Manuál pro Ehomer. Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS. (neprošlo jazykovou úpravou)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Manuál pro Ehomer. Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS. (neprošlo jazykovou úpravou)"

Transkript

1 Manuál pro Ehomer Webový nástroj indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS (neprošlo jazykovou úpravou) Mgr. Ondřej Marek a kolektiv, Praha 2009 ISBN: ww.ehomer.cz WD Benchmarking venkova - Zkvalitňování managementu mikroregionů jako nástroje pro řešení regionálních disparit.

2 Obsah 1. Úvod Fenomén mikroregion Projekt Benchmarking venkova Metodika vytváření indikátorů efektivity managementu Vymezení základních pojmů Důvody proč sledovat efektivitu managementu Možnosti sledování efektivity managementu Definování cílů fungování mikroregionů Základní principy fungování indikátorové sady Sledovaná data a jejich zdroje Data popisná Data pro sledování efektivity Tabulka projektů Popisné indikátory Indikátory efektivity managementu Náklady na management MR na 1000 obyvatel Index rentability nákladů managementu Index účasti managementu regionu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Doplňkové indikátory Registrovaná míra nezaměstnanosti Spokojenost s místním společenstvím Mnoţství vyprodukovaného komunálního odpadu Výměra půdy ekologického zemědělství Podíl obyvatel / domácností napojených na ČOV Výkon alternativních zdrojů energie Dopravně nedostupné urbanizované území Práce s indikátory Omezení při vyuţívání indikátorů Interpretace a souvztaţnosti indikátorů Webový nástroj pro sledování indikátorů Popis struktury stránek Registrace nového uţivatele Prohlíţení obsaţených dat Uţivatelé a jejich oprávnění Vkládání dat a editace Tabulkový přehled indikátorů efektivity Literatura Strana 2

3 1. Úvod Cílem této broţury je poskytnout představitelům a pracovníkům mikroregionů představit sadu indikátorů efektivnosti mikroregionu a webový nástroj pro jejich sledování Naleznete zde jako výklad teoretický předpokladů pro sledování efektivity managementu mikroregionů a MAS, tak metodiku jejich sledování. V neposlední řadě je součástí tohoto manuálu návod na práci s webovým nástrojem 2. Fenomén mikroregion Na poli rozvoje venkova hrají nezastupitelnou roli mikroregiony. Tato sdruţení obcí a dalších aktérů rozvoje venkova přebírají aktivitu v rozvojových aktivitách na místní a regionální úrovni, tam kde aktivita krajů a centrálních institucí jiţ nedosahuje. V neposlední řadě přispívají vyrovnávání regionálních disparit. Mikroregiony jsou z hlediska veřejné správy relativně novým fenoménem. To skrývá určitý potenciál pro originální a inovativní řešení úkolů, které na sebe mikroregiony berou. Nejsou omezovány tradičními pohledy na problematiku ani zaběhlými, či předepsanými postupy. Vytváří tak prostor pro hledání nových přístupů ke správě věcí veřejných a mohou tak přispět k zavádění inovací a kultivaci veřejné správy. Mikroregiony jsou zajímavé i z hlediska lidských zdrojů. Protoţe jsou zaloţeny na iniciativě ze zdola, na jejich chodu se podílí velmi motivovaní lidé. Přitahují do veřejné politiky lidi z různých oborů a vytváří prostor pro aktivizaci soukromého sektoru ve veřejném dění. Dokáţou vyuţívat dobrovolných aktivit a lidé jsou často největší hodnotou, se kterou mohou mikroregiony pracovat. Díky těmto nastíněným faktorům nacházíme v mikroregionech velké spektrum přístupů ke správě věcí veřejných. Tato rozrůzněnost se dotýká jak jejich velikost co do rozlohy i počtu obyvatel, tak struktur organizačního zázemí a forem jejich fungování. Velikost finančních prostředků, se kterými mikroregiony pracují, se velmi liší. Nedávno vzniklé regiony se potácí v nedostatku finančních zdrojů na základní činnost a jiné realizují mnoha milionové investice. Na druhou stranu mikroregiony trpí řadou problémů. Určitá nezakořeněnost mikroregionů v systému veřejné správy, přináší řadu komplikací, jako například nejasné vymezení vlastní působnosti či nezajištěný systémem financování. Hlavní otázkou se tak stává, jak jsou managementy mikroregionů vlastně efektivní. Otázka efektivnosti ve veřejné správě je velmi problematická a podléhá subjektivnímu vnímání. Proto je cílem tohoto manuálu navrhnout praktický nástroj pro sledování efektivity managementu mikroregionů. Poukáţe na moţnost jak hodnotit tak sloţitou otázku, jakou je efektivnost managementu mikroregionů. Za tento nástroj byla zvolena sada indikátorů efektivity managementu. Jedná se o jednoduchý nástroj inspirovaný indikátory vyuţívanými na jiných úrovních veřejné správy. V tomto manuálu chceme vysvětlit důvody, které vedli k sestavení této sady právě v této podobě a vysvětlit její základní fungování. Zároveň by měl být návodem pro práci s touto Strana 3

4 sadou vyuţitelným pro manaţery mikroregionů. Manuál vznikl na základě zkušenost z první etapy testování indikátorů efektivity managementu, proto předpokládáme, ţe bude dále rozšiřován, zpřesňován a upravován. Doufáme, ţe jim tento nástroj poskytne zpětnou vazbu a porovnání s ostatními podobně fungujícími organizacemi Projekt Benchmarking venkova Projekt "Benchmarking venkova - Zkvalitnění managementu mikroregionů jako nástroje řešení regionálních disparit", navazuje na výsledky projektu Centra pro komunitní práci střední Morava WB "Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech". Projekt byl podpořen Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci programu Věda a výzkum. Cíle projektu Benchmarking venkova je zkvalitňování a profesionalizace vybraných typů managementu rozvoje mikroregionů, kterými jsou Svazek obcí (DSO), Management Projekt se skládá ze dvou základních modulů a formulovaných aktivit: 1. Zkvalitnění - "profesionalizace" jednotlivých typů managementu mikroregionů: a. Prostřednictvím analýzy (vnější a vnitřní) zajištění managementu v mikroregionech v NUTS II Střední Morava, Střední Čechy a Severozápad analýza současného stavu zajištění managementu rozvoje mikroregionů v jednotlivých regionech soudruţnosti. b. Zkvalitnění jednotlivých typů managementu rozvoje v mikroregionech v této části budou v 6 vybraných mikroregionech uplatňovány metodiky pro zkvalitnění managementu rozvoje. c. Testovací fáze - studie efektivity managementu rozvoje mikroregionů. d. Výzkumná zpráva e. Konference kaţdý rok realizace projektu bude uskutečněna celorepubliková konference, která bude informovat o průběhu projektu, nových trendech v profesionalizaci managementu mikroregionů a regionálního rozvoje a bude dávat prostor pro diskusi nad touto tématikou. 2. Implementace indikátorové sady pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů - benchmarking. a. Vývoj a zkvalitňování metodiky pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů - rozšíření benchmarkingové sady pro hodnocení mikroregionů, tzv. barometr mikroregionů. b. Vývoj softwarové aplikace pro sledování indikátorů a hodnocení efektivity managementu rozvoje. c. Testovací fáze - benchmarking mikroregionů - zavádění a sledování indikátorů v 18 mikroregionech - vţdy v 6 mikroregionech v jednotlivých NUTS II (Střední Morava, Střední Čechy a Severozápad). mikroregionu prostřednictvím městského úřadu (ORP) a MAS (místní akční skupiny). Zkvalitňování managementu rozvoje mikroregionů bude dosaţeno prostřednictvím Strana 4

5 ekonomické studie moţností zvyšování absorpční kapacity či realizace úspor. Dalším cílem projektu je šíření a zavádění indikátorů pro hodnocení efektivity managementu a udrţitelného rozvoje mikroregionů do dalších mikroregionů v různých oblastech České republiky. Vytvořenou indikátorovou sadu pro hodnocení efektivity managementu mikroregionů bude moţné pouţívat pro hodnocení úspěšnosti cílů činnosti a aktivit mikroregionů např. pro hodnocení strategií, plánů, managementu atp. Tato studie se dotýká především druhého modulu projektu. Popisuje indikátorovou sadu, práci s ní a její podobu po dvouletém testování v 18 pilotních regionech Metodika vytváření indikátorů efektivity managementu Sada indikátorů nevznikla nahodile, ale je výsledkem metodické činnosti. Vychází z těchto zdrojů: Předchozí projekty realizované řešiteli projektu Benchmarking venkova. 1 Zkušeností řešitelů s realizací projektů a zakázek na poli rozvoje venkova. Analýzy provedené v rámci modulu 1. tohoto projektu. 2 Zkušenosti řešitelů se zaváděným obdobných indikátorových sad určených pro jiné typy veřejné správy. 3 Konzultací s pilotními mikroregiony účastnící se projektu. Pojem benchmarking venkova by mohl svádět k tomu, ţe stavíme na zkušenostech získaných při benchmarkingu městských úřadů na základě hodnocení CAF realizovaných MV České republiky. 4 Bohuţel tento systém je pro managementy mikroregionů nevyuţitelný, protoţe jejich organizační i procesní struktura je o několik řádů jednodušší. 1 Jedná se především o projekt Centra pro komunitní práci střední Morava WB "Výzkum zavádění managementu rozvoje jako nástroje zvyšování absorpční kapacity a úspor finančních prostředků v mikroregionech". 2 ŠKRABAL, Ivo NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, Například KOSÍKOVÁ, Simona a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti - Barometr udržitelnosti měst, Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, Praha, 2006, nebo LUPAČ, Milan a kol. Zrcadlo místní udržitelnosti Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky. Ústav pro ekopolitiku, o. p. s, Agentura Koniklec, REC Česká republika, Praha, Strana 5

6 Indikátorová sada je zaloţena na praktických zkušenostech regionů, se kterými řešitelé průběţně spolupracují. Velkou inspirací pro ni jsou Společné evropské indikátory European Common Indicators (ECI) a iniciativa TIMUR Vymezení základních pojmů Pro snadnější porozumění definujeme několik pojmů. Čtenář jistě tyto pojmy zná a rozumí jim, protoţe však neexistuje jejich přesné vymezení, dovolujeme si je pro potřeby manuálu definovat sami. Definice vyjasní souvislosti, ve kterých je, pro potřeby tématu, vnímají autoři. Mikroregion je sdruţení obcí s různou formou právní subjektivity. Jejich společným cíle je rozvoj území, na kterém se rozkládá katastrální území členských obcí mikroregionu. Vyznačuje se volenými orgány, které určují jeho strategii a přímo či nepřímo zajišťují i realizaci jednotlivých aktivit. 6 Pro účely tohoto příspěvku pojem mikroregiony označuji i tzv. místní akční skupiny. Jedná se sice o regiony, které vznikly na základě rozdílných legislativních norem, ale důvody, cíle a formy jejich vzniku i fungování jsou obdobné jako u svazku obcí. Management mikroregionů nemůţeme chápat ve smyslu vymezovaném přístupem k managementu v podnikatelské sféře. Oproti ní se management mikroregionů neobejde bez práce s dobrovolníky, coţ vyţaduje specifický přístup. Management ve veřejné správě je do značné míry determinován filosofií veřejné správy jako takové. V Evropě je silně ovlivňován legislativními vymezeními, příkladem je německé pojetí managementu veřejné správy oproti pluralistickému přístupu v anglosaských zemích. 7 To pozici managementu mikroregionů komplikuje jejich situaci, protoţe je zaloţen na silné roli státu a legislativního základu. Dá se tak říci, ţe management mikroregionů je svým demokratickým a ne zcela definovaným postavením poněkud neobvyklým prvkem v našem systému veřejné správy. Dochází tak k zajímavému obohacení tohoto systému a kombinaci přístupu anglosaského a evropského. V souvislosti s mikroregiony musíme termínu management rozumět ve smyslu managementu rozvoje. Management rozvoje chápeme jako organizační struktury, které mají zpravidla za cíl: aktivizaci obyvatelstva a zvyšování jeho identifikace s regionem koordinaci řešení místních problémů navyšování finančních prostředků mikroregionů 5 6 Škrabal, Ivo Mgr., Nunvářová, Svatava Ing., Novák, Josef Mgr., Třebícký, Viktor, RNDr. PhD., Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, CpKP střední Morava, kancelář Šumperk Přerov, Whight, Glen, Nemec, Jura, Management veřejné správy, Teorie a praxe, Ekopress, Praha 2003, s Strana 6

7 Konkrétně si pod pojmem management můţeme představit manaţery rozvoje regionů, tajemníky mikroregionů, či jiné typy výkonných pracovníků. V některých případech management regionů zajišťují externí subjekty. Správní rady, setkávání členů apod. není součástí výkonného managementu v pravém slova smyslu. Tyto orgány zajišťují strategické směřování a ne kaţdodenní agendu. V praxi se tyto dvě skupiny často prolínají, to ale nic nemění na faktu, ţe jejich role v rámci fungování mikroregionů by měli být oddělené. Dalším termínem, který byl jiţ zmíněn, je efektivita. Efektivita vyjadřuje praktickou účinnost nějaké smysluplné činnosti. Nejčastěji se jedná o lidskou práci. Je důleţitým kritériem pro posuzování úspěšnosti a kvality. 8 Benchmarking je proces porovnávání nákladů, času a kvality za které organizace provádí vlastní činnosti oproti ostatním organizacím. Výsledky by měly vést ke změnám a zlepšování. Benchmarking umoţňuje veřejné správě porovnávat svojí výkonnost s ostatními institucemi veřejné správy. To je jedna z mála moţností jako veřejnou správu vůbec hodnotit. 9 Mikroregiony mají v tomto ohledu velkou nevýhodu pro svoje rozrůznění, co se týká formy, cílů i typů činností. Proto jsme benchmarking zaměřili na zjednodušené porovnávání indikátorů efektivnosti managementu. Indikátor je dalším termínem, který musíme vyjasnit. Indikátor je měřitelný ukazatel (index, proměnná), který má vztah ke konkrétnímu aspektu rozvoje. Indikátory průběţným sledování umoţní popisovat určitý jev a srovnávat jeho vývoj v čase, případně i mezi různými organizacemi. 10 Jeden indikátor zpravidla vypovídá o omezené části skutečnosti. Proto se často setkáváme s tzv. agregovanými indikátory, které zohledňují několik dílčích indikátorů. My čtenáři předkládáme tzv. indikátorovou sadu. Soubor indikátorů, které komplexně vypovídají o uceleném celku jevů, v tomto případě o efektivitě managementu mikroregionů. Jako poslední osvětlíme pojem Ehomer.cz. Takto byl pojmenován elektronický nástroj pro hodnocení mikroregionů, vytvořený v rámci projektu Benchmarking venkova. Vyuţívá níţe popsanou sadu indikátorů efektivnosti managementu. Umoţňuje pracovníkům regionů zapojených do sledování efektivity managementu samostatně zadávat potřebná data a sledovat vývoj jednotlivých indikátorů Důvody proč sledovat efektivitu managementu Neţ se začneme podrobně zabírat moţnostmi jak efektivitu managementu mikroregionů sledovat, pokusíme se odpovědět na otázku, proč je dobré zabývat se efektivitou. Hlavním důvodem pro sledování efektivity je optimalizace nákladů na dosahování stanovených cílů. Obzvláště pro mikroregiony, které nejsou obligátně napojeny na veřejné Hřebík, Štěpán, Třebický, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s. 5. Strana 7

8 rozpočty a zpravidla hospodaří s velmi omezenými zdroji či dobrovolnými příspěvky je optimalizace nákladů nezbytná. Vytvoří moţnost rozšíření činnosti a dosahování dalších cílů, případně vytváření rezerv pro období nestabilního financování. V případě, kdy přes všechnu snahu se mikroregion ukáţe jako dlouhodobě neefektivní, můţe toto sledování vést k jeho restrukturalizaci, nebo i odůvodněnému zániku. Mikroregiony ačkoliv jsou součásti veřejného sektoru, tak se oproti městům a obcím nacházejí v určitém konkurenčním prostředí. Jejich fungování a rozvoj je zpravidla závislý na získávání zdrojů pro realizaci projektů naplňujících strategii. Tyto zdroje ať jiţ z národních, či mezinárodních zdrojů zdaleka nepokrývají poptávku. Efektivní management, nejenţe dokáţe lépe připravovat projekty a získávat na ně prostředky, ale pro potencionálního donora působí důvěryhodněji. To můţe být rozhodujícím momentem, který ovlivňuje rozhodnutí pro udělení dotace při rovnocenně připravených projektech. Sledování efektivity za pomoci indikátorů můţe zásadně usnadnit komunikaci mezi orgány mikroregionu, jeho partnery a veřejností. Indikátory jsou jeden ze způsobů jak jednoduše prezentovat aktivity mikroregionu a dopady jeho činnosti. Vzhledem k určité neukotvenosti mikroregionů ve veřejné správě je vysvětlování přínosů mikroregionu pro rozvojové aktivity nezbytné. Pomáhá to odůvodňovat existenci a smysl takových aktivit. V neposlední řadě sledování efektivnosti managementu mikroregionů představuje účelný nástroj pro politickou reprezentaci mikroregionu. Na jednu stranu jim poskytuje moţnost kontroly nad prací manaţerů a úředníků věnující se managementu rozvoje. Oproti tomu jim dává moţnost vyuţívat indikátorů pro věcnou argumentaci k obhájení výsledků jejich práce před veřejností. To jsou některé důvody, proč je důleţité vytvářet dobrovolné manaţerské nástroje, které tuto zpětnou vazbu mohou dávat. Zatímco pro obce a města existuje několik různých moţností jak vlastní efektivitu sledovat 11, pro mikroregiony neexistuje téměř ţádná. 3. Možnosti sledování efektivity managementu Při nezcela vyjasněném postavení mikroregionů ve veřejné správě a omezených finančních zdrojích, se kterými hospodaří, je nezbytné zamýšlet se nad efektivností fungování mikroregionů. Podnikatelský sektor má oproti organizacím působícím ve veřejné správě velkou výhodu pro zjišťování vlastní efektivnosti. Má jednoduché, snadno porovnatelné měřítko efektivnosti a úspěšnosti organizace (firmy). Tímto měřítkem je dosaţený zisk. Mikroregiony ani ostatní instituce veřejné správy nejsou zaloţeny za účelem vytváření zisku, ale za účelem naplňování veřejného zájmu. Na rozdíl od zisku je veřejný zájem velmi nejasná a proměnlivá veličina. Pro měření a porovnávání efektivity zcela nevyuţitelná. Podléhá totiţ velmi silně subjektivnímu vnímání. 11 Základní přehled dává: NOVÁK, Josef ŠAFÁŘOVÁ, Barbora, Hodnocení managementu a rozvoje mikroregionů, Centrum pro komunitní práci, Přerov Strana 8

9 Veřejná správa díky těmto okolnostem podléhá mnohem menšímu tlaku na vlastní efektivitu neţ podnikatelský sektor. Instituce veřejné správy nefungují v konkurenčním prostředí, a proto nemají dostatečnou zpětnou vazbu pro svoji efektivitu. Veřejný zájem, má jen omezenou moţnost, tuto zpětnou vazbu poskytovat. Společenská poptávka sice dokáţe vymezit obecné cíle veřejného zájmu, ale jen těţko určuje kvantitu a kvalitu, jejich naplňování. Měřítkem veřejného zájmu můţe být například veřejné mínění, či volební výsledek. Tyto ukazatele jednoduše podléhají vnějším okolnostem, módním vlivům a politické reklamě. Nabízí se dva typy cílů, kvůli kterým mikroregiony vznikají: obecné cíle pro vznik mikroregionů specifické cíle pro vznik mikroregionů Pro měření naplňování tzv. veřejného zájmu je účelnější vyuţít cíle, které si region sám za tento zájem určil. Zda bylo toto politické rozhodnutí v souladu s veřejným míněním, jeho politickým, či sociálním cítěním, nechť posoudí voliči, nebo valná hromada mikroregionu. Pokud bychom chtěli za měřítko naplňování veřejného zájmu zvolit naplňování specifických cílů mikroregionů, moc bychom si nepomohli. Ačkoliv se v případě mikroregionů v České republice jedná o velmi podobná témata a okruhy, coţ je mimo jiné ovlivněné i veřejnou dotační politikou, rozvojové cíle reagují na místní problematiku a jsou vzájemně jen těţko porovnatelné. Proto jsme se při sledování efektivity managementu mikroregionů zaměřili na momenty fungování mikroregionů, které vyjadřují systémové důvody pro vznik mikroregionů jako takových. Jelikoţ jsme hodnocení dopadů jednotlivých specifických aktivit směřujících k naplňování konkrétních rozvojových cílů mikroregionů nechtěli zcela opomenout, vznikly dvě sady indikátorů pro sledování činnosti mikroregionů. Sada indikátorů efektivity managementu mikroregionu, jako základní výstup projektu Benchmarking venkova. a doplňková sada indikátorů. Tu jsme sesbírali z dostupných zdrojů a příkladů pro jiné typy veřejné správy a upravili je pro vyuţití managementy mikroregionů Definování cílů fungování mikroregionů Jak uţ bylo několikrát zdůrazněno, mikroregiony jsou z hlediska organizační struktury a cílů velmi nesourodou skupinou organizací veřejné správy. Spojují je jen některé společné znaky. Přičemţ i důvody jejich vzniku a existence jsou různé a mění se v čase. V devadesátých letech minulého století, kdy proběhla první vlna zakládání mikroregionů, se mikroregiony orientovali především na společné řešení specifických problémů. Dnes se zaměřují více na problematiku obecného rozvoje. Mikroregiony, které původně vznikly za účelem řešení Strana 9

10 konkrétního specifického problému, např. plynofikace, či řešení problému nakládání s odpady, dnes rozšiřují své aktivity a směřování i k dalším rozvojovým cílům. 12 Kaţdý mikroregion si určuje vlastní specifické cíle, které se díky reálným moţnostem mikroregionů často vzájemně podobají, ale pro potřeby vzájemného porovnávání jsou jen těţko vyuţitelné. Také různá velikost, organizační a legislativní zakotvení mikroregionů znesnadňuje vzájemný benchmarking těchto organizací. Proto jsme pro potřeby sledování efektivnosti managementu mikroregionů hledali společné znaky a cíle jejich managementu. Na základě zkoumání fungování mikroregionů v ČR a především pak šetření mezi mikroregiony a MAS ve třech NUTS II. 13 jsme určili tři společné cíle vzniku drtivé většiny mikroregionů. Společné cíle vzniku mikroregionů. Podpora spolupráce v regionu. Zvýšení informovanosti/lepší komunikace. Naplňování cílů strategie skrze získávání finančních prostředků. Základní myšlenkou pro vznik a fungování mikroregionů je sdruţování sil a prostředků malých obcí, případně dalších aktérů rozvoje venkova, pro řešení společných otázek. Proto pokud je území mikroregionu příliš rozrůzněné a jeho části mají různé priority, které se vzájemně nepotkávají, nemůţe tento mikroregion efektivně fungovat. Společné řešení vybraných problémů nelze realizovat bez spolupráce a vzájemné koordinace. Podpora spolupráce napříč regionem je základním cílem pro vznik a fungování mikroregionů. 14 Spolupráce není moţná bez dostatečně kvalitní komunikace. Jedním ze znaků mikroregionů je jejich snaha o aktivizaci obyvatelstva a jejich zapojení do regionálního rozvoje. Nezcela vyjasněná a často nepochopená role mikroregionů klade velké nároky na komunikaci uvnitř i 12 ŠKRABAL, Ivo NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, ŠKRABAL, Ivo NUVÁŘOVÁ, Svatava, Výzkum managementu rozvoje v mikroregionech a MAS NUTS II střední Morava, střední Čechy a Severozápad, Přehled výsledků dotazníkového šetření a analýzy současného zajištění managementu rozvoje v mikroregionech a MAS, Centrum pro komunitní práci, Přerov, Někdy hovoříme o tzv. synergickém efektu spolupráce. To je předpoklad, že při spolupráci dochází se sdružování sil za účelem dosažení nějakého cíle. Výsledná síla ovšem není prostým součtem těchto sil, ale jejich násobkem. Strana 10

11 vně struktur regionu. Dalším důvodem proč otázku komunikace v souvislosti s mikroregiony povaţujeme za významnou, je fakt, ţe veřejná správa má tendenci tyto otázky podceňovat. Posledním ze společných znaků mikroregionů je snaha o řešení regionálních problémů, či naplňování strategických cílů. K tomu aby byly cíle naplněny, je zpravidla třeba investice finančních prostředků. V našem prostředí se jedná především o získávání různých dotací a podpor. Hovoříme o tzv. absorpční kapacitě. 15 Nutně nemusí jít o získávání veřejných finančních zdrojů, ale tento typ zdrojů oproti zdrojům soukromým převládá Základní principy fungování indikátorové sady Pokud má být benchmarking efektivity managementu účelný, musí být přiměřený moţnostem organizace. Vzhledem k jednoduchosti struktury managementu mikroregionů jsme pro sledování efektivity managementu mikroregionů zvolili indikátory a jejich porovnávání formou benchmarkingu mezi jednotlivými mikroregiony. Indikátorovou sadu jsme postavili na datech, které jsou jiţ sbírány a evidovány pro jiné účely. Pro většinu vyuţívaných dat je navrţeno sledování v ročním intervalu. Tato četnost pro účely mikroregionů a jejich struktur dostačuje. Sniţuje se tak administrativní náročnost práce s touto indikátorovou sadou na přijatelné minimum. Tento přístup sice nepředstavuje ten nejpřesnější způsob sledování efektivity, ale povaţujeme ho pro naše potřeby za dostatečný. Sice by nebyl problém vytvořit sofistikovanější a přesnější nástroj na sledování efektivity managementu, pokud by byl administrativně náročný, nebyl by prakticky vyuţíván. Tato podmínka byla pro vývoj tohoto nástroje jedním ze základních poţadavků. Přesto je důleţitým momentem pro funkčnost indikátorové sady i motivace regionů indikátory sledovat. Sada indikátorů efektivnosti je konstruována jako dobrovolná a má poskytovat objektivní obraz především samotnému managementu regionů o dopadech jejich činnosti. V okamţiku, kdy by tato sada byla nástrojem k nějakému externímu hodnocení MR a MAS, muselo by být nastaveno nezávislé ověřování dat vkládaných do systému Ehomer.cz. V reţimu dobrovolného manaţerského nástroje poskytující nezávazný benchmarking regionů nehrozí snaha o manipulaci s daty za účelem nějakého prospěchu. Řešením jak zajistit atraktivnost sady indikátorů pro pracovníky mikroregionů i MAS a zároveň zachovat její dobrovolnost je rozšíření systému Ehomer.cz na sledování i dalších indikátorů a hodnot potřebných pro účely oficiálního výkaznictví nebo projektového řízení. V současnosti se připravuje rozšíření systému o několik doplňkových indikátorů, které by tuto vlastnost měli splnit a zvýšit tak vyuţitelnost systému Ehomer.cz. 15 Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti státu využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má řadu aspektů, především je to: 1. administrativní kapacita, 2. schopnost spolufinancování 3. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování. (www.strukruralnifondy.cz) Strana 11

12 Pokud chceme přistupovat k porovnávání mikroregionů a efektivnosti jejich managementu mezi sebou, museli jsme tomu indikátory přizpůsobit. Velikost mikroregionů a počet jejich obyvatel často určuje mnoţství zdrojů, se kterými mikroregiony hospodaří. Vytváří se tak různé podmínky pro fungování managementu. Snaţili jsme se veškeré indikátory usouvztaţnit k celkovému počtu obyvatel. Tento ukazatel jsme zvolili záměrně. Zohledňuje dopady aktivit mikroregionu na ty, kvůli kterým jsou tyto aktivity vyvíjeny. Za obecný cíl existence veřejné správy můţeme označit snahu o zlepšení ţivotních podmínek pro obyvatele, k porovnávání efektivnosti proto logicky přispívá i tento zvolený princip. Zjednodušeně řečeno zohledňuje, kolik lidí bylo dotčeno obecně prospěšnými aktivitami. Dosáhli jsme tak poţadované moţnosti porovnání mezi různě velkými regiony. V případech kde dopad managementu není relevantní vztahovat na obyvatele, se k porovnávání jednotlivých mikroregionů vyuţívá jejich rozloha. Porovnávání efektivity naplňování dílčích cílů aktivit mikroregionů získáme provázáním jednotlivých indikátorů. Samotný index, či hodnota indikátoru neurčuje, zda se jedná o vysokou hodnotu, či nízkou. Nedokáţe nám odpovědět na otázku, zda je ten který manaţerský přístup efektivní či nikoliv. Teprve porovnání stejného typu hodnot dá konkrétním výstupům jejich interpelační hodnotu. Ukáţe, ţe některé regiony se svými úkoly vypořádají rychleji, levněji, zkrátka efektivněji. Takové porovnávání označujeme pojmem benchmarking. Původní záměr, bylo vyuţít zkušeností s projekty benchmarking ve veřejné správě na úrovni města a obcí, ale při prvním ohledání se ukázalo, ţe pro podmínky managementu mikroregionu nejsou pouţitelné. Proto jsme zvolili jiţ zmíněný přístup zaloţený na benchmarkingu indikátorů vytvořených pro specifika fungování mikroregionů. Vychází ze sledování naplňování obecných cílů vzniku mikroregionů. Důleţitým prvkem pro práci s indikátory je nejen benchmarking, ale i jejich sledování v čase. To je hlavním konkrétním ukazatelem pro manaţery mikroregionu o tom, jaké dopady jejich opatření a aktivity mají. V rámci této studie jsme vytvořili tzv. sadu indikátorů efektivity managementu, která zahrnuje devět indikátorů. Ty jsou doplněny několika jednoduchými indikátory popisného charakteru, jeţ pomáhají při kategorizaci jednotlivých regionů. Následně jsme vybrali několik dalších indikátorů, které jsou vhodné pro sledování naplňování cílů činnosti mikroregionů, ale mají vztah ke specifickým cílům mikroregionu. Ty jsme zařadili mezi tzv. doplňkové indikátory, které jsou spíše inspirací a návodem. Pro sledování indikátorů vztahujícím se ke specifickým cílům je důleţité především srovnání v čase, protoţe vstupní podmínky pro jednotlivé mikroregiony jsou příliš rozličné, neţ aby mohlo docházet k relevantnímu porovnávání mezi jednotlivými mikroregiony. Strana 12

13 4. Sledovaná data a jejich zdroje Jak bylo uvedeno výše, pro sledování zmíněné indikátorové sady jsme se snaţili zvolit data, které jsou snadno dosaţitelná, případně sledovány jiţ pro jiné účely. Nemohli jsme se bohuţel omezit jen na tyto moţnosti, protoţe na jejich základě by nebylo moţné vytvořit uspokojující pohled na efektivitu managementu mikroregionu. Roční výkaz zisku a ztráty, tzv. výsledovka, je standardizovaný 16 výkaz finančního účetnictví, který je výsledkem účetní závěrky. Většina potřebných finančních údajů se dá zjistit z tohoto dokumentu, případně podrobnější účetní sestavy. Informace o počtu obyvatel, rozloze obcí a další popisné informace jsou jednoduše dosaţitelné ze zdrojů ČSÚ. Posledním, nestandardizovaným a tudíţ i nejpracnějším zdrojem je seznam projektů realizovaný mikroregionem ve sledovaném roce. Některé regiony tyto údaje sledují například pro potřeby svých výročních zpráv a jejich získávání pro ně ţádným problémem. Pro ostatní je to určitá práce navíc, nicméně je vyuţitelná i pro jiné aktivity, neţ jen pro sledování indikátorů efektivity managementu. Data pro sledování efektivity managementu mikroregion čerpáme ze pří základních zdrojů: roční výkaz zisku a ztráty organizace (výsledovka) zdroje ČSÚ pro jednotlivé obce MOS (městská a obecní statistika) 1 tabulka projektů a další informace a sledování nákladů na publicitu 4.1. Data popisná První skupinou údajů, které vyuţíváme pro sledování indikátorů efektivity managementu, jsou data popisující aktuální stav a fyzické vlastnosti mikroregionu. Tato data jsou snadno zjistitelná na Českém statistickém úřadě. Mikroregiony jsou dynamické útvary, mění svoji rozlohu a počet obyvatel přistoupením, či odstoupením jednotlivých obcí. V některých případech i relativně často. To znesnadňuje sledování těchto údajů. To je však jen jeden z důvodů, proč na centrální úrovni nejsou tato data pro mikroregiony sledována. Existuje však spolehlivá evidence na úrovni jednotlivých obcí 17 a to je základem pro získání relevantních dat pro celý mikroregion. Jejich sdruţování pro potřeby regionu spravovaného MR či MAS je třeba zpracovávat ručně. Neexistuje automatická agregace. Respektive by se jednalo o sloţité a nákladné řešení. 16 V 18 zák. 563/91 Sb. (Zákon o účetnictví) je definována struktura výkazu zisku a ztrát obecně a zpřesněno ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. 6 v aktuálním znění. 17 Strana 13

14 Tato data jsou často poţadována pro nejrůznější dotační tituly i další statistické účely, je tak tedy splněn poţadavek na nezvyšování administrativní zátěţe pro účely sledování indikátorů. Pro skupinu obyvatelstvo je jednotkou počet obyvatel, pro rozlohu a land use 18 km 2. Kategorie ostatní nemá společnou jednotku. Pro popisné indikátory sledujeme tyto údaje: Obyvatelstvo Rozloha a Land Use Ostatní Počet obyvatel Počet narozených Počet zemřelých Počet obyvatel největší obce Počet obyvatel druhé největší obce Rozloha mikroregionu Rozloha zemědělské půdy Rozloha orné půdy Rozloha nezemědělské půdy Rozloha lesních ploch Rozloha vodních ploch Rozloha zastavěných ploch Rozloha ostatních ploch Počet obcí Rok vzniku mikroregionu Rok registrace mikroregionu Skupina dat Land Use není sice potřeba ke sledování základní sady indikátorů efektivity mikroregionů, ale je základem pro několik indikátorů z doplňkové sady a slouţí pro dotvoření obrazu mikroregionu Data pro sledování efektivity Další typ údajů potřebných pro sledování indikátorů efektivity jsou převáţně data získaná z vypracované účetní závěrky. V některých případech však výkaz zisků a ztrát nedokáţe zcela transparentně postihnout poţadovaná data. Jedná se o zejména o personální náklady. Některé typy personálních nákladů můţou být ve smyslu účetních pravidel chápáno jako sluţby. Řada manaţerů mikroregionů pracuje pro své organizace na základě mandátních smluv, a proto se náklady na jejich činnost nezapočítávají do personálních nákladů. Jiné mikroregiony vyuţívají externího managementu různých poradců a organizací a tyto sluţby svým charakterem nahrazují a doplňují práci managementu. Z těchto důvodů je zvlášť sledovaná částka nákladů na tento typ sluţeb externího managementu. Takový údaj není moţné vyčíst pouze z výkazu zisku a ztrát. Stejně tak náklady na reţii managementu je třeba 18 Definování využití půdy. Strana 14

15 zjistit dle jiných účetních dokladů. Nicméně pro standardně vedené účetnictví toto není problém. Tyto údaje jsou uváděny v Kč. Zvláštní pozornost zasluhuje skupina dat dotýkající se publicity. Jejich sledování obvykle neprobíhá, nicméně není nikterak náročné. Návštěvnost webových stránek je v současnosti standardní sluţbou a neměl by být problém tento údaj získat. Webovou stránku chápeme jako samostatnou doménu mikroregionu, nebo jako ucelenou část jiného serveru, věnovanou tématice konkrétního mikroregionu. 19 Pokud by sledování nebylo zajištěno provozovatelem webhostingu lze vyuţívat některé sluţby webové, které tuto informaci zajistí. 20 Další sledovanou poloţkou je počet distribuovaných zpravodajů mikroregionu. Zpravodajem rozumíme strukturovanou informaci, pravidelně či příleţitostně distribuovanou na víceméně ustálený počet příjemců. Řada mikroregionů takový materiál připravuje. Nerozlišujeme formu, ani nezkoumáme kvalitu, ale snaţíme se získat celkový počet příjemců v jedné distribuci. Následně zjišťujeme počet distribucí. Poslední informací zjišťovanou ohledně publicity je vyčíslení finančních nákladů na publicitu. Zde máme na mysli náklady na propagační tiskoviny, letáky, loga, grafický design mikroregionu a jeho propagačních předmětů. Případně náklady za účast na veletrzích, výstavách apod. Tato poloţka je nejméně jasně definovanou poloţkou, proto zde lze očekávat největší moţnou chybu. Pro managementové indikátory sledujeme tyto údaje: Příjmy Náklady Publicita Projektové příjmy Hospodářská činnost Členské příspěvky personální náklady (ON, DPČ, DPP) sluţby (mandátní smlouva ) Reţie (nájem, sluţby, telefony, ) Návštěvnost webových stránek Náklad zpravodajů v jedné pravidelné distribuci Počet vydání (frekvence za rok) Počet zpravodajů v rámci nepravidelné distribuce Náklady na propagaci 4.3. Tabulka projektů Posledním typem potřebných údajů je přehledová tabulka s projekty za celý rok. Tyto údaje jsou potřebné pro několik z indikátorů efektivity. Domníváme se, ţe takový přehled by měl 19 Může se jednat například o část stránek pověřené obce třetího stupně apod. 20 U nás například server Strana 15

16 Soulad se strategií Podíl managementu Rozpočet projektu na rok (tis. Kč) Počet partnerů Doba realizace (MM/RRRR) Název projektu z podnikatelského sektoru z NNO z veřejného sektoru Konec Začátek mít kaţdý z mikroregionů. Ne všechny mikroregiony však si takovouto evidenci vedou. Původním záměrem bylo, aby tabulka neshromaţďuje jen data o projektech získaných, ale i projektech podaných. To se bohuţel ukázalo jako nesplnitelné, proto musela být indikátorová sada upravena a některé indikátory vypuštěny. Tabulka sleduje informace nejen o projektech, které mikroregion přímo realizuje, ale i o projektech partnerských a projektech, na jejichţ přípravě se management mikroregionu podílel. Především je myšleno poskytování sluţeb spojených s jejich přípravou. Podmínkou pro všechny typy projektů je, ţe jsou realizované na území regionu. Zaznamenáváme počet partnerů z jednotlivých sektorů společnosti zapojených do projektu. Poslední pole této tabulky je věnováno souladu projektu se strategickými cíli mikroregionu. Ta se hodnotí na škále 1-10, kdy 1 je nejméně a 10 nejvíce v souladu se strategií. Projekty se na rozdíl od předešlých hodnot sledují průběţně. U projektů, které trvají přes konec kalendářního roku systém Ehomer.cz automaticky uplatňuje poměrnou část projektu do příslušného roku. Příklad matice pro tabulku projektů Projekty Projekt 1 Projekt 2 Projekt 3 Projekt 4 Zde je moţné přidávat řádky Strana 16

17 5. Popisné indikátory Popisné indikátory jsou skupina, která vypovídá především o charakteru regionu. Indikátory Rozloha mikroregionu a Počet obyvatel pomáhají se přepočtem ostatních indikátorů, taky aby byly vyuţitelné pro vzájemné porovnávání jinak rozdílných mikroregionů. Indikátor Přirozený přírůstek a Hustota obyvatel jednoduchým způsobem monitorují vývoj obyvatelstva v regionu. Ostatní indikátory této sady jsou vyuţívány jako dílčí vstupy pro jiné indikátory z ostatních sad. Přesto lze i tyto indikátory meziročně a mezi jednotlivými regiony porovnávat a propojovat. Právě analýza vztahů, například získaných finančních prostředků a počtu obcí, nebo velikosti mikroregionu můţe být zajímavou moţností pro interpretaci. Přehled popisných indikátorů Počet obyvatel Přirozený přírůstek Hustota obyvatel Rozloha mikroregionu Počet obcí Míra centrality Land use Rok vzniku mikroregionu/mas 6. Indikátory efektivity managementu Sada indikátorů efektivity managementu sleduje tři základní oblasti. Sleduje náklady na management a finanční přínos managementu pro region, otázky spolupráce a naplňování strategických cílů i podíl managementu na informovanosti v rámci mikroregionu. Do sady indikátorů efektivity managementu jsme zařadili: 1. Náklady na management na 1000 obyvatel 2. Index rentability nákladů managementu 3. Index účasti managementu na získaných prostředcích 4. Index spolupráce v regionu 5. Míra souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu 6. Návštěvnost webových stránek 7. Počet distribuovaných zpravodajů 8. Náklady na propagaci na 1000 obyvatel 9. Mnoţství získaných prostředků na 1000 obyvatel Kromě těchto indikátorů v pravém slova smyslu Ehomer.cz nabízí porovnání v několika kategoriích, které nejsou nastaveny na objektivní porovnávání mezi různě velkými regiony. Dodávají nám ovšem informace, utvářející představu o základních ekonomických parametrech regionu. Dalo by se říci, ţe svým charakterem patří mezi indikátory popisné, ale svým obsahem je řadíme mezi indikátory managementové. Strana 17

18 Příjmy organizace celkem Náklady na management celkem Částka získaná z projektů Mnoţství prostředků na projekt Aplikace Ehomer z praktických důvodů člení managementové indikátory do dvou skupin: Managementové a Projekty Náklady na management MR na 1000 obyvatel Celkové náklady na management jsou jedním z dílčích indikátorů efektivity managementu. Vzhledem k tomu, ţe mikroregiony nejsou přímo napojeny na veřejné rozpočty, nás tento údaj informuje především o efektivitě managementu při získávání prostředků na vlastní činnost. To přímo nesvědčí o efektivitě managementu vzhledem k cílům, které má dosahovat. Nicméně profesionalizace a dostatečné administrativní zázemí je nezbytné pro udrţitelné fungování jakéhokoliv mikroregionu. V počátcích fungování, mikroregion vydrţí s managementem pracujícím na dobrovolné bázi, či vypůjčeným od některého z členů. Dlouhodobé řešení je jedině zajištění profesionálního managementu. Pro potřebu srovnávání různě velkých mikroregionů přepočítáváme celkové náklady na management na 1000 obyvatel mikroregionu. Tento indikátor je zajímavý především ve vztahu s dalšími údaji. Jako je například níţe uvedený index rentability nákladů managementu Index rentability nákladů managementu Tento indikátor je jedním z klíčových ukazatelů pro skutečné dopady managementu na region. Poměřuje mnoţství vynaloţených prostředků na management a mnoţství prostředků, které do regionu přitečou na rozvojové projekty. V rámci sledování realizovaných projektů je zohledněn i podíl managementu na získání takových prostředků na jejich realizaci. V České republice si pod takovými prostředky téměř automaticky představíme dotace, či granty. Nicméně tento indikátor počítá i s dalšími zdroji, například z hospodářské činnosti managementu, či sponzorství. Doufáme, ţe do budoucna se bude tento typ zdrojů navyšovat. Určitým omezením při samostatné interpretaci tohoto indikátoru, je fakt, ţe tvrdé projekty, např. budování vodohospodářské infrastruktury, jsou finančně mnohem náročnější neţ projekty tzv. měkké. Tím nechceme tvrdit, ţe tvrdé projekty jsou pro rozvoj regiony důleţitější. Obecně nelze výši příspěvku projektu k rozvoji území měřit výší jeho rozpočtu. Toho si jsme vědomi, a proto odkazujeme výše na doporučení pracovat se sadou jako celkem a nikoliv s jednotlivými indikátory samostatně. Strana 18

19 6.3. Index účasti managementu regionu na získaných prostředcích Pokud má být jedním z důvodů vzniku mikroregionů přiliv nových prostředků do rozvoje území, musíme sledovat, jak se management na tomto přílivu podílí. Proto jsme jednoduchým způsobem začali tuto otázku evidovat. Za nejpřínosnější povaţujeme realizaci rozvojových projektů přímo managementem. Za další stupeň povaţujeme partnerskou účast v takových projektech a jako poslední moţnost hodnotíme jejich zpracovávání pro subjekty působící v mikroregionu. Existují samozřejmě i další typy aktivit podporující vznik rozvojových projektů v regionu, ale nepovaţujeme je za dostatečně transparentně přispívající k získávání prostředků pro rozvoj regionu. Základem indikátoru je výše prostředků, k jejichţ získání managementu během jednoho roku přispěl. Finanční objem realizovaného projektu je však násoben indexem přínosu managementu. Výsledné číslo nemá přesnou reálnou hodnotu, je virtuálním vyjádřením takového přínosu pro potřeby benchmarkingu jednotlivých mikroregionů v Kč. Pro potřeby benchmarkingu je tento obnos převeden na 1000 obyvatel mikroregionu Index spolupráce v regionu Index spolupráce v regionu je podobný předchozímu indikátoru. Soustředí se na celkové klima spolupráce v rámci regionu. Bylo uvedeno, ţe jedním z důvodů vzniku mikroregionů, je spolupráce subjektů na jeho území. Přestoţe nedovedeme zcela spolehlivě určit souvislost, mezi tímto klimatem a prací managementu mikroregionu, jsme přesvědčeni, ţe moment spolupráce v regionu představuje důleţitý cíl činnosti mikroregionu. Spolupráci v naší indikátorové sadě vyjadřujeme jako schopnost vytvářet partnerské projekty. Konkrétně tento index vyjadřujeme jako průměrný počet partnerů na projekt. Projekty, kterých se účastní partneři z různých sektorů společnosti, pro cílový výpočet lehce zvýhodňujeme indexem spolupráce. Tento indikátor můţe ukázat aktivitu na území mikroregionu a zajímavý bude především jeho vývoj v čase, protoţe startovací podmínky pro kaţdý region mohou být rozdílné Index souladu realizovaných projektů se strategií rozvoje mikroregionu Pokud má k rozvoji regionu přispívat realizace projektů, mělo by jednat o projekty, které jsou v souladu s celkovými rozvojovými cíli. Index souladu realizovaných projektů se strategií je pokusem o zohlednění tohoto principu. Pro potřeby tohoto indikátoru necháváme management hodnotit jednotlivé realizované projekty od 1 do 10, dle jejich souladu se strategickými cíli jejich strategie. Výsledným indexem je průměrná hodnota souladu se strategií na projekt. Můţe tak dojít k porovnávání různých mikroregionů i při různém počtu realizovaných projektů. Jsme si vědomi, ţe tento způsob hodnocení je subjektivní. Přesto nám dává obraz o tom, jak jsou realizované projekty vnímány samotným managementem. Zda se daří získávat Strana 19

20 prostředky na aktivity, které si mikroregion naplánovat, či dochází k realizaci projektů, které jsou zrovna k dispozici Návštěvnost webových stránek Informovanost partnerů i obyvatel v rámci regionu je důleţité pro naplňování základních cílů vzniku mikroregionů. Webové stránky jsou dnes nepostradatelnou součástí komunikace veřejné zprávy a občanů. Umoţňují levné a rychlé zveřejňování informací. Neustále se zvyšuje vyuţití internetu a drtivá většina mikroregionů má svoje stránky a proto jsme mezi indikátory věnující se komunikaci uvnitř regionu zařadili výši roční návštěvnosti webových stránek mikroregionu. Existuje několik přístupů k sledování návštěvnosti webových stránek. Tento indikátor pracuje s celkovým počtem jedinečných návštěv webových stránek za rok. 21 Pro potřebu srovnání mezi různě velkými mikroregiony tento údaj opět převádíme na 1000 obyvatel Počet distribuovaných zpravodajů Dalším indikátorem popisujícím intenzitu komunikace v rámci mikroregionu je celkový počet distribuovaných zpravodajů na 1000 obyvatel. V tomto případě nerozlišujeme tištěné a elektronické zpravodaje. Zajímá nás počet výtisků, či distribucí na ové adresy. Přestoţe k tomuto indikátoru můţe být vznesena řada připomínek k jeho přesnosti, dává nám základní představu o aktivitě managementu v oblasti vnitřní komunikace. Mnohem účinnější pro přesné stanovení efektivity managementu v této oblasti by bylo zvolit nějakou metodu ověřování informovanosti obyvatel a členů mikroregionu o činnosti managementu. Takový přístup znamená velmi pracnou a náročnou aktivitu, která by se pro tento účel nevyplatila Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Předposlední ze sady indikátorů je indikátor nákladů na propagaci mikroregionu na 1000 obyvatel. V dnešní informační době se ti, kteří chtějí něco sdělovat, musí prát o pozornost cílových skupin svých sdělení. Nejinak na tom jsou mikroregiony a další subjekty veřejné zprávy, které musí soupeřit o pozornost s mnoţstvím komerčních sdělení. Informační tabule, profesionální grafika, loga apod. to vše přispívá ke kvalitě komunikace uvnitř i vně mikroregionu. Většinou se jedná o záleţitosti, které je třeba nakupovat u externích dodavatelů, a proto jsme pro ohodnocení vnější komunikace zvolili i tento indikátor Množství získaných prostředků na 1000 obyvatel Pokud za jeden z úkolů managementu mikroregionu povaţujeme získávání prostředků pro rozvoj regionu, je důleţité vědět, jakou úspěšnost management při získávání prostředků 21 Strana 20

21 z grantových zdrojů má. V našich podmínkách jsou grantové a dotační zdroje jednou z nejobvyklejších moţností získávání finančních prostředků na tyto záměry. Tento aspekt sleduje Mnoţství získaných prostředků na 1000 obyvatel. Data pro sledování tohoto indikátoru nalézáme v tabulce projektů. Nejedná se tedy o celkové příjmy mikroregionu, ale pouze o prostředky získané na realizaci projektů. Index je vlastně poměrem získaných prostředků na projekty vůči počtu obyvatel. Neúspěšnost podávaných projektů nemusí nutně znamenat jejich nekvalitu. Při velké konkurenci a sloţitosti procesu výběru projektu i dobré projekty nemusí být z různých příčin podpořeny. Tento index celkově hodnotí jak schopnost připravovat dobré projekty, tak vyhledávat zajímané a financovatelné projektové záměry, ale i celkovou strategii managementu při získávání zdrojů pro region. V neposlední řadě se do tohoto indikátoru mohou promítnout schopnosti managementu s lobbingem ve prospěch projektů mikroregionu. 7. Doplňkové indikátory Na rozdíl od předešlé sady není tato sada indikátorů chápána jako vzájemně propojený celek. To znamená, ţe nepředpokládá její vyuţití všech jejích indikátorů najednou. Jednotlivé mikroregiony budou vyuţívány jednotlivé indikátory, dle své potřeby. Doplňkovou sadu chápeme jako určitou inspirační banku, či burzu indikátorů, které známe z jiných úrovní veřejné správy, ale jsou relevantní, či upravené pro potřeby mikroregionů. Předpokládáme, ţe tato základní sada se bude postupně rozšiřovat Registrovaná míra nezaměstnanosti 22 Tento jednoduchý indikátor informuje o procentu nezaměstnaných v regionu. O významu míry zaměstnanosti pro kvalitu ţivota není třeba podrobněji hovořit. Indikátor se vyjadřuje jako podíl nezaměstnaných evidovaných úřadem práce z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel regionu. Zdrojem dat je především ČSÚ, potaţmo příslušný Úřad práce. Sledování nezaměstnanosti vychází z metodiky ČSÚ. Se sledováním na úrovni regionu není problém, lze ho jednoduše odvodit z počtu nezaměstnaných v jednotlivých obcích Spokojenost s místním společenstvím 23 Subjektivní pocit spokojenosti kaţdého jedince je pro jeho osobní štěstí nezbytností. Proto v některých mikroregionech probíhá zjišťování spokojenosti občanů s místním společenstvím. Na základně průzkumu, či ankety, lez určit podíl spokojených (velmi, mírně) a nespokojených (velmi, mírně) občanů s městem jako s místem, kde ţijí a pracují. Slabinou tohoto přístupu můţe být reprezentativnost těchto průzkumů, proto je třeba úzkostlivě ji neţ jinde dodrţovat metodiku sbírání dat. 22 HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s Strana 21

22 7.3. Množství vyprodukovaného komunálního odpadu 24 Indikátor vypovídá o zátěţi obyvatel na ţivotní prostředí prostřednictvím produkce komunálního odpadu. Vypočítá se jako suma produkce komunálního odpadu jednotlivými obcemi k celkovému počtu obyvatel mikroregionu. Komunálním odpadem 25 je odpad produkovaný domácnostmi, obchodem a ţivnostmi, drobným podnikáním, kancelářemi a úřady. Indikátor se týká veškerého odpadu, který je sebrán tradičním sběrem (sluţba, která zajišťuje odvoz směsného odpadu z domácností) nebo tříděným sběrem (jak podomní sluţba, tak dobrovolné ukládání odpadu do komunálních popelnic na tříděný odpad), který můţe vést ke znovu vyuţití. Indikátor je průměrnou hodnotou mnoţství odpadu produkovaného obyvatelem mikroregionu. Indikátor vyprodukovaného komunálního odpadu vypovídá o několika aspektech. Prvním z nich je technická a finanční dostupnost sluţeb spojených se zajišťováním nakládání s odpady. Dále vypovídá o uvědomělosti místních obyvatel v oblasti produkce a nakládaní s odpady Výměra půdy ekologického zemědělství Ekologicky obhospodařované pozemky jsou indikátorem pro zdravé ţivotní prostředí i krajinu. Také proto je Indikátor výměry ekologicky obdělávané půdy indikátorem doplňkové řady. Indikátor je údajem procentuelního zastoupený půdy, na které hospodaří subjekty s certifikátem ekologického zemědělství z celkové velikosti obdělávané půdě mikroregionu. Subjekty podnikajících v zemědělství s certifikátem ekologického zemědělství lze nalézt na stránkách Ministerstva zemědělství v sekci zemědělství a ekologické zemědělství. 26 Subjekty podnikajících v zemědělství pak na krajské pobočce Českého statistického úřadu. Indikátor získáme, kdyţ sečteme plochu ekologicky obhospodařované půdy na katastrech jednotlivých obcí regionu a vydělíme plochou regionu Podíl obyvatel / domácností napojených na ČOV 27 Tento environmentálně zaměřený indikátor je vyuţitelný pro řadu mikroregionů, které si kladou za cíl společně řešit vodohospodářskou infrastrukturu. Kvalita čištění splaškové vody zásadně připívá ke kvalitě ţivota obyvatel dvěma způsoby. Zbavuje domácnosti starosti o splaškovou vodu a zvyšuje kvalitu pozemních i podzemních vod. Indikátor je definován jako podíl obyvatel bydlících v domech, kteří jsou napojeni na kanalizaci končící ČOV. Výslednou hodnotou je procento. 24 nebo 25 Podle definice "Odpadové směrnice" 1999/31/EC tuhá komunální odpad zahrnuje také objemný odpad a odpad z obecních služeb (odpad z čištění ulic, z udržování parků a zahrad včetně odpadu ze hřbitovů, odpad z trhů, kal z jímek), ale nezahrnuje odpad z městské kanalizační sítě a odpad ze staveb a demolic HŘEBÍK, Štěpán - TŘEBICKÝ, Viktor, Manuál zpracování a využití sady indikátorů rozvoje pro malé obce, EnviConsult, Praha 2007, s 25. Strana 22

23 7.6. Výkon alternativních zdrojů energie 28 Další z environmentálně orientovaných indikátorů se zaměřuje na energetiku. Řada mikroregionů uvaţuje o rozvoji vyuţívání obnovitelných zdrojů energie. Tento indikátor jim poměrně jednoduchým způsobem pomůţe s měřením vlastní efektivity. Indikátor určuje instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie na jednoho obyvatele mikroregionu. Za obnovitelné zdroje povaţujeme zejména slunce, vítr, vodu a biomasu. Zdrojem dat jsou distributoři elektrické energie v regionu, tudíţ sběr dat by neměl být problémem. Určitým omezením je fakt, ţe tento indikátor počítá jen se zapojením obnovitelných zdrojů do výroby elektrické energie. Obnovitelné zdroje, jsou však vyuţívány také jinak, jako například k vytápění budov a ohřevu teplé vody. Tyto oblasti však indikátor nemonitoruje Dopravně nedostupné urbanizované území 29 Indikátor dopravně urbanizovaného území je definování jako procento zastavěného území obcí regiony, které se nachází mimo dostupnost 1 km od autobusových zastávek nebo ţelezničních stanic. Metoda sledování tohoto indikátoru není zcela jednoduchá a je třeba vyuţít GIS. Vyuţitelnost tohoto indikátoru je pro sledování naplňování strategických cílů v oblasti dopravní obsluţnosti a rozvoje udrţitelné dopravy. Stručný popis metody sledování: 1. V mapě (fyzické, GIS) se zobrazí pouze urbanizované území (vychází z ÚPD); 2. Do mapy (fyzické, GIS) se zanesou jednotlivé funkční autobusové zástavky, zastávky MHD či vlakové stanice; 3. Kolem bodů zastávek a stanic (autobusových, MHD, vlakových) se provede kruţnice o poloměru 1 km (moţno i 750 m, 500 m, 300 m); 4. Kombinací obou vrstev se zjistí zbytková plocha, která leţí v urbanizovaném území, avšak neodpovídá kritériu dostupnosti. 8. Práce s indikátory Nevytváříme indikátory pro indikátory, proto je třeba takto získané výstupy náleţitě vyuţít. Moţností je několik. Indikátory efektivity managementu by měly souviset s indikátory strategie mikroregionu. Pro specifické cíle lze vyuţít jednotlivých indikátorů doplňkové sady. Sledování indikátorů je navrţeno s roční frekvencí, takţe práce s indikátory je záleţitostí vyuţitelné spíše ke strategickému plánování, neţ k operativnímu řízení. 28 Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace, Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko, Mohelnice Strana 23

24 Při předpokladu, ţe většina dat je určenému pracovníkovi jednoduše dostupná 30, by sledování nemělo zabrat více neţ půl dne ročně. Důleţité je s výstupy indikátorů pracovat průběţně. Zohlednit je v rámci plánu práce managementu pro aktuální rok, organizačního řádu apod. Při strategickém plánování, nebo přípravě projektů zohledňovat moţnosti pozitivního ovlivnění indikátorů. Bude-li mít manaţer na paměti i během roku z čeho bude skládat účty, jakými indikátory bude hodnocena jeho práce, bude podvědomě, případně i svými nadřízenými tlačen do hledání úspornějších řešení úkolů a do zvyšování efektivity Omezení při využívání indikátorů Kaţdý jednotlivý indikátor můţe samozřejmě vykazovat na základě místních specifik neobjektivní obraz o efektivitě managementu mikroregionu. Toto nebezpečí se eliminuje dvěma způsoby. První z nich je komplexnost sady indikátorů. Výchylka jednoho indikátoru je v souvislosti s ostatními lépe pochopitelná a obraz celkové efektivity managementu regionu není ovlivněn. Druhým způsob je sledování indikátorů v čase. Většina indikátorů je navrţena tak, ţe je lze sledovat i zpětně a pro nastartování benchmarking předpokládáme sledování minimálně tří po sobě jdoucích let. Jednou z hlavních nevýhod vyuţívání indikátorů je skutečnost, ţe tento nástroj neodhaluje pravou příčinu problémů, či nedostatků, ale jen indikuje změnu. Neříká, co je špatně. Konstatuje, ţe se něco zlepšilo, či zhoršilo. S tím je také nutné k indikátorům přistupovat Interpretace a souvztažnosti indikátorů Samotný indikátor není informací o tom, jaké jsou příčiny, či důvody ve změnách v efektivitě managementu, ale indikuje nějakou změnu, případně setrvalý stav. Nastat můţe několik situací. Z vnějších, organizačních, nebo jakých kolik jiných důvodů proběhne změna v práci managementu. Můţe se jednat o přijetí nového zaměstnance, změnu stylu práce, či zavedení poskytování nové sluţby mikroregionem. Na indikátoru, kterého se změna dotýká, tak sledujeme, jak se jeho parametr změnil. Další moţností je, ţe ţádná vědomá, či zásadní změna v práci managementu nenastala a přesto došlo k výraznějšímu posunu konkrétního indikátoru. V tomto případě musíme analyzovat důvody změny. Pokud je důvodem nějaký vnější faktor, měli bychom přijmout opatření jak jej, v případě kladného dopadu na mikroregion, vyuţít a pokud se jedná o negativní dopad, jak jej eliminovat. Pro interpretaci indikátorů je nezbytné pracovat s jejich vzájemnou souvztaţností. Například nárůst průměrných nákladů na management na 1000 obyvatel je odůvodněný v případě, ţe je spojen s nárůstem, či alespoň zachováním indexu rentability nákladů na získaných prostředcích. Následující tabulka ukazuje nejdůleţitější souvztaţnosti mezi indikátory efektivity managementu mikroregionů. 30 Viz. Str. 14. Strana 24

25 Tabulka souvztažnosti indikátorů Náklady na management na 1000 obyvatel Index účasti managementu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Index rentability nákladů managementu Index účasti managementu na získaných prostředcích Index úspěšnosti projektů Index účasti managementu na získaných prostředcích Index spolupráce v regionu Návštěvnost webových stránek Index úspěšnosti projektů Počet distribuovaných zpravodajů Náklady na propagaci na 1000 obyvatel Návštěvnost webových stránek 9. Webový nástroj pro sledování indikátorů Ke sledování této sady indikátorů jsme vytvořili webovou aplikaci kde je moţné sledovat jednotlivé indikátory, jejich vývoj v čase i porovnávat jejich hodnoty mezi zúčastněnými mikroregiony. Pro funkční benchmarking je třeba mít porovnání s celou škálou mikroregionů. Pro rozběhnutí tohoto nástroje jsou do projektu zapojeny pilotní mikroregiony, které se zavázaly tento nástroj pro vlastní potřebu vyuţívat Popis struktury stránek Stránky nástroje ehomer.cz se skládají ze tří funkčních částí dostupných z hlavního navigačního menu Hlavní stránka obsahuje základní informace o nástroji, přehledovou mapku zapojených mikroregionů, odkazy na projekt a kontaktní údaje. Sada indikátorů skrývá výběr jedné ze čtyř sad indikátorů a následný výběr konkrétního indikátoru. Další funkční nabídkou je Registrace. Zde naleznete jednoduchý registrační formulář, na jehoţ základě můţe uţivatel získat přístup k části systému vyhrazeným pouze registrovaným uţivatelům. Další dvě nabídky jsou spíše informačního charakteru. Strana 25

26 Pod Zúčastnění MR/MAS se můţete seznámit s mikroregiony a MAS, které indikátorovou sadu sledují. V sekci Dokumenty naleznete dokumenty a manuály související s projektem Benchmarking venkova a indikátorovou sadou, odkazy na podobné webové stránky a projekty. Kaţdá ze stránek obsahuje také formulář pro přihlášení registrovaného uţivatele. Pokud jste přihlášen informaci o přihlášeném uţivateli a jeho uţivatelské úrovni 9.2. Registrace nového uživatele Nástroj ehomer.cz je určen především registrovaným uţivatelům. Pouze registrovaný uţivatel můţe získat přístup k dalším funkcím nástroje. Neregistrovaný uţivatel můţe sledovat zadaná data, ale není mu umoţněno editovat data ţádného z regionů. Registrace probíhá automaticky, její potvrzení vyţaduje zásah administrátora systému. Registrační formulář obsahuje pouze nezbytné údaje, které slouţí administrátorovi systému k ověření registrace. Konkrétní podoba uţivatelských nabídek systému závisí i na oprávněních přihlášeného uţivatele (viz. Uživatelé a jejich oprávnění). Vyţadováno je jméno a příjmení uţivatele, platná ová adresa, zvolené uţivatelské heslo a výběr mikroregionu/mas, pro jehoţ data se uţivatel uchází o vyšší přístupová práva. Strana 26

27 Registraci lze dokončit kliknutím na tlačítko Uloţit, systém úspěšnou registraci potvrdí hlášením a zároveň zašle uţivateli konfirmační . Aby registrovaný uţivatel mohl editovat data konkrétního zapojeného mikroregionu, je třeba, aby zapojení do jeho skupiny potvrdil administrátor systému. Proto doporučujeme zároveň s registrací zaslat ovou ţádost o schválení registrace na kontaktní mail systému Ehomer. cz Prohlížení obsažených dat Sady indikátorů Systém obsahuje 4 sady indikátorů. Konkrétní sadu je moţno vybrat pomocí menu, které se rozbalí po najetí kurzorem myši, nebo alternativně ze stránky indikátorových sad, která se otevře kliknutím na nadpis Sada indikátorů Jednotlivé indikátory Po výběru indikátorové sady se zobrazí všechny indikátory, které jsou v konkrétní sadě dostupné. Kliknutím na název indikátoru se zobrazí hodnoty indikátoru včetně grafické interpretace (indikátorový list) Kaţdý indikátorový list obsahuje následující části: Strana 27

28 Záhlaví - označení kódu indikátoru, názvu a jeho stručného popisu Nastavení zobrazování dat ovládací prvky, kterými je moţno omezit zobrazování dát na konkrétní rok případně mikroregion. Hlavní datovou tabulku zobrazení hodnot indikátoru odpovídající nastavenému zobrazení dat - viz téţ bod Omezení zobrazování dat. Strana 28

29 Grafickou interpretaci dat animovaný graf s interaktivními prvky (zobrazením hodnot po najetí kurzorem myši na příslušnou část grafu). Poznámka: Pro korektní zobrazení grafu je nutno mít v prohlížeči nainstalovaný plugin Adobe Flash Player (volně dostupný na stránkách a povolené zobrazování vložených objektů Flash. V opačném případě se graf nezobrazí. Stažení dat do formátu XLS kliknutím na ikonku je moţno stáhnout do počítače zobrazená data ve formátu MS Excel a tato data dále zpracovávat v kancelářských programech a podobně. Omezení zobrazování dat je respektováno i v případě stahovaných dat do formátu MS Excel. V případě ţe chce uţivatel stáhnout všechna dostupná data konkrétního indikátoru, je nutno všechna omezení zobrazení zrušit. Strana 29

30 Omezení zobrazování dat Zobrazovaná data konkrétního indikátoru je moţné v případě potřeby omezit. Systém umoţňuje dvě moţnosti omezení zobrazovaných dat podle roku sběru dat a podle mikroregionů. Omezení pouze na konkrétní rok se provede zaškrtnutím políčka u příslušného roku (viz prvek Nastavování zobrazování dat). Datová tabulka a graf se v tomto případě automaticky překreslí. Omezení na konkrétní mikroregion/mikroregiony je moţno provést zaškrtnutím jednotlivých mikroregionů v datové tabulce a následným kliknutím na tlačítko: Zrušení tohoto omezení je moţno nejrychleji provést kliknutím na tlačítko: Uživatelé a jejich oprávnění V systému jsou rozlišovány následující uţivatelské úrovně. Tyto úrovně v případě přihlášených uţivatelů zobrazují po přihlášení. Návštěvník, neregistrovaný uživatel Jedná se o nejniţší uţivatelskou úroveň. Na této úrovni lze pouze prohlíţet údaje o výsledcích indikátorů a eventuelně provést registraci. Žadatel o členství Uţivatel, který vyplnil registrační formulář, ale jeho registrace ještě nebyla potvrzena administrátorem systému.. Ţadateli o členství se v hlavním menu zobrazuje navíc záloţka Moje údaje, kde je moţné zadat změny kontaktního u či změnit přístupové heslo. Člen skupiny Uţivatel jehoţ registrace byla potvrzena administrátorem a byl přiřazen ke konkrétnímu mikroregionu. Strana 30

31 Tito uţivatelé mají k dispozici nadstandardní údaje o datech toho mikroregionu, ke kterému jsou přihlášeni. Členové skupiny mají v menu záloţku s informacemi o mikroregionu, do kterého jsou přihlášeni. Vzor údajů o konkrétním mikroregionu pro přihlášeného člena Uživatel s právem editace údajů Jedná se o uţivatele, který má právo přidávat a měnit údaje konkrétního mikroregionu. Uţivatel s právem editace údajů má menu rozšířené právě o nabídku editace dat. Administrátor Jedná se o speciální uţivatelskou úroveň. Administrátor má právo editovat všechna data uloţená v systému, schvalovat registraci nových ţadatelů o členství, zvyšovat či sniţovat uţivatelské úrovně a rušit registraci uţivatelů. Administrační část systému je popsána v samostatném dokumentu. Strana 31

32 9.5. Vkládání dat a editace Data do systému můţe vkládat pouze uţivatel s právem editace údajů. Ten má za tím účelem zpřístupněnu záloţku menu Editace údajů. Po výběru editace je zobrazena stránka s výběrem indikátorové sady a roku. Rozsah editovatelných dat určuje administrátor systému. V současnosti je nastaven interval Kliknutím na příslušný rok se otevře stránka s editací dat konkrétní sady: Strana 32

33 Poloţky, které jsou dopočítávány se zobrazují s šedým rastrem a nelze je editovat. Jejich hodnota bude vloţena systémem na základě výpočtu z vloţených údajů. Editovaná data je třeba uloţit kliknutím na příslušné tlačítko. Úspěšné uloţení systém indikuje hlášením 10. Tabulkový přehled indikátorů efektivity Označení Náklady na management na 1000 obyvatel Popis indikátoru Vynaloţené náklady na management mikroregiony v daném roce na 1000 obyvatel mikroregionu. Zdůvodnění indikátoru Vzhledem k tomu, ţe mikroregiony nejsou přímo napojeny na veřejné rozpočty, nás tento údaj informuje především o efektivitě managementu při získávání prostředků na vlastní činnost. To přímo nesvědčí o efektivitě managementu vzhledem k cílům, které má dosahovat. Nicméně profesionalizace a dostatečné administrativní zázemí je nezbytné pro udrţitelné fungování jakéhokoliv mikroregionu. Definice indikátoru Náklady na management jsou vyjádřeny součtem osobních nákladů osob, které management zajišťují a nákladů na administrativní zajištění jejich aktivit. (Např.: nájem kanceláře, telefony, vybavení, cestovné apod.). Vyjmuty jsou náklady, prokazatelně související s realizací konkrétního projektu, které přesahují více jak třetinu pracovního úvazku za daný měsíc. Zdroje dat účetnictví mikroregionu, ČSÚ Metodika zpracován dat Celkové náklady na management převedeme na počet distribuovaných zpravodajů na 1000 obyvatel. Frekvence 12 měsíců sledování Jednotky Kč Označení Popis indikátoru Zdůvodnění indikátoru Definice indikátoru Zdroje dat Metodika zpracován dat Index rentability nákladů managementu Indikátor sleduje úměru mezi vynaloţenými prostředky na rozvojový management a získané zdroje. Prostředkem pro rozvoj regionu jsou finance. Jedním z důvodů vzniku mikroregionu i MAS je vytváření odborné, kapitálové a další kapacity pro získávání vnějších i vnitřních finančních zdrojů. Tento identifikátor dává do souvislosti výdaje na získávání finančních prostředků a výši takových získaných prostředků. Indikátor je vyjádřen podílem ročních nákladů na management a výší získaných prostředků pro rozvoj regionu. Zohledňujeme i projekty na získané pro rozvoj území na, jejichţ získání se mikroregion podílel. účetní uzávěrka mikroregionu, tabulka projektů Náklady na management jsou vyjádřeny součtem osobních nákladů osob, které management zajišťují a nákladů na administrativní zajištění jejich aktivit. Strana 33

Manuál indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS

Manuál indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS Manuál indikátorů efektivity managementu mikroregionů a MAS verze pro testování nástroje (neprošlo jazykovou úpravou) Mgr. Ondřej Marek, CpKP střední Čechy, ondrej.marek@cpkp.cz, www.cpkp.cz/pobocky-stc

Více

Metodika hodnocení fungování Center společných služeb

Metodika hodnocení fungování Center společných služeb Metodika hodnocení fungování Center společných služeb Verze 1.0. 2 Kolektiv autorů Datum: 1. 7. 2016 Projekt Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, reg.č. CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0003017,

Více

Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko

Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace Strategie rozvoje mikroregionu Mohelnicko I. Návrh sady indikátorů pro hodnocení úspěšnosti realizace strategie Hodnocení realizace plánu se bude

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Město Hodonín Leden 2010 Cíle průzkumu

Více

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s.

Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Název žadatele: Národní síť Místních akčních skupin České republiky, z.s. Termín realizace: 1. ledna 31. prosince 2016 Místo realizace: celá Česká republika Sídlo: Masarykovo náměstí 1, 256 01 Benešov

Více

5.2.4 OSA IV - LEADER

5.2.4 OSA IV - LEADER 5.2.4 OSA IV - LEADER Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Litoměřice, 16. března 2016 www.zdravamesta.cz/js2016 Akce byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the

Více

Setkání se starosty. v rámci projektu Centra společných služeb (CSS) Mohelnice,

Setkání se starosty. v rámci projektu Centra společných služeb (CSS) Mohelnice, Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, reg. č.: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0003017 Setkání se starosty v rámci projektu Centra společných služeb (CSS) Mohelnice, 6. 9. 2016

Více

Podpora meziobecní spolupráce

Podpora meziobecní spolupráce Preference obcí a měst v oblasti meziobecní Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vedoucí odborného týmu, SMO ČR REGIONÁLNÍ ROZVOJ MEZI TEORIÍ A PRAXÍ 6 OD REGIONÁLNÍHO KE GLOBÁLNÍMU ROZVOJI 21. května 2015, Vysoká

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Tábor, 18. března 2015 www.zdravamesta.cz/js2015 Akce je součástí projektu NSZM ČR Strateg-2 podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci

Více

Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Bc. David Póč Katedra veřejné ekonomie Oddělení pro strategii a rozvoj 1 Veřejný projekt Realizace projektů moţnost

Více

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH

NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH NÁSTROJE PODPORUJÍCÍ STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ V OBCÍCH MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR OPERAČNÍ PROGRAM LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST Odbor regionální politiky Konference 10. června 2015 TÉMATA PREZENTACE Metodiky

Více

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012

Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Akční plán Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011-2012 Cílem Akčního plánu Koncepce environmentální výchovy a osvěty Olomouckého kraje pro roky 2011 2012 (dále jen Akční

Více

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem.

Cíl semináře. Pomáháme Vám s úspěchem. Cíl semináře Předání zkušeností a názorů prezentujících na klíčové faktory pro tvorbu dobré ISRÚ Získání představy o potřebných konkrétních krocích Sdílení zkušeností a názorů všech přítomných Společnost

Více

Příloha č. 2 - Výběrová kritéria

Příloha č. 2 - Výběrová kritéria Příloha č. 2 - Výběrová kritéria Program INOVACE - Inovační projekt, Výzva č. IV - prodloužení Dělení výběrových kritérií Pro kaţdý projekt existují tyto typy kritérií: I. Binární kritéria - kritéria typu

Více

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje

Procesy, procesní řízení organizace. Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Procesy, procesní řízení organizace Výklad procesů pro vedoucí odborů krajského úřadu Karlovarského kraje Co nového přináší ISO 9001:2008? Vnímání jednotlivých procesů organizace jako prostředku a nástroje

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA 1. Contracting veřejných služeb

VEŘEJNÁ EKONOMIKA 1. Contracting veřejných služeb 1 VEŘEJNÁ EKONOMIKA 1 Contracting veřejných služeb VEŘEJNÁ EKONOMIKA Analýza struktury fungování a financování veřejného sektoru neziskový sektor vládní, přerozdělovací procesy Racionální, efektivní a

Více

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi

Agenda 21. a hledá řešení ve spolupráci se všemi Místní Agenda 21 Agenda 21 Agenda 21 Globální strategický a akční plán světového společenství, který stanovuje konkrétní kroky směrem k udržitelnému rozvoji. Místní Agenda 21 Zohledňuje konkrétní problémy

Více

Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce

Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce Benchmarking v rámci projektu Podpora meziobecní Vize pro veřejnou správu rok 2015: Podpora meziobecní veřejná správa v ČR je primárně pojata jako služba občanovi, naplňuje principy dobrého vládnutí, funguje

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov

Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov MěÚ Benešov Management kvality a jeho využití v praxi MěÚ Benešov Mgr. Bc. Miluše Stibůrková tajemnice MěÚ Benešov E-mail: stiburkova@benesov-city.cz Telefon: 317 754 144, 317 754 145 Městský úřad Benešov

Více

METODA CAF A KRITÉRIA MA 21 NA MěÚ V HODONÍNĚ PRAHA 26.4.2006

METODA CAF A KRITÉRIA MA 21 NA MěÚ V HODONÍNĚ PRAHA 26.4.2006 METODA CAF A KRITÉRIA MA 21 NA MěÚ V HODONÍNĚ PRAHA 26.4.2006 MĚSTO HODONÍN leží na JV Jihomoravského kraje při řece Moravě počet obyvatel cca 27.000 charakteristika: ubývající průmysl, Lázně Hodonín,

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Příprava území Jihomoravského kraje na programové období Novinky v novém programovém období

Příprava území Jihomoravského kraje na programové období Novinky v novém programovém období Příprava území Jihomoravského kraje na programové období 2014-2020 Novinky v novém programovém období Obsah prezentace Územní dimenze / integrované přístupy Regionální akční plán Strategie regionálního

Více

Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk

Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk Valná hromada NS MAS ČR 15. 3. 2012, Rumburk V říjnu 2011 zveřejnila Evropská komise návrhy Nařízení pro období 2014-20, z nichž jsou pro metodu LEADER na venkově relevantní zejména: návrh Nařízení o společných

Více

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání

Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Příloha č. 8 Podmínky ke vzdělání Ukázka z Vlastního hodnocení školy, které bylo schváleno 21.10.2010 a bylo provedeno za předcházející 3 roky. Vybraná část popisuje oblast, která asi nejvíce ovlivňuje

Více

Projekt Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, reg. č.: CZ /0.0/0.0/15_019/ ZÁPIS ZE SETKÁNÍ STAROSTŮ

Projekt Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, reg. č.: CZ /0.0/0.0/15_019/ ZÁPIS ZE SETKÁNÍ STAROSTŮ Projekt Posilování administrativní kapacity obcí na bázi meziobecní spolupráce, reg. č.: CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_019/0003017 ZÁPIS ZE SETKÁNÍ STAROSTŮ Datum konání: 14. září 2016 Čas zahájení: 16:00 hodin

Více

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2.

Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. Kvalita ve vyšších územně samosprávných celcích, zhodnocení snah o kvalitu 19. Národní konference kvality ČR, 19. 21. 2. 2013, Brno JUDr. Věra Vojáčková, ředitelka Krajského úřadu Jihomoravského kraje

Více

SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SYSTÉMOVÁ PODPORA ROZVOJE MEZIOBECNÍ SPOLUPRÁCE ČR V RÁMCI ÚZEMÍ SPRÁVNÍCH OBVODŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ O projektu Realizace projektu: prosinec 2013 červen 2015 Zapojeno celkem 185 z celkem 205

Více

Evaluační plán ROP SZ na období

Evaluační plán ROP SZ na období EVALUAČNÍ PLÁN Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad Seznam použitých zkratek ČR DPH EK ES EU NOK OM OP OŘP PSE ROP SZ ROP SZ RR SZ ŘO ŘO ROP SZ ÚRR SZ Česká republika daň z

Více

Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno

Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno Zavádění modelu CAF v příspěvkových organizacích JMK 19. Národní konference kvality ČR, 20. února 2013, Brno 9. Národní konference kvality - prezentace zavádění CAFu do PO Jihomoravského kraje Historie

Více

NOVÉ VYDÁNÍ (LEDEN 2010) MA21 PROČ A JAK MĚŘIT KVALITU MÍSTNÍCH AGEND 21 V ČR? Kritéria místní Agendy 21 a jejich zavádění do praxe

NOVÉ VYDÁNÍ (LEDEN 2010) MA21 PROČ A JAK MĚŘIT KVALITU MÍSTNÍCH AGEND 21 V ČR? Kritéria místní Agendy 21 a jejich zavádění do praxe NOVÉ VYDÁNÍ (LEDEN 2010) MA21 PROČ A JAK MĚŘIT KVALITU MÍSTNÍCH AGEND 21 V ČR? Kritéria místní Agendy 21 a jejich zavádění do praxe MÍSTNÍ AGENDA 21 CESTA KE KVALITĚ Místní Agenda 21 mezinárodní program

Více

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH

NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH NÁRODNÍ PROGRAM PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH Indikátory parametry podprogramu na úrovni projektů Marketingové aktivit v cestovním ruchu (117D72200) 2-7 výstupu marketingových aktivit realizovaných

Více

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje

Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje Veřejná správa a její odraz ve Strategii regionálního rozvoje 2014-2020 Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 2020 (SRR) je základním koncepčním dokumentem v oblasti regionálního rozvoje. Dle

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast financování ochrany životního prostředí Výstup projektu Enviprofese

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti

Více

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO

Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO Pracovní jednání k přípravě místní rozvojové strategie MAS ORLICKO pro období 2014 2020 Ing. Oldřich Žďárský předseda Ing. Ivana Vanická - manažerka POZVÁNKA V rámci cca. dvouhodinového programu bude přednesena

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Mgr. Petr Kulíšek

Mgr. Petr Kulíšek Pardubice 29.5.2014 Mgr. Petr Kulíšek MAS neboli Místní akční skupina (správně skupina pro místní akce) MAS je společenství lidí, obcí, firem a neziskových organizací se společným cílem rozvoje vymezeného

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020

Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Akční plán rozvoje ekologického zemědělství zhodnocení AP do roku 2015, míra naplnění cílů a vize do roku 2020 Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Jan Gallas ředitel odboru Ministerstvo

Více

Jak na úřad a partnery města?

Jak na úřad a partnery města? PODZIMNÍ ŠKOLA NSZM ČR 5. 7. listopadu 2008, Hodonín ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST INSPIRACE PRO VÁS finance, osvědčená praxe, novinky 5. 11. 2008 diskusní workshop Jak na úřad a partnery města? Podnikatelé ukázky

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

12 let aplikace metody CAF na Magistrátě města Prostějova

12 let aplikace metody CAF na Magistrátě města Prostějova 12 let aplikace metody CAF na Magistrátě města Prostějova Město Prostějov: 45 tis. obyvatel Od 12.3.2013 statutárním městem bez členění na městské části 1 ze 13 ORP v kraji výkon přenesené působnosti pro

Více

Strategické řízení IS v podmínkách VS přínosy a problémy

Strategické řízení IS v podmínkách VS přínosy a problémy Strategické řízení IS v podmínkách VS přínosy a problémy Ing. David Melichar, PhD., ČSSI Ing. Tomáš Hrabík, CORTIS Consulting 1.12.2008 Setkání informatiků, Kladno Trendy ve veřejné správě Smart Administration,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

NEDOSTATEČNÝ A NEÚČINNÝ MARKETING CR V ORP Účinný marketing CR v ORP Chomutov. Roky Plán 1 1 Skutečnost 0 Popis měřítka:

NEDOSTATEČNÝ A NEÚČINNÝ MARKETING CR V ORP Účinný marketing CR v ORP Chomutov. Roky Plán 1 1 Skutečnost 0 Popis měřítka: Problémový okruh 1 Cíl D1 Číslo indikátoru D 1 NEDOSTATEČNÝ A NEÚČINNÝ MARKETING CR V ORP Účinný marketing CR v ORP Chomutov Společná marketingová strategie Vytvořený dokument strategie (ANO/NE) Chomutov,

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě

Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Ing. Radomír Zimek Vedoucí odboru strategického rozvoje města Vsetín Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního

Více

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD.

Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení. Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Aplikace modelu CAF 2006 za podpory procesního řízení Ing. Vlastimil Pecka Ing. Zdeněk Havelka, PhD. Cíle prezentace 1. Přiblížit důvody zavádění modelu CAF 2009 za podpory procesního řízení. 2. Shrnutí

Více

Roční evaluační plán

Roční evaluační plán Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad na rok 2008 návrh verze 1.0 strana 1 z celku 9 EVIDENCE PROCESU PŘÍPRAVY, SCHVÁLENÍ A REVIZÍ (ČÁSTI) EVALUAČNÍHO PLÁNU

Více

Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti)

Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) Záměr projektu (Osnova studie proveditelnosti) A) Stručný souhrn obsahu projektu 1) Identifikace žadatele 2) Název projektu, odborné zaměření a jeho stručný popis, vč. souhrnu výstupů projektu (uvést hodnoty

Více

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska

MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. partner rozvoje Břeclavska MAS Lednicko-valtický areál, z.s. Právní forma: zapsaný spolek Vznik: květen 2015 Počet členů: 27 Územní působnost: Břeclav, Bulhary, Hlohovec,

Více

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020

Vstupní analýza absorpční kapacity OPTP. pro programové období 2014 2020 Manažerské shrnutí 1 Výstup zpracovaný k datu: 10. 2. 2014, aktualizace k 7.5. 2014 Zpráva zpracována pro: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 Dodavatel: HOPE-E.S.,

Více

Moţnosti financování přírodních zahrad

Moţnosti financování přírodních zahrad Moţnosti financování přírodních zahrad Zuzana Krpálková Operační program Ţivotní prostředí OP Ţivotní prostředí Prioritní osa 6 Zlepšení stavu přírody a krajiny Oblast podpory 6.5 Podpora regenerace urbanizované

Více

Využití indikátorů při plánování místního rozvoje a jeho měření

Využití indikátorů při plánování místního rozvoje a jeho měření Využití indikátorů při plánování místního rozvoje a jeho měření Viktor Třebický, KÚ Olomouckého kraje 1. 10. 2015 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz info@ci2.co.cz Ke Školce 1319/5f, 252 19

Více

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.

Procesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením

Více

PROGRAM LIFE+ http://ec.europa.eu/life

PROGRAM LIFE+ http://ec.europa.eu/life PROGRAM LIFE+ http://ec.europa.eu/life 1 Komunitární program LIFE+ Program spravovaný přímo Evropskou komisí řízení programu hodnocení a schvalování projektů monitoring projektů MŢP národní kontaktní místo

Více

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ

ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ Č. j.: 44736/ENV/16 V Praze dne 18. října 2016 ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ podle 10d zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

kam směřuje zelený závazek EU?

kam směřuje zelený závazek EU? Energetická účinnost: Ing. Vladimír Sochor ředitel odboru energetické účinnosti a úspor debata v Evropském domě 1 Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU

Více

Implementace aktualizovaného Modelu CAF

Implementace aktualizovaného Modelu CAF Implementace aktualizovaného Modelu CAF Informování všech zaměstnanců úřadu o procesu implementace Modelu CAF Městský úřad Slaný 7.6.2011 Ing. Pavel Herink Projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA - ANALÝZA GRANTOVÝCH PROJEKTŮ PRIORITNÍ OSY 1 V RÁMCI 1. A 2. VÝZVY OPVK OBSAH: 1. Úvod... 3 2. Metodologie... 4 2.1 Základní nástroje sběr dat:... 4 2.2 Základní nástroje analýza a syntéza:...

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více

Praktické aspekty ABC

Praktické aspekty ABC Praktické aspekty ABC Metoda maticového propočtu 1. Zjednodušený procesní model 2. Produktový přístup k nákladům 3. Analýza vnitřních produktů 4. Sestavení ABC rozpočtů 5. Maticový propočet Tomáš Nekvapil

Více

Vnitřní směrnice MAS. pro monitoring a evaluaci SCLLD

Vnitřní směrnice MAS. pro monitoring a evaluaci SCLLD Vnitřní směrnice MAS pro monitoring a evaluaci SCLLD Tato směrnice upravuje postupy pro monitorování a vyhodnocování realizace projektu: Strategie komunitně vedeného místního rozvoje pro území MAS Zlatá

Více

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů METODICKÝ MATERIÁL KE KULATÉMU STOLU NA TÉMA: Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů Cílová skupina: pracovníci SPOD Obsah kulatého stolu: Teoretický úvod k tématu zvyšování kvality a udržitelnost

Více

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE

WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE WS PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ISO 9001 revize normy a její dopady na veřejnou správu Ing. Pavel Charvát, člen Rady pro akreditaci Českého institutu pro akreditaci 22.9.2016 1 ISO 9001 revize normy a její dopady

Více

VALNÁ HROMADA OS MAS ZA HUMNAMA HRUŠKY

VALNÁ HROMADA OS MAS ZA HUMNAMA HRUŠKY VALNÁ HROMADA OS MAS ZA HUMNAMA HRUŠKY 28. 11. 2012 Program jednání 1. Zahájení, technický bod 2. Přijetí nových členů MAS 3. Zpráva o činnosti MAS za období od poslední valné hromady 4. Rozšíření územní

Více

Dopad (D) V=P*D. Finanční riziko

Dopad (D) V=P*D. Finanční riziko Název rizika prostředků na realizaci SCLLD, nemožnost financovat SCLLD z evropských fondů prostředků určených na režii Buchlov vlastních zdrojů Buchlov Výskyt neočekávaných výdajů Buchlov Nedostatečná

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Dobrá praxe plánování interpretace

Dobrá praxe plánování interpretace plánování interpretace Standardy National Association for Interpretation upravené pro potřeby interpretace přírodního dědictví překlad Michal Medek, 2015 Oblasti standardů: Ochrana dědictví Terminologie

Více

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno

Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Projekt Zdravý Jihomoravský kraj 19. Národní konference kvality ČR, 21. února 2013, Brno Bc. Martina Brtnická, Ing. Jarmila Beránková, Ph.D. Projekt Zdravý kraj (PZK) Vstup: Jihomoravský kraj (dále jen

Více

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat Ing. Luděk Dostál Společné evropské indikátory ukazatele, hodnotící rozvoj města a kvalitu života obyvatel využitelné pro vedení města pro informovanost

Více

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STANDARDŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI ZA ROK 2013

VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STANDARDŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI ZA ROK 2013 VYHODNOCENÍ PLNĚNÍ STANDARDŮ VEŘEJNÝCH KNIHOVNICKÝCH A INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI ZA ROK 2013 1. Úvod Materiál byl zpracován na základě Metodického pokynu Ministerstva kultury k vymezení standardu

Více

Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni

Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni Výzkum plánování odpadového hospodářství na komunální úrovni Projekt (číslo: TD020304, název: Plánování odpadového hospodářství na municipální úrovni) je řešen s finanční podporou TA ČR. Analýza potenciálu

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3

Obsah. ÚVOD 1 Poděkování 3 ÚVOD 1 Poděkování 3 Kapitola 1 CO JE TO PROCES? 5 Co všechno musíme vědět o procesním řízení, abychom ho mohli zavést 6 Různá důležitost procesů 13 Strategické plánování 16 Provedení strategické analýzy

Více

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního

Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního Ekonomické aspekty trvale udržitelného územního plánování Ing. Miroslav Pavlas Univerzita Pardubice, Civitas Per Populi Pardubice, 2. června 2011 Cíle ekonomických ukazatelů TUR Podněcování či redukce

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Příloha č. 1: Finanční plán a indikátory pro programové rámce

Příloha č. 1: Finanční plán a indikátory pro programové rámce Příloha č. 1: Finanční plán a indikátory pro programové rámce Obsahem této přílohy je finanční plán a indikátory navazující na akční plán a programové rámce. Finanční plán je vypracován pro finanční prostředky

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Pracovní list vytvořila: Mgr. Radka Drobná Období vytvoření VM: duben 2012 Klíčová

Více

Úvod do sociální politiky

Úvod do sociální politiky Úvod do sociální politiky Bakalářské studium Vyučující:..... Ing. Jan Mertl, Ph.D. Typ studijního předmětu:.. povinný Doporučený roč./sem... bakalářský Rozsah studijního předmětu:.. 2+0+0 (PS) 8 (KS) Způsob

Více

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015

Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany. Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Využití benchmarkingu ke zkvalitnění práce útvaru interního auditu MěÚ Říčany Setkání interních auditorů Praha 17.2.2015 Benchmarking v pojetí iniciativy BI 2005 Využití v benchmarking v praxi MěÚ Říčany

Více

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036

Městský úřad Horažďovice profesionalita s lidskou tváří Reg.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00036 V lednu 2013 obdrželo město Horažďovice od Ministerstva vnitra České republiky v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Rozhodnutí o poskytnutí dotace na projekt Městský úřad Horažďovice

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více

Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj

Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj Zkušenosti ze souběžné implementace metod BSC, CAF a Controlling&Reporting na Ministerstvu pro místní rozvoj Karlovy Vary, 23. - 24.1. 2008 4. Národní konference kvality ve veřejné správě Milan Půček,

Více

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán

ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Zdravé město Litoměř ěřice Místní a standardizované ukazatele, vazba na strategický plán Celostátní seminář MÍSTNÍ AGENDA 21 CESTA KE KVALITNÍ OBCI Ústí nad Labem, 10. července 2007 Místní Agenda 21 -

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI 1 Úvod Tato metodika se zabývá dílčí problematikou vykazování skutečných způsobilých nákladů

Více