tû nepouïíváme. Jejich pfiípravû se vûnujeme jiï nûkolik mûsícû. A práce na jejich zavedení momentálnû vrcholí. Spu tûní datov ch schránek je plánováno na listopad Z dlouhodobého hlediska oãekáváme zjednodu ení komunikace s úfiady. Vnímání datov ch schránek a jejich úspû nost bude záviset od celkového vyuïívání v praxi orgány vefiejné moci a právnick mi osobami. NOVÉ POČÍTAČE PRO MATEŘSKÉ ŠKOLKY Brno Matefiské koly v Brnû mají moïnost získat dûtské poãítaãe a zkvalitnit tak pfied kolní v uku. Radní mûsta totiï na své schûzi 1. záfií schválili spolupráci mezi mûstem a spoleãností IBM. Jedná se o speciální plastové dûtské poãítaãové pracovi tû s plastovou lavicí, pfiizpûsobené vûku uïivatelû, vybavené osobním poãítaãem, monitorem, reproduktory a dûtskou poãítaãovou my í. Speciálních dûtsk ch poãítaãû dostane Brno celkem edesát. Aby mohla matefiská kola poãítaã získat, musí v ní b t i dûti ze sociálnû slab ích rodin, pfiípadnû dûti posti- Ïené. kolka musí b t neziskovou organizací a uãitelé se musí zavázat k realizaci pilotního programu. Projekt si klade za cíl poskytnout rovnocenn pfiístup k informaãním zdrojûm v em dûtem v rámci pfied kolního vzdûlávání, zapojit nové zpûsoby interaktivní v uky a uãebních aktivit do ran ch forem vzdûlávání a rozvíjet u dûtí jejich dovednosti v oblasti nov ch technologií. INZERCE Zm me klima v eské politice! 3 RNDr. Mojmír Vlašín zastupitel m sta Brna 2 Ing. Jana Drápalová starostka Nového Lískovce 1 Mgr. Ond ej Liška ministr školství prosazujeme zrušení poslaneckých výhod transparentností proti korupci: všechny ve ejné zakázky na internet podporujeme masivní investice do zvýšení energetické efektivnosti RADA ROZDĚLILA 800 MILIONŮ Jihov chod Regionální rada Jihov chod schválila na konci sprna rozdûlûní dotací v hodnotû osm set milionû korun. Sedm set milionû poslouïí kraji Vysoãina na modernizaci deseti silnic druh ch a tfietích tfiíd. Oprav se tak doãká napfiíklad silnice II/410 mezi Tfiebíãí a Îeletavou. Sto milionû pfiidûlila Rada krajsk m mûstûm. Brno má schválené dotace ve v i témûfi 63 milionû korun pro první etapu revitalizace mûstsk ch parkû národní kulturní památky pilberk, Studánky a dvou teras Kapucínsk ch zahrad. Tfiiadvacet milionû získala moravská metropole na obnovu a modernizaci pfiístrojového vybavení Úrazové nemocnice. Jihlava získala dotaci ve v i 4,5 milionu korun na v stavbu pûti dûtsk ch hfii È. Rada zárovûà vyhlásila v zvu na pfiedkládání Ïádostí o dotace na strategické projekty v cestovním ruchu ve v i 1,2 miliardy korun. Projekty bude úfiad pfiijímat od prvního fiíjna do estého ledna pfií tího roku. GOLF CUP 2009 Moravského hospodářství 14. října 2009 areál Kaskáda v Jinačovicích Profesionální příprava turnaje Významní partneři a hosté Bohatý doprovodný program Pozvěte i Vy své přátelé a obchodní partnery na neformální setkání v příjemném prostředí golfového areálu Kaskáda Podrobné informace a podmínky účasti na komerčním turnaji získáte na ové adrese: m.slaninova@magnusregio.cz, nebo nás kontaktujte telefonicky , vydavatel Moravského hospodářství