Zámecký pivovar Frýdlant

Transkript

1

2 Zámecký pivovar Frýdlant Frýdlantský pivovar je zmiňován poprvé již jako existující ve Frýdlantském urbáři a lze předpokládat jeho existenci již před rokem Nejdříve se zcela jistě vařilo pivo přímo na frýdlantském hradu a v městských právovárečných domech. V další fázi vývoje vznikl, zřejmě v současném umístění, pivovar řemeslný, jehož nejstarší vyobrazení známe z Globicovi mapy a mladší barokní pak z dalších ikonografických odkazů. Vznik řemeslného pivovaru nemáme v současné době datován, více snad odhalí současný stavebněhistorický průzkum. Dle stavební knihy umístěné na zámku Lemberk byl nejdéle v roce 1629 přestavěn Albrechtem z Valdštejna na kamenný. Velká přestavba proběhla v letech , 1906, 1917 a 1929 na pivovar parostrojní. Stává se tak významnou industriální památkou regionu s navázáním na řemeslnou minulost. V roce 1949 byl pak uzavřen a prostory byly dány k dispozici skladu zeleniny a sýrárně. Nejen frýdlantský industriální pivovar je rozdělen do dvou samostatných výrobních celků - sladovnu a pivovar. Sladovna je, dle postupu výroby sladu, rozdělena na humno (klíčení ječmene) a hvozd (sušení naklíčeného ječmene). Pivovar se, opět dle postupu výroby piva, dělí na varnu a chladné hospodářství. Chladné hospodářství lze dále rozdělit na štoky, spilku a ležácké sklepy s lednicí (prostor pro skladování ledu). Součástí areálu jsou či byly dále skladové a obslužné prostory : bednárna, požahovna, umývárna sudů, kotelna, strojovna parního stroje (zbořena), strojovna umělého chlazení (zbořena), lahvovnu, stáčírnu, vodní hospodářství, pivovarský rybník, kancelářské prostory a byt sládka.

3 Humno (Sladovna) V pivovaru tento prostor slouží k naklíčení ječmene. Ječná zrna se namočila v tzv. máčecích štocích (náduvnících), v tomto případě ve dvou nádržích, částečně zapuštěných do podlahy humna.nejčastěji byl použit pískovec, žula, ale mohly být i dřevěné či zděné. Následně se rozprostřela po podlaze humna, v předepsaných intervalech kropila a přehazovala. Naklíčením vznikl tzv. zelený slad. Stavebním znakem humna bylo silné zdivo pro zachování stabilní teploty a kvalitní odvětrání prostor, neboť klíčením vzniklý bylo nutné odvézt pryč a nahradit vzduchem nasyceným kyslíkem. Splašková voda se odváděla kanály do řeky Smědé. Frýdlantský pivovar má typické barokní dvoulodní humno, které bylo dvoupatrové. Ke klíčení sloužilo nejen přízemí, ale i druhé nadzemní podlaží. Jeho stáří je předmětem současného stavebně-historického průzkumu. V současné době je datována pouze jedna krokev krovu do roku (viz zpráva Ivana Peřiny), ostatní vzorky dřeva nebylo možné datovat. V současné době se čeká na dataci příčných trámů, dřevěných sloupů a pozednic. Barokní krov humna je hambalkový s ležatou stolicí a skrývá další štít odkazující na některou ze starších stavebních fází.

4 Obslužné prostory pivovaru. K obslužným provozům pivovaru patřila strojovna (zbořena), kotelna, strojovna chlazení (zbořena), vodní hospodářství, tovární komín kotelny, skladovací prostory, bednárna, umývárna a požahovna sudů (sloužila k vysmolování sudů vzala ji povodeň 2010). Velmi zajímavým prvkem byla strojní požahovna sudů postavená v roce 1906 u řeky mimo areál pivovaru. Její umístění bylo prevencí proti možnému riziku požáru. Při smolení (požahování) se využíval pohon transmisí od poměrně vzdáleného parního stroje a ulehčoval tak, důmyslným zařízením, manuální práci. Do roku 1906 byla požahovna umístěna uvnitř areálu vedle humna. Budova dodnes stojí a byla následně využívána pouze jako bednárna a sklad sudů.

5 Hvozd (Sladovna) Slouží k tzv. hvozdění, sušení teplým vzduchem (či ve starších stavebních fázích kouřem) ve fázi klíčení, kdy slad obsahuje vhodné látky pro výrobu piva. Starší typ hvozdů v českých pivovarech je hvozd ležatý ( tzv. valach). Tento typ hvozdu je ve Frýdlantu je zaznamenán ve stavebních plánech z roku 1817 (spodní křídlo uprostřed) a jedná se o jeho zdokonalenou verzi typickou pro 18. století. Nahrazen byl v roce 1890 modernějším typem hvozdu. Současný frýdlantský hvozd je modernějšího typu, jedná se o tzv. stojatý vzdušný hvozd dvoulískový postavený roku 1890 v místě původního staršího hvozdu. U tohoto typu již dochází k sušení naklíčeného ječmene teplým vzduchem, spaliny z topeniště jsou odvedeny kouřovodem ve zdivu hvozdu. Kalorifer, kovová část hvozdu zajištující ohřev vzduchu nad topeništěm, byl umístěný ve spodní části hvozdu. Nad ním jsou v prostoru zaklenutém do kopule dvě lísky (rošty na kterých je rozprostřen zelený slad) skrze, které proudí teplý vzduch. Zaklenutý prostor je uvnitř zakončen puklicí, která zachytávala zpět stékající vodu z typického pivovarského komínu, z vnějšku zakončeného stříškou, který se v pivovarské hantýrce nazývá klobouk pana starého (pan starý = sládek pivovaru). V případě frýdlantského pivovaru se bohužel nezachoval a je známý pouze z dobových fotografií.

6 Varna (Pivovar) Varna frýdlantského pivovaru řemeslného období se nezachovala. Na plánech z roku 1817 je patrné topeniště pod varní nádobou - tzv. pánví a dostatečný prostor pro umístění kádí. Místnost byla otevřena až do krovu, kde byl větrací otvor na odvod páry. Pohled na řemeslný pivovar je vzácně zachován na jedné z prvních fotografií (do roku 1890) a na obrazech z přelomu 18. a 19. století. Budova a prostor frýdlantské varny z industriálního období s typickými velkými průmyslovými okny (okna byla zazděna v období využívání pivovaru libereckou mlékárnou) je již zachovalý do dnešních dob. Strojní vybavení parní varny se bohužel již nezachovalo, ale máme je zachyceno na fotografiích jednoho z posledních sládků Františka Boháče, který působil ve Frýdlantu v letech Varna byla 4 nádobová skládající se z tzv. vystírací kádě, scezovací kádě, rmutovací pánve a mladinové pánve. Velikost varny umožňovala výstav (produkci pivovaru) až 40 tis. hl. piva ročně (8 mil. piv). Nájemci Niessner a Bondy měli Clam-Gallasy danou povinnost uvařit ročně nad 30 tis. Hl. piva (smlouva pro rok 1905). Příklad ročního výstavu piva : hl., hl., hl., hl hl. piva. Pivovar zaměstnával pivovar přibližně 40 pracovníků. Ze známých jmen sládků jsou před rokem 1940 Alfred Konvička a poválečným sládkem pak František Boháč.

7 Chladné hospodářství (Pivovar) Štoky Po uvaření piva (tzv. várka nebo dílo) se musela rychle snížit teplota mladiny, k tomuto účelu sloužily štoky umístěné na půdě budovy přiléhající k zámeckému svahu. Pro místnost se štoky (mělká kovová nádrž na pilířích, ve které se mladina rozlije do velké plochy pro rychlé zchlazení) jsou typická velká okna se žaluziemi a hřebenový větrák ve střeše (zde se bohužel nezachoval, při rekonstrukci střechy byl zrušen). Dále se mladina dochladila sprchovým chladičem (dnes se používají deskové) a přečerpala či samospádem přelila do kvasných nádob - spilečných kádí a přidaly se pivovarské kvasnice. Spilka Ve spilce následně docházelo po přidání pivovarských kvasnic ke zkvašení cukrů na alkohol. Do roku 1930 (kolaudace nové technologie typu Rostock) byly kvasné nádoby dřevěné otevřené. Do současné doby zachovalá spilka se používala od roku 1930 (stavební dokumentace z roku 1929, kolaudace 1930) až do uzavření pivovaru v roce 1949.

8 Ležácké tanky a ležácké a ledové sklepy Pod štoky a spilkou se nacházejí železobetonové tanky postavené v roce 1929 společně se spilkou ve 4 patrech nad sebou. Jednalo se, o ve své době, moderní technologii. Jsou postaveny v místě, kde se nacházela od roku 1890 do roku 1929 lednice pivovaru, což je velká místnost či sklep pro skladování ledu. Předchozí stavbou na tomto místě byly valené klenby nejstaršího pivovarského sklepa zaznamenané ve stavebních plánech 1817, které se nacházejí v místě nejenom starší barokní stavby, ale i předchozí renesanční hrázděné budovy (viz. Globicova mapa 1660). Na tento blok navazuje trakt ležáckých sklepů z roku 1890, kde byly alternativně k železobetonovým tankům na kantýřích (kamenné podstavce) umístěny dubové sudy. Křídlo budovy bylo zakončeno skladem ledu lednicí. Led byl přivážen koňmi po úvozové cestě ve svahu. Cesta dnes vede pouze k současné garáži bytu umístěné mezi svahem a pivovarem. Cesta byla používána nejdéle do roku 1929, kdy cestu zastavěla stavba nové železobetonové spilky, a sloužila k zásobování celého pivovaru tak, že využívala převýšení k jednodušší dopravě materiálu za využití gravitace po celém areálu. V té době již existovalo umělé chlazení a nebylo nutné přivážet do pivovaru led a cesta tak pozbyla svého významu.

9 Poděkování Především si zaslouží velké poděkování historik Petr Freiwillig, z jehož mravenčí práce zveřejněná v knížce Technické památky Frýdlanstka, tato výstava informace o Zámeckém pivovaru čerpá,. Dále patří velké poděkování paní Boháčové, dceři sládka, za dobové fotografie a vzpomínky na své dětství v pivovaru, sběrateli Lukášovi Mikyskovi, který laskavě zapůjčil své fotografie ze své sbírky, Ivě Beranové za pečlivé uspořádání expozice, Ivanovi Peřinovi za konzultace a průzkum, fotografu Hynkovi Glosovi, který fotil stav areálu před rokem, archeologu Petru Brestovanskému za četné konzultace a mnoha dalším, bez jejichž práce by tato výstava nevznikla. Děkuji, Marek Vávra.