Jarmila Pospíšilová PALAČINKY S PEPŘEM. Vydala Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jarmila Pospíšilová PALAČINKY S PEPŘEM. Vydala Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno www.mobaknihy.cz"

Transkript

1

2 Jarmila Pospíšilová PALAČINKY S PEPŘEM Vydala Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno Jarmila Pospíšilová, 2010 Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno 2010 ISBN

3 PRVNÍ DÍL 1. Inženýr Jiří Spáčil byl za celý den už dost unavený, v poslední době míval pocit, že se mu věci vymykají z kontroly, že ztrácí vliv nad okolnostmi života svého i jiných. Na to nebyl připravený. Vždycky věděl, co dělat, každou situaci pokaždé zvládl a vyřešil a mnohdy otočil ve svůj prospěch i to, co zpočátku hrozilo pořádným průšvihem. Během let si zvykl riskovat, věřil si. Vlastně ani pořádně nevěděl, proč má pochybnosti. Nic konkrétního, jen malé náznaky. Občas se něco rozhodlo bez něho, zdálo se mu, že kdekdo čeká na jeho chybu a chce se nacpat na jeho místo. Ve firmě, ve straně, všude. Ale ne, prostě je jenom pořádně unavený. Jeho pozice je pořád pevná, budoval si ji léta. Mnoho lidí pomohlo jemu, spoustě jiných zase pomohl on, vzájemně na sebe leccos věděli, tyhle propletence dost vydrží. Musí si trochu odpočinout. Ještě zvládne ty potíže s Markétou a potom si vezme pár dní dovolené. Ani si nevšiml, že vešel ten mladý personalista, najednou si nemohl vzpomenout na jeho jméno. Taky protekční dítě, primátorův nastávající zeť. Neměl důvod nevyhovět, když ho ten starý pardál požádal o výpomoc. Zeťáček měl zřejmě trochu problémy s vhodným uplatněním. Tak mu zajistil místo, kde podle něj nenapáchá škody, ale které už je manažerským postem se vším všudy, se slušným platem a různými bonusy a benefity včetně možnosti užívat služební auto i pro soukromé účely. Jiří Spáčil personalisty nikdy nepřeceňoval. Své spolupracovníky si vybíral pokud možno sám a o nižší personál se zase tolik nestaral, to nechával na svých podřízených. Každý šéf úseku v jeho firmě si budoval svůj tým podle vlastního uvážení. Na tuhle zásadu on odjakživa věřil a v koutku duše považoval personalisty za šašky, kteří vyplňují dotazníky, jednají s úřady práce, s odbory a občas zorganizují nějaký konkurs na uvolněné místo nebo nějaké jazykové a jiné kurzy. Libor Hájek si nervózně odkašlal. Dobrý den, klepal jsem, ale To je v pořádku. Co mi nesete? zeptal se Jiří Spáčil mechanicky a zadoufal, že to bude nějaká hloupost, kterou bude možné odložit na jindy. Totiž, jde o tu novou sílu. Víte, ta recepční. Zítra nastupuje. Recepční? No ta Soňa Prokešová. Aha, málem bych zapomněl. Už zítra? Na tohle by opravdu nejradši zapomněl. Ale nešlo to. Nakonec, tohle je asi nejlepší řešení. Byl rád, že souhlasila s dohodou, přijala finanční kompenzaci a nabízené místo. Už je to skoro rok a půl, co ji srazil na přechodu pro chodce. Úplně ji přehlédl, nevšiml si ani červené na semaforu, vůbec si neuvědomil, že se blíží k přechodu. Měl tenkrát hrozný den, napětí spláchl několika panáky, i když to nikdy nedělal. Ale tentokrát ano. A byl z toho průšvih. No, ale ustál to. Jednu chvíli to vypadalo dost špatně, v prvních dnech se zdálo, že to děvče možná ani nepřežije, a obhájce ho varoval před možným nepodmíněným trestem. Varoval K čemu takové varování, když už se stalo? Očekával, že ho z toho vyseká, ale on místo toho kázal. Ale nakonec přece jen zafungoval dobře. Na jeho radu Jiří Spáčil tvrdil, že jel určitě na zelenou, a popíral, že by před jízdou pil. Jenom si kvůli počínající chřipce vzal nějaké kapky, značku ani množství si nepamatuje. To děvče se probralo z kómatu a zpočátku si nic nepamatovalo. Spáčil nasadil všechny páky, které měl, a už se zdálo, že věc bude odložena pro nedostatek důkazů. Jenže potom se přihlásil svědek. Naprosto věrohodný, přesvědčivý a neúplatný. A bylo to v háji. Zkušený advokát se naštěstí dokázal přizpůsobit situaci,

4 přesvědčil Spáčila, aby té dívce nabídl vyrovnání a aby připustil, že si vlastně nepamatuje, co bylo na semaforu. Sehnal znalecký posudek, který připouštěl, že alkohol v krvi mohl pocházet z medicínských kapek, i když z neobvykle velkého množství. Byl to důkaz na vodě, ale státní zástupce byl ochotný na to přistoupit a trestní stíhání podmíněně zastavit, pokud se s poškozenou dohodne. Ovšem ta byla dlouho neústupná. Nakonec si ale přece jenom dala říct. Mimo jiné jí nahradil bolestné, jednorázovou hodně vysokou sumou kompenzoval ztížení společenského uplatnění a ještě se zavázal hradit jí rentu, tedy vyrovnávat jí ztrátu mezi jejím výdělkem a invalidním důchodem, pokud nebude mít práci. Nebylo to málo peněz, holka skončila na vozíku, nebylo jí ještě ani třicet. Práci jí taky zajistil, právě o to teď šlo mladému Hájkovi. Mám tady její složku. Životopis, doklady o vzdělání a tak. Nachystal jsem pro ni náplň práce, ale nevím Co nevíte? Měla by tu na částečný úvazek dělat recepční. Bude zvedat telefon, třídit poštu, vyřizovat vzkazy No, je to nové místo, tak jsem tu náplň vytvořil. Kdybyste se na to podíval Víte, ale ona má na tohle moc dobré vzdělání. Jiří Spáčil překvapeně vzhlédl. Jak to myslíte? Na tohle nebyl zvědavý, věc byla vyřešená, jakás takás práce se vymyslela, před pár lety rekonstruované sídlo firmy je dokonale bezbariérové, tak tu může pracovat i vozíčkář. A na mzdu toho děvčete bude štědře přispívat stát, takže je úplně jedno, čím se tu těch pár hodin bude zabývat. No, na recepční je jí škoda. Říkal jsem si, že bychom mohli její znalosti zužitkovat, před úrazem byla inspektorkou životního prostředí, má vysokou, pár let zkušeností Možná by nám mohla pomoct s projektovou přípravou staveb. Víte, dopady na životní prostředí. Prostě by byla na druhé straně hřiště. Možná má i známé, ví, co a jak Ježíši, zas jeden myslitel, prolétlo naštvanému Spáčilovi hlavou. Ne, on si to už všechno vyřešil a nikdo mu nic překopávat nebude. No, uvidíme. Dobrý nápad, můžeme se k tomu časem vrátit. Ale teď to necháme takhle. Na té recepci nemusí tvrdnout věčně. Prostě se rozkouká a sama uvidí, co a jak. Kdoví, jak je to pro ni náročné, třeba by to sama ani nechtěla. Dejme tomu čas, tak měsíc dva Jo, jasně, Libor Hájek byl trochu zaražený. Vlastně nevěděl, jestli se svým návrhem uspěl, nebo jestli byl odmítnut. Tak na shledanou, vypadl ze dveří. Inženýr Jiří Spáčil znechuceně hleděl na podklady, které mu personalista nechal na stole. Nechtělo se mu teď zabývat pracovní náplní nějaké recepční, což je místo, které ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Jen se mu připomněl celý ten nepříjemný případ. Ano, tehdy to začalo, tehdy měl poprvé po letech strach, že by to nemusel ustát. Ve firmě bylo napětí. Šéf koncernu ho sice podržel, ale taky musel být určitě připraven na variantu, že by jeden z jeho generálních ředitelů šel do výkonu trestu. Nebo by jenom byl odsouzený k podmíněnému trestu, ale nehoda pod vlivem alkoholu, navíc s takovými následky, to by nešlo tolerovat. To mu dal staroch dostatečně najevo. Kryl mu záda po celou dobu, kterou Spáčil potřeboval k likvidaci svého průšvihu, ale to bylo všechno. Určitě měl za něho náhradu, kdyby něco. A ve firmě se pár lidí taky pěkně vybarvilo. Najednou někteří jeho podřízení jednali o problémech přímo s představenstvem a obcházeli ho, všichni čekali na jeho chybu. A ve straně to bylo stejné. Pro všechny kolem byl užitečný hoch, pár lidí mu dost pomohlo zezadu, ale otevřeně si nikdo prsty pálit nechtěl. A vlastně to ani nešlo, to sám uznával. Věděl, že má kolem sebe pár mladších ambiciózních lidí, kteří mají tuhle nebo tamhle protekci a čekají na svou chvíli. Třeba se něco podobného vyklube i z toho Hájka. Zatím je dost nejistý a asi

5 i docela vděčný za teplé místo, ale to se může časem změnit. S vlivným tchánem za zády. Ten průšvih s nehodou prostě některým vnukl představu, že alfa samec svou pozici nebude mít věčně. Příští souboj třeba prohraje. Cítil najednou pach té ctižádosti kolem sebe, ti, které to postihlo, byli náhle více sebevědomí, vnímal, že ho pozorují. Nikomu nevěřil. V takové firmě, jako je tato, nikdy šéf neví úplně všechno a je otázkou času, kdy někdo z podřízených udělá chybu. Něco se špatně rozhodne, pokazí, to je život. Ale když mladí samci chtějí zaútočit na vůdce smečky, není tak těžké namydlit mu schody, když je jeho pozice otřesená. Musí si dávat pozor. Na chvíli se zamyslel, jestli je dobře, že Soňa Prokešová bude všem na očích jako připomínka jeho problému. Ale zase ona mu přece nemá jak ublížit a pro ostatní to naopak může vypadat jako demonstrace sebedůvěry. Nakonec, tím, že se podařilo zpochybnit ten alkohol, dosáhl toho, že veškeré náhrady té dívce jdou z firemních peněz. Byl přece na služební cestě, když řídil to auto. Jo, bude to dobré. Zaklapl aktovku a vyšel z kanceláře. 2. Pootevřeným francouzským oknem do domu vnikal vlahý vítr a přinášel vzpomínky. Soňa Prokešová o ně nestála, nechtěla si připomínat minulost. Ta byla pohřbená hluboko v její duši, v zákoutích, která si zakázala otvírat. Všechno to potlačila silou vůle, díky které žije svůj současný život a snaží se věci brát takové, jaké jsou. Vítr se neptá, ševelí si v koruně lípy na dvoře i ve větvích šeříku u plotu, pohrává si s mladými, ještě ne zcela vyvinutými lístky a voní jarem. Tolik toho slibuje. Odjakživa měla ráda tohle roční období, vlastně nejraději z celého roku. Všechno se obrodilo, příroda oslavovala nový začátek a jí vždycky připadalo, že v tomto čase je vzduch nabitý nadějí. Prastaré energie se probouzely k životu a všechno se může stát. I zázraky. Když si křehká sněženka prorazí cestu zmrzlou půdou, aby předvedla svou krásu, co je to jiného? Zázrak. Soňa na jaře vždycky ožila a byla plná elánu. Snad nikdy v životě netrpěla jako jiní jarní únavou, naopak jiskřila energií a tvrdila o sobě, že se probouzí ze zimního spánku. I tehdy, před dvěma lety. Její poslední jaro. A nejkrásnější. Zavřela oči, zvedla dlaně k obličeji a konečky prstů přitiskla na víčka tak pevně, až viděla tančit žlutozelené kruhy. Ne, nebude vzpomínat. Přesto jí v mysli vytanula Davidova tvář. Viděla ten jeho věčný mírně ironický úsměv, vypadal by cynicky, kdyby v očích neměl tu svoji proklatou vřelost. Právě na ten citlivý pohled mu naletěla bezhlavě se zamilovala. Potkali se docela prozaicky. Soňa v té době pracovala jako inspektorka životního prostředí a práce ji velmi bavila. Vystudovala botaniku na přírodovědné fakultě a byla šťastná, že získala tohle zaměstnání. Sice na ni vybyla i příslušná dávka papírování, ale dost často se pohybovala v terénu. Právě předloni na jaře dostala na starosti projekt, který ji zajímal. Jedna studentka místního gymnázia v rámci nějaké soutěže odevzdala práci, podle které v lokalitě Pustých Žlebů roste celá řada chráněných rostlin. A Soňa dostala za úkol všechno prověřit a náležitě zadokumentovat. Pokud se to potvrdí, navrhne nejvhodnější způsob ochrany celé lokality. Pro svůj úkol se nadchla. Jezdila do Žlebů každý pátek. Na řadě míst vytyčila čtverce o straně čtyři metry a zkoumala podrobně každou rostlinu uvnitř. Chtěla tak získat nejen přehled o výskytu chráněných rostlin, ale zajímalo ji druhové složení rostlinstva a hustota výskytu jednotlivých druhů.

6 Zpočátku se trmácela vždy autobusem a pak musela šlapat pořádný kus pěšky, v batohu vláčela vše potřebné. Nevadilo jí nepohodlí, ale nechtěla být limitovaná jízdním řádem. Časem se jí podařilo zlomit vedoucího, který souhlasil, aby na cesty užívala své auto, a proplácel jí náhradu. Ten pátek, kdy se seznámila s Davidem, vyřídila dopoledne nějaké papíry a po poledni vyrazila do Pustých Žlebů. Většinou mohla vyjet už ráno, ale tentokrát šlo všechno jinak. Věděla, že má málo benzinu, na cestu do Žlebů a zpět by to ale mělo ještě vystačit. Nechtěla se zdržovat tankováním, už začínal páteční provoz, zahrádkáři a chalupáři ožili a snažili se zmizet z města co nejdřív. Ona sama se už viděla na místě. Pár kilometrů za městem byla objížďka, o které předem nevěděla. Projela dvě vesnice, objízdnou trasu pořádně neznala a na jedné křižovatce přehlédla značení. Nakonec dorazila do Žlebů z opačného směru, než dosud jezdívala, a na tachometru viděla, že najela přes dvacet kilometrů navíc. Ale netrápilo ji to, nakonec oželela i tu časovou ztrátu. Byl krásný den, všechno vonělo a projížďka rozkvetlým venkovem se jí líbila. Svou práci tehdy zvládla, obešla všechna stanoviště a důkladně je zkontrolovala. Skončila až k večeru, složila věci do auta a nastartovala. Ujela však sotva pár metrů. Nádrž byla prázdná. Podívala se do bloku, kam si před časem zapsala odjezdy autobusů z městečka Pustý Žleb. Zjistila, že ten poslední nemá šanci chytit, podle jízdního řádu má odjezd za pět minut a na zastávku to má dobře čtvrt hodiny ostré chůze. Nezbylo než improvizovat. Ve stráni nad přehradou stála velká rekreační chata s restaurací, tak se tam vydala pro pomoc. A poznala Davida. Nejprve to vypadalo, že je chata úplně prázdná, nebylo by to ostatně nijak divné, do začátku sezony bylo ještě daleko. Po dlouhém marném zvonění chtěla odejít, ale ještě nakoukla do dvora. Brána pod tlakem její dlaně povolila, byla jen přivřená. V garáži za plotem slyšela šramot. Haló, je tu někdo? Jo, ale máme zavřeno, David vyšel ven, utíral si ruce do kusu hadru. Když ji zaregistroval, usmál se. Co pro vás můžu udělat? Popsala mu svou situaci. Tohle je diesel, takže s benzinem vám nepomůžu. Mohl bych vás hodit k pumpě, tak za hodinu, možná za dvě, jestli to dám vůbec dohromady. Soňa nevěděla, co by měla říct. Má počkat? Nebo se rozloučit a mobilem shánět někoho, kdo by jí sem teď v pátek navečer dovezl benzin? Pro většinu jejích známých byl Pustý Žleb konec světa, k tomu ta objížďka Ale moment. Pár kapek naturalu tady mít asi budu. David se vnořil do šera garáže a během okamžiku byl zpátky s desetilitrovým kanystrem, v kterém slabě šplouchalo. To mám do sekačky, budou tam tak tři, maximálně čtyři litry. Nakonec ji doprovodil k autu. Cestou si docela uvolněně povídali, Soňa nadšeně vyprávěla o své práci a teprve po chvíli dostala strach, že ho možná nudí. Každý prostě není takový ekologický fanatik jako ona. Ale David vypadal docela zaujatě. O sobě jí řekl, že dělá správce podnikové rekreační chaty, ale už poslední sezonu, firma to tady bude prodávat. Bude si muset najít něco jiného, ale to snad nebude takový problém. Ostatně, tuhle práci by stejně nechtěl dělat napořád. Došli k autu. David přelil benzin do nádrže a dal jí na sebe číslo mobilu. K benzince by to mělo stačit. Kdybyste ztroskotala, zavolejte. Jste přece nepojízdnej. Třeba to dám mezitím do kupy. Rozhodně bych něco vymyslel, prohodil bezstarostně a přidal k tomu ten svůj úsměv.

7 Soňa nastartovala, zamávala mu a odjela. Ve zpětném zrcátku sledovala, jak tam stojí a dívá se za ní. Cítila se lehce a uvolněně a bylo jí příjemné být zachraňovaná. Při své soběstačné nezávislosti byla zvyklá spoléhat sama na sebe, tento pocit doposud neznala. Bez dalších potíží tehdy dojela domů a hned zavolala Davidovi. Právě jsem dorazila a chtěla jsem vám poděkovat. A taky se chci zeptat, co dlužím, ten benzin jsem vám nezaplatila. To nechte plavat, firmu to nepoloží. Nechcete se příští pátek stavit třeba na kafe, až skončíte? Uvidím, kolik budu mít času, nic neslíbila a nechala si zadní vrátka. Ale okamžitě jí bylo jasné, že pozvání přijme. Tak lehce to začalo a ona se zamilovala. Prakticky celé jaro a léto trávila víkendy alespoň z poloviny s Davidem, páteční večeře se staly pravidlem, promilované noci drogou. Občas za ním jezdila i přes týden po práci a druhý den seděla v kanceláři, pod očima kruhy z nevyspání. Poryv větru se opřel do okna, záclona zavířila prostorem. Soňa stiskla kliku balkonových dveří a razantně je zavřela. Na to, aby seděla venku na terase nebo jen u otevřeného okna je ještě pořád dost chladno. Záclona se zvolna snesla na své místo a v pokoji zavládl klid. Jarní vítr zůstal venku, ale semínko neklidu už zasel. Soňa byla nervózní, nechtělo se jí číst ani se dívat na televizi. Chvíli se přehrabovala v polici s nahranými dvd, ale neměla na žádný film náladu. Jako naschvál měla doma celkem uklizeno, nic, čím by se mohla zaměstnat, ji nenapadlo. Přejížděla po domě, kola vozíku tiše, téměř neslyšně vrněla. Napětí se jí usadilo v břiše. Všechno je to pryč. Vydral se z ní hluboký povzdech, až odněkud z podstaty její duše, vyrazila ho z plic razantně, jako by si tím stavěla hráz proti sebelítosti, která na ni zaútočila. Silou vůle se v myšlenkách soustředila na zítřek. Co je pryč, je pryč. Všimla si, že fíkus benjamín v rohu pokoje by potřeboval zalít. Zvedla konvičku, která stála na lavici s kytkami, a dojela do kuchyně. Zvuk vody padající do kovové nádoby se střetl s vyzváněním mobilu, které téměř přeslechla. Zastavila kohoutek a přejela ke stolu, sáhla po vibrujícím a řvoucím telefonu a přijala hovor, aniž by se podívala na displej. Čau ségra, co děláš? Co na tohle říct? Ale ani se nemusela namáhat. Její bratr hned pokračoval. Víš, říkal jsem si, že bych se stavil na večeři, jestli se ti chce vařit. Vzal bych nějaké vínko Ale jo, budu ráda. V kolik dorazíš? 3. Soňa naservírovala na talíře rýži a kuřecí směs se zeleninou. Michal trpělivě čekal, až skončí, a potom nalil do skleniček bílé víno. Nijak si nepotrpěli na formální stolování, bylo jim spolu dobře. Soňa oceňovala, že její bratr jako první v jejím okolí pochopil, že se k ní nemůže chovat jako ke skleníkové kytičce, vnucovat jí nevyžádanou pomoc na každém kroku. Lidé kolem ní měli tendenci brát jí věci z rukou, vyskočit a podávat jí tuhle něco a tamhle něco, když měli pocit, že by to potřebovala. Asi byli sami nervózní ze společnosti vozíčkářky a nevěděli, co by měli přesně dělat. Nejhorší pro ni bylo, když se jí snažili pomáhat lidé na ulici. Stalo se jí, že nemohla na rozbředlém sněhu se svým vozíkem překonat nevysoký obrubník. Byla unavená, podrážděná a tiše pro sebe

8 sakrovala. Už se smiřovala s tím, že bude muset jet po silnici, na chodník se napojit o kus dál a potom se vrátit. Tohle neměla moc ráda, dost se bála aut. Navíc bylo pozdní odpoledne, padalo šero a byla špatná viditelnost. Jedna mladá maminka s kočárkem si všimla jejího trápení a velmi ochotně k ní přiskočila. Počkejte, pomůžu vám, a opřela se do vozíku, zvedla přední kola, jako by to byl kočárek. Ale větší tíha ji překvapila, k tomu ta sněhová kaše, málem Soňu vyklopila. Kristepane, jste v pořádku? Nezlobte se, s tímhle nemám zkušenost, omlouvala se rozpačitě. Soňa by jí tehdy nejradši řekla, že v tom případě jí nemá vnucovat svou pomoc, že se o nic neprosila. Ale bylo jí té mladé matky líto. Nakonec, myslela to dobře a byla jediná, kdo si všiml jejího trápení. Já sama vlastně taky pořádně ne, přešla to velkoryse. Aha, maminka najednou nevěděla, co říct, a z rozpaků ji vysvobodilo miminko, které se v kočárku odstaveném opodál rozplakalo. Tehdy Soňa bydlela v domě s pečovatelskou službou, bylo to pár týdnů po návratu z rehabilitačního ústavu. Teď už je ve svém. Zálibně se rozhlédla kolem sebe. Tak co, jak se ti tu bydlí? Michal věděl, že je Soňa spokojená, ale nemohl si pomoct, rád se jí takhle ptával a rád si nechal chválit vlastní práci. Tenhle dům pro ni vybudoval. Sám ho považoval za jeden ze svých nejpovedenějších a měl ho nejradši. Je to tady skvělé, bráško, dobře to víš, zasmála se Soňa jeho marnivosti. Ale nelhala, skutečně tu bydlela ráda. Byla tu teprve dva měsíce. V domě s pečovatelskou službou bylo bydlení naprosto vyhovující, byla ráda, že tam byt dostala na tu krátkou dobu, než se dokončil dům. Ale všechno tam na ni padalo. Buď tam bydleli staří lidé, anebo invalidé a ona si připadala úplně vyřazená ze života. Zdálo se jí, že mezi obyvateli vládne jakási pochmurná nálada, rezignace. Někteří mezi sebou vedli žabomyší války, jiní se se životem vyrovnávali díky cynickému humoru nebo alkoholu. Ačkoliv nemohla říct, že by někdo z jejích sousedů byl špatný nebo vyloženě nesympatický, nechtěla se s tímhle prostředím sžívat. Připadala si tam odložená a odepsaná. Jsem ti vděčná, díky, dodala. Michal překvapeně vzhlédl. Ale to nemusíš. Vždyť přece vděčný bych měl být já tobě, ten dům po tátovi a celá jeho dílna. Všechno jsi mi nechala a já ti za to jenom přestavěl stodolu. Prosím tě. Dobře víš, že ten barák pro mě prostě nebyl. Vůbec bych tam nemohla být, samé schody, úzké dveře. Jsem ráda, že ho máš ty. Táta by to tak chtěl. Josef Prokeš zemřel necelé tři měsíce před Soniným úrazem. Pro všechny kolem to bylo veliké překvapení. Bylo mu šedesát čtyři let, byl zdravý, nekouřil, pil jen společensky a s mírou, měl vyrovnanou veselou povahu. Sice nebyl žádný velký sportovec, ale byl velmi činorodý a pořád něco dělal. Ze všeho nejradši pracoval rukama. Velikou zahradu i dům udržoval v naprostém pořádku a miloval práci se dřevem. Umřel bez závěti a své jediné dceři nechal rozlehlý dům, ve kterém vyrůstala a kde strávil podstatný kus dětství i Michal, syn z prvního manželství Soniny matky. Josef Prokeš mezi dětmi rozdíly nedělal a měl Michala rád jako vlastního. Když viděl, že je to zvídavé a tvořivé dítě, vedl ho nenásilně k práci se dřevem, vysvětloval mu co a jak, naučil ho obsluhovat všechny stroje. Z Michala mohl být stejně šikovný truhlář, jako byl on sám, ale protože se ve škole dobře učil a měl i výtvarné nadání, cítil Josef Prokeš, že by kluk měl jít dál. Díky jeho podpoře Michal vystudoval, dnes je z něj architekt, ale na dílnu nezanevřel. Naopak, rád dřevo uplatňuje i ve svých návrzích a projektech. Dům byl původně hospodářským stavením, byl krásně položený na konci předměstské ulice, kousek

9 dál už byla cesta přes potok do polí a k lesu. Průjezdem se vjíždělo do prostorného dvora, částečně vydlážděného. Jen uprostřed byl ostrůvek bujné zeleně a pergola s posezením. Táta se smával, že tam bývalo kdysi hnojiště, a proto tam všechno tak prospívá a roste. Dvůr byl z jedné strany lemovaný chlévy, v nich si otec před mnoha lety zřídil truhlářskou dílnu a s láskou ji vybavil nejrůznějšími stroji. Na dvůr navazovala velká zahrada se stodolou. Ta nestála ve stejné řadě s ostatními stodolami v sousedství, byla zasazená hlouběji do zahrady a vycházelo se z ní ne přímo na cestu, která se táhla za humny, ale do jakési zadní zahrady. A právě ve stodole teď Soňa bydlela. Ještě v nemocnici přistoupila na bratrův návrh, převedla mu dům i s vybavenou dílnou do jeho vlastnictví. Stodolu, pozemek za ní a kousek zahrady ze strany od domu oddělili od dosavadních nemovitostí. Tu si Soňa nechala. Michal z toho zbudoval malý zázrak. Zpočátku tomu moc nevěřila. Myslela si, že bratrovi jde jenom o dům po tátovi. Bylo jasné, že jí už k ničemu nebude, tak prostě myslel na sebe, alespoň ho z toho podezírala. Nebo přinejmenším jeho ženu. Ale bratr jí slíbil, že stodolu přestaví na bezbariérové moderní bydlení, a slib dodržel. Peníze, které by měla dostat za dům s dílnou, investoval s jejím vágním souhlasem, spíše s jejím nezájmem, do stavby a ona dnes bydlí ve svém vlastním domě. Všechno je tu uzpůsobené jejím potřebám, přístupy do domu i přechody mezi místnostmi jsou bezbariérové, dveře široké, koupelna i záchod upravené pro vozíčkáře, stejně tak i kuchyňská linka a další vybavení. Michal myslel na všechno. Líbí se mi, že jsou tu ty původní zdi, nejdřív jsem si myslela, že to necháš zdemolovat a pak tu postavíš něco montovaného. Ale fuj, ségra. Ta stodola má lepší zdi než samotný barák. Tak sedláci dřív stavěli. Stodola a chlévy pro ně byly důležitější než to, v čem bydleli sami. Leckde přece vidíš baráčky z vepřovic nebo bůhvíjak smíchaných materiálů, ale k tomu patří stodola kolikrát z pálených cihel nebo lomového kamene. Něco takového se už dneska ani postavit nedá, to se přece neničí. A nikdo jiný takový barák nemá. Jsem ráda, že tu mohl zůstat i ten břečťan. Dvě zdi původní stodoly byly téměř celé porostlé hustým letitým břečťanem, rostl tu už v době, kdy Soňa byla dítě. Museli jsme to hodně ostříhat, bál jsem se, že to bude muset jít pryč, ale nakonec to vyšlo dobře. Tak jak se těšíš na zítřek? změnil Michal téma. Ani nevím. Nijak zvlášť. Jsem trochu zvědavá, ale že bych z toho byla celá pryč Tak bude to přece jenom změna, nastupuješ do práce. Jo, ale, prosím tě, co je to za práci? Pár hodin denně budu dělat recepční ve firmě, namítla Soňa s trpkostí v hlase. Michala píchlo u srdce. Mně je přece jasný, že máš na víc. Ale ber to jako posun k lepšímu, začátek. Přijdeš mezi lidi, nějakou korunu si vyděláš. Nikde není napsaný, že se časem nedostaneš na lepší flek. Jak tě znám, ty v té firmě ještě uděláš kariéru, snažil se ji povzbudit, ale i jemu samotnému to znělo docela nuceně. Tak to se určitě nestane. Rozhodně nebudu pracovat pro firmu inženýra Spáčila víc, než je nutné, pomyslela si, ale nechala si to pro sebe. Původně nechtěla ani slyšet o tom, že by měla přistoupit na dohodu, kterou jí nabízeli. Bylo jí úplně jedno, co může získat, žila jenom tím, co navždy ztratila, a chtěla spravedlnost. Právě Michal ji nakonec přesvědčil. Vysvětloval jí, že takhle aspoň může začít nový život, peníze z nabízeného vyrovnání může použít, aby si dopřála více pohodlí, různé kompenzační pomůcky jsou docela drahé. Musí se dívat dopředu. A Spáčil má dlouhé prsty. Kdoví jestli by ho vůbec odsoudili. A právě tohle byl argument, proč nakonec přijala. Nějak už nevěřila, že

10 by se domohla práva u soudu. Nikomu ale neprozradila, že jediný důvod, proč do té firmy nastoupí, je pomsta. Ona si počká na svou chvíli a potom vyrovná účet. Ale tohle bratrovi neprozradí. Udělal pro ni hodně a má sám svých trablů dost. A co ty, brácho? Co se děje? Michal na ni překvapeně pohlédl. Co by se mělo dít? No, já jenom, že nejsi doma. Poslední dobou jsi věčně někde pryč. Celý den jsi byl v dílně, slyšela jsem tě. Tak co se děje? Ale nic, dobrý. Podívej, já jsem ráda, že za mnou chodíš, bez tebe bych to nezvládla. Ale měl bys být víc doma, myslím si. Nechci, aby Jana nakonec začala mít nějaké řeči. Jako že se o mě staráš víc než o vlastní rodinu. Ale ty jsi pro mě vlastní rodina. Jasně, bráško. Ale ty úplně přesně víš, jak to myslím, že jo? Jo. Máme teď s Janou nějaký trable, víš. Nechci o tom mluvit, teď ne. Dobře, tak to necháme na jindy. Ale jestli ti můžu poradit, mluv s Janou. Nejhorší je mlčet. Když je ve vztahu problém, mělo by se to vyříkat. Ženská to navíc potřebuje rozebrat, to nepodceňuj. O čem se nemluví, to akorát bobtná. Michal něco zamručel, nerozuměla mu. Rozhodla se změnit téma. Tak co, jak ti chutnalo? začala sklízet talíře a přesunula se s nimi k myčce. Výborný to bylo. V mrazáku mám zmrzlinu, dáš si? Ani ne, ale kafe by bodlo. Ještě docela dlouho seděli nad kávou a Soňa si trochu neupřímně posteskla, že neví, jak zítra zvládne ten nástup, přece jenom má trochu strach. Nebyla to pravda, ale ona nějak cítila, že Michala uklidňuje, když ji může chlácholit a povzbuzovat, možná ho to odvádělo od jeho problémů. Ale to mi neříkej. Z čeho máš strach? Nevím. Z lidí, asi. Vlastně to byla i trochu pravda. Za poslední měsíce se jí hodně zmenšil svět, zvykla si pohybovat se pokud možno ve známém prostředí, nevyhledávala nové podněty, nechtěla se s nikým seznamovat. Ale to zvládneš. Tys už zvládla mnohem horší věci. Jasně, já vím. Palačinky s pepřem, řekla a oba se zasmáli. 4. Markéta Páralová ležela s hlavou na rameni inženýra Spáčila, čelo si opírala o jeho bradu a prstem mu čmárala po nahých prsou. Před malou chvílí mu pořádně zvedla sebevědomí předstíraným orgasmem, teď vedle ní spokojeně oddechoval. Ostatně, byla přesvědčená, že na chlapy ze všeho nejlépe platí sex. Ačkoliv ona sama by se bez něj klidně obešla, věděla, jak dosáhnout svého. Muže takhle ovládala prakticky už od puberty. Teď přemýšlela, jestli má nakousnout ožehavé téma nebo to raději odložit na příště. Pan ředitel si s ní užíval už dost dlouho a ona za to něco chtěla. A ne málo. Když zvážila všechno kolem dokola, rozhodla se, že se za něho provdá. Má už pětadvacet, ze škol každý rok vypadne řada absolventek, mezi nimi se najde i dost konkurentek. Za chvíli bude okoukaná, jiná se bude tlačit na její místo. Teď

11 ulovila ředitele. Docela dobře vypadá, není s ním nuda a je dobře situovaný. Takže je potřeba zařídit, aby se rozvedl a oženil se s ní. Pravda, když tohle téma posledně jen zlehka nakousla, reakce byla poměrně chladná a rozhodně odmítavá. Až ji to urazilo. Ale přece tuhle postelovou gymnastiku nepředvádí proto, aby se stáhla při první překážce. Nakonec se rozhodla, že raději počká, dnes bude jenom milá a chápající. Nesmí na něho moc tlačit. V lednici mám šampáňo, neotevřeme ho? Inženýr Spáčil si připadal dokonale uvolněný, v hlavě měl hedvábnou prázdnotu, myšlenky si volně těkaly a on je nijak nekontroloval, nikam nesměřoval, na nic se nesoustředil. Bylo mu dobře. Vlastně ho vývoj dnešní schůzky docela překvapil. Jel za Markétou rozhodnutý všechno okamžitě ukončit, pokud by se ještě byť jediným slovem zmínila o jeho rozvodu a jejich následné společné budoucnosti. Posledně jí dal jasně najevo, že s něčím takovým nemůže počítat. Zdá se, že pochopila jeho pravidla a přijala je. To je dobře. Teď určitě nestál o žádné další problémy, nebyla vhodná doba na komplikace. A v posteli byla dobrá. Vypadala skvěle, pružné štíhlé tělo, dlouhé nohy, pevná prsa. Byla ochotná ke všemu a zjevně se jí to s ním líbilo. Ještě nějaký čas si s ní bude užívat a potom pro jistotu opatrně vycouvá. Tak co říkáš, mám podat tu flašku? Ne, nic neotvírej. Ledaže bys to chtěla pít sama. Za chvilku musím jet. S Markétou to škublo, tak pán si užil a už by hleděl zmizet. Málem se už ohradila, ale ovládla se. Ne, tuhle chybu nesmí udělat. Nesmí ani vyčítat, ani žadonit. Ani pár kapek si nedáš? Vážně ne. Nemůžu si dovolit nadejchat, kdyby mě stavěli policajti. Jeden průšvih mi nadosmrti stačí. Jasně, odtušila rezignovaně a odešla do koupelny. Tam se snažila zkrotit svou zlost a zklamání. Ale není všem dnům konec. Tuhle rybu z háčku nepustí. Nakonec, kdyby otěhotněla, to by se přece nedalo jen tak přejít. A možná by ani nemusela být těhotná doopravdy. Nebo se postará, aby se o jejich vztahu dozvěděla Spáčilova žena. No, něco už vymyslí. Ale dnes se bude tvářit, že přistoupila na jeho hru. Milá, chápavá gejša. Ale ještě si trochu rýpne a milého Jiříčka trochu potrápí firemními drby. No jo, vlastně zítra nastupuje ta holka, že jo? Vyšla ze dveří a zavazovala si pásek na županu. Ani mi to nepřipomínej. Já jsem na to úplně zapomněl, kdyby mi to neřekl ten novej personalista, nejspíš bych se ráno pěkně ztrapnil. Mám z toho divnej pocit. Budeš ji mít pořád na očích. Z toho máš strach? Ale to snad ani ne. Já už jsem se s tím nějak vyrovnal, když jsme jí s advokátem to místo nabízeli. Taky jsem věčně někde v tahu, s mým sekretariátem nebude mít nic společného. Ale lidi, víš. Co lidi? No budou ji pozorovat, okukovat, budou si připomínat tu moji nehodu. Na lidi se vykašli. Jo, holčičko. To nemůžu. Na lidech jsem závislej, pověst je pro mě důležitá, to přece víš. Markéta přikývla, tohle věděla moc dobře. Nijak zvlášť ji nová recepční nezajímala, ale chtěla být chápavá. To je její dnešní role. Třeba to naopak budou brát jako projev odpovědnosti, jako snahu o nápravu. O té nehodě se přece ví a dost se o ní mluvilo. Když se teď o tu holku postaráš a existenčně jí pomůžeš, to tě přece jenom ctí. Doufám, že to takhle budou lidi brát. Ale znáš to. Navíc nevím, jak se bude chovat ona. A taky ten novej personalista mě dneska vykolejil. Přišel s tím, že na recepční je jí škoda. Prý by mohla určitě dělat náročnější práci.

12 Co blbne? Proč se ti to toho montuje? Je prostě moc iniciativní. Ale nemůžu ho za to seřvat. Tak jsem mu řekl, že jí necháme nějaký čas na rozkoukání a pak se uvidí. Docela doufám, že to sama zabalí. Co je na tom úžasného, dělat recepční? Pro ni je to fakt pád dolů. Možná bude radši sedět doma a brát rentu k invalidnímu důchodu. To naštěstí moje pojišťovna zaplatí. Musí to ale být hrozný, pro mladou holku. Vysokoškolačku. Na invalidním vozíku a bez pořádného uplatnění. Možná bude ráda i za tu recepci. Inženýr Spáčil si povzdechl, tohle téma se mu nelíbilo. Budu se muset zvednout. Říkám si, mohla bys mi ji trochu pohlídat? Třeba se skamarádíte, trochu jí poradíš, však víš. Markéta se zarazila, žádnou novou kamarádku nehledala a neviděla důvod, proč by tohle měla dělat. Ale na druhou stranu, jen ať ji Jiříček potřebuje. Pro jistotu odvedla téma jinam. Víš, že dnes u nás šmejdila ta baba z dozorčí rady? Ta Dvořáková, dodala, když si vybavila jméno. Inženýr Spáčil zpozorněl. Tahle ženská ho neměla moc v lásce, už dva roky si na ni dával pozor. Jeho pozicí zatím otřást nedokázala, ale nebyla bez vlivu. Hlavní bylo, že na ni dost dal šéf koncernu. Jak to? Vždyť se přece jasně odsouhlasilo, že dozorčí radě bude poskytovat poklady ke kontrole představenstvo. Co si vyžádají, to dostanou. Ale aby mi někdo partyzánsky prolézal firmu A co chtěla? Potěšilo ji, že její informace vzbudila takový zájem. Nevím, byla dost dlouho zalezlá u Pavelce v kanceláři. Řekla bych, že ji zajímá, jak se zadávají subdodávky na větší zakázky, aspoň co jsem zaslechla. Tak tohle nebylo dobré. Pavelec byl obchodní ředitel, dost dlouho spolu měli dobré vztahy a Spáčil ho vždycky považoval za loajálního. Ale po té jeho nehodě se všechno začalo trochu měnit. Ne že by si Pavelec dovolil mu oponovat, ale už necítil tu podporu, partnerství. Obchodní ředitel prostě zvětřil svou šanci, že by mohl v kariéře o stupínek poskočit. A zrovna ty subdodávky by mu mohly zlomit vaz. Ovšem Pavelec je v tom namočený taky, tak snad bude dost silný pud sebezáchovy. Zítra si s ním musí promluvit. Kdybys kolem toho něco zaslechla, dej mi vědět. S tou ženskou jsou jenom problémy. Myslí si, že je ředitelka zeměkoule nebo co. Nakonec byla Markéta docela spokojená. Jiří svoje problémy určitě zvládne. Ale ona si může přihřát svou polívčičku a být nepostradatelná. Bude na ni spoléhat, svěřovat se jí, dávat na její rady.

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny?

Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Proč si všichni na střední musí připadat jako králové nebo královny? Nikdo si mě za celý týden ani nevšiml. Jsem jen další nová studentka na nové škole. Přestoupila jsem z té minulé z toho důvodu, že se

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let)

JAOS. povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) JAOS povídka na pokračování pro kroužek robotiky (pro děti 8 12 let) Kapitola I. Jak to začalo a jak to u nás vypadá? Proč zrovna já? Koukej, ať už jsi zpátky v regenerační komoře! řekl nějaký hlas, když

Více

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam

Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam FAJN TROCHU OČISTNÉ ANO Sam si o tom chtěl promluvit. Meredith nechtěla. Sam se chtěl zamyslet nad možnými důsledky. Ve světle její reakce považoval za nutné to probrat detailněji. Nekaz to kouzlo, požádala

Více

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz

linka pomoci Čekáte nečekaně dítě? Poradna (nejen) pro ženy v tísni Celostátní linka pomoci: 800 108 000 www.linkapomoci.cz Bylo mi teprve 17, když jsem zjistila, že jsem těhotná. Hlavou mi svištělo, že chci studovat, užívat si života, a že mě naši zabijou. Ti nám ale nakonec pomohli ze všech nejvíc. S prckem to dnes už skvěle

Více

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů.

Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Bertil stál u okna a díval se ven. Začalo se smrákat. Venku byla mlha, zima a ošklivo. Bertil čekal na maminku a na tatínka, až se vrátí domů. Čekal tak toužebně, že by nebylo divu, kdyby se objevili ve

Více

www.robotikmechacek.cz

www.robotikmechacek.cz ISBN 978-80-260-3610-4 (epub) ISBN 978-80-260-3611-1 (PDF) ISBN 978-80-260-3612-8 (MobiPocket) www.robotikmechacek.cz Na webu můžete výhodně koupit také elektronickou či tištěnou verzi prvního dílu knihy

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Velké a malé příběhy moderních dějin

Velké a malé příběhy moderních dějin Gabriela Juříčková Zpovídaní mé babičky Boženy Žižkové, narozené v roce 1939 Autorka: Gabriela Juříčková Už by nechtěla vrátit komunisty, přitom všude jinde pořád slyším, jak prý tehdy bylo líp. Datum

Více

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci?

Hledáte si i během trvání rekvalifikace práci? Účastnice A: No asi nic moc, protože jsem neměla práci a nikde jsem ji nemohla najít. No doufám, že mi pomůže? Myslíte jako najít práci nebo obecně? No hlavně tu práci, no a pak se budu mít jako celkově

Více

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské.

1. kapitola (Petra) No, já sama nevím, jak se ta zastávka jmenuje vím jen, že to kousek od Řešovské. 1. kapitola (Petra) Stojím na chodbě budovy FSV UK a snažím se zorientovat v plánku. Nervózně si přitom pohrávám s propiskou. Náhle za sebou uslyším povědomý hlas: Honzo, kolikrát jsem ti říkal, že nechci,

Více

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš. Měsíc Do kluků jídlo doslova padalo. Jednak měli hlad jako vlci, ale také se už nemohli dočkat, až začnou pozorovat. Sotva dojedli poslední sousto, poprosili tatínka, aby jim dalekohled vynesl na zahradu.

Více

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007

[PENÍZE - MANAŽEŘI] 28. října 2007 Úvod Zdravím vás všechny a vítám vás. Jsem moc rád, že jste dnes dorazili. Dnes začneme spolu mluvit o penězích. Vím, že je to velice kontroverzní téma. Ne jenom z pohledu lidí mimo církev. Nedávno zveřejnili

Více

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí.

ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. ČERVEN Pátek Pro mě jsou letní prázdniny v podstatě tři měsíce výčitek svědomí. Jenom proto, že je hezky, každý čeká, že budete venku a skotačitˮ nebo tak něco. A když venku netrávíte každou vteřinu, hned

Více

Co byste o této dívce řekli?

Co byste o této dívce řekli? Co byste o této dívce řekli? Jaké má vlastnosti? Co dělá? Jaká je to žákyně? Z jaké pochází rodiny? Upřesníte ještě něco v charakteristice této dívky? Doplníte teď něco na charakteristice dívky? Kdo by

Více

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Bůh to zařídí? Miroslav Krejčí ilustrace Miroslav krejčí starší Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky.

To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď vážně. Pokračovala. Musíte zhubnout, nebo vám začnu předepisovat prášky. Neviditelnost Tomáš Dušek Byl jsem na kontrole. Našli mi v krvi zbytkový alkohol a špatný cholesterol. Ptal jsem se své doktorky, co to znamená. To znamená, že jste tlustý ožrala. Odpověděla mi. Ale teď

Více

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi

Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Jak Ježíšek naděloval radost také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz František Ber Jak Ježíšek naděloval radost e-kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této

Více

Deník mých kachních let. Září. 10. září

Deník mých kachních let. Září. 10. září Deník mých kachních let Září 10. září Kdybych začínala psát o deset dní dříve, bylo by zrovna 1. září. Den, na který jsem se těšila po několik let pravidelně, protože začínala škola. V novém a voňavém

Více

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu.

A jakmile stanula nad bílou kaluží, jasné světlo rázem zhaslo. Dívka se souhlasně podívala na svůj stín. Dobrá práce, řekla mu. Kapitola 2. ARIA Venku bylo zataženo. Žádná modrá obloha, ani slunce, ani stín. Proto bylo tak zvláštní, když se uprostřed parkoviště před nemocnicí jeden stín objevil. Nejdřív to byla jen taková skvrna,

Více

14 16 KH-57-03-297 -CS-C

14 16 KH-57-03-297 -CS-C 14 16 KH-57-03-297-CS-C Vy krásné vlaštovky! Evropská komise Tuto publikaci zpracovalo Generální ředitelství pro životní prostředí. Vychází ve všech úředních jazycích Evropské unie. Publikace je také k

Více

Potrestat nebo nepotrestat

Potrestat nebo nepotrestat 3 Potrestat nebo nepotrestat Náš třetí seminář ještě nezačal. Lidé byli pořád seskupeni do malých hloučků a hluboce zabraní do konverzace. Zaslechla jsem útržky vět. Za to, co řekla, má měsíc domácího

Více

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni.

To se opravdu muselo? No, tak chodili všichni až na jednu spolužačku, jejíž rodina měla hospodářství, jinak všichni. 1 Pro svůj projekt jsem si vybrala svoji maminku. Je jí 37 let, pochází z Podkrkonoší z malé vesničky Havlovice, kde od šesti do dvanácti let navštěvovala tamní mateřkou a základní školu. Ve dvanácti letech

Více

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu

Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu 3 Dokonale jsem si všechno připravil, včetně příchodu do třídy. Musel jsem zvolit správný krok. Sebejistý a cílevědomý. Když jsem si o víkendu nacvičoval větu: Mám rakovinu mozku, došel jsem k názoru,

Více

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých

Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých Ahoj kamarádi, rok se s rokem sešel a v našem lese je bílo až oči přecházejí. Všechny stromy se oblékly do nadýchaných jiskřivých kabátů, na kterých šišky vypadají jako velké hnědé knoflíky. V lese zavládlo

Více

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím

něco přišlo. Začali tedy spolu hovořit o všem možném, co je napadlo, nikoliv ale o moři, o ostrově a o muminím Tak se mi zdá, řekla, tak se mi zdá, že nadešel čas, abychom podnikli nějaký opravdu pěkný výlet. S jídelním košem. A šla rovnou zpátky k majáku, aby se dala do balení. Když maminka sbalila všechno potřebné

Více

Petra Soukupová. K moři

Petra Soukupová. K moři Petra Soukupová K moři Brno 2011 Petra Soukupová, 2007 Host vydavatelství, s. r. o., 2007, 2011 (elektronické vydání) ISBN 978 80 7294 420 0 Rodičům PETROVY DVĚ ŽENY 1/ Petr a Magda se potkávají Magda

Více

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko

Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Příběhy se šťastným koncem Zapomenuté jehňátko e- kniha Copyright Fragment, 2014 Všechna práva vyhrazena.

Více

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně.

1. kapitola. Najednou se odněkud přiřítil chlapec, o něco málo starší, než já. Co tu děláš? zeptal se překvapeně. 1. kapitola Muselo se něco stát! Tohle přece není normální! víří mi hlavou. Okolo mě jezdily tanky a motorky. Co se to děje? Náhle mi hlavou bleskla strašlivá myšlenka: ocitla jsem se v minulosti. Ano,

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda

Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda Nejdřív mysli, potom běž! říkával strýček Šmajda a věděl proč. Levou zadní tlapku měl malou a hubenou, vypadala spíš jako uschlý vrbový lístek než jako pořádná myší noha, a tak si každou cestu musel předem

Více

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky

Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky 2. Lekce klavíru Wendy čekala před domovními dveřmi své učitelky klavíru, svírala noty a snažila se potlačit napjaté chvění, které před lekcemi cítívala. Windy! Pojď dál, pojď dál! Drobná, elegantně oblečená

Více

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád

1. KAPITOLA. Pýcha předchází pád 1. KAPITOLA Pýcha předchází pád Babi, co je to? Babička vzhlédla od práce. Pro všechno na světě, holčičko, kde jsi to našla? Na půdě, odpověděla jsem. Co je to, babičko? Babička se pousmála a odpověděla:

Více

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera

Neměl by vůbec nic. že jsme našli partnera Když mladý muž Neměl by vůbec nic. stejného smýšlení. slyšel ropuchu mluvit tak odvážně a logicky, beznadějně se zamiloval. Od té doby se pokaždé, cestou ze školy u ní zastavil na kus řeči. Jednoho dne,

Více

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat,

Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, Když jsem mámě říkala, že by měla jít za svým snem a otevřít si vlastní pekařství, vůbec jsem si neuvědomila, že se kvůli tomu budu muset stěhovat, opustit všechny své kamarády a začít chodit do nové školy.

Více

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska.

Byla to láska. Kytička milostné poezie. Obsah: Když jsem byla hodně malá. Pomalu vrůstám do tebe. Kdybych to dovedl. Byla to láska. Byla to láska Kytička milostné poezie Obsah: Když jsem byla hodně malá Pomalu vrůstám do tebe Kdybych to dovedl Byla to láska Magdaléna Štěpán Křivánek GRANO SALIS NETWORK 2004 www.granosalis.cz Když jsem

Více

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy.

Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Tohle byla jedna z mnoha etap jejího života, která měla brzy skončit. Alespoň tak jsem to vnímala a bála se toho, že to skončí příliš brzy. Nedokázala jsem si představit život bez ní a to i přesto, že

Více

Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců.

Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Asi každý z nás poznal jistou formu psychické bolesti. Ta má mě však oslabovala každým dnem už po několik měsíců. Dívat se na muže, kterého milujete, jak sedí na druhé straně stolu, se slzami v očích a

Více

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá.

JMENUJI SE: To je otisk mé ruky: Baví mě: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. To jsem JÁ 1I JMENUJI SE: Baví mě: To je otisk mé ruky: S čím si rád/a hraju: Namaluj/napiš na každý prst osobu, která ti pomáhá. 2I Jmenuji se......... a je mi... let. Žiju společně s: Bydlím v: Nejvíc

Více

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5

Klasické pohádky. Medvídek Pú. http://deti.e-papa.cz Page 1/5 Klasické pohádky Medvídek Pú Page 1/5 Tady jde ze schodů za Kryštůfkem Robinem Michal Medvěd hlavou napřed, bum, bum, bum. Jinak to ani neumí, ale někdy mu připadá, že to přece jen musí jít taky jinak,

Více

Telefonní budka. Varovný telefonát

Telefonní budka. Varovný telefonát MEZI NEBEM A ZEMÍ Mezi nebem a zemí Telefonní budka Tohle se prý stalo nedávno, někde na Kladně. Jednu mladou dívku právě proti její vůli opustil přítel a k tomu se přidaly jak problémy ve škole, tak

Více

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09

Žába 92 / 93. zahrada.indd 92 12.1.2016 7:26:09 Žába Nenávidím žáby. Všechna zvířata mám rád, vím, že co do vznešenosti jsou si všechny výtvory přírody rovné, jen k žábám prostě cítím nepřekonatelný odpor. Povím vám proč, a to i přesto, že mi stačí

Více

Legenda o třech stromech

Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech Legenda o třech stromech je v tomto setkání s malými metodickými úpravami zpracována v rámci jednoho setkání pro skupinu mládeže a dospělých včetně seniorů. Ve středu zájmu není

Více

2. Čisté víno (Sem tam)

2. Čisté víno (Sem tam) 1. Čekání na zázrak (Sem tam) H # 1. Už padá půlnoc, zní jen můj těžký krok, oblohou snáší se k zemi mráz, vítr ztichl, zbyl jenom úplněk, () i čas zůstal na chvíli stát. 2. jinak nic, pouze průhledný

Více

Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil

Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil Bruslení Dneska nás pan vychovatel nechal spát do 9:00. Potom jsme měli snídani a pak jsme měli generální úklid, pan vychovatel nám k tomu půjčil rádio. Filip pustil rádio a já myl skříň a taky jsem dal

Více

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání

Někteří lidé ho charakterizují jako věčného kluka. Souhlasíš s nimi? A co z toho pro tebe vyplývalo? Teda kromě toho užívání Ale já jsem se chtěla o Jirkovi Hrzánovi dozvědět něco bližšího. Tak jsem o něm začala psát sama. No, sama jak se to vezme. Pročetla jsem dostupné materiály, ale především jsem na něj nechala vzpomínat

Více

CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela. Václav Klein

CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela. Václav Klein CESTA NA KONEC SVĚTA aneb pouť do Santiaga de Compostela Václav Klein Text a fotografie 2015 Václav Klein Grafická úprava a sazba Lukáš Vik, 2015 1. vydání Lukáš Vik, 2015 ISBN epub formátu: 978-80-7536-012-0

Více

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo!

Ahoj kamarádi, tak co íkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kte í malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Ahoj kamarádi, tak co říkáte na ty dva hlupáky a vykutálence, kteří malému Jakubovi tak moc ublížili? Taky je vám z toho smutno? No aby nebylo! Vždyť je to ostuda, když se lidi k sobě chovají tak surově

Více

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý.

Zvedám mobil a ve sluchátku se ozve jeho hlas. Je tichý a velice pomalý. Dnes ráno se mi vstává líp. Hlava mě nebolí a dokonce se mi už ani nemotá. Jsem desátý den po otřesu mozku a stále špatně spím. V nákupním centru nás s dcerou napadl cizí vyšinutý chlap a poranil mi krční

Více

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti.

Od chvíle, kdy se na ně podívala naposledy, neuplynuly ještě ani dvě minuty. Měla pocit, jako by se ocitla v nějaké časové pasti. Kapitola 1 Už to máš? zeptala se Olivia Abbottová mámy. Olivii se konečně podařilo přimět tátu, aby si dal pauzu od svého pravidelného úterního maratonu tai-či tím, že mu zatřepala pompony přímo před obličejem,

Více

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval,

... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, ... ne, pane doktore, byla bych velmi nerada, kdybyste si mé povídání špatně vysvětloval, my jsme byly s maminkou vlastně šťastné, měly jsme, a teď já ovšem také mám, ty všední denní problémy, kdo je nemá,

Více

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel

Pravidla přátelství. Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Pravidla přátelství Na motivy úspěšného seriálu od Disney Channel Original title: Código amistad Copyright 2015 Disney Enterprises, Inc. Vydalo nakladatelství EGMONT ČR, s.r.o., Žirovnická 3124, 106 00

Více

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem.

Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Sdružení řidičů představí v rozhovoru další řidičku, neboli něžné stvoření za volantem. Romana Kodešová je jméno slečny z východních Čech. Vzhledem k tvému věku mám na jazyku dotaz, zdali byla tato práce

Více

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33

Michal Malátný z Chinaski: Jsem chodící reklama na rodičovství a manželství Neděle, 17 Květen 2015 00:33 V poslední době se vám velmi daří. Vydali jste novou desku, sbíráte jedno ocenění za druhým a jste uprostřed vyprodaného turné. Co plánujete po jeho zakončení? 1 / 6 Turné se sice blíží ke svému závěru,

Více

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan

Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Zuzana Pospíšilová ilustroval Drahomír Trsťan Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována ani šířena v papírové,

Více

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude.

to byla jsem starší. Člověk stárne každým dnem, ale to hle bylo jiné, horší, definovatelné. Bylo mi osmnáct. A tolik Edwardovi nikdy nebude. 1. OSLAVA Byla jsem na devadesát devět procent přesvědčená, že je to jenom sen. Důvodů, proč jsem si byla tak jistá, bylo víc. Zaprvé jsem stála v zářivém kuželu slunečního světla v takovém tom oslepujícím

Více

poznejbibli biblické příběhy pro děti

poznejbibli biblické příběhy pro děti Vyplň následující údaje Věk: Datum narození: Jméno: Adresa: Vedoucí skupiny: 1. Příběh: Slepec vidí poznejbibli biblické příběhy pro děti Přečti si: Lukáš 18,35-43 Klíčový verš: Lukáš 18,43 Požádej někoho,

Více

S dráčkem do pravěku

S dráčkem do pravěku S dráčkem do pravěku také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Napsal Michal Vaněček Ilustroval Ondřej Zahradníček S dráčkem do pravěku e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena.

Více

Životní příběh paní Jitky Liškové

Životní příběh paní Jitky Liškové Životní příběh paní Jitky Liškové Zpracovali: Ampapa David, Krebsová Monika, Lišková Barbora, Smazalová Pavlína, Vaculová Kateřina, žáci 7. třídy ZŠ E.Rošického 2, Jihlava, pod vedením paní učitelky Jiřiny

Více

Malá knížka o Amálce

Malá knížka o Amálce Malá knížka o Amálce Ahoj, jmenuji se Amalthea, ale říkají mi Amálka. Jsem bájná koza, první pěstounka, která se starala o malého Dia, když se o něj nemohla postarat jeho vlastní maminka. Proto podle mne

Více

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety

Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Byli jsme v divadle ANEB Malá lekce z etikety Ve středu 20. listopadu 2013 navštívili žáci čtvrté až deváté třídy jesenické divadlo. Divadelní představení Trapas nepřežiju aneb Ten řízek nezvedej v podání

Více

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy.

Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Dne 27. 1. 2016 se uskutečnilo přátelské utkání ve vybíjené dívek z druhého stupně naší školy. Ačkoli byl i bez turnaje předem známý vítězný tým, soupeřky se hrdě utkaly s neporazitelnými. Hrály se dvě

Více

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu

Post Bellum Příběhy našich sousedů. Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Post Bellum Příběhy našich sousedů Pan Adolf Lang se svým vnukem Karlem Hury, členem týmu Pan Adolf Lang se narodil 29. září 1936 v Pávově. Pochází ze šesti dětí. Rodiče byli velmi chudí. Hlavní obživou

Více

j. courtney sullivanová

j. courtney sullivanová j. courtney sullivanová Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Zásnuby j. courtney sullivanová j. courtney sullivanová brno 2014 J. Courtney Sullivan The Engagements Copyright 2013 by

Více

Je mi padesát. Přestože, alespoň v to

Je mi padesát. Přestože, alespoň v to KAPITOLA PRVNÍ: Tak jsem tady Je mi padesát. Přestože, alespoň v to doufám, mám ještě spoustu let před sebou, ráda bych formou této knihy Se sestrou Danuškou poprvé u fotografa. Řekl, ať nemrkám, ale ne

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Silvester Lavrík Zu česi, čítajte svazek 8 Silvester Lavrík Zu U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w.

Více

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza

MŮJ STRACH. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza MŮJ STRACH Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje.

Můj strach. Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. Můj strach Nejstrašnější bída je samota a pocit, že mě nikdo nepotřebuje. - Matka Tereza Byla jsem hrozně vyděšená, hlavně z toho, že lidé, které jsem zázrakem potkala, mě jednoduše opustí. Proč by někdo

Více

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky United Nations High Commissioner for Refugees Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Poprvé publikováno jako Karlinchen od Annegert Fuchshuber (Annette Betz Verlag, Wien/München, 1995). Copyright 1995

Více

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život

Motto: SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE. Učíme se pro život SPECIÁLNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA U Červeného kostela 110, TEPLICE Leden 2012 Motto: Učíme se pro život Obsah : Beseda s policií.........1 Sportovní dopoledne..........2 INFO ze ZŠ a MŠ v nemocnici..3-4

Více

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1])

ÚTĚK NA ZÁPAD. (Günter Götz [1]) ÚTĚK NA ZÁPAD Koupit lístek, nastoupit do vlaku, to všechno proběhlo v pořádku. Ale kousek od východního Berlína vlak zastavil a objevila se lidová policie s kalašnikovy. Museli jsme ukázat dokumenty a

Více

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE

MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR PO DÁVNÝCH STEZKÁCH KE STARÝM PŘÍBĚHŮM 65. POLE 1 2 www.65pole.cz SMRT KRÁLE ŠUMAVY EDICE TAH SVAZEK 1 MARTIN SICHINGER SMRT KRÁLE ŠUMAVY DO NITRA HOR

Více

Fantastický Svět Pana Kaňky

Fantastický Svět Pana Kaňky Fantastický Svět Pana Kaňky Adam Nehůdka je chlapec, jenž velmi rád četl knížky. Doma a ve škole se mu nikdy nic nedařilo, a tak byl poslán do Akademie pana Kaňky. Chodili tam chlapci, jejichž jména začínala

Více

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala.

1. kapitola. Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. 1. kapitola Proč nic nejíte? Jím. Nejíte. Jím tolik, kolik potřebuju, nikdy jsem se nepřecpávala. Nevypadáte, jako byste jedla tolik, kolik potřebujete. To vím líp než vy. Neřekla jsem to drze, jen s jistotou.

Více

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně

O Klárce. Rivel Arosis. Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně O Klárce Rivel Arosis Povídání o jedné zatím malé holčičce a jejích nejlepších kamarádkách. Klárka a nemluvně Po nebi se již zas prohánějí oblační beránci a spásají modř, řekla by určitě Klářina milovaná

Více

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec

Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Prázdninový zvěřinec e-kniha Copyright

Více

KIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro rodiče

KIDSCREEN-52. Dotazník o zdraví pro děti a mládež. Verze pro rodiče KIDSCREEN-52 Dotazník o zdraví pro děti a mládež Verze pro rodiče Page 1 of 7 Datum: Měsíc Rok Milí rodiče, Jak se daří vašemu dítěti? Jak se cítí? To je to, co bychom se od vás rádi dověděli. Prosíme

Více

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál

Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Audiopomůcka č. 3 Japonské pohádky Výukový materiál Autor: Mgr. Petra Grygová Partnerské zařízení: Dětský domov, Základní škola a Střední škola, Žatec Poznámka: kopírovat dle počtu žáků Výukový materiál

Více

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky

Kněz se usměje a objímá brigádníka kolem ramen. Pojedete domů už na Velikonoce. Sám vás tam zavezu a předám rodině. K těm šatům přidáme ještě dárky Škaredá středa Středa svatého týdne, říká se jí také škaredá středa. Proč? Máme před očima Jidáše, jednoho z dvanácti apoštolů, jak se domlouvá s farizeji. Na čem? Farizejové se rozhodli Ježíše zahubit.

Více

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE

GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 1 Tereza Čierníková GIO: PŘÍBĚH AFRICKÉHO CHLAPCE 2 PROLOG Henry Vans znovu objíždí svět! Cestopisec Henry Vans, který po svých deseti letech cestování nasbíral tisíce a tisíce informací o zemích z celého

Více

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici

Byl jednou jeden princ. Janči se jmenoval. A ten princ Janči byl chudý. Nebydlel v zámku, ale ve vesnici Kašpárek (Vypravěč) Princ Janči Chůva (Babička) Žába Princezna Janička Král Čert Světnice Vesnice Komnata Podhradí Les Přídavné kulisy: studna Smrk Kašpárek nebo vypravěč: Byl jednou jeden princ. Janči

Více

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Mgr. Renáta Lukášová, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rodina Příbuzenské vztahy v rodině, orientace v čase, život ve městě x vesnici Ročník

Více

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ

LAURA MARX FITZGERALDOVÁ LAURA MARX FITZGERALDOVÁ Poklekl ke mně a rukama zacákanýma od barev sevřel má ramena. Není kouzelná. Je dost těžké tuhle sklenici naplnit. Je těžké ty peníze vydělat a ještě těžší je uchovat. Přesunul

Více

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N

ŘÍJEN. strana: 1 E_O-N strana: 1 E_O-N V pátek 26.9. se šestka zúčastnila akce pořádané společností EON. Anička nám popsala, jak celá akce probíhala. V pátek jsme měli akci EON-trak. Chvíli jsme se učili a pak šli do EON-trucku.

Více

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém

Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém f r a n z k a f k a Řehořovi bylo jasné, co Markétka zamýšlí, chce odvést matku do bezpečí a jeho pak zahnat ze stěny dolů. Ale jen ať si to zkusí! Řehoř sedí na svém obraze a nevydá ho. Raději skočí Markétce

Více

Julinka a její zvířátka Školní mazlíčci

Julinka a její zvířátka Školní mazlíčci Julinka a její zvířátka Školní mazlíčci Vyšlo také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz www.albatrosmedia.cz Rebecca Johnson Julinka a její zvířátka Školní mazlíčci e-kniha Copyright Fragment,

Více

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová

MATĚJ A STEGOSAURUS. prro prv. v ňáč ky. Z. Pospíšilová / I. Autratová Také miluješ dinosaury jako Matěj z téhle knížky? Pak je tento neuvěřitelný příběh právě pro tebe! S Matějem a jeho dinosauřím kamarádem tě čtení bude bavit jako procházka po dinoparku. Některé knihy mají

Více

Podpora samostatného bydlení

Podpora samostatného bydlení Život s podporou Podpora samostatného bydlení Každý člověk má mít možnost žít život podle svých představ Bydlet tam kde chce a s tím, koho si vybral a je mu s ním dobře Co je služba Podpora samostatného

Více

Nejkrásnější vánoční dárek

Nejkrásnější vánoční dárek Nejkrásnější PŘÍBĚH READ vánoční dárek Vánoce se blíží a Elsa připravuje oslavu. Dnes ráno vstala velmi časně, aby do večera všechno stihla. Pozvaní jsou všichni obyvatelé království. Letošní Vánoce jsou

Více

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla

na jeho límci. Mnohokrát jsem vynesla Jednoho dne na jeho límci. tento malý hmyz ven, měl učitel narozeniny. Ti lidé se zase předem domluvili: Co kdybychom vyhlásili soutěž o nejlepší oblečení jako dárek na učitelovy narozeniny? Musely ho

Více

Arno Geiger: Starý král ve vyhnanství

Arno Geiger: Starý král ve vyhnanství Ukázky Próza Arno Geiger: Starý král ve vyhnanství /ukázka/ Arno Geiger: Starý král ve vyhnanství /ukázka/ Arno Geiger vypráví o otci, kterému pomalu vynechává paměť a který se přestává orientovat v přítomnosti.

Více

Červenec TÁBOR (19. 7. 8. 8. 2015)!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ahoj, NEJBLIŽŠÍ AKCE: ÚVODNÍ SLOVO V TOMTO ČÍSLE NAJDETE:

Červenec TÁBOR (19. 7. 8. 8. 2015)!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Ahoj, NEJBLIŽŠÍ AKCE: ÚVODNÍ SLOVO V TOMTO ČÍSLE NAJDETE: ÚVODNÍ SLOVO Ahoj, dny i měsíce utíkají a Sportíci už skoro zapomněli, co je to Tamsemník. Redakce se mooc omlouvá a doufá, že už bude jenom lépe. Ovšem doufat jen nestačí, proto na vás chystáme cos, co

Více

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB

N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB 1) N ÁČELNÍK K ANČÍ ZUB Na pokraji moravské dědiny, kousek od hranic, stojí bývalý lovecký zámeček pánů z Větrova. Je omítnutý pampeliškovou žlutí, má spoustu věžiček pokrytých prejzy a korouhvičku s kohoutem.

Více

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej..." Já:,,A jak ale mohl vzít roha?"

2. Kapitola - Útěk. Kurtis:,,Mě se neptej... Já:,,A jak ale mohl vzít roha? 2. Kapitola - Útěk,,Pink..probuď se!!" Já:,,Ehh...coo?? Nazdar Kurte.." Kurt:,,Pink, máme problém..pamatuješ na toho včerejšího návštěvníka?" Já:,,Na toho se nedá zapomenout...*zíív*" Kurt:,,Výborně..je

Více

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15

Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Kapitola 15 Kapitola 15 Jakmile Theo odešel ze soudní budovy, vrátil se do reality. Na chvilku se mu podařilo zapomenout na vlastní problém a ztratit se v potrhlém světě plivající lamy. Slečna Petunie byla bez sebe

Více

Řekni mi pohádku. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Řekni mi pohádku. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Řekni mi pohádku Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Copyright Autor: Petr Scheuer, 2013 Ilustrace: Daniela Scheuerová, 2013 Vydal: Martin Koláček - E-knihy jedou 2014 ISBN: 978-80-87976-23-4

Více

Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem

Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem II Je možné cítit se zároveň mladá i stará? Byla jsem unavená do morku kostí a domů jsem se stěží vlekla. Ráda jsem si prohlížela malé upravené domky v sousedství, které se lepily jeden na druhý, některé

Více

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová

PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová PŮJČIT SI ZÁPALKU Překlad: Adéla Nakládalová Můžete si myslet, že půjčit si zápalku na ulici je docela jednoduchá věc. Ovšem každý člověk, který to kdy zkusil, vás ujistí, že tak to rozhodně není. A každý

Více

ČISTIČKA. Miloš Nekvasil

ČISTIČKA. Miloš Nekvasil ČISTIČKA Miloš Nekvasil 1 V březnovém nedělním odpoledni jsem navštívil Muzeum stará čistírna (odpadních vod) v pražské Bubenči. Dojel jsem tam po kolejích tramvají a metra městskou dopravou. Pak jsem

Více