Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Zuzana Pulcová Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Karlík, CSc. Brno 2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... Zuzana Pulcová

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své magisterské diplomové práce, panu profesoru Petru Karlíkovi, za trpělivost při konzultacích a za cenné rady a připomínky, které mi poskytl v průběhu přípravy a psaní mé práce. Bez jeho podpory bych práci dokončila jen stěží. Obrovský dík rovněž patří mé rodině a přátelům, kteří mi byli oporou po celou dobu mého studia.

4 Obsah 1. Úvod Řešení problému v odborné literatuře Resumé Český národní korpus Korpus jako zdroj jazykového materiálu Metodika práce s ČNK Analýza získaných dat Pozice výrazů zda, zdali, jestli a -li v souvětných strukturách Pozice výrazů zda, zdali a jestli Pozice výrazu -li Predikáty I. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP II. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu že CP a umožňující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP III. skupina: Predikáty, které dovolují komplement typu že CP, komplement typu aby CP a komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Modifikátory predikátů Závěr Použitá literatura a elektronické zdroje Příloha: Predikáty vyžadující doplnění pouze zda/zdali/-li/jestli-komplementovou vedlejší větou

5 1. Úvod Předkládaná diplomová práce je věnována analýze souvětných struktur obsahujících komplementizéry zda, zdali, -li a jestli. Bude se tedy zabývat strukturami, v nichž je vedlejší věta uvozená výrazem zda, zdali, -li, jestli v typicky verbálním kontextu, tedy strukturami, v nichž je komplementem slovesa s finitní morfologií, viz př. (1), nebo s infinitivní morfologií, viz př. (1)(a) anebo s infinitní morfologií a s auxiliárem, viz př. (1)(b): (1) Otážu se, (1)(a) Musím se otázat, Rozhodl se otázat (se), (1)(b) Já jsem se otázal, zda/zdali/jestli přijde. Já bych se otázal, Petr byl otázán, Mimo zájem této práce jsou tedy struktury, v nichž je vedlejší věta uvozená výrazem zda, zdali, -li, jestli v jiném než typicky verbálním kontextu, tedy např. struktury, v nichž je komplementem deverbálních jmen, viz př. (2): (2) Je otázka, zda/zdali/jestli přijde. Úkolem práce je, obecně řečeno, představit analýzu struktur typu (1), jejímž cílem je porozumět tomu, jakým mechanismem je v těchto strukturách licencován spojovací výraz. Splnění tohoto úkolu nicméně předpokládá analýzu komplexnější, která reflektuje pokud možno všechny syntaktické a sémantické vlastnosti těchto souvětných struktur. Poznáme-li maximum vlastností těchto struktur, dá se očekávat, že z nich snáze odvodíme, které jsou pro licencování spojovacího prostředku relevantní. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části, ryze teoretické, představujeme ve stručném chronologickém přehledu hlavní přístupy českých lingvistů k dané problematice. Ve starších pracích se většinou jedná o pouhé zmínky v rámci popisu souvětí, ucelenější analýzu souvětných struktur obsahujících výrazy zda, zdali, -li a jestli nalezneme až v monografii Karla Svobody (1972) věnované souvětí spisovné 6

6 češtiny. Jednoznačně za nejpřínosnější pro účely naší práce se ukázala být analýza dvojice autorů Grepl Karlík (1986), na kterou jsme i my v naší práci v mnohém navázali. První část uzavíráme souhrnem vlastností souvětných struktur obsahující výrazy zda, zdali, -li a jestli, které jsou pro naši další analýzu relevantní. Druhá část naší práce je založena na analýze dat z Českého národního korpusu. Nejprve stručně představíme Český národní korpus, charakterizujeme jednotlivé korpusy, s nimiž jsme v průběhu naší analýzy pracovali, a osvětlíme metodiku práce s Českým národním korpusem. Poté přistoupíme k samotné analýze dat. Pokusíme se zjistit, zda komplementizéry zda, zdali, -li a jestli vstupují do syntaxe jakožto jednotky se stejnou syntaktickou, sémantickou a fonologickou charakteristikou, nebo zda se nějak od sebe liší. Dále popíšeme, na jaké pozici v souvětné struktuře se výrazy zda, zdali, -li a jestli nachází a jakými specifickými vlastnostmi disponuje výraz -li. Vytvoříme seznam predikátů, které vyžadují nebo umožňují doplnění vedlejší komplementovou větou uvozenou spojovacími prostředky zda, zdali, -li a jestli, zjistíme, zda platí implikace typu závislá otázka zjišťovací závislá otázka doplňovací, a popíšeme, k jakým změnám v důsledku modifikací uvnitř maticové věty dochází v závislé vedlejší větě. 7

7 2. Řešení problému v odborné literatuře Česká odborná literatura se komplementizéry zda, zdali, -li a jestli zabývá jen okrajově, většinou je jen registruje jakožto spojovací prostředky při popisu a rozboru souvětí s vedlejší větou, již uvozují. Proto mnoho informací o těchto strukturách, a to ani ryze deskriptivních, u nás nenajdeme. Za problematické se jeví už samotné určení slovního druhu zmiňovaných výrazů, což klasické gramatiky zajímá přednostně. Možnost, kterou nabízí klasická deskriptivní teorie gramatiky, je dvojí. Buď se na tyto výrazy pohlíží jako na výrazy, jejichž primární funkce je spojovací, pak se analyzují jakožto spojky (konjunkce). Protože věta, kterou uvozují, má status věty vedlejší, dodává se, že jde o spojky podřadicí, viz Šmilauer (1966), MČ III (1987), Grepl Karlík (1986) aj. Pokud se vezme v úvahu, že tyto výrazy mohou být i ve větách samostatných (např. typu Jen jestli on to ví?), hodnotí se zpravidla jako částice (partikule), viz Trávníček (1951), Kopečný (1958), Bauer (1960) a další. Základní otázka je, zda takové rozlišení dává smysl, tj. zda to, že se tyto výrazy pokládají za spojky, predikuje jejich jiné syntaktické chování, než kdyby byly pokládány za částice. Takto si ovšem žádná česká práce otázku neklade, takže na ni nemůže dát ani odpověď. Charakteristiky výrazů zda, zdali, -li a jestli jsou proto velice vágní, bez nabídky kontroly, zda ta která analýza je adekvátní. V generativní gramatice se slova zda, zdali, -li a jestli označují jako komplementizéry (kromě -li), protože ve struktuře věty, ať hlavní, nebo vedlejší, zaujímají pozici C, tedy hlavy nejvyšší projekce, tj. věty. Tím se říká, že jsou to funkční slova, která určují status projekce, jíž jsou hlavou, tedy věty. Je zajímavé, když se prizmatem toho, co o slovech zda, zdali, -li a jestli jakožto komplementizérech říká generativní gramatika, podíváme na charakteristiky těchto slov v české tradici, mající k dispozici slovnědruhové kategorie částic a spojek. Trávníček (1951: 1472) za partikule považuje takové výrazy, které nemají věcný význam, nýbrž pouze mluvnický, a jejichž charakteristickým znakem je schopnost uvozovat vedlejší věty a naznačovat jejich ráz. Neříká už ovšem, jak oba postulované rysy diagnostikovat. Výrazy zda, zdali, -li a jestli jsou podle Trávníčka částicemi obsahovými, neboť uvozují vedlejší věty obsahové (více viz níže). 8

8 Svoboda (1972: 65) vymezuje částice jako slova neohebná, která signalizují modálnost vět, jež uvozují. (Jestli je vlastnost signalizovat modálnost věty identická nebo aspoň srovnatelná s Trávníčkovou vlastností naznačovat ráz věty, neumíme říct.) Podle Svobody jsou tedy výrazy zda, zdali, -li a jestli částice, které naznačují tázací, resp. žádací modálnost. Heslo Částice v Encyklopedickém slovníku češtiny (ESČ, 2002: 62) říká, že v české lingvistice jsou částice vnímány jako zbytkový slovní druh, do něhož se zahrnují nesklonná neohebná slova bez citoslovcí, předložek a spojek. Zahraniční lingvistika naopak někdy za partikule pokládá všechna nesklonná synsémantika, tzn. rovněž spojky, předložky, citoslovce a někdy i příslovce. Grepl Karlík (1998: 43) označují výrazy zda, zdali, -li a jestli za spojky, neboť pomocí nich připojujeme kompletivní větu k větě maticové. Podle autorů se jedná o spojky, jimiž vyjadřujeme, že pravdivost propozice vyjadřované větou, kterou uvozují, je otevřená. (I taková charakteristika by se možná dala pokládat za instanci Trávníčkova rázu vedlejší věty.) Dále autoři dodávají, že se jedná o spojky vyjadřující rys otevřenost pravdivosti propozice příznakově (bezpříznaková je spojka že) a že buď jsou tyto spojky vyžádány (selektovány) predikátem maticové věty, nebo se pomocí těchto spojek konkretizují sémantické rysy predikátu maticové věty. Rozumíme-li autorům dobře, chtějí říct, že v prvním případě je údaj o selekci spojky obsažen v lexikálním zápisu slovesa (ptát se, zda ), v případě druhém nikoli (oznámit, že ), a v syntaxi se tedy daná spojka objevuje jako výsledek nějaké syntaktické operace (schematicky: oznámit, že zda oznámit, zda ). O jaký typ syntaktické operace v daném případě běží, autoři neříkají. Větné struktury s výrazy zda, zdali, -li a jestli bývají v odborné literatuře, jak už bylo řečeno výše, nejčastěji zmiňovány v rámci analýzy vedlejších vět. Trávníček (1951: 1472) mluví o slovech zda, zdali, -li a jestli jako o částicích obsahových, neboť uvozují vedlejší věty 1 obsahové, viz př. (1)(a) (b). Ty jsou schopny vyjádřit vlastní obsah maticových vět, srov. rozdíl od vedlejších vět doplňovacích, jež obsah hlavních vět pouze doplňují, viz př. (2): 1 Trávníček, Bauer a další uplatňují třídění vedlejších vět podle významových vztahů. Vedlejší věty obsahové vyčleňuje již V. Ertl ve svém zpracování Gebauerovy Mluvnice české pro školy střední a ústavy učitelské II (1926: 93 96). Trávníček (1951: 686) rozděluje vedlejší věty podle jejich myšlenkového úkonu v souvětí na věty obsahové a doplňovací. Bauer (1965: 55) vedlejší věty dělí na obsahové, doplňovací vztažné a příslovečně určovací. 9

9 (1) (a) Přeji si, aby bylo krásně (b) Nevím, zda přijdu (2) Když jsem se vracel, pršelo Takové vymezení je ovšem zase nepřesné. Kdybychom si dovedli přesně představit, co Trávníček větami doplňovacími myslí, očekávali bychom, že se budou chovat jinak než věty obsahové. Kandidátem ukazujícím možnost syntaktického chování obou typů souvětných struktur, která vyplývá z jejich Trávníčkova vymezení (a asi taky z jejich označení), je nutnost obsahové věty u jistých sloves, viz př. (3) a potencionálnost doplňovacích vět u všech sloves, viz př. (4): (3) Přeji si, aby bylo krásně *Přeji si (4) Když jsem se vracel, pršelo Pršelo Podle toho, jaké by měly obsahové vedlejší věty charakter, kdyby došlo k jejich osamostatnění, rozděluje Trávníček (1951: ) vedlejší věty obsahové na věty oznamovací, přací, rozkazovací, podmínkové a tázací. Částice zdali a zda (částice jestli viz níže) nejčastěji uvozují poslední jmenovanou skupinu, věty tázací, a to takové, které by byly jako samostatné věty otázkami zjišťovacími. Wh-fráze 2 (řečeno dnešní terminologií) jako kde, kdy, kam aj. a jako z jakého důvodu, kolika chlapcům aj. pak uvozují obsahové věty, které by jako samostatné věty byly otázkami doplňovacími. Rozumíme-li Trávníčkovi dobře, typ obsahové věty odvozuje na základě následující operace: (5) Petr říkal, že přijde (6) Petr říkal: Přijd-u-/-e- 3 (7) *Petr říkal: Přijď Strukturu, která byla v př. (5) vedlejší větou, jsme osamostatnili. Vznikla větná konstrukce s přímou řečí, viz př. (6). Při transformaci původně vedlejší věty ve větu 2 Wh-fráze je fráze obsahující wh-slovo (wh-word), v angličtině začínají všechna tato slova shodně sekvencí wh-: who, what, where, when apod., v češtině pak hláskou k-: kdo, kam, kde, kdy apod. (někdy označovány jako k-slova), nebo hláskou j- (jak, jaký). 3 Prozatím nebudeme přihlížet k personálně-numerálním a temporálním rysům, které má sloveso ve větě vedlejší a ve větě hlavní, která je podle daného modelu majícího licencovat spojku jejím transformátem. 10

10 samostatnou jsme, a o to tu jde, neměli jinou možnost než tu, že samostatná věta je větou oznamovací. (Srov. př. (7), která by byla gramaticky správná, kdyby byla transformátem vedlejší věty s výrazem aby: Petr říkal, abych přišel.) Z toho Trávníček odvozuje, že vedlejší věta v př. (5) je obsahová věta oznamovací. Nyní se musíme přesvědčit, zda tato operace funguje i v případech obsahových vět tázacích: (8) Petr se ptal, zda přijde (9) Petr se ptal: Přijde? (10) Petr se ptal, kdy přijde (11) Petr se ptal: Kdy přijde? Ukazuje se, že v uvedených případech Trávníčkovo kritérium klasifikace obsahových vět platí. Nyní se podívejme na následující př. (12), v němž je jako v př. (10) vedlejší věta uvozena wh-slovem: (12) Petr říkal, kdy přijde (13) (a) Petr i říkal: * pro i Přijdu? (b) Petr i říkal: * Kdy pro i přijdu? (c) Petr i říkal: * Kdy pro j přijde? (d) Petr i říkal: * pro i přijdu (e) Petr i říkal: * pro j přijde (f) Petr i říkal: pro j přijde v x hodin (g) Petr i říkal: pro i přijdu v x hodin Větnou konstrukci s vedlejší větou uvozenou wh-slovem kdy, viz př. (12), jsme se pokusili transformovat po vzoru předchozí věty. Zjistili jsme, že je nemožné z hlediska sémantického vložit do přímé řeči samostatnou větu s funkcí otázky, viz př. (13)(a) (b). Věta (13)(c) je gramaticky správná, ale jen za podmínky, že subjekt maticové věty je koindexován a koreferenční s pro subjektem. Tato interpretace pak vynucuje reinterpretaci maticového slovesa říkat oznamovat na ptát se. Naopak za gramaticky správnou lze považovat strukturu v př. (13)(f) nebo v př. (13)(g). Samostatné věty mají funkci oznamovací věty, přičemž v př. (13)(f) subjekt maticového slovesa a pro subjekt není koindexován, a tedy mezi nimi ani není 11

11 koreference, zatímco v př. (13)(g) jsou oba subjekty koindexovány, a tedy dochází v dané syntaktické konfiguraci ke koreferenci. Z tohoto pokusu vyplývá, že nemůžeme v daném případě (s výjimkou př. (13)(c) vyžadující reanalýzu) vedlejší větu uvozenou výrazem kdy osamostatnit ve všech případech (srov. kontrast mezi př. (10) a př. (12)) jakožto větu tázací. Trávníčkovu klasifikaci vedlejších vět, respektive princip této klasifikace, musíme proto považovat za nepřesný, a tedy nevyhovující, neboť nepostihuje všechny typy obsahových vět. Rovněž z něho nelze, když obrátíme směr transformace z od obsahové věty k hlavní větě na od hlavní věty k obsahové větě derivovat, jakým spojovacím prostředkem je obsahová věta uvozena. Vedle výše zmiňovaných výrazů uvádí Trávníček (1951: 695) částici jestli, která se rovněž vyskytuje v závislých zjišťovacích otázkách, viz př. (14)(a) (d). Na rozdíl od jiných částic vyskytujících se v závislých otázkách zjišťovacích se nachází údajně pouze v hovorové češtině. (14) (a) Ptal se, zda přijde (b) Ptal se, zdali přijde (c) Ptal se, přijde-li (d) Ptal se, jestli přijde Dále Trávníček (1951: 695) registruje, že ojediněle se částice v závislé otázce neklade, viz př. (15) : (15) Šel jaksi nerad, nevěděl, má či nemá (16) Šel jaksi nerad, nevěděl, zda má či nemá (17) *Šel jaksi nerad, nevěděl, má (18) Šel jaksi nerad, nevěděl, zda má V př. (15) evidentně v povrchové syntaxi postrádáme spojku/částici typu zda, ačkoli ji interpretujeme v hloubkové syntaxi jako přítomnou; pravděpodobně na základě přítomnosti disjunktivní spojky/částice či, srov. kontrast př. (15) př. (17), na jehož základě lze uvedenou hypotézu vyslovit. Trávníček (1951: 695) dále zmiňuje, že výraz zdali může být v samostatné větě rozšířen o částici s citovým zabarvením -pak. Mezi citové částice, tj. takové, které 12

12 naznačují citový ráz věty, řadí Trávníček (1951: 1473) i částici -li. Stejné chování očekáváme i u výrazu jestlipak (Trávníček tuto možnost nezmiňuje). V souvětí se, jak uvádí Trávníček, částice -pak eliduje a otázka pozbývá svou citovou intonaci a ztotožňuje se s otázkou necitovou, srov. př. (19) a př. (20): (19) Zdalipak/jestlipak to víš? (20) Ptal se, zdali/jestli to víš Toto tvrzení však nemůžeme považovat za pravdivé, neboť, jak ukázala data z Českého národního korpusu 4, není pravidlem, že v závislé větě se vždy částice -pak eliduje, viz př. (21). Je tedy otázka, jaký je rozdíl mezi př. (22)(a) (c). Rodilí mluvčí všechny tři struktury považují za identické; výrazy zda, zdali a zdalipak (obdobně jestli a jestlipak) za ekvivalenty. Nálezy v ČNK pouze ukazují, že zmiňované výrazy jsou více zastoupeny v psaných korpusech nežli v mluvených. (21) když u nás třeba pršelo, ptávala se, zdalipak prší i zde? (SYN2005) (22) (a) Ptávala se, zda prší i zde (b) Ptávala se, zdali prší i zde (c) Ptávala se, zdalipak prší i zde Trávníček (1951: ) rovněž zmiňuje specifika užití slovesného času ve vedlejších větách obsahových. Rozlišuje (klasicky) dva druhy slovesných časů: čas základní a čas poměrný, tj. relativní. Základní čas se určuje podle doby projevu, ze stanoviska mluvčího: přítomný je ten děj, který trvá za projevu (je současný s projevem), budoucí ten, který nastane po projevu (je následný k projevu), a minulý ten, který se stal před projevem (je předčasný k projevu) (Trávníček, 1951: 1375). Relativní čas se ve vedlejších větách obsahových určuje se zřením k ději ve větě hlavní nebo řídící. V ní samé se klade čas základní. Trávníček dále rozlišuje struktury, ve kterých se relativní čas shoduje s časem základním a kdy naopak mezi oběma dochází k neshodě. 4 Český národní korpus dále jen ČNK. 13

13 Shoda nastává tehdy, jedná-li se: a) o současnost s přítomností (vyjádřeno prézentem nedokonavých sloves a přítomným kondicionálem, viz př. (23), b) o přítomnou předčasnost k přítomnosti, k minulosti (nejčastěji préteritem a minulým kondicionálem), viz př. (24)(a), nebo k budoucnosti (prézentem), viz př. (24)(b), c) o minulou předčasnost k budoucnosti (préteritem), viz př. (25), d) o budoucí následnost k přítomnosti, budoucnosti nebo k minulosti (vyjadřuje se futurem), viz př. (26): (23) zdá se mi, že někdo jde // přeji si, aby bylo pěkně (24) (a) zdá se mi / zdálo se mi, že někdo přišel // přál bych si / přál jsem si, aby se to nebylo stalo (b) dovím se, co se děje (25) dovím se, zda se vrátil (26) nevím, zda přijde // dovím se, co se bude dít // vyprávěl, jak to udělá Shoda mezi základním a relativním časem nenastává v ostatních případech, a to jedná-li se: a) o současnost s minulostí nebo s budoucností (vyjadřuje se prézentem, ojediněle futurem), viz př. (27), b) o předčasnost v budoucnosti (préteritem), viz př. (28) a c) následnost v minulosti (vyjadřuje se prézentem dokonavých a nedokonavých sloves a futurem), viz př. (29), (Trávníček, 1951: ): (27) zdálo se mi, že někdo jde // cítil, jak mu na čele vyvstává pot až uslyším, že někdo jde, otevru // jakmile napíšeš, že se vracíš, zařídím, oč jsi mě žádal (28) ukáže-li se, že se poměry změnily, napíši ti (29) byl těžce nemocen a myslilo se, že umře // čekalo se, že bude pršet Jak ukazují data v př. (30)(a) (c), existence relativních časů není z hlediska distribuce výrazu typu zda, zdali, -li a jestli relevantní, a tedy ji dále nebudeme reflektovat. (30) (a) Ptal se, zda čte/četl/bude číst (b) Ptá se, zda čte/četl/bude číst (c) Bude se ptát, zda čte/četl/bude číst 14

14 Kopečný (1958: 290), na rozdíl od Trávníčka 5, zmiňuje částice zda a -li, v hovorové češtině částici jestli, v souvislosti s nepřímou řečí, kde podle něho tyto výrazy zpravidla uvozují tázací věty zjišťovací. Autor rovněž registruje částici zdalipak a její hovorový ekvivalent částici jestlipak. Tyto výrazy mohou uvozovat zjišťovací otázky, viz př. (31), které Kopečný řadí k větám se sdělením výzvovým. Celou větnou konstrukci vnímá jako výzvu k udání psychologického přísudku, respektive k jeho potvrzení. (Kopečný: 1958: 266). To je ovšem zřejmý omyl, neboť v mnoha případech jestli(pak)/zdali(pak)- -struktury jako sdělení výzvové neinterpretujeme, srov. kontrast př. (32), kdy je interpretace výzvová možná, s př. (33), v němž je interpretace výzvová nemožná. (31) Zdalipak tu už byl listonoš (jestlipak )? (32) Jestlipak bys mi půjčil slovník? (33) Jestlipak bude večer pršet? Jiným problémem je pojem psychologický přísudek. O psychologickém přísudku hovoří Kopečný (ostatně v návaznosti na Trávníčka) tehdy, bere-li v potaz výchozí situaci vzniku věty, tzn. jak daná věta vzniká v promluvě mluvčího nebo přímo v okamžiku napsání, jedná-li se o psaný projev. Psychologický přísudek je vždy zdůrazněn větným přízvukem a obyčejně vyznačen i slovosledem, tím že stojí na konci. (Kopečný: 1958: 153), srov. př. (34)(a) a (34)(b). Ve struktuře (34)(a) je psychologickým přísudkem výraz spí, který je zároveň i gramatickým přísudkem, naproti tomu v př. (34)(b) je psychologickým přísudkem gramatický podmět bratr. Z příkladů je jasné, že pojem psychologický přísudek míří do oblasti tzv. aktuálního členění a pro vymezení vět se zda, -li apod. není použitelný. (34) (a) Bratr spí (b) Tam spí bratr Bauer (1960: ) ve své diachronně koncipované monografii věnované českému souvětí (pohled sledující vznik a vývoj souvětí uplatnil ovšem i při popisu 5 Trávníček (1951: 748) věty s nepřímou řečí považuje za souvětí podřadné, ve kterém právě ta část, která reprezentuje nepřímou řeč, tvoří vedlejší větu. Takové souvětí je pak ve své podstatě souvětí obsahové a nepřímo uvozená otázka je otázkou závislou. 15

15 synchronním v Bauer Grepl (1972)) rovněž vychází z Trávníčka. Výrazy zda, zdali a -li označuje shodně s Trávníčkem za částice, které uvozují obsahové věty tázací zjišťovací, přičemž v obecné češtině zastává tuto funkci výraz jestli. K Trávníčkovu vymezení Bauer dodává, že částice zdali, zda a jejich starší varianty za, azda, zali se vyskytovaly častěji v otázkách vyjadřujících nejistotu, rozvažování, někdy s odstínem přacím (Bauer, 1960: ) na rozdíl od částice -li, která se vždy vyskytovala v reálných otázkách a po slovese v indikativu. To je možná vystižná charakteristika pro vývoj jazyka, v současné češtině ovšem neplatí. Diachronně orientovaný Bauer (1960: 179) uvádí, že s částicemi zdali, zda a -li se rovněž bylo možno setkat přímo v obsahových větách žádacích, ve kterých byly vždy doprovázeny kondicionálem, viz př. (35). Konstrukce s těmito částicemi zpravidla vyjadřovaly nesmělé, nejisté nebo zdvořilé přání (Bauer: 1960: 179). (35) hna toho dne mil třiceti, k nepřiteli pospiechaje, vždy sě toho domnievaje, zda by, to Darius zvěda, potkal jej v horách, přědjeda (Alexandreida) Musíme ovšem dodat, že mnoho otázek můžeme, ve vhodných kontextech, interpretovat jednak jako otázku, nebo jako výzvu. To věděl již Kopečný (viz výše). Znamená to jen připustit, že syntaktická struktura X s kompozicionální interpretací x může být ve vhodných kontextech reinterpretována, takže vedle významu x může mít i význam y a ten je jako výsledek reinterpretace pak významem aktuálním. Dále Bauer (1960: 155) hovoří o užívání částice -li. Částice -li se klade vždy za výraz, který je jádrem (asi psychologický přísudek Kopečného?) zjišťovací otázky, tedy nejčastěji za sloveso, viz př. (36). Jelikož však Bauer ve své studii uplatňuje diachronní hledisko, dodává, že ve staré češtině tomu mohlo být i jinak. Částice -li se mohla nacházet za jménem, a to za substantivem, viz př. (37), nebo adjektivem, viz př. (38). Z př. (39) dále vidíme, že hostitelem výrazu -li může být i číslovka neurčitá: (36) A chci se vás zeptat, vykládám-li si toto místo správně (SYN2005) (37) hrady-li jmá či zlé domy (Leg. o sv. Kateřině) (38) již vidíte páni, dobré-li jste rady (Kronika t.ř. Dalimila) (39) velikou-li jsme my pak škodu naší střelbou Turkům udělali a mnoho- -li jsme jich postříleli, toho se věděti nemůže (V. Prefát z Vlkanova) 16

16 Je evidentní, že výraz -li vykazuje na rozdíl od jiných částic v daném souvětném typu specifické vlastnosti, což je dobře pozorovatelné na následujícím paradigmatu, viz př. (40)(a) (d). Podrobnější analýzu postavení výrazu -li v daných souvětných strukturách provedeme na základě získaných dat z ČNK, viz kap (40) (a) Ptal se, zda přijde (b) Ptal se, zdali přijde (c) Ptal se, jestli přijde (d) *Ptal se, li přijde (e) Ptal se, přijde-li Bauer (1960: 155) se dále zmiňuje, opět z hlediska diachronního, o syntaktické pozici a poloze závislých otázek zjišťovacích. Nejčastěji zastávaly funkci předmětu, přívlastku nebo jinou, tu však Bauer blíže nespecifikuje. Co se týče umístnění v souvětné struktuře, mnohem častěji se vyskytovaly za větou řídící, viz př. (41), a pouze ojediněle stály před ní, viz př. (42): (41) nepřátel se ostřiehajě, skóro-li vyniknú z hájě (Kronika t.ř. Dalimila) (42) a chtěl-li do Čech, jeho otáza (Kronika t.ř. Dalimila) Ve své pozdější studii Souvětí s větami obsahovými navazuje Bauer (1965: 55 66) rovněž na Trávníčka, když zmiňuje pravidla, která se týkají užití času ve vedlejších větách obsahových. Na rozdíl od ostatních vedlejších vět, ve vedlejších větách obsahových se volí čas s ohledem na to, v jakém je časovém poměru k ději věty řídící. Pravidla jsou následující: 1) děj současný s dějem věty řídící se vyjadřujeme prézentem, 2) děj předčasný před dějem věty řídící se vyjadřuje préteritem a 3) děj následný po ději věty řídící se vyjadřuje futurem. Tato pravidla jsou ovšem jen rámcovým vymezením a nejsou ani zdaleka deskriptivně adekvátní (srov. přesnější popis u Panevové a Sgalla (1971) a u Panevové (1971)); protože časová charakteristika není pro distribuce spojovacích prostředků relevantní, necháme nálezy těchto autorů stranou. Šmilauer v Novočeské skladbě (1966: 23) hovoří o částicích zdali, zda, -li, jestlipak (lid.), zdaliž, zdalipak v kontextu vedlejších tázacích vět zjišťovacích. Novým pozorováním je, že částice zdali se vyskytuje i ve větách vedlejších účelových, kde 17

17 vyjadřuje nejistý účel (Šmilauer 1966: 319). Takové konstrukce jsou již podle autora poněkud zastaralé a používají se jen ojediněle (např. v umělecké literatuře), viz př. (43): (43) Na všechny strany rozbíhají se poslové, zdaž by někde nalézt nebylo děvčete (Kopta, J.) Nálezy v ČNK dokazují, že souvětné struktury s vedlejší větou účelovou uvozenou výrazem zda, zdali a jestli se i nadále v nové češtině vyskytují, viz př. (44): (44) Žabákovi dřepícímu na leknínu o pár metrů dál se rozklepe hřbetní lalok, a tak udělá kvak-kvak a odskáče jinam, jestli by nenašel nějakou vstřícnou obojživelnici, která by se nechala obskočit (SYN2005) Rozdíl mezi souvětnou strukturou s vedlejší větou účelovou uvozenou bezpříznakovou spojkou aby a strukturou se zda, zdali, -li nebo jestli je, jak uvádí Šmilauer, v uvedení míry jistoty, srov. př. (45)(a) a (45)(b). Souvětná struktura se zdali, viz př. (45)(b), vyjadřuje nejistý účel a od struktury (45)(a) se liší i tím, že sloveso ve vedlejší větě je modifikováno; je záporné a v kondicionálu. Šmilauerovu intuici nesdílíme, a proto ani nemůže přijmout jeho analýzu př. (45)(b), včetně distribuce kondicionálu a negace. (45) (a) Šel do obchodu, aby koupil víno (b) Šel do obchodu, zdali by nekoupil víno Šmilauer (1966: 397) dále uvádí, že výrazy zdali a zda se vyskytují v nepřímých otázkách a ve vztahu koordinace, přiřazování, několika stejných členů nebo vět. V tázacích větách, jež jsou ve vzájemném vztahu vylučovacím, a to především v otázkách nepřímých, se uplatňuje užití spojkových dvojic. V prvním členu výrazy zda, zdali, zdaž, -li; ve druhém členu pak či, čili, neb, nebo, anebo, viz př. (46). Šmilauer v tomto kontextu označuje výrazy zda, -li, jestli za spojky, neboť podle něj mají funkci spojovací, tj. spojují větné členy, popř. věty. Nevysvětluje však, proč je v jiném kontextu (srov. výše) označuje za částice. 18

18 (46) Ďas ví, jak se to stalo, zdali vlastní nemotorností nebo zlomyslností nějakého tanečníka, Doubenus se svalil (Jirásek, A.) První studie, v níž nalezneme podrobnější, avšak stále ještě ani zdaleka dostačující pojednání o výrazech zdali, zda, -li a jestli, přesněji řečeno o jejich užití ve větných konstrukcích, je monografie Karla Svobody Souvětí spisovné češtiny (1972). Svoboda (1972: 154) v rámci klasifikace vedlejších vět hovoří o vedlejších větách částicových tázacích, které považuje asi v trávníčkovské tradici za nepřímé zjišťovací otázky. Právě ty jsou uvozeny ve spisovném jazyce částicí zda, -li, v hovorovém jazyku částicí jestli. Svoboda jako první (v české tradici, kterou sledujeme) uvádí, že výrazy -li a jestli lze částicí zda substituovat. Z toho vyplývá (kromě jiného), že uvedené výrazy jsou sémanticky ekvivalentní. Další podporu pro toto tvrzení by Svoboda našel, kdyby se ptal, zda mohou oba výrazy kookurovat, viz př. (47): (47) *Petr se ptal, zda jestli přišel Výraz zda je specifickým prostředkem signalizujícím, že byla vyslovena otázka, resp. že se hledá nebo zná odpověď na otázku. (Svoboda, 1972: 154). Tím se liší vedlejší věty tázací např. od vedlejších vět žádacích. V žádacích větách nenalezneme žádný specifický prostředek, jenž by signalizoval přání. Výraz aby není pro Svobodu apriori výrazem žádacím, avšak vedlejší věta s aby rys přání či žádosti může v jistých konstrukcích a kontextech získat. Svoboda (1972: 154) uvádí, vycházeje z Trávníčka, že v částicových větách, obdobně jako v jiných nepřímých otázkách, se zpravidla užívá relativních časů, viz př. (48), výjimečně času základního, srov. př. (49): (48) Víc než hodinu čekal Deburau po skončení představení, nepřijde-li přítel přece ještě za ním (Kožík, F.) (49) Než k němu zabočil ze silnice, pátravě se rozhlédl, zda nebyl sledován (Hendrych, M.) Částicové věty tázací nezávisí pouze na predikátech majících význam ptát se či říkat, Svoboda (1972: 155) uvádí další výrazy, např. podívat se, vzhlédnout, čekat, 19

19 nedočkavost, obávat se, obava, starat se, jednat, váhat, rozhodnout, záležet, záviset, je důležité a další. Více se však klasifikací výrazů, které vyžadují či naopak nedovolují užití částic zda, zdali, -li a jestli, Svoboda nezabývá. Svoboda (1972: 155) registruje, že ve slovesech, jež mají význam sdělení, lze vynutit jejich sémantickou interpretaci jako sloves otázkových, zamění-li se částice že za částici zda, viz př. (50). O takové změně hovořil již Šmilauer (1966: 319), a to v kontextu vedlejších vět účelových uvozených spojkou aby, viz výše. (50) Je pak snadné prohlásit, že ta či ona nemoc je nebo není zaviněna duševní zátěží Je pak snadné prohlásit, zda ta či ona nemoc je nebo není zaviněna duševní zátěží Po bezpředmětových slovesech (např. slovesa pohybu) lze rovněž užít otázku, zároveň tak ale vzniká dojem elipsy, neboť konstrukce neobsahuje výraz, kterým by se otázka kladla, viz př. (51): (51) Div že jsme zas neběželi k řece, jestli ti nenapadla hloupost (Kožík, F.) Svoboda dále upozorňuje, že u otázkových vět hraje podstatnou roli ta skutečnost, zdali je maticové sloveso v kladu nebo záporu. V rámci české tradice, kterou sledujeme, je Svoboda první, kdo si této souvislosti všímá. Tuto hypotézu demonstruje na slovese vědět a u výrazu být si jist. Otázkové věty nemohou záviset na kladném oznamovacím slovese vědět, větou řídící (s vědět) se zde oznamuje realizace (nerealizace) děje věty závislé, proto že -/- zda (Svoboda, 1972: 155). Pokud je sloveso vědět oznamovací záporné nebo tázací (kladné i záporné), pak věta řídící v sobě zahrnuje rys nejistoty nebo nevědomosti a vedlejší větu lze pak pojímat jako otázkovou. V takovýchto případech můžeme užít obou částic že i zda. U výrazu být si jist pak podle Svobody (1972: 155) zcela závisí na užití kladu či záporu. Je-li řídící věta kladná, pak vždy musí následovat částice že, viz př. (52), je-li výraz v řídící větě v záporu, pak můžeme použít obě částice, že i zda, srov. př. (53) a př. (54): (52) Jsem si jist, že přijde Jsem si jist, *zda přijde 20

20 (53) Nejsem se jist, že přijde (54) Nejsem si jist, zda přijde Rozdíl mezi př. (53) a (54) je v rovině sémantické: zatímco v př. (53) je popisován reálny děj (mluvčí ví, že někdo má přijít, jen není jisté, že se tak opravdu stane), v př. (54) se jedná o děj hypotetický, nereálný (mluvčí neví, zda dotyčný přijde, ani neví, zdali to dotyčný vůbec zamýšlí). Svoboda (1972: 155) rovněž přichází s dalším pozorováním, když uvádí, že u některých sloves závisí selekce spojovacího výrazu na vidu. Je-li sloveso nedokonavé, pak lze užít obou částic, že i zda, viz př. (55). Zatímco u slovesa dokonavého je situace složitější. Je-li dokonavé sloveso kladné, je determinováno větou s že, viz př. (56), naopak je-li sloveso dokonavé záporné, pak můžeme použít i částici zda (jestli, -li), srov. př. (57): (55) (a) Pozoroval, že otec přichází (b) Pozoroval, zda otec přichází (56) (a) Zpozoroval, že otec přichází (b) Zpozoroval, *zda otec přichází (57) (a) Nezpozoroval, že otec přichází (b) Nezpozoroval, zda otec přichází Rozdíl mezi př. (55)(a) a (55)(b), př. (57)(a) a (57)(b) je totožný jako u př. (53) a (54). Věty obsahující výraz že, viz př. (55)(a) a (57)(a), popisují reálný děj (tzn. otec opravdu přichází, je někde na cestě), naopak větné konstrukce s výrazem zda, viz př. (55)(b) a (57)(b), referují o nereálném, hypotetickém ději (není vůbec jisté, zda otec přichází). V akademické Mluvnici češtiny I a II 6 (1986) nenacházíme žádné nové poznatky o výrazech zda, zdali, -li a jestli. Jelikož se MČ I (1986) zabývá především fonetikou, fonologií a slovotvorbou a MČ II (1986) tvaroslovím, je přirozené, že se autoři danému problému věnují zcela minimálně. Tyto výrazy řadí mezi spojovací výrazy 6 Mluvnice češtiny I dále jen MČ I; Mluvnice češtiny II dále MČ II. 21

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

Kurz č PhDr. Hana Peterková. Skladba. Souvětí podřadné Souvětí souřadné

Kurz č PhDr. Hana Peterková. Skladba. Souvětí podřadné Souvětí souřadné Kurz č. 5 19. 03. 2015 PhDr. Hana Peterková Skladba Souvětí podřadné Souvětí souřadné Souvětí větný celek, který vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek; skládá se ze dvou nebo více vět jednoduchých;

Více

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy Slovní druhy jsou soubory slov vymezené podle hledisek významového, tvaroslovného a skladebního. V podstatě se shodují s kategoriemi, s jejichž pomocí starořecký

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby, průřezová témata rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková SLOVESA VY_32_INOVACE_CJ_3_17 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy sloves, slovesné kategorie, slovesné tvary určité

Více

Graf skladebného rozboru věty

Graf skladebného rozboru věty Graf skladebného rozboru věty Existuje několik způsobů grafického zápisu větného rozboru. Předkládaný způsob se pokouší o co největší jednoduchost a přehlednost. Příklad: Starý pán se pomalu belhal do

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti

Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti 18. Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce

Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce Stonožka jak se z výsledků dozvědět co nejvíce Vytvoření Map učebního pokroku umožňuje vyhodnotit v testování Stonožka i dílčí oblasti učiva. Mapy učebního pokroku sledují individuální pokrok žáka a nabízejí

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Název materiálu: Spojovací výrazy v souvětí

Název materiálu: Spojovací výrazy v souvětí Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK Václav Strážnický 2012/13 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků.

SLOVNÍ DRUHY. Vytvořeno dne: druhů, vymezuje tři základní kritéria členění. Závěr prezentace slouží k procvičení osvojených poznatků. SLOVNÍ DRUHY Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0101 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Slovní

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika

Více

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA A) Mluvnice 1 - Obecné poučení o jazyce a abeceda a písmo b jak se lidé dorozumívají, funkce řeči c rozlišení prostředků mluveného a psaného projevu 2 - Zvuková stránka jazyka a slabiky a slabikování b

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností VĚTNÉ ČLENY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Tematická oblast

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Jazyková výchova Opakování. Věta, souvětí. Význam slov, hlásková podoba slova. Jednoznačná a mnohoznačná slova

Jazyková výchova Opakování. Věta, souvětí. Význam slov, hlásková podoba slova. Jednoznačná a mnohoznačná slova A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 2 Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura 3 Vyučovací předmět: Český jazyk 4 Ročník: 4. 5 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) 6 Kompetence

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Podstatná jména: - konkrétní

Více

SLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace:

SLOVESA (VERBA) Slovesa (verba) Vytvořeno dne: Metodický popis anotace: SLOVESA (VERBA) Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Téma: Jméno autora: VY_32_INOVACE_CJ2r0111 Morfologie pro 2. ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý

Tematický plán pro školní rok 2015/2016 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Jitka Vlčková Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: čtvrtý ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA rozliší větu jednoduchou a souvětí ví, co znamená věta, slovo rozlišuje slova nespisovná a nahradí je spisovnými zná pravidla pro psaní

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Přísudek. Vytvořeno dne: ve větě

Přísudek. Vytvořeno dne: ve větě Přísudek Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r0108 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Téma: Jméno autora: Přísudek Kateřina

Více

Český jazyk v 5. ročníku

Český jazyk v 5. ročníku Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,

Více

4.9.1. Základy latiny II

4.9.1. Základy latiny II 4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. OSV - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich

Více

Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání

Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání Datum: 9. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_110 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA ČÍSLO SADY III/2 AUTOR/KA Radka Zborníková ČJL - Tvarosloví Slovní druhy číselné označení DUM NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA FORMÁT (pdf,, ) 1. Slovní druhy - přehled, opakování učiva

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta 1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy

Více

základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný)

základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný) základní větné členy podmět Po (vyjádřen, nevyjádřen, všeobecný) a přísudek Přs (slovesný, souslovný, jmenný se sponou, jmenný) Rozvíjející větné členy předmět Pt závisí na slovese, ptáme se pádovými otázkami,

Více

Aktuální členění výpovědi a slovosled

Aktuální členění výpovědi a slovosled Aktuální členění výpovědi a slovosled Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r01018 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková

SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková SLOHOVÁ VÝCHOVA Mgr. Soňa Bečičková ÚVAHA VY_32_INOVACE_CJ_2_11 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti jeden z nejnáročnějších slohových útvarů osvětluje

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Zájmena. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Zájmena. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Zájmena MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,

Více

Školní vzdělávací plán: Planet 1

Školní vzdělávací plán: Planet 1 LEKCE 1 LEKCE 2 Klíčové Očekávané výstupy Učivo dané RVP pozdravit sociální a personální - navázat kontakt komunikativní - rozumět krátkému projevu doprovázenému ilustracemi LEKCE 3 k učení - umět vyhledat

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 Autor: Kateřina Kantová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_12_INOVACE _08_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_12_INOVACE _08_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 2. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE _08_CJL_NP2 Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6 Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 2 Cvičení z českého jazyka Cvičení z českého jazyka 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Charakteristika Žáci si tento předmět vybírají

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ I. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů I. Vypravování

Více

Slovesný způsob versus druhy vět

Slovesný způsob versus druhy vět Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Slovesný

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte: Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

Nové orgány na postupu

Nové orgány na postupu Nové orgány na postupu Pěstování celých orgánů z kmenových buněk je v současnosti oblíbené. Základní postup, který biologové používají, je vesměs podobný. Aby se kmenová buňka změnila ve správný buněčný

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín/hodiny Komunikační a slohová výchova 12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín/hodiny Komunikační a slohová výchova 12 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2007/ ročník

Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2007/ ročník Krajské kolo Olympiády v českém jazyce 2007/2008 34. ročník II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... 1. a) V následujících souvětích určete druhy vedlejších vět: To je hlupák, že se s ním vůbec

Více

SOŠUP 7. 4. 2013 2. 64 41 L/51

SOŠUP 7. 4. 2013 2. 64 41 L/51 Datum: 7. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_106 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, smartphone, plány měst, mapy, slovníky

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, smartphone, plány měst, mapy, slovníky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Německý jazyk Výstupy odpovídající úrovni A2 podle SERR 2. ročník 4 hodiny týdně Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, smartphone, plány měst, mapy,

Více

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková STAVBA VĚTY JEDNODUCHÉ VY_32_INOVACE_CJ_1_08 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Věta jednoduchá - pojmy Věta = slovní

Více

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy

Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Školní výstupy Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 9. Vzdělávací obsah Očekávané výstupy z RVP ZV rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití spisovně vyslovuje česká a

Více

Volitelný český jazyk

Volitelný český jazyk školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V.

TEMATICKÝ PLÁN. Literatura: Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. TEMATICKÝ PLÁN Předmět: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Český jazyk - Z. Krausová, R. Teršová, Fraus 2012, pracovní sešit Český jazyk pro 6. ročník - V. Styblík, SPN 1997 UČIVO - MLUVNICE 1. Opakování látky z

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8

Jazyk anglický PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/ 10, 11, 13 1B/ 5, 7 1C/ 1, 3, 4 1D/ 2, 8 1E/ 8 Jazyk anglický ročník TÉMA G5 rozumí hlavním myšlenkám poslechu týkajícího se jemu známých témat, pokud je jazyk dostatečně pomalý a srozumitelný dokáže zachytit zásadní informace v jednodušším autentickém

Více

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.6. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk je součástí

Více

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1 Negativní informace Petr Štěpánek S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze 2009 Logické programování 15 1 Negace jako neúspěch Motivace: Tvrzení p (atomická formule) neplatí, jestliže nelze odvodit

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

Zvláštnosti větné stavby

Zvláštnosti větné stavby Zvláštnosti větné stavby Název materiálu: Název sady: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: VY_32_INOVACE_CJ3r0115 Skladba pro 3.ročník Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Téma: Jméno autora:

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté ročník Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální

Více

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou

Více

učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník

učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí, slovník Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník 4 hodiny týdně učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy

Více

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Český jazyk skladba. Mgr. Jana Rozumová

ICT podporuje moderní způsoby výuky CZ.1.07/1.5.00/ Český jazyk skladba. Mgr. Jana Rozumová Název projektu ICT podporuje moderní způsoby výuky Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0717 Název školy Gymnázium, Turnov, Jana Palacha 804, přísp. organizace Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) Český jazyk a literatura - 6. ročník Dokáže pracovat se základními obecné poučení o jazyce (jazykové příručky) jazykovými příručkami Odliší spisovný a nespisovný jazykový projev Rozpozná nejdůležitější

Více

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Větné členy MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_38_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Pozná slova vyjmenovaná a slova příbuzná. Aplikuje pravopis, používá přehled. Umí zařadit slova ke vzoru Zná základní pravidlo shody. Určí pád, číslo, rod, vzor u podstatných jmen. Určí osobu, číslo, způsob,

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více