STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Transkript

1 Pozvánka na mimořádnou valnou hromadu Představenstvo společnosti DC Concept a.s., se sídlem Páteřní 7, Brno, IČO , svolává podle 402 Zákona o obchodních korporacích mimořádnou valnou hromadu společnosti Datum: Čas: Místo konání: Notářský úřad v Brně, M-Palác, Heršpická 5, Brno Program jednání: 1) Zahájení, jednací řád. 2) Volba orgánů valné hromady. 3) Nové znění stanov společnosti s přijetím změn Zákona o obchodních korporacích. V souladu s 772 odst. (2) Zákona o obchodních korporacích, představenstvo společnosti navrhuje nové znění stanov společnosti, které budou projednávány v bodě 3) programu jednání mimořádné valné hromady. Akcionáři společnosti DC Concept a.s. přijetím tohoto úplného znění stanov rozhodují o tom, že se společnost podřizuje Zákonu o obchodních korporacích jako celku ve smyslu 772 odst. (5) Zákona o obchodních korporacích. Návrh usnesení - nové znění stanov: STANOVY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI Část I. Základní ustanovení Článek I. Založení akciové společnosti Akciová společnost DC Concept a.s. (dále jen,,společnost ) byla založena zakladatelskou smlouvou bez výzvy k upisování akcií. Obchodní firma Společnosti zní: DC Concept a.s. Sídlo Společnosti je umístěno v obci Brno. Článek II. Obchodní firma a sídlo společnosti Společnost byla založena na dobu neurčitou. Článek III. Doba trvání společnosti

2 Předmětem podnikání Společnosti je: Článek IV. Předmět podnikání - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Článek V. Základní kapitál společnosti, jeho výše a charakter Základní kapitál Společnosti činí ,- Kč (slovy: třicet čtyři milionů korun českých). Článek VI. Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu 1) O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada kvalifikovanou většinou (dvou třetin) hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které Společnost vydala, nebo místo nichž byly vydány zatímní listy, s výjimkou případu, kdy zvýšením základního kapitálu je pověřeno představenstvo. Kvalifikované většiny (dvou třetin) hlasů přítomných akcionářů je zapotřebí pro rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady (pokud Společnost vydala více druhů akcií, vyžaduje se k rozhodnutí valné hromady i souhlas alespoň dvou třetin přítomných akcionářů u každého druhu akcií). Rozhodnutí musí být osvědčeno veřejnou listinou. Změna stanov v důsledku rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu nabývá účinnosti ke dni zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku. Účinky zvýšení základního kapitálu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. 2) Pravidla zvyšování základního kapitálu Společnosti, přijatá v těchto stanovách, se řídí zejména úpravou ustanovení 464 až 515 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon o obchodních korporacích ). 3) Právo na podíl na zisku z akcií vydaných v souvislosti se zvýšením základního kapitálu vznikne, pokud bylo v roce, v němž byl základní kapitál zvýšen, dosaženo čistého zisku. 4) Způsoby zvýšení základního kapitálu: a) zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií Společnosti, b) podmíněné zvýšení základního kapitálu, c) zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů Společnosti, d) zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva. Článek VII. Pravidla postupu při snižování základního kapitálu 1) O snížení základního kapitálu je oprávněna rozhodovat jen valná hromada Společnosti, a to kvalifikovanou většinou (dvou třetin) hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, které Společnost vydala nebo místo nichž byly vydány zatímní listy. Změna stanov v důsledku rozhodnutí o snížení základního kapitálu nabývá účinnosti ke dni zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku. Ke snížení základního kapitálu dochází ode dne jeho zápisu do obchodního rejstříku. 2) Výši základního kapitálu nelze snížit pod ,-Kč. Snížením základního kapitálu se nesmí zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů. 3) Pravidla snižování základního kapitálu Společnosti, přijatá v těchto stanovách, se řídí zejména úpravou ustanovení 516 až 548 Zákona o obchodních korporacích.

3 Článek VIII. Jmenovitá hodnota, počet, podoba, forma a převody akcií 1) Základní kapitál Společnosti je rozdělen na 34 kusů kmenových akcií ve formě na jméno. Akcie nejsou veřejně obchodovatelné. Akcie nejsou vydány jako zaknihované cenné papíry. Společnost může vydat zatímní listy. 2) Jmenovitá hodnota jedné akcie je ,- Kč (slovy: jeden milion korun českých). Emisní kurs akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota. Kladný rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcie tvoří emisní ážio. Emisním ážiem se dále rozumí rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu a jmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění. 3) Každých 1.000,- Kč jmenovité hodnoty akcie představuje při hlasování na valné hromadě nebo mimo ni jeden hlas. S jednou akcií o jmenovité hodnotě ,- Kč je tak spojeno hlasů. Celkový počet hlasů ve Společnosti je ) Obsah práv a povinností, spojených s kmenovými akciemi na jméno se řídí úpravou těchto stanov, Zákona o obchodních korporacích a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (,,Občanský zákoník ). S akciemi téhož druhu musí být spojena stejná práva. Společností emitované akcie musí obsahovat: a) označení, že jde o akcii, b) jednoznačnou identifikaci Společnosti, c) jmenovitou hodnotu, d) označení formy akcie, e) u akcie na jméno jednoznačnou identifikaci akcionáře, f) údaje o druhu akcie, popřípadě i s odkazem na stanovy, a g) v případě, že akcie nejsou vydány jako zaknihované cenné papíry, číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva. 5) Akcie na jméno, vydané Společností, jsou převoditelné a převod se uskutečňuje rubopisem a smlouvou k okamžiku předání akcie. V rubopise se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele. O náležitostech rubopisu a jeho přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto oprávnění prokazuje, platí ustanovení zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový zákon, zejména 11 až 20. 6) V souladu s ustanovením 271 Zákona o obchodních korporacích je převoditelnost akcií Společnosti omezena, respektive podmíněna souhlasem představenstva společnosti. S převodem akcií Společnosti musí souhlasit minimálně 2 členové představenstva. Představenstvo je povinno udělit souhlas k převodu, jde-li o převod akcií na manžela akcionáře nebo příbuzné akcionáře v řadě přímé. Tyto stanovy neupravují případy, kdy je představenstvo povinno odmítnout udělit k převodu souhlas. Pokud představenstvo odmítne udělit k převodu akcie na jméno souhlas, je Společnost povinna na žádost akcionáře, učiněné v prekluzivní jednoměsíční lhůtě od doručení odmítnutí udělení souhlasu s převodem akcie, odkoupit tuto akcii nejméně za cenu, která se rovná hodnotě podílu akcie na majetku, sníženém o závazky Společnosti, určeném na základě účetní závěrky, sestavené ke dni doručení odmítnutí udělení souhlasu s převodem, připadajícího na tuto akcii. 7) K účinnosti převodu akcie vůči Společnosti se vyžaduje oznámení změny osoby akcionáře Společnosti a předložení akcie na jméno Společnosti. Společnost provede zápis do seznamu akcionářů, týkající se změny v osobě akcionáře, bez zbytečného odkladu poté, co ji bude taková změna prokázána. 8) Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud zákon nestanoví jinak. Mezi samostatně převoditelná práva patří právo na vyplacení podílu na zisku (dividendy), přednostní právo na upisování akcií a právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku. Samostatně převoditelné právo spojené s akcií, se převádí smlouvou o postoupení pohledávky. 9) Společnost vede seznam akcionářů, kteří vlastní akcie na jméno. Do seznamu akcionářů se zapisují označení druhu akcie, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu vedeného u osoby

4 oprávněné poskytovat bankovní služby ve státě, jenž je plnoprávným členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, označení akcie a změny zapisovaných údajů. Společnost je povinna na žádost akcionáře vydat mu výpis ze seznamu akcionářů v části, která se ho týká. Práva spojená s akcií na jméno je oprávněna ve vztahu ke Společnosti vykonávat pouze osoba uvedená v seznamu akcionářů s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jinak. Dojde-li k přeměně akcií Společnosti na zaknihované akcie, je seznam akcionářů nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů dle zvláštního zákona. 10) Zemře-li akcionář, je oprávněn vykonávat práva s akcií spojená dědic. Část II Práva a povinnosti akcionářů Článek IX. Právo na podíl na zisku, způsob rozdělení zisku a úhrada ztráty 1) Akcionář má právo na podíl ze zisku Společnosti (dividendu), který valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení mezi akcionáře. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů. 2) Společnost nesmí rozdělit zisk ani jiné vlastní zdroje mezi akcionáře, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle Zákona o obchodních korporacích nebo těchto stanov rozdělit mezi akcionáře. 3) Částka zisku k rozdělení mezi akcionáře nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se Zákonem o obchodních korporacích a těmito stanovami. 4) Podíl na zisku je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. 5) Společnost je povinna vyplatit podíl na zisku na své náklady a nebezpečí pouze bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. 6) Právo na výplatu podílu na zisku je samostatně převoditelné ode dne, kdy valná hromada rozhodla o výplatě zisku. 7) Po dobu trvání Společnosti ani v případě jejího zrušení není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých vkladů. Článek X. Práva spojená s účastí na valné hromadě 1) Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, má právo požadovat a obdržet na ní od Společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se Společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. 2) Akcionář nebo akcionáři, kteří mají akcie nebo zatímní listy, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5% základního kapitálu, mohou požádat představenstvo o svolání valné hromady k projednání jimi navržených záležitostí, postupem podrobně upraveným v těchto stanovách a Zákoně o obchodních korporacích. Na žádost těchto akcionářů: a) představenstvo zařadí jimi určenou záležitost na pořad jednání valné hromady za předpokladu, že ke každé ze záležitostí je navrženo i usnesení nebo je její zařazení odůvodněno, b) dozorčí rada přezkoumá výkon působnosti představenstva v záležitostech určených v žádosti, c) dozorčí rada uplatní právo na náhradu újmy, které má Společnost vůči členovi představenstva, d) představenstvo podá žalobu na splacení emisního kursu akcií proti akcionářům, kteří jsou v prodlení s jeho splacením nebo uplatní postup podle ustanovení 345 Zákona o obchodních korporacích. e) Pokud dozorčí rada nebo představenstvo bez zbytečného odkladu nesplní žádost akcionáře, mohou tito akcionáři uplatnit právo na náhradu újmy nebo na splacení emisního kursu akcií jménem Společnosti sami.

5 Článek XI. Právo na likvidační zůstatek Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií, v souladu s ustanovením 549 Zákona o obchodních korporacích. 1) Vnitřní struktura Společnosti je dualistická. 2) Orgány Společnosti jsou: A. Valná hromada B. Představenstvo C. Dozorčí rada D. Výkonný orgán - ředitel společnosti. Část III. Organizace společnosti Článek XII. Orgány společnosti A. Valná hromada Článek XIII. Postavení a působnost valné hromady 1) Valná hromada je nejvyšším orgánem Společnosti. 2) Do působnosti valné hromady náleží: a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností, b) rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu. Tím není dotčeno oprávnění představenstva ke zvýšení základního kapitálu dle ustanovení 511 a násl. Zákona o obchodních korporacích, c) rozhodnutí o snížení základního kapitálu dle 516 a násl. Zákona o obchodních korporacích, d) rozhodnutí o vydání vyměnitelných a prioritních dluhopisů, e) volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, g) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradě ztráty a stanovení tantiém (jak je připuštěno v článku 29 těchto stanov), včetně stanovení výše a způsobu vyplácení podílu na zisku a případných přídělů do fondů vytvářených Společností, h) rozhodování o odměňování a schválení smluv o výkonu funkce členů představenstva a dozorčí rady, i) rozhodnutí o zrušení Společnosti s likvidací a schválení návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku, jmenování a odvolání likvidátora, j) rozhodnutí o přeměně Společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak, k) rozhodnutí o schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti, l) rozhodnutí o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, včetně rozhodnutí o přeměně akcií na zaknihované akcie a naopak a o omezení převoditelnosti akcií na jméno, m) schválení zprávy o podnikatelské činnosti Společnosti a o stavu jejího majetku jako součásti výroční zprávy, zpracovávané podle zvláštního zákona a schválení této výroční zprávy, n) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon nebo tyto stanovy svěřují do působnosti valné hromady,

6 Článek XIV. Účast na valné hromadě 1) Valné hromady je oprávněn se účastnit každý akcionář Společnosti. Přítomní akcionáři se zapisují do listiny přítomných, jež obsahuje obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejího zástupce, čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba. 2) Akcionář se může účastnit osobně, prostřednictvím zákonného zástupce nebo v zastoupení na základě písemné plné moci s úředně ověřenými podpisy. Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva nebo dozorčí rady Společnosti. Akcionář - právnická osoba - je zároveň povinen předložit aktuální výpis z obchodního rejstříku. 3) Valné hromady se dále účastní členové představenstva a zástupce dozorčí rady. 4) O účasti dalších osob (auditorů, znalců, hostů ap.) může rozhodnout představenstvo. Tyto osoby však nehlasují, nemohou požadovat vysvětlení ani uplatňovat návrhy. Článek XV. Svolávání valné hromady 1) Řádná valná hromada se koná nejméně jednou za kalendářní rok, nejpozději do 30. června roku následujícího po skončení účetního období. Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. 2) Valnou hromadu svolává představenstvo, pokud nevyplývá něco jiného ze stanov nebo ze Zákona o obchodních korporacích. Valnou hromadu je oprávněn svolat i člen představenstva v případě, kdy zákon ukládá valnou hromadu svolat, a představenstvo bez zbytečného odkladu nerozhodlo o jejím svolání, nebo v případě, kdy představenstvo není dlouhodobě schopno se usnášet. 3) Svolavatel nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady uveřejní pozvánku na valnou hromadu na internetových stránkách Společnosti a současně ji zašle akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. 4) Pozvánka na valnou hromadu musí obsahovat: a) obchodní firmu a sídlo Společnosti, b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, c) označení, zda se svolává řádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad jednání valné hromady, včetně uvedení osoby, je-li navrhována jako člen orgánu Společnosti, e) rozhodný den k účasti na valné hromadě, pokud byl určen, a vysvětlení jeho významu pro hlasování na valné hromadě, f) návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, g) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře k pořadu valné hromady, je-li umožněno korespondenční hlasování, která nesmí být kratší než 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři; h) označení příloh, které jsou zasílány současně s pozvánkou. 5) Představenstvo je povinno svolat valnou hromadu: a) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta Společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů Společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo to lze s ohledem na všechny okolnosti očekávat, nebo z jiného vážného důvodu, a navrhne valné hromadě zrušení Společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, b) požádají-li o její svolání akcionáři, kteří vlastní akcie, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň 5% základního kapitálu Společnosti a navrhnou konkrétní záležitosti k projednání na této valné hromadě a uvedou návrh usnesení k navrženým záležitostem nebo je odůvodní. Představenstvo je v tom případě povinno svolat valnou hromadu tak, aby se konala nejpozději do 40 dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost o její svolání. Lhůta pro uveřejnění a zaslání pozvánky na valnou hromadu se v tomto případě zkracuje na 15 dnů. Pokud představenstvo v uvedené lhůtě valnou hromadu nesvolá, zmocní soud k jejímu svolání ty akcionáře, kteří se domáhali jejího svolání a kteří o to soud požádají, a současně je

7 zmocní ke všem jednáním za Společnost, která s valnou hromadou souvisejí; uzná-li to za vhodné, může soud i bez návrhu zároveň určit předsedu valné hromady. Členové představenstva odpovídají svým majetkem náklady s tímto řízením spojené. 6) Vyžadují-li to zájmy Společnosti, může valnou hromadu svolat dozorčí rada. Pro způsob svolávání platí přiměřené ustanovení tohoto článku stanov. 7) Představenstvo svolá náhradní valnou hromadu, pokud nebyla řádná valná hromada usnášeníschopná, novou pozvánkou. Lhůta pro rozeslání pozvánky se zkracuje na 15 dnů. Pozvánka na náhradní valnou hromadu se akcionářům zašle nejpozději do 15 dnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada, a náhradní valná hromada se musí konat nejpozději do 6 týdnů ode dne, na který byla svolána původní valná hromada. Náhradní valná hromada musí mít shodný pořad jednání jako dříve svolaná valná hromada a je schopna usnášení bez ohledu na počet přítomných akcionářů a výši jmenovité hodnoty jejich akcií. 8) Je-li na pořadu jednání valné hromady projednání a schvalování řádné účetní závěrky, zasílá představenstvo tuto řádnou účetní závěrku (společně se zprávou představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a stavu jejího majetku) akcionářům s akciemi na jméno nejméně 30 dnů před konáním valné hromady. Tímto zasláním představenstvo v souladu s ustanovením 437 Zákona o obchodních korporacích splní své povinnosti podle ustanovení 436 Zákona o obchodních korporacích. Článek XVI. Jednání valné hromady 1) Je-li na pořadu jednání valné hromady rozhodnutí, jehož přijetí musí být osvědčeno veřejnou listinou, zajistí představenstvo na valné hromadě přítomnost notáře. 2) Jednání valné hromady zahajuje a do zvolení předsedy valné hromady řídí svolavatel nebo jím určená osoba. Dále řídí jednání valné hromady zvolený předseda valné hromady. 3) Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu nebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Nebude-li zvolen zapisovatel, ověřovatel zápisu nebo osoba pověřená sčítáním hlasů, určí je svolavatel valné hromady. Valná hromada může rozhodnout, že předsedou valné hromady a ověřovatelem zápisu bude jedna osoba. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady provádí rovněž sčítání hlasů, neohrozí-li to řádný průběh valné hromady. 4) O průběhu jednání valné hromady se pořizuje zápis. 5) Zápis o valné hromadě obsahuje: - obchodní firmu a sídlo společnosti, - místo a dobu konání valné hromady, - jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osoby nebo osob pověřených sčítáním hlasů, - popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, - usnesení valné hromady s uvedením výsledku hlasování, - obsah protestu akcionáře, člena představenstva nebo dozorčí rady týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující požádá. 6) Způsob vyhotovení a ověření zápisu a lhůta pro jeho vyhotovení a archivaci jsou stanoveny Zákonem o obchodních korporacích a dalšími právními předpisy. 7) V souladu s 398 Zákona o obchodních korporacích je hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu možno provádět s využitím technických prostředků. Podmínky hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků budou stanoveny představenstvem Společnosti. Tyto podmínky budou uvedeny v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle 418 Zákona o obchodních korporacích. Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i korespondenční hlasování. 8) Tyto stanovy připouští rozhodování valné hromady per rollam dle ustanovení 418 až 420 Zákona o obchodních korporacích.

8 Článek XVII. Rozhodování valné hromady 1) Valná hromada je způsobilá usnášení, jsou-li přítomni, ať už osobně, prostřednictvím svého zákonného zástupce nebo prostřednictvím zástupce na základě plné moci, akcionáři, kteří vlastní akcie s jmenovitou hodnotou představující více než 66,7% základního kapitálu Společnosti. 2) Není-li valná hromada po uplynutí jedné hodiny od stanoveného začátku schopna usnášení, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu postupem dle článku 15 odstavec 7) těchto stanov. 3) O záležitosti, která nebyla uvedena v oznámeném pořadu jednání, může valná hromada rozhodnout pouze tehdy, jsou-li přítomni všichni akcionáři a jednomyslně souhlasí s projednáním této záležitosti a s rozhodováním o ní. 4) Výkon hlasovacího práva není omezen stanovením nejvyššího počtu hlasů jednoho akcionáře. 5) Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných akcionářů, není-li k rozhodnutí zapotřebí podle zákona nebo těchto stanov kvalifikované většiny. 6) Požadavek kvalifikované většiny znamená, že pro přijetí rozhodnutí musí být odevzdány nejméně dvě třetiny nebo tři čtvrtiny hlasů, dle příslušných ustanovení zákona. 7) Kvalifikovaná většina dvou třetin hlasů přítomných akcionářů je zapotřebí pro rozhodnutí valné hromady: a) o změně stanov, b) v jehož důsledku se mění stanovy, c) o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, d) o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, e) o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, f) o zrušení společnosti s likvidací, g) o rozdělení likvidačního zůstatku. 8) Rozhoduje-li valná hromada o: a) změně druhu nebo formy akcií, b) změně práv spojených s určitým druhem akcií, c) omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií, d) vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, vyžaduje se i souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie. 9) Rozhoduje-li valná hromada o: a) vyloučení nebo o omezení přednostního práva na získání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů o umožnění rozdělení zisku jiným osobám než akcionářům podle 34 odst. 1 Zákona o obchodních korporacích, b) vyloučení nebo omezení přednostního práva akcionáře při zvyšování základního kapitálu úpisem nových akcií, c) zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady, vyžaduje se souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů. Jestliže Společnost vydala akcie různého druhu, vyžaduje se k těmto rozhodnutím také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí vlastníků těchto druhů akcií nedotknou. 10) Rozhoduje-li valná hromada o : a) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti, b) změně výše základního kapitálu. vyžaduje se souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů každého druhu akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena.

9 11) Způsob hlasování na valné hromadě vyplývá z tohoto jednacího a hlasovacího řádu: - Jednání valné hromady se řídí těmito stanovami, jednacím řádem a Zákonem o obchodních korporacích. - Jednání valné hromady, po zjištění její usnášeníschopnosti, zahajuje svolavatel valné hromady. Svolavatel valné hromady v úvodu přednese pořad jednání valné hromady a představí účastníkům valné hromady přítomné členy představenstva a dozorčí rady. - Valná hromada volí orgány valné hromady, a to předsedu valné hromady, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu anebo osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení skrutátorů sčítají hlasy osoby pověřené představenstvem. - Jednání valné hromady řídí předseda valné hromady v souladu s uveřejněným pořadem jednání valné hromady. Pořad jednání valné hromady lze doplnit pouze v souladu se stanovami a Zákonem o obchodních korporacích. - Rozpravu věci zařazené na pořad jednání valné hromady, uvede předseda valné hromady nebo osoba jím pověřená. - Rozprava k jednotlivým bodům programu valné hromady následuje po uvedení věci. Rozpravu po uvedení věci zahajuje a řídí předseda valné hromady. Předseda řídí rozpravu tak, že uděluje přihlášeným účastníkům slovo v pořadí podle počtu hlasů, které na valné hromadě reprezentují, od nejvyššího k nejnižšímu. - Členům představenstva a dozorčí rady udělí předseda valné hromady slovo, kdykoliv o to požádají. - Hlasování je veřejné a děje se aklamací. Hlasuje se v pořadí "PRO","PROTI" a "ZDRŽEL SE HLASOVÁNÍ". - Sčítání hlasů provádějí osoby pověřené sčítáním hlasů, a to u každého bodu pořadu jednání valné hromady samostatně s tím, že každý výsledek hlasování zaznamenají v usnesení valné hromady a v protokolu o hlasování, který bude tvořit přílohu zápisu o jednání valné hromady. B. Představenstvo Článek XVIII. Postavení a působnost představenstva 1) Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost Společnosti a jedná za ni způsobem upraveným těmito stanovami. 2) Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech Společnosti, které nejsou obecně závaznými právními předpisy nebo stanovami Společnosti svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. 3) Představenstvo se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy a těmito stanovami. Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Jejich porušení nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. 4) Představenstvu přísluší, vedle dalších práv a povinností stanovených mu těmito stanovami a zákonem, zejména: a) řídit činnost Společnosti a jednat za ni, b) vykonávat zaměstnavatelská práva, včetně jmenování a odvolání ředitele Společnosti, c) svolávat valnou hromadu, d) svolávat valnou hromadu bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že celková ztráta Společnosti na základě účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů Společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu nebo že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení Společnosti a její vstup do likvidace nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. e) zajistit zpracování a předkládat valné hromadě zejména: - návrh koncepce podnikatelské činnosti, - návrh na změnu stanov,

10 - návrh na změny výše základního kapitálu, jakož i na vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, - řádnou nebo mimořádnou účetní uzávěrku, návrh na rozdělení zisku včetně stanovení výše a způsobu vyplacení podílu na zisku a přídělů do fondů vytvořených Společností, - návrh na způsob krytí ztráty Společnosti, - zprávu o podnikatelské činnosti Společnosti a o stavu jejího majetku, - návrh na vydání jiného druhu akcií, - návrh na změnu druhu nebo formy akcií nebo práv spojených s určitým druhem akcií, - návrh na omezení převoditelnosti akcií na jméno, - návrh podání žádosti k přijetí či návrh na vyřazení účastnických cenných papírů z obchodování na evropském regulovaném trhu, - návrh na rozhodnutí dle ustanovení 417 odst. 3 Zákona o obchodních korporacích, - návrh na úpravu odměňování členů představenstva a dozorčí rady - návrh na zrušení Společnosti s likvidací a schválení podílů na likvidačním zůstatku a rozhodnutí o její přeměně, - návrh převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti Společnosti, - návrhy na zřízení a zrušení dalších, v těchto stanovách neuvedených, orgánů, jakož i na vymezení jejich postavení a působnosti, f) vést seznam akcionářů s akciemi na jméno, g) upravovat organizačním řádem vnitřní organizaci Společnosti, h) vydat pracovní řád, bude-li valnou hromadou rozhodnuto o jeho vydání, i) je povinno podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu návrh na prohlášení úpadku Společnosti, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem upravujícím insolvenční řízení. Porušení této povinnosti členem představenstva má důsledky stanovené Zákonem o obchodních korporacích a zákonem upravujícím insolvenční řízení, j) schvalovat coby statutární orgán Společnosti, bez nutné předchozí konzultace nebo odsouhlasení valnou hromadou, účetní závěrky a přijímat rozhodnutí o naložení se zjištěným hospodářským výsledkem v obchodních společnostech, kde Společnost vykonává práva a povinnosti společníka nebo akcionáře. Článek XIX. Složení a funkční období představenstva 1) Představenstvo Společnosti má 3 členy. Členem představenstva může být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona nebo právnická osoba. 2) Členové představenstva jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou Společnosti. 3) Funkční období představenstva je pět (5) let. Opětovná volba člena představenstva je možná. 4) Člen představenstva může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným představenstvu. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. V takovém případě končí výkon jeho funkce dnem, kdy jeho odstoupení projednala nebo měla projednat valná hromada. Tato lhůta však bez ohledu na uskutečněné jednání valné hromady skončí za l měsíc ode dne doručení rezignace konkrétního člena představenstva představenstvu, neschválí-li představenstvo na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce. Valná hromada je povinna projednat odstoupení člena představenstva na nejbližším zasedání poté, co rezignaci obdržela. Na tomto zasedání též provede doplňující volbu do představenstva. 5) Pokud člen představenstva zemře, vzdá se funkce, je odvolán nebo skončí jeho funkční období, musí valná hromada Společnosti do dvou měsíců zvolit nového člena představenstva. Kooptace není možná. 6) Představenstvo volí ze svých členů předsedu představenstva.

11 Článek XX. Svolávání a zasedání představenstva 1) Představenstvo zasedá nejméně dvakrát ročně. 2) Zasedání představenstva svolává kterýkoliv z členů představenstva písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům představenstva doručena nejméně sedm dní před zasedáním. Představenstvo lze svolat také usnesením z předchozího zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze zasedání představenstva svolat i jinou formou. 3) Předseda představenstva nebo kterýkoliv z jeho členů je povinen svolat zasedání představenstva vždy požádá-li o to některý z členů dozorčí rady písemně s udáním důvodu. 4) Zasedání představenstva se koná obvykle v sídle Společnosti, pokud představenstvo nerozhodne jinak. 5) Členství v představenstvu je nezastupitelné, to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena představenstva, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. 6) Představenstvo může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby. 7) Zasedání představenstva se může zúčastnit z titulu své funkce předseda dozorčí rady nebo jim pověřený člen dozorčí rady. 8) Zasedání představenstva řídí předseda, v případě jeho nepřítomnosti řídí zasedání předsedou určený člen představenstva. 9) O průběhu zasedání představenstva a přijatých rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje představenstvem určený zapisovatel a předseda představenstva. Článek XXI. Rozhodování představenstva 1) Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů. 2) K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na zasedání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů představenstva. 3) Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí i mimo zasedání. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musí vyjádřit písemně (telegraficky, faxem, em) všichni členové představenstva a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně. 4) Rozhodnutí, učiněné mimo zasedání, musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání představenstva. C. Dozorčí rada Článek XXII. Postavení a působnost dozorčí rady 1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem Společnosti. 2) Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost Společnosti. 3) Dozorčí rada se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami, usneseními valné hromady a zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu s tímto zákonem nebo stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. 4) Dozorčí radě přísluší zejména: a) kontrolovat dodržování obecně závazných právních předpisů ve Společnosti, včetně dodržování těchto stanov a usnesení valné hromady, jsou-li v souladu se zákonem. b) přezkoumávat řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku, včetně stanovení výše a způsobu vyplacení podílu na zisku (dividend) a tantiém a podávat o výsledku zprávu valné hromadě, c) přezkoumávat zprávy o hospodaření Společnosti, d) podat návrh na svolání valné hromady, e) předkládat valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení, návrhy na rozhodnutí, f) nahlížet kdykoliv do evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů Společnosti,

12 g) přezkoumávat výkon působnosti představenstva, h) účastnit se svým zástupcem jednání představenstva, i) zastupovat Společnost vůči členům představenstva v řízení před soudy nebo jinými orgány. Článek XXIII. Složení, ustanovení a funkční období dozorčí rady 1) Dozorčí rada Společnosti má 3 členy. 2) Členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou. Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona, nebo právnická osoba. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat za Společnost. 3) Funkční období členů dozorčí rady je pět (5) let. Opětovná volba členů dozorčí rady je možná. 4) Dozorčí rada volí ze svého středu předsedu dozorčí rady a určí svého člena, který zastupuje Společnost před soudy a jinými orgány v řízení vedenému proti některému členu představenstva. Článek XXIV. Svolávání a zasedání dozorčí rady 1) Dozorčí rada zasedá nejméně jednou ročně. 2) Zasedání dozorčí rady svolává její předseda písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům dozorčí rady doručena nejméně deset dní před zasedáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady je možné její zasedání svolat telegraficky nebo faxem, em. 3) Předseda je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstvo, pokud současně bude uveden naléhavý důvod jejího svolání. 4) Zasedání dozorčí rady se koná obvykle v sídle Společnosti. 5) Členství v dozorčí radě je nezastupitelné, to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena dozorčí rady, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval. 6) Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na zasedání i jiné osoby. 7) Zasedání dozorčí rady řídí její předseda. 8) O průběhu zasedání dozorčí rady a přijatých usneseních se pořizuje zápis, který podepisuje dozorčí radou určený zapisovatel a předseda dozorčí rady. V zápise se uvedou i stanoviska menšiny členů, jestliže tito o to požádají. Článek XXV. Usnášení dozorčí rady 1) Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů. 2) K přijetí usnesení ve všech záležitostech projednávaných dozorčí radou je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech, nikoliv jen přítomných, členů dozorčí rady. Článek XXVI. Práva a povinnosti členů dozorčí rady 1) Jednotliví členové dozorčí rady mohou vykonávat samostatně kontrolní činnost jen tehdy, usnesla-li se o tom dozorčí rada. 2) Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit újmu. Tím nejsou nijak dotčena oprávnění členů dozorčí rady vyplývající z kontrolní působnosti tohoto orgánu společnosti. 3) Pokud z usnesení valné hromady nevyplývají další omezení, člen dozorčí rady nesmí: a) podnikat v předmětu činnosti Společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody Společnosti pro jiného,

13 b) být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže jde o koncern, c) účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti. 4) Porušení povinností podle bodu 3 tohoto článku má za následek povinnost vydat prospěch z této činnosti a nahradit Společnosti způsobenou újmu. 5) Členové dozorčí rady odpovídají Společnosti za podmínek a v rozsahu stanoveném obecně závaznými právními předpisy za újmu, kterou ji způsobí porušením povinnosti při výkonu své funkce. Způsobí-li takto újmu více členů dozorčí rady, odpovídají za ni Společnosti společně a nerozdílně. 6) Členům dozorčí rady přísluší za výkon jejich funkce odměna. Část IV. Jednání za společnost Článek XXVII. Způsob jednání statutárního orgánu 1) Za Společnost jedná každý člen představenstva samostatně. 2) Podepisování za Společnost se děje tak, že k vytištěné nebo napsané obchodní firmě Společnosti připojí svůj podpis člen představenstva. Část V. Hospodaření společnosti Článek XXVIII. Evidence a účetnictví společnosti Po skončení účetního období, nejpozději však 1 měsíc před ukončením lhůty pro podání řádného nebo mimořádného daňového přiznání, zabezpečí představenstvo sestavení účetní závěrky. Článek XXVIX. Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty společnosti 1) Čistý zisk Společnosti bude použit podle rozhodnutí valné hromady k přídělu do fondů vytvářených Společností, případně k dalšímu použití podle rozhodnutí valné hromady, to vše při respektování omezujících ustanovení Zákona o obchodních korporacích (blíže viz článek 9 těchto stanov). Valná hromada může rozhodnout i tak, že zisk nebo jeho část zůstane zatím nerozdělen. 2) Tyto stanovy připouštějí v souladu s 34 odst. 1 Zákona o obchodních korporacích rozdělení zisku mezi členy představenstva a dozorčí rady Společnosti (tantiémy). 3) Společnost používá zisk, k návrhu představenstva na jeho rozdělení, v pořadí: a) zákonem stanovené daně, odvody a poplatky, b) příděl do fondů Společnosti, budou-li zřízeny, c) výplata podílu na zisku akcionářům, d) výplata tantiém členům představenstva a dozorčí rady, e) ostatní účely. 4) O způsobu krytí ztráty Společnosti rozhoduje valná hromada k návrhu představenstva. Ztráta Společnosti vzniklá při hospodaření bude kryta z těchto zdrojů v pořadí: a) nerozdělený zisk z minulých období, b) ostatní fondy tvořené ze zisku, c) kapitálové fondy, d) emisní ážio.

14 Část VI. Zrušení a zánik společnosti Článek XXX. Zrušení společnosti Společnost se zrušuje z důvodů uvedených v Zákoně o obchodních korporacích a Občanském zákoníku. Společnost se zrušuje buď s likvidací, nebo bez likvidace, zejména přechází-li její jmění na právního nástupce dle zákona upravujícího přeměny obchodních Společností. O zrušení Společnosti s likvidací a schválení podílů na likvidačním zůstatku a o její přeměně, rozhoduje valná hromada kvalifikovanou většinou. Článek XXXI. Likvidace 1) Způsob provedení likvidace Společnosti při jejím zrušení se řídí obecně závaznými právními předpisy. 2) Likvidátora volí valná hromada. Není-li likvidátor zvolen bez zbytečného odkladu, jmenuje ho soud. 3) O způsobu vypořádání likvidačního zůstatku majetku Společnosti rozhoduje valná hromada. Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcii, v souladu s ustanovením 549 Zákona o obchodních korporacích. Článek XXXII. Zánik společnosti Společnosti zaniká ke dni jejího výmazu z obchodního rejstříku. Zániku Společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo nezbude-li po ukončení konkursního řízení Společnosti žádný majetek. Část VII. Závěrečná ustanovení Článek XXXIII. Oznamování 1) Skutečnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy zveřejňuje Společnost oznámeními v Obchodním věstníku. 2) Písemnosti určené akcionářům majícím akcie na jméno, doručuje Společnost doporučeným dopisem na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů. Tito akcionáři jsou povinni neprodleně oznámit představenstvu všechny změny údajů obsažených v tomto seznamu. Článek XXXIV. Právní poměry společnosti a řešení sporů 1) Vznik, právní poměry a zánik Společnosti, jakož i všechny právní vztahy vyplývající ze stanov Společnosti a pracovněprávní i jiné vztahy uvnitř společnosti, se řídí českými obecně závaznými právními předpisy. 2) Spory mezi akcionáři a Společností, spory mezi Společností a členy jejich orgánů, jakož i vzájemné spory mezi akcionáři, související s jejich účastí ve Společnosti, budou řešeny dohodou. Nepodaří-li se vyřešit takový spor smírně, je k jeho projednání a rozhodnutí příslušný český soud. 3) Akcionáři Společnosti přijetím tohoto úplného znění stanov rozhodují o tom, že se Společnost podřizuje Zákonu o obchodních korporacích jako celku ve smyslu ustanovení 777 odst. 5 Zákona o obchodních korporacích, a to s účinností ke dni zveřejnění zápisu o podřízení se tomuto zákonu jako celku v obchodním rejstříku.

15 Článek XXXV. Postup při změnách a doplňování stanov 1) O změnách stanov rozhoduje valná hromada zejména na návrh představenstva. K tomuto jejímu rozhodnutí je zapotřebí kvalifikované většiny dvou třetin hlasů přítomných akcionářů (pokud Zákon o obchodních korporacích nevyžaduje jinou většinu) a osvědčuje se veřejnou listinou. 2) Pokud valná hromada rozhoduje o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné, o změně formy nebo druhu akcií anebo o omezení převoditelnosti akcií na jméno nebo zaknihovaných akcií či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem jejího rozhodnutí, ledaže z tohoto rozhodnutí nebo z tohoto zákona plyne, že nabývají účinnosti později. Článek XXXVI. Účinnost stanov Tyto stanovy nabyly účinnosti dnem jejich schválení na valné hromadě konané dne , jejich doplněk dne Stanovy zahrnují změny, které byly za účasti notáře schváleny valnou hromadou dne , , , , , , , , a nabývají účinnosti dnem jejich zápisu v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně. Tyto stanovy jsou deponovány ve Sbírce listin obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně a v sídle Společnosti. 4) Příspěvky jednotlivých akcionářů. 5) Ukončení valné hromady. V Brně dne Ing. Jiří Melzer Předseda představenstva