Ubytování a stravování dle OKEČ. rok

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Ubytování a stravování dle OKEČ. rok"

Transkript

1 1. Přehled podnikatelských struktur ubytování a stravování (sekce 55) k Následující údaje popisují vývoj podnikatelských struktur se zaměřením na ubytování a stravování. Tabulky a grafy jsou doplněné komentáři, které charakterizují vývoj hodnot v daném období a jejich budoucí trendy. Zhruba o 1000 subjektů se snížil celkový počet registrovaných podnikatelských jednotek v obchodě a v pohostinství (v evidenci Registru ekonomických subjektů, který je veřejným seznamem vedeným podle 20 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě) v I. III. čtvrtletí roku Změny jsou patrné téměř ve všech sekcích, ačkoli mnoho údajů je vzájemně kompenzováno vznikem nových a zánikem dosavadních podnikatelských subjektů. Pozornost směřujeme jednak k jednotlivým sekcím (podle OKEČ) a dále pak k velikosti jednotek v závislosti na počtu pracovníků. V první části sledujeme vývoj podle původní Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Druhá část komentuje statistické údaje na základě nové klasifikace CZ-NACE. 1.1 Přehled podle původní Odvětvové klasifikace ekonomických činností Tab. č.1 Ubytování a stravování dle OKEČ Právní oblast sekce Změna 1-3Q 2009 fyzické osoby právnické osoby, v tom: obchodní společnosti (mimo a.s.) akciové společnosti družstva státní podniky celkem Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů Tabulka č. 1 vyjadřuje vývoj podnikatelské struktury podle jednotlivých oddílů OKEČ v obchodních činnostech sekce 55 ubytování a stravování v časovém vývoji a v prvních třech čtvrtletích roku Počet fyzických osob, které podnikají v oblasti ubytování a stravování mezi roky 1993 a 2009 výrazně posílil. Jinak tomu nebylo ani u právnických osob, kdy byl však nárůst mírnější. Česká republika měla v roce 1994 evropsky nejvyšší nárůst počtu turistů. Na poptávku tedy obratně zareagovali i podnikatelé působící v oblasti ubytovacích a stravovacích zařízení. V oblasti právnických osob došlo k výraznému růstu u akciových společností, jejichž počet se ze 121 v roce 1993 vyšplhal až na 347 k Tento vývoj zaznamenává graf č. 3. Narozdíl od toho vykazují státní podniky extrémní úbytek z 65 v roce 1993 na 1 v roce Stav družstev k čítá 2 takovéto subjekty. Vývoj počtu družstev osciluje kolem hodnoty 36.

2 Graf č. 1 Ubytování a stravování dle OKEČ počet fyzické osoby právnické osoby rok Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů Na podnikání v ubytování a stravování se mnohem více podílejí fyzické osoby, jak znázorňuje graf č. 1. Jejich počet mnohonásobně převyšuje množství právnických osob. Graf č. 2 zřetelně demonstruje podíl počtu obchodních společností na všech právnických osobách v sekci 55. Graf č.2 Podíl obchodních společností na celkových právnických osobách dle OKEČ počet rok právnické osoby v tom obchodní společnosti (mimo a.s.) Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů 2

3 Graf č. 3 Vývoj počtu akciových společností počet rok Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů akciové společnosti Graf č. 4 znázorňuje všeobecnou tendenci k nárůstu podnikatelských subjektů v oblasti ubytovacích a stravovacích kapacit, která je patrná z již komentované tabulky č. 1. Graf komplexně vykresluje vývoj počtu jednotlivých podnikatelských subjektů. Po roce 1989 dochází k uvolnění podnikatelského prostředí a od této chvíle dochází ke kontinuálnímu nárůstu akciových společností, počet družstevních společností stagnuje a státní podniky zažívají výrazný pokles. Graf č. 4 Podíl akciových společností, družstev a státních podniků na ubytování a stravování dle OKEČ počet rok Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů akciové společnosti družstva státní podniky 3

4 Stav podnikatelů v pohostinství a v ubytovacích zařízeních podle trojmístné OKEČ k v porovnání s je znázorněn v tabulce č. 2. Lze pozorovat, že počet právnických osob v oblasti ubytování a stravování vzrostl výrazněji než počet fyzických osob. Obchodní společnosti v našem případě omezíme na osobní obchodní společnosti, do kterých počítáme veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost a na kapitálové obchodní společnosti, do které začleníme společnosti s ručením omezeným a vzdáme se akciových společností, na které je vymezen samostatný sloupec. Celkově tedy obchodní společnosti v námi vymezeném období posílily o 864 subjektů, akciové společnosti prožily mírný nárůst o 19 společností, družstva se rozrostla o jedno a počet státních podniků zůstal na původní hodnotě dvou. Tab. č. 2 H55 celkem Podnikatelské struktury pohostinství a ubytování (podle trojmístné OKEČ) fyzické osoby z toho právnické osoby obchodní společnosti (mimo a.s.) z právnických osob zejména akciové společnosti družstva státní podniky stav k stav k Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů Hodnoty právnických a fyzických osob z tabulky č. 2 byly pro větší přehlednost použity k vytvoření grafu č. 5. Porovnáním hodnot zjistíme, že změny v obdobích nejsou příliš výrazné. Graf č. 5 Počet fyzických a právnických osob k Počet fyzických a právnických osob k fyzické osoby právnické osoby fyzické osoby právnické osoby Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů Následující tabulka č. 3 znázorňuje podnikatelské struktury v odvětví ubytování a stravování k a podle velikosti podniků (v závislosti na počtu zaměstnanců). Zaměstnancem se má na mysli osoba v pracovním poměru k zaměstnavateli a do pracovníků se zahrnují zaměstnanci v evidenčním počtu ekonomických subjektů a soukromí podnikatelé (dle ČSÚ). Podnik s nula zaměstnanci tedy znamená podnik pouze s pracovníkem(ky). Podniky fyzických osob s 1 19-ti zaměstnanci vykazovaly v obou obdobích nejvyšších hodnot. K disponovala tato skupina ubytovacími a stravovacími podniky. K se tento počet zvednul na hodnotu podniků. Růst zaznamenaly také podniky právnických osob, kterých se na území České republiky na konci roku 2008 nacházelo 5140 a k se počet zvýšil 4

5 na Co se týče podniků s velikostí zaměstnanců, výrazně převyšují podniky právnických osob s hodnotou 696 k a 714 k nad podniky osob fyzických s velikostí 146 zaměstnanců k a 178 k Na konci roku 2008 bylo zaznamenáno 94 podniků právnických a 4 podniky fyzických osob. Porovnáme-li je s , vidíme nárůst podniků fyzických osob o jeden a podniků právnických osob o 18. Podniky fyzických osob s 500 a více zaměstnanci nejsou obvyklé, proto lze pozorovat nulové hodnoty v obou obdobích. Tato velikost podniků se vyskytuje v menším množství také u právnických osob. Mezi námi zvolenými obdobími nepozorujeme u právnických osob žádný nárůst a hodnoty se tedy pohybují na stálých 5-ti podnicích - jak ve skupině zaměstnanců, tak ve skupině nad Tab. č. 3 ke dni k FO, PO Podnikatelské struktury v závislosti na počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců 0 1 až až až až a více celkem FO PO H 55 k celkem FO PO celkem Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů 1.2 Přehled podle nové klasifikace CZ-NACE Od 1. ledna 2008 začala platit Klasifikace ekonomických činností (dále jen CZ-NACE ). Klasifikace vznikla na základě mezinárodní klasifikace ekonomických činností v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince Cílem tohoto kroku je sjednocení mezinárodních statistik s ohledem na technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let. Klasifikace CZ-NACE plně nahrazuje OKEČ. Pro nás je důležitá sekce I, kterou tvoří oddíl 55 - Ubytování a oddíl 56 - Stravování a pohostinství. Sekce jsou obsahem tabulky č. 4, která přibližuje stav podnikatelských struktur k Oddíl 55 rozčleňuje ubytování do pěti skupin, které jsou dále rozděleny podle fyzických a právnických osob. Počet fyzických osob v oddílu ubytování přibližně 4 x převyšuje počet právnických osob. Z právnických osob má největší podíl na počtu podnikatelských jednotek v ubytování 2709 obchodních společností počítaných bez akciových společností. Akciových společností je evidováno 210. Počet organizací družstevního charakteru je 24, dále se jedná o jeden státní podnik a 166 organizací zahraničních osob a ostatních. Nejvíce podnikatelů působí ve skupině ubytování v hotelích a podobných ubytovacích zařízeních. Fyzické osoby nejčastěji podnikají v rekreačním a jiném krátkodobém ubytování. Oddíl 56 Stravování a pohostinství je dle CZ-NACE rozdělen do čtyř skupin. Největší zastoupení fyzických a právnických osob je ve skupině stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních. U fyzických osob se jedná o hodnotu a u osob právnických o Zaměříme-li se konkrétně na právnické osoby podnikající v oddílu stravování a pohostinství, pak největší podíl vykazují obchodní společnosti se svými 8189-ti zastoupeními, na druhém místě stojí organizace zahraničních a jiných osob s počtem Na rozvoji stále žádanějších cateringových a ostatních stravovacích služeb se podílí 117 fyzických a 320 právnických subjektů, přičemž 173 subjektů spadá do kategorie zahraniční osoby a ostatní. 5

6 Tab. č. 4 Počty organizací podle právních forem a NACE 3 Sekce, oddíl, skupina z toho z PO zejména celkem FO PO OS AS družstva SP ZO a ostatní SEKCE I ubytování, stravování a pohostinství Ubytování nezařazeno Ubytování v hotelích a podobných 55.1 ubytov. zařízeních Rekreační a ostatní krátkodobé ubytování Kempy a tábořiště Ostatní ubytování Stravování a pohostinství nezařazeno Stravování v restauracích, u stánků a v mobilních zařízeních Poskytování cateringových a ostatních stravovacích služeb Pohostinství Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů V závěrečné tabulce č. 5 se nachází údaje o velikosti podniků na základě počtu zaměstnanců dle CZ- NACE. Jedná se o kompletní sekci I, která srovnává podnikatelské struktury k s údaji z , tedy II. a III. čtvrtletí roku Porovnáme-li stav souhrnu podnikatelských struktur zaměřených na ubytování, stravování a pohostinství třetího čtvrtletí 2009 s předchozím čtvrtletím, pozorujeme nárůst o 1413 podnikatelských subjektů. Pokud se podíváme na jednotlivé skupiny podle počtu zaměstnanců, zjistíme, že nejvíc fyzických osob podniká v oddílu 56 stravování a pohostinství a to pouze s pracovníky, tedy s nula zaměstnanci. Jde o hodnotu podniků. Nejvíc právnických osob podniká taktéž v oddílu 56, tentokrát je však nejvíc podniků s 1 19 zaměstnanci, konkrétně s počtem 5019 subjektů. Zaměříme-li se na oddíl 55 ubytování, pak existuje nejvíc podniků právnických i fyzických osob s nulovým počtem zaměstnanců. 6

7 Tab. č.5 Podniky s počtem zaměstnanců Sekce Oddíl FO,PO a více C e l k e m FO PO celkem FO PO celkem I FO PO celkem Pro porovnání vývoje za III. čtvrtletí 2009 stav k FO PO celkem Zdroj dat: ČSÚ Registr ekonomických subjektů Porovnáme-li výsledky obou typů klasifikací, můžeme pozorovat podobná čísla s drobnými odchylkami, které byly způsobeny hlavně postupy převodů a zpracovávání dostupných dat s důrazem na přesnější výstupy a s cílem harmonizace mezinárodních statistik. Podle původní klasifikace OKEČ se sekce I věnovala dopravě, skladování a spojům. V novém třídění dle CZ-NACE je zmíněná sekce pod písmenem H s názvem Doprava a skladování. Ubytování a stravování zůstalo v oddílu 55, navíc vznikl nový oddíl 56, který nese název Stravování a pohostinství. Zároveň byly oddíly 55 a 56 zařazeny pod sekci I se společným názvem Ubytování, stravování a pohostinství, to je ovšem patrné z předchozích dvou tabulek. 7

8 2. Dvacet let cestovního ruchu na území České republiky 2.1 Dopad společensko-ekonomické transformace na cestovní ruch Po politických a ekonomických změnách v roce 1989 zaznamenal cestovní ruch v Československu a později v České republice progresivní vývoj. S otevřením hranic vůči západnímu světu se naše země stala součástí celosvětového trhu cestovního ruchu a po celá 90. léta se těšila značné pozornosti zahraničních turistů, kteří Českou republiku považovali za novou, neotřelou a zajímavou destinaci. Nutno ovšem dodat, že za tuto pozici vděčila země především Praze, která je fenoménem cestovního ruchu střední Evropy. První polovina 90. let byla charakteristická vyššími tempy růstu cestovního ruchu, přičemž domácí cestovní ruch stagnoval ve prospěch zahraničního. Následkem privatizace a rozpadu odborového hnutí prakticky zanikl do té doby dominující vázaný cestovní ruch, který měl sociální charakter. Čechy logicky mnohem více lákalo podívat se za do té doby nepropustné hranice a začali se orientovat na země západní Evropy. V následujících letech však dochází k poklesu výjezdů způsobeném zhoršující se ekonomickou situací, která se projevila růstem cen nezbytných potřeb, a tedy menším množstvím disponibilních prostředků na cestování. To znamenalo přesunutí preferencí zpět k domácímu cestovnímu ruchu. Tento trend pokračoval i po roce V rámci výjezdového cestovního ruchu převládají cesty zejména do sousedních zemí a cesty k teplým mořím. Za cílové destinace si však čeští občané stále více vybírají i exotické krajiny. V novém tisíciletí je Praha, resp. Česká republika vnímána již spíše jako solidní, bezpečná a osvědčená destinace, která má zahraničním turistům stále co nabídnout. I proto počet jejich příjezdů stoupal i po roce Na vývoji v minulém i letošním roce se však podepsala probíhající ekonomická krize, která se projevuje v poklesu příjezdů zahraničních turistů. 2.2 Příjezdový, výjezdový a domácí cestovní ruch Z hlediska příjezdů osob ze zahraniční nastala po roce 1989 pochopitelná změna související s otevřením hranic vůči západnímu světu. Zatímco před tímto rokem přijížděli do Československa turisté především ze zemí tehdejšího východního bloku, od počátku 90. letech doznala skladba zahraničních návštěvníků Československé, resp. České republiky výrazné změny a naše země se stala cílem turistů z celého světa. Podle statistiky návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních do České republiky v posledních pěti letech přicestovalo kolem 6 milionů zahraničních návštěvníků ročně. Výraznější propad v návštěvnosti zaznamenal rok Hlavním důvodem byly povodně v České republice. Výsledky nicméně odrážely i ekonomickou stagnaci v Německu a celkový vývoj v mezinárodním cestovním ruchu, ovlivněný teroristickými útoky, válečným konfliktem v Iráku a epidemií nemoci SARS, které podstatně snížily zájem o cestování, zejména na delší vzdálenosti. Ovšem již v roce 2003 nastal obrat a došlo opět k obnovení dynamiky. Přelomový byl však následující rok, ve kterém Česká republika vstoupila do Evropské unie. Tehdy byl zaznamenán vůbec největší nárůst příjezdů (19%) zahraničních turistů do republiky. V absolutních číslech byl nejúspěšnějším rok 2007 (více než 6,7 milionu příjezdů). Následující graf shrnuje vývoj počtu hostů (rezidentů a nerezidentů) v hromadných ubytovacích zařízeních během posledních patnácti let. 8

9 Graf č. 6: Hosté v HUZ, , v mil. osob 8 Počet hostů v HUZ, v mil., počet ,60 6,54 6,41 6,09 6,27 6,16 5,88 5,63 5,67 5,48 5,61 6,06 5,41 4,77 3,53 2,67 3,04 4,56 4,98 5,08 4,74 3,38 2,90 2,21 6,34 6,44 6,68 6,65 6,03 6,29 6,28 6, roky Rezidenti Nerezidenti Zdroj: ČSÚ Podíváme-li se blíže na složení zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v České republice je patrné, že se svým 72% podílem mezi nimi dominují hosté pocházející z některé členské země EU. První desítka zdrojových zemí je víceméně neměnná a stabilní. Nejvíce turistů přijíždí tradičně z Německa, na druhé příčce se zhruba posledních pět let drží Britové. Jejich návštěvnost se však od roku 2005 snižuje, naopak jako dynamický segment se jevili návštěvníci z Ruska, kterých k nám každoročně přijíždělo v průměru o 30 % více než rok předchozí. V letošním roce se nicméně očekává v případě ruských hostů asi čtvrtinový pokles. Mezi další nejvýznamnější zdrojové země patří dlouhodobě Itálie, USA, Nizozemsko, Polsko, Slovensko, Francie a Španělsko, do první desítky se zpravidla dostává i Rakousko. Graf představuje vývoj v nejzajímavějších segmentech zahraničních návštěvníků, tj. z Ruska, Velké Británie a Německa, v letech Graf č. 7: Hosté v HUZ podle zemí, , v mil. osob Hosté v HUZ podle zemí, počet Rusko Velká Británie Německo roky Zdroj: ČSÚ 9

10 Cestovní ruch českých občanů rovněž zažil různé proměny. Ihned po otevření hranic prudce vzrostly výjezdy občanů České republiky do zahraničí a svého maxima dosáhly v roce Pro bezprostřední období po revoluci byla charakteristická poptávka po krátkých, většinou jednodenních, cestách za nákupy. V dalším vývoji se však poptávka přesunula k dlouhodobějším pobytům, cestám do exotičtějších oblastí, trendem posledních let je i podnikání více dovolených během roku. Tabulka č. 6: Výjezdový cestovní ruch českých rezidentů, Rok Počet delších cest (v tis.)* Počet kratších cest (v tis.)** celkem do zahraničí celkem do zahraničí * 4 a více přenocování ** 1-3 přenocování Zdroj: ČSÚ Po roce 1989 dochází k poklesu zájmu o východní destinace ve prospěch zejména středomořských států. Nejnavštěvovanějšími zeměmi občanů České republiky byly po celá devadesátá léta Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Řecko, Španělsko a Francie. Začátek 21. století byl ve znamení opětného nárůstu zájmu o postsocialistické (zejména balkánské) destinace Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko. Postavení nejnavštěvovanějších pěti destinací však neohrozily. Hlavním trendem současnosti je výrazný nárůst počtu cest do severoafrických destinací (Egypt, Tunisko, příp. Maroko). Graf č. 8: Delší cesty rezidentů do zahraničí podle cílové destinace, 2008, v tis. Nejnavštěvovanější země v roce 2008 Slovensko Chorvatsko Itálie Řecko Rakousko počet cest v tis. Zdroj: ČSÚ 10

11 Graf č. 9: Delší cesty rezidentů v ČR a do zahraničí (tis.) v ČR do zahraničí Zdroj: ČSÚ Při hodnocení cestovního ruchu posledních dvaceti let by také nemělo být opomenuto postavení a vývoj domácího cestovního ruchu. V počátečním období po roce 1989 Češi dávali přednost poznávání nových krajů a hitem se staly dovolené v zahraničí, kvůli čemuž domácí cestovní ruch zaznamenal určitý pokles. V posledních letech se však tento trend začíná obracet a dovolená v tuzemsku opět získává na oblibě. Specifickou formou domácího cestovního ruchu, jež má v České republice dlouhou tradici, je tzv. druhé bydlení, tj. pobyty na chatách a chalupách, využívané jak k víkendovým pobytům, tak i k trávení dovolené. Na počátku 90. let se obecně soudilo, že fenomén chataření a chalupářství v ČR zanikne nebo bude alespoň v rámci domácího cestovního ruchu odsunut do pozadí, avšak nestalo se tak. Čeští občané stále pociťují silné sepjetí s přírodou a touhu zvelebovat vlastní půdu, a i proto v současnosti podle průzkumu vlastní tzv. druhé domovy v České republice 13,2 % domácností v rámci všech společenských vrstev. O rozsahu domácího cestovního ruchu (pomineme-li pobyty na chatách, chalupách a u známých) svědčí i počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2008 podle údajů ČSÚ využilo služeb ubytovacích zařízení přes 6,1 milionů domácích turistů (tj. 48 % všech hostů) s 19 miliony přenocováními (tj. 49 % všech přenocování). V roce 2008 zhruba polovina všech delších cest (4 919 z celkem 9 906) rezidentů (tzn. trvající déle než čtyři dny) a téměř 90 % kratších cest (tj z ) se uskutečnila v rámci České republiky. Podle údajů o hostech v hromadných ubytovacích zařízení mezi nejnavštěvovanější kraje v rámci domácího cestovního ruchu v roce 2008 patřily kraj Jihomoravský, Jihočeský a Královéhradecký, přičemž u krajů Pardubického, Vysočina a Zlínského více jak 80 % všech návštěvníků tvořili právě domácí hosté. 11

12 2.3 Ubytovací a stravovací zařízení Příliv turistů od druhé poloviny 90. let vyvolal značnou poptávku po ubytovacích zařízeních, zejména v Praze, a tudíž zájem mezi zahraničními, tak i tuzemskými investory. V případě zahraničních investorů byl jejich zájem umocněn nadprůměrnými zisky hotelových společností, které zde dosahovaly oproti původním patnácti zemím EU. Domácí investoři zase těžili z regulovaného nájemného. Mnoho majitelů činžovních domů přestěhovalo nájemce, aby prostory mohli využít jako ubytovací kapacity hotelového typu. Zhruba v polovině tohoto desetiletí se však začal projevovat, hlavně v Praze, výrazný převis nabídky ubytovacích kapacit nad poptávkou ze strany zahraničních turistů. To vytvořilo bublinu, která při současném poklesu příjezdů turistů ze zahraničí musela zákonitě prasknout. Tabulka č. 7: Počet HUZ v ČR a v Praze podle kategorie, 2007 a 2008 Kategorie HUZ Praha 2008 HUZ celkem v tom Hotely ***** Hotely **** Ostatní hotely a penziony Ostatní UZ Zdroj: ČSÚ 2.4 Vývoj na poli cestovních kanceláří a cestovních agentur Do roku 1989 v Československu působilo deset monopolních subjektů jako cestovní kanceláře. Krátce po roce 1989 zde začalo vznikat velké množství cestovních kanceláří, což bylo umožněno velmi jednoduchými legislativními podmínkami a nízkými požadavky na kapitál. Typické v té době bylo pořádání jednodenních zájezdů do zahraničí nejčastěji za nákupy, které nevyžadovaly náročné organizační zajištění. Živnostenský zákon, účinný od roku 1991, přinesl přísnější podmínky pro činnost cestovních kanceláří, která se stala se živností koncesovanou. Spolu s poklesem poptávky po krátkodobých zájezdech nenáročných na organizaci došlo k ukončení činnosti mnoha cestovních kanceláří. Naopak novela Živnostenského zákona z roku 1995 přinesla liberalizaci v odvětví, protože upravila činnost cestovních kanceláří na živnost volnou, čímž došlo k minimalizaci podmínek pro její provozování. Důsledkem byl opětovný nárůst počtu cestovních kanceláří a obrovský převis nabídky, což vyústilo v krach řady cestovních kanceláří včetně v té době největších. Na tento vývoj reagovali zákonodárci a v říjnu roku 2000 nabyl účinnosti Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon spolu s novelami Živnostenského zákona a Občanského zákoníku znamenal zásadní proměnu v oblasti činnosti cestovních kanceláří zejména jde o rozdělení na cestovní kanceláře a cestovní agentury a stanovení ochrany spotřebitele. Provozování cestovní kanceláře se opět stalo živností koncesovanou. Počet cestovních kanceláří v České republice dosahoval k podle údajů živnostenského registru Ministerstva průmyslu a obchodu čísla1356. I přes ekonomickou krizi počet cestovních kanceláří narostl o 60 za první tři čtvrtletí roku

13 Graf č. 10: Cestovní kanceláře ž. koncesované kód K31439 podle krajů ČR, počet k Praha 448 Středočeský 96 Jihočeský 63 Plzeňský Počet CK v krajích, Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký 54 Pardubický Vysočina Jihomoravský 175 Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: Živnostenský registr MPO 2.5 Přínosy cestovního ruchu pro národní hospodářství V České republice je devizová bilance zahraničního cestovního ruchu, vzhledem k poměru příjezdů zahraničních návštěvníků a výjezdů našich občanů do zahraničí, již po řadu let vysoce aktivní devizové výdaje na zahraniční cestovní ruch se pohybují zhruba ve výši poloviny devizových příjmů, čímž cestovní ruch vytváří aktivní devizové saldo. Vývoj devizového salda ve sledovaných letech tak zařazuje cestovní ruch mezi několik málo aktivních komodit, které svým aktivním saldem vyrovnávají disproporce naší celkové platební bilance. Graf č. 11: Devizové příjmy a výdaje zahraničního CR, , v mld. CZK Devizové příjmy a výdaje zahraničního CR, , v mld. CZK mld. CZK ,3 110,6 115,7 124,9 109,1 115,1 118,1 107,2 100,3 96,3 111,8 124,7 134,1 130,7 64,2 45,4 80,2 75,5 73,5 77,5 43,3 61,1 58,4 57,8 62,2 51,8 52,8 51,5 54,4 45,6 49,4 15, roky Devizové příjmy Devizové výdaje Zdroj: ČNB 13

14 Z dat, která poskytuje satelitní účet cestovního ruchu České republiky, lze zjistit podíl cestovního ruchu na tvorbě HDP České republiky. Ten se pohybuje v průměru kolem 3 %, i když v posledních letech význam cestovního ruchu pro tvorbu HDP klesá. Tabulka č. 7: Satelitní účet CR v ČR Rok Podíl cestovního ruchu na HDP (v %) Počet zaměstnaných osob v CR 3,4 3,5 3,2 3,0 2,9 2,8* * prognóza Mag Consulting Zdroj: ČSÚ 14

15 3. Vývoj globálních trendů v cestovním ruchu 3.1 Výchozí podmínky vývoje trendů v cestovním ruchu Pro mnoho lidí přestává být cestování v současné době luxusem a stává se přirozenou součástí života. Svoboda cestovat je podporována socioekonomickými trendy (zakládání rodiny v pozdějším věku, rostoucí procento jednočlenných domácností). To způsobuje rozšíření segmentu mladých cestovatelů až k 35. roku života. V rozvinutých ekonomikách roste poptávka po produktech zaměřených na wellness, fitness, zvládání stresu a celé řadě dalších typů inovativních produktů cestovního ruchu. Výrazný odklon podstatné části trhu od pasivního turistického mainstreamu znamená například: růst poptávky po zážitkovém a kreativním turismu (cykloturistika, volnočasové aktivity, rozvoj dovedností); zejména mladší věkové skupiny budou vyžadovat aktivní dovolenou rozvoj různých forem adventure tourism (cestovní ruch zaměřený na dobrodružství); při hledání nových zkušeností budou spotřebitelé vyhledávat hlubší a intenzivnější zážitky; roste poptávka po bezpečném nebezpečí (dobrodružné cesty a zážitky); roste také poptávka po spirituálních produktech založených na vnitřním prožitku. Pro cestovní ruch v České republice je charakteristická silná koncentrace turistů v historických centrech měst. Současné marketingové trendy přitom naznačují rostoucí význam skupiny jak mladých cestovatelů tak i seniorů, kteří vyhledávají dovolenou plnou zážitků, aktivity a wellness. Kvalitativní vývoj trendů v oblasti cestovního ruchu lze rozdělit do několika tematických skupin. 3.2 Volný čas Z ekonomického hlediska je i volný čas obchodovatelným statkem, který lze směňovat za peníze (práce). Pro dnešního turistu je proto hodnota volného času velmi vysoká. Z toho se odvíjí silný tlak na kvalitu dovolené a zážitků tedy nikoliv jen na kvalitu ubytovacích služeb. Rostoucí cena volného času se projevuje také zkracováním hlavní dovolené a její doplňování krátkodobými pobyty (např. víkendové citybreaky). Roste také poptávka po produktech s psychohygienickými prvky (relaxační, wellness, aktivní sport atd.) 3.3 Vnímavost, vzdělávání, zkušenosti Rostoucí úroveň vzdělanosti se promítá do změny požadavků na duchovní a kulturní náplň dovolené. Zvyšuje se význam umění, kultury a historie, včetně rostoucího významu výchovných a duchovních hodnot. U mladší generace stále významnější roli hrají nejrůznější proudy alternativní kultury. V rozvoji cestovního ruchu jsou stále důležitější nejrůznější festivaly, ale také výstavy, performance a další prvky převážně nezávislého umění. Cestovní ruch spojený se vzděláváním pak představuje společensky i ekonomicky přínosnou alternativu pasivního konzumu. Moderní turisté proto do svého itineráře stále častěji zahrnují nejrůznější cíle poznávacího cestovního ruchu, jako jsou přírodní památky, technické atraktivity či nejrůznější vědecko-zábavní centra. 3.4 IT, svoboda a samostatnost Cestovní ruch se dnes jakousi oklikou vrací ke svému původními poslání zprostředkovat turistovi poznání, umožnit mezikulturní dialog, transfer vědeckých poznatků a získání zkušeností. Stále početnější skupina turistů proto cestuje samostatně, potřebné informace či rezervace realizuje prostřednictvím internetu. Místo placených průvodců sbírají tito moderní turisté tipy a rady od ostatních 15

16 cestovatelů prostřednictvím elektronických sociálních sítí. Od turistovy první úvahy o cestování, přes rezervaci, dopravu až po ubytování, je stále více procesů komputerizováno. Díky tomu si stále více činností může turista zařídit sám, navíc za výhodnějších cenových podmínek. 3.5 Zdraví Uvědomování si významu zdraví neustále narůstá. Turisté se stále častěji vyhýbají destinacím, které jsou chápány jako méně zdravé, ještě více se ale některé cílové skupiny vyhýbají činnostem a aktivitám, které jsou chápány jako nezdravé. Nekuřácké prostředí v restauraci či hotelu je dnes již považováno za samozřejmost. Naopak roste poptávka po aktivní dovolené, aktivním sportu, wellness produktech, lázeňských pobytech a fitness centrech. 3.6 Zkušenosti s cestováním Zkušenější turisté vyžadují hlubší poznání pravé tváře destinace. Skutečně zkušeného cestovatele dnes nezajímají památky popsané v průvodcích, ale genius loci neznámých zapadlých míst a především skutečná, autentická setkání. 3.7 Životní styl Chování ve volném čase směřuje dnes ke stále větší míře individualizovanosti, roste poptávka spíše po menších ubytovacích jednotkách (menší rodinné hotely, farmy) v kontrastu s anonymitou mamutích hotelových komplexů. Posun ve vnímání života a životního stylu způsobí pokles v poptávce po plně doprovázených zájezdech. Služby cestovního ruchu jsou stále více chápány jako asistence v konkrétní situaci či poskytnutí konkrétního žádaného servisu, ale organizaci, plánování a řízení cesty si stále více turistů vyhrazuje pro sebe. Poroste poptávka po druhých domovech, intenzivně se rozvíjí timeshare. S dovolenými je možno obchodovat, vyměňovat, mohou být dokonce předmětem dědictví. 3.7 Doprava V současné době probíhá v ČR intenzivní budování dopravní infrastruktury. Již dnes jsou patrné dopady například na vývoji návštěvnosti Moravskoslezského kraje, které úzce souvisí s dostupností vysokorychlostní železniční dopravy. Tento proces bude probíhat i nadále a v konečné fázi by měl přispět ke zvýšení dosud stále klesajícího podílu mimopražských regionů na příjezdech zahraničních turistů. Nízkonákladová letecká doprava pak zásadním způsobem ovlivňuje výjezdový cestovní ruch. 3.8 Udržitelný rozvoj Stále více turistů i podnikatelů si dnes uvědomuje rostoucí význam trvale udržitelného cestovního ruchu. To se projevuje rostoucím trhem ekologických produktů, agroturistiky a podobně. Rostoucí poptávka po přírodě a ekoturismu povede k lepší propracovanosti a většímu počtu produktů v tomto segmentu. Na druhou stranu některé přírodní zdroje cestovního ruchu jsou díky ekologickým změnám vystaveny vážnému ohrožení a rostou náklady na jejich údržbu např. ve většině horských středisek roste potřeba umělého zasněžování. 3.9 Cestovní ruch s vysokou přidanou hodnotou a sofistikovaný cestovní ruch V rámci transformace české ekonomiky od ekonomiky postindustriální k ekonomice znalostní roste potřeba podpory dvou základních nosných pilířů: produkce s vysokou přidanou hodnotou; produkce na bázi sofistikovaných technologií a poznatků. 16

17 Cestovní ruch patří tradičně k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, neboť služby cestovního ruchu zahrnují výrazný podíl lidské práce. Současně se však projevuje potřeba rozvoje sofistikovaných technik poskytování služeb cestovního ruchu. Především korporátní klientela (ale stále častěji také individuální turisté) se totiž dívají na dovolenou jako na investici do vlastního osobnostního rozvoje. Především mladí lidé stále častěji vyžadují spojení příjemného s užitečným. Proto jsou požadovány takové typy pobytů, které kromě okamžitých zážitků představují pro turisty také přínos dlouhodobého charakteru ve smyslu zdokonalování vlastních schopností, dovedností a technik. V budoucnu lze proto očekávat rozvoj především těch forem cestovního ruchu, které dokáží za pomoci nejnovějších poznatků z oblasti psychologie, pedagogiky či managementu přinést účastníkům cestovního ruchu zábavnou formou konkrétní a ověřitelné trvalé hodnoty počínaje lepšími jazykovými znalostmi, konče zlepšením komunikačních dovedností či fyzické kondice. 17

18 4. Situace v mezinárodním cestovním ruchu 4.1 Vývoj statistických ukazatelů mezinárodního cestovního ruchu Výrazný pokles příjezdů mezinárodního cestovního ruchu započal v září roku Dosavadní výsledky z roku 2009 zatím naznačují, že tento pokles by se v posledním čtvrtletí letošního roku mohl zmírnit. Jak vyplývá z posledních dostupných dat Světové organizace cestovního ruchu (UNTWO), mezinárodní příjezdy během měsíce července a srpna zaznamenaly pokles o 3 % v porovnání se stejným obdobím v minulém roce. Oproti vývoji v první polovině roku 2009, kdy došlo k poklesu o 8 %, byl v letních měsících zaznamenán mírný vzestupný trend, který se promítl také v ČR. Celkové zpomalování poklesu příjezdů mezinárodního cestovního ruchu v roce 2009 je patrné i v jednotlivých oblastech světa, jak v Asii, Evropě, tak i na Středním východě, nejvýrazněji však v Africe. Srovnání vývoje příjezdů mezinárodního cestovního ruchu od počátku roku 2009 do konce srpna ukazuje, že oproti minulému roku došlo k poklesu příjezdů o 7 % proti stejnému období předchozího roku. Při zachování současného trendu lze očekávat, že celkový pokles objemu příjezdů bude ke konci roku mezi 4 až 6 %. Graf č. 12: Příjezdy v mezinárodním CR, 2009, meziroční změny v %. Vývoj mezinárodních příjezdů, rok 2009 (v %) 15 Svět 10 Evropa 5 Severní Evropa 0-5 Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Východní Evropa Střední/ Východní Evropa -10 Jižní Evropa -15 Asie a Pacifik -20 Amerika Afrika -25 Zdroj: UNWTO Období prvních osmi měsíců, tj. od ledna do srpna, zpravidla představuje 69 % z celkového ročního počtu příjezdů. Vyjádřeno v absolutních číslech, počet mezinárodních příjezdů v tomto období se v roce 2009 odhaduje kolem 600 milionů, což představuje pokles o 43 milionů oproti stejnému období roku Při dlouhodobějším srovnání lze konstatovat, že odhady pro rok 2009 se pohybují mezi úrovní z let 2007 a 2006, kdy v roce 2007 byl počet mezinárodních příjezdů 617 milionů, resp. 578 milionů v roce

19 Situace v jednotlivých oblastech světa je obdobná. Naprostá většina destinací vykazuje pokles příjezdů v mezinárodním cestovního ruchu. Výjimkou je Afrika, která i přes obtížnou ekonomickou situaci nadále vykazuje pozitivní vývoj (+ 4 %). Naopak Střední východ zaznamenal meziroční pokles o 8 %, ale oproti prvním pěti měsícům představuje tento vývoj mírné zlepšení. Asie a oblast Pacifiku vykázala ve stejném období meziroční pokles počtu příjezdů o 5 %, ale na základě posledního údaje z měsíce srpna (+3,5%) se dá v následujícím období očekávat výraznější zlepšení. Graf č. 13: Příjezdy v mezinárodním CR podle regionu, 2008, %. 5% 6% 16% 53% Evropa Asie a Pacifik Amerika Afrika Střední východ 20% Zdroj: UNWTO Oproti tomu výsledky z Evropy a Ameriky nejsou velmi příznivé. Evropské země za posledních osm měsíců vykázaly meziroční pokles příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu o 8 % (z toho Střední a Východní Evropa vykázala pokles příjezdů o 11 %). V České republice se po dramatickém propadu v prvním čtvrtletí (-17 %) během druhého kvartálu situace poněkud uklidnila, když meziroční pokles příjezdů nerezidentů proti stejnému období roku 2008 dosáhl jen 10 %. Podle stávajících odhadů by se celková meziroční změna v příjezdech nerezidentů do ČR mohla za prvních osm měsíců roku pohybovat okolo -12 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán i v Americe, kde došlo v měsících červenci a srpnu k poklesu o 7 % oproti roku Jižní Amerika zaznamenala pokles o 1 %. Mezinárodní cestovní ruch během prvních osmi měsíců roku 2009 čelil řadě těžkých situací jako jsou světová finanční krize, stále rostoucí nezaměstnanost, chřipková pandemie, dále politické tlaky a v neposlední řadě přírodním katastrofám. V souvislosti s možným nakažením virem A(H1N1) vzrostla obava z cestování a objevila se řada omezení spojených s bezpečností. V důsledku ekonomické krize řada společností a firem byla nucena snížit své náklady, což se odrazilo i ve sníženém počtu služebních cest. Naopak sektor cestovního ruchu zaměřený na aktivity volného času dosáhl lepších výsledků než se předpokládalo, a to i přes to, že turisté dali přednost spíše destinacím na kratší vzdálenost včetně cest po tuzemsku. Na základě toho, low-cost dopravci i ostatní letecké společnosti snížily své kapacity do destinací, které nebyly z důvodu nízké obsazenosti výnosné. 19

20 4.2 Prognózy vývoje MCR Sledované zklidnění situace v mezinárodním cestovním ruchu je jistě pozitivním signálem, neznamená však brzké navracení do stejné úrovně jako před ekonomickou krizí. Problémem stále zůstává vysoká nezaměstnanost, která by i v následujícím roce 2010 měla dále stoupat. Velké množství vlád se v současné době potýká s problémem nevyrovnaného státního rozpočtu, a proto řada z nich bude nucena přistoupit ke zvýšení daňového zatížení. Pozitivním jevem pro mezinárodní cestovní ruch nebude ani zvýšení cen za letenky, letištní taxy a palivové příplatky, které mnohé letecké společnosti vzhledem k nižším ziskům plánují. Další hrozbu představuje virus A(H1N1). V současné době se objevila řada nových případů a počet nakažených začíná rychle stoupat. V odhadech předpokládaného vývoje cestovního ruchu se řada expertů rozchází. I přes to, že poslední zjištěné hodnoty ve většině případů dosáhly lepší úrovně než při posledním šetření, neznamená to, že recese odezněla. Experti se shodují, že i nadále bude více profitovat doprava na krátké vzdálenosti než na dlouhé vzdálenosti. Důvodem je zejména vysoká cena pohonných hmot, nevýhodné měnové kurzy, nejistý ekonomický výhled a hrozba pandemie A(H1N1). Podle prognózy UNTWO pro následující rok lze očekávat, že celkový objem zahraničních příjezdů se bude pomalu zvyšovat z 1 na 3 %. Přičemž se předpokládá, že Afrika si zachová nastolený trend růstu a Asie zaznamená výraznější růst především díky ne příliš příznivému vývoji v Americe a Evropě. 20

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2016 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,125.567 ze zahraničí: 1,876.894 (88,3 %) z tuzemska: 248.673 (11,7 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 107.106 osob (5,3

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,587.700 ze zahraničí: 3,019.243 (84,2 %) z tuzemska: 568.457 (15,8 %) Celkový přírůstek hostů: 128.875 osob (3,7%) nerezidenti

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2018 předběžné výsledky Ve zkratce: Hostů celkem: 2,260.732 ze zahraničí: 1,958.031 (86,6 %) z tuzemska: 302.701 (13,4 %) Celkově v Praze přírůstek hostů

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky)

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 1,499.044 ze zahraničí: 1,239.848 (82,7 %) z tuzemska: 259.196 (17,3 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 121.224 osob (8,8

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 2. čtvrtletí 2018 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,088.656 ze zahraničí: 1,779.395 (85,2 %) z tuzemska: 309.261 (14.8 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 7.651 osob (0,4 %)

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015

Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 Cestovní ruch v Plzeňském kraji ve 4. čtvrtletí 2015 a v roce 2015 (předběžné výsledky) Cestovní ruch ve 4. čtvrtletí 2015 V samotném 4. čtvrtletí 2015 navštívilo Plzeňský kraj 119 193 osob, z toho 55,4

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. čtvrtletí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 1,375.825 ze zahraničí: 1,134.667 (82,5 %) z tuzemska: 241.158 (17,5 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 82.791 osob (6,4 %)

Více

Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat

Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat Cestovní ruch v Praze rok 2013 celkové zhodnocení po revizi dat Na základě výsledků projektu Ministerstva pro místní rozvoj "Zkvalitnění informací o vybraných sektorech cestovního ruchu" byl v první čtvrtině

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

STATISTIKY CR NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DO ROKU 2016

STATISTIKY CR NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DO ROKU 2016 STATISTIKY CR NA ÚZEMÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE DO ROKU 2016 1.1 Vývoj cestovního ruchu v rámci ČR v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v ČR 2012 15 098 817 43 278 457 2011 / 2012 - - 2013 15 407 671

Více

5. Cestovní ruch. Kartogram 1

5. Cestovní ruch. Kartogram 1 5. Cestovní ruch Ekonomický vývoj v posledních třech letech (2008 až 2010) měl zajímavý průběh, který se promítl do řady lidských činností. Jednou z prvních oblastí lidského života, která velmi citlivě

Více

Aktuální data statistiky cestovního ruchu

Aktuální data statistiky cestovního ruchu Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016 Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2016 Ve zkratce: Hostů celkem: 5,261.648 ze zahraničí: 4.537.495 (86,2 %) z tuzemska: 724.153 (13,8 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 305.352 osob

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze v 1. pololetí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 3,451.526 ze zahraničí: 2,931.298 (84,9 %) z tuzemska: 520.228 (15,1 %) Celkový přírůstek hostů: 290.766 osob (9,2 %) ze zahraničí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Květen 2013 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. čtvrtletí 2013 Typ návštěvníka 1Q 2013 1Q 2012 A. Zahraniční turista 39,1 % 39,8 % B. Jednodenní

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017

Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017 Vývoj cestovního ruchu v Praze ve 3. čtvrtletí 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 2,245.338 ze zahraničí: 1,969.719 (87,7 %) z tuzemska: 275.619 (12,3 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 90.028 osob (4,2

Více

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018

PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 2018 PRAHA příjezdový cestovní ruch v roce 218 Ve zkratce: Hosté Celkem: 7 892 184 Ze zahraničí: 6 67 76 (84,5 %) Z ČR: 1 221 478 (15,5 %) Celkový přírůstek hostů: + 239 423 hostů (+ 3,1 %) Nerezidenti přírůstek:

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Vývoj cen nájmů bytů v České republice

Vývoj cen nájmů bytů v České republice Vývoj cen nájmů bytů v České republice Radka Vašíčková Shromažďování dat zajistil software EVAL, který ukládá, zpracovává a hodnotí cenové nabídky pronájmů starších bytů. Počet nabídek nájmů starších bytů

Více

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017 Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 7,652.761 ze zahraničí: 6,562.518 (85,8 %) z tuzemska: 1,090.243 (14,2 %) Celkový přírůstek hostů: 525.203 osob (7,4 %) nerezidenti

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2013 2012 2011 A. Zahraniční

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Květen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 204 a rok 203 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků

Více

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2016

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2016 Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2016 Ve zkratce: Hostů celkem: 7,127.558 ze zahraničí: 6,110.762 (85,7 %) z tuzemska: 1,016.796 (14,3 %) Celkový přírůstek hostů: 521.782 osob (7,9 %) ze zahraničí

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Listopad 2014 / Jan Tuček, Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 3. čtvrtletí 2014 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Příjezdový cestovní ruch 3. čtvrtletí

Příjezdový cestovní ruch 3. čtvrtletí Příjezdový cestovní ruch. čtvrtletí 20 Na úvod shrnutí Ve. čtvrtletí 20 navštívilo ČR 8,7 mil. zahraniční návštěvníků (+ %), kteří utratili 9, mld. Kč (+ %) V -. čtvrtletí 20 navštívilo ČR 2, mil. zahraničních

Více

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008 Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 28 kapacity hromadných ubytovacích zařízení počet hostů počet přenocování srovnání v rámci ČR Počet hostů eviduje ČSÚ a to pouze v ubytovacích zařízeních

Více

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2018 předběžné výsledky

Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2018 předběžné výsledky Vývoj cestovního ruchu v Praze v období leden-září 2018 předběžné výsledky Ve zkratce: Hostů celkem: 5,848.432 ze zahraničí: 4,977.274 (85,1 %) z tuzemska: 871.158 (14,9 %) Celkově v Praze přírůstek hostů

Více

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2014 celkové zhodnocení

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2014 celkové zhodnocení Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2014 celkové zhodnocení Ve zkratce: Hostů celkem: 6,096.015 ze zahraničí: 5,315.054 (87,2 %) z tuzemska: 780.961 (12,8 %) Celkově v Praze přírůstek hostů o 3,3 %

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

PŘEDNÁŠKA č. 10. Cestovní ruch a rekreace

PŘEDNÁŠKA č. 10. Cestovní ruch a rekreace PŘEDNÁŠKA č. 10 Cestovní ruch a rekreace Základní charakteristika cestovního ruchu v ČR počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2009 v ČR meziročně klesl o šest procent na 36,9 milionu

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Vývoj CR v České republice. L.Měrtlová

Vývoj CR v České republice. L.Měrtlová Vývoj CR v České republice L.Měrtlová Význam CR v národním hospodářství Při hodnocení významu CR na národním hospodářství je nutné posoudit vytvářenou hrubou přidanou hodnotu, strukturovat ji podle specifických

Více

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017

Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017 Praha - Příjezdový cestovní ruch v roce 2017 Ve zkratce: Hostů celkem: 7,652.865 ze zahraničí: 6,552.651 (85,6 %) z tuzemska: 1,100.214 (14,4 %) Celkový přírůstek hostů: 525.307 osob (7,4 %) nerezidenti

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

Živnostenské podnikání v ČR k 31. prosinci 2005

Živnostenské podnikání v ČR k 31. prosinci 2005 Živnostenské podnikání v ČR k 31. prosinci 2005 Zakládání, provozování i zánik podnikatelských aktivit v ČR upravuje živnostenský zákon (zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Počet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany

Počet lůžek. Vysočina - ubytovací kapacity. počet počet počet počet míst. zařízení pokojů lůžek pro stany a karavany Počet lůžek ČSÚ registruje hostů pouze v ubytovacích zařízeních s kapacitou minimálně 5 pokojů, popřípadě 10 lůžek. Celkem tedy ČSÚ na Vysočině k 31.12.2008 eviduje 19 053 lůžek ve 348 zařízeních, což

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za kvartál 2012

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za kvartál 2012 Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za 1. - 3. kvartál 2012 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination

Více

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003

Databáze CzechTourism. Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Analýza příjezdového cestovního ruchu 1992-2003 Březen 2004 Obsah Strana 1. Podíl cestovního ruchu na ekonomice státu 3 1.1. Devizové příjmy z cestovního ruchu 3 1.2. Podíl cestovního ruchu na základních

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Statistiky 1. pololetí 2010 - lázně Celkově vidíme nárůst u počtů hostů, a to o 5% oproti 1. pololetí

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Listopad 2013 / Jan Tuček, Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 3. čtvrtletí 2013 Příjezdový cestovní ruch ČR 3. čtvrtletí 2013 Typ návštěvníka 3Q 2013

Více

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2 Poptávka a mezinárodní cestovní ruch Blok č. 2 Prostorový model (Mariot) Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S Realizační faktory umožňují

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2013 Typologie návštěvníků

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu březen 2016

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu březen 2016 Příjezdový cestovní ruch 205 Prezentace výsledků výzkumu březen 206 Obsah prezentace Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich výdajů Charakteristiky zahraničních návštěvníků Ověřování výdajů Ověřování

Více

1.1 Podíl sektorů ekonomik na hrubé přidané hodnotě (podle standardu kupní síly, v b. c.)

1.1 Podíl sektorů ekonomik na hrubé přidané hodnotě (podle standardu kupní síly, v b. c.) 1. Ekonomika a trh Mezinárodní srovnání indikátorů spotřebitelských trhů, ekonomiky a životní úrovně ve své poslední aktualizaci ze září 2009 přináší přehled základních dat charakterizujících postavení

Více

Vývoj české ekonomiky

Vývoj české ekonomiky Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

Příjezdový cestovní ruch 2. čtvrtletí 2015

Příjezdový cestovní ruch 2. čtvrtletí 2015 Příjezdový cestovní ruch 2. čtvrtletí 205 Na úvod shrnutí Ve 2. čtvrletí 205 navštívilo ČR 7,7 mil. zahraniční návštěvníků (+ 0 %), kteří utratili, mld. Kč (+ %) V. pololetí 205 navštívilo ČR 2, mil. zahraničních

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu, 1Q až 3Q 2016 Jan Tuček prosinec 2016

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu, 1Q až 3Q 2016 Jan Tuček prosinec 2016 Příjezdový cestovní ruch 0-06 Prezentace výsledků výzkumu, Q až Q 06 Jan Tuček prosinec 06 Obsah Metodika projektu Odhad počtu a výdajů zahraničních návštěvníků Charakteristiky zahraničních návštěvníků

Více

Příjezdový cestovní ruch

Příjezdový cestovní ruch Příjezdový cestovní ruch Historie projektu Příjezdový cestovní ruch Od-do Měsíců Zadavatel Vzorek Kde / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT / / MMR / / CzT Hlavní silniční přechody,železniční

Více

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1

3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1 3. EKONOMICKÝ VÝVOJ 1 Ve struktuře ekonomiky Prahy podle hrubé přidané hodnoty převažují odvětví sektoru služeb. Vybavenost domácností počítači je v Praze nad průměrem ČR; domácnosti s počítačem v Praze

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu Regionální operační program severozápad Aktuální problémy domácího cestovního ruchu 21. září 2010 L I T O M Ě Ř I C E Tomio Okamura viceprezident AČCKA SOUČASNÝ STAV PŘÍJEZDOVÉHO A DOMÁCÍHO CESTOVNÍHO

Více

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D.

Ing. Eva Hamplová, Ph.D. Ing. Jaroslav Kovárník, Ph.D. XIX. MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM O REGIONÁLNÍCH VĚDÁCH ANALÝZA VÝVOJE POČTU PODNIKATELSKÝCH JEDNOTEK V ČESKÉ REPUBLICE V LETECH 2008-2014 ANALYSIS OF ENTREPRENEURSHIP DEVELOPMENT IN THE CZECH REPUBLIC FROM 2008

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016

Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Ekonomický vývoj textilního a oděvního průmyslu za 1. polovinu roku 2016 Prodej, zaměstnanost, mzdový vývoj, produktivita práce, zahraniční obchod 1) Prodej Na základě výsledků za 1. pol. roku 2016 dosáhly

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV

Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Český volejbalový svaz V Praze dne 31. srpna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny a dospělých mládeže v letech 2000-2015 na základě podkladů statistiky ČUS/ČSTV Obsah: Úvod

Více

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60

3. Ekonomický vývoj. Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb. Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií % 60 3. Ekonomický vývoj Silná ekonomika s rostoucím sektorem služeb Nadprůměrné využívání informačních a komunikačních technologií 9 Hlavní město Praha má výrazně odlišnou strukturu v zaměstnanosti i ekonomické

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu Jan Tuček březen 2017

Příjezdový cestovní ruch Prezentace výsledků výzkumu Jan Tuček březen 2017 Příjezdový cestovní ruch 2016 Prezentace výsledků výzkumu Jan Tuček březen 2017 Obsah Metodika projektu Odhad počtu a výdajů zahraničních návštěvníků Charakteristiky zahraničních návštěvníků Ověřování

Více

6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 TO BESKYDY-VALAŠSKO. Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář. Datum:

6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 TO BESKYDY-VALAŠSKO. Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář. Datum: 6. FÓRUM CESTOVNÍHO RUCHU TO BESKYDY-VALAŠSKO IMAGE / IMPULSY / INSPIRACE BESKYDY 2017 Zpracoval(a): Mgr. David Karčmář Datum: 9. 5. 2017 Cestovní ruch v Moravskoslezském kraji Stručná statistika: zdroj

Více

Informace o vývoji členské základny volejbalu v letech na základě podkladů z evidence VIS

Informace o vývoji členské základny volejbalu v letech na základě podkladů z evidence VIS Český volejbalový svaz V Praze dne 6. dubna 2016 Registračně matriční komise Informace o vývoji členské základny volejbalu v letech 2008 2015 na základě podkladů z evidence VIS Obsah: Úvod 1. Základní

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů

Alkohol, léky a narkotika. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Alkohol, léky a narkotika Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody pod vlivem alkoholu, omamných látek, léků a narkotik a jejich následky 20.7.2016 Obsah

Více

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Zpracoval tým Obsah: Vývoj počtu cizích podnikatelů v ČR Porovnání cizích podnikatelů podle zemí, věkové struktury a jejich regionální působnosti v ČR Oborová struktura

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

KIS Mariánské Lázně s.r.o. Městské infocentrum

KIS Mariánské Lázně s.r.o. Městské infocentrum KIS Mariánské Lázně s.r.o. Městské infocentrum Statistické údaje za 2. čtvrtletí roku 217 Český statistický úřad zveřejnil statistiky návštěvnosti pro město Mariánské Lázně za druhé čtvrtletí. Ve druhém

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR 2. FÁZE ŠETŘENÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA 1 Projekt a jeho cíle Popis

Více

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346.

DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční ( ) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. Pořadové číslo pro potřeby ÚAP: 15 Obec: KRYŠTOFO ÚDOLÍ DOPLNĚNÍ DAT AKTUALIZACE OD ROKU 2014 V obci byl zaznamenán meziroční (2014-2015) mírný pokles počtu obyvatel, v obci je jich 346. I. ZAMĚSTNANOST

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví

Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví Vývoj českého stavebnictví v evropském kontextu Fórum českého stavebnictví 5. 3. 2013 Současná situace: Jak na tom jsme? Současná situace ve stavebnictví Jediné odvětví v ČR již pátým rokem v recesi V

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Aleš Hozdecký

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Aleš Hozdecký Příjezdový cestovní ruch 2009 až 2015 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM Aleš Hozdecký Systém statistických projektů MMR MMR ČR realizuje prostřednictvím Integrovaného operačního

Více

Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie

Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie Návštěvnost města Kutná Hora v roce 2018 Analytické studie - Strukturovaná analýza návštěvnosti města Kutná Hora 2018 - Analýza cílových skupin dle demografických parametrů 2018 - Analýza návštěvnosti

Více

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr

Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Spotřeba domácností má významný sociální rozměr Výdaje domácností výrazně přispívají k celkové výkonnosti ekonomiky. Podobně jako jiné sektory v ekonomice jsou i ony ovlivněny hospodářským cyklem. Jejich

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková

Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech Milada Horáková Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004 Milada Horáková VÚPSV Praha 2004 Trendy v zahraničních pracovních migracích v České republice v letech - 2004* Zpráva stručně

Více