Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava"

Transkript

1 Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava Autoři práce: Jindřiška Svobodová (kapitola 2) Josef Svoboda (profesní konzultace) Ing. Jan Gallas (kapitoly 1, 3, 4) Bc. Veronika Gallasová (editor) Autoři jsou členy Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s.

2 Obsah Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Pohled očima praktika... 1 Souhrn Charakteristika území NP Šumava Možnosti využití národních plemen chladnokrevných koní k prezentaci a PR aktivitám Národního parku Šumava Úvod Historie vzniku slezského norického koně Vývoj plemene do současnosti Přednosti Nedostatky Závěr Historie vzniku českomoravského belgického koně Vývoj plemene do současnosti Přednosti Nedostatky Závěr PR, veřejné akce a možnosti propagace Úvod Současný stav Pohled náhodného turisty Pohled hipologa Pohled aktivního pěšího turisty, vyhledávajícího klid Pohled turisty - rodiče, seniora Pohled zahraničního turisty Zahraničí Národní park duševní lázně (národním bohatstvím) Možnosti pro cestovní ruch Možné způsoby využití národních plemen koní Begatrekking Výuková místa a centra hiporehabilitace Výlety... 21

3 Lidové veselice, chovatelské akce Svatby Možnosti propagace NP Public relations Interaktivní programy pro návštěvníky Šumavské svatby Šumavské svody chladnokrevných koní Mistrovství Evropy v těžbě koňmi na Šumavě Výstavy koní Tištěná forma public relations Dosídlení Sociální profil osídlení Podpůrné občanské iniciativy Základní kameny k dosažení cílů Současné způsoby využití chladnokrevných pracovních koní k lesnickým pracím Současný stav používání koňských potahů na území NP Šumava Výhody použití koňských potahů v lese, moderní metody a techniky přibližování dřeva koňmi Vzdělání Vytvoření jistoty zaměstnání Existující modely pracovního poměru ) Stávající model minitendrů ) Systém velkých tendrů v rámci LHP ) Systém zaměstnanců s vlastním potahem ) Systém zaměstnanců s režijním potahem Základní a nadstavbové mechanizační prostředky přibližování koňmi Základní předpoklady kvalitní práce Závěr Seznam použitých informačních zdrojů Odborné knihy Internet... Chyba! Záložka není definována.

4 Seznam obrázků Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Obrázek 1 Lesy 2. Zóny NPŠ, ÚP Srní... 4 Obrázek 2 Klisna 46/302 SN Sláva z rodinného hřebčína manželů Svobodových, Pěčín, Hradčany, jako typický zástupce tohoto plemene... 6 Obrázek 3 Typický zástupce plemene ČMB, 3-letá klisna 55/403 Agáta z chovu pana Jaroslava Mancla z Bílovic Obrázek 4 Soutěž spřežení na Evropských závodech pracovních koní v Detmoldu Obrázek 5 Begatrekking kombinuje zápřež, jízduv sedle a vedení koně na ruce Obrázek 6 Mladý kolektiv se pod odborným dozorem seznamuje s postrojováním Obrázek 7 Výprava turistů na povozech Obrázek 8 Kobyla s hříbaty na přehlídce pracovních koní Obrázek 9 Svatba s využitím chladnokrevních koní Obrázek 10 Profesní ukázka přibližování koňmi pro odbornou i laickou veřejnost Obrázek 11 Soutěž v ovladatelnosti v kládě s jedním koněm Obrázek 12 Ve směru hodinových ručiček: železný kůň, lanovka, harvestor, Terra Obrázek 13 Vývozní nezpevněná cesta poškozená mechanizací, lokalita Srní, Obrázek 14 Zpevněná vývozní cesta odolává zatížení pracovních strojů. Lokalita Srní Obrázek 15 Prázdné vhodné štontové stáje ve výborném stavu pro 6 koní, středisko ÚP Srní, Obrázek 16 Vektor tažné síly Obrázek 17 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva živým koněm, lokalita Modrava, vpravo linka po extrakci živným koněm přibližně dva roky stará, lokalita Srní, Obrázek 18 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva pásovou technikou ve svahu; patrná je okamžitá vodní eroze, lokalita Modrava. Vpravo linka asi 2 roky stará po LKT, patrné hluboké koleje proti vrstevnici (LKT zde plně nahraditelný potažní kolesnou), lokalita Modrava Obrázek 19 Přibližování ve svahu Obrázek 20 Ojedinělé překážky na lince Obrázek 21 Individuální ochrana stromů podél linky Obrázek 22 Zlomový konec extrémního svahu, na jehož hraně dochází k zaboření oddenků kmenů do podloží, Anenské údolí, Orlické hory. Stav po několikadenní práci

5 Obrázek 23 Vyklizovací čepec a vyklizovací šupka, (Radvan J: Přibližování dřeva koňmi, 1991) Obrázek 24 Srovnání efektu použití kolového traktoru a kolesny. Fotografie pořízeny ve stejném prostoru vyklízení a při vyklizení přibližně stejného množství dřeva. Lokalita Orlické hory Obrázek 25 Vlevo kolovou technikou poškozená cesta v NPŠ, ÚP Modrava; Vpravo skládka navezená za pomocí kolesny, lokalita Orlické hory Obrázek 26 Přibližovací brzděný vozík Obrázek 27 Přibližovací brzděný vozík Obrázek 28 Největší výhodou koněspřežné vyvážečky je eradikace hnaného kolového nebo pásového pojezdu, který nejvíce poškozuje podloží Obrázek 29 Největší výhodou koněspřežné vyvážečky je eradikace hnaného kolového nebo pásového pojezdu, který nejvíce poškozuje podloží Seznam tabulek Tabulka 1 Těžebně dopravní eroze na přibližovacích linkách pasek s různým způsobem soustřeďování dřeva, Šach Tabulka 2 Předpokládaný povrchový odtok z přibližovacích linek přepočtený na 1 ha paseky při různých způsobech přibližování dřeva a srážkách 1300 mm/rok, Šach

6 Pohled očima praktika Po několika návštěvách Šumavy jsem dospěl ke skutečnosti, které jsem se nejvíce obával: lidská hloupost vymýšlet nové a nové technologie, odpočinkové a turistické atrakce a to by mělo udržet původní Šumavu? Jak toho docílit bez stálého obyvatelstva? To se nedá koupit ani naklonovat. Původní obyvatelstvo je součástí původní Šumavy. Oba dva - subjekt i objekt, ale už, dá se říci, vymizeli. Proč? Vraťme se na začátek pojednání o lidské hlouposti nebo neznalosti. Jsem z oblasti velmi podobné Šumavě, z Orlických hor. Provozuji svoji živnost 23 let bez přerušení, takže jsem si vyslechl různé názory a měl možnost sledovat různé technologie ohledně šetrných těžeb v lesním hospodářství (LH), které mají zajistit co nejmenší narušení lesních půd. Tím, že praktikuji přibližování dřevní hmoty koňskou tažnou silou, mám možnost praktického srovnání technologií přímo v dějišti - v zásobárně pitné vody. Tou je přirozeně les. Voda je životadárná pro každého tvora na této planetě. Bohužel jsem dospěl k názoru, že filozofování, vymýšlení vzorců, pokusů, vymýšlení různých teorií má katastrofální důsledky. To proto, že vzdělaná společnost vůbec nebere zřetel na přirozeně inteligentní lidi, kteří by mohli v šumavských odloučených pohraničních oblastech žít. Tito přišli o práci a tím ve finále přišla společnost o velice cenné bohatství: soulad člověka s přírodou v období jaro, léto, podzim, zima. Příkladně moje zkušenost - když ve sněhu selhala technika, chladnokrevní koně, se kterými umím pracovat, a za tímto účelem je také šlechtím, to jest tažná síla, ji nahradili. Pokud tato zvířata nemají tahat, tak ať sportovní koně nesportují. To je mé vyjádření k této studii, aby nezapadla někde v archivu. Pokud si budoucí kolegové uvědomí, jak kritické důsledky výše napsaného jsou, pak společně můžeme napravit, co se pokazilo v minulých letech. A to úplně bezbolestně, protože příroda má obrovskou sílu se obnovovat. Mluvím o genetických informacích. Máme připravený dobře promyšlený projekt. Moje práce se živým tvorem v živé přírodě mi dala vzdělání zkušenostmi, které mám odžité. To je moje deviza, kvůli které si dovolím oponovat akademické půdě v jejím názoru na stav věci. Považuji se za praktika a co je nejasné vysvětlím. Jsem připraven k argumentaci. Nehodlám plýtvat časem svým, ani časem kolegů. Tedy shrnu: dřevař, traktor, lanovka, kůň, to jsou nástroje, které zajistí šetrné zacházení s přírodou a přidanou hodnotou toho všeho je, že může mít ekonomika vzestupnou tendenci. Kombajny na dřevo a jiné kosmické stroje bohužel nepatří do prostředí, které nám svými podmínkami zajišťuje vodu. Tato studie by měla být zárukou rovnováhy životního a ekonomického prostředí. Josef Svoboda 1

7 Souhrn Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Národní plemena koní jsou cenným odkazem našich předků. K jejich vyšlechtění do současné podoby bylo třeba mnoho duševních a hmotných investic. V případě našich dvou národních plemen chladnokrevných koní, Slezského Norika a Českomoravského Belgika, se jedná o univerzální koně. Otázka jejich přežití a dalšího chovu je přímo závislá na možnostech jejich pracovního využití, protože u těchto koní je tažná práce základem udržení a předávání kvalitativních znaků. Národní park Šumava (NPŠ) může využít přítomnosti těchto koní na svém území k rozsáhlým propagačním a turistickým účelům, a to jak aktivního, tak pasivního charakteru. Počínaje pozitivním dojmem turisty pozorujícího kvalitního koně a dobrého člověka přibližovat dřevo podél turistických cest ve 2. Zóně, přes pořádání různých závodů, svodů a výstav, až po aktivní zapojení návštěvníků NPŠ například formou Begatrekkingu, Begacrossových závodů, a dalších. Pokud ovšem není cílem stavět dočasný skanzen, je třeba, aby byli koně na Šumavě chováni a využíváni po celý rok, aby jejich chov generoval zisk skrze trvalou a zajištěnou práci, a aby tito koně měli v lesnické práci svůj smysl života, neboť bez toho se brzy vytratí jejich charakter. Lidé musejí sami chtít v regionu žít a s koňmi pracovat, a pokud jim toto NPŠ umožní, jistě budou rádi hájit dobré jméno NPŠ při výše zmíněných aktivitách. Pracovní kůň, na rozdíl od téměř všech ostatních typů koní, se totiž sám zaplatí, nepotřebuje dotace ani podpory. Jediné co potřebuje je vytvoření podmínek k poctivé práci a k životu. V současné době je (nejen) v NPŠ nemá. Poznámka: Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Využití národních plemen chladnokrevných koní v regionu Národního parku Šumava, vytvořená na základě doporučení RŘV v rámci projektu Krajinný integrovaný plán rozvoje Regionu NP Šumava, financovaného SFŽP ve spolupráci s MŽP. 2

8 Charakteristika území NP Šumava Národní park Šumava (dále NPŠ) byl vyhlášen Nařízením Vlády č. 163/1991 Sb. V současné době se rozkládá na ha, z čehož je ha (80 %) zalesněno, ha (9 %) představuje zemědělská půda, ha (10 %) plochy ostatní, ha (1 %) vodní plochy a vodoteče a 66ha (0,1 %) zastavěná plocha. Nejen lesnickou činnost na Šumavě do značné míry determinují zdejší klimatické podmínky. Zima zde ve vyšších polohách trvá obvykle 5 měsíců. Průměrná roční teplota se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 6 a 3 C, průměrné srážky jsou obvykle do 1500mm. To výrazně ovlivňuje konzistenci lesního podloží. Sníh leží v uvažovaných polohách obvykle dní, v nejvyšších polohách až 150 dní a představuje tak hlavní faktor omezující zimní lesnické práce. Ve srovnání s ostatními horami České republiky je však na Šumavě klima mírnější. To se promítá i do nadstandardně vysoké kvality píce z horských luk a pastvin. Území NPŠ je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, která je téměř shodná s hranicí CHKO Šumava. V této oblasti je povinnost uplatňovat taková ochranná opatření, která zabrání snižování vodního potenciálu území, nepříznivým změnám jakosti vod a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou funkci území (přirozená retenční schopnost a možný zdroj pitné vody). Území celého CHKO Šumava, tedy i NPŠ, je rozděleno vyhláškou MŽP č.422/2001 Sb. na tyto zóny: I. zóna představuje pozemky a lesní porosty, které jsou součástí tzv. maloplošných zvláště chráněných území, které lze označit za přírodní či za přírodě blízké. Rovněž jsou zde zahrnuty biotopy s vysokou druhovou rozmanitostí a trvalým výskytem kriticky a silně ohrožených rostlinných druhů a významných živočišných druhů. II. zóna zahrnuje pozemky rozmanité polopřírodní a polokulturní krajiny. Z velké části jde o pozemky dlouhodobě hospodářsky přeměňované, nicméně technologie využívání přírodních zdrojů nebo jejich užívání v posledních cca 50 až 100 letech směřovaly k vytvoření druhově a strukturálně rozmanitých biotopů. Jsou zde rovněž zahrnuty pozemky a lesní porosty, které splňují kritéria zařazení do I. zón, jejich rozloha je buď příliš malá (méně než 3 ha), nebo je jejich přesné vymezení nemožné (mozaikovitě rozmístěné části větších pozemků), nebo nebyl nalezen konsensus s vlastníkem či správcem uvedených pozemků k zařazení do I. zóny. 3

9 III.zóna představuje území určená nebo užívaná pro neomezované tradiční hospodářské aktivity. Je zde možná intenzivní zemědělská i lesnická výroba, druhová i strukturální rozmanitost je nízká. Rovněž jsou zde zahrnuta území sice přírodně velmi hodnotná (splňující kritéria pro zařazení do II. zóny), ovšem s jiným režimem, který překrývá zájem ochrany přírody (lesy vojenského újezdu, rozsáhlé obory, velké vodní nádrže apod.), nebo území, pro která nebyl nalezen konsensus s vlastníkem či správcem uvedených pozemků k zařazení do II. zóny. (Zdroj: Pro tuto studii je zásadní 2. zóna, dělená dále na podskupiny a) a b). Skupina a) je určena k postupnému převedení do I. zóny, a zásahy v ní jsou značně omezené. Skupina b) předpokládá šetrnou činnost dle lesního hospodářského plánu a představuje významný podíl ÚP Srní a Modrava. Obrázek 1 Lesy 2. Zóny NPŠ, ÚP Srní 4

10 1 Možnosti využití národních plemen chladnokrevných koní k prezentaci a PR aktivitám Národního parku Šumava 1.1 Úvod Pracovními plemeny jsou v současnosti myšlena plemena chladnokrevná. Pro další studii musíme pochopit historický vývoj v pracovních plemenech, která před masivním zavedením mechanizace do zemědělství byla i těžšího teplokrevného chovu. Teplokrevní koně mají svůj původ ve východním koni vznětlivé povahy, s životním postojem ochrany v úniku. Pracovní těžší kmeny zažily svůj vrchol v dobách válečných konfliktů, kdy vojsko využívalo jejich rychlost a větší tažnou sílu k přemisťování těžkých zbraní a zásob. Pro chov koní vlastnil stát (potažmo vojsko) hřebčíny a velkou část koní získával ze zemského chovu od zemědělců. Vzorec šlechtění vypadal takto ušlechtilé teplokrevné a plnokrevné hřebce stát poskytoval k připouštění všech různorodých užitkových klisen v zemi a chovných klisen v hřebčínech. Rozvinutím zemědělské výroby počátkem 20. století a zavedením mohutné mechanizace do zemědělství bylo nutné znásobit tažnou sílu koní a zvolnit a ustálit pohyb pro mechanizmy. Chladnokrevný kůň je západního typu, z koně lesního, což samo o sobě napovídá o životním postoji ochrany úkrytu v terénu. Chladnokrevný kůň byl v Českých zemích znám už od dob husitských tažení a s výskytem solných stezek z Alp. Dalším přílivem chladnokrevných plemen koní před světovými válkami přispěly cirkusy, které importovaly ve svých zvěřincích líbivé hřebce západních plemen. Zemský chov tedy obsahoval různé křížené potomstvo, které mělo mohutnost kostry, nebylo však cíleně zušlechťováno. Zemské ministerstvo orby vyhovělo naléhání selského stavu a rozvinulo umisťování chladnokrevných importovaných hřebců, případně originálních klisen do zemského chovu k převodnému křížení. Ve vzorci šlechtění převážili těžcí koně. Postupně takto vyprodukovaní pracovní koně byli využíváni i v lesních těžbách, kde se velmi osvědčili a těžby převládají v možnostech jejich uplatnění dodnes. 5

11 1.2 Historie vzniku slezského norického koně Ve Slezsku bylo v roce 1868 celkem 38 zemských plemeníků, veskrze teplokrevní hřebci. Na těžkou práci mnohde odpovídal lépe tažný vůl. Aby bylo vyhověno snaze po silnějších hřebcích, byli za zemské plemeníky postaveni norfolští hřebci, mohutní teplokrevníci západního typu s vynikajícími klusovými schopnostmi, s obdélníkovým rámcem a s širokou zádí. Obrázek 2 Klisna 46/302 SN Sláva z rodinného hřebčína manželů Svobodových, Pěčín, Hradčany, jako typický zástupce tohoto plemene Nejvíce se o rozvoj chovu slezského norického koně zasloužil statkář Quido Riedel, předseda zemského spolku pro chov koní ve Slezsku. Absolvoval hospodářskou školu a studoval zemědělství na vysoké škole ve Vídni a zasadil se o registrovaný chov slezských koní. Statkář, který vlastnil v Nových Dvorech u Opavy odchovnu hříbat, založil botanickou zahradu a v Bílé Lhotě vlastnil zámeček, kde se věnoval své dendrologické a botanické práci. V zámeckém parku zachoval kompozici původních dřevin, které postupně vytěžoval pomocí koní v závislosti na zdroji dřeva a výdělku. 6

12 V písemné studii Quido Riedla je uvedeno, že ministerstvo orby ustoupilo naléhání slezských chovatelů (selského stavu) a rozdělilo výnosem číslo 16250/1950 ze dne Slezsko na dvě chovné části: západní Slezsko s chovným směrem norickým a ve východním Slezsku setrval směr orientálního a anglického polokrevníka. Od roku 1903 byli v západním Slezsku s těžkou hlinitojílovitou půdou přidělování jen hřebci noričtí a bavorského chladnokrevníka z originální norické krve, přitom již v roce 1897 byl dán do soukromého ošetřování hřebec 364 Grenzer. Celkem do roku 1921 počet norických hřebců vystoupal na číslo 85, což dokládá rozmach chladnokrevného chovu Vývoj plemene do současnosti Populace slezských noriků se utvářela ve specifických klimatických a půdních podmínkách Slezska cca. do roku Zpočátku, tj. v letech 1900 až 1930 bylo realizováno, v různých generačních úrovních, převodné křížení pomocí výše jmenovaných norických a bavorských hřebců s klisnami domácí slezské provenience, většinou s chladnokrevným původem a později (1930 až 1950) s klisnami se známým genovým základem SN v jejich rodokmenech. Souběžně v rámci tohoto celého období (1900 až 1950) byla mezi samčími a samičími produkty převodného křížení realizována vzájemná plemenitba, která se v šedesátých letech 20. století stala základní formou plemenitby v populaci slezských noriků. Na utváření populace mají vliv v současné době hřebci příslušníci devíti linií. Tato populace SN koní je tedy obdobně, jako populace koní starokladrubských, genetickým zdrojem, který musí být zachován pro příští generace chovatelů. Koním zpočátku bylo vytýkáno, že míra holeně v poměru k mohutnosti těla je slabá, ale její obvod 22 cm a výše se jevil správný pro koně, který práci vykonává v čilém kroku. Na dobových fotografiích je většina selských koní s dlouhými útlými krky. V hospodářství byli často slezští norici krmeni hůře než dobytek. Byli velmi skromní a odolní, v hříběcím věku dobře prospívali na venkovních pastvinách. Noričtí hřebci vnesli do slezského chovu klid a rozvahu a potomstvo ochotné k práci. Chovná oblast slezských noriků je vymezena územím České republiky. Dále to mohou být jednotlivé chovy nebo chovatelská sdružení v zahraničí, o nichž rozhodne na jejich požádání Rada plemenné knihy. Do roku 1970 byl slezský norik veden jako samostatné plemeno, v letech byl spolu s českomoravským belgickým koněm označován 7

13 jako český chladnokrevný kůň. Od roku 1990 je na základě genových analýz opět samostatným plemenem Přednosti Obdélníkový rámec těla u obou pohlaví s kohoutkovou výškou nad 155 cm a obvodem holeně nad 22 (23) cm, s dobře vázanými a středně dlouhými bedry umožňuje při tahu využívat svého těžiště ve svazích. Při dobrém výcviku je výborně ovladatelný a ohebný. Středně dlouhý krk a mohutná hlava (často s mírným klabonosem) s oválnou očnicí a zmasilým víčkem plemeni umožňuje bez potíží překonávat buřeň. V extrémním tahu systémem páky v dlouhé kostře zadní končetiny vytvoří z těla péro. To přispívá v těžkém tahu k mohutnému odrazu. Tzv. žabí stehna, navazující na ušlechtilé bérce, se nepodobají zádím těžkopádných koní ze západu. Celkově lehké končetiny dovolí velkou obratnost v překážkách a v terénu. Hrudník má prostorný a široký, dobře osvalený, úhel lopatky vůči kosti ramenní umožňuje výborné usazení chomoutu, aniž by v extrémním tahu přidušoval koně. Končetiny jsou žádoucí suché, bez lymfatických kloubů, postoje rovné, nejsou tolerovány defekty. Krok je žádoucí prostorný v kroku i v klusu. Kvalita kopyt je u zdravých jedinců výborná, ochrana podkovami pro pohyb na měkkém podkladu není nutná, přesto je kopyto velmi odolné i při dlouhodobém okutí. Slezský norik je dlouhověký, rád zachovává osvědčená společenství (patrně rustikální vlastnost). Zachovává si husté ožínění a kvalitní srst pro odolávání klimatickým podmínkám, v odchovu se sněhem mu spěnky kryjí slabé rousy. Povahově milý a konstitučně tvrdý kůň je dobře živitelný z místních krmivářských zdrojů. Má velkou výdrž na dlouhou distanc i v klusu, je velmi plodný. Vyskytuje se ve všech barevných rázech. Jeho obliba roste u farmářů a rodin s malými dětmi, v hiporehabilitaci Nedostatky Pro svoji vysokou přizpůsobivost a ochotu je často zneužíván v raném věku k vysokým výkonům, co vede k tělesnému přepínání a psychickému zničení. Často se po nevhodném zatížení zhroutí jeho delší hřbet páteř. Pod tlakem stresu je kůň hodnocen jako jankovitý a neuvoditelný. Jeho rychlost pohybu v porostu může být také záporně hodnocena i v kroku rád rázuje, vyžaduje inteligentního vodiče. Je nutné respektovat jeho pozdní dospělost v 5 letech, hlavně psychickou. Postupné zvyšování nároků ve výcviku vyžaduje čas a vzdělaného pracovníka v chovu koní. Pak docílíme odvážného a sebevědomého koně. 8

14 1.2.4 Závěr Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Doporučuji slezského norika do oblastí s nízkým osídlením a vzdálenými cíli. Urazí podle výzkumů Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. za den zcela v pohodě 35 km i ve věku odstávčete. Hříbata jsou velmi přizpůsobivá ve společnosti matek i v provozu. Klisny matky mají vysokou mléčnou produkci, při zachování pohybu a pastvy v části dne. Mohou tedy být na několikahodinový pracovní interval zaměstnány v doprovodu hříběte. Klisny nejsou nedůtklivé. V lesním provozu je slezský norik obratný a rychlý, vhodný do svažitého terénu a strání. Je vhodný k přípravě vlečky pro vyvážecí soupravy na krátké vzdálenosti do 50 m, vhodný ke svazkování ve výchovných zásazích. V těžší hmotnatosti je vhodnější v párové zápřeži. Je komunikativní ve vztahu k osobám. 1.3 Historie vzniku českomoravského belgického koně Snaha chovat chladnokrevné koně pro potřebu zemědělství se šířila po Čechách, ale státní správa se jejich šíření bránila dovozem nejmohutnějších teplokrevných plemen západní Evropy koně oldenburského a koně východofríského. Reakce chovatelů se projevila soukromým dovozem hřebců a originálních klisen, kteří se tak stali neoficiální základnou. Pro chov belgického koně byl významnou osobností pan hrabě František Seilern - Aspang, který v roce 1890 zavedl k chovu bažantů a koroptví na svém zámku Lešná (u Zlína) i chov těžkých koní importem belgických koní ardenského typu a brabantů ve středním typu. Objekt se jmenoval tzv. Reineltův dvůr a časem byl rozšířen o hřebčínské budovy. Celkem hrabě Seilern investoval do 110 originálních klisen a 25 hřebců, z nichž nejúspěšnější Spirou (šampion na mezinárodním šampionátu v Paříži v roce 1900) jej stál tehdejších zlatých. Po úmrtí hraběte Seilerna byl v roce 1923 hřebčín zrušen a zámek Lešná s oborami a příslušenstvím stájí a kryté jízdárny byl přebudován na soukromou zoo. Její zestátnění spolu se zámkem proběhlo v roce Koně byli rozprodáni zrušením hřebčína, část klisen byla vydána na revers. V roce 1924 působilo v Čechách celkem 402 hřebců belgického původu (ku 65 norickým). 9

15 Obrázek 3 Typický zástupce plemene ČMB, 3-letá klisna 55/403 Agáta z chovu pana Jaroslava Mancla z Bílovic Vývoj plemene do současnosti Čechy měly své lokality chovu belgického koně na Domažlicku a Klatovsku a dále od Opočna po Ústecko-orlicko a na Čáslavsku. Ostatní lokality vykazovaly smíšené belgonorické zastoupení. Morava se dělila na Slezsko, kde převážil směr norický, a v ostatních oblastech s chovem belgickým v ardenském typu chodivého a konstitučně pevnějšího chladnokrevníka. Utvořil se typ moravského chladnokrevníka, který byl výrazně ušlechtilejší v proporcích a vynikal mechanikou pohybu. Byl nižší než český typ, zato tělesně souměrnější a líbivější. Při nižší noze a výrazném osvalení, které si díky ardenskému vlivu v místních klimatických podmínkách zachoval, působil dojmem hezkého zaobleného koně. Český chladnokrevník pro větší vliv brabantské krve z přímořských oblastí západního pobřeží neudržel proporce a stával se hrubším a nevzhledným, i díky většímu vlivu přikřížení norických koní. Rokem 1930 ustal cílený dovoz belgických hřebců ze zemí původu. Belgický kůň byl velmi oblíbený pro mohutnost na polní práce v soustředěném kroku. Pro místní chov to znamenalo spoléhat již jen na moravské a české vyprodukované hřebce a staré importy, kteří byli využíváni v plemenitbě do vysokého věku koně. Vzniklo devatenáct hřebčích linií. 10

16 Vlivem druhé světové války se jejich počet zásadně snížil pod polovinu, neboť stoupl počet zařazovaných norických hřebců do zemského chovu pro potřebu armády a sama válka decimovala stávající počty belgických koní nemocemi. Také zábory koní ustupující německou armádou v roce 1945 obraly zemský hřebčinec v Tlumačově o všechny plemenné hřebce. Výměnou stávajících hřebců od roku 1950 mezi oběma zemskými hřebčinci (Písek a Tlumačov) a zemským chovem došlo k typovému splynutí belgického koně. Další devastace plemene nastala kolektivizací v zemědělství mezi 50. a 60. lety 20. století, kdy belgické koně z polí vytlačovalo zavádění mechanizace, a chovní koně končili na jatkách. Tu populaci, která zůstala, v 70. letech minulého století, necitlivý socialistický záměr sloučil křížením s norikem a občasným přilitím zahraniční krve do českého chladnokrevníka. Vznikl sice mohutný chladnokrevník, množený pro rychlou spotřebu ve státních lesích, ovšem s rozkolísanými nároky na krmení, na přístup a na výcvik. V neposlední řadě postrádal tělesnou ušlechtilost ustálených plemen. Populace českomoravských belgických koní se na území Čech a Moravy vyvíjela ve specifických klimatických a půdních podmínkách cca. 120 let. K postupnému převodnému křížení byli použiti originální hřebci valonské, belgické a ardenské krve a několik originálních belgických klisen spolu se zemskými klisnami převážně teplokrevného a neznámého chladnokrevného původu. Od roku 1990 na základě genových analýz je opět samostatným plemenem Přednosti Českomoravský belgik je kůň, u kterého se očekává velký výkon v pomalém tahu na rovině. Jeho tělo je čtvercového rámce s kratším středotrupím a dobře vázanými pevnými bedry, klisny mají rámec delší (prostornější). Hrudník má úzký oproti norikovi, ale hluboký a z boku působí masivně. Celé tělo působí velmi kompaktně. Krok musí být odpovídající charakteru práce, tzn. že se bude posouvat pomalu, aniž by zastavoval, tam, kde je nutné pomalé tempo pro doprovázející osobu. Přitom má dobrou mechaniku pohybu, jeho pohyb musí působit lehce a obratně. Obvod holeně od 22 (23) cm vykazuje koně obratného, nikoliv těžkopádného. U plemene je vyžadováno mohutné osvalení hrudníku a plecí, aby se kůň mohl soustředěně opírat do chomoutu. Mohutně působí i štěpená oblá záď s dobrými proporcemi. Mohutný je krk koně. Hlava má klínovitý tvar s náznakem štičího profilu, jedinci mají bohaté ožínění hřívou a ohonem a jsou velmi líbiví. Barvy převládají ve všech odstínech ryzáků, častí jsou hnědáci a vraníci. Plemeno dospívá ve třech letech, náskok před slezským norikem je 11

17 citelný. Dobře cvičený a vedený jedinec pracuje velmi vytrvale. Pro kratší středotrupí se na jeho hřbetě pohodlně cválá, proto jeho obliba roste u rekreačních jezdců do lesnatých terénů Nedostatky Genetický základ plemene vychází z koní, kteří pro svůj provoz vyžadují krmiva bohatá na živiny. Při vysokém výkonu jejich spotřeba citelně stoupá a plemeno obecně reaguje záporně na nedostatek. Chovy ve vyšších oblastech nevedly k aklimatizaci populací, ale spíše k prodloužení doby růstu jedinců a k jemnější kostře a to jsou nežádoucí jevy. Často se v populaci vyskytuje slabý fundament. Českomoravský belgik má dobrý charakter, přesto je náladovější ve vztahu k osobám. Postavení lopatky vůči kosti ramenní nemá ideální úhel a v extrémním tahu je častým jevem přidušení koně posunutím chomoutu ke kohoutku. Mladí koně ve výcviku méně snesou psychickou zátěž, výcvik musí být veden velmi systematicky Závěr Doporučuji českomoravského belgického koně do porostů těžeb s vyšší hmotnatostí, v rovině a na delší vzdálenosti. Pro svoji líbivost se uplatní ve vytipovaných lokalitách pro technologie koňskou silou (např. od pařezu na vlečku a dále koňskou vyvážečkou na odvozní místo), které navazují na turistické trasy. Je to typ vznešeného a živého koně, na kterém se vyjímá zdobená výstroj. 1.4 PR, veřejné akce a možnosti propagace Úvod Pro naši studii jsme mimo osobní návštěvy území Šumavy čerpali informace z publikace Lokální rozvoj na Šumavě, sborníku výzkumů na Šumavě sešitu 4 od autorů RNDr. Radima Perlína a Doc. RNDr. Ivana Bičíka, CSc. Na území NP Šumava jak již bylo výše diskutováno existuje střet mezi dvěma koncepcemi rozvoje území. První koncepci můžeme charakterizovat jako ochranářskou koncepci s cílem v maximální míře zachovat a poznávat relativně nedotčené přírodní prostředí a omezovat nebo zabránit jeho dalšímu poškozování sociálně ekonomickými aktivitami. Druhou koncepci můžeme ve zkratce nazvat jako rozvojovou s cílem zajistit sociálně ekonomický rozvoj obcí a obyvatel na území NP Šumava. ( ) Jsme přesvědčeni, že rozvoj území Šumavy nelze chápat v kontextu buď anebo, tedy v rozporu dvou protichůdných tezí o budoucí funkci území. Rozvoj na území NP Šumava musí probíhat 12

18 v souladu s principy obou hlavních výchozích tezí. Tedy rozvoj pro obyvatele a návštěvníky Šumavy lze dlouhodobě zajistit jedině v souladu s principem udržitelného rozvoje přírodního prostředí a současně Šumava představuje kulturní krajinu, kde obyvatelé žili a působili více než 400 let a proto je základním předpokladem udržení obou funkcí krajiny aktivní přítomnost bydlících obyvatel a dalších uživatelů území. ( ) Proto při sledování cílů dlouhodobého rozvoje území NP Šumava je nutné vždy důsledně sledovat a hodnotit jak krátkodobé efekty konkrétního rozhodnutí, tak také soulad s dlouhodobými cíli a jejich postupné naplňování. (Lokální rozvoj na Šumavě, 2010, Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let.) Současný stav Správa Národního parku Šumava vykonává svoji působnost na jasně definovaném území NP o rozloze ha a na území Chráněné krajinné oblasti Šumava o rozloze ha. Z dikce zákona má na tomto území zajišťovat a řídit dvě klíčové a mnohými vnímané protichůdné funkce: ochranu přírodního prostředí a regionální a lokální rozvoj. Na jedné straně je jako po možné příležitosti rozvoje zájem o turismus a návštěvnost chráněných území a na straně druhé je obava z jeho masovosti. Je dobré si uvědomit, že důležitým momentem regulace je kvalita prožitku hodnotné autentické zkušenosti. Představme si pod tím soubor kontaktů s hostitelskou komunitou skrze vnímání místní kultury, sofistikované vzdělávací možnosti, možnosti poznání flory a fauny v místě, včetně ochrany ekosystémů, příležitost sdílet místní aktivity a jiné. Pohled náhodného turisty Návštěva NPŠ v nejméně přitažlivém období podzimu, tzn. po ukončené letní sezoně, vykazuje území, které kromě vyklidňující pěší turistiky, neposkytuje nic, za čím stojí za to přicestovat a setrvat. Nabídka omezených sportovišť a adrenalinových parků je i nabídkou jiných horských lokalit v ČR. Turista nemá možnost navštívit vyhlášený obchod s místními produkty řemeslnými či potravinovými (síť je velmi roztříštěná), se suvenýry. Vyjma ubytovacích a gastronomických zařízení vesnice vykazují stagnující stav výstavby či rekonstrukcí, vesnice nejsou přitažlivé. Občerstvovací a ubytovací kapacity jsou nadimenzované a kvalitní, co je plusová skutečnost. Náhodný turista může využít podle přírodních poměrů 90 až 116 dní vegetačního období, kdy se dá předpokládat letní turistika. 13

19 Zimní turistika je značně odvislá od nepředvídatelných sněhových podmínek. Náhodného turistu střední třídy obyvatel vrátí zpět na Šumavu zážitek, ale hlavně prožitek. Pohled hipologa V ČR narůstá počet lidí obecně, kteří se věnují na různých úrovních chovu nebo držení koní. Rozloha a krajina Šumavy příchozímu turistovi dává naději, že v území trvalých travních porostů a lesních porostů potká předmět jeho zájmu koně. Je neuvěřitelné, že na území velmi (!) příznivém turistice koňmo po pevných a přístupných cestách je minimum jakýchsi nahodilých odchovů koní, bez zjevného významu. Turista příznivec koní je zklamán, když ani v lesních porostech nepotká objekt zážitku, a sice přibližujícího mohutného a ovladatelného živého koně s odborně vybaveným personálem. V turistovi není podporována myšlenka navštívit toto území a investovat zde do služeb a produktů. Pohled aktivního pěšího turisty, vyhledávajícího klid Tento typ konzumenta šumavské krajiny bude spokojený s tichem, které mu území CHKO a NPŠ poskytuje. Dlouhé trasy nabádají k vyklidnění a dlouhým akademickým hovorům osob se stejnými zájmy. Zpravidla přicházejí z aglomerací a převážně jsou to intelektuálně orientovaní a vytížení lidé, kteří nepotřebují ke své relaxaci mimořádně atraktivní cíle. Stačí jim pobyt v přírodě jako takové a oceňují její rustikální protiváhu aglomeraci. Oceňují naučné stezky a místa, která mají svůj genius loci. Jistě by tito turisté ocenili chladnokrevného koně jako přirozený prvek krajiny a objekt náhodného zájmu. Pohled turisty - rodiče, seniora Rodiče s odrostlými dětmi v zimní sezoně směřují na Šumavu za lyžařským a běžkařským sportem. Totéž se dá usuzovat o seniorech, kteří jsou stále více aktivní a dnešní senioři jsou generace, která se změnou politických poměrů v ČR aktivně odpočívala jako pracující střední generace. V létě tyto dvě skupiny turistů provozují pěší turistiku a cykloturistiku a případné adrenalinové aktivity na území Šumavy, případně wellnes v ubytovacích kapacitách. V CHKO a NP je velmi málo turistické atraktivity pro rodiče s malými dětmi a pro seniory s pohybovým omezením. Přitom skupina seniorů je velmi zajímavá skupina konzumentů, která je neinvazní, organizovaná (absence řešení odpadků) až spořádaná a významná ekonomická síla. Pohybové (motorické) omezení je velmi znevýhodňující při zájmu o území Šumavy. 14

20 Pohled zahraničního turisty Vstoupí na území, které není jeho domovinou, těžko se vyzná v systému a způsobu nažívání. Má zájem poznat zajímavé území, geograficky odlišné od rodné země, něco se o něm dozvědět, také o navštívené zemi, chce si dopřát zážitek, případně prožitek. Můžeme očekávat, že spokojený zahraniční turista předá informace dalším, kteří jsou významnou kupní sílou pro služby a produkty. Turista ocení stávající kvalitu ubytování, která je v nadbytku, ocení informace prostřednictvím místního rodilého mluvčího (tištěné či reprodukované). Je to skupina turistů, která je dosud velmi opomíjená a touží po poznání. Průjezd Šumavou bez cílených zastávek vede k soustředění zahraničního zájmu na místech ve vnitrozemí. (Přičemž příchozí z přímořských destinací jsou velmi zaměřeni na chráněná území a vrchoviny) Zahraničí Zkušenosti z výjezdů občanského sdružení Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany do zahraničí vykazují v podobných územních oblastech nebo v místech s nutností udržitelného rozvoje síť služeb pomocí chladnokrevných koní, nebo alespoň jejich přítomnost jako turistického artiklu daného místa. Celosvětově je chladnokrevný kůň chápán jako něco mohutného, klidného a obdivuhodného. Není s ním spojený adrenalinový sport, ačkoliv i skupinu vyznavačů adrenalinu v činnostech dokáže chladnokrevník uspokojit (Japonsko dostihy chladnokrevníků s tunovou smýkanou zátěží, Německo rytířské turnaje, dostihy). Jsou s ním spojeny aktivity a činnosti klidné, tvůrčí a esteticky zajímavé díky výstroji. Jsou s ním spojeny aktivity zemité a rurální, až rustikální, protichůdně od koní sportovních, jejichž rozvoj souvisí s dynamickým a rychlým společenským tempem. Zkušenosti nabyté občanským sdružením Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany z výjezdů do zahraničí korespondují s celkovým pojetím chladnokrevného koně jako prostředníkem k návratu k sobě samému. Seznámení s místními modely zapojení krokových koní (chladnokrevný kůň je typ koně s výkonem v kroku)je různé. V SRN je vyhlášeným skanzen v Detmoldu, kde jsou každoročně pořádány soutěže na festivalu pracovních koní. Skanzen sám o sobě vlastní koně k prezentaci činností v areálu. Festival má mezinárodní účast a několikatisícovou návštěvnost po tři dny prezentací a soutěží. V Belgii je každoroční zemědělský festival v Libramontu a jednou za dva roky lesnický festival ve Framotu. Na obou je v rámci projektu Intereg IV prezentována koňská tažná síla ve všech možných oborech. Je tu oblast s vysokou návštěvností rekreantů, kde je zajištěna komunální obslužnost potahy. Informace o turistické atraktivitě pomocí 15

21 koňských potahů přicházejí i ze Spojených států Amerických. Ve Velké Británii s tradicí chovu koní je za velké podpory Jeho Výsosti, Prince Charlese obnovena řemeslná zručnost přibližování dřeva a prezentována na všech oborových veletrzích. Detmoldu Obrázek 4 Soutěž spřežení na Evropských závodech pracovních koní v Národní park duševní lázně (národním bohatstvím) Není možné očekávat od CHKO Šumava zavedení průmyslového nebo technického parku pro hmotný přínos stálým obyvatelům. Je přesto možné hmotný přínos nastartovat jiným resortem a nově příchozími obyvateli v zájmu příležitostí. Podle současného stavu je zjevné, že stávající obyvatelstvo je jen málo motivované k podnikání za účelem udržitelného rozvoje. Není možné spoléhat na jeho zapojení do pochopení procesu změny, která je účelná jak pro park a chráněné území, tak pro obyvatele a návštěvníky. Změna postavení společnosti k parku jako takovému by mohla být klasifikována jako duševní lázně Šumava. Vycházíme z historické skutečnosti, že české obyvatelstvo před masivním rozvojem motorismu cestovalo odpočívat na český venkov a na vrchoviny a hory pravidelně o víkendech a dlouhodobě o prázdninách. Bylo do doby nedávné do 60. let 20. století, před rozvojem pořizování a rekonstrukcí druhých domovů chat a chalup. Do té doby venkov poskytoval možnost podkrovních letních bytů a turistických ubytoven s příležitostí nákupu potravin a služeb ze dvora hospodářství. V oblibě byla poutní místa, rozhledny do kraje a poutní trasy. Zpravidla se tyto shodovaly i s místními obslužnými komunikacemi mezi vesnicemi, usedlostmi, samotami. Pěšímu turistickému ruchu 16

22 příležitostně prospěly koňské a volské povozy, které obslužnost místa zajišťovaly. Lidé opravdu odpočívali v krajině a přispívali k profitu sídel. Je možné, a chráněné části Šumavy by to rozhodně prospělo, navázat na tuto českou tradici turismu a nabídnout nejen pobyty v dobře vybavených ubytovacích zařízeních, ale i služby a produkty, které doplní život v druhých domovech. Ve prospěch přílivu kupní síly a k oživení výjimečného českého území je možné vytvořit pracovní příležitosti ve vztahu k chladnokrevnému koni a služeb s ním spojených. Krokový digestivní (záživný) typ koně je schopen zajistit přirozenou část výrobního procesu v lesnictví jako obnovitelný zdroj energie a zároveň příležitostnými i průběžnými aktivitami zajistit rozprostření turistického zájmu v průběhu roku. Je s ním spojený soustředěný klidný pohyb a tento klid a zpomalení životního tempa pomocí chladnokrevných koní se musí stát vývozním artiklem a značkou Šumavy Možnosti pro cestovní ruch Konzumenti cestovního ruchu v přímé souvislosti s udržitelným rozvojem by měli respektovat, že chráněná území mohou v dlouhodobém výhledu přežít jen tehdy, pokud budou vnímána jako území význačných hodnot v širokém slova smyslu, tak i ve smyslu prospěchu místních obyvatel. Jejich právo a práva místních komunit musí být podporována podílem na řízení a aktivním zapojením do společné péče o přírodní zdroje způsobem, který neohrozí koncepci ochranářskou. Mezi hlavní možnosti patří rozvoj chovu a držení chladnokrevných koní, ať už za účelem výroby a služeb v lesnictví, nebo za účelem poskytování služeb čistě rekreačních. Poskytování druhotných služeb jako výroba a distribuce dřevní hmoty pro vytápění a ohřev teplé vody je další z možností uplatnění. S chovem tohoto typu koní je spojená poptávka činností souvisejících prodej a nákup věcí spotřebních a hlavně řemeslných a služeb zvířatům. Je čistě na iniciativě obyvatel, jakou vytvoří nabídku a dále na poskytnutí zázemí ze strany managementu chráněných území a ze strany občanských iniciativ. Pokud na začátku nebude s podporou kolektivního vědomí vytvořena nabídka pro turisty, rekreanty, obyvatele, pokud o ní nebudeme ani nahlas mluvit v superlativech nebude nikdy poptávka a nebude trvale udržitelný rozvoj. Je nutné uvědomovat si již v rámci studie řadu možností, které následně v textu budeme označovat příležitostmi. Za příležitostmi prospěje NP a CHKO Šumava vnímat cestu směrem jak to půjde realizovat, než se zdržovat konstatováním, proč to nejde. 17

23 1.4.6 Možné způsoby využití národních plemen koní Shrneme-li podstatné vlastnosti chladnokrevných plemen českého původu, je to vytrvalá práce v tahu a v kroku. Dále je to typ koně, který je dobře živitelný a vyžaduje objemnou píci pro udržení svého tělesného rámce a mohutnosti. Jsou to chodiví, příjemně temperamentní koně. Národní chladnokrevná plemena vznikla v rovnováze s místními klimatickými podmínkami a doprovázejí duševní úroveň a vyspělost národa se svými nároky. Mohou se uplatnit v turismu a rekreaci v přiměřených činnostech. Begatrekking Begatrekking je outdoorová aktivita pro všechny věkové kategorie osob, pro rodiny a také věkové kategorie chladnokrevných koní. Jiné typy koní nejsou žádoucí. Begatrekking má svá pravidla, podstatná je účast vlečených vozů a koní pro jízdu a koní vedených na ruce. Není slučitelný s Hubertovou jízdou, která je paralelou rychlým terénním jízdám na koních, podobných anglickým honům na lišku. Lot koní a proviantních vozů a vozů k přechodnému svezení osob, či dětí, kočárků, výstroje, výbavy, seniorů putuje krajinou po předem určených pevných cestách. Cílem může být rozhledna, nebo jiný turisticky atraktivní cíl či území. Původní záměr begatrekkingu je testování odolnosti a vytrvalosti českých plemen (od roku 2008) na dlouhých trasách a převýšení. Délka trasy se přizpůsobuje předpokládané skladbě výpravy a vyhlášenému cíli. Výhodou je i možnost doprovodu hříbaty, která vždy upoutávají pozornost a přispívají k organizovanému prožitkovému turismu. Pěší účastníci, jdoucí ve výpravě, jsou spojovacím článkem při setkávání s ostatními návštěvníky NP a CHKO na pevných cestách. Dochází k aktivnímu zapojení turistů do nekonfliktního chování. Tyto výpravy jsou bezpečnější pro chodce než cykloturisté na trasách. 18

24 Obrázek 5 Begatrekking kombinuje zápřež, jízduv sedle a vedení koně na ruce Begatrekking by měl probíhat s místa znalým průvodcem. Vyhovuje i individuálním nárokům na výkon osob mimo tělesnou kondici možností svezení a odpočinku na vlečce. Je to díky obslužnému personálu velmi kontrolovatelný druh turismu odpadky se soustřeďují vždy na jedno místo ve výpravě, nepřipadá v úvahu rušení zvěře (tato velmi dobře přijímá přítomnost živých koní), stravování na odpočinkových stanicích může být v pohostinství se sociálním zázemím apod. Trasy je možné plánovat místní i přeshraniční. V krajině v sousedství begatrekkingových tras je vhodné zajistit pastevní pobyt hospodářských zvířat. Begatrekking přidává hodnotu kulturnímu dědictví Šumavy: Odkrývá přednosti NP a utajená místa Šumavy přítomností průvodce. Šetrným způsobem veřejnosti představuje zvláště chráněné lokality. Pro zahraniční turisty zprostředkuje dobré poznání území a navodí potřebu dalších návštěv. Trasy mohou spojovat několikrát do roka současné umělecké a řemeslné dílny výrobců, stánky prodeje regionálních produktů. Trasy mohou být součástí naučných stezek nebo stezkami samotnými (cestami). Trasy mohou být součástí profesních řemeslných ukázek těžby koněm a jinými činnostmi. Begatreky mohou být vyhlašovány u příležitostí svátků a místních oslav, poutí. 19

25 Trasy mohou spojovat sakrální místa, nebo místa lidové architektury volarské domy. Trasy poznávací po místech s řemeslnou tradicí, bývala území Sudet. Trasy mezi vyhlídkovými místy, výhledově zajišťují transport na vyhlídkové sruby. Begatrekking by obnovil slávu významu Zlatých solných stezek svojí různorodostí Významnou turistickou atraktivitou se stanou výpravy kolem plavebních kanálů s mnoha mostky a zajímavými místy. Jsou to významná a jedinečná místa Šumavy (Vchynicko-Tetovský, Schwarzenbergský, kanál k Čeňkově Pile). Nosným heslem těchto výprav a pobytů venku může být výstižné V národním parku národní plemena koní. Výuková místa a centra hiporehabilitace Výuková místa a centra hiporehabilitace jsou další možností uplatnění chladnokrevných plemen. Přibývá příznivců práce s koněm v kroku pro soutěže a také osob, kterým vyhovuje sociální rehabilitace prostřednictvím klidného a mohutného koně. Obrázek 6 Mladý kolektiv se pod odborným dozorem seznamuje s postrojováním 20

26 Výlety Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Ideálně jednodenní na vozech pro stanovené skupiny seniorů, invalidních osob, mentálně hendikepovaných a možné příhraniční safari (ve svahilštině znamená skutečně cesta ) na objednávku. Tělesně vyspělý chladnokrevný kůň v zápřeži překoná i značné převýšení a dlouhodobou hmotnostní zátěž. Obrázek 7 Výprava turistů na povozech Lidové veselice, chovatelské akce Přítomnost koní na poutích, oslavách, lidových slavnostech a Mikulášských nadílkách je vždy přidanou hodnotou mítinků. Významnými jsou samotné chovatelské aktivity, ať soutěžního (sportovního) rázu nebo přehlídkového zaměření. Soutěže mohou být doplňkové amatérské, hlavní pozornost je nutné věnovat profesním soutěžím, s profesionálními provozovateli koňské tažné síly. Dle metodiky Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. má velkou budoucnost prověřování koní pro lesní těžby před návštěvníky Šumavy, tzv. Zkoušky výkonnosti II. stupně. Tyto se zároveň stanou profesními ukázkami o velké rozmanitosti koní a soutěžících. Mezi přehlídkové akce zařaďme výstavy koní a příležitostné chovatelské přehlídky koní z šumavské destinace. 21

27 Obrázek 8 Kobyla s hříbaty na přehlídce pracovních koní Svatby Produkce netradičních svateb s regionální odlišností je dosud zanedbanou kategorií místních nabídek. Svatby jsou lukrativní příležitostí realizace místních služeb, na které jsou zájemci schopni generovat jednorázově značné prostředky. Je vítaná realizace jubilejních svateb pro seniory, jejichž raný věk zaznamenal obecnou přítomnost koňské síly. Samotná výjimečnost spočívá už jen ve zdobené výstroji koní a mohutnosti. Obrázek 9 Svatba s využitím chladnokrevních koní 22

28 1.4.7 Možnosti propagace NP Public relations Jak bylo výše uvedeno, významným PR prostředkem NP a CHKO Šumava může být begatrekking s chladnokrevníky. Termíny treků se dle znalosti klimatických podmínek mohou vyhlásit s významným předstihem a vhodnosti vzhledem k trasám pohybu výprav. Jejich zveřejnění na oficiálních stránkách Správy NP Šumava a na informačním serveru o aktivitách v regionu je možné doplnit vyhrazením práva odvolat outdoorovou akci v případě značné nepřízně počasí. Servery: Interaktivní programy pro návštěvníky Ve výukových místech je možné formou workshopů zajistit volnočasové vzdělávání osob v komunikaci s chladnokrevným koněm v penzu hodin, jaké si sami stanoví. Jejich úroveň se může libovolně navyšovat návštěvami Šumavy. Doporučujeme individuální přístup nebo workshop skupinky maximálně tří osob. Je vhodné vedení záznamů o dovednostech účastníků. Pro tuto skupinu je možné uspořádat rozsahem malé srovnávací veřejné soutěže. Při lidových veselicích a prezentačních akcích NP je možné uskutečňovat drobné soutěže s dvěma třemi koňmi pod vedením profesionála. Soutěže jsou nenáročné na ovládání koně, tak, aby nedocházelo k jeho týrání zacházením. Jsou to - přetahované na laně pomocí koňské síly, - zručnostní dráhy v ovládání koně bez výřezu na čas, - soutěže v týmech, - soutěže v rozlišování výstroje (vhodné pro děti), - soutěže v jízdě na chladnokrevném koni vedeném vodičem po překážkové dráze. Doprovodným programem může být výstava modelů hraček koní v begacrossovém postroji z dílen amatérských nadšenců, kteří soutěží ve virtuální podobě na internetu. Výstava s vyhodnocením nejpovedenějšího modelu a udělením tvůrčích cen příkladně Cena Šumavy. 23

29 Šumavské svatby Výstupní materiál pro Správu NP a CHKO Šumava zpracovala Pracovní skupina Vycházejme ze skutečnosti, že místo sňatku bývá v rodinách mezigeneračně zmiňováno a pokud se k němu váže pozitivní prožitek a je volně přístupné, je opakovaně navštěvované. K produktu Šumavské svatby je nutné zajištění více vleček s koňmi, s adekvátní slavnostní výstrojí. Je nutná znalost historických místních zvyklostí. Personál musí respektovat rurální charakter služeb. Catering musí skladbou doplňovat tento šumavský produkt a je vhodné doplnit do průběhu i místní svatební obyčej. Je možné služby doplnit o navštívení fotograficky zajímavého místa (příkladně sakrální místo, poutní místo apod.) k výjimečnému zdokumentování oslavy. Interaktivní zapojení svatebčanů do vedení lotu (seskupení koní) je možné. Služba zajištění Šumavské svatby by mohla být v kompetenci místního zájmového občanského sdružení nebo informačního místa, případně regionální turistické kanceláře. Šumavské svody chladnokrevných koní Můžeme tak označovat soutěže chladnokrevníků profesionální úrovně i amatérské úrovně. Jejich zajištěním alespoň ve dvou termínech v roce je zajištěna možnost výběru termínu návštěvníky Šumavy. V součinnosti se Správou NP a CHKO Šumava je nutné vytipovat místa, která střídavě nabídnou divákům podívanou a soutěžím možnosti v terénu, případně, a to je žádoucí, v lesním porostu, nebo podívanou na přehledném prostranství v blízkosti rozmanité gastronomické nabídky a sociálního zázemí (sídla s obecními loukami, s hříšti). V tomto případě je počítáno se stávajícím ustajovacím zázemím NP, kam je v době soutěžních dní pod dohledem možné nechat nahlédnout i návštěvníky. Uspořádání souběžného dne otevřených dveří s návaznou výstavou předních českých dokumentaristů chladnokrevných koní a lesnictví v prostorách služebních prostor a ubytovacích zařízení NP je vhodné. Soutěže: V těžkém tahu břemene V ovladatelnosti koně v několika úrovních V jízdách s vlečkou (formanské jízdy) v několika úrovních Begacross v terénu (sportovní úroveň, časově měřitelná soutěž s chladnokrevným koněm)) Bega pulling do vrchu Ovladatelnost pouze s hlasovým vedením 24

30 Ligy a mistrovství pro vymezené skupiny soutěžících (genderová otázka rovných příležitostí, již v roce 2005 vyhlášené jednokolového mistrovství žen ČR v Pěčíně) Při Šumavských svodech je příhodné uskutečnit alespoň v jednom termínu v roce Zkoušky výkonnosti II. stupně pro pětileté koně dle metodiky CRCHSNH., o.s. Jedná se o soubor tří soutěží, které prověří profesionální úroveň stávajícího specialisty koňským potahem (zastarale kočí), je možné je považovat za prověrky pro generaci, která zatím nepodléhá přezkoušení nebo rekvalifikacím a profesnímu vzdělávání. Soutěže dále prověří úroveň chovatelského materiálu v ČR, respektive úroveň genetického zdroje koně a výsledky je možné archivovat pro vědecké sledování ve VÚŽV, v.v.i. v Uhříněvsi, jako dosud. Nevylučuje se soutěž otevřená i jiným plemenům registrovaným v plemenných knihách v ČR (norik, koně chladnokrevného typu). Navrhujeme pozvání k účasti na těchto svodech adresovat obecně (prostřednictvím sdělovacích médií) a současně adresně nominací potencionálních účastníků (běžné v cizině k dosažení vysoké úrovně mítinku). Adresné pozvání na Šumavské svody koní udělí autorita Správy NP zvacími dopisy, s odsouhlasení osobou znalou prostředí provozovatelů tažné síly (CRCHSN H), aby nedocházelo k prezentaci koní mimo pracovní kondici, ve špatné výstroji, s nezhojenými zraněními způsobenými provozem a v neposlední řadě k prezentaci osob s nízkou úrovní projevu na veřejnosti. Tyto skutečnosti deklasují úroveň, kterou společně chceme prezentovat, a jsou neslučitelné s cíli vyplývajícími z této studie. Úroveň hodná výjimečnosti území národního parku a chráněné krajinné oblasti, která má oslovit nejen potencionál desetimilionového národa v jeho území, hlavně několikanásobně vyšší potenciál návštěvníků zahraničních. Česká republika má v Evropě geografickou pozici kontinentálního rozvodí a tím je evropsky významná. 25

31 Obrázek 10 Profesní ukázka přibližování koňmi pro odbornou i laickou veřejnost Mistrovství Evropy v těžbě koňmi na Šumavě Ze zahraničních výjezdů (jak již bylo výše uvedeno) jsme vybaveni zkušenostmi a postřehy, které po prvních projektech soutěžních dní v NP jsme schopni sladit a následně realizovat po rozložené systematické přípravě mistrovství Evropy pod záštitou mezinárodní organizace pracovních koní. Je to velká výzva a motivace, která vždy upoutá velkou mediální pozornost veřejnosti a odborných subjektů. Je však nutné počítat s velkou finanční náročností, která se týká mezinárodní spolupráce a pozvání. Předností NP a CHKO je skutečné prostředí porostů a dobrých možností pro kongresovou turistiku v ubytovacích kapacitách. Vhodný by byl souběžný lesnický a řemeslný veletrh. 26

32 Obrázek 11 Soutěž v ovladatelnosti v kládě s jedním koněm Výstavy koní V rámci cíleného zájmu udržitelného rozvoje a nabytých zkušeností navrhujeme za turistický cíl v chovatelsky vhodném termínu výstavu chladnokrevných plemen včetně hříbat. Pozvání navrhujeme zaměřit i na přeshraniční chovatele chladnokrevných plemen v Rakousku a v Německu. Z jednodenní výstavy koní rozdělených do více kategorií pro objektivní posouzení se vyhodnotí nejtypičtější zástupci svého plemene a jeden univerzální vítěz celé výstavy. Použijeme osvědčený opakovaný projekt Šampion Orlických hor. Šampion titul (šampion Šumavy, Šampion šumných hor apod.)bude označen přídomkem místa udělení, rozviňme diskuzi nad vhodností označení a nad motivací vítěze odměnou. Označuje nejkrásnějšího koně výstavy roku. Tato aktivita je minimálně náročná na velikost místa výstavy a je možné ji uskutečnit i v intravilánu sídla se službami jakožto kulisou živého divadla (náměstí městyse, nádvoří zámku, náves, hřiště, park apod.). V kontrastu s tím je mediální prezentace velmi účinná, je pořizováno mnoho fotosnímků, protože kůň jako objekt je velmi fotogenický. Součástí tohoto projektu je i předepsaný oděv handlerů (předvaděčů koní), který může nahradit uniforma či kroj vztahující se ke vzniku plemene. Výstavy ve stylu projektu Šampion Orlických hor mají svá pravidla, odlišná od chovatelských svodů. Je doporučen doprovodný program v únosné míře, neměl by zastínit samotné hodnocení koní. 27

33 Tištěná forma public relations V odborných periodických časopisech (Jezdectví, Lesní práce) je nastavena dobrá spolupráce v přípravě odborných a populárně naučných článků. Tyto sdělují na úrovních oborového časopisu informace se společným jmenovatelem chladnokrevný kůň. Kontakt s veřejností je možné zajistit pro NP a CHKO Šumava prostřednictvím reportáží o aktivitách na chráněném území. Je možné zprostředkovat otištění hrazených tzv. PR článků se zjevnou reklamou ve prospěch zadavatele. Na oborové úrovni CRCHSNH, o.s. udržuje vztahy s redakcemi zahraničních časopisů a s redakcemi serverů zaměřenými na koně. Jistě by stálo za úvahu tištění informačních nerozměrných velkonákladových skládaček v překladu do AJ nebo NJ, případně FJ a zajistit jejich vkládání do ročenek a katalogů cestovních kanceláří. Cílovou skupinou bude opět zahraniční turista s kupní sílou pro soubor služeb. Do těchto tiskovin je vhodné sdělovat aktivity ekologického a rurálního charakteru, na které jsou vnímaví hlavně Britové, kteří v České republice zažívají fenomén pro ně zcela výjimečný volný pohyb po pozemcích bez omezení ohrad a plotů. I to by mohlo být součástí sdělení v tiskovinách. Nejvýznamnější informace je v duchu národní park národním plemenům koní Dosídlení Sociální profil osídlení Stálé obyvatelstvo (stávající obyvatelstvo) se profiluje do zjednodušených skupin: a) Obyvatelé nemají pracovní morálku, jsou sociálně a finančně slabí, můžou být stálí i několik generací, ale nelpí na tradici a na patriotismu, nejsou morálně stabilní, vyhledávají zaměstnanecký poměr bez myšlenky na vlastní živnost. b) Skupina, která má destinaci jako svůj druhý domov, dlouhodobě obývaný, je v důchodovém věku, je z aglomerací a vybavena zkušeností z prostředí s rozvinutým podnikáním, nemá stálé zaměstnání, pouze příležitostné, oceňuje odpočinek na zajištěné penzi. c) Skupina, která v destinaci žije v souvislosti s podnikáním, za kterým se osoby přistěhovaly, zpravidla to je poskytování ubytovacích a stravovacích služeb a doplňkových služeb. d) Slabá skupina živnostníků a středně intelektuálně vybavených lidí, kteří mají dobrý zaměstnanecký poměr a dojíždějí za ním. 28

34 Není možné stavět další vývoj v území na těchto skupinách, které nepotřebovaly dosud změny a ani je nebudou realizovat. Je předvídavé, i vzhledem k blížící se éře tzv. sendvičové generace, jednat v duchu dosídlení vesnic, sídel. Toto umělé osídlení území s odlišným režimem hospodářství a příležitostmi nemůže být vnímáno jako násilné osídlení. Všechny kroky musí vést k osídlení dobrovolnému, vážící se na cílené věkové kategorie absolventů středních a vysokých škol těsně po ukončení studia a z jiných destinací a bez negativní pracovní zkušenosti (návyků) a dále na kategorii 45 let a výše, která již má životní zkušenost, odrostlé děti a zájem žít a tvořit v klidném prostředí. Výsledkem je očekávaný přísun intelektu, vizí, finančního zdraví a motivací v osobních příkladech. Statické uvažování by mělo být pomalu nahrazeno aktivním hledáním příležitostí. Úroveň zástaveb sídel vykazuje nehnutý stav věcí a minimální zájem zvelebovat. Příchozí budou nositeli myšlenek a odvahy k činům. Podpůrné občanské iniciativy Osídlení není možné bez podpory Správy NP a CHKO a bez součinnosti s iniciativami na společenské úrovni: Místní akční skupina mikroregion Šumava - západ Občanská sdružení v místě Otevřená Šumava, o.s. Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. Společensky akceptované dobrovolnictví Aktivizační a iniciační kurzy a semináře úřadu práce Komunitní škola v Hartmanicích, o.s. Regionální rozvojová agentura Šumava Zemědělské školy v oblasti Regionální značky Šumava originální produkt Je nutné si uvědomit, že pomůžeme-li kdokoliv novým obyvatelům v jejich činnosti, pomůžeme i celému projektu. Základní kameny k dosažení cílů Správa NP disponuje dobrými ubytovacími a ustajovacími kapacitami, které nejsou v tuto chvíli naplněny. Jejich pronájem je výchozí pobídka pro umístění chladnokrevných koní a budování podnikatelského záměru nebo zaměstnavatelského plánu. 29

35 V ideálním případě je možné začít na malých partnerských dvojic, které se budou věnovat držení a také chovu původních českých plemen. Nedoporučujeme nábory jednotlivců a s opatrností nábory vázané na zisk stálého bydlení. Doporučujeme nábory na možnost podpory podnikání nebo pracovní příležitosti s vlastní účastí na tvorbě příležitostí. Motivační dopisy a strukturované životopisy jsou počátečním vhodným selektivním nástrojem. Ze strany Správy NP by měla být motivační pobídkou spoluúčast na pořízení kvalitních zvířat a to jakýmkoliv způsobem (intervencí u majitelů na zapůjčení, zárukou upřednostňování technologií těžby koněm ve vhodných lokalitách, finanční pobídkou apod.) V každé době přežije jen to, co je ekonomicky a sociálně životaschopné bez dotačních berliček a bez idealizmu. Konkrétními podmínkami k vytvoření stabilních pracovních příležitostí se zabývá druhá část této studie. Ostatní skutečnosti uvedené ve studii jsou navazující a v dalších krocích vznikne manuál, který činnosti spojené s udržitelným rozvojem propojí vzájemně do sebe. 30

36 2 Současné způsoby využití chladnokrevných pracovních koní k lesnickým pracím V České republice, stejně jako v některých dalších zemích tzv. východního bloku, došlo k plné mechanizaci zemědělské výroby relativně později než v zemích západních, a to v průběhu 70. let. V té době byly desítky tisíc zemědělských koní poslány na jatka a zemědělskou výrobu plně ovládla mechanizace. V lesnictví byla situace jiná. Přestože se objevily technologie, které ulehčovaly práci v náročných terénech nebo u mýtních těžeb a v mnoha případech tak zlepšovaly výrobní potenciál lesních závodů, koně byli v lesnictví nadále udrženi jako nenahraditelná technologie pro přibližování dřeva z pařezu na nejbližší smysluplnou (zpevněnou) cestu. Vedle koní se objevila lanovka, lesní kolový traktor (LKT), lesní zetory, železné koně a další prostředky pro přibližování dřeva. 31

37 Terra Obrázek 12 Ve směru hodinových ručiček: železný kůň, lanovka, harvestor, Zdroj: Internet V posledních letech se s přerodem lesnické práce téměř výhradně k maximalizaci zisku objevily ještě technologie harvestorové a široká škála nových typů lehkých i těžkých vyvážecích strojů. Ne všechny technologie jsou vhodné do všech typů českých lesů a mnohdy byly vyvinuty pro práci ve zcela odlišných přírodních a klimatických podmínkách, kde vznikly z opodstatněné potřeby. Po sérii lokálních průzkumů ve 2. zóně NPŠ na území ÚP Srní a Modrava, a zevrubném seznámení se se současnými podmínkami péče o oblasti v této zóně je možné říci, že existuje několik variant využívání dostupných technologií, jejichž volba vždy bude záviset na odborném posouzení hajného, na vhodnosti pro dané lokality a na aktuálním stavu podloží. 32

38 Vzhledem k zaměření této studie se nyní bude rozbor soustředit na ty technologie, které v některé své fázi využívají práci živých koní. Živý kůň je tradičním prostředkem lesnické práce. V našich národních plemenech pracovních koní se odrážejí staletí ustavičné kvalitní práce, promyšleného cíleného šlechtění, racionální výchovy a využívání těchto koní. Můžeme říci, že Česká republika stále patří kvalitou koní a rozsahem živého know-how v této oblasti na špičku států EU. Kvalitní živý kůň do lesního prostředí přirozeně patří. Pokud je správně vycvičen a chován, umí se výborně pohybovat téměř v jakémkoliv terénu, je velmi obratný a operabilní, takže dokáže pracovat i v hustém porostu při minimalizaci škod na stojících stromech. Použití živých koní eliminuje úniky provozních kapalin. Těžební linky po koních navíc velmi rychle zarůstají novou vegetací a ani bezprostředně po těžbě nejsou nijak zásadně rušivé ani pro les, ani pro turisty. Jako vynikající kombinace do porostů 2. zóny pro běžné práce v rámci Lesního hospodářského plánu (LHP), zejména ve výchovných probírkách, se jeví kombinace motorové pily, živého koně a vhodně zvolené vyvážecí technologie dle stavu místních cest. V ideálním případě pak vychází výkonový poměr přibližně tak, že čtyři pracovníci s motorovou pilou vyrobí objem práce pro dva koňské potahy, které odpovídají přípravě dřeva pro jeden až dva LKT. Podle stavu terénu a podloží lze ještě kombinovat práci s Terrou nebo lanovkou. Železní koně, ve srovnání se živými koňmi, vykazují výrazně nižší výkonnost. Dále také spotřebovávají neobnovitelné (a stále dražší) zdroje energie, jsou méně obratní a přizpůsobiví terénu a podloží a v lese působí rušivým dojmem. Jejich pozitivem je jednodušší domácí údržba a možnost nárazové činnosti (když nepracují, nežerou a i po dlouhé odstávce jsou schopni okamžité práce). Ve 2. zóně pro běžné práce LHP rozhodně nelze doporučit harvestory a procesory, které svou váhou na čtverec podloží poškozují lesní půdu v hloubce a tím narušují eko- a hydrosystémy, a jejich práce může být zejména v probírkové činnosti neefektivní. Navíc dřevo vytěžené procesorovou technologií vykazuje známky pomačkání, a při prosychání praská. Je tedy určené spíše pro palivové účely a tím pádem pro prodej s nízkou přidanou hodnotou. Stejně tak nelze doporučit těžké vyvážecí stroje k práci jinde než na dobře zpevněných cestách. Jak je vidět z fotografických příloh, těžká technologie použitá na nezpevněných cestách působí rozsáhlé škody, které hyzdí lesní prostředí a nepřispívají k dobrému turistickému dojmu. 33

39 Obrázek 13 Vývozní nezpevněná cesta poškozená mechanizací, lokalita Srní,

40 Obrázek 14 Zpevněná vývozní cesta odolává zatížení pracovních strojů. Lokalita Srní Nedílnou součástí nedřevoprodukční funkce lesa je jeho hydrická funkce, tedy schopnost nakládat s vodou. Poškozením lesa a jeho půdy se obvykle zhorší situace tří hydricky prospěšných funkcí lesa: - tvorba povodňových průtoků, - tvorba minimálních průtoků (tzn. pramenů), - kvalita vody odtékající z lesního porostu. 35

41 Dané externality se ve formě konečných materiálních dopadů účastní materiálního reprodukčního procesu v odvětvích mimo lesní hospodářství, mimo lesní podniky, a i když to není vždy na první pohled zřejmé, jsou součástí trhu, protože ovlivňují tržní vztahy a procesy. Mají tedy zprostředkovaně tržní charakter. S využitím těchto funkcí byla budována infrastruktura, různé výrobní podniky, stavby a zařízení, sídla, a je vyvíjena veškerá aktivita v krajině, ať si to společnost (či jednotlivé společenské subjekty) uvědomuje, nebo ne. (Šišák, 1994) Jak ukazují některé studie a výzkumy porovnávající vlivy různých přibližovacích technologií na kvalitu lesní půdy a vodohospodářskou funkci lesa, je živý kůň stále jedním z nejšetrnějších způsobů vykonávání této činnosti. Přestože někteří vědci poukázali na vysoké měrné zatížení koně na cm 2 plochy kopyta oproti měrnému zatížení na cm 2 pneumatiky nebo pásu techniky, efekt zatížení celého čtverce pod danou technologií a jeho kombinace s nepřetržitou linií utužení, kterou vytváří kolová nebo pásová technika svým pojezdem a prokluzem, je oproti nesouvislému zatížení u kráčejícího živého koně bezpochyby nesrovnatelný a například v zemědělství již obecně vnímaný. Tabulka 1 Těžebně dopravní eroze na přibližovacích linkách pasek s různým způsobem soustřeďování dřeva, Šach

42 Tabulka 2 Předpokládaný povrchový odtok z přibližovacích linek přepočtený na 1 ha paseky při různých způsobech přibližování dřeva a srážkách 1300 mm/rok, Šach 1990 Z výše uvedených tabulek vyplývá, že kůň vytváří méně než poloviční erozní rýhy než traktorová technologie, logicky pak zdaleka nejmenší erozi a poškození působí lanovky, které jsou ale ekonomicky a výkonově méně výhodné a ne vždy použitelné. Použití koňského potahu také zásadně redukuje odtoky povrchových vod. Pro soustřeďování dříví v mladých porostech a v horských oblastech se nejčastěji používají koně. Z pohledu ochrany ovzduší lze na koně pohlížet jako na prostředek s nulovou bilancí oxidu uhličitého, neboť podobně jako všichni živočichové nepotřebuje ke svému životu neobnovitelné zdroje surovin. Při trávení vzniká a z koně se uvolňuje metan, jenž je jedním ze skleníkových plynů. Z pohledu ochrany ovzduší je to pouze tento jediný negativní jev. Z pohledu vlivu na půdu lze konstatovat, že kůň sám o sobě nezpůsobuje vyšší zhutnění půdy svou hmotností, neboť nevytváří při svém pohybu koleje. V tomto případě negativně na půdní povrch působí jen tažený kmen, který poškozuje vrchní vrstvu půdy. Stupeň poškození půdy závisí na počtu přechodů a tažených kmenů v jedné stopě. Vzhledem k technologii nasazení, kdy koně vyklizují převážně kmeny od pařezu k přibližovací cestě, tak každý kmen je většinou dopraven k této cestě po vlastní trajektorii a dochází jen k minimalizaci vícečetného přejezdu v jedné stopě. (Kadlec, 2007) Dalším aspektem používání tradičních lesnických pracovních postupů je přínos pro místní komunity a rozvoj venkova. Ukazuje se, že pouze turistický ruch není s to udržet místní obyvatele v obcích, dát jim smysl života a možnost osobní realizace. Naopak přispívá k odcizení místního prostředí a k degradaci původních struktur, řemesel a hierarchií které činí vesnici vesnicí. Pokud nahradíme 7 lesních pracovníků s pilami, koňmi a traktorem jedním pracovníkem harvestoru, nevzniká pouze 6 37

43 nezaměstnaných. Kůň potřebuje sedláře, podkováře, veterináře, apod. Naplnění nabídky kvalitních pracovních koní pro kočí zaměstná pracovníky v odchovnách a hřebčincích. Spotřeba krmiv vytvoří odbyt krmiv místním zemědělcům. Kůň a lesní řemeslníci, stejně jako zemědělci, jsou nedílnou součástí venkova po staletí a jejich současná absence může být, a je, zásadní pro zhoršení situace s osídlením. 2.1 Současný stav používání koňských potahů na území NP Šumava Každý subjekt, který se chce zúčastňovat soutěže v rámci minitendrů, musí mít uzavřenu rámcovou dohodu na danou technologii. Podle počtu uzavřených rámcových dohod lze také odhadnout, jaký objem práce je možné v průběhu roku zadat dané technologii. Pracovní tým chtěl v terénu ověřit kvalitu a stav koní a lidského faktoru u technologie přibližování dřeva živým koněm. Za tímto účelem si nechal od správy NPŠ předložit seznam subjektů a živnostníků, kteří podepsali rámcové dohody na přibližování dřeva živým koněm pro rok 2012, což mělo poskytnout aktuální přehled. Namátkovým výběrem bylo zjištěno, že více než polovina vedených subjektů nikdy nevlastnila živé koně, někteří dokonce popírali, že by vůbec takové rámcové smlouvy podepisovali. Jiní sice své koně nemají, ale fungují jako zprostředkovatelé práce přes minitendry. Další skupina sice své koně má, ale vyjadřuje se převážně v tom smyslu, že v minitendrech je práce pro koně vypisována tak, aby bylo výhodnější pracovat s technikou, zejména s koněm železným. Paradoxně tak ve stájích stojí koně, kteří nemají práci, a v garáži parkuje železný kůň, se kterým kočí pracuje téměř denně. Koně, které jsme viděli, byli buď dlouhodobě nevyužívaní a tedy odvyklí práci anebo byli v neutěšeném stavu, který odpovídá značně nejistému a nepravidelnému příjmu z jejich činnosti. Takoví koně pak nejsou schopni nárazové kvalitní práce, aniž by došlo k poškození jejich zdraví. Všichni oslovení kočí i zprostředkovatelé práce se vyjádřili shodně tak, že hajní, kteří zadávají minitendry a určují technologie, vypisují práce pro železné koně a jiné mechanizované technologie, a živé koně vypisují jen tam, kde již žádná jiná technika z důvodu terénní nezpůsobilosti pracovat nemůže. Lidský faktor zde vykazuje vysokou míru frustrace ze stávající situace, velkou skepsi k jakémukoliv napravení situace a někdy až nechuť zkoušet tento druh specializace obnovit (kdo již jednou s koňmi skončil, těžko začíná 38

44 znovu). Při namátkovém porovnání zadávacích listů minitendrů bylo zjištěno, že na železné koně je vypisována vyšší očekávaná a maximální cena a dochází k tomu, že nižší výkonnost železného koně a vyšší nároky na jeho pořízení a provoz jsou brány jako hendikep, který je třeba vykompenzovat vyšší cenou. To se jeví jako zvrácená logika, jestliže je známo, že tu samou práci za nižší nebo stejnou cenu, ale výrazně efektivněji, udělá živý kůň, pokud má dobře nastavené podmínky existence. Koňský potah jako zcela speciální druh pracovní technologie dnes umožňuje širokou škálu ekonomicky efektivní práce téměř na všech druzích lesního podloží, vyžaduje však investici do kvalitních koní ( tisíc Kč za kus) a do technologií (kvalitní postroje, kolesny, vyvážecí vozíky a vozy: v rozsahu tisíc Kč) a dále je náročná na celkovou údržbu, a to zejména nutností trvalé péče o živého koně. Operátor koňského potahu tak musí mít pro zajištění své existence a kvality produkce jistotu trvalé práce a způsobilého měsíčního příjmu, se zřetelem na nemožnost práce v extrémních zimních měsících. Systém minitendrů ze své podstaty, ale i tím, jak byl aparátem uchopen a je realizován, tak zásadním způsobem znevýhodňuje majitele a operátory koňských potahů a nahrává majitelům strojů, které je možné v období, kdy není práce, zavřít do garáže a z jejich uskladnění tak neplynou téměř žádné náklady. Vzhledem k výše popsanému již téměř není možné spoléhat se při úvahách o zvýšení počtu kvalitních (národních) pracovních koní a kočích na místní zdroje, a je třeba uvažovat o nastavení podmínek, které přilákají novou mladou generaci do prostoru NPŠ i s koňmi. Tito lidé se do místních obcí přistěhují, pokud bude zřejmé, že dostanou pravidelnou kvalitní práci, slušné zázemí pro sebe a rodinu a že v okolí budou k dispozici služby, které jsou k provozu této činnosti nezbytné, jako je veterinář, kovář, podkovář, sedlář a producent krmiv. Zde je nutné si také uvědomit, že dostatečný podíl pracovních koní vytížených prací v NPŠ automaticky znamená také téměř dvojnásobný počet pracovníků s motorovou pilou a cirka poloviční počet traktoristů aby byla zajištěna kontinuita výrobního procesu. Živý kůň přispívá k rozvoji životaschopných řemesel a osídlení v lokalitě ze všech dostupných lesních technologií nejvíce, zároveň je součástí folklóru obecního života a jak bude popsáno dále, má (na rozdíl od používaných mechanických prostředků) velký potenciál v cestovním ruchu. Minitendry byly v NPŠ zavedeny v březnu 2009 jako součást opatření, která měla omezit klientelizmus a korupční prostředí při zadávání zakázek na lesnické práce v rámci řádných prací LHP i mimořádných prací kalamitních. Výchozí situace, kdy hajní často přednostně a výhodně zadávali práci svým známým z lokality, aniž brali v potaz kvalitu 39

45 odvedené práce a cenový faktor, byla nahrazena prostředím, které teoreticky umožňuje transparentní hospodářskou soutěž. Zavedení minitendrů však vedlo v konečném důsledku ke snížení zaměstnanosti místních obyvatel, k faktické likvidaci koňských potahů, k rozšíření mechanizačních prostředků v lokalitách, kde jich není zapotřebí, a celkově ke zhoršení ekologické, ekonomické i sociální situace v regionu. Od roku 2007 postupně nastaly tyto situace, které v kombinaci vyústily v současný stav: - byl neúnosně snížen počet zaměstnanců NPŠ, zejména hajných a dělnických profesí, - zavedl se elektronický systém, který hajné zbytečně zatěžuje počítačovou byrokracií a ti tak nemají čas na práci v terénu a ztrácejí přehled, - došlo k zavedení minitenderového systému, který většina drobných živnostníků v LH nezvládá administrovat a tak mají ztížený přístup na trh práce. Ten obsadili podnikatelé, kteří dohazují na práce najímané cizince a pracovníky pochybných kvalit za ceny, které běžný živnostník nemůže nabídnout, - došlo k větrné kalamitě (Kyrill 2007), v jejímž důsledku již tak přetížení hajní nezvládali na mimokalamitních lokalitách plnit LHP, - projevuje se cenová diskriminace koňské pracovní síly oproti železným koním a dalším technologiím, - byl zakázán odvoz dřevní hmoty z lokalit v 1. Zóně a vybraných částech 2. zóny, 100 % dřeva zde leží (z čehož vyplývá úbytek pracovních příležitostí a ekonomického potenciálu), - prosadily se neefektivní zásahy, vyžadující značné finanční zdroje a specializované pracovníky, jako je loupání stromů nastojato nebo lámání stromů podél turistických cest. Výsledkem je stav, kdy: - kočí prodávají své koně a kupují si koně železné, - mnoho dělníků z regionu přichází o práci a region buď opouštějí i s rodinami, nebo zatěžují státní rozpočet svou nezaměstnaností, - hajní nemají přehled o skutečném stavu lesa a vykonávaných pracích, - hajní nemají snahu vrátit do lesa koňský potah, a nabízí se myšlenka, že tok peněz s tím spojený může mít korupční vliv (za 5 let se nakoupilo přes 30 železných koní), - obyvatelé obcí v NPŠ nemají možnost koupit si palivové dřevo za běžnou cenu a jsou nuceni kupovat uhlí (zhoršení sociální situace a stavu ovzduší), - s úbytkem kočích ubývá také souvisejících řemesel a profesí, 40

46 - noví pracovníci nepřicházejí a stávající se bojí investovat do své výbavy, protože nemají žádnou jistotu stabilní práce a příjmů. Dřevní hmota je v současné době na základě rozhodnutí NPŠ ve 2. zónách po stěžení ponechávána na místě těžby, kmeny jsou rozřezány na 4m, aby lépe slehly na zem. Dřevní hmoty je tolik, že na mnoha místech i tak přes sebe leží kulatina ve třech vrstvách. To znemožňuje pohyb zvěře, ale i růst nové vegetace. Odhadovaná doba rozkladu takto naskládaných kulatin je přes 40 let, což je kontraproduktivní i vzhledem k původnímu důvodu ponechávání hmoty k zetlení. Na většině pozorovaných lokalit 2. zóny s kategorií R nebo K, kde bylo 100 % dřevní hmoty ponecháno, je problematické až nemožné využívání mechanizace k odklízení. Naopak koňský potah se zde přímo nabízí, a to nejen z praktického hlediska, ale i z hlediska šetrného přístupu k přírodě a turistické atraktivity. Lokality s měkkou nebo podmáčenou půdou může koňský potah vyklízet za použití moderních vyvážecích zařízení (viz kapitolaxx), lokality s pevnějším podložím klasickými metodami nebo v případě požadavků za pomocí smyků. 2.2 Výhody použití koňských potahů v lese, moderní metody a techniky přibližování dřeva koňmi Jak již bylo řečeno, živý kůň je nejen nástrojem šetrného a přirozeného způsobu přibližování dřevní hmoty, je i sjednocujícím prvkem vesnické komunity, tradiční součástí venkova a váže na sebe mnoho řemesel a pracovních příležitostí. Pro jeho trvalou existenci v dané lokalitě je však třeba, aby měl kočí-chovatel vhodné existenční podmínky, a to zejména důstojné místo k trvalému bydlení, vhodné ustájení ideálně s možností výběhu pro koně, snadný přístup ke krmivům, ale zejména stálou a prostorově dostupnou a odpovídajícím způsobem ohodnocenou práci. Národní park Šumava disponuje dostatečným množstvím kvalitních bytů a domů, které by mohly sloužit k poskytnutí trvalého bydliště operátorům koňských potahů. Pokud bude mít kočí-chovatel možnost tuto službu za rozumné prostředky dlouhodobě využít, je pro něj reálné založit v místě rodinu. Vhodné ustájení je takové, které není příliš vzdálené od místa bydliště a vyhovuje etologii chladnokrevných pracovních koní. Ideální je potom stáj přímo u domu, protože má 41

47 kočí-chovatel koně neustále na zřeteli pro případ nenadálých potíží, nemocí, nebo úrazů. Stáj samotná by měla být prostorná a vzdušná, ale zároveň v ní nesmí táhnout, pokud je zavřená. Podlahová plocha musí být rovná, neklouzavá. Pro pracovní koně postačuje vazné štontové ustájení, protože při pravidelné práci nepotřebují kvůli dostatku pohybu být v boxu. Obrázek 15 Prázdné vhodné štontové stáje ve výborném stavu pro 6 koní, středisko ÚP Srní, NPŠ má v majetku mnoho takových vhodných stájí, které jsou v současné době nevyužité. Zdravý chladnokrevný pracovní kůň nepotřebuje za běžných podmínek ke krmení více než seno, oves a vodu. Oves je snadno převozný v pytlích a není obvykle problém s jeho pořízením. Seno je dnes převážně dodáváno lisované v cca. 350kg kulatých balících, jejichž doprava a manipulace je již poměrně náročná. Na jeho uskladnění je třeba zázemí zejména ve studených a mokrých měsících, ideálně pod střechou, jinak hrozí zplesnivění sena a tím jeho znehodnocení. Počítáme-li že průměrný chladnokrevný pracovní kůň sežere měsíčně necelé dva balíky sena, pak, pokud není kůň v létě přikrmován pastvou, je třeba na rok provozu jednoho koně uskladnit cca. 20 balíků sena. I zde je třeba konstatovat, že NPŠ disponuje u stájí obvykle dostatečnou uskladňovací kapacitou pro objemné krmivo. 42

48 Zásadní podmínkou existence místních, trvale žijících kvalitních kočí je však nabídka stálého zaměstnání v místních lesích, podmíněná požadavkem na kvalitu potahu, odvedené práce a na vzdělání kočího Vzdělání Kočí, ve smyslu operátora koňského potahu pro lesnické práce, byla po roce 1989 živnost vázaná, podmíněná vzděláním v oboru. Toto ustanovení, vyplývající z vysokého vědomostního a profesního standardu této profese před revolucí, bylo zrušeno na přelomu milénia. Nyní je již řadu let tato profese profesí volnou a může jí vykonávat kdokoliv starší 18 let, aniž by komukoliv musel prokázat, že má alespoň základní představy o koni a o lese. Velice často se tak setkáváme s člověkem, pro kterého se práce s koněm v lese stala posledním východiskem ze životní nouze ať již hmotné, nebo duševní, který je ochoten za mrzkou mzdu doslova udřít koně k smrti. Mnoho osob si dnes kupuje každý rok na jaře odstaveného nebo jatečního chladnokrevníka z Polska za pár tisíc korun, do podzimu ho zneužívají k tvrdé, předimenzované práci, aniž by mu poskytli potřebné a kvalitní krmení, ustájení a péči, a když je na podzim kůň ještě naživu, vrátí ho jatečnímu průmyslu ještě před zimou, kdy práce běžně není. Takové osoby jsou navíc nebezpečné samy sobě při práci, kterou nemají dobře zažitou, a navíc nepodávají možné výkony a v lese se nechovají tak šetrně, jak je s koněm možné při dobrém řemesle. Neznalost profesních postupů často vede k odírání kůry stojících stromů, zbytečnému poškozování kořenů nebo jiných prvků, na což se často poté poukazuje při kritice tohoto způsobu přibližování dřeva. Pro návrat nedávné vysoké úrovně tohoto řemesla, která je zde prokazatelně jedna z nejvyšších v Evropě, je třeba vrátit tuto živnost jako živnost vázanou, a před zaměstnáním konkrétní osoby s koňským potahem prověřit, zda vlastní příslušné potvrzení o vzdělání, zkoušce nebo rekvalifikačním kurzu. Na tuto myšlenku, kterou Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s., upozorňuje aktivně již 10 let, nyní zdá se, navazují i státní orgány a organizace a proto se dá očekávat, že bude již brzy zavedena do praxe. Jako základ bude použita ministerstvem školství akreditovaná směrnice pro vzdělávání a osvědčování v oboru kočí-chovatel. Osnova pro vzdělávání je obsáhlá a i přezkušování stávajících kočí nebude snadné. Tato profese totiž v sobě kloubí několik dílčích kvalifikací a je tak v oblasti práce s koňmi, lesních prací i chovatelství výjimečná. 43

49 Dobrý kočí-chovatel musí být vzdělán minimálně v těchto oblastech: - veterinární minimum, potřebné pro okamžitou pomoc koním při úraze v lese nebo ve stájích, kde je často přístup veterinárních lékařů omezený, nebo zcela nemožný, - pečovatelské a krmivářské vzdělání, aby dokázal rozpoznat aktuální fyziologický stav koně, a přizpůsobil tomu jeho pracovní zatížení. Dále aby uměl koně pravidelně a preventivně ošetřovat, aby rozpoznal stav pohybového aparátu a kopyt a uměl komunikovat s podkovářem. Rovněž by měl dokázat upravovat krmné dávky úměrně jednotlivým denním výkonům koně a tím předcházet problémům s překrmením, nebo nedokrmením. - ekonomické minimum nutné pro časté kalkulace související s provozem koňského potahu, - lesnické vzdělání potřebné pro správnou orientaci v lesním porostu, vyhledávání vhodných linek a volby metod přibližování a pro co nejšetrnější ale zároveň výkonný přístup k práci v lese. Pro lesní praxi je dále třeba znovu vzdělávat hajné v oblasti možností nasazení pracovních koní, včetně nejmodernějších poznatků a technických možností. Vzhledem k tomu, že se využívání pracovních koní v lesnictví již na lesnických školách běžně neučí, a když, tak z velmi zastaralých učebnic, pohlížejí mladí hajní po škole na koňské potahy jako na relikt dávných dob, který je potřeba co nejdříve nahradit mechanizací Vytvoření jistoty zaměstnání Koňský potah je specifickým pracovním prostředkem. Jeho největší nevýhodou oproti mechanizaci je nutnost trvalé péče a přísunu krmiva. Kůň potřebuje nějaký čas před prací a po práci péči, která může denně představovat až 2 hodiny výkonu, který není finančně ohodnocen. Navíc každý den, kdy kůň stojí doma, aniž by pracoval, představuje pro majitele průměrně náklad ve výši 250 Kč. Také moderní pracovní potažní stroje, zmíněné v této studii výše, představují nemalou investici, kterou si kočí dovolí pouze v případě, že má určitou jistotu její návratnosti. 44

50 2.2.3 Existující modely pracovního poměru Existují čtyři reálné modely perspektivního zaměstnání operátorů koňských potahů kočích NPŠ, které by mohly představovat tolik postrádanou stabilitu této profese a umožnit její nový rozvoj a návrat do společnosti a místní komunity: 1) Stávající model minitendrů Tento model se jeví jako principiálně nevhodný, nicméně je třeba s ním v této chvíli počítat jako s reálným systémem, který je nastavený. Minitendrový systém přiděluje živnostníkům zakázky malého objemu, často nepřesahující 100 plm. To vyžaduje, aby živnostník, v tomto případě kočí, téměř denně využíval počítač a hledal si zakázku na další tři dny nebo týden. S tím spojená administrativa je časově náročná a nebere v potaz délku pracovního dne kočích a náklady z prostojů. Navíc kočí nikdy neví, zda příští týden bude mít práci, nebo jí v jeho lokalitě vysoutěží někdo jiný, kdo je ochotný pracovat za méně než místní člověk. Tento systém v nedávné minulosti vedl k vytlačení původních profesionálů různými existencemi ochotnými pracovat za téměř minimální mzdu bez ohledů na koně a sebe. Hajní tak mnohdy raději vypisují minitendr na přibližování dřeva raději pro mechanizaci, než pro kočí, protože se obávají kvality člověka a koně, kteří skrze nejnižší cenu minitendr vyhrají. Pokud se má alespoň částečně vyjít pracovním koním a kočím vstříc, je třeba: - Přesvědčit hajné o potřebě zaměstnávání kvalitních koňských potahů. Vytvořením nabídky práce tak zařídit poptávku na straně profesních a profesně zdatných kočí. - Počítat s výkonností koně v různých podmínkách, a stanovit kromě maximální ceny také cenu minimální. - Vnitřními podmínkami, např. cenou bydlení, ustájení, energií, deputátem, apod., zvýhodnit kočí s trvalým pobytem v lokalitě. Tím se jednak eliminuje zájem různých živlů zejména z východního zahraničí, a jednak se může i zásadně omezit nutnost kočích vozit koně zbytečně autem (koně mají poměrně velký radius, kam mohou do práce jet takzvaně po kopytě, tedy zapřaženi ve voze. - Nevypisovat minitendry pro koně pouze tam, kam se již žádná mechanizace nedostane. Koně mohou pracovat i v extrémních terénech a skutečně se dostanou ze všech myslitelných technologií nejdále, ale není možné, aby takto pracovali 45

51 stále. Náročné terény, kde se koně opotřebí a unaví a kočí má někdy i nižší výdělek, musí být střídány s terény nenáročnými, aby si koně odpočinuli prací a srovnali myšlenky a kočí se mohl saturovat a odpočinout si také. - Zavést kontrolní systém. V praxi se stává, že vysoutěženou zakázku nakonec dělá jiný kůň a jiný kočí, případně jí kůň nedělá vůbec. Každý kočí má IČO, každý kůň má své číslo. Je nezbytné tyto dva atributy vyžadovat jako součást zakázkové dokumentace a následně je kontrolovat. - Stanovit bezpečnostní pravidla, která budou přísně kontrolována. Zejména se jedná o kontrolu vzdělání a kvalifikačních požadavků, dále pak o kontrolu stavu koňských postrojů a používaných pomůcek, o oblečení kočího, zejména obuv, a o požívání a vlivu omamných látek v době pobytu na pracovišti. Pro namátkové kontroly zdravotního stavu koní doporučujeme přizvat zástupce KVS. 2) Systém velkých tendrů v rámci LHP Zejména ve 2. Zóně NPŠ, kde se nyní zpracovává LHP, je velká pracovní příležitost pro koně. V rámci výchovných zásahů, lokálních kůrovcových zásahů i přírodních kalamit malého rozsahu se jedná o typ práce a terén mimořádně vhodný pro použití živých koní, někde s použitím tažených vyvážecích pomůcek, jinde v kombinaci s mechanizací. LHP ze své podstaty zaručuje stabilní práci v malých objemech po celý pracovní rok v určité lokalitě. Zde se tedy přímo nabízí změnit systém tak, aby konkrétní kočí a koně mohli vysoutěžit celoroční zakázku na všechny prováděné práce s tím, že cena za práci bude jedním z hodnotících kritérií, ale nikoliv jediným. Je však nutné počítat také příplatky k ceně za obtížnosti terénu, typy podloží, apod., podle tabulky normovaných příplatků a výkonů, kterou by měl NPŠ vypracovat s použitím poznatků z podobných dokumentů, které byly v minulosti vypracovány předními odborníky v oboru (viz příloha 1). Kočí tedy získá stabilní příjem, který však bude podmíněn plněním přísných podmínek šetrné a profesně zdatné práce, dobrého přístupu ke koním a odpovědnosti vůči NPŠ. Součástí tohoto systému může být i uzavření dohod o spolupráci na propagačních a mimotěžebních aktivitách NPŠ a reprezentace NPŠ jako zaměstnavatele, viz níže. 3) Systém zaměstnanců s vlastním potahem Z hlediska atraktivity pro kočí, vymahatelnosti nastavených bezpečnostních a jiných pravidel stran NPŠ, ale i z hlediska zjednodušení administrativní zátěže hajných i kočí, se jeví jako nejlogičtější řešení komplexnosti zde řešeného problému systém, kdy by kočí byli 46

52 zaměstnanci NPŠ. Při dostatečném finančním ohodnocení by mohli s jistotou investovat do dobrých koní, dobrých postrojů a výbavy a potažní mechanizační prostředky pro přibližování koňmi by mohl pořídit a vlastnit Park, což by výrazně urychlilo a zjednodušilo pořízení této moderní technologie. Základními předpoklady pro tento systém jsou pečlivý výběr kvalitních profesionálů, hmotná odpovědnost za svěřené prostředky a občasné kontroly stran NPŠ. Hajný, kterému by byl kočí pracovně přidělen, by se staral o jeho pracovní vytížení na ÚP tak, aby na jednu stranu nedocházelo k požadavkům na překračování běžné pracovní normy pro koně, na druhé straně aby byl kočí právě dostatečně vytížen a nedocházelo tak k prostojům placeného zaměstnance. Ve výši platu je nutné kalkulovat s pořízením koní, postrojů a technologií a s jejich životností při správném zacházení. 4) Systém zaměstnanců s režijním potahem Toto je model, který by vyžadoval velkou míru participace stran NPŠ. K systému zaměstnance popsanému výše, by ještě přibylo pořízení a přidělení koňských potahů jednotlivým kočím. Výhodou je plná kontrola nad volbou koní a provázanost například se státními hřebčinci. Nevýhodou je nutnost dohledu a kontroly stavu koní, postrojů a stájí. Kočí má v tomto modelu plnou hmotnou odpovědnost za svěřené koně a pracovní pomůcky a je placen za jejich ošetřování. Správa stanoví příslušející příplatek k základnímu platu za ošetřování každého svěřeného koně (u jednoho koně cca. 1,5 hodiny denně, u páru koní cca. 2 hodiny denně práce navíc). Kočí obstarává krmení z místních zdrojů, přičemž jeho nákup hradí zaměstnavatel. Je stanovena životnost jednotlivých postrojů a pomůcek a kočímu jsou přiznány prostředky na jejich údržbu. Zároveň je nesmí nadměrně poškodit. Při tomto systému stačí kočímu menší plat, protože nemusí počítat s výdaji za pořízení koní a souvisejícími náklady, na druhou stranu je to kompenzováno příplatky a pořizovacími výdaji stran NPŠ. Pro účely splnění cíle této studie se jako nevhodný jeví systém současný, jako vhodné se jeví systémy 2 a 3, a systém 4 pouze ve specifických podmínkách. 47

53 2.2.4 Základní a nadstavbové mechanizační prostředky přibližování koňmi Koňský potah je tradiční metoda extrakce dřevní hmoty z místa těžby na nejbližší komunikaci, po které může bez újmy na podloží, půdě a vodním režimu dřevo svážet technika. Na cestách nezpevněných technika s ohledem na měrný tlak pojezdového systému. V dnešní lesnické praxi se u přibližování dřeva koňmi obvykle jedná o vzdálenosti nepřesahující 100 m, v závislosti na hustotě lesních traktorových cest. V některých případech, zejména v odlehlejších nebo hůře přístupných částech lesa, to může být i několikrát více. Základní předpoklady kvalitní práce Tradičně dochází k extrakci kmenů tažením na úvazovém řetězu za koněm tak, že je kmen vlečený za oddenek po podloží. Na běžném podloží se tak nezpůsobí mnoho škody, zejména s ohledem na fakt, že výslednice působících sil na vlečený kmen není s terénem rovnoběžná, ale svírá s ním ostrý úhel obvykle kolem 20 (viz obr. 14). Mnoho příkladů z praxe ukazuje, že svozové linky po extrakci koněm velmi dobře zarůstají náletovým semenem a obvykle již druhým rokem nejsou v terénu rozeznatelné laickým okem. Obrázek 16 Vektor tažné síly 48

54 Obrázek 17 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva živým koněm, lokalita Modrava, vpravo linka po extrakci živným koněm přibližně dva roky stará, lokalita Srní, Obrázek 18 Vlevo čerstvá linka po extrakci dřeva pásovou technikou ve svahu; patrná je okamžitá vodní eroze, lokalita Modrava. Vpravo linka asi 2 roky stará po LKT, patrné hluboké koleje proti vrstevnici (LKT zde plně nahraditelný potažní kolesnou), lokalita Modrava 49

55 Pokud se soustřeďuje koněm dlouhé dříví, je zde velké nebezpečí odření stojících stromů, protože s dlouhým výřezem není tak lehké mezi stojícími stromy prokličkovat. Výhodou koně proti navijákům je v tomto případě jeho menší tažná síla a citlivost na náraz taženého dříví na překážku, takže nedochází k tak velkým odřeninám stojících stromů. Samozřejmě že pohyb dříví ve svislé poloze mezi stojícími stromy tak, jak to umožňují výložníky harvestorů a vyvážečů, je z hlediska odírání stojících stromů nejšetrnější. Všechny tyto relativní nevýhody ovšem mnohonásobně vynahradí skutečnost, že kůň (stejně jako člověk) pracuje bezhlučně, není zdrojem emisí a jako palivo spotřebovává jen obnovitelné suroviny. (ÚHÚL 2007) Při používání koňských potahů je naprosto zásadní přístup hajného k zadání úkolu, stav porostu, kvalita odvedené těžební práce (nasměrování kmenů), kvalita koní, vhodnost použité technologie a především vzdělání a odborná zdatnost kočího. Před zadáním úkolu je nutné, aby hajný s kočím prošel místo kde se přibližování bude provádět, stanovili nejvhodnější linky a pracovní postupy a aby hajný určil kritická místa. Kočí poté přebírá odpovědnost za jakékoliv poškození porostu, které přesáhne určenou mez. Existuje mnoho jednoduchých opatření, která může kočí před zahájením práce provést a tím minimalizovat riziko vzniklých škod. Je však třeba předem odhadnout náročnost těchto opatření a promítnout ji do ceny zakázky. Obrázek 19 Přibližování ve svahu 50

Multimediální prezentace národních plemen koní

Multimediální prezentace národních plemen koní Multimediální prezentace národních plemen koní Seznam plemen Český teplokrevník Moravský teplokrevník Kůň Kinský Starokladrubský kůň Českomoravský belgický kůň Slezský norik Huculský kůň Český sportovní

Více

Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR

Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR Budoucnost chovu chladnokrevných koní v ČR Změna v chovu koní za posledních 23 let 1989-28 000 koní 1995-18 000 koní 2011-77 000 koní Nárůst počtů Nárůst kvality??? Cesty ke zlepšení Plemenitba V chovu

Více

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí

Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Geoturismus jako forma rozvoje venkovských oblastí Případová studie Chotěbořsko Mgr. Iveta Čtveráková iveta.ctverakova@natur.cuni.cz Seminář Venkov 2015 5. 2. 2015 Téma geoturismu v kontextu aktuálních

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

METODIKA CHOVU - ČESKOMORAVSKÝ BELGICKÝ KŮŇ (ČMB)

METODIKA CHOVU - ČESKOMORAVSKÝ BELGICKÝ KŮŇ (ČMB) METODIKA CHOVU - ČESKOMORAVSKÝ BELGICKÝ KŮŇ (ČMB) Popis vývoje plemene Populace ČMB koní v Čechách a na Moravě se utvářela, ve specifických klimatických a půdních podmínkách, v posledních cca 120 letech,

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

Regionální značka jako součást marketingu

Regionální značka jako součást marketingu Regionální značka jako součást marketingu Magda Sedmíková Asociace regionálních značek, o.s. Znojmo, 23. března 2011 Co je to regionální značka? vizuální označení = logo, grafická značka záruka původu

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie

Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody. Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Právní omezení rekreačních aktivit vyplývající z legislativy ochrany přírody Jaroslav Knotek Ústav aplikované a krajinné ekologie Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 2 odst. 2 písm. k) Ochrana

Více

Koncepce chovu lipických koní v období 2014-2020

Koncepce chovu lipických koní v období 2014-2020 Koncepce chovu lipických koní v období 2014-2020 1 SOUČASNÁ SITUACE 1.1. Počty koní V současné době je ve stavu k 1.10. 2013: 13 plemenných hřebců 90 chovných klisen 231 ostatních, tedy valachů, klisen,

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Eš zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Pacov

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Historie využití koní jako tažné síly a dopravního prostředku. Miroslav Maršálek JU ZF České Budějovice

Historie využití koní jako tažné síly a dopravního prostředku. Miroslav Maršálek JU ZF České Budějovice Historie využití koní jako tažné síly a dopravního prostředku Miroslav Maršálek JU ZF České Budějovice Vývoj lidské společnosti Lovec pastevec zemědělec Domestikace zvířat pes, ovce, prase, skot, kůň Využití

Více

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice

Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Školní výlet s aktivitami = Offpark Sušice Offpark je první volnočasové outdoorové centrum na Šumavě, které nabízí celou řadu sportovního a lehce adrenalinového vyžití. Zážitkové aktivity jsou soustředěny

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis

Národní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče

POŘIZOVATEL: OBEC PRASKLICE: PROJEKTANT: Městský úřad Kroměříž. Stavební úřad. Oddělení územního plánování a státní památkové péče 1 POŘIZOVATEL: Městský úřad Kroměříž Stavební úřad Oddělení územního plánování a státní památkové péče OBEC PRASKLICE: určený zastupitel Bc. Jaroslav Kupka, starosta obce PROJEKTANT: S-projekt plus, a.s.

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010

Rekreační možnosti a zatížení CHKO Pálava. Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 Křtiny, 5. - 6. 5. 2010 P - rozloha 83,3 km 2 - vyhlášena 19. 3. 1976 - na území CHKO je 10 obcí - zasahuje na 11 katastrálních území - sídlem Správy je Mikulov na Moravě - posláním je ochrana přírody

Více

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba

Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření Lesů města Brna, a. s. Ing. Jiří Neshyba Trvale udržitelné hospodaření v lesích Dle zákona o lesích č. 289/1995 Sb. takové hospodaření, při němž je les trvale schopen plnit

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova aktuální stav implementace a výhled na rok 2011 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Obsah prezentace Obecný úvod Aktuální stav implementace

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku:

Produkt LIPNO BEZ BARIÉR je nabízen jako komplex zahrnující širokou nabídku: LIPNO BEZ BARIÉR Lipno bez bariér je jediný produkt svého druhu obsahující komplexní nabídku s celoročním využitím nejen pro handicapované, a to díky svým synergickým efektům. Přednosti: vše na jednom

Více

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky

Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů.

Více

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Program rozvoje venkova. na období 2014-2020. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova na období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Strategický rámec pro období 2014-2020 Strategie Evropa 2020 (EU 2020) Společná

Více

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP

Historie ochrany přírody a krajiny. Přednáška UOZP Historie ochrany přírody a krajiny Přednáška UOZP Počátky První právní akty z 12.-14. století -ochrana lesů, lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby před pytláctvím Kníže Konrád Ota (1189)

Více

NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY

NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY NÁVRH ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU VODĚRADY Územní plán Voděrady se Změnou č. 1 Územního plánu (dále jen ÚP) Voděrady mění takto: TEXTOVÁ ČÁST: 1. U definice plochy bydlení čistého uvedené v části f) stanovení

Více

Program rozvoje venkova. podpora investic v lesním hospodářství

Program rozvoje venkova. podpora investic v lesním hospodářství Program rozvoje venkova podpora investic v lesním hospodářství Program rozvoje venkova 2007-2013 Podpora lesního hospodářství: investiční opatření (osa I) I.1.2 Investice do lesů investiční opatření (osa

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE MUKAŘOV Červenec 2010 Obsah odůvodnění 1) Textová část 2) Grafická část 2a) Koordinační výkres 1:5000 2b) Výkres širších vztahů 1:10000 2c) Výkres záborů ZPF 1: 5000 1 Odůvodnění

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Šlechtitelský program plemene highland

Šlechtitelský program plemene highland Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno

Více

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury

Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince

Více

MVDr. Horník František

MVDr. Horník František MVDr. Horník František Chovný cíl chladnokrevný kůň dospívající v 5-6ti letech (slezský norik) ve 4 letech (norik) delšího rámce, s dobrým osvalením pracovitý a dobře ovladatelný kůň přiměřeného temperamentu,

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Kámen zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Územní plán obce Rohozec, 2000

Územní plán obce Rohozec, 2000 Územní plán obce Rohozec, 2000 Širší vztahy: -VRT vysokorychlostní trať Praha Brno - vojenské letiště Chotusice-Čáslav (ochranná hluková pásma) - regionální ÚSES -vedení vysokého napětí - vysokotlaký plynovod

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

KURZ CHOVATEL KONÍ 1. Organizace chovu, základní plemenářská práce 1.1. Chov koní v ČR, plemena koní v ČR, vývojové tendence 1.2. Plemenné knihy 1.3.

KURZ CHOVATEL KONÍ 1. Organizace chovu, základní plemenářská práce 1.1. Chov koní v ČR, plemena koní v ČR, vývojové tendence 1.2. Plemenné knihy 1.3. KURZ CHOVATEL KONÍ 1. Organizace chovu, základní plemenářská práce 1.1. Chov koní v ČR, plemena koní v ČR, vývojové tendence 1.2. Plemenné knihy 1.3. Hospodářský význam chovu koní v ČR 1.4. Rozdělení chovu

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno Rozbor udržitelného rozvoje území obce Velké Březno zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010

Prodej ze dvora- marketing LEDEN A ÚNOR 2010 Prodej ze dvora- marketing zemědělských komodit LEDEN A ÚNOR 2010 Výhody nákupu místní produkce pro obchodníky - nákupčí vyšší kvalita (zejména u rychle se kazícího zboží, které je nutno přepravovat) p

Více

Prioritní zaměření strategie

Prioritní zaměření strategie Prioritní zaměření strategie Zaměření problémových oblastí, jednotlivé priority, opatření a podopatření byly konfrontovány s prioritami pracovních skupin i zástupců nejširší veřejnosti, a to prostřednictvím

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR

Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Dotační příležitosti Program rozvoje venkova ČR Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Program rozvoje venkova ČR Osnova prezentace: prioritní osy podpora podnikání cestovní

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz

UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ. MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz UKÁZKA ÚSPĚŠNÝCH PROJEKTŮ MAS Královská stezka o.p.s. Habry 66, 582 81 Habry www.kralovska-stezka.cz V roce 2008 MAS KS 10 200 obyvatel, nyní 34 100 obyvatel (65 obcí) MAS přináší do regionu ročně cca

Více

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU MOŽNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE 1/14 Jihočeská centrála cestovního ruchu Možné oblasti spolupráce Informační Systém Cestovního Ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz příjímání

Více

v Praze a na Kokořínsku

v Praze a na Kokořínsku Na výletech s mobilem Agentura Koniklec představuje virtuální naučné stezky v Praze a na Kokořínsku Co jsou virtuální naučné stezky? Jedná se o nový moderní způsob značení přírodních, kulturních a turistických

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Dana Fialová, Veronika Nožičková. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Nové rekreační aktivity ve venkovském m prostoru Česka Dana Fialová, Veronika Nožičková Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Cíl l příspp

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností

Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Opavy na léta 2008-2015 - Příloha č. 3. Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností Příloha č. 3 - Komunikace s veřejností 1 OBSAH 1. Výzva k předkládání návrhů projektů... 3 2. Informace o přípravě IPRM... 6 3. Veřejné projednání IPRM - pozvánka... 11 4. Veřejné projednání IPRM - prezentace...

Více

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH

PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU V KARPATECH 23. září, 2015, seminář pro obce, DSO a MAS, Ostrožská Nová Ves Ing. Igor Kyselka CSc., Ústav územního rozvoje Jakubské náměstí 3, 60200 Brno, tel.: 542 423 146, fax:

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Uhřínov - Benátky (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Územní plán Plzeň krajina ve městě

Územní plán Plzeň krajina ve městě Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Územní plán Plzeň krajina ve městě WORKSHOP 17. LEDNA 2013 Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Program workshopu 1. pohled na město a okolí 2. krajina ve městě 3.

Více

30.3. - 3. 4. 2014. Brno - Výstaviště. www.techagro.cz. Mezinárodní lesnicky a myslivecky veletrh

30.3. - 3. 4. 2014. Brno - Výstaviště. www.techagro.cz. Mezinárodní lesnicky a myslivecky veletrh Mezinárodní veletrh zemědělské techniky Mezinárodní veterinární veletrh Mezinárodní lesnicky a myslivecky veletrh Veletrh obnovitelnych zdrojů energie v zemědělství a lesnictví 30.3. - 3. 4. 2014 Brno

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chabařovice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II..

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A JEHO SVĚT PRVOUKA 2. NAVRÁTILOVÁ OSV- I. VDO-II.. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Orientuje se v okolí školy Orientuje se v budově školy Bezpečně

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Regionální značky podpora místní produkce

Regionální značky podpora místní produkce Regionální značky podpora místní produkce Kateřina Čadilová Asociace regionálních značek, o.s. Olomouc, 11. 6. 2013 Co je to regionální značka? vizuální označení záruka původu záruka kvality Regionální

Více

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014

CESKLAPES GEOTURISMUS. Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory. RNDr.Daniel Smutek. únor 2014 CESKLAPES GEOTURISMUS Průvodce geoturismu Práce geoprůvodce Geopark Železné hory RNDr.Daniel Smutek únor 2014 GEOTURISMUS, GEOPARK obecné pojmy geoturismus a geopark nové výdobytky hospodářského odvětví

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí

Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území přírodní památka Zadní Machová (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník

Více

Regionální operační program NUTS II Severozápad

Regionální operační program NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita

Více

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA. Úvod VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ZMĚNY NA ZPF A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUKCE LESA Úvod Celkové vyhodnocení předpokládaných důsledků změny č.4 ÚPnSÚ Nové Hutě na zemědělský půdní fond je zpracováno

Více

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15 1. Složení živého organismu buňka - stavba, funkce jednotlivých

Více

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji

Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v

Více

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU Metodické a systémové zásady zpracování sektorových operačních programů Příloha 2 KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU 1. Výrobní prostředí 11 Zemědělství 111 Investice do zemědělského

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3.

Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin. Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. Tento projekt je realizován v rámci Školící materiály pro cyklus vzdělávacích seminářů Tradiční využívání planých rostlin Ochrana přírody & pozemkové právo 23. 3. 2012 Tento projekt je realizován v rámci

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Institut pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny, Olomouc 2004 PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, Univerzita Palackého Olomouc, Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL,

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Klášterec nad Ohří Kadaň

Klášterec nad Ohří Kadaň Klášterec nad Ohří Kadaň Úvodem Města Klášterec nad Ohří a Kadaň připravují pro návštěvníky regionu návštěvnickou kartu. Karta umožní volný vstup do řady turisticky atraktivních zařízení a poskytne slevy

Více

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků

N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků N á v r h Program podpory projektů regionů národních parků Kritéria pro výběr k podpoře (hodnocení): odpovídají hodnotícím kritériím Příloh III pro programy 2 a 3, s tím, že dodatečným kritériem bude územní

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály Případová

Více

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Problematika venkova v Pardubickém kraji Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Rozvoj venkova Pardubického kraje: Pardubický kraj z celkového počtu 453 obcí má 421 s počtem do 2 tis. obyvatel

Více

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU

MLEČICE PARÉ 5 NÁVRH ZMĚNY Č. 2. Textová část odůvodnění ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MLEČICE ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU NÁVRH ZMĚNY Č. 2 Textová část odůvodnění ZPRACOVATEL: ing.arch.j.mejsnarová, autorizovaný architekt POŘIZOVATEL: ÚÚP ORP Rokycany DATUM ZPRACOVÁNÍ: říjen 2009 PARÉ

Více

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU

JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU JIHOČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU MOŽNÉ OBLASTI SPOLUPRÁCE 1/10 Informační Systém Cestovního Ruchu Jihočeského kraje www.jiznicechy.cz příjímání zpráv prostřednictvím MailFóra publikování aktualit databáze

Více