! " # $ %& ' () * +,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "! " # $ %& ' () * +,"

Transkript

1 !"#$%& '() *+,

2 eské zemdlství a jeho vývoj v evropském kontextu Realizace ekonomické reformy na poátku devadesátých let dvacátého století znamenala pro eskou ekonomiku a v jejím rámci i pro agrární sektor výrazné zmny podmínek dalšího rozvoje. Ty souvisely jak s celkovými pístupy k formování hospodáské politiky státu a vymezování pozice jednotlivých odvtví v ekonomice R, tak s definováním míry a forem státních zásah do ekonomiky. Pechod od centráln plánované k tržní ekonomice v této fázi znamenal nejen zmnu ekonomických institucí a vztah mezi nimi, ale i ádové zmny v rozmru jednotlivých odvtví a jejich podílu na tvorb hrubého domácího produktu a jeho užití. Souasn se tíbily názory na oprávnnost tvorby odvtvových program a projekcí v rámci makroekonomických postulát, t. j o formy a nástroje realizace hospodáské politiky. V agrárním sektoru se navíc vyznaovaly nejen složitostí procesu transformace vlastnických vztah a forem zemdlského podnikání, ale pedevším podstatnými zmnami vnjších podmínek jeho dalšího vývoje. Zásadní a mocný vliv poptávkové stránky jsme mli možnost poznat v praxi pi odstranní záporné dan z obratu u potravin již v polovin roku Zvýšení spotebitelských cen potravin tém o tvrtinu, které bylo dsledkem odstranní této spotebitelské dotace logicky vyvolalo ádový pokles spotebitelské poptávky po potravinách. V dané situaci potravináský prmysl i obchod zareagovaly v této fázi bezprostedn a jednoznan. Pln realizovaly výhody svého monopolního postavení a pokles poptávky na trhu potravin promítly do odvozené (snížené) poptávky po zemdlských surovinách. Zmrazení cen zemdlských komodit pi prakticky neomezené a liberalizací podporované možnosti zvyšování cen v navazujících fázích zpracování a obchodu se projevil v mimoádném rstu zisku. Již v prvním tvrtletí 1991 se meziron zvýšil zisk potravináských podnik zhruba tynásobn, po uplatnní pechodných limit obchodní marže se pohyboval na úrovni dvojnásobku stavu roku Ke zvýšení cen došlo i v oborech s kritickou poptávkovou bariérou. U výrobk jateních, masných a mlékárenských byl dosažený zisk meziron vyšší o 40 až 70 %. Vyšší než dvojnásobný zisk realizovaly podniky v oborech výroby rostlinných a živoišných tuk a olej, v mlýnské, pekárenské a tstárenské výrob, ve výrob cukrovinek a cukráských výrobk a ve výrob sladu a pivovarských výrobk

3 Makroekonomické pístupy k formování odvtvové struktury národního hospodáství v realizaci ekonomické reformy a nastartování liberalizaních proces v tomto období vedly k výraznému snížení podpory zemdlského podnikání. Spolu s odstraováním bariér zahraniního obchodu zemdlskými a potravináskými komoditami kde se prakticky otevíraly možnosti pro ástené ešení problém nadprodukce zemdlských komodit v zemích Evropské unie i v rozhodujících zámoských státech., to nemohlo nemít nepíznivý vliv na situaci v eském zemdlství. Promítalo se do omezování rozsahu výroby, do snižování intenzity využívání jeho pírodních zdroj i do zmn struktury zemdlské produkce. Podstatné zmny vnjšího okolí transformujícího se zemdlství a potravináství R jsou dnes již neoddliteln spojeny s vývojem na evropském a svtovém agrárním trhu. Pitom narstající problémy s nadprodukcí zemdlsko-potravináských komodit v EU i v agrárním sektoru rozhodujících zámoských exportér a s tím související tlak na liberalizaci agrárního trhu zákonit vedou k poklesu svtových cen rozhodujících zemdlských produkt. Liberalizace trhu a jeho globální rozmr pak motivují i zmny v agrárních politikách a volnu takových forem státní ingerence, které vedou k ešení specifických sociáln ekonomických problém zemdlství a venkova, aniž by pispívaly ke stimulaci dalšího rstu zemdlské produkce. eská republika, obdobn jako další zem stední a východní Evropy vstupující do EU v roce 2004, se v pedvstupním období vyrovnávala s odlišnými podmínkami, než byly nastaveny zemdlcm E 15 v dívjším modelu Spolené zemdlské politiky (dále SZP). Pes finanní podporu poskytovanou EU zemdlství vstupujících stát v tomto období stále petrvává rozdíl v úrovni podpory mezi zemmi pvodní E15 a nových lenských zemí E10 resp. EU 12 i po roce Spolu se sociálnekonomickým prostedím rozšíené Evropské unie, podstatn širším spoleným trhem zemdlských produkt a zmnami SZP utváí v souasnosti stále výraznji podmínky prosperity zemdlských výrobc i další proces, a to formování potravinového hospodáství na bázi agrobyznysu. Možnost zapojit se do komoditního potravinového etzce pípadn svtové sít jako dodavatel suroviny se dnes stala nezbytným pedpokladem prosperity zemdlc z hlediska vývoje jejich produkce i vývoje píjm. Formování agrobyznysu má pitom velmi významné regionální dimenze. Je patrné, že v R je ovlivnno prbhem a výsledky transformace obor potravináského prmyslu i služeb pro zemdlství adí se k dalším významným faktorm determinujícím rozsah eského zemdlství.,

4 Rozmr a základní charakteristiky vývoje eského zemdlství Podle základních statistických indikátor charakterizujících postavení odvtví v ekonomice, tj. podílu na tvorb hrubého domácího produktu a podílu na zamstnanosti, potom je ve vývoji eského zemdlství již od poloviny dvacátého století prokazatelný pokles v obou tchto relativních ukazatelích: podíl zemdlství na tvorb hrubého domácího produktu dlouhodob klesá: v roce 1948 tvoil podíl 17,6 %, v roce 1987 již jen 7,1 %, v roce ,11 % HDP; poet pracovník v zemdlství i jejich podíl na celkovém potu trvale inného obyvatelstva klesl z tis. pracovník (33 %) v roce 1948, na 528 tis. (10 %) v roce 1987; v roce 2007 již pracovalo v eském zemdlství pouze 182 tis. osob, což je 2,87 % celkového potu pracovník v ekonomice R a podíl zemdlc dále klesá. Tento vývoj je však typický pro vývoj zemdlství rozvinutých ekonomik obecn. V souasném období lze situaci v lenských zemích EU dokumentovat následujícím porovnáním (údaje za rok 2006, zdroj Eurostat, DG AGRI EK). P o d íl z e m d lc n a c e lk o vé m p o tu p r a c o vn íc h s i l v E U 2 7 ( % ) V. B r itá n ie M a lta L u c e m b. B e lg ie Š v é d s k o N m e c k o D á n s k o H o la n d s k o E U 1 5 R F r a n c ie K y p r Itá lie S lo v e n s k o F in s k o Š p a nls k o M a a r s k o Es to n s k o R a k o u s k o Ir s k o B u lh a r s k o S lo v in s k o L o ty š s k o P o r tu g a ls k o e c k o L itv a Po ls k o R u m u n s k o e c k o M a lta S lo v e n s k o V. B r itá n ie Š p a nls k o Po ls k o Š v é d s k o N m e c k o B e lg ie - L u x R B u lh a r s k o Po r tu g a ls k o S lo v in s k o M a a r s k o F r a n c ie R a ko u s k o H o la n d s k o D á n s k o F in s k o Itá lie L o ty š s k o R u m u n s k o Es to n s k o L itv a P o d íl H P H z e m d ls tv í n a H D P v E U (% ) I když se eská republika opticky pohybuje horní polovin uvedené škály zemí v obou indikátorech, rozdílné poadí ostatních zemí u obou indikátor jen potvrzuje, jak rznorodá je -

5 povaha evropského zemdlství. Týká se to nejen struktury, ale i výrobního zamení a celkové koncepce politiky ovlivující vývoj zemdlství jednotlivých zemí. Je zejmé, že problémem není samotný pokles uvedených ukazatel. Ten pouze potvrzuje jednu ze zákonitostí vývoje agrárních trh projevující se pedevším v rozvinutých ekonomikách 1. Otázkou je základna a dynamika vývoje, ze které tyto ukazatele vycházejí. Jedná se o vývoj rozsahu a konené produkci odvtví, tedy o vliv vývoje výrobního rozmru i efektivnosti využívání výrobních faktor. V tchto souvislostech již není pohled zdaleka tak jednoznaný. Pokles relativních ukazatel byl v pípad eského zemdlství provázen i trvalým snižováním rozmru odvtví. Pi narstající nerovnováze na agrárním trhu a omezení rozpotových transfer od roku 1991 následn docházelo k uvolování výrobních faktor (zejména pracovních sil a kapitálu) z odvtví a k celkovému poklesu výkonnosti. Z hlediska rozmru odvtví lze vývoj zemdlství hodnotit pomocí údaj o vývoji hrubé zemdlské produkce (HZP) celkem a produkce rostlinné a živoišné ve stálých (s.c.) a bžných cenách (b.c.) od roku 1990 takto. (Zdroj: SÚ) Hrubá zemdlská produkce R, vývoj v mld. K ve stálých cenách r Hrubá zemdlská produkce R, vývoj v mld. K v bžných cenách HPRV HPŽV HPRV b.c. HPŽV b.c. Porovnání vývoje hrubé zemdlské produkce obou základních odvtví zemdlství ve stálých a bžných cenách umožuje krom posouzení vývoje objemu rostlinné a živoišné výroby rámcov hodnotit i vlivy vývoje cen. Jak je zejmé z graf dokumentujících vývoj rostlinné a živoišné produkce v R od roku 1990, odrážejí se zde i jednotlivé etapy hospodáské politiky. Po roce 1990, kdy byly ásten regulovány ceny placené zemdlcm u rozhodujících komodit je typický pomrn malý rozdíl mezi produkcí ve stálých a bžných cenách. 1 Pokles je vyvoláván objektivn rychlejším rstem ostatních odvtví v ekonomice, zvyšující se produktivitou práce v zemdlství spojené s rychlou implementací technologií a inovací a v podstat stagnující poptávkou po potravinách..

6 Postupn však cenový vliv na produkci zesílil s odlišnými projevy v rostlinné a živoišné produkci. Pro vývoj v rostlinné produkci jsou typické silnjší výkyvy bžných cen, které se na celkovém výstupu odvtví v bžných cenách promítají dokonce výraznji než zmny resp. výkyvy samotného objemu produkce (tj. vývoj v s. c.). První výraznjší rst cen rostlinných komodit byl v letech K dalšímu rstu cen, již výrazn ovlivnným vývojem na svtovém trhu, dochází až v závru sledovaného období, tj v roce Z porovnání dlouhodobjšího vývoje v posledních tém dvaceti letech však vyplývá, že ani tento poslední cenový výkyv v r v zásad nepekonává rozptí rstu z první poloviny devadesátých let. Z hlediska hodnocení vlivu vstupu R do EU uvedená komparace potvrzuje, že vstup do EU v roce 2004 se v rstu cen zemdlských výrobc u rostlinných komodit v podstat neprojevil. Strukturáln zstávají zhruba na úrovni roku 1990 plochy obilovin (1,6 mil. ha), s menšími výkyvy v desítkách tisíc hektar. a to nejen cukrovky, ale i brambor. Pokles zaznamenávají plochy okopanin, Výrazn se naopak zvýšily plochy olejnin, zejména epky. V porovnání s rokem 1980 z 60 tis. ha a rokem 1990 (105 tis. ha), se v posledních 5 letech plochy epky pohybují v rozmezí od tis. ha. Objem produkce epky se ve srovnání s rokem 1990 ztrojnásobil. Významný a trvalý pokles je však zaznamenán v živoišné produkci. Jak je patrné z porovnání vývoje této produkce ve stálých a bžných cenách, pokles, který byl markantní zejména v prvních letech ekonomické reformy, se zcela nezastavil ani v pedvstupním období na pelomu milénia. Pro další vývoj je rizikem skutenost, že rozmr živoišné produkce stále klesá i po vstupu do EU (dokonce v porovnání s pedcházejícími 5 lety výraznji). +

7 Uritou korekní roli pi hodnocení vývoje živoišné produkce sehrává v tomto pípad cenový faktor, který pi posuzování celkového výstupu odvtví v bžných cenách relativizuje dsledky snížení skuteného rozmru tohoto odvtví. Realitou však je, že pokles v prbhu sledovaného období je tak výrazný, že mní pvodní pomr obou základních odvtví Živoišná produkce R v mld. K vývoj ve stálých a bžných cenách HPŽV HPŽV b.c. Tradin vyšší podíl živoišné produkce chápaný i jako uritý faktor vyšší finalizace rostlinné produkce s vyšší úrovní pidané hodnoty prvovýrobních odvtví již není zachován. Klesl celkový objem produkce, výrazné snížení zaznamenávají jak produkty na bázi chovu skotu (mléko, hovzí maso) tak i prasat (vepové maso). Ke zvýšení dochází v produkci drbeže. Snížení rozmru živoišné výroby se promítá i ve zmnách stav hospodáských zvíat. Stavy skotu se proti pvodním 3 mil. ks v roce 1990, snížily na tis. ks, ovšem pi rstu (zejména mléné) užitkovosti. Tém o jednu tetinu se snížily i stavy ovcí. Stavy prasat, které dosáhly vrcholu v roce 1981 a to tis. ks, poklesly na souasných tis ks. Zastavil se i rst stav drbeže. Proti nejvyšším hodnotám v roce 2000 (30,8 mil. ks), i zde dochází k poklesu, a to až na 24,6 mil. ks v r Pi tém stejné úrovni produkce obilovin tak krom strukturální nerovnováhy mezi tém 1 mil. ha trvalých travních porost a poklesem stav pežvýkavc, vzniká další rozpor u stav prasat i drbeže (monogastr) a produkce obilovin. Tuzemská spoteba obilovin ke krmení se postupn snížila o více než 1,5 mil. t, tedy o tetinu proti výchozímu období. Jako jeden z argument používaných pi zdvodování nezbytnosti poklesu rozmru zemdlství (pedevším extenzivní cestou využívání pdy) bývá uvádn negativní vliv vysoké intenzity zemdlské výroby na zemdlskou krajinu. O tom, že otázku rstu efektivnosti výroby a pidané hodnoty (pi vhodn volené intenzit a technologii jako cest snižování jednotkových výrobních náklad) lze ešit pi optimálním využití výrobních faktor, svdí porovnání úrovn konené zemdlské produkce a realizace /

8 pidané hodnoty na 1 ha zemdlské pdy v zemích EU 25 v následujícím pehledu 2 (zdroj Eurostat, DG AGRI EK) Holands ko Belgie Kypr ecko Dáns ko Itálie Nm ecko Slovins ko Francie Lucem burs ko Portugals ko Rakous ko Fins ko Španls ko Švéds ko Velká Británie Irs ko Maars ko Pols ko R Slovens ko Es tons ko Litva Lotyš s ko Z pehledu, ve kterém jsou lenské státy azeny podle úrovn konené zemdlské produkce (agricultural output) na 1 ha evidované pdy a souasn uvedena i ástka hrubé pidané hodnoty, lze krom poadí pedevším identifikovat jak zem s vysokou intenzitou využívání pdy a speciální strukturou výroby, resp. zem, které se výraznji orientují na živoišnou produkci s odpovídajícím zamením struktury rostlinné výroby. Zajímavé je i relativn velmi dobré postavení zemí jihu Evropy s výrobou komoditn odlišnou, orientující se pevážn na export erstvého (jižního) ovoce a zeleniny. Z hlediska celkového postavení EU v konkurenci globálních trh je vodítkem výsledek hodnocení výstupu zemí rozhodujících výrobc typických evropských komodit, jakými jsou pedevším Nmecko, Francie a Itálie. Je samozejmé, že se zde promítají i další vlivy, mj. i vliv rozdílné výrobní struktury a podíl živoišné a rostlinné produkce. Konená zemdlská produkce a pidaná hodnota v na 1 ha evidované pdy, EU 25 r HPH/ha z.p. konená produkce/ha 0

9 Celkové proporce a vývoj v produkci rostlinných komodit: svt, EU a R Úvodní informací a východiskem pro hodnocení celkového vývoje produkce vybraných rostlinných komodit podává pehled o objemu produkce dané komodity podle jednotlivých lenských zemí. Údaje uvádné v tisících tunách souasn charakterizují postavení rozhodujících výrobc dané komodity i místo eské republiky v této struktue v rámci Evropské unie. Tím dávají i uritým základ pro interpretaci indikátor relativní zmny v prbhu sledovaného období ( ) v rámci následných komparací vývoje. Pšenice je jednou z rozhodujících komodit, které profilují rostlinnou výrobu ve vtšin lenských zemí. Jak dokumentuje následující pehled, rozhodujícími producenty jsou již tradin Francie, Nmecko a Velká Británie. Produkce pšenice v lenských zemích EU (r. 2007, tis.t) Z nových lenských zemí je to zejména Polsko, tvrté v poadí nejvtších producent této komodity v rámci EU. Rovnž postavení R a jeho soused co do objemu produkce potvrzuje pomrn vysoké zastoupení této komodity ve sklizových plochách obhospodaované pdy. Z hlediska postavení stát souasné Evropské ptadvacítky ve svtové produkci pšenice nedošlo ve sledovaném období k významným zmnám. Podíl EU 25 se pohybuje zhruba na úrovni 20 % (rozmezí %) celkové svtové produkce této komodity, s tím, že zvýšení od roku 2004 bylo do znané míry ovlivnno práv rstem evropské produkce. 1

10 Jak dokumentuje porovnání postavení EU 25 a nových lenských zemí ve vývoji celkové produkce svta u pšenice ve sledovaném období, typické jsou pedevším výraznjší mezironí výkyvy v produkci dané komodity. Tento vývoj potvrzuje, že u dané komodity v Evrop byl daleko výraznjší obecný projev výkyv poasí v tomto regionu než pípadné zásahy do strukturálních zmn ve prospch této komodity, a to i pi snaze o posílení dalšího nepotravináského zhodnocení této zemdlské suroviny pi ešení energetických otázek apod. Obdobn, i když s výraznjšími výkyvy zejména v období , lze charakterizovat celkový vývoj v produkci pšenice ve skupin zemí stední a východní Evropy v rámci EU 10 i samotný vývoj v eské republice. O tom, že však dochází i k výraznjším a zejm i trvalejším strukturálním zmnám u této komodity i uvnit Spoleenství, svdí podrobnjší pohled na vývoj ve vybraných lenských zemích. Z pehledu o vývoji produkce v jednotlivých zemích na základ bazických index, kdy rok 1993 je výchozím pro navazující propoty, lze odvodit, že rozhodující producenti (Francie, Nmecko, Velká Británie) v zásad zachovávají rozmr a dokonce mírn zvyšují celkový objem produkce pšenice práv po roce 2004, tedy po rozšíení EU o 10 nových len (zem stední a východní Evropy). Rovnž v eské republice u produkce této komodity nejsou zaznamenány významnjší výkyvy ani zmny v trendu v porovnání s rozhodujícími evropskými producenty.

11 Brambory Rozhodující výrobce a podíl jednotlivých zemí na celkové produkci brambor uvádí pehled. Produkce brambor v lenských zemích EU (r. 2007, tis. t) I v tomto pípad se jako rozhodující producenti profilují sousední zem, a to Nmecko, následované Polskem. Velmi významnou je však u této komodity pozice Nizozemí, které pes nesrovnateln nižší celkovou rozlohu zemdlské pdy, se adí ped další, co do výmry významn vtší zem, jakými jsou Francie a Velká Británie. Podíl zemí EU 25 na celkové produkci brambor ve svt se výrazn snížil. Proti roku 1993, kdy produkce uvedených evropských zemí ve výši 93,7 mil. tun tvoila tém tetinu (31,11 %) veškeré svtové produkce, v roce 2007 to bylo již pouhých 18 % (pi produkci EU 58,2 mil. tun). O tom, že se jedná o trvalý pokles v produkci nikoliv výkyv, svdí i srovnání vývoje pomocí bazických index v období Krom významného poklesu celkové angažovanosti Evropské unie na svtové produkci je však podstatn vtším problémem, že v podstat veškerý pokles v produkci brambor jde v podstat pouze na vrub nových lenských zemí EU 10, jak dokumentují následující grafy:

12 V této skupin zemí, vetneské republiky, došlo k poklesu produkce z pvodních 44,5 mil. t z roku 1993 na pouhých 18.4 mil. t v roce K poklesu produkce došlo již v první polovin devadesátých let a v pedvstupním období, což ovlivnilo jednání o referenním množství pi vstupu. Problémem je však následný, ješt výraznjší pokles po vstupu do EU, tj. od roku Zhruba na stejné úrovni zstává naopak produkce v Nmecku, k rstu produkce dochází ve Francii, která svou výmrou ploch a objemem produkce významn ovlivuje tento trh. Další výraznjší rst zaznamenává i produkce brambor v Belgii.

13 Cukrovka jako další ze sledovaných okopanin zaznamenala v prbhu sledovaného období rovnž výrazné zmny. Týkají se jednak postavení EU u této komodity a jejího vývoje v celkové produkci ve svt, ale též reakce starých a nových zemí na tento vývoj, I v pípad této komodity jsou rozhodujícími producenty Francie a Nmecko, za kterými následuje první z nových lenských zemí, Polsko. S ohledem na celkovou rozlohu zemdlské pdy je významná produkce cukrovky i v Holandsku a Belgii. Produkce cukrovky v lenských zemích EU (r. 2007, tis. t) Obecn dochází k poklesu produkce i podílu EU 25 na svtové produkci u cukrovky, a to z pvodn 51% podílu svtové produkce (produkce EU 143 mil. t bulev) v roce 1993 na souasných 45 %, (pi objem produkce EU 112 mil. t bulev) v roce O tom, že podstatn výraznjší byl tento pokles v EU 10, svdí porovnání vývoje v produkci dané komodity v Evropské unii jako celku, pvodní EU 15 a nových len EU 10 vstupujících v roce I když se celkový objem produkce EU obecn snižoval, podstatn výraznji se projevil až témádový pokles práv v EU 10. Zde produkce z roku 1993 (celkem 24,5 mil. tun) klesla do roku 2007 na 70 % výchozího objemu. V R se jedná dokonce o snížení produkce až na úrove 60 % výchozího stavu.,

14 Ve vývoji EU 10 lenských zemí se krom propadu na poátku devadesátých let a uritém oživení v letech , nejvýraznji a negativn promítla opatení již po vstupu tchto zemí do EU v souvislosti s krácením kvót epného cukru, kde opt roli sehrály subjekty navazující fáze zpracování této komodity (což umožovala i forma rzné aplikace systému kvót v jednotlivých zemích). O tom, že výrazný pokles produkce cukrovky není pravidlem ve všech lenských zemích, hovoí údaje o vývoji produkce cukrovky rozhodujících výrobc, Francie a Nmecka, v následujícím srovnání vývoje bazických index produkce. -

15 epka Pesto, že epka bývá zpravidla vnímána jako plodina, k jejímuž rozvoji dochází práv a pouze v nových lenských zemích EU, z pehledu ve struktue souasné produkce EU 25 je zejmé i zde rozhodující postavení Nmecka, Francie, za kterými následují Polsko, Velká Británie a R. Produkce epky v lenských zemích EU (r. 2007, tis. t) Rst významu této (neregulované) plodiny v zemdlství nových lenských zemí však potvrzuje porovnání vývoje v produkci ve sledovaném období

16 V roce 1993 se na svtové produkci 26 mil. t. epkového semene zem EU 25 podílely 29 %. Souasnou úrove svtové produkce, což je 49,5 mil. tun, zajišují zem EU již z více než jedné tetiny, (17,9 mil tun, tj. 36 % objemu svtové produkce). Souasn je (krom výkyvu v roce 2003) skuten prokazatelný významný rst produkce práv ve skupin EU 10. Výrazný je rst produkce již v závru milénia a následn i po vstupu tchto zemí do spoleného trhu EU. K výraznému zvýšení v objemu produkce však dochází i u nejvtších producent pvodní EU 15, zejména ve Francii, tém na trojnásobek pvodní produkce, tém dvojnásobný objem produkce zaznamenávají Nmecko a Velké Británie. V této konkurenci je pozitivním i zvyšování produkce epky v rámci eského zemdlství, i když i u této komodity se výrazn prosazuje akcelerující produkce sousedního Polska. Celkov z hlediska hodnocení vývoje v objemu rostlinné produkce se strukturáln jeví jako významný problém poklesu produkce obou rozhodujících okopanin, které mají potenciál pro podstatn vyšší zhodnocování v navazujících fázích zpracování pro potravináské i nepotravináské užití. Jak potvrdila analýza, celkový pokles v R byl v obou pípadech daleko výraznjší, než tomu bylo ve struktue a objemu produkce pvodní EU 15 jako celku i u rozhodujících producent tchto rostlinných komodit. +

17 Celkové proporce a vývoj v produkci živoišných komodit: svt, EU a R Pro analýzu rozmru živoišné výroby s využitím absolutních údaj o objemu produkce a indikátor vývoje produkce eského zemdlství v komparaci se svtem, EU celkem, pvodními a novými lenskými zemmi a rozhodujícími producenty živoišných komodit v rámci Spoleenství, byla využita obdobná metodika. Hodnocen byl vývoj v produkci kravského mléka, hovzího masa, vepového a kuecího masa, rovnž v období Kravské mléko patilo dlouhodob mezi regulované komodity SZP s možností využití pomrn široké škály pímého i nepímého ovlivnní objemu i produkn-nákladových vztah této výroby v rámci chovu skotu. To se promítá mj. i v deformacích nákladové báze pi formování tržní ceny této jedné z rozhodujících agrárních komodit i v rámci spoleného trhu. Vývoj v posledních 14 letech znamenal utvoení následující struktury produkce mléka podle objemu výroby jednotlivých lenských zemí. Produkce kravského mléka v EU (r. 2007, tis t) I zde patí mezi rozhodující producenty Nmecko, Francie a Velká Británie, z nových zemí Polsko. Daleko významnjší pozici zde však zaujímají rozlohou malé zem, zejména Holandsko, Irsko a Dánsko. /

18 Posuzujeme-li vývoj v postavení EU z hlediska objemu a podílu na svtové produkci mléka, je prokazatelný významný pokles pozice evropských producent. Pi rostoucím objemu svtové produkce mléka za sledované období ze 460 na 560 mil tun, podíl dnešní EU 25 za dané období klesá z pvodních 31 % (produkce 144, 8 mil t) na dnešních 25 % pi souasném snížení produkce (140,4 mil. t). Vývoj u rozhodujících producent a dalších vybraných zemí pro porovnání s vývojem vr lze odvozovat z následujícího srování bazických index produkce (1993 = 1). 0

19 K poklesu v objemu produkce dochází postupn ve skupin pvodních i nových llenských zemí, tj. v EU 15 i EU 10. Jak vyplývá z analýz, konkrétní problém R v poklesu produkce mléka byl založen již devadesátých letech minulého století, kdy došlo k dvma výrazným poklesm produkce (1994, 1997). Byl jedním z dsledk snížení poptávky pi souasném otevení trhu mléka a mléných výrobk s negativním dopadem ve stavech skotu. Kup. na rozdíl od stabilizace chovu skotu a jeho podpoe v Polsku u nás již v tomto období došlo ke snížení produkce o více než 20 %. Tato základna se promítla i do rámce jednání o rozsahu této produkce pi vsttupu R do EU. Produkce mléka a její vazba jak na rozmr a strukturu chovu skotu tak na efektivnost dalších fází zpracování této suroviny a jejich perspektivu patí k jednm z rozhodujících problém z hlediska dalšího vývoje eského zemdlství i po vstupu do EU. V porovnání s ostatními zemmi evropské desítky byl práv u této komodity pokles v produkci nejmarkantnjší. Hovzí maso jako druhá komodita založená na produkci chovu skotu je spojena s obdobnou chakteristikou. I pes uritou specializaci v plemenné struktue a posílení podpory chovu skotu v horších pírodních podmínkách, což do urité míry mní i poadí zemí jako rozhodujících producent, je i v tomto pípad pro EU charakteristický pokles v produkci hovzího masa a jeho podílu na svtové produkci. 1

20 Konkrétn se jednalo o pokles v produkci i podílu zemí EU 25 na svtové produkci hovzího masa. Z pvodních 15 % (pi evropské produkci 9,5 mil t) v roce 1993 se tento podíl snížil na necelých 12 % (pi produkci 7,9 mil tun) v roce V souasné struktue lenských zemí sice nejvýznamnjší místo v produkci hovzího masa zaujímá Francie a následuje Nmecko. Významné je však postavení dalších zemí s vazbou chovu skotu na TTP jako je Itálie, Španlsko a ob zem britských ostrov, Velká Británie a Irsko. Vyšší objem v produkci vykazuje v porovnání s R i ada malých zemí. Produkce hovzího masa v EU (r. 2007, tis. t jat. hm.) Pi klesající celkové produkci hovzího masa v EU 25 je v pípad rozhodujících výrobc objem produkce zachován, což potvrzují indikátory vývoje ve vybraných zemích. Souasn lze tímto pehledem dokumentovat i dva extrémy, promítající se v celkové struktue zemdlské výroby dané zem, a to rst produkce hovzího masa v pípad Španlska, a na druhé stran významný pokles této produkce práv v eské republice.

21 Vepové maso Svtová produkce vepového masa zaznamenala ve sledovaném období výrazný rozvoj co do objemu, tak pedevším ve zmnách podmínek formování svtového trhu. Rozmach svtových sítí zahrnujících celou komoditní vertikálu, od výroby, zpracování až po realizaci vepového masa, pesahující individuální evropské zájmy, se projevil v rstu produkce pedevším zemí z ostatních region svta. Pi celkovém zvýšení svtové produkce vepového masa v ž. hm. ze 76,5 mil t na 115,5 mil. t v porovnání let 1993 a 2007, produkce EU 25 vzrostla z 19,8 mil. t pouze na 21,2 t. Tím se podíl EU snížil z pvodních 26 %, na souasných 18,4 % svtové produkce. I u této produkce porovnání vývoje obou skupin zemí, tj. pvodní EU 15 a nové desítky lenských zemí pomocí bazických index ukazuje na výraznjší pokles práv v EU 10. Z hlediska eské republiky je to další z komodit, které zaznamenaly, v tomto pípad již ádový, propad na tém polovinu výchozího objemu produkce ve sledovaném období. I v tomto pípad je vážným problémem pedevším vývoj od roku Trvale klesající domácí výroba již zdaleka nepokrývá domácí spotebu. Jestliže v roce 2004 byla takto vyjádená sobstanost (výroba/spoteba) na úrovni 96,7 %, v roce 2007 se jedná již o pokrytí spoteby pouze ze 78,7 % a v souasnosti již klesá pod 75 % (údaj SÚ).

22 O tom, že se nejedná o obecný trend v rámci Spoleenství, hovoí i pohled do vývoje v zemích rozhodujících producent vepového masa v EU, vymezených takto.: Produkce vepového masa v EU (r. 2007, v tis. t jat. hm.) Z vývoje v produkci rozhodujících producent vepového masa je zejmý naopak trvalý rst, a to jak v Nmecku, tak pedevším ve Španlsku, které se spolu s Polskem velmi významn zapojuje práv do svtových sítí agrobyznysu u této komodity. Vývoj v R je proti tomu zcela opaný.

23 Kuecí maso je druhou komoditou ze skupiny produkce na bázi chovu monogastr, který byl zaazen do komparace. I v tomto pípad to byly pedevším zem tranzitivních ekonomik stední a východní Evropy (tedy EU 10), kde byla zaznamenána ve sledovaném období výraznjší orientace živoišné produkce na tento druh masa. Pesto, že celkový vývoj svtové produkce hodnocený indikátory bazických index ukazuje na výraznjší akceleraci produkce práv v zemích evropské desítky, celkov je svtová produkce kuecího masa a podmínky na tchto trzích, obdobn jako masa vepového, podstatn významnji ovlivována mimoevropskými producenty a firmami svtových sítí agrobyznysu. To se promítá i v celkových v proporcích svtového vývoje. Svtová produkce kuecího masa ve sledovaném období totiž stoupla o tém 80 % proti výchozímu stavu (konkrétn z 41,3 mil t ž. hm. na tém 75 mil. tun), piemž rst produkce v zemích Evropy (z 6,4 mil. t na 7.8 mil. t., pi zdvojnásobení produkce v EU 10) znamená v relativním vyjádení podíl EU 25 na svtové produkci dokonce pokles z pvodních 16 na souasných 11 %. Podíl nových lenských zemí na celkové produkci kuecího masa v EU 25 se sice zvýšil z pvodn 11 % v roce 1993 na souasných 19 %, nicmén, ani v této situaci nepatí tyto zem mezi rozhodující producenty ani u této komodity.,

24 Pehled podle objemu produkce kuecího masa jednotlivých lenských zemí v rámci EU v roce 2007 potvrzuje, že rozhodující pozici si zachovává Velké Británie, následovaná Španlskem, Polskem a Francií. Produkce kuecího masa v EU (r. 2007, v tis. t jat. hm.) Pi podrobnjší analýze vývoje je však teba upozornit i na zmny v posledním období, jako je podstatn výraznjší rst v produkci kuecího masa kup. v Polsku a Nmecku proti stagnaci této produkce v R po vstupu do spoleného trhu v roce 2004, dokumentované následujícím porovnáním. -

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2010 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Tab. 1 - Vývoj AZO R a AZO EU 25 v letech 2001 až 2005 (mil. EUR) EU 25 R Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 dovoz vývoz bilance obrat obrat Pramen: EUROSTAT Zpracoval: K. Pohlová 221 940,0 236 454,9

Více

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012

ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ. Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Kontaktní pracoviště FADN CZ ZEMĚDĚLSKÁ ÚČETNÍ DATOVÁ SÍŤ FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2012 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu

Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu Význam bioplynových stanic v souvislosti s chovem skotu 15. listopadu 2012, Agroprogress Trnava Ing. Bohumil BELADA, viceprezident AK ČR Osnova prezentace Strukturální nerovnováha mezi RV a ŽV Potenciál

Více

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9

Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti

Více

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008

Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 28 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství

Více

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006

ANALYTICKÉ INFORMACE ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 2006 ZEMĚDĚLSTVÍ V PARDUBICKÉM KRAJI V ROCE 26 Výměra zemědělské půdy V roce 26 byla výměra zemědělské půdy v Pardubickém kraji 231,9 tis. ha, z čehož 78,5 % zaujímala orná půda a 21,1 % trvalé travní porosty.

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3%

Mak 12: Teorie zahraniního obchodu. 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% MA K12/ 1 Mak 12: Teorie zahraniního obchodu 1. Stále roste, nyní 5000 mld USD 2. Podíl : USA 12 %, SRN 12 %, R 0,3% 3. Specifika : Nedokonalá konkurence Kurzová (mnová) rizika Zásahy státu 4.Pvodní smysl

Více

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y

XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y XIII. R O S T L I N O L É K A Ř S K É D N Y Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 3. listopad 2010, Pardubice BOHATÁ AGRÁRNÍ HISTORIE 1/2 Období první republiky hluboká tradice a výrazné úspěchy ČR leader v

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ Ing. Hana Šejnohová, Ph.D., ÚZEI 2. září 2015, konference Biosummit, Praha Vývoj ekologického zemědělství

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013 Novoroční balíček Ing. Jana Veleby, nezávislého senátora a prezidenta AK ČR V Praze, dne 24. ledna 2013 Ing. Jan Ve l e b a Prezident Vážená paní senátorko,

Více

! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &

!   # ( '&! )'& #!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0,  & ! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené

Více

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR

Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie. Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Zemědělský svaz České republiky a obnovitelné zdroje energie Ing. Martin Pýcha předseda ZS ČR Osnova: 1.Dosavadní vývoj českého zemědělství 2.Rozvoj obnovitelných zdrojů energie 3.Pozitiva a rizika obnovitelných

Více

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ

VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ 26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní

Více

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014)

Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji (září 2014) Hlavní tendence průmyslu ČR v roce 2013 a úvahy o dalším vývoji V roce 2012 a na začátku roku 2013 došlo vlivem sníženého růstu

Více

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU

19. CZ-NACE 31 - VÝROBA NÁBYTKU 19. - VÝROBA NÁBYTKU Výroba nábytku 19.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroba nábytku používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Historický vývoj zemědělské produkce a spotřeby potravin

Historický vývoj zemědělské produkce a spotřeby potravin Zpracoval: ČSÚ odbor statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Historický vývoj zemědělské produkce a spotřeby potravin Příspěvek k 2. výročí ustavujícího sněmu Agrární komory České republiky

Více

Situace v českém mlékárenství před ukončením mléčných kvót. Ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský

Situace v českém mlékárenství před ukončením mléčných kvót. Ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský Situace v českém mlékárenství před ukončením mléčných kvót Ing. Jiří Kopáček, CSc. Českomoravský svaz mlékárenský České mlékárenství je již 10 let integrální součástí mlékárenství EU. Z pohledu své velikosti

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství

B. Popis projektu. Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Žádost o udlení úelových prostedk MPSV R Strana B.1 Multifunkností k udržitelným ekonomickým a sociálním podmínkám eského zemdlství Úvod Pojem multifunkního zemdlství (MFZ) se v posledních letech stal

Více

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22

7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů 7. Vydavatelství, tisk a rozmnožování nahraných nosičů OKEČ 22 7.1. Charakteristika odvětví Polygrafický průmysl se člení na vydavatelské činnosti, tisk

Více

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi

Podílový fond PLUS. komplexní zabezpeení na penzi Podílový fond PLUS komplexní zabezpeení na penzi Aleš Poklop, generálníeditel Penzijního fondu eské spoitelny Martin Burda, generálníeditel Investiní spolenosti eské spoitelny Praha 29. ervna 2010 R potebuje

Více

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010

Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2009 a 2010 Zpracovaly: Ing. Karina Pohlová Ing. Karla Trdlicová, CSc. Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 9. 2.

Více

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD?

OECD Regions at a Glance. Translated title. Prvodce tenáe. Summary in Czech. Pehled v eském jazyce. Pro Struný pohled na regiony OECD? OECD Regions at a Glance Summary in Czech Translated title Pehled v eském jazyce Pro Struný pohled na regiony OECD? Prvodce tenáe V posledních letech se do politického programu mnoha zemí OECD vrátila

Více

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu:

Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: Vodovody a kanalizace v mezinárodním kontextu: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Silvia Aguilar Bobadilla Ing. Lenka amrová Obsah: Úvod...2 1 Program IB-NET Svtové banky...3 1.1

Více

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték

eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték eská spoitelna zvýhoduje aktivní klienty a snižuje sazbu hypoték Martin Techman, editel úseku rozvoje obchodu eské spoitelny David Navrátil, hlavní ekonom eské spoitelny Praha 16. srpna 2010 Program 1.

Více

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004)

STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY. (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) STÁTNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ESKÉ REPUBLIKY (schválená usnesením vlády eské republiky. 211 ze dne 10. bezna 2004) Praha 2004 1 Obsah Státní energetické koncepce (SEK): str.: Vize, cíle, nástroje SEK 3 Sumarizace

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 Výroba potravinářských výrobků a nápojů VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Charakteristickým

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21

VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE. 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 VÝROBA VLÁKNINY, PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU; VYDAVATELSTVÍ A TISK DE 6. Výroba vlákniny, papíru a výrobků z papíru - OKEČ 21 6.1. Charakteristika odvětví Celulózopapírenský průmysl patří k tradičním odvětvím

Více

odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015

odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 odbor ZÁKLADNÍ SCÉNÁŘ VÝVOJE NAKLÁDÁNÍ S VODAMI, UŽÍVÁNÍ VOD A VLIVŮ NA VODY DO ROKU 2015 Květen 2004 Obsah Úvod... 12 1 Souasný stav a minulý vývoj... 13 1.1 Socio-ekonomický vývoj... 13 1.1.1 Ekonomický

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29

14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 Výroba a opravy strojů a zařízení VÝROBA A OPRAVY STROJŮ A ZAŘÍZENÍ DK 14. Výroba a opravy strojů a zařízení - OKEČ 29 14.1. Charakteristika odvětví Významným odvětvím českého zpracovatelského průmyslu

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci

Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní

Více

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál

Krize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE

ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE ROZBOR DYNAMIKY UKAZATELŮ ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY V ČESKÉ REPUBLICE Erich Maca, Jan Klíma Doc. Ing. Erich Maca, CSc., KSA, Brno, Kotlářská 44, PSČ 602 00 Doc. Ing. Jan Klíma, CSc., KSA, Brno, Tyršova 45, PSČ

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou:

Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: 2 Pro klasifikaci daní se používají mnohá kritéria s více i mén praktickým využitím. Základními kritérii jsou: dopad dan, vztah plátce a poplatníka, subjekt dan, objekt dan, šíe zachycení objektu dan,

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY

DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY DOJÍŽĎKA A VYJÍŽĎKA DO ZAMĚSTNÁNÍ DO/Z HL. M. PRAHY Analýza základních charakteristik a vývoje Ing. Jiří Mejstřík září 2012 Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání do/z hl. m. Prahy aktualizace 2012 Analýza

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)

1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min) 1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových

Více

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa

Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa 1.7. 2014 Potravinová bilance ČR se meziročně zlepšila při významném růstu exportu zejména do Německa Převaha v dovozech potravin do ČR nad jejich vývozem nebyla za první čtyři měsíce letošního roku tak

Více

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš

Zemědělská politika a její dopady. Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Zemědělská politika a její dopady Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Martin Fantyš Osnova prezentace Situace v zemědělské výrobě ČR Reforma SZP Aktuální stav českého zem. Po vstupu do EÚ v r 2004 díky dotacím

Více

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005

EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE. Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 EA a státní podpora projektm úspor energie a OZE Ing. Jií Bém eská energetická agentura erven 2005 eská energetická agentura Píspvková organizace MPO (1.9.1995) Hlavní nápl innosti iniciace aktivit vedoucích

Více

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2

Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 Pednáška mikro 07 : Teorie chování spotebitele 2 1. ngelova kivka x poptávka po statku, M- dchod x luxusní komodita ( w >1) standardní komodita (0< w 1) podadná komodita ( w < 0) 2. Dchodový a substituní

Více

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ

TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ TRENDMONITOR ANEB SOUČASNOST A BUDOUCNOST ZEMĚDĚLSTVÍ Z POHLEDU EVROPSKÝCH FARMÁŘŮ Jak vnímají evropští farmáři současnou ekonomickou situaci v zemědělství? A jaký ekonomický vývoj očekávají v této oblasti

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Vývoj průmyslu v roce 2013

Vývoj průmyslu v roce 2013 Vývoj průmyslu v roce 2013 Za celý rok 2012 se průmyslová produkce snížila o 0,8 %. Tento vývoj pokračoval i v roce 2013, kdy se pokles v 1. čtvrtletí dále prohloubil (o,4 %). Ve 2. čtvrtletí se propad

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 8. 2. 2010 Předání výsledků agrárního

Více

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010

Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Český statistický úřad Úvod Malé a střední firmy v ekonomice ČR v letech 2003-2010 Březen 2013 Analýza se věnuje vývoji malých a středních firem v České republice po převážnou část minulé dekády zahrnující

Více

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC

FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC FAKTORY KONKURENCESCHOPNOSTI PRODUKTŮ ROSTLINNÉ VÝROBY V ČR COMPETITIVENESS FACTORS OF PRODUCTS OF PLANT PRODUCTION IN THE CZECH REPUBLIC ŽÍDKOVÁ Dana, (ČR) ABSTRACT The paper deals with competitiveness

Více

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12

I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3. I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11. II.1 Organizaèní schéma 12 1998 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH: ÚVODNÍ SLOVO GUVERNÉRA ÈNB 1 I. ZPRÁVA O HOSPODAØENÍ ÈNB 3 I.1 Bilance ÈNB, úèetní závìrka, zpráva auditora 5 II. ORGANIZAÈNÍ ZMÌNY 11 II.1 Organizaèní schéma 12 III. MÌNOVÁ

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1

Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Porovnání vývoje vývozu České republiky s vývojem vývozu Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska na trh EU a Německa 1 Úvod Cílem této krátké tematické analýzy je zmapovat selektivní dopady globálního

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17

2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 VÝROBA TEXTILIÍ, TEXTILNÍCH A ODĚVNÍCH VÝROBKŮ DB Výroba textilií a textilních výrobků 2. Výroba textilií a textilních výrobků OKEČ 17 2.1. Charakteristika odvětví Textilní průmysl se podle druhu zpracovávané

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

B Ekonomický cyklus. B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu. Prameny tabulek a grafů: ČNB, ČSÚ, EK, Eurostat, vlastní výpočty

B Ekonomický cyklus. B.1 Pozice v rámci ekonomického cyklu. Prameny tabulek a grafů: ČNB, ČSÚ, EK, Eurostat, vlastní výpočty B Ekonomický cyklus Prameny tabulek a grafů: ČNB, ČSÚ, EK, Eurostat, vlastní výpočty B. Pozice v rámci ekonomického cyklu Potenciální produkt, specifikovaný na základě výpočtu Cobb Douglasovou produkční

Více

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016

TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 TÝDENÍK EKONOMICKÝCH AKTUALIT 10. týden 7. až 11. března 2016 Lednová bilance zahraničního obchodu sáhla na rekord Lednové výsledky zahraničního obchodu nepřekvapily, když nejenže navázaly na pozitivní

Více

SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku

SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku Praha 1.8. 2011 - Jedna z důležitých činností, kterou SZIF zajišťuje, a která vyplývá z Evropské legislativy, je zpracování

Více

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2007 a 2008

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2007 a 2008 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýzy agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2007 a 2008 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání databáze z MZe ČR do ÚZEI: 5.2. 2009 Předání výsledků agrárního

Více

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18

3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 3. Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin OKEČ 18 3.1. Charakteristika odvětví Odvětví výroby oděvů, zpracování a barvení kožešin je náročné na pracovní síly

Více

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004

Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější

Více

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu

Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH TÉMAT V RÁMCI PRIORITY 3 PODPORA ORGANIZACE POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE A ŘÍZENÍ RIZIK V ZEMĚDĚLSTVÍ Pracovní skupina č. IV: Organizace trhu Problematická oblast: Zlepšení postavení prvovýrobců

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 04/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 04/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha

PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha PŘEDPOKLÁDANÉ DOPADY SZP 2014+ do ekonomiky zemědělských podniků (včetně vztahů k cenám půdy) Tomáš Doucha, ÚZEI Praha 1 Jde o odhad ekonomických dopadů nové politiky do vybraných kategorií podniků Jak

Více

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010

Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách automobilů dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 EVROPSKÁ KOMISE TISKOVÁ ZPRÁVA Antimonopolní opatření: Zpráva o cenách dokládá trend snižování cenových rozdílů u nových vozů v roce 2010 Brusel, 26. července 2011 nejnovější zpráva Evropské komise o cenách

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008

Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k žádostem o dotaci na opravy staveb a investiní projekty v roce 2008 1. Úvodní ustanovení (1) V návaznosti na Programy státní podpory práce s dtmi a mládeží pro NNO

Více

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010

STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 ÚRS Praha, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 STAVEBNICTVÍ V LEDNU LISTOPADU 2010 (STAVEBNÍ PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST, PRODUKTIVITA) Úsek 03 leden 2011 Úvod Informace je

Více

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Ing. Jan ZÁHORKA OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie. Česká fotovoltaická konference 4. listopadu 2008, v Brně Zemědělský půdní fond ČR Rozloha

Více

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství

Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti

Více

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ

1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ 1. CZ-NACE 10 - VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ CZ-NACE 11 - VÝROBA NÁPOJŮ 1.1 Charakteristika odvětví Odvětví výroby potravin a nápojů v EU, jako největší zpracovatelský sektor, představuje s obratem 965

Více

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V DOBĚ ROZPOČTOVÝCH ŠKRTŮ Ing. Jan VELEBA, prezident AK ČR 133. Žofínské fórum, 28. 5. 2012, Praha ILUSTRACE VÝVOJE A STAVU Po r. 1989 a posléze po r. 2004 prudké propady

Více

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29

Rychnov nad Kněžnou. Trutnov VÝVOJ BYTOVÉ VÝSTAVBY V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1998 AŽ 2007 29 3. Bytová výstavba v okresech Královéhradeckého kraje podle fází (bez promítnutí územních změn) Ekonomická transformace zasáhla bytovou výstavbu velmi negativně, v 1. polovině 90. let nastal rapidní pokles

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více