NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka - exkurze k semináři EVVO Matka

Transkript

1 NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka - exkurze k semináři EVVO 2012 Matka

2 Rybníky byli a jsou již po staletí jedinečným typem a součástí naší kulturní krajiny. Jsou významné především z hlediska druhové biodiverzity, utváření krajinného rázu a ekologické stability krajiny, zadržování vody v krajině a nelze opomenout také jejich hospodářský význam v minulosti

3 NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka Komplex vodních a mokřadních biotopů, vytvořených kolem jednoho z největších zachovalých rybníků někdejší pernštejnské rybniční soustavy, napájený Opatovickým kanálem. Jako národní přírodní rezervace (především jako významná ornitologická lokalita) bylo území vyhlášeno v roce 2005 na rozloze 248,8 ha (územní ochrana zde existovala již od roku 1951), v současnosti také Evropsky významná lokalita soustavy NATURA Předmětem ochrany jsou rybníky Matka a Bohdanečský, které jsou propojeny rákosinami, vlhkými loukami a vrbovými porosty poskytujícími možnost hnízdění ptáků i místo odpočinku při jejich tahu. Kolem Bohdanečského rybníka vede naučná stezka, která popisuje jednotlivé biotopy, jež se zde vyskytují. S ohledem na různé chráněné druhy je chov ryb pouze extenzivní, zachovává se zde přirozené zavodňování luk nebo jejich pravidelné sečení. Pro zvýšení informovanosti o tomto území zde byla podél hráze Bohdanečského rybníka vybudována naučná stezka v délce 7,25 km, kde se návštěvník seznámí s informacemi z oblastí botaniky, zoologie a rybářství.

4 Základní údaje oblast se nachází severozápadně od Lázní Bohdaneč (Pardubický kraj, býv. okr. Pardubice) reliéf nížinný, nadmořská výška okolo 220 m n.m. na podloží recentních hlinitých a hlinitopísčitých naplavenin se vytvořily nivní hygromorfní půdy, gleje, pseudogleje a arenické kambizemě území se nachází v teplé oblasti T2 oblast, ve které se zájmové území nachází, náleží k povodí středního Labe, rezervace zahrnuje rybníky Bohdanečský, Matka a v ochranném pásmu tři rybníky Zábranské. Všechny jsou syceny vodou Opatovického kanálu reálná výměra Bohdanečského rybníka činí 90 ha, rybníka Matka 7 ha dopravní dostupnost: z Pardubic, trolejbusem č. 13 na konečnou zastávku Lázně Bohdaneč, točna

5 Historie Bohdanečský rybník založil na počátku 16. století Vilém z Pernštejna. Podle urbáře z roku 1783 bylo na pardubickém panství 213 rybníků, o celkové rozloze cca 5486 ha, z čehož byla polovina plochy všech rybníků závislá na vodě přiváděné z Opatovického kanálu. Opatovický kanál je v současnosti významná stavebně-technická, ale i přírodní památka srovnatelná s jihočeskou Novou řekou či Zlatou stokou. Je tvořen důmyslnou soustavou kanálů, které přivádějí vodu z Labe a odvodňovacích struh. K napájení rybníků jej nechal vybudovat v rozmezí let Vilém z Pernštejna. Jak tehdejší krajina vypadala, nám může přiblížit např. Vischerova mapa, znázorňující tehdejší panství s celou rybniční soustavou v celé jeho kráse nebo Bohuslav Balbín, když ještě v polovině 17. století píše: v této krajině stojí za podívanou rybníkářské dílo, totiž asi čtyři sta rybníků, které jsou společně napájeny kanály. Jejich zařízení vyžadovalo obrovskou námahu. Největší z nich je Čeperka, který se rozkládá na tři německé míle, takže chceš-li jej objet koňmo, musíš na to vynaložit celý den a ještě to stihneš jen tak tak... K zániku pernštejnské rybniční soustavy přispěly nejen následky, které zanechala třicetiletá válka; později za vlády Josefa II. zrušení nevolnictví, ale především (a to od konce 17. století) změny v zemědělství, kdy se těžiště domácí výroby přesunulo od chovu ryb a rybníkářství k intenzivnějšímu pěstování obilí a pastevectví. Po roce 1802 zbylo na Pardubicku jen 69 rybníků (rozlohou kolem 900 ha). Vypuštěné rybníky se parcelovaly a přeměňovaly na políčka a louky, příp. se zalesňovaly. Další změny přišly během 19. století v souvislosti se zavedením nových plodin (cukrové řepy, čekanky) kdy se v celém Polabí rušily a vysušovaly rybníky v místech s úrodnou půdou. Nejvíc jich zaniklo v druhé polovině 19. stol. a poté na přelomu století při provádění drenážního odvodnění. Některé z rybníků sice za tu dobu byly občas napouštěny, ale nikdy ne v původním rozsahu. Ve dvacátých letech tak zbylo ze slavné rybniční oblasti pouhé torzo 21 rybníků, celkem o rozloze necelých 726 ha. V současnosti zbývá už jen desetina původní plochy, kterou měla celá někdejší pernštejnská soustava. Řada pozůstalých rybníků je chráněna jako významný krajinný prvek (VKP), jako maloplošně zvláště chráněné území (PR, PP) nebo zařazena do evropské soustavy NATURA Někdejší staré hráze, které se zachovaly, pak mají v současné zemědělsky obhospodařované krajině velký význam z hlediska lokálních ÚSES

6 Flóra a vegetace V území je zastoupena široká škála společenstev od biotopů volné vodní hladiny po lesní porosty. Vodní prostředí je osídlováno submerzními a natantními vodními makrofyty, jejichž početní a druhové složení je v čase značně proměnlivé. Druhovým bohatstvím oplývá v tomto směru především rybník Matka a tůně v severozápadní zátoce. Vyskytuje se zde několik druhů rdestů. Hojný je rdest světlý (Potamogeton lucens), vzácně se vyskytují rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius) a rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius). Udáván je i rdest alpský (Potamogeton alpinus). Ohroženým druhem je řečanka přímořská (Najas marina). V mělké tůni v Dolanské zátoce najdeme žebratku bahenní (Hottonia palustris). V litorálních rákosinách u rybníka Matka a roztroušeně i v dalších částech rezervace se vyskytuje početná populace pryskyřníku velkého (Ranunculus lingua). Na porosty rákosin navazují luční společenstva, od ostřicových typů přes bezkolencové louky s fragmenty slatinných luk s ostřicí Davallovou (Carex davalliana), prstnatcem pleťovým a májovým (Dactylorhiza incarnata, D. majalis), pupečníkem obecným (Hydrocotyle vulgaris) a dalšími vzácnými druhy, až po druhově bohaté mezofilní ovsíkové louky. Ostrůvkovitě, zejména na březích rybníků, rostou mokřadní vrbiny. Přibližně desetinu území zaujímají lesní porosty, převážně mokřadní olšiny, v nichž najdeme například kapradiník bažinný (Thelypteris palustris).

7 Fauna Na pestrost vegetace se váží i rozmanitá společenstva živočichů. Mokřady v NPR Bohdanečský rybník jsou jednou z nejvýznamnějších lokalit kriticky ohrožené hrachovky okružankovité (Pisidium pseudosphaerium) v České republice a zároveň lokalitou ohrožené okružanky mokřadní (Sphaerium nucleus). Byl prokázán výskyt řady vzácných a reliktních druhů pavouků Rugathodes instabilis, Theridion pictum, Gongylidiellum murcidum a další. Byly zjištěny vzácné druhy hmyzu, mimo jiné: klínatka rohatá (Ophiogomphus serpentinus), šídlo luční (Brachytron pratense), vážka tmavá (Sympetrum danae), batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek topolový (Limenitis populi) a další. Území je velmi bohaté i z hlediska výskytu obojživelníků. Pro značný ornitologický význam bylo území vyhlášeno ptačí oblastí. Kromě chřástala kropenatého (Porzana porzana) zde ze zajímavých druhů hnízdí bukáček malý (Ixobrychus minutus), slavík modráček (Luscinia svecica), chřástal vodní (Rallus aquaticus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), sýkořice vousatá (Panurus biamircus), od roku 2005 jeřáb popelavý (Grus grus) a řada dalších. Z vzácných druhů obratlovců byla pozorována vydra říční (Lutra lutra). Významné ptačí území zahrnuje větší plochu než stávající rezervace, jeho součástí jsou i Zábranské rybníčky a historicky známá louka Zástava, poblíž Dolan.

8 Zaměření exkurze 1) Seznámení se s typickými biotopy mokřadního komplexu NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka a jejich avifaunou. 2) Osvojení základních zkušeností s určováním běžných druhů ptáků a jejich pozorování. Význam ptáků pro krajinu.

9 Vybavení do terénu oblečení do terénu a vhodná obuv (+ pláštěnka) dalekohled zápisník, tužka určovací klíče

10 Doporučená literatura a internetové zdroje BALÁT, František: Klíč k určování našich ptáků v přírodě ČERNÝ, Walter: Ptáci FALTYSOVÁ, H., BÁRTA, Fr. a kol.: Pardubicko, Chráněná území ČR, svazek IV. HUDEC, Karel : Fauna ČR a SR - Ptáci 1, Ptáci 2/I, Ptáci 2/II, Ptáci 3/I a Ptáci 3/II HUDEC et BERGER : Atlas ptáků České republiky OBHLÍDAL, František : Ornitologická příručka VESELOVSKÝ, Zdeněk : Obecná ornitologie ŠŤASTNÝ, BEJČEK, HUDEC: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR