Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav českého jazyka Zuzana Pulcová Komplementizéry zda, zdali, -li, jestli v souvětí Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Karlík, CSc. Brno 2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... Zuzana Pulcová

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své magisterské diplomové práce, panu profesoru Petru Karlíkovi, za trpělivost při konzultacích a za cenné rady a připomínky, které mi poskytl v průběhu přípravy a psaní mé práce. Bez jeho podpory bych práci dokončila jen stěží. Obrovský dík rovněž patří mé rodině a přátelům, kteří mi byli oporou po celou dobu mého studia.

4 Obsah 1. Úvod Řešení problému v odborné literatuře Resumé Český národní korpus Korpus jako zdroj jazykového materiálu Metodika práce s ČNK Analýza získaných dat Pozice výrazů zda, zdali, jestli a -li v souvětných strukturách Pozice výrazů zda, zdali a jestli Pozice výrazu -li Predikáty I. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP II. skupina: Predikáty vyžadující komplement typu že CP a umožňující komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP III. skupina: Predikáty, které dovolují komplement typu že CP, komplement typu aby CP a komplement typu zda/zdali/-li/jestli CP Modifikátory predikátů Závěr Použitá literatura a elektronické zdroje Příloha: Predikáty vyžadující doplnění pouze zda/zdali/-li/jestli-komplementovou vedlejší větou

5 1. Úvod Předkládaná diplomová práce je věnována analýze souvětných struktur obsahujících komplementizéry zda, zdali, -li a jestli. Bude se tedy zabývat strukturami, v nichž je vedlejší věta uvozená výrazem zda, zdali, -li, jestli v typicky verbálním kontextu, tedy strukturami, v nichž je komplementem slovesa s finitní morfologií, viz př. (1), nebo s infinitivní morfologií, viz př. (1)(a) anebo s infinitní morfologií a s auxiliárem, viz př. (1)(b): (1) Otážu se, (1)(a) Musím se otázat, Rozhodl se otázat (se), (1)(b) Já jsem se otázal, zda/zdali/jestli přijde. Já bych se otázal, Petr byl otázán, Mimo zájem této práce jsou tedy struktury, v nichž je vedlejší věta uvozená výrazem zda, zdali, -li, jestli v jiném než typicky verbálním kontextu, tedy např. struktury, v nichž je komplementem deverbálních jmen, viz př. (2): (2) Je otázka, zda/zdali/jestli přijde. Úkolem práce je, obecně řečeno, představit analýzu struktur typu (1), jejímž cílem je porozumět tomu, jakým mechanismem je v těchto strukturách licencován spojovací výraz. Splnění tohoto úkolu nicméně předpokládá analýzu komplexnější, která reflektuje pokud možno všechny syntaktické a sémantické vlastnosti těchto souvětných struktur. Poznáme-li maximum vlastností těchto struktur, dá se očekávat, že z nich snáze odvodíme, které jsou pro licencování spojovacího prostředku relevantní. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části, ryze teoretické, představujeme ve stručném chronologickém přehledu hlavní přístupy českých lingvistů k dané problematice. Ve starších pracích se většinou jedná o pouhé zmínky v rámci popisu souvětí, ucelenější analýzu souvětných struktur obsahujících výrazy zda, zdali, -li a jestli nalezneme až v monografii Karla Svobody (1972) věnované souvětí spisovné 6

6 češtiny. Jednoznačně za nejpřínosnější pro účely naší práce se ukázala být analýza dvojice autorů Grepl Karlík (1986), na kterou jsme i my v naší práci v mnohém navázali. První část uzavíráme souhrnem vlastností souvětných struktur obsahující výrazy zda, zdali, -li a jestli, které jsou pro naši další analýzu relevantní. Druhá část naší práce je založena na analýze dat z Českého národního korpusu. Nejprve stručně představíme Český národní korpus, charakterizujeme jednotlivé korpusy, s nimiž jsme v průběhu naší analýzy pracovali, a osvětlíme metodiku práce s Českým národním korpusem. Poté přistoupíme k samotné analýze dat. Pokusíme se zjistit, zda komplementizéry zda, zdali, -li a jestli vstupují do syntaxe jakožto jednotky se stejnou syntaktickou, sémantickou a fonologickou charakteristikou, nebo zda se nějak od sebe liší. Dále popíšeme, na jaké pozici v souvětné struktuře se výrazy zda, zdali, -li a jestli nachází a jakými specifickými vlastnostmi disponuje výraz -li. Vytvoříme seznam predikátů, které vyžadují nebo umožňují doplnění vedlejší komplementovou větou uvozenou spojovacími prostředky zda, zdali, -li a jestli, zjistíme, zda platí implikace typu závislá otázka zjišťovací závislá otázka doplňovací, a popíšeme, k jakým změnám v důsledku modifikací uvnitř maticové věty dochází v závislé vedlejší větě. 7

7 2. Řešení problému v odborné literatuře Česká odborná literatura se komplementizéry zda, zdali, -li a jestli zabývá jen okrajově, většinou je jen registruje jakožto spojovací prostředky při popisu a rozboru souvětí s vedlejší větou, již uvozují. Proto mnoho informací o těchto strukturách, a to ani ryze deskriptivních, u nás nenajdeme. Za problematické se jeví už samotné určení slovního druhu zmiňovaných výrazů, což klasické gramatiky zajímá přednostně. Možnost, kterou nabízí klasická deskriptivní teorie gramatiky, je dvojí. Buď se na tyto výrazy pohlíží jako na výrazy, jejichž primární funkce je spojovací, pak se analyzují jakožto spojky (konjunkce). Protože věta, kterou uvozují, má status věty vedlejší, dodává se, že jde o spojky podřadicí, viz Šmilauer (1966), MČ III (1987), Grepl Karlík (1986) aj. Pokud se vezme v úvahu, že tyto výrazy mohou být i ve větách samostatných (např. typu Jen jestli on to ví?), hodnotí se zpravidla jako částice (partikule), viz Trávníček (1951), Kopečný (1958), Bauer (1960) a další. Základní otázka je, zda takové rozlišení dává smysl, tj. zda to, že se tyto výrazy pokládají za spojky, predikuje jejich jiné syntaktické chování, než kdyby byly pokládány za částice. Takto si ovšem žádná česká práce otázku neklade, takže na ni nemůže dát ani odpověď. Charakteristiky výrazů zda, zdali, -li a jestli jsou proto velice vágní, bez nabídky kontroly, zda ta která analýza je adekvátní. V generativní gramatice se slova zda, zdali, -li a jestli označují jako komplementizéry (kromě -li), protože ve struktuře věty, ať hlavní, nebo vedlejší, zaujímají pozici C, tedy hlavy nejvyšší projekce, tj. věty. Tím se říká, že jsou to funkční slova, která určují status projekce, jíž jsou hlavou, tedy věty. Je zajímavé, když se prizmatem toho, co o slovech zda, zdali, -li a jestli jakožto komplementizérech říká generativní gramatika, podíváme na charakteristiky těchto slov v české tradici, mající k dispozici slovnědruhové kategorie částic a spojek. Trávníček (1951: 1472) za partikule považuje takové výrazy, které nemají věcný význam, nýbrž pouze mluvnický, a jejichž charakteristickým znakem je schopnost uvozovat vedlejší věty a naznačovat jejich ráz. Neříká už ovšem, jak oba postulované rysy diagnostikovat. Výrazy zda, zdali, -li a jestli jsou podle Trávníčka částicemi obsahovými, neboť uvozují vedlejší věty obsahové (více viz níže). 8

8 Svoboda (1972: 65) vymezuje částice jako slova neohebná, která signalizují modálnost vět, jež uvozují. (Jestli je vlastnost signalizovat modálnost věty identická nebo aspoň srovnatelná s Trávníčkovou vlastností naznačovat ráz věty, neumíme říct.) Podle Svobody jsou tedy výrazy zda, zdali, -li a jestli částice, které naznačují tázací, resp. žádací modálnost. Heslo Částice v Encyklopedickém slovníku češtiny (ESČ, 2002: 62) říká, že v české lingvistice jsou částice vnímány jako zbytkový slovní druh, do něhož se zahrnují nesklonná neohebná slova bez citoslovcí, předložek a spojek. Zahraniční lingvistika naopak někdy za partikule pokládá všechna nesklonná synsémantika, tzn. rovněž spojky, předložky, citoslovce a někdy i příslovce. Grepl Karlík (1998: 43) označují výrazy zda, zdali, -li a jestli za spojky, neboť pomocí nich připojujeme kompletivní větu k větě maticové. Podle autorů se jedná o spojky, jimiž vyjadřujeme, že pravdivost propozice vyjadřované větou, kterou uvozují, je otevřená. (I taková charakteristika by se možná dala pokládat za instanci Trávníčkova rázu vedlejší věty.) Dále autoři dodávají, že se jedná o spojky vyjadřující rys otevřenost pravdivosti propozice příznakově (bezpříznaková je spojka že) a že buď jsou tyto spojky vyžádány (selektovány) predikátem maticové věty, nebo se pomocí těchto spojek konkretizují sémantické rysy predikátu maticové věty. Rozumíme-li autorům dobře, chtějí říct, že v prvním případě je údaj o selekci spojky obsažen v lexikálním zápisu slovesa (ptát se, zda ), v případě druhém nikoli (oznámit, že ), a v syntaxi se tedy daná spojka objevuje jako výsledek nějaké syntaktické operace (schematicky: oznámit, že zda oznámit, zda ). O jaký typ syntaktické operace v daném případě běží, autoři neříkají. Větné struktury s výrazy zda, zdali, -li a jestli bývají v odborné literatuře, jak už bylo řečeno výše, nejčastěji zmiňovány v rámci analýzy vedlejších vět. Trávníček (1951: 1472) mluví o slovech zda, zdali, -li a jestli jako o částicích obsahových, neboť uvozují vedlejší věty 1 obsahové, viz př. (1)(a) (b). Ty jsou schopny vyjádřit vlastní obsah maticových vět, srov. rozdíl od vedlejších vět doplňovacích, jež obsah hlavních vět pouze doplňují, viz př. (2): 1 Trávníček, Bauer a další uplatňují třídění vedlejších vět podle významových vztahů. Vedlejší věty obsahové vyčleňuje již V. Ertl ve svém zpracování Gebauerovy Mluvnice české pro školy střední a ústavy učitelské II (1926: 93 96). Trávníček (1951: 686) rozděluje vedlejší věty podle jejich myšlenkového úkonu v souvětí na věty obsahové a doplňovací. Bauer (1965: 55) vedlejší věty dělí na obsahové, doplňovací vztažné a příslovečně určovací. 9

9 (1) (a) Přeji si, aby bylo krásně (b) Nevím, zda přijdu (2) Když jsem se vracel, pršelo Takové vymezení je ovšem zase nepřesné. Kdybychom si dovedli přesně představit, co Trávníček větami doplňovacími myslí, očekávali bychom, že se budou chovat jinak než věty obsahové. Kandidátem ukazujícím možnost syntaktického chování obou typů souvětných struktur, která vyplývá z jejich Trávníčkova vymezení (a asi taky z jejich označení), je nutnost obsahové věty u jistých sloves, viz př. (3) a potencionálnost doplňovacích vět u všech sloves, viz př. (4): (3) Přeji si, aby bylo krásně *Přeji si (4) Když jsem se vracel, pršelo Pršelo Podle toho, jaké by měly obsahové vedlejší věty charakter, kdyby došlo k jejich osamostatnění, rozděluje Trávníček (1951: ) vedlejší věty obsahové na věty oznamovací, přací, rozkazovací, podmínkové a tázací. Částice zdali a zda (částice jestli viz níže) nejčastěji uvozují poslední jmenovanou skupinu, věty tázací, a to takové, které by byly jako samostatné věty otázkami zjišťovacími. Wh-fráze 2 (řečeno dnešní terminologií) jako kde, kdy, kam aj. a jako z jakého důvodu, kolika chlapcům aj. pak uvozují obsahové věty, které by jako samostatné věty byly otázkami doplňovacími. Rozumíme-li Trávníčkovi dobře, typ obsahové věty odvozuje na základě následující operace: (5) Petr říkal, že přijde (6) Petr říkal: Přijd-u-/-e- 3 (7) *Petr říkal: Přijď Strukturu, která byla v př. (5) vedlejší větou, jsme osamostatnili. Vznikla větná konstrukce s přímou řečí, viz př. (6). Při transformaci původně vedlejší věty ve větu 2 Wh-fráze je fráze obsahující wh-slovo (wh-word), v angličtině začínají všechna tato slova shodně sekvencí wh-: who, what, where, when apod., v češtině pak hláskou k-: kdo, kam, kde, kdy apod. (někdy označovány jako k-slova), nebo hláskou j- (jak, jaký). 3 Prozatím nebudeme přihlížet k personálně-numerálním a temporálním rysům, které má sloveso ve větě vedlejší a ve větě hlavní, která je podle daného modelu majícího licencovat spojku jejím transformátem. 10

10 samostatnou jsme, a o to tu jde, neměli jinou možnost než tu, že samostatná věta je větou oznamovací. (Srov. př. (7), která by byla gramaticky správná, kdyby byla transformátem vedlejší věty s výrazem aby: Petr říkal, abych přišel.) Z toho Trávníček odvozuje, že vedlejší věta v př. (5) je obsahová věta oznamovací. Nyní se musíme přesvědčit, zda tato operace funguje i v případech obsahových vět tázacích: (8) Petr se ptal, zda přijde (9) Petr se ptal: Přijde? (10) Petr se ptal, kdy přijde (11) Petr se ptal: Kdy přijde? Ukazuje se, že v uvedených případech Trávníčkovo kritérium klasifikace obsahových vět platí. Nyní se podívejme na následující př. (12), v němž je jako v př. (10) vedlejší věta uvozena wh-slovem: (12) Petr říkal, kdy přijde (13) (a) Petr i říkal: * pro i Přijdu? (b) Petr i říkal: * Kdy pro i přijdu? (c) Petr i říkal: * Kdy pro j přijde? (d) Petr i říkal: * pro i přijdu (e) Petr i říkal: * pro j přijde (f) Petr i říkal: pro j přijde v x hodin (g) Petr i říkal: pro i přijdu v x hodin Větnou konstrukci s vedlejší větou uvozenou wh-slovem kdy, viz př. (12), jsme se pokusili transformovat po vzoru předchozí věty. Zjistili jsme, že je nemožné z hlediska sémantického vložit do přímé řeči samostatnou větu s funkcí otázky, viz př. (13)(a) (b). Věta (13)(c) je gramaticky správná, ale jen za podmínky, že subjekt maticové věty je koindexován a koreferenční s pro subjektem. Tato interpretace pak vynucuje reinterpretaci maticového slovesa říkat oznamovat na ptát se. Naopak za gramaticky správnou lze považovat strukturu v př. (13)(f) nebo v př. (13)(g). Samostatné věty mají funkci oznamovací věty, přičemž v př. (13)(f) subjekt maticového slovesa a pro subjekt není koindexován, a tedy mezi nimi ani není 11

11 koreference, zatímco v př. (13)(g) jsou oba subjekty koindexovány, a tedy dochází v dané syntaktické konfiguraci ke koreferenci. Z tohoto pokusu vyplývá, že nemůžeme v daném případě (s výjimkou př. (13)(c) vyžadující reanalýzu) vedlejší větu uvozenou výrazem kdy osamostatnit ve všech případech (srov. kontrast mezi př. (10) a př. (12)) jakožto větu tázací. Trávníčkovu klasifikaci vedlejších vět, respektive princip této klasifikace, musíme proto považovat za nepřesný, a tedy nevyhovující, neboť nepostihuje všechny typy obsahových vět. Rovněž z něho nelze, když obrátíme směr transformace z od obsahové věty k hlavní větě na od hlavní věty k obsahové větě derivovat, jakým spojovacím prostředkem je obsahová věta uvozena. Vedle výše zmiňovaných výrazů uvádí Trávníček (1951: 695) částici jestli, která se rovněž vyskytuje v závislých zjišťovacích otázkách, viz př. (14)(a) (d). Na rozdíl od jiných částic vyskytujících se v závislých otázkách zjišťovacích se nachází údajně pouze v hovorové češtině. (14) (a) Ptal se, zda přijde (b) Ptal se, zdali přijde (c) Ptal se, přijde-li (d) Ptal se, jestli přijde Dále Trávníček (1951: 695) registruje, že ojediněle se částice v závislé otázce neklade, viz př. (15) : (15) Šel jaksi nerad, nevěděl, má či nemá (16) Šel jaksi nerad, nevěděl, zda má či nemá (17) *Šel jaksi nerad, nevěděl, má (18) Šel jaksi nerad, nevěděl, zda má V př. (15) evidentně v povrchové syntaxi postrádáme spojku/částici typu zda, ačkoli ji interpretujeme v hloubkové syntaxi jako přítomnou; pravděpodobně na základě přítomnosti disjunktivní spojky/částice či, srov. kontrast př. (15) př. (17), na jehož základě lze uvedenou hypotézu vyslovit. Trávníček (1951: 695) dále zmiňuje, že výraz zdali může být v samostatné větě rozšířen o částici s citovým zabarvením -pak. Mezi citové částice, tj. takové, které 12

12 naznačují citový ráz věty, řadí Trávníček (1951: 1473) i částici -li. Stejné chování očekáváme i u výrazu jestlipak (Trávníček tuto možnost nezmiňuje). V souvětí se, jak uvádí Trávníček, částice -pak eliduje a otázka pozbývá svou citovou intonaci a ztotožňuje se s otázkou necitovou, srov. př. (19) a př. (20): (19) Zdalipak/jestlipak to víš? (20) Ptal se, zdali/jestli to víš Toto tvrzení však nemůžeme považovat za pravdivé, neboť, jak ukázala data z Českého národního korpusu 4, není pravidlem, že v závislé větě se vždy částice -pak eliduje, viz př. (21). Je tedy otázka, jaký je rozdíl mezi př. (22)(a) (c). Rodilí mluvčí všechny tři struktury považují za identické; výrazy zda, zdali a zdalipak (obdobně jestli a jestlipak) za ekvivalenty. Nálezy v ČNK pouze ukazují, že zmiňované výrazy jsou více zastoupeny v psaných korpusech nežli v mluvených. (21) když u nás třeba pršelo, ptávala se, zdalipak prší i zde? (SYN2005) (22) (a) Ptávala se, zda prší i zde (b) Ptávala se, zdali prší i zde (c) Ptávala se, zdalipak prší i zde Trávníček (1951: ) rovněž zmiňuje specifika užití slovesného času ve vedlejších větách obsahových. Rozlišuje (klasicky) dva druhy slovesných časů: čas základní a čas poměrný, tj. relativní. Základní čas se určuje podle doby projevu, ze stanoviska mluvčího: přítomný je ten děj, který trvá za projevu (je současný s projevem), budoucí ten, který nastane po projevu (je následný k projevu), a minulý ten, který se stal před projevem (je předčasný k projevu) (Trávníček, 1951: 1375). Relativní čas se ve vedlejších větách obsahových určuje se zřením k ději ve větě hlavní nebo řídící. V ní samé se klade čas základní. Trávníček dále rozlišuje struktury, ve kterých se relativní čas shoduje s časem základním a kdy naopak mezi oběma dochází k neshodě. 4 Český národní korpus dále jen ČNK. 13

13 Shoda nastává tehdy, jedná-li se: a) o současnost s přítomností (vyjádřeno prézentem nedokonavých sloves a přítomným kondicionálem, viz př. (23), b) o přítomnou předčasnost k přítomnosti, k minulosti (nejčastěji préteritem a minulým kondicionálem), viz př. (24)(a), nebo k budoucnosti (prézentem), viz př. (24)(b), c) o minulou předčasnost k budoucnosti (préteritem), viz př. (25), d) o budoucí následnost k přítomnosti, budoucnosti nebo k minulosti (vyjadřuje se futurem), viz př. (26): (23) zdá se mi, že někdo jde // přeji si, aby bylo pěkně (24) (a) zdá se mi / zdálo se mi, že někdo přišel // přál bych si / přál jsem si, aby se to nebylo stalo (b) dovím se, co se děje (25) dovím se, zda se vrátil (26) nevím, zda přijde // dovím se, co se bude dít // vyprávěl, jak to udělá Shoda mezi základním a relativním časem nenastává v ostatních případech, a to jedná-li se: a) o současnost s minulostí nebo s budoucností (vyjadřuje se prézentem, ojediněle futurem), viz př. (27), b) o předčasnost v budoucnosti (préteritem), viz př. (28) a c) následnost v minulosti (vyjadřuje se prézentem dokonavých a nedokonavých sloves a futurem), viz př. (29), (Trávníček, 1951: ): (27) zdálo se mi, že někdo jde // cítil, jak mu na čele vyvstává pot až uslyším, že někdo jde, otevru // jakmile napíšeš, že se vracíš, zařídím, oč jsi mě žádal (28) ukáže-li se, že se poměry změnily, napíši ti (29) byl těžce nemocen a myslilo se, že umře // čekalo se, že bude pršet Jak ukazují data v př. (30)(a) (c), existence relativních časů není z hlediska distribuce výrazu typu zda, zdali, -li a jestli relevantní, a tedy ji dále nebudeme reflektovat. (30) (a) Ptal se, zda čte/četl/bude číst (b) Ptá se, zda čte/četl/bude číst (c) Bude se ptát, zda čte/četl/bude číst 14

14 Kopečný (1958: 290), na rozdíl od Trávníčka 5, zmiňuje částice zda a -li, v hovorové češtině částici jestli, v souvislosti s nepřímou řečí, kde podle něho tyto výrazy zpravidla uvozují tázací věty zjišťovací. Autor rovněž registruje částici zdalipak a její hovorový ekvivalent částici jestlipak. Tyto výrazy mohou uvozovat zjišťovací otázky, viz př. (31), které Kopečný řadí k větám se sdělením výzvovým. Celou větnou konstrukci vnímá jako výzvu k udání psychologického přísudku, respektive k jeho potvrzení. (Kopečný: 1958: 266). To je ovšem zřejmý omyl, neboť v mnoha případech jestli(pak)/zdali(pak)- -struktury jako sdělení výzvové neinterpretujeme, srov. kontrast př. (32), kdy je interpretace výzvová možná, s př. (33), v němž je interpretace výzvová nemožná. (31) Zdalipak tu už byl listonoš (jestlipak )? (32) Jestlipak bys mi půjčil slovník? (33) Jestlipak bude večer pršet? Jiným problémem je pojem psychologický přísudek. O psychologickém přísudku hovoří Kopečný (ostatně v návaznosti na Trávníčka) tehdy, bere-li v potaz výchozí situaci vzniku věty, tzn. jak daná věta vzniká v promluvě mluvčího nebo přímo v okamžiku napsání, jedná-li se o psaný projev. Psychologický přísudek je vždy zdůrazněn větným přízvukem a obyčejně vyznačen i slovosledem, tím že stojí na konci. (Kopečný: 1958: 153), srov. př. (34)(a) a (34)(b). Ve struktuře (34)(a) je psychologickým přísudkem výraz spí, který je zároveň i gramatickým přísudkem, naproti tomu v př. (34)(b) je psychologickým přísudkem gramatický podmět bratr. Z příkladů je jasné, že pojem psychologický přísudek míří do oblasti tzv. aktuálního členění a pro vymezení vět se zda, -li apod. není použitelný. (34) (a) Bratr spí (b) Tam spí bratr Bauer (1960: ) ve své diachronně koncipované monografii věnované českému souvětí (pohled sledující vznik a vývoj souvětí uplatnil ovšem i při popisu 5 Trávníček (1951: 748) věty s nepřímou řečí považuje za souvětí podřadné, ve kterém právě ta část, která reprezentuje nepřímou řeč, tvoří vedlejší větu. Takové souvětí je pak ve své podstatě souvětí obsahové a nepřímo uvozená otázka je otázkou závislou. 15

15 synchronním v Bauer Grepl (1972)) rovněž vychází z Trávníčka. Výrazy zda, zdali a -li označuje shodně s Trávníčkem za částice, které uvozují obsahové věty tázací zjišťovací, přičemž v obecné češtině zastává tuto funkci výraz jestli. K Trávníčkovu vymezení Bauer dodává, že částice zdali, zda a jejich starší varianty za, azda, zali se vyskytovaly častěji v otázkách vyjadřujících nejistotu, rozvažování, někdy s odstínem přacím (Bauer, 1960: ) na rozdíl od částice -li, která se vždy vyskytovala v reálných otázkách a po slovese v indikativu. To je možná vystižná charakteristika pro vývoj jazyka, v současné češtině ovšem neplatí. Diachronně orientovaný Bauer (1960: 179) uvádí, že s částicemi zdali, zda a -li se rovněž bylo možno setkat přímo v obsahových větách žádacích, ve kterých byly vždy doprovázeny kondicionálem, viz př. (35). Konstrukce s těmito částicemi zpravidla vyjadřovaly nesmělé, nejisté nebo zdvořilé přání (Bauer: 1960: 179). (35) hna toho dne mil třiceti, k nepřiteli pospiechaje, vždy sě toho domnievaje, zda by, to Darius zvěda, potkal jej v horách, přědjeda (Alexandreida) Musíme ovšem dodat, že mnoho otázek můžeme, ve vhodných kontextech, interpretovat jednak jako otázku, nebo jako výzvu. To věděl již Kopečný (viz výše). Znamená to jen připustit, že syntaktická struktura X s kompozicionální interpretací x může být ve vhodných kontextech reinterpretována, takže vedle významu x může mít i význam y a ten je jako výsledek reinterpretace pak významem aktuálním. Dále Bauer (1960: 155) hovoří o užívání částice -li. Částice -li se klade vždy za výraz, který je jádrem (asi psychologický přísudek Kopečného?) zjišťovací otázky, tedy nejčastěji za sloveso, viz př. (36). Jelikož však Bauer ve své studii uplatňuje diachronní hledisko, dodává, že ve staré češtině tomu mohlo být i jinak. Částice -li se mohla nacházet za jménem, a to za substantivem, viz př. (37), nebo adjektivem, viz př. (38). Z př. (39) dále vidíme, že hostitelem výrazu -li může být i číslovka neurčitá: (36) A chci se vás zeptat, vykládám-li si toto místo správně (SYN2005) (37) hrady-li jmá či zlé domy (Leg. o sv. Kateřině) (38) již vidíte páni, dobré-li jste rady (Kronika t.ř. Dalimila) (39) velikou-li jsme my pak škodu naší střelbou Turkům udělali a mnoho- -li jsme jich postříleli, toho se věděti nemůže (V. Prefát z Vlkanova) 16

16 Je evidentní, že výraz -li vykazuje na rozdíl od jiných částic v daném souvětném typu specifické vlastnosti, což je dobře pozorovatelné na následujícím paradigmatu, viz př. (40)(a) (d). Podrobnější analýzu postavení výrazu -li v daných souvětných strukturách provedeme na základě získaných dat z ČNK, viz kap (40) (a) Ptal se, zda přijde (b) Ptal se, zdali přijde (c) Ptal se, jestli přijde (d) *Ptal se, li přijde (e) Ptal se, přijde-li Bauer (1960: 155) se dále zmiňuje, opět z hlediska diachronního, o syntaktické pozici a poloze závislých otázek zjišťovacích. Nejčastěji zastávaly funkci předmětu, přívlastku nebo jinou, tu však Bauer blíže nespecifikuje. Co se týče umístnění v souvětné struktuře, mnohem častěji se vyskytovaly za větou řídící, viz př. (41), a pouze ojediněle stály před ní, viz př. (42): (41) nepřátel se ostřiehajě, skóro-li vyniknú z hájě (Kronika t.ř. Dalimila) (42) a chtěl-li do Čech, jeho otáza (Kronika t.ř. Dalimila) Ve své pozdější studii Souvětí s větami obsahovými navazuje Bauer (1965: 55 66) rovněž na Trávníčka, když zmiňuje pravidla, která se týkají užití času ve vedlejších větách obsahových. Na rozdíl od ostatních vedlejších vět, ve vedlejších větách obsahových se volí čas s ohledem na to, v jakém je časovém poměru k ději věty řídící. Pravidla jsou následující: 1) děj současný s dějem věty řídící se vyjadřujeme prézentem, 2) děj předčasný před dějem věty řídící se vyjadřuje préteritem a 3) děj následný po ději věty řídící se vyjadřuje futurem. Tato pravidla jsou ovšem jen rámcovým vymezením a nejsou ani zdaleka deskriptivně adekvátní (srov. přesnější popis u Panevové a Sgalla (1971) a u Panevové (1971)); protože časová charakteristika není pro distribuce spojovacích prostředků relevantní, necháme nálezy těchto autorů stranou. Šmilauer v Novočeské skladbě (1966: 23) hovoří o částicích zdali, zda, -li, jestlipak (lid.), zdaliž, zdalipak v kontextu vedlejších tázacích vět zjišťovacích. Novým pozorováním je, že částice zdali se vyskytuje i ve větách vedlejších účelových, kde 17

17 vyjadřuje nejistý účel (Šmilauer 1966: 319). Takové konstrukce jsou již podle autora poněkud zastaralé a používají se jen ojediněle (např. v umělecké literatuře), viz př. (43): (43) Na všechny strany rozbíhají se poslové, zdaž by někde nalézt nebylo děvčete (Kopta, J.) Nálezy v ČNK dokazují, že souvětné struktury s vedlejší větou účelovou uvozenou výrazem zda, zdali a jestli se i nadále v nové češtině vyskytují, viz př. (44): (44) Žabákovi dřepícímu na leknínu o pár metrů dál se rozklepe hřbetní lalok, a tak udělá kvak-kvak a odskáče jinam, jestli by nenašel nějakou vstřícnou obojživelnici, která by se nechala obskočit (SYN2005) Rozdíl mezi souvětnou strukturou s vedlejší větou účelovou uvozenou bezpříznakovou spojkou aby a strukturou se zda, zdali, -li nebo jestli je, jak uvádí Šmilauer, v uvedení míry jistoty, srov. př. (45)(a) a (45)(b). Souvětná struktura se zdali, viz př. (45)(b), vyjadřuje nejistý účel a od struktury (45)(a) se liší i tím, že sloveso ve vedlejší větě je modifikováno; je záporné a v kondicionálu. Šmilauerovu intuici nesdílíme, a proto ani nemůže přijmout jeho analýzu př. (45)(b), včetně distribuce kondicionálu a negace. (45) (a) Šel do obchodu, aby koupil víno (b) Šel do obchodu, zdali by nekoupil víno Šmilauer (1966: 397) dále uvádí, že výrazy zdali a zda se vyskytují v nepřímých otázkách a ve vztahu koordinace, přiřazování, několika stejných členů nebo vět. V tázacích větách, jež jsou ve vzájemném vztahu vylučovacím, a to především v otázkách nepřímých, se uplatňuje užití spojkových dvojic. V prvním členu výrazy zda, zdali, zdaž, -li; ve druhém členu pak či, čili, neb, nebo, anebo, viz př. (46). Šmilauer v tomto kontextu označuje výrazy zda, -li, jestli za spojky, neboť podle něj mají funkci spojovací, tj. spojují větné členy, popř. věty. Nevysvětluje však, proč je v jiném kontextu (srov. výše) označuje za částice. 18

18 (46) Ďas ví, jak se to stalo, zdali vlastní nemotorností nebo zlomyslností nějakého tanečníka, Doubenus se svalil (Jirásek, A.) První studie, v níž nalezneme podrobnější, avšak stále ještě ani zdaleka dostačující pojednání o výrazech zdali, zda, -li a jestli, přesněji řečeno o jejich užití ve větných konstrukcích, je monografie Karla Svobody Souvětí spisovné češtiny (1972). Svoboda (1972: 154) v rámci klasifikace vedlejších vět hovoří o vedlejších větách částicových tázacích, které považuje asi v trávníčkovské tradici za nepřímé zjišťovací otázky. Právě ty jsou uvozeny ve spisovném jazyce částicí zda, -li, v hovorovém jazyku částicí jestli. Svoboda jako první (v české tradici, kterou sledujeme) uvádí, že výrazy -li a jestli lze částicí zda substituovat. Z toho vyplývá (kromě jiného), že uvedené výrazy jsou sémanticky ekvivalentní. Další podporu pro toto tvrzení by Svoboda našel, kdyby se ptal, zda mohou oba výrazy kookurovat, viz př. (47): (47) *Petr se ptal, zda jestli přišel Výraz zda je specifickým prostředkem signalizujícím, že byla vyslovena otázka, resp. že se hledá nebo zná odpověď na otázku. (Svoboda, 1972: 154). Tím se liší vedlejší věty tázací např. od vedlejších vět žádacích. V žádacích větách nenalezneme žádný specifický prostředek, jenž by signalizoval přání. Výraz aby není pro Svobodu apriori výrazem žádacím, avšak vedlejší věta s aby rys přání či žádosti může v jistých konstrukcích a kontextech získat. Svoboda (1972: 154) uvádí, vycházeje z Trávníčka, že v částicových větách, obdobně jako v jiných nepřímých otázkách, se zpravidla užívá relativních časů, viz př. (48), výjimečně času základního, srov. př. (49): (48) Víc než hodinu čekal Deburau po skončení představení, nepřijde-li přítel přece ještě za ním (Kožík, F.) (49) Než k němu zabočil ze silnice, pátravě se rozhlédl, zda nebyl sledován (Hendrych, M.) Částicové věty tázací nezávisí pouze na predikátech majících význam ptát se či říkat, Svoboda (1972: 155) uvádí další výrazy, např. podívat se, vzhlédnout, čekat, 19

19 nedočkavost, obávat se, obava, starat se, jednat, váhat, rozhodnout, záležet, záviset, je důležité a další. Více se však klasifikací výrazů, které vyžadují či naopak nedovolují užití částic zda, zdali, -li a jestli, Svoboda nezabývá. Svoboda (1972: 155) registruje, že ve slovesech, jež mají význam sdělení, lze vynutit jejich sémantickou interpretaci jako sloves otázkových, zamění-li se částice že za částici zda, viz př. (50). O takové změně hovořil již Šmilauer (1966: 319), a to v kontextu vedlejších vět účelových uvozených spojkou aby, viz výše. (50) Je pak snadné prohlásit, že ta či ona nemoc je nebo není zaviněna duševní zátěží Je pak snadné prohlásit, zda ta či ona nemoc je nebo není zaviněna duševní zátěží Po bezpředmětových slovesech (např. slovesa pohybu) lze rovněž užít otázku, zároveň tak ale vzniká dojem elipsy, neboť konstrukce neobsahuje výraz, kterým by se otázka kladla, viz př. (51): (51) Div že jsme zas neběželi k řece, jestli ti nenapadla hloupost (Kožík, F.) Svoboda dále upozorňuje, že u otázkových vět hraje podstatnou roli ta skutečnost, zdali je maticové sloveso v kladu nebo záporu. V rámci české tradice, kterou sledujeme, je Svoboda první, kdo si této souvislosti všímá. Tuto hypotézu demonstruje na slovese vědět a u výrazu být si jist. Otázkové věty nemohou záviset na kladném oznamovacím slovese vědět, větou řídící (s vědět) se zde oznamuje realizace (nerealizace) děje věty závislé, proto že -/- zda (Svoboda, 1972: 155). Pokud je sloveso vědět oznamovací záporné nebo tázací (kladné i záporné), pak věta řídící v sobě zahrnuje rys nejistoty nebo nevědomosti a vedlejší větu lze pak pojímat jako otázkovou. V takovýchto případech můžeme užít obou částic že i zda. U výrazu být si jist pak podle Svobody (1972: 155) zcela závisí na užití kladu či záporu. Je-li řídící věta kladná, pak vždy musí následovat částice že, viz př. (52), je-li výraz v řídící větě v záporu, pak můžeme použít obě částice, že i zda, srov. př. (53) a př. (54): (52) Jsem si jist, že přijde Jsem si jist, *zda přijde 20

20 (53) Nejsem se jist, že přijde (54) Nejsem si jist, zda přijde Rozdíl mezi př. (53) a (54) je v rovině sémantické: zatímco v př. (53) je popisován reálny děj (mluvčí ví, že někdo má přijít, jen není jisté, že se tak opravdu stane), v př. (54) se jedná o děj hypotetický, nereálný (mluvčí neví, zda dotyčný přijde, ani neví, zdali to dotyčný vůbec zamýšlí). Svoboda (1972: 155) rovněž přichází s dalším pozorováním, když uvádí, že u některých sloves závisí selekce spojovacího výrazu na vidu. Je-li sloveso nedokonavé, pak lze užít obou částic, že i zda, viz př. (55). Zatímco u slovesa dokonavého je situace složitější. Je-li dokonavé sloveso kladné, je determinováno větou s že, viz př. (56), naopak je-li sloveso dokonavé záporné, pak můžeme použít i částici zda (jestli, -li), srov. př. (57): (55) (a) Pozoroval, že otec přichází (b) Pozoroval, zda otec přichází (56) (a) Zpozoroval, že otec přichází (b) Zpozoroval, *zda otec přichází (57) (a) Nezpozoroval, že otec přichází (b) Nezpozoroval, zda otec přichází Rozdíl mezi př. (55)(a) a (55)(b), př. (57)(a) a (57)(b) je totožný jako u př. (53) a (54). Věty obsahující výraz že, viz př. (55)(a) a (57)(a), popisují reálný děj (tzn. otec opravdu přichází, je někde na cestě), naopak větné konstrukce s výrazem zda, viz př. (55)(b) a (57)(b), referují o nereálném, hypotetickém ději (není vůbec jisté, zda otec přichází). V akademické Mluvnici češtiny I a II 6 (1986) nenacházíme žádné nové poznatky o výrazech zda, zdali, -li a jestli. Jelikož se MČ I (1986) zabývá především fonetikou, fonologií a slovotvorbou a MČ II (1986) tvaroslovím, je přirozené, že se autoři danému problému věnují zcela minimálně. Tyto výrazy řadí mezi spojovací výrazy 6 Mluvnice češtiny I dále jen MČ I; Mluvnice češtiny II dále MČ II. 21

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy

IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy IV. Gramatika A. Tvarosloví 1. Slovní druhy Slovní druhy jsou soubory slov vymezené podle hledisek významového, tvaroslovného a skladebního. V podstatě se shodují s kategoriemi, s jejichž pomocí starořecký

Více

Graf skladebného rozboru věty

Graf skladebného rozboru věty Graf skladebného rozboru věty Existuje několik způsobů grafického zápisu větného rozboru. Předkládaný způsob se pokouší o co největší jednoduchost a přehlednost. Příklad: Starý pán se pomalu belhal do

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti

Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti 18. Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti Vypracovala: Martina Miškeříková, červenec 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání

Více

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SKLADBA SOUVĚTÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje SKLADBA SOUVĚTÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje duben 2010 Mgr. Domalípová Marcela, Mgr. Fořtová Jana 1 z 14 Obsah: vztahy mezi větami

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Tercie 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Skladba *) Ţák vysvětlí pojem aktuální (kontextové)

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov

RVP ŠVP UČIVO - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov Dodatek č.17 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 8. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov - rozlišuje

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK. Václav Strážnický 2012/13 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 9. ROČNÍK Václav Strážnický 2012/13 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností

VĚTNÉ ČLENY. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností VĚTNÉ ČLENY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti české skladby Tematická oblast

Více

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA

ČESKÝ JAZYK 5. TŘÍDA A) Mluvnice 1 - Obecné poučení o jazyce a abeceda a písmo b jak se lidé dorozumívají, funkce řeči c rozlišení prostředků mluveného a psaného projevu 2 - Zvuková stránka jazyka a slabiky a slabikování b

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Současný český jazyk upevňování a procvičování obtížných gramatických jevů Český jazyk

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 4. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Čtení a naslouchání čtení jako zdroj informací aktivní naslouchání s otázkami Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK

VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK VĚTNÉ ČLENY - PODMĚT A PŘÍSUDEK Autor: Katka Česalová Datum: 10. 9. 2014 Cílový ročník: 6. 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Německý jazyk Obory nástavbového

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. OSV - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich

Více

4.9.1. Základy latiny II

4.9.1. Základy latiny II 4.9.1. Základy latiny II Základy latiny jsou dvouletý volitelný předmět, jehož hlavním cílem je poskytnout žákům základní orientaci v systému latinské gramatiky v rozsahu středoškolského učiva a připravit

Více

Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání

Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání Datum: 9. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_110 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. KOMUKIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák - vypravuje ústně i písemně scény z filmu či ukázky z knih, využívá jazykových prostředků vhodných k oživení vypravování,; - popisuje ústně i písemně umělecké dílo, výrobek,

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015

Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 Aktuální změny v didaktickém testu z češtiny 2015 PhDr. Dana Brdková Lektorka Bankovní akademie a VŠFS Pro použití v rámci projektu ematurity Jak je sestaven didaktický test? Didaktický test obsahuje 10

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2014/15) PŘEDMĚT Český jazyk TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ POZN. (UČEBNÍ MATERIÁLY DOPLŇKOVÉ aj.) sekunda Mgr. Barbora Maxová 2hod/týden,

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci

Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci Slohové útvary se zřetelem ke komunikační situaci ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ OBTÍŽNOSTI Soupis slohových útvarů pro zadání písemné práce vypravování úvahový text popis (popis prostý, popis odborný, subjektivně zabarvený

Více

Slovesný způsob versus druhy vět

Slovesný způsob versus druhy vět Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Slovesný

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 Autor: Kateřina Kantová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6 Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti

Více

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné

Druhy vedlejších vět. Souvětí podřadné Druhy vedlejších vět Souvětí podřadné Podmětná vyjadřuje podmět věty řídící. Bývá připojena vztažným zájmenem kdo nebo co nebo spojkami že, aby apod., např.: Je pozoruhodné, že se poměrně málo otázek týkalo

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 5. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas vymyslí

Více

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte:

5. Abstraktní podstatná jména se často tvoří odvozováním od přídavných jmen různými příponami. Utvořte: Vzorové zadání 1. Užijte předložkové spojení bez peněz ve čtyřech větách nebo slovních spojeních tak, aby pokaždé mělo funkci jiného větného členu (napište kterého). (Příslovečná určení různého druhu započítávejte

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy)

JAZYKOVÁ VÝCHOVA. Tvarosloví. Pravopis. Jazyk a jazyková komunikace - Český jazyk - 7. ročník. POZNÁMKY (průřezová témata, mezipředmětové vztahy) JAZYKOVÁ VÝCHOVA Tvarosloví ž. si uvědomuje rozmanitost jazyka ž. tvoří a vědomě používá spisovné tvary slov ž. pracuje s jazykovými příručkami ž. pracuje s jazykovými texty různého zaměření ž. rozlišuje

Více

Zájmena. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Zájmena. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Zájmena MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_12_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně)

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) Ročník: 7. Poznámky: Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk (časová dotace 3 hodiny týdně) ŽÁK: umí, rozumí a ovládá slovní zásobu každého tématu je schopen samostatně vytvořit složitější

Více

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1 Negativní informace Petr Štěpánek S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze 2009 Logické programování 15 1 Negace jako neúspěch Motivace: Tvrzení p (atomická formule) neplatí, jestliže nelze odvodit

Více

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Větné členy. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Větné členy MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_38_14 Tématický celek: Gramatika, skladba,

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

Český jazyk Název Ročník Autor

Český jazyk Název Ročník Autor Pomůcka - Slabiky - foto 1. Pomůcka Psací tvary písmen 1. PL - Samohlásky 1. PL Slabiky - slova 1. PL - Souhlásky 1. PL Slova - věty 1. PL Souhlásky m, l, p 1. PL Tvoření slov 1. PL Souhlásky s, j, t 1.

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů)

RVP ZV CIZÍ JAZYK. 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) RVP ZV CIZÍ JAZYK 1. stupeň 2. období (5. ročník) UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) Typy textů 1 formulář, blahopřání, pozdrav, krátký neformální dopis,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 4. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas čte s porozuměním

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

Předmět: Český jazyk a literatura

Předmět: Český jazyk a literatura 21. sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti 30. porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 13 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Pozná slova vyjmenovaná a slova příbuzná. Aplikuje pravopis, používá přehled. Umí zařadit slova ke vzoru Zná základní pravidlo shody. Určí pád, číslo, rod, vzor u podstatných jmen. Určí osobu, číslo, způsob,

Více

SOŠUP 7. 4. 2013 2. 64 41 L/51

SOŠUP 7. 4. 2013 2. 64 41 L/51 Datum: 7. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_106 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5 žák komunikaci v rámci známých témat zvládá velmi dobře je zde nepatrný vliv mateřského jazyka, ale komunikace tím není vážněji narušena aktivně

Více

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět: Francouzský jazyk. Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 5.6. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Další cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk je součástí

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno

Gymnázium Globe, s.r.o., Bzenecká 23, 628 00 Brno 1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE 1.1 Další (druhý) cizí jazyk - Německý jazyk 1.2 Další (druhý) cizí jazyk - Ruský jazyk 1. 2. Hodinová dotace Další cizí jazyk - - 3 3 Předmět realizuje

Více

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky

Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika, plány měst, mapy, slovníky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Francouzský jazyk (FRJ) Výstupy odpovídající úrovni A1 podle SERRJ První ročník 4 hodiny týdně Počítač, dataprojektor, interaktivní tabule, audio a video technika,

Více

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková

VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková VĚTNÁ SKLADBA Mgr. Soňa Bečičková ROZBOR SLOŽITÉHO SOUVĚTÍ, INTERPUNKCE VY_32_INOVACE_CJ_1_19 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti ROZBOR SLOŽITÉHO SOUVĚTÍ,

Více

Počítačová lingvistika v praxi Pavel Ševeček, Tomáš Pavelek

Počítačová lingvistika v praxi Pavel Ševeček, Tomáš Pavelek Počítačová lingvistika v praxi Pavel Ševeček, Tomáš Pavelek I. Zpracování textu II. III. IV. Jazyk G Desambiguace Kontrola gramatiky V. Kontrola stylu VI. Valence sloves VII. Vývoj a odezva I. Zpracování

Více

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 školní kolo

Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník, 2013/2014 školní kolo Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a školské zařízení pro zájmové vzdělávání, Sámova 3, 101 00 Praha 10 Olympiáda v českém jazyce, 40. ročník,

Více

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu.

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_16 Název materiálu: Pololetní písemná práce 2 Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ. Vytvoření textu podle zadaných kritérií A téma, obsah B komunikační situace, slohový útvar. Funkční užití jazykových prostředků A pravopis, tvarosloví

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.

Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ruský jazyk Vyučovací předmět ruský jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Další cizí jazyk, který je součástí vzdělávací oblasti

Více

Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá.

Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá. Výroková logika I Výroková logika se zabývá výroky. (Kdo by to byl řekl. :-)) Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá. U výroku

Více

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r.

Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA. Metodika. Pořadové číslo III-2-ČJ-III- 1-9.r. Pořadové číslo 1-9.r. Název materiálu SLOVNÍ DRUHY PODSTATNÁ JMÉNA Autor Použitá literatura a zdroje Fraus 2006, 27-30 s. ISBN 80-7238-536-4 sešit 2006, 20-21 s. ISBN 80-7238-537-2 Metodika Materiál je

Více

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk

Mezipředmětové vztahy Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Anglický jazyk 4 UČEBNÍ OSNOVY NIŽŠÍHO STUPNĚ GYMNÁZIA 4.1 VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACI 4.1.2 Cizí jazyk - Anglický jazyk 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Anglický jazyk 3 3 3 3 Realizuje obsah vzdělávacího

Více

Jazykový kurz němčiny

Jazykový kurz němčiny Jazykový kurz němčiny Vstupní úroveň: Úplný začátečník Výstupní úroveň: A2 Celková časová dotace: 150 vyučovacích hodin (120 h přímého studia + 30 h domácí příprava) Kurz je koncipován na dva roky s tím,

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu

Protetické v- v pražské mluvě. seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Protetické v- v pražské mluvě seminář Příprava a realizace interdisciplinárního výzkumu Osnova shrnutí dosavadní literatury metodologie našeho výzkumu dosavadní výsledky Dosavadní literatura shrnuje James

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové, v následující zprávě se Vám dostávají do rukou výsledky šetření klimatu Vašeho učitelského sboru. Můžete se tedy dozvědět, jak jsou u Vás ve

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Žák rozlišuje počet slabik a písmen ve slovech Postupné rozšiřování slovní zásoby Učí se užívat

Více

Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník

Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník Okresní kolo Olympiády v českém jazyce 2003/2004 30. ročník II. kategorie Počet bodů:... Jméno:... Škola:... Přečtěte si následující text, z něhož vycházejí všechny úkoly: Tehdy vede mne Všudybud po schodech

Více

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami

RVP ŠVP UČIVO - samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami DODATEK č. 27 PŘEDMĚT: ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ROČNÍK: 9. ročník ČESKÝ JAZYK - rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Spojovací výrazy v souvětí

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Spojovací výrazy v souvětí Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název : VY_32_INOVACE_11/13_Český jazyk 8. ročník Téma: Spojovací výrazy v souvětí Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.1355

Více

Anglický jazyk vyšší úroveň. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh:

Anglický jazyk vyšší úroveň. obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: Anglický jazyk vyšší úroveň obsahem lekcí bude nácvik jednotlivých dovedností a typů úloh: poslech (s výběrem odpovědí, dichotomické pravda vs nepravda, se stručnou odpovědí, přiřazovací) čtení (s výběrem

Více

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ

ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ PŘÍLOHA č. ČJL KRITÉRIA HODNOCENÍ PÍSEMNÝCH PRACÍ Č. j.: MSMT-76/4- - Vytvoření textu podle zadaných kritérií A - Korespondence: text zadání, obsah, téma B - Požadavky na naplnění komunikační situace (styl/útvar)

Více

Zpracovala: Mgr.Anna Šrubařová, katedra čes. jazyka a literatury s did. PdF OU

Zpracovala: Mgr.Anna Šrubařová, katedra čes. jazyka a literatury s did. PdF OU Studijní opora k předmětu MATEŘSKÝ JAZYK 4 SYNTAX (KCD/ MJAZ4, XJAZ 4, CSKLD) Další využití: Seminář k mateřskému jazyku 4 (KCD/SMMJ4) Interpunkční seminář (KCD/INTCS) Zpracovala: Mgr.Anna Šrubařová, katedra

Více

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps

ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps ANOTACE K VÝUKOVÉ SADĚ č. VY_32_INOVACE_02_05_NEJ_Ps Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast (předmět) Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0705 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Předmět: ČESKÝ JAZYK Ročník: 5. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas Žák: - ovládá plně

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Anglický jazyk 3. období 8. ročník učebnice Project 3 třetí edice - pracovní sešit Project 3 třetí edice Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací

Více

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta

Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví Český jazyk (CEJ) Jazyk a jazyková komunikace 2. ročník a sexta 2 hodiny týdně (viz poznámky) S jistotou určí slovní druh a pojmenuje jej cizím termínem

Více

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15

Základní škola ve Vamberku. Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK. Václav Strážnický 2014/15 Základní škola ve Vamberku Tematický plán učiva ČESKÝ JAZYK PRO 8. ROČNÍK Václav Strážnický 2014/15 MLUVNICE HODINOVÁ DOTACE TEMATICKÝ CELEK OBSAH ZÁŘÍ CELKEM 8 HODIN 1hodina 5 hodin ÚVOD A OPAKOVÁNÍ UČIVA

Více

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu: Mgr. Barbora Říhošková

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Autor materiálu: Mgr. Barbora Říhošková Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Větné členy. Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek.

Větné členy. Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Základní větné členy Větné členy Základ věty tvoří základní větné členy, jejich spojení nazýváme základní skladebná dvojice. Jsou to podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy Další větné členy, které

Více

14. Neohebné slovní druhy Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová, duben 2013

14. Neohebné slovní druhy Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová, duben 2013 14. Neohebné slovní druhy Vypracovala: Mgr. Soňa Matůšová, duben 2013 Název školy Obchodní akademie a Střední odborné učiliště Veselí nad Moravou Název a číslo OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost,

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit

Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit Pravidla interpunkce 1. Pravidla psaní čárek v souvětí Jednotlivé věty v souvětích oddělujeme čárkami. Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve tvaru určitém. Chirurgové by měli operovat a léčit. Jakmile

Více