Sestavování symetrických input-output tabulek a jejich aplikace 1

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sestavování symetrických input-output tabulek a jejich aplikace 1"

Transkript

1 Sestavování symetrických input-output tabulek a jejich aplikace 1 1 Článek vznikl s podporou grantu GAČR č.402/05/2210 Lukáš Vavrla*, Marek Rojíček** *Vysoká škola ekonomická v Praze, Katedra ekonometrie **Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu; Český statistický úřad 1. Úvod Zachycování komoditních toků v ekonomice je důležitým úkolem národních statistických úřadů. Tomuto účelu slouží soustava input-output (IO) tabulek, která dle evropského standardu ESA 1995 zahrnuje tabulky dodávek a užití (DU), tabulky spojující tabulky dodávek a užití se sektorovými účty a symetrické input-output tabulky (SIOT). Hlavní účel tabulek dodávek a užití je především statistický. Slouží k popisu původu a užití zboží a služeb vytvořených v procesu výroby. Jsou důležitým nástrojem při výpočtu hrubého domácího produktu a jeho složek v běžných cenách a při přepočtu těchto agregátů do stálých cen. Současně umožňují odhalit nekonzistentnost vstupních dat. Naopak symetrické input-output tabulky jsou zejména nástrojem analytickým, který umožňuje zkoumat meziodvětvové vazby a měřit dopad exogenních vlivů na ekonomiku. Tabulky dodávek a užití jsou klasifikovány jako nesymetrické, neboť v jednom rozměru, nejčastěji v řádcích, zachycují údaje o komoditách/produktech a v druhém rozměru, obvykle ve sloupcích, údaje o výrobních odvětvích. Počet komodit a odvětví se nemusí shodovat, zpravidla je počet komodit vyšší než počet odvětví. Tabulky dodávek popisují jednotlivé zdroje, tj. produkci a dovoz. Tabulky užití nabízí pohled na mezispotřebu, konečnou spotřebu, tvorbu kapitálu, změnu stavu zásob a vývoz. Současně ve sloupcích poskytují informaci o jednotlivých složkách přidané hodnoty v daných odvětvích. Při bilancovaní zdrojů a užití v tabulkách DU je nutné přihlédnout k rozdílnému ocenění. Zatímco je strana zdrojů oceněna v základních cenách (tj. cenách bez započtení obchodních a dopravních přirážek a čistých daní z produktů), strana užití je oceněna v cenách kupních, tzn. včetně všech daní a přirážek. SIOT tabulky, jak již sám název vypovídá, jsou symetrické. Zdroje a užití zobrazují v členění komodity na komodity nebo odvětví na odvětví. Tyto tabulky umožňují kvantifikovat dopad vládních zásahů na hospodářství jako celek, ale i na jednotlivá odvětví a domácnosti. Pomocí nich lze vyhodnocovat dopad podpory investic, podpory hypoték, environmentálních zákonů a nových technologií. Mimoto SIOT nabízí analýzu produktivity, zaměstnanosti, citlivosti na vliv změn daňových sazeb a regulace. V tomto příspěvku se budeme nejprve věnovat základní struktuře symetrické input-output tabulky. Poté se zaměříme na proces sestavování, respektive na transformaci z nesymetrických tabulek dodávek a užití. Nastíníme základní předpoklady, na kterých jsou metody transformace založeny. V druhé části příspěvku je prezentována SIOT, která byla vytvořena na reálných datech z ČSÚ za rok 2000; vzhledem k jednoduchosti a přehlednosti ji publikujeme pouze v členění 17x17 produktů. Závěrem jsou na jednoduchých praktických příkladech demonstrovány možné směry analýzy. 2. Symetrická input-output tabulka Jádro symetrické input-output tabulky tvoří čtvercová matice mezispotřeby, která má v řádcích a ve sloupcích stejné členění, a sice produkt na produkt nebo odvětví na odvětví. V matici mezispotřeby reprezentuje každý sloupec strukturu vstupů, tzn. udává, kolik produktů bylo na výrobu konkrétního výrobku spotřebováno. Každá změna v poptávce po daném výrobku vede současně k proporcionální změně poptávky po produktech, které tvoří vstupy ve výrobním procesu. Identicky lze interpretovat i matici mezispotřeby v členění odvětví na odvětví; pro každé odvětví sloupec vykazuje, kolik výrobků jiných odvětví bylo spotřebováno na zajištění vlastní produkce. Napravo od čtvercové matice mezispotřeby se nachází informace o konečném užití podle jednotlivých produktů, viz Tabulka 1. Tyto údaje jsou získávány přímo z tabulky užití. Při sestavování SIOT se upřednostňuje ocenění v základních cenách, které je vhodnější k analytickým účelům. Toto ocenění je homogennější, a tak relace mezi vstupy a výstupy v peněžních jednotkách lépe odráží technologické vazby. Za nižší homogenitou ocenění v kupních cenách stojí obchodní rozpětí, dopravní přirážky a čisté daně na výrobky, které jsou v kupní ceně zahrnuty a vykazují v jednotlivých odvětvích i v rámci konečného užití značnou variabilitu. Informace o obchodním rozpětí a dopravních přirážkách jsou v SIOT explicitně zaznamenány v řádcích mezispotřeby produktů obchodu a dopravy. Čisté daně na výrobky vyplacené za jednotlivé produkty v mezispotřebě a v konečném užití jsou součástí třetího řádku Tabulky 1. Obsahem SIOT je rovněž informace o hrubé přidané hodnotě a její struktuře (mzdy a sociální příspěvky zaměstnanců, ostatní daně a dotace na produkci, spotřeba fixního kapitálu, čistý provozní přebytek, smíšený důchod) a údaje o dovozu jednotlivých produktů.

2 Tabulka 1: Symetrická input-output tabulka v členění produkt x produkt Výrobky podle Konečné užití SKP KS HTFK Z Vývoz Celkem Výrobky podle SKP 1 Mezispotřeba Výdaje na konečnou spotřebu Tvorba hrubého fix. kap. Změna stavu zásob Vývoz Užití celkem podle výrobků Celkem (1) 2 Celková mezispotřeba v základních cenách Celkem podle jednotlivých typů konečného užití v základních cenách Celkové užití v základních cenách Čisté daně na výrobky 3 ČDV podle produtků ČDV podle jednotlivých typů konečného užití Celkové čisté daně na výrobky Celkem (1+3) 4 Celková mezispotřeba v kupních cenách Celkové konečné užití podle jednotlivých typů v základních cenách Celkové užití v kupních cenách Složky přidané hodnoty 5 Složky přidané hodnoty Celkem (4+5) 6 Produkce v základních cenách Dovoz 7 Dovoz Celkem (6+7) 8 Dodávky celkem v základních cenách K sestavení I/O tabulek se využívají roční data ze statistických výkazů, které poskytují dostatečné informace o produkci a mezispotřebě jednotlivých výrobků podle odvětví, avšak nedávají údaje o mezispotřebě podle jednotlivých výrobků. Proto je nutné symetrickou input-output tabulku transformovat z asymetrických tabulek dodávek a užití za dodržení níže uvedených předpokladů. Každá institucionální jednotka obecně provozuje více než jednu činnost. Pro zachycení technicko-ekonomických vztahů v systému input-output jsou institucionální jednotky dále členěny na místní činnostní jednotky, a podle těchto činnostních jednotek zařazovány do čtyřmístné OKEČ. Zpravidla platí, že je registrováno tolik místních činnostních jednotek, kolik má institucionální jednotka hlavních a vedlejších činností. Místní činnostní jednotky produkují jak hlavní, tak i vedlejší produkty, neexistuje tedy bezprostřední shoda mezi zdroji podle odvětví a užitím podle výrobků. Z toho důvodu konstrukce SIOT v členění produkt na produkt vyžaduje členění ještě zevrubnější, a to na jednotky stejnorodé produkce. Jedná se o homogenní jednotky analýzy, které v realitě neexistují a jejichž vlastnosti jsou odhadovány ze statistických šetření. Každá jednotka stejnorodé produkce provádí výlučnou činnost týkající se jednoho výrobku či jedné skupiny výrobků. Ve snaze odstranit nesoulad mezi zdroji podle odvětví a užitím podle výrobků je nezbytné upravit matici mezispotřeby odvětví činností na mezispotřebu z pohledu produktů, respektive čistých odvětví. Tato úprava spočívá v přesunutí vedlejších výrobků z odvětví, kde byly vyprodukovány, do odvětví, kam náleží z hlediska užití. Metody transferů vedlejších výrobků vychází z členění vedlejší produkce na: vedlejší produkt (by-product; vyrábí se paralelně s hlavním výrobkem, přičemž je považován za produkt vedlejší), sdružený produkt (joint product; vyrábí se současně s jiným výrobkem a není zřejmé, který je hlavní a vedlejší) a doplňkový produkt (subsidiary product; vedlejší výrobek, který technologicky není spojen s výrobou hlavního výrobku). Toto zevrubné členění vedlejší produkce umožňuje transformovat tabulky DU na symetrickou input-output tabulku. Pro každý typ SIOT, produkt x produkt a odvětví x odvětví, existují dvě základní metody transformací, viz Obrázek 1. Evropský standard ESA 1995 doporučuje sestavovat tabulky v členění produkt x produkt, neboť

3 umožňují popsat výrobní proces homogenněji. Na tomto místě je vhodné zmínit, že se však nad otázkou preferovaného členění vede odborná diskuse. Objevují se argumenty, že by tabulky odvětví na odvětví neměly být opomíjeny, neboť mohou být sestaveny na základě slabších předpokladů, viz [12]. Obrázek 1 Metody transformace input-output tabulek vytvoření SIOT produkt x produkt odvětví x odvětví technologie výroby produktu technologie výroby v odvětví fixní struktura tržeb produktu fixní struktura tržeb v odvětví Technologie výroby produktu Podle této metody se každý výrobek vyrábí pouze jednou technologií. To znamená, že má stejnou strukturu vstupů bez ohledu na to, ve kterém odvětví se produkuje. Tento předpoklad je použitelný především pro doplňkové produkty, neboť v tomto případě jsou technologie hlavního a vedlejšího výrobku většinou zcela nezávislé. Na základě tohoto předpokladu jsou výrobky vedlejších činností přeřazeny z odvětví, kde se vyrábí, do odvětví, kde jsou primárními produkty. Prosté použití předpokladu technologie výroby produktu může často vést při transformaci k nepravděpodobným či dokonce záporným hodnotám, které postrádají ekonomickou interpretaci. Tyto negativní elementy se objevují především z důvodu nevhodného použití předpokladu technologie výroby produktu (dva stejné výrobky se vyrábí odlišnou technologií), heterogenity v odvětví (přesunutí výrobků do jiných odvětví místo jejich vymezení jako hlavní produkty), zachycení ekonomických vazeb místo technologických (vertikální integrace, outsourcing) a chyb v datech (chyby statistických šetření, nepřesnost informací, zkreslené dopočty chybějících údajů či metodické chyby). Způsob korekce nevhodných elementů je značně závislý na příčinách vzniku. Negativní hodnoty, které vznikly chybami při měření, se budeme snažit odstranit odbouráním nedostatků ve statistických datech. Problémy spojené s nevhodnou aplikací předpokladu technologie výroby produktu v mnohdy řeší alternativní metoda technologie výroby v odvětví. Důsledky spojené s heterogenitou v odvětvích řešíme změnami v zatřídění výrobků. Základní matematické vzorce na výpočet transformovaných částí symetrické input-output tabulky jsou pro tuto i další uváděné metody obsaženy v Příloze. Technologie výroby v odvětví Tento přístup má za to, že každé odvětví používá vlastní technologii, tj. všechny výrobky vyrobené v daném odvětví mají identickou strukturu vstupů. Předpoklad se využívá především pro sdružené a vedlejší produkty a jeho výhodou je, že nevznikají záporné hodnoty. Na druhou stranu musíme při následné analýze vzít v potaz, že je založena na předpokladu fixních technických koeficientů získaných výpočtem ze symetrické input-output tabulky. Požadavek fixních technických koeficientů je naplněn pouze tehdy, jsou-li fixní i proporce mezi strukturami vstupů. Jinak řečeno, roste-li poptávka po daném produktu, pak novou úroveň vstupů k uspokojení poptávky můžeme pomocí matice koeficientů určit jen za předpokladu, že tržní podíly všech odvětví, kde se daný výrobek produkuje, zůstávají konstantní. Fixní struktura tržeb produktu Při této metodě se předpokládá, že každý produkt má vlastní strukturu tržeb/prodejů bez ohledu na odvětví, kde je vyprodukován. Struktura tržeb představuje podíly, ve kterých je celkový výstup produktu prodán na složky mezispotřeby a konečného užití. Přepočet přidané hodnoty není nutný, neboť přidaná hodnota je v požadovaném členění (přidané hodnota x odvětví) standardně obsažena v tabulce užití. Fixní struktura tržeb v odvětví Poslední možností transformace matice mezispotřeby je metoda fixní struktury v odvětví, která je založena na předpokladu, že má každé odvětví vlastní strukturu tržeb/prodejů bez ohledu na skladbu produktů. Tento předpoklad je však značně nerealistický a jen stěží můžeme předpokládat, že všechny produkty daného odvětví budou prodávány spotřebitelům ve stejném poměru na mezispotřebu a konečné užití.

4 Jak vyplývá z popisu jednotlivých metod, metoda technologie výroby produktu je nejvhodnější v případech doplňkových produktů, naopak metoda technologie výroby v odvětví je použitelná především při transferech vedlejších a sdružených produktů. V praxi se však běžně setkáváme se všemi typy vedlejší produkce. Jak tento problém vyřešit? Optimálně je možné tabulku dodávek rozdělit na dvě samostatné části; první obsahuje hlavní a doplňkové výrobky, druhá sdružené a vedlejší produkty. Na první část se aplikuje metoda technologie výroby produktu a na druhou část metoda technologie výroby v odvětví. Poté se zpětně provede integrace do společné tabulky. Tento postup můžeme označit jako model smíšené (hybridní) technologie. Pro statistické úřady je však prakticky nemožné získat ze statistických výkazů doplňující informaci o povaze vedlejších produktů, proto se obvykle aplikuje na celou matici mezispotřeby pouze jedna metoda, respektive jeden předpoklad. Vzhledem k tomu, že se v realitě mnohem častěji vyskytují doplňkové výrobky, obecně se přiklání k metodě technologie produktu. 3. Sestavení SIOT za Českou republiku za rok 2000 Proces sestavení symetrické input-output tabulky je v praxi iterativním postupem, který začíná vhodnou agregací produktů a odvětví. Výchozí klasifikace vychází z SKP a OKEČ, ale lze ji libovolně upravit. Máme-li dodatečné informace, v souladu s těmito pravidly: rozdělujeme blízké produkty z důvodu heterogenity, respektive odlišné struktury vstupů; agregujeme výrobky, které se vyrábějí se stejnou strukturou vstupů. Poté následuje samotný výpočet symetrické input-output tabulky dle vzorců uvedených v Příloze. Získané výsledky jsou podrobeny analýze věrohodnosti a přijatelnosti. Při uplatnění metody technologie produktu je výsledkem matice, která obsahuje celou řadu negativních prvků, nemajících ekonomickou interpretaci. Negativní elementy s příliš vysokou absolutní hodnotou signalizují chyby v začlenění popř. ve statistických datech. Tyto zdroje chyb je třeba důkladně analyzovat a popřípadě provést relevantní korekci. Po provedení korekce či reklasifikace vstupních dat se SIOT spočítá znovu. Měli bychom obdržet novou tabulku s menším počtem negativních hodnot. Tento iterativní postup opakujeme tak dlouho, až je počet negativních prvků přijatelný. Následně tyto elementy ze symetrické matice odstraníme, a to buď manuálně, lépe však využitím metody RAS, která eliminuje záporné elementy snížením ostatních kladných hodnot v daném řádku a sloupci tak, aby byly zachovány rámcové součty sloupců a řádku. Proces zaokrouhlení nízkých negativních hodnot je z pohledu vysokých hodnot zachycených v SIOT téměř zanedbatelný a spadá do běžné statistické chyby. Alternativou je Almonova metoda [1], která vytváří symetrickou input-output tabulku uplatněním technologie produktu přímo bez negativních položek. Jedná se o iterativní metodu, která počítá hodnoty SIOT řádek po řádku a negativní hodnoty jsou odstraněny okamžitě poté, co se objeví. Metoda je však relativně nová a dosud nebyla podrobena praktickému testování. Pro sestavení symetrické tabulky za rok 2000 byly využity tabulky dodávek a užití, sestavené během revize ročních národních účtů pro účely přepočtu do stálých cen. Rok 2000 byl vybrán z toho důvodu, že v tomto roce byly při sestavování matice mezispotřeby využity podrobné údaje z šetření o nákladové struktuře podniků. S ohledem na cíl tohoto článku, tj. především popsat proces transformace tabulek DU na symetrickou input-output tabulku a současně demonstrovat možnosti SIOT při meziodvětvové analýze, byly výchozí matice produkce a mezispotřeby zagregovány na rozměr 30x30 (odvětví OKEČ x komodity SKP, viz Příloha, Tabulka 2). Symetrickou input-output tabulku jsme sestavili, v souladu s preferencí Eurostatu, metodou produkt na produkt a s využitím předpokladu technologie výroby produktu. Vzhledem k tomu, že sestavená tabulka má pouze demonstrační charakter, nebyly negativní hodnoty podrobeny důkladné analýze a pro jejich odstranění byla použita pouze zmiňovaná metoda RAS. Konečná podoba vytvořené symetrické input-output je obsahem Přílohy, Tabulky 3; pro lepší přehlednost je získaná SIOT prezentována v agregované podobě 17x17. Všechny výpočty, obsažené v následující kapitole, byly získány analýzou SIOT v plném rozsahu 30x Aplikace input-output modelu Analýza symetrické input-output tabulky vychází z modelu, který poprvé ve 30. letech 20. století představil držitel Nobelovy ceny Wassily Leontief. Model je založen na rovnováze zdrojů (nabídky) a užití (poptávky). Leontief definoval matici komplexních koeficientů, pomocí kterých můžeme kvantifikovat dopady změn ve finální poptávce na produkci jednotlivých produktů. Podrobnější informace jsou obsahem literatury [8], [10]. Rovnici rovnováhy, tj. že se celková produkce rovná mezispotřebě a konečnému užití (konečná spotřeba, změna stavu zásob, hrubá tvorba fixního kapitálu a vývoz), lze zapsat jako: x = Ax + y (1) Matice A je maticí přímých koeficientů (n x n), která se spočte jako poměr x ij /x j, respektive mezispotřeby i-tého produktu v j-tém výrobku a hodnoty celkové produkce j-tého výrobku (n x 1). Vektor y odpovídá vektoru finálního užití ve formě (n x 1). Tuto jednoduchou rovnici lze převést na tvar: x = (I A) -1 y (2)

5 Pokud položíme B = (I A) -1, dostaneme rovnici ve tvaru: x = By (3) Matici B nazýváme maticí komplexních koeficientů. Ta zahrnuje jak přímý vliv finální poptávky po produkci určitého produktu, tak i vlivy nepřímé, vyplývající z multiplikace výrobního procesu. Nepřímý efekt je způsoben tím, že výstup jednoho odvětví je zároveň vstupem dalších odvětví národního hospodářství a naopak, respektive změna požadavků na vstupy jednoho odvětví roztáčí spirálu změn ve vstupech jiných odvětví. Tento řetězec interakcí jde do nekonečna. Leontiefův model a přeneseně celá analýza SIOT je postavena na následujících předpokladech: 1) Nabídka se zcela přizpůsobuje poptávce - výrobní kapacity jsou neomezené. 2) Jednotlivé produkty jsou vyráběny s danou fixní strukturou vstupů, a to včetně struktury přidané hodnoty. 3) Struktura vstupů vychází ze zvolené techniky transformace nesymetrických tabulek na tabulky symetrické. To znamená, že všechny vedlejší produkty jsou vyráběny buď technologií výroby produktu, nebo technologií výroby v odvětví (tato podmínka neplatí v případě, že jsme symetrickou tabulku rozdělili na dvě části podle charakteru jednotlivých produktů). Jak vidíme, tyto předpoklady jsou relativně silné a do značné míry zkreslují skutečný dopad změn ve finální poptávce na produkci. Technické koeficienty nemohou být považovány z dlouhodobější perspektivy za konstantní; postupem času se přizpůsobují cenám vstupů a odrážejí nové technologie. Z tohoto důvodu je model vhodnější pro modelování krátkodobých dopadů na produkci. Na druhé straně ovšem plné projevení multiplikačního efektu vyžaduje určitý čas, a proto nelze očekávat účinky změn v poptávce v příliš krátkém období. Je tedy zřejmé, že jsou tyto dva faktory do značné míry protichůdné, s čímž musíme při vyhodnocování analýzy počítat. Rovněž podmínka, že se nabídka zcela přizpůsobuje poptávce, nemusí ve všech fázích hospodářského cyklu platit. Větší platnost bude mít model v situaci hospodářského poklesu, kdy existuje dostatek nevyužitých kapacit. Tato podmínka není nutná, pokud zkoumáme vliv nikoliv pouze na tuzemskou produkci, ale na celkové zdroje. V takovém případě bychom nebyli omezeni kapacitami tuzemských výrobců, protože nedostatečné domácí zdroje mohou být nahrazeny dovozem. Z výše uvedeného také vyplývá, že kvantifikace dopadů pomocí input-output modelu vymezuje určitou maximální hranici tohoto dopadu. Přizpůsobovací procesy v ekonomice budou mít tendenci tento dopad spíše brzdit. Zatímco nedodržení prvních dvou předpokladů bude mít vliv na celkovou výši dopadu změn ve finální poptávce na produkci jednotlivých komodit, nedodržení třetí podmínky bude mít vliv jak na výši, tak i na strukturu tohoto dopadu. Pokud totiž není struktura vstupů pro výrobu jednotlivých produktů v input-output tabulce správně odhadnuta, bude mít změna finální poptávky ve skutečnosti dopad na výrobní poptávku po jiných komoditách (vstupech), než předpokládáme v modelu. Z tohoto pohledu je důležité, aby symetrická tabulka byla sestavena na co nejpodrobnější úrovni klasifikace. 4.1 Analýza meziodvětvových vazeb První praktickou aplikací, kterou na tomto místě představíme, je identifikace významných odvětví v národním hospodářství za pomocí matice přímých a komplexních koeficientů. Rozlišujeme přitom koeficienty vstupů (input coefficients) a distribuční koeficienty (output coefficients). Koeficienty vstupů odpovídají tzv. technickým koeficientům, navíc zachycují cenové relace mezi jednotlivými produkty. Mají význam při měření dopadu zvýšení produkce určitého odvětví na produkci dodavatelských odvětví. Jde o měření tzv. zpětných vazeb (backward linkages), jejichž velikost je dána součtem komplexních koeficientů za celý sloupec SIOT, tj. za daný produkt či odvětví. Odvětví s nejvyšší hodnotou součtu těchto koeficientů je zároveň odvětvím s největším dopadem změny v poptávce na tuzemskou produkci. Zpětné vazby jsou tedy poptávkově orientované. Vyjdemeli ze sestavené SIOT, nejvyšší zpětnou vazbu má odvětví stavebnictví (F), a to přibližně 2,54. Znamená to tedy, že přírůstek finální poptávky po produkci stavebnictví např. o 1 milion Kč zvýší vlivem přímých a nepřímých vazeb mezi odvětvími celkovou tuzemskou produkci o 2,54 milionu Kč. Dopad na jednotlivá odvětví bude pochopitelně úměrný jednotlivým dílčím koeficientům. Na druhé straně nejmenší multiplikační potenciál je skryt v odvětví dobývání uhlí (CA), kde je velikost zpětné vazby pouze 1,34. Kromě zpětných vazeb existují i čelní vazby (forward linkages). Ty jsou nabídkově orientované a měří sílu jednotlivých odvětví ve vztahu ke svým odběratelským odvětvím. Velikost čelní vazby je rovna řádkovým součtům matice inverzní k matici distribučních koeficientů* za jednotlivá odvětví. Tyto distribuční koeficienty v podstatě vyjadřují tržní podíl j-tého odvětví na produkci i-tého odvětví (kde i jsou řádky a j jsou sloupce matice).

6 Čím vyšší čelní koeficient má určité odvětví, tím větší dopad bude mít např. zvýšení cen v tomto odvětví na cenovou hladinu v ekonomice. Jejich interpretace však není tak jednoznačná, jako v případě zpětných vazeb. * Alternativně lze použít stejnou matici, jako pro měření zpětných vazeb, tedy matici B = (I-A) Vliv změn ve finálním užití na produkci V této části se na velmi zjednodušeném příkladu pokusíme dokumentovat, jak lze pomocí symetrické inputoutput tabulky kvantifikovat dopad změn ve finálním užití na národní hospodářství. Smyslem této analýzy není dělat jednoznačné závěry o úspěšnosti různých fiskálních politik, protože v praxi existuje řada okolností, které je třeba vzít v úvahu. Předpokládejme, že se ekonomika nachází v situaci hospodářského poklesu a vláda chce pomocí expanzivní fiskální politiky stimulovat hospodářský růst. Zkoumání dopadů fiskální expanze na hospodářský růst je vhodným příkladem pro input-output analýzu, protože k ní zpravidla dochází za situace nevyužitých výrobních kapacit. Řekněme, že tento fiskální impuls bude činit 100 mld. Kč. Vláda se rozhoduje mezi dvěma možnostmi, jak tyto peníze utratit: 1) Zvýšením transferů obyvatelstvu. 2) Zvýšením investic do infrastruktury. V prvním případě předpokládáme, že dodatečné příjmy utratí domácnosti ve stejné struktuře, jako utrácely své dosavadní příjmy. Pro účely této analýzy abstrahujeme od vlivu daní a dotací. To znamená, že celých 100 mld. získají výrobci jednotlivých komodit. V druhém případě máme za to, že se investice do infrastruktury promítne zvýšením poptávky po produktu stavebnictví. Analýzu provedeme s využitím rovnice (2), pomocí které zjistíme dopad fiskální expanze na celkové zdroje, tj. tuzemskou produkci i dovoz. Dopad na tuzemskou produkci odhadneme tak, že budeme předpokládat stejný poměr dovozu na celkových zdrojích jednotlivých komodit. Výsledný efekt na celkovou tuzemskou produkci a produkci jednotlivých komodit můžeme vidět v Grafu 1. Je zřejmé, že zvýšení investic má mnohem větší vliv na produkci než zvýšení transferů. Při investicích ve výši 100 mld. do stavební výroby dojde vlivem přímých a nepřímých efektů k celkovému zvýšení tuzemské produkce přibližně o 227 mld. Kč. Při zvýšení transferů domácnostem o stejnou částku dojde ke zvýšení tuzemské produkce pouze o necelých 163 mld. Kč. Rozdílný bude také dopad na různá odvětví. Investice do stavebnictví zvýší pochopitelně nejvíce produkci stavebnictví, a to o téměř 145 mld. Vzhledem k tomu, že toto odvětví má velmi silný koeficient zpětné vazby, existují zde silné nepřímé vazby na ostatní odvětví. Multiplikační efekt je proto vysoký. Zvýšení transferů domácnostem se projeví daleko rovnoměrněji na produkci jednotlivých odvětví. Větší efekt než v případě stavebních investic zde bude na většinu odvětví, kromě dobývání surovin a stavební výroby. Přes všechna omezení input-output modelu lze tedy z analýzy vyvodit, že varianta použití výdajů na investice do stavebnictví bude efektivnější z hlediska cíle, tj. zvýšení celkové výroby. Při zvolení jiného cíle, např. udržení struktury růstu či podpory služeb nebo zemědělské výroby, by byla vhodnější druhá varianta, tj. zvýšení transferů domácnostem. Je nutno zdůraznit, že v této analýze abstrahujeme od kapacitotvorného efektu investic, který může přinést vyšší potenciál pro budoucí růst. Jde nám čistě o zachycení poptávkových efektů.

7 Graf 1: Dopady fiskální expanze na tuzemskou produkci (mil. Kč) CELKEM L - P K J I H G F E D C A + B Transfery Investice Vliv cen výrobních faktorů na ceny produktů Pomocí input-output modelu můžeme zkoumat nejen dopad určitých opatření na nominální veličiny, ale i na cenovou hladinu. Musíme však napřed rozložit model na reálnou a cenovou složku. Vyjdeme z následující soustavy rovnic v maticovém vyjádření: A T p + v = p (4) A T je transponovaná matice technických koeficientů (n x n), p je vektor cenových indexů jednotlivých komodit (n x 1) a konečně v je sloupcovým vektorem koeficientů primárních vstupů (složky přidané hodnoty) (n x 1). Tato rovnice vyjadřuje vztah mezi cenami výrobních faktorů a cenami komodit. Je to pohled na ceny z hlediska nákladů. Analýza pomocí input-output modelu je tedy vhodná na aproximaci nákladové inflace. Abychom mohli kvantifikovat vliv změny cen výrobních faktorů (např. mzdových sazeb) na ceny produktů, musíme rovnici (4) upravit do této podoby: p = (I A T ) -1 v (5) Nyní budeme aplikovat cenový model na údaje za Českou republiku. Porovnáme dopad 10% nárůstu mzdových sazeb* v jednotlivých odvětvích a podíváme se, ve kterém odvětví má nárůst mzdových sazeb největší dopad na celkovou cenovou hladinu spotřebitelských cen. Ve všech případech počítáme s předpokladem, že firmy nárůst mzdových sazeb plně promítnou do cen svých produktů. Pro měření dopadu na celkovou cenovou hladinu vážíme jednotlivé cenové indexy vahou jednotlivých komodit na konečné spotřebě domácností. Vycházíme z matice technických koeficientů počítaných z celkové mezispotřeby. Pro měření závislosti cen výrobních faktorů a komodit pro nás totiž není podstatné, zda vstupy pocházejí z tuzemska, nebo z dovozu. Pohled na Graf 2 nám ukazuje, jaký vliv na růst cenové hladiny mají jednotlivá odvětví. Největší dopad na cenovou hladinu bude mít 10% nárůst mzdových sazeb v odvětví služeb obchodu a oprav (G), a to o 0,49% a dále na podnikatelské služby (K) ve výši 0,38%. Na druhém konci žebříčku stojí naopak odvětví dobývání rud (CB), koksárenství a zpracování ropy (DF) a rybolovu (B), které se do nárůstu celkové cenové hladiny neprojeví vůbec. Pokud by se zvýšily mzdové sazby ve všech odvětvích o 10%, vzrostla by celková cenová hladina spotřebitelských cen o 2,58%. Hlavními faktory, které ovlivňují dopad nárůstu cen výrobních faktorů na ceny komodit, jsou váha daného výrobního faktoru na celkové produkci a také síla vazby daného odvětví na ostatní odvětví. Na rozdíl od předchozího příkladu poptávkového efektu, kde byla klíčová velikost zpětné vazby, jde v tomto případě o nákladový efekt, a proto zde hrají roli čelní vazby. Nejsilnější efekt proto můžeme pozorovat u odvětví služeb, které mají obecně vysoký podíl přidané hodnoty na produkci a zejména služeb pro podnikatele, které mají relativně vysoké čelní vazby.

8 DA O+P *Předpokládáme, že se při nezměněném počtu pracovníků zvýší o 10% celkové mzdy a zároveň i sociální příspěvky zaměstnancům. Dojde tedy k 10% nárůstu náhrad zaměstnancům. Graf 2: Dopad 10% nárůstu mzdových sazeb na cenovou hladinu (v %) 0,50 G 0,45 0,40 K 0,35 0,30 I 0,25 0,20 A1 0,15 J 0,10 E H O+P CA N DB F DE DJ DG M 0,05 0,00 DK DL DM DN DH DI A2 DC DD L B CB G I A1 E M DB DE DG DL DN DI DC L CB 5. Závěr Cílem tohoto článku bylo podat ucelený obraz o konstrukci symetrických input-output tabulek transformací z nesymetrických tabulek dodávek a užití a současně přiblížit input-output model jako nástroj makroekonomické analýzy. Uvedené příklady, zkoumající meziodvětvové vazby a analyzující dopady opatření hospodářské politiky, jsou podle našeho názoru dokladem toho, jak důležitou roli může tento systém hrát. A to i přesto, že je založen na mnoha předpokladech, jejichž praktická nereálnost oslabuje přesnost analýz založených na tomto modelu. To je však obecný problém prakticky všech kvantitativních metod. Spočívá v tom, že se ekonomické subjekty neustále přizpůsobují měnícímu se okolí, což ovlivňuje parametry používaných modelů. V kombinaci s dalšími analytickými nástroji může být input-output model využíván pro analýzu výroby, konečné spotřeby, zahraničního obchodu, cen, daňových sazeb či zahraničních investic. Tento nástroj založený na modelu W. Leontiefa se přitom neustále vyvíjí. Jsou pro něj nalézána nová uplatnění, v současné době se hojně využívá při anticipaci vlivů ekologických opatření (restrukturalizace energetického průmyslu, útlum výroby elektrické energie z fosilních zdrojů, podpora obnovitelných zdrojů apod.) a při kvantifikaci dopadů podpory vybraných regionů. Autoři Marek Rojíček Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu nám. I.P.Pavlova 3, Praha 2 Lukáš Vavrla VŠE Praha, Katedra ekonometrie nám. W. Churchilla 4, Praha 3 tel ,

9 Literatura [1] Almon, C.: Product-to-product Tables via Product-Technology with No Negative Flows. Economic Systems Research (2000), č. 12, s [2] Evropský systém účtů ESA Český statistický úřad. Praha 2000 [3] Habr, J., Korda, B.: Rozbor meziodvětvových vztahů. SNTL. Praha 1960 [4] Hajnovičová, V., Lapišáková J.: SAM Multipliers Analysis: The Slovak Case. [5] Hoen, A.R.: Identifying Linkages with a Cluster-based Methodology. Economic Systems Research (2002), č. 2, s [6] Hronová, S., Hindls, R.: Národní účetnictví: koncept a analýzy. C. H. Beck. Praha 2000 [7] Guo, J., Planting, M.A.: Using Input-Output Analysis to Measure U.S. Economic Structural Change Over a 24 Year Period [8] Leontief, W.: Input-Output Economics. Scientific American (1951), č. 4, s [9] Odvětvová klasifikace ekonomických činností. Scientia. Praha 2004 [10] Pelzbauerová, V.: Základy strukturní analýzy. VŠE. Praha 1996 [11] Standardní klasifikace produkce. Scientia. Praha 2003 [12] Thage, B.: Symmetric Input-Output Tables and Quality Standards for Official Statistics. [13] The ESA 95 Input-Output Manual: Compilation and Analysis. Eurostat [14] Vavrla, L.: Strukturní analýza a národní účetnictví. Diplomová práce. VŠE. Praha 2002 [15] Vysušil, J.: Národní účty a meziodvětvové vztahy. Academia. Praha 2002 Internetové zdroje Český statistický úřad: EUROSTAT:

10 Příloha Definice proměnných U matice mezispotřeby v tabulce užití v členění produkt x odvětví, Y matice přidané hodnoty v tabulce užití v členění přidaná hodnota x odvětví, V matice dodávek bez zahrnutí dovozu ve formě odvětví x produkt, E matice konečného užití z tabulky užití v členění produkt x konečné užití q vektor dodávek celkem za produkty, m vektor dovozu za produkty, q-m vektor dodávek z tuzemské produkce za produkty, g vektor celkové produkce za odvětví, diag(q) matice s hodnotami q na diagonále, diag(g) matice s hodnotami g na diagonále, Z transformovaná matice mezispotřeby, tj. SIOT v podobě produkt x produkt nebo odvětví x odvětví (dle zvolené metody), K transformovaná matice přidané hodnoty z tabulky užití, tzn. část SIOT v členění přidaná hodnota x produkt, F transformovaná matice konečného užití, tzn. část SIOT v členění odvětví x konečné užití. Technologie výroby produktu Z = U(V`) -1 diag(q) K = Y(V`) -1 diag(q) Technologie výroby v odvětví Z = U(diag(g)) -1 V K = Y(diag(g)) -1 V Fixní struktura tržeb produktu Z = V(diag(q)) -1 U F = V(diag(q)) -1 E Fixní struktura tržeb v odvětví Z = diag(g)(v') -1 U F = diag(g))(v') -1 E Poznámka: Pokud v metodě Technologie výroby produktu a v metodě Fixní struktury tržeb produktu nahradíme vektor q výrazem q-m, dostaneme SIOT pouze za tuzemskou produkci.

11 Tabulka 2: Přehled subsekcí klasifikace SKP SKP Název SKP Název A1 Zemědělství,myslivost DL Elektrické a optické přístroje a zařízení A2 Lesnictví DM Dopravní prostředky a zařízení B Ryby a ostatní produkty vodního prostředí DN Výrobky zpracovatelského průmyslu j.n. CA Uhlí,lignit a rašelina;ropa a zemní plyn;uranové a thoriové rudy E Elektřina,plyn a voda CB Ostatní nerostné suroviny F Stavební práce DA Obchod;opravy a údržba motorových Potravinářské výrobky a nápoje. G vozidel,výrobků pro osobní potřebu a Tabákové výrobky převážně pro domácnost DB Textilie,textilní a oděvní výrobky H Ubytování a stravování DC Usně a výrobky z usní I Doprava,skladování a spoje DD Dřevo upravené;dřevěné,korkové,proutěné a slaměné výrobky (kromě nábytku) J Finanční zprostředkovatelské služby DE DF DG Vláknina,papír a výrobky z papíru;nahrané nosiče;vydavatelství a tisk Koks,rafinérské ropné výrobky a jaderná paliva Chemické látky,přípravky,výrobky a chemická vlákna K L M Služby v oblasti nemovitostí a pronájmu;podnikatelské služby Veřejná správa a obrana;povinné sociální zabezpečení Vzdělávání DH Pryžové a plastové výrobky N Zdravotní a sociální péče,veterinární služby DI Ostatní nekovové minerální výrobky O Ostatní veřejné,sociální a osobní služby DJ Základní kovy,hutní a kovodělné výrobky DK Stroje a zařízení j.n. Zdroj: ČSÚ P Služby domácností

12 Table 3: Symmetric Input-Output table for the year 2000 (product x product) Product Product Agriculture, forestry Fishing Mining and quarrying Manufacturing Electricity, gas, water Construction Trade, repair Hotels and restaurants Code Commodity A B C D E F G H I J K L M N O+P A Agriculture, forestry B Fishing C Mining and quarrying D Manufacturing E Electricity, gas, water F Construction G Trade, repair H Hotels and restaurants I Transport, communication J Financial intermediation K Real estate, business services L Public administration M Education N Health and social services O+P Other services Intermediate consumption (basic p.) Taxes on products Subsidies on products Intermediate consumption (purch. p.) Wages and salaries Employers social contributions Other taxes on production Other subsidies on production Consumption of fixed capital Net operating surplus Mixed income Gross value added Total Import Sources Total Transport, communication Financial intermediation Real estate, business services Public administration Education Health and social services Other services FISIM Total Final use Sources Total

APLIKACE INPUT-OUTPUT MODELOVÁNÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY

APLIKACE INPUT-OUTPUT MODELOVÁNÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY APLIKACE INPUT-OUTPUT MODELOVÁNÍ V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Lucie Vrtěnová, Pavla Jindrová, Martin Sobotka Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav ekonomie, Ústav matematiky,

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Hrubý domácí produkt na obyvatele

Hrubý domácí produkt na obyvatele 2.3. Popis indikátorů a jejich vývoj Hrubý domácí produkt na obyvatele Hrubý domácí produkt na obyvatele v tis. Kč běžné ceny Popis Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků

Více

Odhad ekonomického dopadu. 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště

Odhad ekonomického dopadu. 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště Odhad ekonomického dopadu 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště Economic impact v.o.s. 2012 Executive summary Na festival 38. Letní filmová škola bylo v roce 2012 prodáno celkem 3 627 akreditací. Nejvíce

Více

Makroekonomické výstupy

Makroekonomické výstupy Makroekonomické výstupy doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Schéma tržního mechanismu Trh zboží a služeb zboží,služby CF CF zboží, služby Domácnosti Firmy výrobní faktory CF CF výrobní faktory Trh výrobních

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ

Více

Odhad ekonomického dopadu. 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště

Odhad ekonomického dopadu. 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště Odhad ekonomického dopadu 38. Letní filmová škola Uherské Hradiště Economic impact v.o.s. 2012 Executive summary Na festival 38. Letní filmová škola bylo v roce 2012 prodáno celkem 3627 akreditací. Nejvíce

Více

Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR

Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní hospodářství ČR RNDr. Ivan Foltýn, CSc. Mgr. Ondřej Chaloupka ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY A INFORMACÍ Modelování dopadů zemědělského sektoru na národní

Více

VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE

VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE VÝDAJE NA POTRAVINY A ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE Jaroslav Mach, Jaroslava Burianová Katedra ekonomických teorií, Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská universita Praha Anotace: Příspěvek obsahuje návrh

Více

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2015. Odvětvové toky dřevní hmoty vyjádřené v hodnotě

Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2015. Odvětvové toky dřevní hmoty vyjádřené v hodnotě Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Leden 2015 Odvětvové toky dřevní hmoty vyjádřené v hodnotě Stránka 2 z 10 O B S A H... STRANA 1. EXECUTIVE SUMMARY... 3 2. CÍL ANALÝZY... 4 3. HODNOTOVÉ TOKY MEZI

Více

II. Tabulky Poměrové ukazatele finanční analýzy Finanční výkazy Ostatní tabulky

II. Tabulky Poměrové ukazatele finanční analýzy Finanční výkazy Ostatní tabulky 1 II. Tabulky Tab. č. Poměrové ukazatele finanční analýzy - Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) 1 - Výsledek hospodaření/vlastní kapitál (ROE) podle kategorií tvorby hodnoty 1 A - Výsledek hospodaření/vlastní

Více

HODNOCENÍ SOCIO- EKONOMICKÉHO PŘÍNOSU CYKLOTURISTIKY

HODNOCENÍ SOCIO- EKONOMICKÉHO PŘÍNOSU CYKLOTURISTIKY HODNOCENÍ SOCIO- EKONOMICKÉHO PŘÍNOSU CYKLOTURISTIKY Ing. Martin Šauer, Ph.D. Ing. Petr Halámek, Ph.D. Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více. 1 Východiska Předmětem výzkumu byla cykloturistika

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y K a n c e l á ř P o s l a n e c k é s n ě m o v n y P a r l a m e n t n í i n s t i t u t O d d ě l e n í p r o v š e o b e c n é s t u d i e M O N I T O R

Více

MAKROEKONOMIKA. Úvod

MAKROEKONOMIKA. Úvod MAKROEKONOMIKA Úvod Co chápeme pod pojmem makroekonomie? Je to samostatná vědní disciplína nebo je jen součástí šířeji pojaté vědy? Ekonomie Ekonomie zkoumá alokaci vzácných zdrojů mezi alternativní využití.

Více

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy) Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Co považuji za významné z historie pojem spravedlivá cena

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. Lekce Národohospodářské agregáty Struktura lekce: 9.1 Životní

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

KARLOVARSKÝ KRAJ

KARLOVARSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ produkce zpracovatelského průmyslu v datech a grafech 2004-2005 I. Struktura průmyslu v regionech ČR II. Rizika vývoje průmyslové produkce v regionech ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální)

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální) Otázka: Domácí produkt Předmět: Ekonomie Přidal(a): gavly I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální) II. způsoby měření HDP III. HDP na jednoho obyvatele - srovnání ekonomik

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Cvičení č. 2, 3 MAE 1

Cvičení č. 2, 3 MAE 1 Měření výkonnosti národního hospodářství Hrubý domácí produkt (HDP,GDP) (GDP- Gross Domestic Product) a) Co je to hrubý domácí produkt b) Rozhodněte, které z následující výrobků a služeb do HDP patří,

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha 8. 12. 2014 PRŮMYSL ČR Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch Praha 8. 12. 2014 Obsah I. Postavení průmyslu II. Majetková struktura českého průmyslu III. Postavení průmyslu z pohledu mezinárodní konkurenceschopnosti

Více

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika šetření prognóz makroekonomického vývoje v ČR, HDP zemí EA9, cena ropy Brent, M PRIBOR, výnos do splatnosti R státních dluhopisů, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz USD/EUR, hrubý domácí produkt, příspěvek

Více

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Pozitivní vs. Normativní ekonomie Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

Základy ekonomie. Makroekonomie předmět zkoumání, HDP

Základy ekonomie. Makroekonomie předmět zkoumání, HDP Základy ekonomie Makroekonomie předmět zkoumání, HDP Co je makroekonomie Makroekonomie = ta část ekonomie, která se zabývá chováním národního hospodářství jako celku srovnej s mikroekonomií mikro: kdo,

Více

5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE

5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE 5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE Náklady podniku můžeme charakterizovat jako peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných nákladů

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 47/2017 ze dne:

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 47/2017 ze dne: Certifikační orgán pro certifikaci systémů managementu ve 1 1 Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb 2 3 Výroba potravinářských výrobků a nápojů 3 4 Výroba textilií, textilních a oděvních

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Náhrada těžkého topného oleje uhlím v Teplárně Klatovy

Náhrada těžkého topného oleje uhlím v Teplárně Klatovy Náhrada těžkého topného oleje uhlím v Teplárně Klatovy Janoušek Jan, Uchytil Josef, Kohout Vladimír, Teplárna Klatovy, (Přednáška pro Kotle a energetická zařízení 2009 ) Teplárna Klatovy připravila v roce

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu

METODIKA. hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu METODIKA hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského průmyslu Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské politiky Adviser-EURO, a.s. Metodika - hodnocení rizika vývoje produkce zpracovatelského

Více

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017

Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Analýza podnikání na venkově a v zemědělsko-potravinářských oborech Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Únor 2017 Stránka 1 z 10 Podíl venkova dle počtu obcí a počtu obyvatel

Více

Kontakt. Obsah. Makroekonomie. Tomáš Volek. úvod do makroekonomie. měření výkonnosti ekonomiky

Kontakt. Obsah. Makroekonomie. Tomáš Volek. úvod do makroekonomie. měření výkonnosti ekonomiky Kontakt Tomáš Volek Ekonomická fakulta JU Katedra ekonomiky č. 16 Tel. 387 772 720 E-mail: volek@ef.jcu.cz Konzultační hodiny pon. 13:30 15:00 Doporučená literatura Základem přednášky Pavelka, T. Makroekonomie

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP

2.4. Cenový vývoj. Deflátor HDP 2.4. Cenový vývoj Deflátor HDP Rozdílné změny domácích a vnějších cen Stejný růst implicitního deflátoru produkce jako mezispotřeby Rozdílný vliv domácích a zahraničních cen na implicitní deflátor HDP

Více

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ produkce zpracovatelského průmyslu v datech a grafech 2004-2005 I. Struktura průmyslu v regionech ČR II. Rizika vývoje průmyslové produkce v regionech ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23

VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF. 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy VÝROBA KOKSU, JADERNÝCH PALIV, RAFINÉRSKÉ ZPRACOVÁNÍ ROPY DF 8. Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - OKEČ 23 8.1. Charakteristika

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

JIHOČESKÝ KRAJ

JIHOČESKÝ KRAJ JIHOČESKÝ KRAJ produkce zpracovatelského průmyslu v datech a grafech 2002-2003 I. Regionální charakteristiky produkce II. Hodnocení rizika vývoje produkce Ministerstvo průmyslu a obchodu (2005) odbor hospodářské

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulka C.1.1: HDP užití ve stálých cenách roční zřetězené objemy, referenční rok 5 9 1 11 1 13 1 15 1 17 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt mld. Kč 5 335 371

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium

Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium Maturitní témata z EKONOMIKY profilová část maturitní zkoušky obor Obchodní akademie dálkové studium 1. Mzdová politika rovnováha na trhu práce plán práce a mezd mzdy a mzdová politika propočty základních

Více

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon Prameny: ČSÚ, propočty MF ČR. Tabulka C.1.: HDP reálně roční zřetězené objemy, referenční rok 5 ) 3) 7 9 1 11 1 13 1 15 1 Předb. Výhled Výhled Hrubý domácí produkt

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Cílem průzkumu makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), který provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit

Více

SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011

SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 SATELITNÍ ÚČET NEZISKOVÝCH INSTITUCÍ zasedání RV NNO, Praha, 22. září 2011 Vladimír Kermiet Odbor ročních národních účtů Osnova 1. Vymezení neziskových institucí v SNÚ 2. Důvody sestavování SÚNI 3. Definice

Více

předmětu MAKROEKONOMIE

předmětu MAKROEKONOMIE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Přednášející: doc. Ing. Božena Kadeřábková, CSc. Úvod do makroekonomie a hrubý domácí produkt, model 45 1. Úvod do makroekonomie, pojem

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace Mojmír Sabolovič Katedra finančního práva a národního hospodářství Inflace základní pojmy Inflace Makroekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cenové hladiny Růst peněžní zásoby v ekonomice

Více

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

VEŘEJNÉ FINANCE. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. VEŘEJNÉ FINANCE 1. ÚVOD DO TEORIE VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1.1 Předmět studia 1.2 Charakteristika veřejných financí 1.3 Struktura a funkce veřejných financí 1.4 Makro a mikroekonomické aspekty existence veřejných

Více

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii

PŘÍLOHA A. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY. o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.12.2010 KOM(2010) 774 v konečném znění Příloha A/Kapitola 14 PŘÍLOHA A návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském systému národních a regionálních

Více

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Zpráva o hospodářském a měnové vývoji Prezentace pro Rozpočtový výbor PS Vladimír r Tomší šík Člen bankovní rady ČNB Praha, 7. listopadu 2007 Plán n prezentace Vnější prostředí a měnový kurz Veřejné rozpočty

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra statistiky Statistická analýza struktury výdajů domácností v závislosti na vybraných faktorech Teze Vedoucí diplomové práce: Doc.

Více

Model pro simulaci staví na výpočtu hrubého domácího produktu výdajovou metodou:

Model pro simulaci staví na výpočtu hrubého domácího produktu výdajovou metodou: Model vývoje HDP ČR Definice problému Očekávaný vývoj hrubého domácího produktu jakožto základní makroekonomické veličiny ovlivňuje chování tržních subjektů, které v důsledku očekávání modulují své chování

Více

Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech

Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech Možný přístup k odhadu spotřeby elektřiny v ČR a jednotlivých regionech Euroenergy, spol. s r.o. 21. září 2011 XIV. Podzimní konference AEM Úvod Předešlé práce a tato prezentace byly zpracovány s využitím:

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly

Základní problémy. 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období. 3.1 Parita kupní síly Základní problémy 3. Cenová hladina a měnový kurz v dlouhém období Model chování dlouhodobého směnného kurzu znázorňuje soustavu, v níž útníci trhu aktiv předpovídají budoucí směnný kurz. Předpovědi dlouhodobých

Více

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy

EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy EKONOMETRIE 7. přednáška Fáze ekonometrické analýzy Ekonometrická analýza proces, skládající se z následujících fází: a) specifikace b) kvantifikace c) verifikace d) aplikace Postupné zpřesňování jednotlivých

Více

OE II - MAKROEKONOMIE

OE II - MAKROEKONOMIE OE II - MAKROEKONOMIE UKAZATELÉ VÝKONNOSTI NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTV STVÍ Ing. Andrea Ecková,, PhD. Katedra ekonomických teorií eckova@pef pef.czu.cz 2. přednáška 28.02.2007 I. Hrubý domácí produkt II. Metody

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků)

II. Stavebnictví (postavení stavebnictví v NH, stavební trh, stavební produkce a ceny, pracovníci a mzdy, hospodářské výsledky stavebních podniků) Cílem příručky Stavebnictví České Republiky je poskytovat základní informace o investiční výstavbě, stavebnictví a stavebních hmotách, a to tuzemským osobám činným ve stavebnictví a ve výrobě stavebních

Více

EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností

EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU. JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA. 1. Úvod klasifikace ekonomických činností EKONOMICKÁ ANALÝZA CHEMICKÉHO PRŮMYSLU JOSEF KRAUSE a JINDŘICH ŠPIČKA Katedra podnikové ekonomiky, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3 josef.krause@vse.cz,

Více

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST INFLACE A NEZAMĚSTNANOST Úvod Hypotéza zda-li existuje vztah mezi mírou inflace a nezaměstnaností (trade off) Negativní korelace veličin? Růst inflace pokles nezaměstnanosti a naopak Phillipsova křivka

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kalkulace nákladů - příklady Ekonomika lesního hospodářství 12. cvičení Náklady, vymezení

Více

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Strana 2914 Sbírka zákonů č. 232 / 2015 Částka 96 232 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Vláda nařizuje podle 3 odst. 7 a 4 odst. 9 zákona

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.11.2015 COM(2015) 496 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha

10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) Krátkodobá fiskální nerovnováha Dlouhodobá fiskální nerovnováha 10. téma: Krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha*) **) 10.1. Krátkodobá fiskální nerovnováha 10.2. Dlouhodobá fiskální nerovnováha *) Viz 10. kap. učebnice; Dodatek J P (povinně); X. případová studie

Více

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy MAKROEKONOMICKÁ DATA Zadání 1. Farmář vypěstuje bušl pšenice za prodá ho mlynáři za 1 $. Mlynář přemění pšenici na mouku a prodá ji pekaři za 3 $. Pekař použije mouku na a prodá inženýrovi za 6 $. Inženýr

Více

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 4 10) Nezaměstnanost. 11) Inflace a Phillipsovy křivky

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více