Makroekonomie přednášky 1

Transkript

1 Makroekonomie přednášky 1 Ekonomie společenská věda, která zkoumá, jak lidé využívají vzácných zdrojů pro výrobu výrobků, služeb, které jsou dále rozdělovány mezi jednotlivce či skupiny lidí věda o volbě omezenost zdrojů. Ekonomika realita, kterou věda ekonomie popisuje, reálně hospodářství, ekonomika firmy, národního hospodářství. Dva přístupy zkoumání - Pozitivní jde o prozkoumání reality, uvedení stavu, popis daného stavu. Normativní sleduje jev a snaží se jej ovlivnit, vynáší hodnotící zásady a nastoluje opatření. Makroekonomie zabývá se chováním a fungováním celé národní problematiky hospodářství, HNP, HDP makroekonomický agregát výsledek agregace souhrn, sčítání dílčích veličin. Mikroekonomie zkoumá chování jednotlivých subjektů, firem, trhů, dílčích trhů. Charakter ekonomické vědy - Metody ekonomické stochastický charakter - Pozorování ekonomických jevů. Zkoumání, třídění. Analýza. Syntéza do nové entity spojování poznatků do nového faktu. Abstrakce zanedbání nepodstatných jevů a soustředění se na podstatu věci. Experiment metoda pokusu. Omyly - Nedodržení principu CETERIS PARIBUS za ostatních podmínek stejných. Zanedbání příčiny a důsledku špatně určíme příčinu a tím i špatně určíme důsledek. Špatné usuzování z chování jedné části, že se tak bude chovat celý soubor. Dějiny ekonomických teorií a myšlení - Pomocí funkce poznávací jak vědět a rozumět. - Pomocí funkce výchovné zahrnuje vývoj ekonomického myšlení. Praktik bez teorie je v pozici poutníka bez kompasu. Nic není praktického, než dobrá teorie.

2 Makroekonomie přednášky 2 Historický vývoj ekonomiky vývoj ekonomie jako vědy. Filosofové Aristoteles BIBLE Lidé praxe Autoři poznatků Tomáš Akvínský Scholastické učení 127 n. l. Merkantilismus století Fyziokraté F. Quesmay 1758 Klasická škola 1. pol. 18. st. Adam Smith 1776 Filosofové Představitelé Aristoteles ( př. n. l.), Platón ( př. n. l.), Xenofon ( př. n. l.) Význam ekonomického učení upřednostňovali naturální výrobu, která je výrobou přirozenou. Odsuzovali peněžní a zbožní hospodářství. Z peněz plyne bohatství a bohatství je nepřirozené a vrchol nepřirozenosti viděli v lichvě. Naturální je přímo pro výrobce, nebo je to dar sukni si nechá švadlena pro sebe, nebo jí dá dceři. Zbožní výrobek je určen pro směnu. Merkantilismus Představitelé J. B. Colbert ministr financí u krále Ludvíka 14. Vývojové fáze merkantilismu - Raný merkantilismus bohatství je v hromadění a udržování peněz jeho zadržování od odvozu ze země. - Rozvinutý merkantilismus žádal zrušení vývozu peněz, musí jich ale odplynout méně, než do ekonomiky přišlo. Aktivní obchodní bilance větší peníze na aktivech a menší peníze na pasivech. - Principy merkantilismu bohatství je ve zvyšování podílů drahých kovů. Bude se těžit zlato a budovat kolonie a také se bude vytvářet obchod se zahraničím.

3 Makroekonomie přednášky 3 Zahraniční obchod je zdroj merkantilismu, a aby mohl fungovat, musel se opírat o silnou státní moc. Stálé zásahy do ekonomiky. Průmyslová výroba vytvářela pouze podmínky pro předpoklady, ale stát měl vyšší zásah, než samotný průmysl. Scholastika školská filozofie, která obsahuje církevní učení. - Je postavena na spravedlivé ceně zboží. - Odsuzuje obchod a lichvu je to rozpor s přirozeností = společnost by mohla být ovlivňována. - Tvrdě odmítá zásah státu do ekonomiky je zde na první místo kladen přirozený cyklus. Laise faire, laisses passer Nechej všemu volný průběh. = nesmíme zasahovat Zdroj veškerého bohatství - Zemědělská výroba OSIVO je bohatství. - Přirozenost je dar přírody. - Čistý daný produkt, z něho se pak po zasazení a úrody získá větší množství a to všechno přirozenou cestou. = Zemědělská renta. Rozděluje společnost do tříd 1. Produktivní třída lidé pracující v zemědělství. 2. Sterilní třída nevytváří bohatství žije z přebytků první třídy. 3. Třída vlastníků žijí z desátků první třídy. Klasická škola Klasická ekonomie není původním učení, ale je vytvořeno z předchozích učení. Ale jako první dalo učení jako základ samostatné vědy. Představitelé Adam Smith - využívá toto učení Klaus, David Ricardo obhajoval války, Malthos. Základem myšlení teorie pracovní hodnoty hodnota je dána prací. Principy hospodářského liberalismu uvolnění obchodu viz. fiziokraté. Základ předpokladem neviditelná ruka trhu a neomezená konkurence toto ale narušují monopoly. Každý ekonomický subjekt sleduje pouze své cíle a tím přispívá optimálně celé společnosti. Hospodářské jevy a procesy jsou nezávislé na hospodářských subjektech. Teorie rozdělování objemy bohatství se rozdělují na = - mzda zisk renta zisk z úroků. Problém úspor vychází z toho, že nabídka vytváří poptávku, prodej je vždy koupí, nabídka si vytváří poptávku. Důraz na akumulaci kapitálu kapitál musí být produktivně spotřebován, expanzi trhů nové odbytiště, dělba práce je spojena s manufakturou. Netrefili se v úsporách a také v tom, že v jejich době nebyly monopoly. Současná praxe hospodářské politiky Liberální koncepce a intervencionalistická koncepce obě tyto koncepce tvoří teoretický základ.

4 Makroekonomie přednášky 4 Liberální koncepce fungování tržního mechanismu s nebo bez státního zásahu. Intervencionalistická koncepce fungování tržního mechanismu s neviditelnou rukou trhu sám ale nemůže fungovat a tak musí zasáhnou státní činitel. Historie ekonomického myšlení se projevuje mezi problémem přirozenosti a nepřirozenosti. Individualistický a kolektivistický přístup. Individuum je jedinec a je-li racionální, tak celkové fungování ekonomiky je racionální a je také fungující. Stát zasáhne do individualismu a tím vzniká kolektivismus ekonomika funguje ve sféře centrálně řízeného celku socialismus. T. R. Malthus vytvořil tzv. vulgární ekonomiku problémy se mají dle jeho názoru řešit válkou, či hladomorem. J. S. Mill kladl důraz na duševní růst osobnosti. Věcnost položil pod duševní růst osobnosti. Say hodnota je tvořena všemi třemi směry (předchozí látka). Kapitalismus má dílčí problémy a tak zakládá směr úroku a zisku. Propracoval teorii, že poptávka je tvořena nabídkou. Tento názor se však vžil do takové míry, že ho mnozí ještě chtějí uplatnit. Marxistická ekonomika Zakladatelé Karel Marx a Bedřich Engls. Směr vychází z ekonomické teorie. Zdůraznil negativní stránku fungování tržního mechanismu. Jeho učení si žádalo revoluci. Jde o posun v učení do dogmatu ideologie, kladl důraz na sociální sféru. Do ekonomické analýzy vnáší historický pohled. Zkoumal zákonitosti trhu, perspektivy ekonomických systémů. Tento směr se pak ubíral do sociálního směru. Celkové shrnutí Marxismu v jeho systému se předpokládá, že v důsledků vnitřních rozporů kapitálu a výroby, systém dospěje ke krizi, která bude žádat revoluci potom však následuje proletariát. Pokračování a rozšiřování studií klasické školy, historická konkrétnost, věcné problémy, dívá se do společenských vztahů. Keynesiánská ekonomie Zakladatelem je Angličan J. M. Keynes jde o teoretické učení, které vzniká na základě praktické objednávky v první polovině tohoto století a touto praktickou objednávkou je selhání tržního mechanismu, vznik závažné hospodářské krize, začala černým pátkem v Londýně, sám systém se nedokázal tomuto vyhnout. Stalo se to v roce Další úspěšný rozvoj TE je možný pouze v podobě smíšené ekonomiky státem regulované ekonomiky. Překonání krize spočívalo pouze v rozsáhlých přeměnách, které musejí být realizovány aktivní politikou státu a tudíž s neměnnými formami fungování tržní ekonomiky. Těmto procesům říkáme vládní intervencionalismus. Kladl důraz na řešení makroekonomických problémů, zejména ekonomie růstu růst HDP a HNP, problémů zaměstnanosti, nezaměstnanosti a požadoval kladný vývoj a to tím způsobem, že stát musí aktivně vstupovat do těchto problémů, zejména povzbuzování agregátní poptávky firmy, rodiny, stát myšleno tím, že má stát třeba zvýhodnit podnikatele na daních. Nyní se stát stává ekonomickým subjektem. Tyto teoretické názory našly uplatnění v hospodářské politice v meziválečném a v poválečném vývoji. Přispěly k relativně dobrému rozvoji ekonomiky hospodářský zázrak Německá spolková republika. Francie, toto fungovalo zhruba do poloviny 7. let. Potom se ukázalo, že ani tato teorie není pro hospodářsko politickou koncepci, není vše lékem. Protipólem je neoklasická teorie Pokračování klasické ekonomie v nových podmínkách. Základ je stejný (hospodářský liberalismus), racionální chování jedince apod. zatímco strategie a taktika se mění. Jedním ze

5 Makroekonomie přednášky 5 směrů je tzv. Monetarismus směr, který zdůrazňuje sílu peněz a regulace jejich nabídky na úspěšný rozvoj ekonomiky. Stát nesmí zasahovat do ekonomiky jinak by to bylo destabilizující. Někdy bývá nazýván libertarianismem. Racionální chování ve výrobě, na rozdíl od našich neomezených potřeb využíváme omezených zdrojů. Musíme tedy uplatňovat racionální využívání těchto omezených zdrojů. Vstupy ) Výroba ) Výstupy Výrobní faktory Výrobky a služby Výrobek materiální podoba tužka, auto. Služba nehmotná podoba poradenská služba, holič. Výrobní faktury (vstupy) - Vstupy práce (L) primární. Vstupy půdy (A) primární. Vstupy kapitálu (K) sekundární nejprve vyroben a potom použit. Důchodem za pokrytí služeb každého sektoru je - Práce mzda. Půda renta. Kapitál - Hmotný zařízení Nehmotný software Zisk, úrok Finanční úspory, úvěry Lidský schopnosti, dovednosti Problematika hranice produkčních možností Bod Chleba Auta Mil t tis ks A 8 B 4 11 C 3 16 D 2 2 E 1 13 F 25 Auta Hranice produkčních možností + X Chleba + N X lze jej vyrobit, ale je nevýhodný za použití všech zdrojů nedostaneme maximálního výsledku.

6 Makroekonomie přednášky 6 N nedosažitelný bod s danými zdroji, nejsme schopni vyrobit produkt nad hranicí produkčních možností. Kapitálové statky Ppf 1 C 1 Ppf 2 B1 Ppf 3 A 1 Spotřební statky Ppf 1 Hranice produkčních možností A 1 Jen spotřební statky Za tohoto předpokladu nám zdroje ubudou. Ppf 2 Zdroje se zmenšily a hranice produkčních možností také. B 1 Uskromnění se ve spotřebě spotřebních statků. Máme nové kapitálové statky a tím se vrátíme na Ppf1. C 1 Podstatnější omezení spotřeby. Velké množství kapitálových statků umožní nám rozšířit naše zdroje použitelné na spotřební statky Ppf 3 Inovace Kapitálové statky Ppf 2 Ppf 1 Spotřební statky Intenzivní ekonomický růst navýšení produktivity

7 Makroekonomie přednášky 7 Kapitálové statky Ppf 2 navýšení u jednoho výrobku spotřebního statku Ppf 1 Spotřební statky Alternativní náklady hodnota ušlého výnosu (statku, služby), který nezískáme, neboť jsme se rozhodli pro druhou nejlepší možnou variantu alternativu. Auto F * X E D C B A * N Chleba Alternativa A a B, vybíráme to nejlepší, mít chleba a nemít auta a nebo mít auta i chleba, B je tedy lepší než A. Zemědělec A (pšenice) 1, B (krávy) 1,5, C (brambory),5. (1, 1,5,,5 v mil.) Rozhodne se pro B alternativní náklady jsou 1 milion. Specializace směna peníze směna dělba práce. Výsledkem dělby práce a následné specializace je zvýšení produktivity jedná se o BARTER směna zboží za zboží. Při tomto směňování však dochází k problému, že nabízené zboží, nemusí být přijato druhou stranou. Tím by do směnného řetězce vstoupilo více článků. Tento způsob směny má vysoké transakční náklady náklady spojené se směnou výrobku. Všeobecný ekvivalent zboží, které se chová jako prostředník při směně, jako všeobecného ekvivalentu se používalo plátno, sůl, olej nevýhodou byla možnost zničení daného zboží jeho rozdělováním na menší části. Tento druh zboží byl nahrazen drahokamy peníze (v podobě mincí) plnohodnotné peníze ze zlata nebo stříbra, později se začaly využívat neplnohodnotné peníze bankovky (garantuje je banka), státovky (garantuje je stát), mince z bronzu, niklu, oceli. Mince a bankovky cash, oběživo. Bezhotovostní peníze mezibankovní styk, kreditní a debetní karty. Funkce peněz - Transakční funkce ke směně jako všeobecný ekvivalent. Uchovatel hodnoty odložená spotřeba. Účetní jednotka, zúčtovací jednotka. Trh a tržní mechanismus každý ekonomický systém musí řešit následující otázky - Co? - Co má vyrábět a v jakém množství.

8 Makroekonomie přednášky 8 Jak? - Jakým způsobem a v jaké kombinaci. Pro koho? - Komu budou statky určeny. Typy ekonomických systémů - Zvyková ekonomika na základě tradice, rituálů a zvyků, poznatky se předávají z generace na generaci. Tento ekonomický systém funguje u domorodých kmenů. Direktivně řízená ekonomika centrálně plánovaná ekonomika řídící centrum má moc plánovat ekonomické otázky (Co?, Jak?, Pro koho?). Tento systém fungoval v naši republice do roku Tržní systém funguje na principu hry poptávky a nabídky neviditelná ruka trhu. Smíšená ekonomika neviditelná ruka trhu je obohacená zásahy státu je postavena na tržních základech s prvky vládních zásahů. Tržní koloběh Platby za výroky Tržby Trh výrobků a služeb Výrobky Poptávky Nabídka Co? Jak? Výrobky Domácnosti Pro koho? Nabídka Poptávky Firmy Důchody Trh výrobních faktorů L, A, K Platby za VF Vstupní materiální výrobky. Vstupy nabízené domácnostmi. Práci nabízejí domácnosti, firmy nabízejí zaměstnání. Trh místo, kde se potkávají nabízející a poptávající, místo, kde se dohodne cena zboží a jeho nakoupení, cílem je obchod uzavřít burzy komodit, burzy cenných papírů, aukce, dražba. Rozlišujeme trhy na lokální, místní, národní, kontinentální, atd. Neviditelná ruka trhu jako první tento výraz použil anglický ekonom Adam Smith Vydal pojednání o podstatě a původu bohatství národů popisuje mechanismus neviditelnou ruku trhu. Každý jednotlivec sleduje svůj maximální zisk. Při prosazování svého zájmu dochází k prosazování veřejného zájmu. Zdar jedince vyvolá zdar pro společnost. Principy tržního hospodářství poptávka, nabídka, cena. Poptávka (Demand D) množství zboží, které jsou lidé při daných cenách ochotni a schopni koupit. Individuální poptávka jeden poptávající poptává jeden druh zboží. Tržní poptávka skupina obyvatelstva poptává jeden druh zboží. Agregátní poptávka AD souhrn poptávek všech ekonomických subjektů po všech

9 Makroekonomie přednášky 9 výrobcích. Ovlivňující faktor - Cena zboží čím vyšší cena, tím menší bude poptávka cena po jednom zboží (p), cena tržní (P), makroekonomie zná cenovou hladinu (CP). Ceny jiných zboží ceny substitutů nebo komplementů. Důchod nebo příjem spotřebitele výše bohatství potenciálního kupujícího. Preference spotřebitelů nebo ekonomických subjektů. Sezóna. Móda. Poptávka je funkční stav mezi cenou a poptávaným množství zboží - q množství zboží. q d poptávané množství. Q d = f(px) funkcí ceny x, p x cena zboží. p x q d q d p d d q d individuální poptávka po statcích d - posun křivky doprava zvýšení důchodu, či změna preferencí Posun křivky změna vyvolaná jinými faktory, než změnou ceny. Posun po křivce cenová změna, nedochází ke změně poptávky, ale změní se poptávané množství. Poptávka není poptávané množství. Obecný tvar rovnice poptávky q d = a + b * p x Tržní poptávka horizontální součet Mějme dva kupující, pana Brauna a pana Smitha, budeme sledovat vlastnosti tržní poptávky.

10 Makroekonomie přednášky 1 p p 5 4 d B d S P D Q p(p) Braun Smith D Nabídka (Supply) individuální, tržní, agregátní, faktory ovlivňující nabídku, křivka nabídky. Obecný tvar rovnice nabídky s qs = f * p x p 5 4 P*3 2 1 Rovnovážná cena Nedostatek zboží na trhu S D Q* Nadbytek zboží na trhu

11 Makroekonomie přednášky 11 Nabídka Souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh, nazýváme celkovou (agregátní) nabídkou (Aggregate supply AS). Celková nabídka je určena objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat. Zda se jim podaří prodat vše, co vyrobili a zda se jim podaří prodat vše za ceny, které zamýšleli, to ukáže trh. Individuální nabídkou rozumíme nabídku jednoho výrobce. Je určena objemem výroby tohoto výrobce a zamýšlenými cenami jeho výrobků. Dílčí (tržní) nabídkou (Market supply MS, resp. S) rozumíme nabídku jediného výrobku od různých výrobců. Jde o nabídku na trhu jednoho výrobku. Křivka nabídky Nabídka má dvě proměnné. Objem produkce (Q) a cenu produkce (p). vztah mezi těmito proměnnými vyjadřuje křivka nabídky. Konstrukce grafu je velmi prostá. Vycházíme z tabulky, o které můžeme předpokládat, že jsme ji získali na základě empirického pozorování. Na vodorovnou osu vyznačíme body Q 1, Q 3, Q 4, na svislou body p 1 p 4. v průsečíku kolmic vedených k těmto osám získáme body, které se stanou základem křivky. Hodnotu Q 2 si doplňte do tabulky sami. Stejně můžeme určit množství produkce při kterékoliv ceně, kterou si vyznačíme na ose x. Zákon rostoucí nabídky Křivka nabídky roste vpravo nahoru. Tento její tvar není náhodný. Odpovídá zákonu rostoucí nabídky. Podle něj růst ceny vyvolá růst nabídky, pokles ceny vyvolá pokles nabídky neboli s růstem ceny nabídka roste. Z této formulace zákona je patrné, že cenu p považujeme za určující (nezávislou) proměnnou, objem Q je závislý na ceně. Opačný vztah bezprostředně neplatí. Jaké jsou příčiny rostoucí nabídky? Prodávat za vysokou cenu je určitě pro výrobce zajímavější než prodávat lacino. Proto růst cen vyvolá zvýšený zájem o výrobu, přiláká další výrobce, vyvolá zájem o růst výroby u těch, kteří dříve vyráběli méně. Nejde však jen o zájem. Ten by sám o sobě nestačil. Zvýšení cen zároveň růst objemu výroby umožní. Budou-li vyšší ceny, budou vyšší příjmy a výrobci udělají víc než v minulosti. Budou pak moci nakoupit

12 Makroekonomie přednášky 12 větší množství dodatečných výrobních faktorů a rozšířit výrobu. Pokuste se sami zformulovat, jaký vliv bude mít na nabídku pokles ceny. Za další a možná hlavní příčinu rostoucí nabídky bývá považován zákon klesajících výnosů. Jestliže výnosnost jednotlivých výrobních faktorů s jejím rostoucím objemem klesá, je jasné, že větší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce: mají-li být tyto náklady uhrazeny, musí být cena vyšší. Nabízené množství a nabídka Od pojmu nabídka musíme odlišit termín nabízené množství. Zatímco nabídka je znázorněna celou křivkou nabídky, grafickým znázorněním nabízeného množství je bod na této křivce. Jde o objem nabídky při té které konkrétní ceně. Když jsme se ptali na hodnotu Q 2, chtěli jsme vlastně znát nabízené množství produkce při ceně p 2. pokud cena klesne, klesne objem nabízeného zboží, pokud cena vzroste, objem nabízeného množství zboží také vzroste. Co když se ale objem nabízeného množství zboží změní, aniž by se změnila cena? Může taková situace nastat? Jistě, může. Změna má zřejmě jinou než cenovou příčinu (např. vzrůst nákladů na výrobu). Znázorněme si takový případ graficky. Graf změna celkové nabídky a) b) V grafu a) vidím dvě situace. Plná šipka znázorňuje případ, kdy změna ceny vyvolá změnu nabízeného množství. Dojde k posunu po křivce nabídky z bodu A do bodu B. přerušovaná šipka odpovídá situaci, kdy z nějakého důvodu vzrostl objem nabízeného množství zboží, aniž by se změnila cena. Posuneme se z bodu A do bodu C. Vidíme, že jsme se dostali mimo námi znázorněnou křivku nabídky. Uvažujeme dál, co se stane, když se teď změní cena. Nabídka bude reagovat na růst ceny obvyklým způsobem růstem objemu nabízeného množství a naopak. (znázorněno v grafu b). Jako spojnici bodu E, C a D získáme novou křivku nabídky. Každé úrovni ceny nyní odpovídá vyšší objem nabízeného množství zboží. Pokud se ostatní podmínky na trhu nezmění, bude tato nová křivka nabídky rovnoběžná s původní. V tomto případě jde o posun křivky nabídky, který odráží celkovou změnu nabídky na trhu. Musíme proto důsledně odlišovat pojem posun po křivce (změna nabízeného množství vlivem změny ceny) a posun křivky (změna nabídky vyvolané jinými než cenovými vlivy). Právě tady se

13 Makroekonomie přednášky 13 velmi často chybuje. Věnujte proto těmto pojmům zvláštní pozornost. Poptávka Souhrn všech zamýšlených koupí na trhu nazýváme celkovou (agregátní) poptávkou (Aggregate demand AD). Celková poptávka je určena objemem výrobků, které si chtějí kupující pořídit a cenami za které jsou ochotni tyto výrobky koupit. Trh opět ukáže, nakolik se jim podaří jejich představy realizovat. Individuální poptávkou rozumíme poptávku jediného kupujícího nebo také poptávku po produkci jediného výrobce. Dílčí (tržní) poptávkou rozumíme (Market demand MD, resp. D) rozumíme poptávku po jednom výrobku. Při vymezení nabídky nám stačilo definovat ji jako souhrn zamýšlených prodejů a bylo to přesné. S poptávkou je to složitější. Všichni známe z každodenního života situaci, kdy bychom si velmi rádi něco koupili, ale nemůžeme, protože nemáme dostatek peněz. Obecně říkáme, že jsme limitováni naším rozpočtovým omezením. Ekonomickou teorií zajímá právě jen poptávka v rámci rozpočtového omezení neboli tzv. efektivní koupěschopná poptávka. Ta má vliv na situaci na trhu. Touhy spotřebitele, které nejsou podloženy penězi, nemají bezprostřední ekonomický význam. Křivka poptávky Poptávka má dvě proměnné. Objem zboží, které chtějí kupující v rámci svého rozpočtového omezení získat a ceny, za které je chtějí získat. Ceny jsou opět určující, objem poptávky je od nich odvozený. Vztah mezi těmito proměnnými vyjadřuje křivka poptávky. Graf poptávky Konstrukce křivky poptávky je analogická konstrukci křivky nabídky. Doplňte si do tabulky poptávané množství při ceně p 2.

14 Makroekonomie přednášky 14 Zákon klesající poptávky Křivka poptávky je klesající. Samozřejmě opět nejde o náhodu, ale o projev zákona klesající poptávky. Podle něj když cena vzroste, poptávka klesne, když cena klesne, poptávka vzroste. Neboli s rostoucí cenou poptávka klesá. Klesá-li cena, zboží je levnější a tím pro poptávku lákavější. Nižší cena zároveň umožňuje v rámci nezměněného rozpočtového omezení nakoupit více zboží těm, kteří dříve nakoupili méně. U některých druhů zboží, které nekupuje každý, přiláká snížení ceny další kupce. Pokud stojí jahody v zimě 1 Kč za kilogram nekoupí je prakticky nikdo. Na začátku léta, kdy jsou za 4 Kč, je málo těch, kteří jsou ochotni utratit za ně více než 2 Kč a koupit si tedy více jak půl kilogramu. Později, nejen že za 2 Kč koupíte kilogram celý, ale nízká cena jahod způsobí, že si jich koupíte třeba pět kilo na zavařování. Navíc si je koupí i ti, kteří ze začátku sezóny o jejich koupi neuvažovali, protože jsou chudí a jahody nejen po stu, ale i po čtyřiceti korunách pro něj byly nedostupným luxusem. Nízká cena zboží zpřístupní a zároveň je významným psychologickým faktorem, který způsobí zvýšení poptávky. Poptávku ovlivňují také jiné faktory (například změny v důchodech spotřebitelů). Opět tedy rozlišujeme změnu poptávaného množství od změny poptávky, posun po křivce a posun křivky. Elasticita poptávky Cenová elasticita poptávky vztah mezi změnou ceny poptávaného zboží a změnou poptávaného množství vyjadřuje cenová elasticita poptávky. Vyjadřuje se jako poměr procentních změn v objemu poptávaného zboží k procentním změnám cen. Elasticitu měříme koeficientem cenové elasticity poptávky. Koeficient cenové elasticity poptávky (E D ) tedy udává, o kolik procent se zvýší (sníží) poptávané množství, když se cena sníží (zvýší) o jedno procento. Elasticita poptávky = % změna množství : % změna ceny E D = Q 2 Q 1 : p 2 p 1 (Q 2 + Q 1 ) : 2 (p 2 + p 1 ) : 2 Kde p 1 počáteční cena a p 2 cena po změně, Q 1 je poptávané množství před změnou a Q 2 poptávané množství po změně. Poznámka Elasticitu poptávky nesmíme zaměňovat se sklonem křivky poptávky. Ten je dán změnou absolutní a nikoli procentní. Podle velikosti koeficientu elasticity rozlišujeme elastickou a neelastickou, případně jednotkově elastickou poptávku. Neelastická poptávka je taková, kdy hodnota E D < 1. to znamená, že změna ceny vyvolá menší procentní změnu objemu poptávaného zboží. Elastická poptávka je taková kdy hodnota E D > 1, to znamená, že změna ceny vyvolá větší procentní změnu objemu poptávaného množství. Pokud hodnota E D = 1, hovoříme o jednotkově elastické poptávce. To znamená, že změna ceny vyvolá stejnou procentní změnu objemu poptávaného zboží. Pokud bychom chtěli být zcela přesní, koeficient elasticity je vždy záporné číslo a uvedená tvrzení platí pro jeho absolutní hodnotu. Kromě uvedených případů existují i dvě krajní možnosti - Dokonale elastická poptávka, pro níž je E D = nekonečnu. Za určitou cenu se tedy prodá

15 Makroekonomie přednášky 15 jakékoliv množství zboží. Změny poptávkového množství jsou vyvolány jinými faktory než cenou. Křivka poptávky je rovnoběžná s osou x. - Dokonale elastická poptávka, pro níž je E D =. V tomto případě je poptávané množství konstantní, se změnou ceny se nemění. Křivka poptávky je rovnoběžná s osou y. Graf elastické poptávky a) b) c) Graf dokonale elastická a neelastická poptávka V grafu a) sledujeme neelastickou poptávku, v grafu b) vidíme křivku elastické poptávky a křivka v grafu c) odpovídá jednotkově elastické poptávce. Definovali jsem cenovou elasticitu poptávky a ukázali jsme si různé případy elasticity. Na čem však elasticita poptávky závisí? Nejvýznamnější jsou následující faktory 1. Povaha potřeb, které zboží uspokojuje. Elasticita poptávky po statcích uspokojující základní životní potřeby je nižší než elasticita poptávky po luxusních předmětech. 2. Podíl výdajů na určité zboží v rozpočtu spotřebitele. Čím je podíl vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto zboží. 3. Existence a dostupnost substitutů. Čím hojnější a dostupnější jsou substituty, tím je elasticita poptávky vyšší. 4. Elasticita poptávky se rovněž mění v čase s prodlužováním časového horizontu se zvyšuje. Elasticita poptávky se může měnit v průběhu křivky. Při různém objemu poptávaného zboží může být elasticita poptávky různá. Zakresleme křivku poptávky jako přímku, jak je tomu v grafu dokonale elastická a neelastická poptávka. Poptávka je při malém množství elastická a postupně se její elasticita snižuje, až se přes bod jednotkové elasticity stává při velkém množství poptávaného množství neelastickou. Graf proměnlivá a konstantní elasticita poptávky

16 Makroekonomie přednášky 16 V grafu a) vidíme poptávku zobrazenou jako přímku, bod E D = 1 odpovídá bodu jednotkové elasticity, nad ním je poptávka elastická, pod ním je neelastická. Graf b) představuje křivku poptávky s konstantní elasticitou, pro kterýkoliv bod je možné získat stejný údaj o elasticitě, E D = v každém bodě křivky. Kromě cenové elasticity poptávky můžeme sledovat důchodovou elasticitu, která vyjadřuje závislost změn poptávaného množství na změnách důchodu spotřebitele. Dále můžeme vyjadřovat křížovou elasticitu poptávky, která udává jak se změní poptávané množství po určitém zboží, změní-li se cena jiného zboží. V obou případech se opět jedná o procentní změny. Cena Rovnovážná a tržní cena Co je cena víme. Nyní se podíváme, jak se formuje na trhu. Trh je v rovnováze, jestliže se nabídka rovná poptávce. Cenu, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky nazýváme rovnovážnou cenu. Stav rovnováhy je na trhu velmi vzácný a výjimečný. Dochází zde k neustálému střetávání nabídky a poptávky, resp. kupujících a prodávajících, jejichž představy o objemu realizované produkce a především ceně se liší. Cenu, která vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky, nazýváme tržní cenu. Graf utváření ceny Graf jsme získali spojením křivky nabídky a křivky poptávky. V průsečíku křivky nabídky a křivky poptávky získáme bod E, který vyjadřuje stav rovnováhy na trhu. Spuštěním kolmice z tohoto bodu na osu x zjistíme, jaké množství produkce bude v této situaci prodáno a zároveň koupeno (Q E ), spuštěním kolmice k ose y zjistíme, za jaké ceny se bude obchodovat (p E ). cena p E je rovnovážnou cenou. Je to taková cena, za kterou jsou výrobci ochotni prodávat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit nebo naopak cena, za kterou si chtějí kupující koupit právě tolik zboží, kolik jsou výrobci při této ceně ochotni prodat. Formální rovnováhy na trhu Jestliže nabídka zboží na trhu momentálně převyšuje poptávku, pak to znamená, že tržní cena je příliš vysoká. Při takovéto ceně výrobci příliš vyrábějí a spotřebitelé málo kupují. V důsledku toho vzniká na trhu přebytek zboží. Chtějí-li se výrobci zbavit tohoto přebytku, chtějí-li prodat vše, co vyrobili, musí cenu snížit. Snížení ceny vyvolá růst poptávky a zároveň pokles nabídky. To jsem si vysvětlili v předchozím textu. Pokud objem nabídky (nabízené množství) klesá příliš a objem poptávky naopak příliš roste, nastane opačná situace. Poptávka

17 Makroekonomie přednášky 17 převyšuje nabídku, znamená to, že tržní cena je příliš nízká. Mnoho spotřebitelů chce kupovat zboží, které má jen málokdo zájem při tak nízké ceně vyrábět. Chtějí-li spotřebitelé svoji poptávku uspokojit, musí zaplatit více. Růst ceny zvyšuje objem nabídky a zároveň snižuje objem poptávky. Je tedy patrné, že při vysoké ceně vzniká na trhu situace, ve které přebytek nabízeného zboží sám zajišťuje pokles ceny a naopak, při nízké ceně nedostatek zboží vyvolává její růst. Trh tímto způsobem neustále inklinuje směrem k rovnovážné ceně a k vyrovnávání objemu nabídky a poptávky, i když jak už bylo řečeno stavu rovnováhy dosahuje výjimečně a krátkodobě. Zároveň vidíme, jak těsně je v tržním mechanismu provázena cena, nabídka a poptávka. Odpověď na otázku, který z těchto faktorů je primární, je stejně obtížná jako říci, zda bylo dřív vejce nebo slepice. Prostřednictvím tržního mechanismu se tedy dříve jednosměrný vztah (cena jako určující proměnná, objem nabízeného resp. poptávaného množství jako odvozený) mění ve vztah vzájemné závislosti. Nejen že cena ovlivňuje nabídku a poptávku, ale také nabídka a poptávka zpětně působí na cenu. Zrekapitulujme si celý výklad pomocí grafu Graf tržní rovnováhy Východiskem sestavení grafu je graf znázorňující utváření ceny. Nyní budeme uvažovat situaci, kdy je tržní cena vyšší než rovnovážná. Zakreslíme si pro tuto cenu přímku rovnoběžnou s osou x. v průsečících křivek nabídky a poptávky s touto přímkou spustíme kolmice k ose x. Je patrné, že osa QS je větší než QD. Úsečka QSQD vyjadřuje přebytek objemu nabízeného zboží nad poptávkou po něm. Má-li se tento přebytek zlikvidovat, musí dojít ke snížení ceny. Při nižší ceně (p ) získáme nové průsečíky a z nich nový objem nabídky (Q S) a poptávky (Q D). vidíme, že úsečka Q SQ D je kratší ve srovnání s úsečkou QSQD. Přebytek se zmenšil. K vyrovnání nabídky a poptávky dojde ve chvíli, kdy QS a QD splynou s QE. Současně p splyne s p E. K vyrovnání nabídky a poptávky dochází ve směru šipek. Odvoďte si samostatně situaci, v níž poptávka převyšuje nabídku. Vlivy změny nabídky a poptávky na rovnováhu Nyní si položíme otázku, co se stane, když se změní nabídka a poptávka na trhu jinými než cenovými vlivy, když dojde k posunu křivky nabídky.

18 Makroekonomie přednášky 18 Graf vliv změny nabídky a poptávky na rovnováhu V grafech vidíme, jak posun křivky nabídky nebo poptávky vlevo nahoru či vpravo dolů vyvolá změnu rovnováhy. Ustanoví se nová rovnovážná cena, která vyvolá změnu v objemu zboží, které se za tuto cenu bude prodávat a kupovat. Posun křivky nabídky vlevo nahoru, který odráží pokles celkové nabídky (při stejné ceně budou výrobci nabízet objem zboží nižší než před posunem) způsobí růst rovnovážné ceny a pokles objemu obchodovaného zboží. Vzrůst celkové nabídky bude mít opačné důsledky (graf a). Pokles poptávky posune křivku poptávky vlevo dolů, což způsobí souběžný pokles rovnovážné ceny a objemu obchodovaného zboží, vzrůst poptávky bude působit opačně (graf b). Vidíme tedy, že změny obou veličin mají na tržní situaci různý vliv. Zatímco při změně nabídky cena roste a objem klesá a naopak, při změně poptávky se cena a objem obchodovaného zboží mění stejnosměrně. Dokážete tento jev zdůvodnit? Naše úvahy bychom mohli zkombinovat. Mohli bychom uvažovat, co se stane, pokud budou probíhat změny na obou stranách trhu současně. Když poptávka vzroste a nabídka současně klesne, či naopak nebo pokud nabídka a poptávka současně poklesnou či vzrostou. Pokuste se některé z těchto situací zmodelovat a zdůvodnit závěry, ke kterým jste dospěli. Cíle hospodářské politiky Magický čtyřúhelník u = Míra nezaměstnanosti. g = Míra ekonomického růstu. π = Míra inflace. B = Bilance zahraničního obchodu rozdíl vývozu a dovozu. Rok q = 2% g = 3% u = 9% u = 8,5% π = 2% π = 5% B = - 3,3% B = - 5,3%

19 Makroekonomie přednášky 19 3 g % 2 1 u % ,5-3,3 B % R HDP 4 2 π % HDP (GDP), HNP (GNP) HDP v peněžním vyjádření celkový objem konečné produkce vyrobený v dané zemi za jeden rok pomocí výrobních faktorů umístěných v té dané zemi. Faktory působící zde cizí výrobní faktory i naše. HNP objem konečné produkce vyrobený kdekoliv na světě pomocí výrobních faktorů ve vlastnictví národních majetků. Poznámka USA má výrobní faktory rozšířené po světě, proto má HNP na velmi vysoké úrovni. ČR má převážně produkci rozšířenou jen na svém území = HDP. Produkce musí být nakoupena, resp. prodaná poprvé, opakovaný prodej se do HDP nezahrnuje. Vyjadřuje se v tržních cenách. 3 metody výpočtů Výdajová metoda sčítá výdaje ekonomických subjektů za vyprodukované výrobky a služby. C = Spotřeba domácností. I G hrubé (I G = I N čisté + a Ir ) firmy investice (Ir restituční) G = vládní výdaje určené na nákupy, mzdy státních zaměstnanců, oprava silnic, výstavba nemocnice, nepatří sem transfery sociální dávky, dotace exportérům, zemědělcům. NX = E X I m (Čistý export = export import) GDP NP = tržní ceny Důchodová metoda je součtem příjmů (důchodů) vlastníků výrobních faktorů. w = Mzda. i = Kapitál úrok, zisk. z = Zisk. r, R = Půda renta. s = Samostatně výdělečná činnost.

20 Makroekonomie přednášky 2 a = Amortizace. T n = Nepřímé daně. a/t u = DPH, spotřební daň = nepřímé daně. (T u Nepřímé daně) GDP MP - T u GDP FC = v cenách výrobních faktorů - a NDP FC + NX FI = Čistý export důchodů z výrobních faktorů NNP FC = NI čistý národní produkt (v cenách faktických) (NI národní důchod) - Z u = Nerozdělené zisky firem - Ss = Sociální pojištění - t I c = Daně ze zisku korporací + T F, T R = transfery podpora v nezaměstnanosti, starobní, vdovský, sirotčí důchod, dotace zemědělcům, dotace exportérům, finance ve státním vlastnictví - T D = přímé daně DI (%) (Y D ) disponibilní důchodem DI = C + S = spotřeba domácností + úspory Odvětvová metoda Produkce Zemědělské Mlýny Pekárny Obchod Odvětví GDP = = 65 GDP + výkony domácností mytí oken, uvaření jídla, vyprání prádla + výkony stínové ekonomiky černý trh, prodej drog - škody na životním prostředí + hodnota volného času čím je technologie dokonalejší, tím kratší potřeba času je na výrobu = volno