I. Přehled významných území ochrany přírody Kategorie velkoplošných chráněných území:... 4

Transkript

1 Obsah I. Přehled významných území ochrany přírody Kategorie velkoplošných chráněných území: Kategorie maloplošných chráněných území: NP Šumava CHKO Český les CHKO Slavkovský les... 8 II. Seznam významných krajinných prvků Plzeňského kraje Vyhodnocení VKP dané zákonem ve smyslu 3 (potenciální VKP) Seznam jednotlivých přírodních parků III. Role státní správy a samosprávy v oblasti ochrany přírody Historie ochrany přírody u nás Státní správa v ochraně přírody Principy státní správy ochrany životního prostředí v ČR Zákony na ochranu přírody podrobněji Aplikace soustavy Natura 2000 v Česku Ministerstvo životního prostředí Rezortní organizace Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Česká inspekce životního prostředí Stráž ochrany přírody Ochrana přírody v České republice Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Odkazy IV. Role neziskových organizací v oblasti ochrany přírody Cíle a práce ekologických organizací Právní rámec Financování nevládních neziskových organizací Postavení nevládních neziskových organizací ve společnosti Evidence nestátních neziskových organizací Přehled českých nestátních a neziskových organizací, které působí převážně v sektoru ekologické výchovy a ochrany životního prostředí Výběr nevládních ekologických organizací s kontakty Nadnárodní nevládní neziskové organizace Evropské nadnárodní neziskové organizace v oblasti životní prostředí V. Přehled významných zástupců fauny Plzeňského kraje

2 VI. Přehled významných druhů rostlin v Plzeňském kraji VII. Large-scale protected areas (ZCHÚ) National parks Protected landscape areas Small-scale protected areas (ZCHÚ) VIII. An overview of the important protected natural areas in the Pilsner region IX. Die großräumigen speziellen Schutzgebiete Die Nationalparks Die Naturschutzgebiete Die kleinräumigen speziellen Schutzgebiete X. Übersicht der bedeutenden Tier- und Pflanzenarten in der Pilsner Region XI. Les zones de protection spéciale d'une grande superficie Les parcs nationaux Les zones naturelles protégées Les zones de protection spéciale d'une petite superficie XII. Liste des espèces importantes de la faune et la flore XIII. Крупноформатные особенно охраняемые территории (ООТ) Национальные парки Охраняемые местности Малоформатные особенно охраняемые территории (ООТ) XIV. Обзор значительных видов животных и растений в Плзеньской области XV. Obecné zdroje znečištění životního prostředí Znečištění ovzduší Radioaktivní znečištění atmosféry Znečištění vody Největší městské a průmyslové zdroje vypouštěného znečištění podle ukazatele BSK5 v r Znečištění půdy XVI. Významné zdroje znečištění životního prostředí v Plzeňském kraji Geografická charakteristika Plzeňského kraje Významné zdroje znečištění Pitná voda XVII. Recyklace odpadů Mezinárodní symboly obalových plastů Odpadové hospodářství města Blovice

3 I. Přehled významných území ochrany přírody Irena Polívková, Pavel Vlach Teoretický podklad právní ochrany přírody se vytvářel již od středověku. V této době měla ochrana především důvody estetické, historické a kulturní. Dochází i k prvním vědeckým pokusům o odůvodnění ochrany zejména krajiny a jejího vzhledu. První právní akty se týkaly především majetku, který tehdy tvořily také přírodní zdroje, včetně zvěře. Cílem zde byla právní ochrana proti pytláctví apod. a většinou se jednalo o nařízení k ochraně lesů a lesních a vodních živočichů, lovených jako zvěř a ryby. Prvky připomínající ochranu přírody však obsahoval návrh Maiestas Carolina císaře Karla IV., který obsahoval propracovaný systém feudální správy lesů a stanovil přísné tresty při jeho porušení, pro odpor šlechty však návrh nenabyl platnosti. Na začátku 19. století se objevují vědomé snahy o ochranu některých přírodních a krajinných prvků a území. Jednotlivé osoby již zřizují první chráněná území. Většinou šlo o aktivity osvícených šlechticů. Prvním chráněným územím byl Žofínský prales, zřídil ho dne 28. srpna 1838 na svém panství Nové Hrady Jiří Augustin Langueval-Buquoy. Žofínský prales v Novohradských horách jako národní přírodní rezervace existuje dodnes. Od té doby systém ochrany přírody u nás prošel značným vývojem. První zákon o státní ochraně přírody s prováděcími vyhláškami je z roku V roce 1992 byl vydán v současné době platný zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, do kterého byly později zapracovány předpisy Evropského společenství. Ústředním státním orgánem ochrany přírody je Ministerstvo životního prostředí, v regionech je to obecní samospráva, v chráněných oblastech zvláštní orgány ochrany přírody. Cílem ochrana přírody a krajiny je udržovat a chránit esteticky vyváženou ekologicky stabilní a trvale produkční kulturní krajinu. Zároveň udržovat v přírodním stavu lokality, které dosud nebyly výrazněji narušeny lidskou činností. Celková rozloha chráněných území ČR je km 2, představuje to 15,6% území ČR. Chráněná území se dělí podle velikosti na: velkoplošná patří sem národní parky (4, celková rozloha 1182,3 km 2 ) a chráněné krajinné oblasti (25, celková rozloha ,4 km 2 ). Slouží k ochraně krajiny málo narušené zásahy člověka, se zachovalými zbytky původní přírodní krajiny; maloplošná celkem chráněných území je rozděleno do 4 kategorií: národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Slouží k ochraně zvláště cenných lokalit a mohou být zřizována i v rámci velkoplošných chráněných území. 3

4 1.1 Kategorie velkoplošných chráněných území: Národní park (NP) je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy. Rostliny, živočichové a také neživá složka v NP mají mimořádný vědecký a výchovný význam Chráněná krajinná oblast (CHKO) je chráněné území nižšího stupně ochrany, než jaký platí pro národní parky. Za chráněné krajinné oblasti lze vyhlásit rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů a trvalých travních porostů. Jsou zde hojně zastoupeny dřeviny a mohou se zde vyskytovat i dochované památky historického osídlení. 1.2 Kategorie maloplošných chráněných území: Národní přírodní rezervace (NPR) je menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. NPR jsou spolu s územími I. zón národních parků nejpřísněji chráněnými územími v ČR. Jejich využívání je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav. přírodního prostředí. Přírodní rezervace (PR) je menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. V podstatě jde o území obdobné jako NPR, ovšem významné především v lokálním či nadregionálním měřítku, nikoli národním či mezinárodním. Přírodní památka (PP) je obdobou národní přírodní památky v regionálním či nadregionálním měřítku. Ochranu velkoplošných oblastí a také oblastí maloplošných na jejich území zajišťuje Správa NP nebo Správa CHKO, které zaštiťuje Správa ochrany přírody, což je státní organizace Ministerstva životního prostředí. Pod Správu ochrany přírody spadá také Agentura ochrany přírody, která zajišťuje ochranu maloplošných oblastí a krajiny a přírody mimo velkoplošná zvláště chráněná území. Kromě zvláště chráněných území se vyhlašují také přírodní parky a památné stromy, které vytvářejí významné krajinné prvky. Chráněné jsou i vzácné druhy rostlin a živočichů, které se dělí do 3 kategorií: druhy ohrožené, silně ohrožené a kriticky ohrožené. Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem Natury 2000 je ochrana biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií. Soustava Natura 2000 je vytvářena dvěma typy území: Ptačí oblast Evropsky významná lokalita 4

5 Na území Plzeňského kraje se z velkoplošných chráněných území nachází jeden národní park NP Šumava a čtyři chráněné krajinné oblasti Český les, Šumava, Slavkovský les a Křivoklátsko. Český les se v Plzeňském kraji nachází celý, ostatní území do něj jen zasahují. Ze 184 maloplošných zvláště chráněných územích bylo vyhlášeno 6 národních přírodních rezervací, 5 národních přírodních památek, 89 přírodních rezervací a 84 přírodních památek. Krajský úřad Plzeňského kraje spravuje 116 maloplošných zvláště chráněných území v kategorii přírodní rezervace a přírodní památka v Plzeňském kraji, mimo území Národního parku Šumava a chráněných krajinných oblastí Šumava, Český les, Křivoklátsko a Slavkovský les. Ostatní území jsou ve správě příslušných správ chráněných krajinných oblastí a národního parku. 1.3 NP Šumava Národní park Šumava byl vyhlášen nařízením vlády České republiky dne 20. března Území NP Šumava se rozkládá podél jižní hranice České republiky v rozloze ha. Přibližně stejnou částí NP leží na území Plzeňského a Jihočeského kraje. Národní park Šumava chrání typické ekosystémy středoevropské horské krajiny, zejména lesy, ledovcová jezera, rašeliniště a horské louky. Pro ochranu přírody je NP rozdělen do tří zón a několika klidových území. Kromě toho je zde chráněna i řada menších lokalit formou statutu přírodní památky (PP). První zóna (13% z celkové plochy) zahrnuje nejcennější území. Zásahy člověka jsou zde omezeny na nejmenší míru a návštěvníci se tu mohou pohybovat pouze po vyznačených turistických okruzích. Ve II. zóně (83% z celkové plochy) jsou území s významnými přírodními hodnotami, které ovlivnil člověk svou činností. Probíhá zde hospodářská činnost, jejímž účelem je udržení přírodní rovnováhy. Tato zóna je využívána k turistice a rekreaci. Návštěvníci se zde musí řídit návštěvním řádem. Třetí zóna (okrajová - 4% z celkové plochy) zahrnuje území značně poznamenané lidskou činností. Je určena k trvalému bydlení, probíhá zde zemědělská výroba, turistika i rekreace, ovšem při dodržování zásad ochrany přírody. NP Šumava se rozkládá v nadmořské výšce mezi 600 m (údolí Otavy u Rejštejna) a 1378 m (vrchol Plechého - nejvyšší hory české části Šumavy). Nejvyšší horou na německé straně je Velký Javor 1456 m n. m. Horský systém byl vyvrásněn v mladších prvohorách, pak dochází k dlouhodobé erozi a pohoří je zarovnáváno, vznikla parovina. Kerné pohoří vzniká ve třetihorách. Centrální vrcholová část si zachovala plochý ráz (tzv. Pláně). Tvář pohoří dále dokreslilo působení ledovců ve čtvrtihorách. Hydrologicky náleží většina území k úmoří Severního moře, jen malá část připadá na úmoří Černého moře. Hlavními řekami oblasti je Vltava, Otava a Úhlava. Vltava má dvě zdrojnice Teplou a Studenou Vltavu. Otava vzniká soutokem Vydry a Křemelné u Čeňkovy Pily. Kromě přirozených toků se v území vyskytují umělé kanály a náhony. Schwarzenberský kanál a Vchynicko-tetovský kanál sloužily k plavení dřeva z těžko přístupných lesních míst. Vchynickotetovský plavební kanál, slouží nyní pro potřeby elektrárny na Čeňkově Pile. 5

6 Specifickým hydrologickým jevem na Šumavě jsou přirozená ledovcová jezera - Černé jezero, Čertovo jezero, Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka. K šumavským klenotům patří rašelinové slatě. Největší je Chalupářská slať u Borové Lady, menší pak Tříjezerní, Rokytská a Mlynářská slať. Vegetačně se zde setkáme převážně s druhotnými lesy, místy jsou zachovány původní lesní porosty (Boubínský prales aj.). Četná rašeliniště pokrývají rašeliníky a mechy. Rostou zde i suchopýry, vlochyně či vřes. Domov zde mají desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, jako jsou rys, los či tetřev. Některé druhy hmyzu se nevyskytují nikde jinde na světě než právě v šumavských rašeliništích. Některé lokality NP Šumava mají i mezinárodní zastřešení statut biosférické rezervace a zápis do seznamu UNESCO zařazení šumavských rašelinišť do seznamu tzv. Ramsarské konvence o ochraně mokřadů mezinárodního významu zařazení šumavských rašelinišť Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN) do Červené knihy ekosystémů mezinárodní ochrana přírody území Bavorský les - Šumava, označení Ekologický stavební kámen Evropy vyhlášení Šumavy/Böhmerwaldu "Evropskou krajinou roku 1999/2000" Na území Plzeňského kraje jsou vyhlášeny čtyři chráněné krajinné oblasti CHKO Šumava, CHKO Český les, CHKO Křivoklátsko a CHKO Slavkovský les. Chráněná krajinná oblast Šumava byla vyhlášena v roce V době svého vzniku byla se svými ha největším chráněným územím tehdejšího Československa. Roku 1991 vyhlásila vláda ČR Národní park Šumava uvnitř dosavadní CHKO. Tím se vlastně CHKO stala ochrannou zónou NP a zároveň spravuje i další nejcennější partie Šumavy - jako je Královský hvozd s Černým a Čertovým jezerem a Boubín Součástí CHKO Šumava jsou také maloplošná chráněná území, zajišťující dlouhodobé pozorování a ochranu vzácných biotypů. Ta jsou chráněna formou národních přírodních rezervací (NPR - 4) nebo přírodních rezervací (PR - 27), případně národních přírodních památek (NPP - 2) nebo přírodních památek (PP -19). Národní přírodní rezervací v CHKO Šumava ležící v Plzeňském kraji je Bílá strž, Černé a Čertovo jezero. Mezi národní přírodní památky patří Pastviště u Finů. U NPR Bílá Strž je důvodem ochrany údolí horního toku Bílého potoka s četnými stupni a peřejemi a s 13 m vysokým vodopádem. Kromě členitého terénu je také složení a struktura lesních porostů dalším specifickým rysem rezervace. Nejstarší porosty dosahují věku 220 až 240 let a jsou soustředěny v okolí vodopádu. NPR Černé a Čertovo jezero zahrnuje Černé jezero a Čertovo jezero a oblast mezi nimi (Jezerní hora, Jezerní stěna, Václavák). Předmětem ochrany jsou přirozená lesní společenstva několika typů, vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, zejména vodní bylina šídlatka jezerní. Charakter rezervace určují dva ledovcové kary, v nichž leží přirozená jezera, hrazená čelními morénami. Ve vrcholové části jihozápadních svahů Jezerní hory leží rozsáhlá suťová pole. 6

7 U NPP Pastviště u Fínů jsou předmětem ochrany pastviny, rašelinné slatinné loučky a luční prameniště. Na území SRN (v Bavorsku) na NP Šumava navazuje NP Bavorský les. Tato tři území (NP Šumava, CHKO Šumava a NP Bavorský les) tvoří jednotný, v Evropě jedinečný přírodní celek. Chráněná krajinná oblast Český les byla vyhlášena dne 12. ledna Do roku 1990 byla velká část oblasti v hraničním pásmu a tím byla hospodářská činnost v území dosti omezena. Většina obcí s odsunem německého obyvatelstva zanikla. Proto se zde zachovala nedotčená příroda. 1.4 CHKO Český les CHKO Český les se rozkládá na ploše 470 km², zalesněnost je 80 %. Nadmořské výšky se pohybují mezi 426 až 1042 m.n.m. hora Čerchov. Na řadě míst se zachovaly původní cenné bučiny, vzácná rašeliniště s porosty borovice blatky či pestré květnaté louky a pastviny. Rozsáhlé bukové lesy v okolí nejvyššího vrchu Českého lesa Čerchova (1042 m n.m.) přecházejí postupně směrem k severu v lesy s vyšším zastoupením smrku. Bučiny Českého lesa se zachovaly na nejhůře přístupných místech, jedná se o porosty nejvyšší ekologické hodnoty, jejichž druhová, prostorová a věková struktura odpovídá (nebo se alespoň blíží) původním porostům. Pro severní část Českého lesa jsou charakteristická vrchovištní rašeliniště s borovicí blatkou a svébytnou rašeliništní květenou. Zachovalá luční společenstva jsou tvořena zejména podmáčenými až zrašelinělými loukami s výskytem chráněných a vzácných druhů rostlin. Velmi zajímavý studijní objekt představují rozvaliny zaniklých vsí, na nichž se během pouhých 50-ti let stačil obnovit takřka přirozený suťový les s účastí jasanu a javoru. Navíc díky druhotnému obohacení stanoviště vápníkem z pojiva rozbořených zdí jsou tyto leckdy i druhově bohatší než srovnatelné přirozené porosty. Na území CHKO Český les se v současné době nachází 25 maloplošných zvláště chráněných území. Ta jsou chráněna formou národních přírodních rezervací (NPR - 1) nebo přírodních rezervací (PR - 17), případně národních přírodních památek (NPP - 1) nebo přírodních památek (PP -6). Národní přírodní rezervací jsou Čerchovské hvozdy. Dlouhodobá nepřístupnost hraničního pásma veřejnosti do jisté míry přispěla (spolu s omezenou dostupností pro lesní těžbu) k minimálnímu narušení území. Vlastní vrchol Čerchova, na němž byla v 19. stol. postavena rozhledna (Kurzova věž) a později (v šedesátých letech 20. stol.) rozsáhlé vojenské pozorovací zařízení, je odlesněn a devastován a není proto do rezervace zahrnut. Hlavním předmětem ochrany jsou zachovalé bukové a smíšené lesní porosty s charakteristickými druhy rostlin i živočichů. Zbytky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů smíšených bučin chrání např. PR Broumovská bučina, PR Diana, PR Dlouhý vrch, PR Pleš, PR Starý Hirštejn, PR Bystřice aj.). Přirozené rašelinné území s ohroženými rašeliništními biocenózami je předmětem ochrany na mnoha lokalitách - např. NPP Na požárech, PR Farské bažiny, PR Podkovák a PR Jezírka u Rozvadova. Výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin je charakteristické pro PP Milov, PP Veský mlýn, PP Louka u Staré Huti a PP Hvožďanská louka. 7

8 Do oblasti Českého lesa zasahují rovněž čtyři evropsky významné lokality soustavy Natura 2000 Kateřinský a Nivní potok s výskytem bobra evropského, část Radbuzy u Nového Dvora s populací raka kamenáče, Nemanický potok jako lokalita mihule potoční a Čerchovský les. Správa CHKO Český les dále spravuje chráněná území, která leží mimo území CHKO Český les. Jedná se o národní přírodní rezervaci Chejlava, národní přírodní památku Americká zahrada a národní přírodní památku Pastviště U Fínů. 1.5 CHKO Slavkovský les Chráněná krajinná oblast Slavkovský les byla vyhlášena dne 20. června Rozkládá se na ploše 640 km² na rozhraní Plzeňského a Karlovarského kraje. Umístění CHKO Slavkovský les mezi významnými lázeňskými centry napovídá o jejím hlavním poslání. Cílem je ochrana krajiny, zvláště pak zachování a neporušenost přírodních léčivých zdrojů (minerální prameny). Ve znaku CHKO je vzácná arnika horská, typická pro tuto oblast, na pozadí vrchů Lesný, Lysina a Kružný. Příroda území je velmi pestrá: vyskytují se zde např. mokřadní louky, zachovalé bučiny a kaňony se skalními útvary v údolích řek Teplá a Ohře. Významnou součástí lesů jihozápadní části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy. Rozsáhlé lesní komplexy spolu s rašeliništi vytváří ohromný přírodní vodní rezervoár, příznivě ovlivňující vodní režim širokého okolí, především západočeských lázní. K nejcennějším partiím patří Mnichovské hadce a Kladské rašeliny. CHKO Slavkovský les nepatří jen k významným oblastem v rámci České republiky. Výskytem rozmanitých přírodních stanovišť a četných rostlinných a živočišných druhů se Slavkovský les řadí také k lokalitám evropské soustavy NATURA Ochraňovány jsou z živočišných druhů např. hnědásek chrastavcový, vranka obecná, sysel obecný. Z rostlinných druhů je významný zdejší endemit rožec kuřičkolistý. Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko byla vyhlášena dne Již v roce 1977 bylo území zahrnuto mezi biosférické rezervace organizací UNESCO, pro své vysoké přírodovědné hodnoty. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. CHKO Křivoklátsko se rozkládá na ploše 628 km² na rozhraní Plzeňského a Středočeského kraje. Bohatství a zachovalost celé oblasti je podmíněno mnoha přírodními prvky i historickými souvislostmi. Mezi nejdůležitější patří velká členitost terénu Křivoklátské vrchoviny, pestrá geologická stavba, údolní fenomén řeky Berounky, typy půd, klimatické podmínky i historický vývoj osídlování. Strmé a nepřístupné stráně údolí řeky Berounky jsou kryty přirozenými lesními porosty, místy prostupují skalní výchozy s typickou teplomilnou florou a faunou. Vodní tok vymodeloval za dlouhá tisíciletí v horninovém podkladu hluboké, místy až kaňonovité údolí a přítomnost řeky tu způsobuje teplejší mezoklima. Naproti tomu oboustranné přítoky Berounky vytváří úzce zaříznutá údolí, na jejichž dno jen ztěží pronikají sluneční paprsky, zvláště pak v letních měsících, kdy se uzavírá klenba listnatého lesa. Teplota na dně údolí je po většinu roku velmi nízká, což odpovídá podmínkám podhorských až horských území. Teplotní inverze, pro Křivoklátsko typický jev, je jednou z hlavních příčin vysoké druhové rozmanitosti zdejší přírody. Více než 63 % území pokrývají převážně listnaté a smíšené lesy. Na skalnatých vrcholech se vyskytují zakrslé doubravy a skalní stepi se suchomilnou vegetací, 8

9 označované jako pleše. Z lesních společenstev jsou pro nejnižší polohy charakteristické dubohabrové háje, ve vyšších polohách převažují bučiny a různé typy doubrav. Z fauny CHKO Křivoklátsko jsou druhově nejrozmanitějšími a zároveň nejvíce prozkoumanými skupinami hmyz, měkkýši, pavoukovci a obratlovci. Na území CHKO Křivoklátsko byly doposud pro ochranu nejvýznamnějších hodnot a nejzachovalejších ekosystémů vyhlášeny čtyři národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací, pět přírodních památek a 43 památných stromů a jejich skupin. Na území Plzeňského kraje leží NPR Chlumská stráň a Kohoutov. V NPR Chlumská stráň je hlavním předmětem ochrany suťový smíšený porost s výskytem tisu červeného. Jde o výjimečnou lokalitu z hlediska zachování genofondu tohoto druhu. V NPR Kohoutov najdeme téměř pralesové bučiny s přirozenou druhovou skladbou a stavbou porostů. Jedná se o nejníže položený pralesovitý porost buku lesního Českého masivu. Rezervace je v soukromém vlastnictví. Uvnitř CHKO v rámci soustavy NATURA 2000 je vymezena ptačí oblast a je tu navrženo a do národního seznamu zařazeno 10 evropsky významných lokalit. V působnosti Správy CHKO je i národní přírodní památky Odlezelské jezero a Vosek. Z chráněných krajinných oblastí, které leží mimo NP či CHKO stojí za zmínku NPR Chejlava, NPP Vosek, Odlezelské jezero a Americká zahrada. NPR Chejlava se nachází v katastrálním území Měcholupy u Blovic na jižním Plzeňsku. Předmětem ochrany je starý smíšený listnatý porost (zachovalá a druhově bohatá bučina) s bohatou hájovou květenou v podrostu. Prioritním zájmem ochrany přírody je zachování a obnova starých smíšených listnatých porostů a postupné omezení, až vyloučení lidských zásahů s cílem dosažení režimu samovolného vývoje. NPR Chejlava je zároveň součástí evropsky významné lokality v soustavě Natura NPP Americká zahrada se nachází 2 km od Chudenic na Klatovsku. Původně byla založena v r jako okrasná školka cizokrajných rostlin pro rozsáhlý park u blízkého Lázeňského domu v Chudenicích.. Postupně byla budována jako sbírka cizokrajných, převážně severoamerických dřevin. Vznik arboreta se datuje rokem Dnes je Americká zahrada nejucelenějším souborem introdukovaných dřevin z území Severní Ameriky v ČR s významnými taxony dřevin. NPP Odlezelské (Mladotické) jezero se nachází mezi obcemi Mladotice a Odlezly na severním Plzeňsku. Hlavním předmětem ochrany je sesuvem hrazené jezero, nejmladší svého druhu na území ČR, a přilehlé sesuvné území. Celá oblast je souborem morfologicky zajímavých tvarů a dobrou ukázkou mechanismu svahových pohybů. Hrazené jezero vzniklo sesuvem permokarbonských sedimentů ze západního svahu Potvorovského vrchu do údolí Mladotického potoka po průtržích mračen Příčinou byl dlouhodobý průnik vody do jílovcového podloží. Dalším faktorem sesuvu byla těžba pískovcových kvádrů a stavba železniční trati. NPP Vosek se nachází u obce Osek na Rokycansku. Důvodem ochrany je klasické naleziště křemenných konkrecí se zkamenělinami (šárecké souvrství českého ordoviku). Vzhledem k intenzivnímu zemědělskému využívání nebyl na území NPP Vosek zjištěn výskyt žádných zajímavých druhů rostlin ani živočichů. Nebezpečím pro tuto lokalitu (které zde představuje vyčerpání lokalit) není způsob obhospodařování, ale amatérští sběratelé. 9

10 Maloplošně chráněná území Plzeňského kraje Kategorie Název Katastrální území Důvod ochrany Červená u Kašperských Hor, Kašperské Hory PR Amáliino údolí Americká NPP zahrada Chudenice Hluboce zaříznuté údolí Zlatého potoka s vodopády a prameništní komplex s polo- až přirozenými lesními porosty. Arboretum s dřevinami především amerického původu. PP Andrejšky Starý Plzenec Hřeben buližníkových skal bizarních tvarů. PP Bašta Kříše, Stupno Zachovalý výchoz svrchní radnické sloje černého uhlí a jejího nadloží. PR Bažantnice Lhotka u Nekmíře, Nekmíř Smíšený les s bohatou hájovou květenou. PP Bejkovna Petrovice u Měčína Zbytek bývalé obecní pastviny s prameništěm s výskytem vzácných druhů rostlin. PR Bělč Malechov Bučina s vtroušenou lípou velkolistou, javorem klenem, jilmem drsným a s podrostem typické vegetace květnaté bučiny. Mozaika doubrav, dubohabřin a suťových lesů s PR Bělýšov NPR Bílá strž Slatina u Chudenic Hamry na Šumavě, Hojsova Stráž teplomilnou květenou. Údolí Bílého potoka s vodopádem, starý pralesovitý porost. PP Biskoupky Biskoupky Naleziště zkamenělin českého středního kambria. Borek u PR Velhartic Velhartice Reliktní bor na skalním výchozu tvořeném kavernózním křemenem a silně prokřemenělými migmatickými pararulami. Početná populace jalovce obecného v řídkém PP Bouřidla Čmelíny borovém lese. Přirozeně meandrující tok Úhlavy s ojedinělou mozaikou přírodních a polopřírodních stanovišť s vysokou druhovou, strukturální i biotopovou rozmanitostí. Brčálnické PR mokřady Hojsova Stráž Broumovská Broumov u Zadního Lesní porost s bukem a klenem s bohatým PR bučina Chodova bylinným patrem. Zbytek podhorského bukového porostu PR Bučina u Žďáru Žďár u Tachova pralesovitého charakteru. Smíšený horský les s přirozenou skladbou PR Bystřice Pec hercynské směsi dřevin. Komplex převážně původních bukových a borových porostů s přirozenou bylinnou skladbou, vázanou na vápencový podklad, s řadou vzácných PR Čepičná a chráněných druhů rostlin a živočichů. NPR Čerchovské hvozdy Budětice, Čepice Česká Kubice, Dolní Folmava, Chodov u Domažlic, Pec Komplex horských bučin a suťových lesů. PP Černá stráň Starý Plzenec Naleziště zkamenělin v dobrotivském souvrství. Černé a NPR Čertovo jezero Alžbětín, Hojsova Stráž, Špičák Dvě jezera ledovcového původu, přirozené smrčiny a fragmenty subalpinských bezlesých společenstev. 10

11 Černošínský PP bor Černošín Borový porost se soustředěným výskytem ohrožených druhů rostlin. PP Čerňovice Čerňovice Výchoz fylitu s výskytem teplomilných druhů rostlin. PP Čertova hráz Kozojedy u Kralovic, Lednice Dokonale vyvinutý okrouhlík v údolí Kralovického potoka. Čertova PP kazatelna Radčice u Plzně Skalní defilé s četnými nápadnými útvary selektivního zvětrávání a odnosu sedimentů plzeňského karbonu (skalní okna, kulisy, římsy aj.). PP Červený vrch Otov u Nového Kramolína Zbytek vytěžené části mocné žíly živcových pegmatitů. PP Čiperka Boněnov Vývěr minerální uhličité vody. PR Datelovská strž Oldřichovice u Děpoltic Soubor různorodých přírodních stanovišť s formujícím se základem budoucího přirozeného lesa. PR Diana Rozvadov Květnatá bučina pralesovitého charakteru, typický přirozený podhorský bukový porost v Českém lese. PR Dlouhý vrch Smolov Kyselá bučina a suťový les. PP Dolejší drahy Nehodív Mokřadní louka s ohroženými druhy rostlin a olšina. PP Doubí Bolevec Zbytek borové doubravy se skupinou dvousetletých dubů a se vzácnými druhy hmyzu vázanými na staré listnaté porosty. PR Drahotínský les Drahotín, Hvožďany u Poběžovic, Poběžovice u Domažlic Naleziště vzácné flóry vázané na hadcový substrát. PR Dubensko Chříč Zachovalé suťové lesy s výskytem tisu červeného. Paleontologické naleziště organismů příbojové PP Ejpovické útesy Dýšina, Ejpovice zóny spodního ordoviku. Zbytky reliktních borů na buližníkových skalách a Fajmanovy PR skály a Klenky Chynín sutích a jedlových bučin se smrkem s význačnou lišejníkovou flórou. PR Farské bažiny Jedlina Nejrozsáhlejší blatkový bor v Českém lese a podmáčené a rašelinné smrčiny. PP Hádky Milínov u Nezvěstic Doubrava s pestrou hájovou květenou. PR Háj Druztová Zachovalý zbytek přirozeného smíšeného dubohabrového porostu a suťového lesa. PR Hamižná Hartmanice I Významná květena na bývalé pastvině. PR Herštýn Němčice u Kdyně Hodnotné listnaté bučiny a suťové lesy s áronem skvrnitým. PP Hora Němčice u Kdyně Smíšený porost s bohatým podrostem měsíčnice vytrvalé. PP Hořehledy Hořehledy Divočící tok Mítovského potoka a přilehlý lužní les. Hrádecká PP bahna Hrádek u Rokycan Fragment pcháčových luk a slatiniště s výskytem chráněných druhů rostlin. Přirozený lesní smíšený porost na čedičovém PR Hradišťský vrch Okrouhlé Hradiště výlevu. 11

12 PP Hromnické jezírko PR Hůrky Hvožďanská PP louka NPR Chejlava PR Jezírka Jezírka u PR Rozvadova Odkliz jámového lomu po těžbě kamenečných břidlic vyplněný vodní plochou a přilehlý komplex Hromnice hald. Hůrky u Zahrádky, Mozaika slatinišť, rašelinišť a mokřadních olšin v Zahrádka u Všerub prameništní oblasti. Hvožďany, Načetín Pestrá luční společenstva s výskytem chráněných u Drahotína druhů rostlin. Měcholupy u Blovic Bučiny a suťový les pralesovitého charakteru. Chlum nad Berounkou Suťový smíšený porost s výskytem tisu červeného. NPR Chlumská stráň Chodovské PP skály Chodov u Domažlic skalní výchoz českého křemenného valu Mozaika vlhkých a rašelinných luk zarůstající PR Chřepice Chřepice dřevinami. Chudenická Smíšený porost dřevin s hájovou květenou a PP bažantnice Lučice u Chudenic bohatou avifaunou. Zachovalý zbytek původní květnaté bučiny v PR Chynínské buky Chynín západní části Brd. Starý lesní bukový porost s lípou velkolistou a PR Jelení vrch Habartice u Obytců vtroušenou jedlí bělokorou, Komplex zachovalých lesních i nelesních Podmokly nad ekosystémů, geologicky a paleontologicky Berounkou zajímavá lokalita. PR Jezvinec Kamenný PR rybník Kařezské PP rybníky PP Kašparův vrch Rozvadov Orlovice u Pocinovic Bolevec Kařez, Kařízek Volduchy Podmáčené smrčiny s třemi rašelinnými jezírky hostícími typická rašeliništní společenstva. Starý listnatý suťový les s bohatým podrostem měsíčnice vytrvalé a dalších hájových druhů rostlin. Lesem zarostlé rašeliniště a zbytek vlhké louky se vzácnými druhy rostlin. Soustava rybníků, hnízdiště a tahová lokalita vodního ptactva. Naleziště zkamenělin - fauny klabavského souvrství středočeského ordoviku. PP Kateřina Kříše, Stupno Odkryv karbonských arkózových slepenců a arkóz. Kepelské PR mokřady Kochánov III, Zhůří Vrchoviště a podmáčené louky s výskytem chráněných druhů rostlin. NPR Kohoutov Ostrovec u Terešova Bučina pralesovitého charakteru s přirozenou druhovou skladbou. PR Kokšín Hořehledy Květnaté bučiny na severním svahu vrchu Kokšín s bohatou populací měsíčnice vytrvalé. Kopeckého PP pramen Plzeň Minerální pramen v severozápadní části města Plzně. PR Kozelka PP Královský hvozd Doubravice u Nečtin, Mezí, Újezd u Manětína Alžbětín, Hojsova Stráž, Špičák, Hamry na Šumavě, Zadní Chalupy, Svatá Kateřina u Stolová hora s četnými skalními útvary vzniklými větráním třetihorního lávového příkrovu. Pět oddělených částí s přirozenými lesními porosty a fragmenty bezlesých společenstev. 12

13 PP Krasíkov Kokašice Polopřirozená křovinatá a lesní společenstva na výrazné vulkanické čedičové kupě. PR Krašov Bohy Smíšené lesy a skalní stepi v okolí zříceniny hradu Krašova. Kříženecké PR mokřady Kundratice II Horské olšiny a mokřadní biotopy v údolí Radešovského potoka. PR Křížový kámen Pavlův Studenec 1 Podmáčená smrčina. PR Lakmal PR Lazurový vrch PR Lípa PR Lopata PP Loreta PR Losenice PR Losenice II Louka u Staré PP Huti Louka u Šnajberského PP rybníka PP Loupensko PR Luňáky PP Lužany Zelená Lhota, Hojsova Stráž Území s pro danou oblast výjimečným charakterem lesních porostů, nelesními pozemky Výškov u Chodové Suťové porosty na skalnatých svazích, významné Plané zimoviště netopýrů. Ostrovec u Terešova Suťová společenstva lipových a bukových javořin. Listnatý porost s pestrou hájovou květenou kolem Milínov u Nezvěstic zříceniny hradu Lopata. Týnec u Janovic Opuštěné důlní dílo, dokument způsobu nad Úhlavou podpovrchové těžby vápence, zimoviště netopýrů. Červená u Kašperských Hor Potoční luh v nivě potoka Losenice. Červená u Horské olšiny a smrčiny, pcháčové louky v údolí Kašperských Hor potoka Losenice. Mokřadní a rašelinná luční společenstva typická Nemanice pro Český les. Fragmenty lučních, rašelinných a mokřadních společenstev s chráněnými a ohroženými druhy Újezd u Domažlic rostlin a živočichů. Nezdice nad Bizarní skupina buližníkových skal s fragmenty Úhlavou reliktního boru. Zbytky slatinných luk v nivě Úhlavy a zazemněný Dolní Lhota u rybník s porosty rákosin a ostřic, hnízdiště Klatov, Novákovice chráněných druhů ptáků. Charakteristický typ lužního lesa na středním Lužany u Přeštic úseku řeky Úhlavy. Skalní věž vytvořená selektivním zvětráváním, PP Malesická skála Malesice odnosem a vodní erozí Fytogeograficky významná lokalita s výskytem Malochova teplomilné květeny pronikající ze Středních Čech PP skalka Druztová údolím Berounky směrem na Plzeňsko. PR Malý Zvon Pleš Fragment původních bučin Českého lesa. Rašelinná loučka s výskytem chráněných druhů PP Maršovy Chody Maršovy Chody rostlin. Naleziště fauny nejvyšších partií jineckého PP Medový Újezd Medový Újezd souvrství středního kambria. Rybník Sedlišťské rybniční soustavy, významné PR Mělký rybník hnízdiště vodních ptáků. PR Městišťské rokle PR Milčice Staré Sedliště Datelov, Hojsova Stráž, Javorná, Městiště Milčice u Sušice Komplex jedlobučin, suťových lesů, pramenišť, rašelinišť a luk. Zachovalá přirozená lesní a luční společenstva na krystalických vápencích a rulách s několika ohroženými druhy vstavačovitých rostlin. 13

14 PP Milov Přimda Svahové prameniště s druhově pestrými společenstvy a výskytem vzácných druhů rostlin. PP Míšovské buky Míšov Fragment acidofilní bučiny. PP Mlýneček Klíčov u Mrákova Výchozy a výlomy v alkalickém syenitu, který tvoří tělesa (žíly, drobné pně) v drobnozrnném amfibolitu. Modravské PP slatě Filipova Huť, Prášily I, Rozlehlé mokřadní území evropského významu Mrazové srázy PP u Lazen Strašín u Sušice Mrazové sruby doprovázené kamenným mořem. Mutěnínský PP lom Mutěnín Příklad kulovitého zvětrávání dioritu. NPP Na požárech Jedlina Mozaika neobhospodařovaných mokřadních a rašelinných luk. PR Na Volešku Nahořánky, Soběšice u Sušice Zachovalé rašelinné a mokřadní louky s výskytem chráněných druhů rostlin. PR Nad Hutí Pleš, Mostek Přirozené bučiny s jejich typickou flórou a faunou. PR Nebe Kašperské Hory Mozaika mokřadních a mezofilních ekosystémů, výskyt ohrožených druhů. PP Německá hora Chodská Lhota Opuštěný lom s výskytem olivinického gabronoritu, dokumentační lokalita domažlického krystalinika. PR Netřeb Kanice u Domažlic Smíšený svažitý lesní porost s početným tisem červeným. PP Niva u Volduch Volduchy Novoveská Nová Ves u PP draha Nepomuka Fragment olšiny s prameništěm pod hrází rybníka. Komplex luk na střídavě vlhkém stanovišti s výskytem chráněných druhů rostlin. PR Nový rybník Úherce u Nýřan Hnízdiště a migrační stanoviště vodních ptáků. PP Obří zámek Červená u Kašperských Hor Skalnaté vrcholy s kamenným mořem a přirozenými lesními porosty. Odlezelské NPP jezero Odlezly, Potvorov Sesuvem hrazené jezero. Levostranný přítok Ostružné s přiléhající širokou, podmáčenou, místy zrašelinělou nivou a s v PR Onen Svět PP Orlovická hora PP Osojno Onen Svět, Jesení Orlovice u Pocinovic Dražeň PR Ostrůvek Pavlův Studenec 1 NPP Pastviště u Fínů Albrechtice u Sušice PR Páteřníková huť Javorná na Šumavě PR Pavlova Huť Pavlův Studenec 1 minulosti těženým rašelinným ložiskem. Jámový lom v gabrovém masivu s některými vzácnějšími minerály. Zbytek starého smíšeného dubohabrového až bukového porostu s hájovou květenou. Smíšený porost pralesovitého charakteru s převládajícím bukem. Mozaika vlhkých až mezofilních luk, pastvin, pramenišť a rašelinišť s výskytem velkého počtu ohrožených druhů rostlin. Ladem ležící, převážně zrašelinělé louky, prameniště a drobné vodoteče se soliterními až skupinovými nálety dřevin. Zachovalá ukázka podmáčených a rašelinných smrčin Českého lesa. 14

15 PR Pavlovická stráň PR Petrovka PP Petrské údolí Vysoké Sedliště Bolevec, Chotíkov Stříbro PP Pístovská louka Pístov Příkrý svah nad řekou Mží s kyselou a teplomilnou doubravou s pestrou květenou. Borová doubrava, mokřadní louky a olšiny v okrajové části Plzně. Původní společenstvo typu teplomilných doubrav s druhově pestrým bylinným Květnaté louky s výskytem ohrožených rostlinných společenstev. PR Pleš Pleš Horský bukový prales (suťové javořiny a bučiny) Pod Smutným PP koutem Robčice u Štěnovic Zbytek zachovalého dubohabrového a dubolipového háje s pestrou hájovou květenou. Pod starým PP hradem Ejpovice, Klabava, Rokycany Výchoz ordovických sedimentů v erozní rýze s listnatým lesem. PP Pod Šipínem Okrouhlé Hradiště Lokalita s bohatou populací pérovníku pštrosího v údolí Úterského potoka. Pod PR Volfštějnem Lažany u Černošína Louky s bohatým výskytem chráněných druhů rostlin. PR Podkovák Lesná u Tachova Význačné rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky. Polánecký PR mokřad Polánka u Nepomuka Mokřadní louka a slatinné rašeliniště s chráněnými druhy rostlin. Postřekovské PR rybníky Klenčí pod Čerchovem, Postřekov, Ždánov Soustava více než 20 obhospodařovaných menších rybníků obklopená vlhkými loukami s bohatou flórou a především ptačí faunou. PR Poustka PP Povydří Kochánov III Horská Kvilda, Srní I, Svojše, Vchynice- Tetov I Horské olšiny, podmáčené a rašelinné smrčiny, mokřadní nelesní společenstva. Údolí balvanitého úseku Vydry s přilehlými zalesněnými svahy. PR Prácheň Velké Hydčice Zbytek přirozených převážně listnatých porostů PR Prameniště Javorná na Šumavě, Pancíř Komplex pramenišť a rašelinišť, podmáčených a rašelinných smrčin. Prameniště Kateřinského PP potoka Bažantov Potoční prameniště s typickými rostlinnými společenstvy a bohatým výskytem chráněných druhů rostlin. Zbytek starého smíšeného porostu s převahou PR Přimda Příšovská homolka Přimda buku, blížícího se původním podhorským lesům. Zbytek mladě třetihorní sopky se zachovalými stopami lávových proudů a vrstvami tufů, obsahujích zuhelnatělé zbytky třetihorních stromů. PP Příšov Vápencový vrch s vápnomilnou bučinou a pestrou PR Pučanka Hejná květenou. Racovské Luční rašelinné a bažinné biotopy s typickými PP rybníčky Racov společenstvy. Rašeliniště u PR Polínek Polínka přechodové rašeliniště Rokycanská Naleziště zkamenělin klabavských a šáreckých PP stráň Rokycany vrstev barrandienského ordoviku. 15

16 PP Rumpál Sklená Huť Paleontologické naleziště v bývalém lomu. PP Salka Pasečnice Umělá, dnes zčásti zatopená jeskyně, vzniklá těžbou kyzových břidlic. PP Sedlecká rokle Lhůta u Tymákova Výchozy břidlic a pískovců spodních poloh klabavského souvrství s graptolitovou faunou. Skalnatý hřeben v Haltravské hornatině mezi PP Skalky na Sádku Postřekov vrchem Sádek a Sádkovou skálou. PR Smrčí Dolní Folmava přírodě blízké ekosystémy Sokolova PP vyhlídka Babylon Opuštěný lom, výchoz křemene v lese. PP Stará Úhlava Kokšín Slepé rameno řeky Úhlavy. PR Starý Hirštejn PP Starý rybník Strašínská PP jeskyně Vranov u Mnichova Přirozený převážně bukový lesní porost. Sedlec u Starého Plzence Rybník s význačnou vodní a mokřadní vegetací. Jeskyně v systému sušicko-strakonických vápenců Strašín u Sušice s drobnými krasovými jevy. PR Střela PP Sutice PP Svatý Bernard PP Svaté Pole Černá Hať, Hluboká, Kalec, Kotaneč, Rabštejn, Vysočany Tymákov Liščí u Chudenína Svaté Pole u Horažďovic Hluboké zaklesnuté údolí řeky Střely se skalními výchozy, jižně od obce Rabštejn nad Střelou po Kozičkův mlýn. Naleziště zkamenělin spodních poloh dobrotivského souvrství ordoviku. Výchozy amfibolického gabronoritu typová lokalita kdyňského masivu (spodní paleozoikum). Mezofytní druhově pestrá louka s početnou populací vstavače kukačky. Květnaté bučiny, suťový les, fragmenty lučních společenstev. PR Svobodova niva Hojsova Stráž Štěpánský PP rybník Mýto v Čechách Bývalý lom, paleontologická lokalita. PP Tetřevská slať Horská Kvilda Horské vrchoviště. Tisovské PR rybníky Jemnice u Tisové, Staré Sedliště, Tisová u Tachova Soustava rybníků v Tachovské brázdě sloužící jako hnízdiště a migrační zastávka vodního ptactva. PR Tišina Žďár u Tachova Acidofilní horská bučina. Hřešihlavy, Původní porosty skalních stepí a reliktních borů na PR Třímanské skály Třímany strmých svazích nad Berounkou. Tupadelské Buližníkové skály vystupující ve hřbetu dlouhém PP skály Tupadly u Klatov 230 m. U báby - U PP lomu Nový Dvůr, Žihle Tři oddělené skupiny žulových balvanů. PP U hřbitova Rokycany Naleziště zkamenělin spodního ordoviku. PP U Radošína Svatá Kateřina Opuštěný lom v amfibolitech. PR U rybníčků Lestkov Mozaika smilkových trávníků a slatiništních společenstev. PR Úhlavský luh Hamry na Šumavě, Zelená Lhota Niva Úhlavy a Lučního potoka s lužním lesem, převážně nevyužívanými zemědělskými plochami a zbytky zaniklých sídel. 16

17 PR V Horách PP V Houlištích PR V Morávkách PP Valcha PP Velký kámen PP Veský mlýn Vojovická PP draha NPP Vosek PR Zábělá PP Zavírka Zbynické PR rybníky PR Zelenský luh PR Zhůřská hnízdiště PR Zhůřská pláň PR Zhůřský lom PR Zlín PR Zvoníčkovna PR Žďár Žďár u Chodského PP Újezda PR Žežulka Terešov Polánka u Nepomuka Loužná Bernartice, Chodský Újezd Lovčice u Klatov Pleš Vojovice Osek u Rokycan, Volduchy Bukovec, Chrást u Plzně Svojkovice Zbynice Zelená Lhota Zhůří Zhůří Zhůří Krasavce, Lišice, Snopoušovy Kornatice Pavlovsko Chodský Újezd Bezděkov, Hořejší Krušec, Hořejší Těšov, Chlum, Kochánov Smíšený les s výskytem tisu červeného a pestré hájové květeny a zvířeny. Květnatá bučina s populací česneku medvědího. Bývalá pastvina s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin. Balvanité výchozy v borovém lese. Skalní útvar a fragment původního podhorského lesa. Komplex mokřadních biotopů, přechodových rašelinišť a krátkostébelných luk. Pcháčové louky a fragment nevápnitého slatiniště s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů. Paleontologická lokalita, naleziště tzv. "rokycanských kuliček". Smíšený bohatě strukturovaný dubohabrový les s bohatou hájovou vegetací. Výchoz jílovitých břidlic klabavského souvrství s výskytem ordovické fauny. Soustava dvou rybníků s přilehlými vlhkými loukami s význačnou avifaunou. Samovolně vzniklé bohatě strukturované porosty listnatých dřevin s vysokým podílem zamokřených a zaplavovaných ploch v nivě Zelenského potoka. Ekosystém extenzivních horských pastvin s rozptýlenými dřevinami, hnízdní areál a potravní teritorium ptáků. Komplex mezofilních a mokřadních společenstev s výskytem ohrožených druhů. Opuštěný kamenolom s druhotně vyvinutým rašeliništěm. Teplomilná doubrava a dubohabřina s mimořádně bohatými společenstvy hájové vegetace. Smíšený dubohabrový les se zbytky bohatých přirozených hájových společenstev a druhově pestrá mokrá lesní louka. Přirozené lesní porosty na skalnatém hřbetu s vyvinutými kryogenními tvary a rozsáhlým kamenným mořem s význačnou lišejníkovou flórou. Fragment lesní přirozené mokřadní louky s ostřicovými společenstvy. Horské olšiny, podmáčené smrčiny a rašelinná louka v údolí Pstružného potoka. 17

18 II. Seznam významných krajinných prvků Plzeňského kraje Krajinné prvky jsou přírodní nebo člověkem vytvořené útvary, které jsou nedílnou součástí zemědělské krajiny, člení ji a spoluvytvářejí její ráz. Významný krajinný prvek (VKP) je definován v 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách: VKP ze zákona jsou jimi veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Registrované VKP mohou se jimi stát jiné části krajiny, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy či odkryvy. Mohou to být i cenné plochy porostů, sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Tyto části krajiny zaregistruje pověřený obecní úřad (jakožto místně příslušný orgán ochrany přírody). Navržený VKP by měl splňovat alespoň jednu ze tří základních funkcí: utváří typický vzhled krajiny, přispívá k její estetické hodnotě, přispívá k udržení její ekologické stability. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Příslušným orgánem ochrany přírody je v případě VKP ze zákona místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě registrovaných VKP jsou to obecní úřady pověřených obcí Vyhodnocení VKP dané zákonem ve smyslu 3 (potenciální VKP) Metodika hodnocení - Z kategorií vyjmenovaných v 3 zákona č. 114/92 Sb. je možné jejich většinu v jednotlivých katastrálních územích kvantifikovat na základě údajů Katastru nemovitostí. Ten explicitně eviduje lesy jako samostatný druh pozemku (lesní půda - 10). Rovněž vodní toky, rybníky a jezera jsou společně vedeny jako druh pozemku (vodní plochy 11). Pro kvantifikaci údolních niv bylo použito údajů z evidence BPEJ (VÚMOP Zbraslav). Na základě vyhodnocených povodní z roku 1997 bylo zjištěno, že čára rozlivu velmi těsně korelovala s výskytem nivních půd (fluvizemě), resp. lužních půd (černice). Z databází VÚMOP byly proto extraovány tyto dvě skupiny půd, které tak s poměrně velkou přesností dokážou indikovat podíl údolních niv na zemědělské půdě v jednotlivých katastrech. Vymezovat údolní nivy na lesní půdě nebylo potřeba, neboť jsou jako VKP zohledněny již samotným druhem pozemku. 18

19 V uvedeném vyjádření tedy nebudou zahrnuty pouze dva případy VKP: rašeliniště (plošně poměrně zanedbatelné plochy) a údolní nivy mimo lesní a zemědělskou půdu (zastavěná území, ostatní plochy). I přes tyto nedokonalosti je celkové vyjádření podílu VKP podle 3 zákona velmi potřebné a relativně přesné. Rozdělení k.ú. podle zastoupení potenciálních VKP Podíl [%] Počet k.ú. <1,2 23,8> 289 (23,8 31,4> 229 (31,4 39,3> 240 (39,3 47,8> 201 (47,8 60,0> 183 (60,0 100> 152 Celkem se potenciál VKP uplatňuje na 2832 km 2 zastoupeny 36,8 % rozlohy katastrálního území. Plzeňského kraje. V průměru jsou potenciální VKP Vyhodnocení VKP registrovaných ve smyslu 6 Do května 2003 bylo ve smyslu 6 zákona č. 114/1992 Sb. zaregistrováno v Plzeňském kraji celkem 939 významných krajinných prvků. Registrovány jsou výhradně elementy, které nejsou významnými krajinnými prvky ze zákona podle 3. Z uvedených údajů vyplývá, že VKP je registrováno velké množství, a proto tato práce uvede jen některé vybrané. Na území Plzeňského kraje je celkem vyhlášeno 25 přírodních parků. Jejich celková výměra činí ha. 2.2 Seznam jednotlivých přírodních parků 1. Přírodní park Brdy - vyhlášen 1985 Území parku leží v jihovýchodní části Brdské vrchoviny. Je budováno převážně břidlicemi a drobami s roztroušenými vložkami buližníků. Buližníky vytvářejí charakteristické skalní útvary s balvanitými sutěmi, např. Fajmanovu skálu, Planinský vrch a útvar Nad Maráskem, který je také nejvyšším vrchem jižního Plzeňska (800 m.n.m.). V území zcela dominují lesy, převážně smrkové monokultury, méně zbytky původních bučin a podmáčených lesů. Krajinářsky je toto území s hlubokými lesy a květnatými loukami mimořádně přitažlivé. 19

20 2. Přírodní park Buděticko vyhlášen 1994 Část území sušicko - horažďovických vápenců s cennou sucho a teplomilnou vegetací. a vzácnou entomofaunou. Vápencové vrchy dávají krajině charakteristický ráz. Nejcennějšími lokalitami jsou vrchy Čepičná (přírodní rezervace) a Chanovec. Převažují zde acidofilní doubravy. 3. Přírodní park Buková hora vyhlášen 1983 Lesní komplex s nejvyšším místem Radyňské pahorkatiny Bukovou horou 650,8 m n.m., který se vypíná nad údolí Úslavy. V území se nachází národní přírodní rezervace Chejlava s mohutnými exempláři buků. V severní části území převažují břidlice s vložkami buližníků (např. geomorfologicky zajímavý skalní útvar Velký kámen). 4. a 5. Přírodní park Český les část Domažlice, část Tachov Český les patřil do r.2005 k nejrozsáhlejším přírodním parkům Plzeňského kraje. Zřízením CHKO došlo k výrazné redukci rozlohy přírodního parku, který v současné době tvoří ochranné pásmo CHKO. Krajina Českého lesa je velmi malebná s přirozenými toky, relativně přirozenými lesními porosty a obhospodařovanými pastvinami. Charakter krajiny specificky dotváří areály zaniklých vesnic. 20