10. Alternativní možnosti vystavení uměleckého díla

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "10. Alternativní možnosti vystavení uměleckého díla"

Transkript

1 10. Alternativní možnosti vystavení uměleckého díla Po teoretičtější odbočce k problému interpretace se nyní vraťme do muzejního interiéru do prostoru, kde se utváří divákův prožitek umění. Připomeňme si některé důležité závěry, k nimž jsme v předešlých kapitolách dospěli: slepou uličku doktríny nevinného oka a z ní vyplývajícího pojetí čisté, estetické expozice, předkládající izolované, osamělé výtvarné dílo (4. kapitola), klíčovou důležitost aktivního, dobrého vidění pro konstruování uspokojivého prožitku diváka (6. a 7. kapitola), a především fakt, že porozumění výtvarnému dílu by se nemělo vyčerpat pasívním přijetím významu definovaného muzeem či odborníkem. Zdůrazněme znovu požadavek zmíněný na konci 8. kapitoly: imperativ přetvořit muzeum v jistý druh fyzického i metaforického prostoru, který by stimuloval a podporoval divákovo vnímání a napomáhal jeho aktivnímu prožitku výtvarného díla, v jehož průběhu si také podle svých individuálních možností a momentálního rozpoložení utváří své porozumění viděnému Kontextuální expozice Ve 4. kapitole jsme na příkladu pražské Národní galerie ukázali limity modernistické estetické expozice, založené na doktríně čistého oka či optické imanence, která ponechává diváka tváří v tvář obrazu nebo skulptuře osamoceného. Jaké jsou jiné možnosti prezentování výtvarných děl? Zjevnou alternativu představuje způsob, který se snaží přiblížit historický rámec vzniku a fungování daného obrazu nebo sochy. Je zapotřebí zdůraznit, že idea kontextuální expozice není nikterak nová a sama o sobě neposkytuje bezproblémové východisko ze slepé uličky modernisticky čisté expozice. Kritika muzea založená na námitce, že dílo v muzeu ztrácí kontext svého původního fungování, je téměř tak stará jako muzeum samo. V roce 1796 francouzský myslitel Antoine Chrysostome Quatremere de Quincy, tajemník Académie des Beaux-Arts, v obsáhlém pojednání protestoval proti Napoleonovým plánům na přemístění některých uměleckých památek z Říma do Paříže. Argumentoval tím, že celý Řím je muzeem sui generis, pozůstávajícím nejen ze sumy jednotlivých památek, ale také z fyzických lokalit a z přediva vzájemných vztahů mezi památkami, místy, pamětí a tradicí, kterou zakládají, takže právě a jedině fyzická entita Říma je vhodným prostředím pro starověké sochy a obrazy, jež tam přináleží. 1 Ve své další práci Considérations morales sur la destination des ouvrages de l 1 Lettres a Miranda sur le déplacement des monuments de l Art de l Italie, repr. Paris 1989.

2 art z roku 1815 pak jasně formuluje, že dílo umístěné do muzea bylo vyzdviženo z místa svého vzniku a původního kontextu, a odcizeno tak okolnostem, které je vybavovaly smyslem. 2 V podobném duchu kritizoval vznikající instituci muzea roku 1807 klasický archeolog C. A. Bottiger, pozdější ředitel Galerie starého umění v Drážďanech. Před polovinou 19. století, v době zakládání velkých muzeí umění s jejich normotvorným způsobem vystavování děl podle chronologických hledisek a národních škol, se také ojediněle objevují expozice vycházející ze snahy evokovat autentické historické milieu, zpětně dodávající význam jednotlivým vystaveným objektům. Klasickým příkladem se stal pařížský Hôtel de Cluny, přeměněný v 30. letech 19. století A. de Sommerandem v muzeum. Sommerand zde vytvořil svéráznou historickou koláž, soustřeďující v jednotlivých pokojích výtvarná díla, památky i kurioza vzájemně spojená dobou jejich vzniku. Kombinace těchto různorodých, umělecky a esteticky nesouměřitelných objektů vytvářela obraz imaginární jednoty znovuoživené časové periody. 3 Způsob prezentace založený na umístění exponátů do rámce, který simuluje či rekonstruuje původní kontext, doznal mocného vzestupu koncem 19. století, především v přírodovědných a etnografických muzeích. Prototypem tohoto přístupu se staly instalace v londýnském Museum of Natural History, které kolem roku 1880 začalo používat dioramata a scénické prvky, do nichž byly jednotlivé exponáty umísťovány. Podobné formy prezentace se objevily na světových výstavách ve Filadelfii roku 1876 a v Paříži roku 1878 a v expozici švédského etnografa Arthura Hazeliuse, který rekonstruoval život Laponců pomocí dioramat a voskových figur. V American Museum of Natural History v New Yorku se počátkem století o totéž pokoušel známý antropolog Franz Boas. British Museum v Londýně reorganizovalo roku 1908 expozici věnovanou Řecku a Římu tak, že antické památky nebyly prezentovány jako izolovaná umělecká díla, ale s důrazem na jejich původní užití a funkci ve veřejném i soukromém životě obyvatel antického světa. V oblasti expozicí krásného a užitého umění rozvíjel v době přelomu století tento kontextuální přístup především Wilhelm von Bode. Svoji představu o expozici, v níž budou díla zasazena do prostředí, které se bude co nejvíce blížit původním interiérům, pro něž byla určena, uplatnil nejprve v jím řízené reinstalaci v Altes Museum v Berlíně a naplno ji pak 2 Reprint Paris. Fayard 1989, s. 55. Srv. rovněž Daniel J. Shermann, Quatremere/Benjamin/Marx: Art Museums, Aura, and Commodity Fetishism, in: Sherman and Rogoff (eds.), Museum Culture, op.cit., s Sémiotickou analýzou této a jiných tehdejších expozic se zabýval Stephen Bann, The Clothing of Clio. A Study of the Representation of History in Nineteenth-Century Britain and France. Cambridge: Cambridge UP 1984, s. 85.

3 rozvinul v tzv. dobových pokojích v Kaiser Friedrich Museum v Berlíně, otevřeném roku Dobový kritik se o tom vyjádřil takto: Obrazy raných německých škol byly spojeny s dřevořezem a skulpturou té samé periody; Donatello a Luca della Robbia jsou umístěni spolu s Fillipem Lippi a Botticellim; sochy Michelangelovy nebo jemu připisované se objevují spolu s díly Raffaela, Del Sarta a Bronzina. Drážďanský porcelán a to je nejvýznamnější inovace vůbec je prezentován spolu s Watteauem, Lancretem a De Troyem. Je přitom třeba mít na mysli, že původní kontext, který Bodeho instalace poskytovaly a evokovaly jakkoli zajímavý byl pro diváka, byl samozřejmě fikcí, neboť navozoval spíše prostředí interiérů sběratelských domů než skutečný prvotní kontext, v němž středověká díla fungovala. 4 Vliv Bodeho prezentací, integrujících obrazy a skulpturu s nábytkem a autentickými interiérovými prvky, se posléze přenesl do mnoha nejvýznamnějších amerických muzeí, kde je dodnes patrný. Kupř. Bodeho asistent W. Valentiner toto řešení prosadil v Detroit Institute of Fine Arts, instalace ztělesňující Bodeho principy dobových pokojů vznikly také v muzeích v Bostonu, Clevelandu, Philadelphii a Minneapolisu. Později tuto formu vystavování, kdy jsou výtvarná díla zasazena do dobového prostředí, nejvíce rozvinuly také newyorské Metropolitan Museum of Art a od 70. let The Getty Museum of Art v Malibu. V případě původní budovy The Getty Museum se jednalo o vytvoření kompletního simulakra celého architektonického prostředí římské vily, do něhož byly včleněny odpovídající druhy památek v daném případě antické sbírky. Jiná varianta kontextuálních expozicí v širokém slova smyslu se objevila v některých ruských muzeích, kupř. v Ermitáži ve 30. letech. Snahou bylo převést marxistickou a historicko-materialistickou doktrínu do expoziční rétoriky, odhalit v duchu historického materialismu očím diváků historické a ideologické determinanty výtvarných stylů. Sama expozice však zřejmě představovala pozoruhodný experiment, protože integrovala veškerou výtvarnou produkci určitého historického období, od malířství přes grafiku a dekorativní umění po fotografii a architekturu. 5 Tento typ kontextuálních či sociálně-historických prezentací výtvarných děl byl na druhé straně již v době svého vzniku kritizován ranými teoretiky modernismu, kupř. Juliem Meier-Graefem. 6 Některé z nových expozicí amerických muzeí se v podobném duchu ve 30. letech programově odvracely od historizujících instalací odvozených od Bodeho vzoru, a 4 K tomu srv. Malcolm Baker, Bode and Museum Display: The arrangement of the Kaiser- Friedrich-Museum and the South Kensington Response, Jahrbuch der Berliner Museen 1996 Beiheft, s F. Antal, Des Musées en Union Sovietique, in: Histoire et critique des arts, Paris, Les Muséés, Decembre Srv. kupř. Michael Conforti, History, Value and the 1990 s Art Museum, Museum Management and Curatorship 12, 1993, s

4 tehdy také dochází ke krystalizaci jejich protipólu čisté, modernistické muzejní expozice, zdůrazňující autonomii výtvarného díla a jeho vyvázanost z původního kontextu. Vzorem takového řešení se stala především instalace Alfreda Barra v Museum of Modern Art v New Yorku. Definující rysy této instalace relativní izolovanost jednotlivých obrazů, event. jejich umístění do zvláštních nik metaforicky evokujících oltář, bodové nasvícení či vytváření pokojů monoliticky věnovaných jednomu autorovi spoluutvářejí status výtvarného díla jako nadčasové hodnoty, nezávislé na původním kontextu a určené k tiché, téměř religiózní kontemplaci. 7 Stvrzují rovněž pojetí výtvarného díla jako odlesku autorské osobnosti a dějin umění jako galerie velkých postav tvůrců. Tento ideál aseptického galerijního a muzejního prostoru v následujících letech převládl ve většině evropských i amerických muzeí a vytvořil jakýsi mezinárodní modernistický standard pro prezentování výtvarných děl, onu pověstnou ideální bílou krychli : v takovém prostoru byla dokonána modernistická transformace vnímání výtvarného díla, jeho přesun z konkrétních časoprostorových souřadnic jeho vzniku a fungování do sféry čistě formálních kvalit a hodnot. 8 Kontextuální či dobové prezentace, ztělesňované především Bodeho instalací v Berlíně, se záhy staly předmětem kritiky i v našem prostředí. Především Vincent Kramář, který od svého převzetí Státní obrazárny rozhodujícím způsobem ovlivnil utváření expozičních strategií našeho největšího muzea výtvarného umění, se zasadil o příklon k modernistickému způsobu instalace. Sám o tom napsal:... zato otázka stylové instalace, jež přizpůsobením stěn a místností vystaveným památkám chtěla budit historické nálady a před několika desetiletími vyvolávala tolik obdivu a nadšení, je konečně vyřízena ve svůj neprospěch. Naše doba nechce klamat, poučena zkušeností, že všechny pokusy o historickou věrnost jsou klamné, že i ty nejzdařilejší z nich působí po deseti letech naivně, a přiznává zpříma, že muzeum je muzeum... 9 Tato východiska také v době svého vedení Obrazárny uplatnil v jejích expozicích, zejména v instalaci v Městské knihovně. I Kramářův nástupce v čele Státní obrazárny, 7 K Museum of Modern Art a jeho způsobům prezentace umění viz kupř. Christoph Grunenberg, The Politics of Presentation: The Museum of Modern Art, New York, in: M. Pointon (ed.), Art Apart, op.cit., s , a Mary Anne Staniszewski, The Power of Display: A History of Exhibition Installation at the Museum of Modern Art. Cambridge, MA: MIT Press Brian O Doherty, Inside the White Cube: The Ideology of the Gallery Space. Santa Monica: Lapis Press 1986; srv. též Germano Celant, A Visual Machine. Art installation and its modern archetypes, in: Reesa Greenberg, Bruce Fertuson and Sandy Nairne (eds.), Thinking about Exhibitions. New York and London: Routledge 1996, s Vincent Kramář, O obrazech a galeriích, Praha: Odeon 1983, s. 389.

5 díla. 10 Budoucí zkoumání by se mělo zaměřit na sledování toho, jak tento druh Vladimír Novotný, se při vytváření nových podob stálých instalací Obrazárny letmo zabýval problémem vystavení děl vyzdvižených z kontextu jejich původního určení. V zásadě rozvinul názor svého předchůdce, veden snahou, aby galerie tvořily prostor neutrálního charakteru : Nelze již přirozeně při tomto úmyslu počítat s jakoukoliv rekonstrukcí prostředí, z něhož umělecké dílo vyrostlo. Taková rekonstrukce nemohla být ničím jiným, než opět novým výtvorem, jen nesamostatně utvářeným na základě stylových prvků minulých, aniž však vyrůstala z onoho vnitřního dobového předpokladu, jímž jsou prostoupena všechna umělecká modernistických východisek a rétoriky předválečného českého dějepisu umění a muzejní praxe vytvořil stereotyp vedoucí od Kramáře přes Novotného ke Kotalíkovi, v jehož intencích vznikla i podoba nových a obměňovaných stálých expozicí pražské Národní galerie a který byl udržován a reprodukován v její muzeologické praxi až do 90. let a podobně se odrážel také v praxi jiných českých muzeí výtvarného umění. Kramář i Novotný se ve svém klíčovém východisku, ve svém absolutním akceptování modernistické ideologie čisté, aseptické prezentace, evidentně mýlili, avšak v jejich názoru je obsažen i aspekt, který nelze opominout. Jejich kritika je zaměřena proti pokusům vytvářet v galeriích interiérovými úpravami historizující stylové prostředí. Tím nepřímo míří k ústřednímu problému kontextuální prezentace, který naplno obnažila současná sémiologicky orientovaná teorie. Ta upozorňuje, že kontext jakéhokoli výtvarného či literárního díla není objektivní daností, již vystavovatel (či interpret) může v úplnosti rekonstruovat a předložit divákovi (čtenáři), ale že i sám kontext je textem. 11 V této souvislosti varují Mieke Balová a Norman Bryson před tzv. hermeneutickým bludným kruhem, kdy dílo samo vytváří kontext, který by měl napomoci jeho interpretaci. 12 Převedeno do praktického problému tvorby muzejní expozice to znamená především uvědomit si, že utváření kontextu díla pomocí různých informačních metod nebo vytvářením simulakra fyzického prostředí je samo o sobě aktem interpretace, který jistým způsobem usměrňuje divákovo vnímání exponátu. Snaha o překonání nedostatků formalistního 10 Vladimír Novotný, Zásady nového uspořádání galerie, Umění 14, 1942/1943, s Dominick La Capra k tomu poznamenává: Pro historika se sama rekonstrukce,kontextu nebo,reality odehrává na bázi textualizovaných pozůstatků minulosti. Historici nemohou interpretovat nějaký text proti jiné,,tvrdší realitě, protože tato realita je sama konstituována jinými texty. Srv. Dominick La Capra, Rethinking Intellectual History and Reading Texts, in: Rethinking Intellectual History: Texts, Contexts, Language. Hague 1983, s Mieke Bal and Norman Bryson, Semiotics and Art History, Art Bulletin 73.2, 1991, s

6 prezentování izolovaného uměleckého díla tím, že bude zarámováno do prostředí, v němž existovalo či fungovalo, není tedy prosta rizik. Vystavovatel, který kolem díla vytváří kontext, by nikdy neměl ztrácet ze zřetele, že ve skutečnosti vytváří svoji vlastní verzi tohoto původního kontextu verzi, jež může obohatit a rozšířit, ale na druhé straně i jednoznačně usměrnit a předurčit způsob vnímání díla divákem Alternativy Jaké praktické alternativy pro způsob prezentování výtvarných děl se tedy naskýtají? Na pozadí předešlého stručného exkurzu do historie muzejní kontextualizace je možné lépe zdůraznit, že požadavek aktivní role vystavovatele v prostoru mezi dílem a divákem v žádném případě neznamená, že by jeho činnost měla dopředu předurčovat podobu střetnutí s dílem, obsah prožitku každého jednotlivce. Cílem vystavovatele musí být znásobit divákovi tváří v tvář dílu možnosti pro jeho aktivní vnímání, vytvořit prostor, v němž by kdokoli mohl maximalizovat potenciál svého osobního, nezaměnitelného prožitku. Úkolem je stimulovat divákovo aktivní, konstruktivní vidění daného artefaktu, posílit vazbu mezi viděním a věděním. Csikszentmihalyi a jeho spolupracovníci v této souvislosti zdůrazňují, že cestou k autonomní konstrukci smysluplné (estetické) zkušenosti není ani tak přímá didaktická intervence; smyslem je prožitek usnadnit, nikoli jeho podobu a obsah diktovat. 13 Vystavovatel při tom musí maximálně zohlednit různorodost svých návštěvníků a jejich schopností. Autoři zdůrazňují, že nejlepší strategií pro muzeum je vztyčit mezi divákem a dílem co nejvíce mostů, pokusit se využít všech možností, jež dané dílo (a prostor muzea) poskytuje. Podobně uvažuje Michael Baxandall v již citovaném eseji, kde hovoří o prostoru mezi dílem a popiskou, čímž myslí druh intelektuálního prostoru, v němž divák přichází do kontaktu s ostatními dvěma hráči tvůrcem díla a vystavovatelem. Úkolem vystavovatele není diváka kontrolovat nebo řídit, ale tento metaforický prostor rozšířit, tedy v jeho rámci povzbudit divákovu aktivitu. 14 Vnímavého návštěvníka zajímá účel a funkce objektů, které vidí, a snaží se svou vizuální aktivitu propojit s poznáním příčin specifické podoby toho, co vidí. Baxandall zdůrazňuje, že poskytnutí kulturního faktu, který by byl relevantní pro vnímání daného objektu, a ponechání diváka, aby s touto informací sám pracoval, je citlivější a efektivnější než jednoznačná, definitivní interpretace. 13 Mihaly Csikszentmihalyi and Rick Robinson, The Art of Seeing. An Interpretation of the Aesthetic Encounter. Malibu 1990, s. 146 a Michael Baxandall, Exhibiting Intention: Some Preconditions of the Visual Display of Culturally Purposeful Objects, in: Ivan Karp and Steven Lavine (eds.), Exhibiting Cultures, op.cit., s ; srv. též Wright, The Quality of Visitor s Experience, op.cit.

7 Mnohá muzea výtvarného umění se v posledních letech pokoušejí uplatnit různé strategie kontextuální prezentace výtvarných děl, jež by překonaly limity jak čistých estetických expozic, tak pokusů o dogmatickou rekonstrukci historických milieu. Převládajícím trendem je vytvořit prostředí pro nerušené vnímání, pro onen primární vizuální kontakt, který je základem jakéhokoli hodnotného prožitku díla, a současně poskytnout dostatek informací tak, aby nebylo narušeno bezprostřední vnímání. Podívejme se na některé z těchto konkrétních řešení podrobněji. Jedním z důležitých trendů zůstává napodobení původního prostředí díla, jež má diváka přiblížit autentickému prožitku, a to zejména v přírodních, historických a technických muzeích. Tento typ kontextuální expozice, především v podobě tzv. dobových pokojů, může ovšem být nosnou alternativou i pro vystavení výtvarných děl. Zejména v USA je často uplatňován v případě rokokových ( a jiných dobových) pokojů, integrujících obrazy, skulpturu a užitou tvorbu s nábytkem a s celou dekorací interiérů. V největší míře tuto metodu prezentace v současné době využívá Metropolitan Museum of Art v New Yorku, především ve své instalaci středověkého umění v tzv. Cloisters. Autentické stavební prvky pocházející z pěti francouzských a španělských románských a gotických klášterů jsou zde propojeny s moderními stavebními prvky a vytvářejí fiktivní středověký klášterní komplex. Je to umělé, nicméně věrohodné prostředí, které usnadňuje spíše než omezuje vnímání dobových originálních děl. Pozoruhodné řešení představují v témže muzeu také Dillonovy galerie čínského malířství. Obrazy jsou zde vystaveny ve vitrínách a na stěně ve dvou galeriích klasického typu, tedy ve vitrínách s difúzním osvětlením, umožňujících co nejbližší přístup k dílu a jeho nerušenou inspekci. Galerie jsou rámovány plochou tzv. Astorova dvora. Tento atriový prostor s přilehlou halou vytváří téměř dokonalou kopii zahradního domu a studovny čínského literáta 17. století z oblasti Su-čou s autentickým nábytkem a předměty, a evokuje tak fyzický kontext, v němž byla vystavená malířská a kaligrafická díla původně vnímána. Snaha o věrnost originálu šla tak daleko, že na stavbu bylo použito výhradně autentických materiálů: dřevo nan pochází z provinice S Čchuan, keramické dlaždice pak ze znovuotevřené bývalé císařské pece v okolí Su-čou. Naprostou většinu prací provedli čínští tesaři tradičními nástroji a metodami. Rostlinami a stromky povívá vánek ze skrytých ventilátorů. Divák může libovolně přecházet mezi tímto prostorem a galeriemi, kde jeho vidění není rušeno. Taková evokace fyzického kontextu, v němž byla malířská a kaligrafická díla kdysi přijímána a vnímána, rozšiřuje a obohacuje vnímání vlastních obrazů způsobem, jaký nemůže poskytnout žádná doplňující informace.

8 Ze stejné koncepce vychází v Metropolitan Museum i model formální japonské studovny (shoin), který je dokonalou kopií rezidence Kangaku-in z doby kolem roku 1600, či tzv. Wrightův pokoj, zpřítomňující prostředí slavného amerického architekta. Zejména v posledním případě je opět obtížné mluvit o kopii většina použitých interiérových prvků pozůstává z děl a objektů přímo vytvořených autorem a pouze zasazených do fyzického prostoru muzea. Divák, jemuž se nabízí prožitek více či méně autentického kontextu pro vnímání děl, za takovou možnost občas platí reálnou cenu; především tím, že může být ztížen vlastní vizuální kontakt s vystavenými díly. Kupř. v knihovně Morgan Pierpoint Library v New Yorku vchází do sálu, který sběratel užíval a kde je autenticky dochováno umístění jednotlivých výtvarných děl tak, jak je postupně sám vytvořil. Vzhledem k daným prostorovým podmínkám se však návštěvník musí spokojit s přesně vymezeným prostorem pohybu, neumožňujícím dostatečný přístup k některým dílům a jejich blízké vidění. Jinou strategii prezentace představují instalace, které nevytvářejí simulakrum, ale volnou metaforu původního prostředí či kulturně specifických parametrů vidění, a tím i prožitku původního diváka. Zajímavé řešení nabízí pavilon japonského umění v Los Angeles County Museum of Art. Jeho postmoderní architektura se nesnaží imitovat žádný specifický historický kontext, ale dnešními interiérovými prostředky a tvaroslovím vytváří soudobou variantu japonské stavby. Tím vystavená díla zasazuje do kulturního kontextu, který v některých parametrech (způsob osvětlení, volba materiálů) odpovídá prostředí, v nichž byla tato díla v japonské kultuře tradičně vnímána. Při tom přiznává zpříma, jak by řekl Kramář, svůj status moderního muzejního interiéru. Velmi zdařile tento přístup nedávno uplatnili v pražské Národní galerii autoři výstavy deskových obrazů Mistra Theodorika v Klášteře sv. Anežky České. Expozice zaujala širokou i odbornou veřejnost nejen obsahem, ale především právě formou prezentace vystaveného souboru výtvarných děl. Výstava byla rozdělena do dvou částí: hlavní část, představující vlastní umělecká díla spolu s několika liturgickými předměty (Ostatkový kříž), byla umístěna v interiéru gotických kostelů, zatímco do přilehlých výstavních prostor byla situována expozice, která představila některé dobové artefakty a zobrazení měnící se podoby hradu Karlštejna, ale také poměrně bohatou dokumentaci k procesu restaurování obrazů. Tato část tedy návštěvníkovi v bezprostřední blízkosti vlastních exponátů poskytla obecnější kulturněhistorický kontext pro jejich vnímání a současně informace o osudech děl, a také reflexívní pohled expozice na sebe samu (modely architektonických návrhů). Soubor deskových obrazů tedy vlastní jádro expozice byl nainstalován velmi netradičním způsobem: na vysoké stěně

9 z černých olověných plátů procházející napříč lodí kostela, ve dvou a více řadách nad sebou. Prostor byl setmělý a obrazy byly nasvíceny bodovými reflektory. Sugestivní atmosféru expozice dotvářela reprodukovaná hudba gregoriánského chorálu. Tomuto řešení se dostalo nejednoznačného přijetí: vedle pozitivních ohlasů se objevily námitky, že daný způsob instalace činí z výstavy tak významných uměleckých děl show. Jeden z recenzentů upozornil na domnělá negativa zvoleného řešení: Nádherné, harmonické vnitřní prostory anežských kostelů jsou zrušeny vysokou stěnou, která trhá sám základní pojem a dojem prostoru. Překrývané klenby nahoře a dole a kotvení kovovými pláty jako v Třineckých železárnách, plechy, které nedůstojně lícují královské tumby Václava I. a Kunhuty. Jak lze vnímat a posuzovat letitou, maximálně náročnou práci restaurátorů a subtilní slohový rozbor historiků umění na deskách, které jsou umístěny ve výšinách a divák si připadá jako lilipután vzhlížející ke Gulliverovi? Jak lze pochopit a omluvit, že dvě klíčová díla karlovského malířství, Očkova deska a enigmatické, raně theodorikovské emauzské Ukřižování, jsou nainstalovány s absurdní netečností k výšce, odstupu a i svému významu? Vytýkajíc tomuto řešení necitlivost, velikášskou sebestřednost, přezíravost a úsilí o dojem autor kritiky dále píše, že architekti mohli obrazy seřadit tradičním způsobem vedle sebe v přijatelných odstupech, výškách, skupinách a s dokumentací, což by dokonale umožnilo prohlídku a studium. 15 Takový názor je jistě legitimní, ale především je (možná nevědomky) výrazem modernistické představy o identitě výtvarného díla, účelu expozice a koneckonců i o roli muzea. Jeho autor postrádá právě onen klíčový efekt neutrální, čisté expozice, jež by Theodorikovy obrazy důsledně proměnila v umělecká díla otevřená klinickému, estetickému pohledu soudobého diváka. Tvůrcům výstavy se ale podařilo vytvořit v interiéru gotických kostelů něco zcela jiného: velmi efektivní vizuální metaforu původního kontextu, pro který daná díla vznikla, v němž po staletí existovala a kam se po skončení výstavy vrátí: kaple sv. Kříže na Karlštejně. Je třeba zdůraznit, že se jedná skutečně o metaforu původního vizuálního prožitku. Soudobý návštěvník výstavy či hradu v žádném případě nemůže vidět Theodorikovy obrazy způsobem, jakým je vnímalo jejich původní publikum. Již proto, že jak přiznávají sami autoři koncepce a katalogu výstavy otázka správného čtení výzdobného programu kaple sv. Kříže zůstává nejasná. Ani dostupné prameny neposkytují informace, z nichž by bylo možné usuzovat na podobu rituálních a liturgických aktivit císaře a dalšího možného publika v prostoru kaple, a tedy alespoň na určité vnější parametry jejich vizuálního prožitku obrazů, které tvořily její 15 Ladislav Kesner st., recenze výstavy Magister Theodoricus, dvorní malíř císaře Karla IV., Ateliér 1998, č. 1, s. 16.

10 výzdobu. 16 O tom, že dobové oko a vnímání tehdejšího publika se musely v podstatných ohledech zásadně lišit od našeho, jsme se již ostatně podrobně zmiňovali. Zvolená instalace nicméně soudobými prostředky vytváří přijatelnou analogii rituálněsakrálního prostoru a prostředí, v němž byly obrazy původně vnímány. Týká se to především parametrů vizuálního kontaktu, které se velmi přibližují podmínkám v kapli sv. Kříže kde byly obrazy umístěny ve třech registrech nad sebou. Například zmiňované Ukřižování bylo autory výzdobného programu posazeno do výšky asi 4 m nad podlahou kaple, která odpovídá výšce, v němž je konfrontuje divák na výstavě. 17 Především ale celkový efekt řešení expozice (zavěšení obrazů, jejich osvětlení apod.) podporuje vnímání děl vytvořením subtilní atmosféry, jež rezonuje s tím, co víme (co můžeme neúplně a nedokonale rekonstruovat) o jejich původním kontextu. Stimuluje divákovu imaginaci tak, že se třebaže omezeně může přiblížit tomu, co viděl a prožíval člověk, který v 14. století vstoupil do kaple sv. Kříže. Tento most k Theodorikovým obrazům (doplněný o další roviny informace v podobě dokumentační výstavy, katalogu, tiskovin, videofilmů atd.) otevírá vnímavému divákovi velmi podstatnou dimenzi vystavených obrazů a zdá se bohatě vyvažovat eventuální ztrátu detailního pohledu, jaký by zprostředkovala klasická modernistická instalace, izolující obraz na panelu. Na rozdíl od právě diskutovaného příkladu chybí v případě čínských a japonských buddhistických skulptur ve stálé expozici asijského umění na zámku Zbraslav přesnější vědomosti o fyzickém kontextu těchto děl, tj. chrámech či domácích oltářích, v jejichž rámci byly užívány a vnímány. Určitou obecnou představu je možné získat pouze na základě literárních pramenů nebo podob dochovaných buddhistických svatyň. Způsob vystavení těchto děl je tedy opět založen na pokusu o velmi volnou prostorovou analogii, která v určitých obecných parametrech (přístup a orientace diváka, světelná atmosféra) předurčuje parametry fyzického kontaktu s díly a vytváří přijatelnou metaforu ke způsobu, jakým byly tyto skulptury vnímány původním publikem. Výstavní praxe světových muzeí v posledních letech nabízí některé další pozoruhodné příklady prezentování výtvarných děl způsobem, který stimuluje divákovo aktivní vidění a vnímání. Vynikajícím příkladem jsou krátkodobé výstavy v přízemí londýnské National Gallery of Art, kupř. Making and Meaning: Turner s The Fighting Temeraire (červenec-říjen 1995) výstava věnovaná Turnerovu portrétu slavné vlajkové lodi admirála Nelsona z bitvy u Trafalgaru. Ústředním bodem výstavy byl samozřejmě Turnerův obraz, pro jehož vnímání 16 Fajt, Umělecká výzdoba velké věže, op.cit., s , Pohledy do kaple sv. Kříže a umístění deskových obrazů srv. Magister Theodoricus, op.cit., reprodukce na s. 211, 214, 222, 234, 243.

11 byly poskytnuty různé kontexty: další Turnerova díla, obrazy a akvarely, jiná dobová výtvarná díla vztahující se k námořní tematice a především vizuální životopis lodi samotné, včetně dokumentů, deníku, maket a modelů i fyzických pozůstatků Temeraire, například autentického gongu nebo nábytku. Prostor expozice je tak proměněn v dramaturgickou scénu evokující přítomnost objektu, který se stal námětem obrazu, a obraz sám je současně umístěn do velmi působivého kontextu, který podněcuje divákovo vnímání. Turnerova The Fighting Temeraire může být pro podobný typ prezentace zvláště příhodná, ale k podobnému přístupu vybízí i kterékoli jiné výtvarné dílo. 18 Takový způsob vztyčování mostů mezi divákem a dílem vyžaduje především odvahu a ochotu muzea/vystavovatele opustit pohodlnou rutinu neinvenční výstavní praxe či zdánlivé bezpečí bílých zdí, předvádějících izolované exponáty. Činnost muzea (vystavovatele) v prostoru mezi dílem a divákem bude vždy poznamenána nutností nalézt přijatelnou rovnováhu či kompromis tak, aby objem a forma, jejímž prostřednictvím je informace poskytována, diváka v okamžiku jeho setkání s uměním nezahlcovaly a negativně neovlivňovaly samotný vizuální prožitek. Některé z obvyklých metod, jako magnetofonové nahrávky s komentářem, mají prokazatelně dvojznačný efekt: v některých případech či pro některé diváky představují účelný způsob poskytnutí informace a obohacení vidění, mnohé však spíše odvádějí od vlastního aktivního vnímání. Velká pozornost byla v této souvislosti věnována problému popisek a textových komentářů v expozicích a výzkumy posledních let naznačují optimální podobu popisek z hlediska rozsahu, stylu, grafické úpravy i umístění. 18 Srv. kupř. některé příklady z praxe Ontario Museum of Art, uváděné Douglasem Wortsem, Extending the Frame: Forging a New Partnership with the Public, in: Susan Pearce (ed.), Art in Museums, op.cit., s

Muzeologie Muzeum a muzeologie

Muzeologie Muzeum a muzeologie Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Muzeologie Muzeum a muzeologie přednášející: PhDr. Pavel Douša, Ph.D. kurátor a dalších 59 muzejních profesí KURÁTOR Sběratel Správce

Více

Galerie a muzea... tipy pro váš Londýnský program

Galerie a muzea... tipy pro váš Londýnský program Galerie a muzea... tipy pro váš Londýnský program Galerie Tate Modern Tate Modern je galerií moderního umění, nachází se v budově původní elektrárny Bankside. Turbínová hala, kde se nacházel elektrický

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉHO KURZU PAMÁTKOVÉ PÉČE

UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉHO KURZU PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉHO KURZU PAMÁTKOVÉ PÉČE 1. Vybrané kapitoly z filozofie předmět Hod. 1. Úvod do filozofie. Dějiny filozofie Filosofie krásy. Estetika.. Etika.Etické aspekty památkové péče. 3. Úvod

Více

OSVĚTLENÍ NA VÝSTAVÁCH. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti 36. seminář knihovníků muzeí a galerií AMG 4. - 6. září 2012

OSVĚTLENÍ NA VÝSTAVÁCH. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti 36. seminář knihovníků muzeí a galerií AMG 4. - 6. září 2012 OSVĚTLENÍ NA VÝSTAVÁCH Ing. Petr Ţák, Ph.D., ČVUT Praha Slovácké muzeum v Uherském Hradišti 36. seminář knihovníků muzeí a galerií AMG 4. - 6. září 2012 SVĚTLO A VIZUÁLNÍ VJEM SVĚTLO - médium přenášející

Více

CENTRUM PRO PREZENTACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

CENTRUM PRO PREZENTACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ CENTRUM PRO PREZENTACI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ Nové možnosti prezentace předmětů kulturního dědictví METODICKÁ CENTRA MINISTERSTVA KULTURY ČR 1 Metodické pracoviště pro otázky evidence a inventarizace sbírek

Více

Publikování digitalizovaných sbírek online.

Publikování digitalizovaných sbírek online. Publikování digitalizovaných sbírek online. Možnosti, příklady. Ivana Havlíková Národní muzeum - Centrum pro prezentaci kulturního dědictví Postupné fáze digitalizace Krok 1 vstup dat Krok 2 správa, uložení,

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Strategické plánování jako nástroj obnovy a rozvoje kulturních památek

Strategické plánování jako nástroj obnovy a rozvoje kulturních památek Strategické plánování jako nástroj obnovy a rozvoje kulturních památek I. Počátkem roku 1990 Jiří Kuthan v článku příznačně nazvaném O stavu našeho kulturního dědictví, aneb Pláč koruny české, provedl

Více

Ondřej Chrobák: historik umění, kurátor, pracovník Metodického centra Moravské galerie v Brně (CENS), v letech 2009-11 šéfkurátorem GASK v Kutné Hoře

Ondřej Chrobák: historik umění, kurátor, pracovník Metodického centra Moravské galerie v Brně (CENS), v letech 2009-11 šéfkurátorem GASK v Kutné Hoře Ondřej Chrobák: historik umění, kurátor, pracovník Metodického centra Moravské galerie v Brně (CENS), v letech 2009-11 šéfkurátorem GASK v Kutné Hoře 1.Jak vidíte ideální zapojení doprovodných a edukačních

Více

ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ

ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ ARCHEOLOGICKÉ MUZEUM - PŘESTAVBA AREÁLU HRADIŠTĚ SV. HYPPOLITA VE ZNOJMĚ Souhrnná a průvodní technická zpráva Zadavatel - Nadační fond SV. Hyppolita Stupeň zpracování - Architektonická studie Zpracováno

Více

Postup tvorby. Poznání potřeb klienta

Postup tvorby. Poznání potřeb klienta Design Interiérový design Součástí divize dřevovýroby společnosti ROmiLL je i designové studio za měřené na interiérový a produktový design. Dbáme na všechny potřebné aspekty, jež vedou ke spokojenému

Více

VILA TUGENDHAT VÝSTAVA

VILA TUGENDHAT VÝSTAVA VILA TUGENDHAT VÝSTAVA E-MAIL: INFO@TUGENDHAT.EU TELEFON: +420 515 511 015 / 016 ČERNOPOLNÍ 45, BRNO OBSAH Vila Tugendhat výstava 3 Technické parametry 4 Vizualizace výstavy 5 2 velkosti výstavních panelů

Více

ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK

ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK 1. Základní vývojové etapy dějin muzeí (muzejnictví) v Evropě a jejich charakteristika Etika konzervátorské, restaurátorské a preparátorské práce

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

Muzejní prezentace pro návštěvníky s poruchami zraku

Muzejní prezentace pro návštěvníky s poruchami zraku Muzejní prezentace pro návštěvníky s poruchami zraku Petra Belaňová Národní muzeum petra_belanova@nm.cz Zdroj: fotoarchiv NM Počátky taktilního výstavnictví 80. léta 20. století NG (1983) Sochařský portrét

Více

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2.

UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2. l UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ SPOLEČNÝ ZÁKLAD Historický vývoj památkové péče 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj.. Puristická

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

PRAGUE PRIME HOMES OVENECKÁ N

PRAGUE PRIME HOMES OVENECKÁ N PRAGUE PRIME HOMES OVENECKÁ N O. 33 O PROJEKTU Rezidenční projekt OVENECKÁ N O. 33 představuje nadstandardní bydlení pro náročné. Během přestavby je zdůrazňován původní modernistický koncept a současně

Více

Muzeologie Výstavní design a architektura

Muzeologie Výstavní design a architektura Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Muzeologie Výstavní design a architektura přednášející: Mgr. Václav Rutar Výstavní design / architektura Nejdůležitější prací designéra

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA PŘEHLED GOTICKÉ ARCHITEKTURY FRANCIE III. EU peníze středním školám, Gymnázium Valašské Klobouky Přehled katedrál ve Francii Katedrála svatého Štěpána v Sens /Sóns/ první gotická

Více

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Varianta A Jméno uchazeče datum narození..... Bydliště (vč.psč)...... Absolvoval střední

Více

Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky:

Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky: Pro školní rok 2012/13 vyhlašuji následující témata povinné a nepovinné profilové části maturitní zkoušky: Platí pro profilovou část maturitní zkoušky jarního a podzimního zkušebního období. Termíny konání

Více

STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ

STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ GALERIE STUDIJNÍ OPORA PRO STUDENTY 1. ROČNÍKU MATURITNÍHO PŘEDMĚTU KNIHOVNICTVÍ GALERIE Existují různé významy pojmu galerie: 1. Dlouhá chodba na ochoz zevně nebo uvnitř budovy ve výši patra, v renesančních

Více

Archeologické haptické výstavy v Národním muzeu. Petra Belaňová Národní muzeum petra_belanova@nm.cz

Archeologické haptické výstavy v Národním muzeu. Petra Belaňová Národní muzeum petra_belanova@nm.cz Archeologické haptické výstavy v Národním muzeu Petra Belaňová Národní muzeum petra_belanova@nm.cz Doteky pravěku a antiky I. 1992, Historická budova Národního muzea, autoři: M. Dufková, V. Matoušek, J.

Více

MUSEO SEFARDI, TOLEDO. Expozice Dějiny Sefardských Židů s integrovanými haptickými exponáty určenými k taktilnímu poznávání

MUSEO SEFARDI, TOLEDO. Expozice Dějiny Sefardských Židů s integrovanými haptickými exponáty určenými k taktilnímu poznávání MUSEO SEFARDI, TOLEDO Expozice Dějiny Sefardských Židů s integrovanými haptickými exponáty určenými k taktilnímu poznávání TOLEDO NAPRAVO HRAD, UPROSTŘED KATEDRÁLA PANNY MARIE S KLÁŠTEREM, NALEVO ŽIDOVSKÁ

Více

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková

Vilová čtvrť Baba. Markéta Vyhnánková Vilová čtvrť Baba Markéta Vyhnánková Bydlení na dobré adrese v Praze 6 Baba Obytný komplex Hanspaulka Hanspaulka Na Krutci Ořechovka Vilová čtvrť Baba Původní vilová čtvrť Vznik vilové čtvrti Baba Lokalita

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Návrh systému volitelných předmětů

Návrh systému volitelných předmětů Návrh systému volitelných předmětů šestileté studium v předmaturitním ročníku - 2009/10 Týdenní počet hodin v rozvrhu žáka je 33. 1. Povinné předměty - výuka organizovaná podle tříd Český jazyk 5 Cizí

Více

Volitelné dějiny umění

Volitelné dějiny umění školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI PLACE HERE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI Název školy Adresa Palackého 211, Mladá Boleslav

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents

úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents FRANTIŠEK KINSKÝ představuje/presents úhel POHLEDU MIRKa KAUFMANa GALERIE KINSKÝ / KOSTELEC NAD ORLICÍ / 15. 6. - 28. 7. 2013 PROJEKT S NÁZVEM ÚHEL POHLEDU SI KLADE ZA CÍL ZMAPOVAT A PŘEDSTAVIT TVORBU

Více

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA

Specializace z výtvarné výchovy ročník TÉMA Specializace z výtvarné výchovy 2-4 Seznamování s uměním v praxi 2 Teorie výtvarného a samostatně vyhledává informace o dané tematice, autorovi; aktivně se podílí na programu exkurzí; vyjádří vlastní prožitky

Více

Obraz v domácnosti. Pravidla umístění obrazu

Obraz v domácnosti. Pravidla umístění obrazu Obraz v domácnosti Pravidla umístění obrazu Závěsný obraz v interiéru bytu Správné umístění obrazu v interiéru má podporovat a zdůrazňovat umělecké hodnoty obrazu. Umístění obrazu má tvůrčí charakter,velký

Více

MUO dětem, žákům a studentům

MUO dětem, žákům a studentům MUO dětem, žákům a studentům nabídka vzdělávacích programů Muzea umění Olomouc http://www.olmuart.cz/vzdelavani facebook: MUO dětem září říjen 2015 Arcidiecézní muzeum Kroměříž Tel: 778 714 935 / email:

Více

Jana AMIES. Malá setkání s umem a šikovností ve Strání

Jana AMIES. Malá setkání s umem a šikovností ve Strání Jana AMIES Malá setkání s umem a šikovností ve Strání Jana AMIES /Popelková / akad.malířka Pocházím ze Strání, kde jsem chodila na základní školu, po té jsem studovala na Umělecko průmyslové škole v Uherském

Více

Domy doby laténské a římské

Domy doby laténské a římské Domy doby laténské a římské Od halštatského období se množí doklady sídlišť, na kterých se setkáváme obvykle s pozůstatky zahloubených a v mnohem méně případech také nadzemních domů. Základním stavebním

Více

Designová otopná tělesa. Harmonie pohodlí a tvarů

Designová otopná tělesa. Harmonie pohodlí a tvarů Designová otopná tělesa Harmonie pohodlí a tvarů Teplo nebo design design nebo teplo? Teplo a design design a teplo! I teplo může mít svůj tvar Čím blíže se technická zařízení nacházejí k člověku, tím

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_478 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum

Více

Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu. Mgr. Simona Juračková Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D.

Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu. Mgr. Simona Juračková Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D. Objekt: muzeum. Předmět: člověk. Zrození muzea a člověk jako předmět svého vlastního zájmu Mgr. Simona Juračková Mgr. Eva Šlesingerová, Ph.D. Od chrámového pokladu k muzeu (a zpět?) Definice muzea (ICOM)

Více

Muzeum dýmek v Proseči

Muzeum dýmek v Proseči Muzeum dýmek v Proseči Materiál mapující vývoj Muzea dýmek v Proseči zejména od roku 2007 po současnost a předkládá možnosti dalšího směřování a rozvoje tohoto dlouhodobého projektu. Stanoviska a návrhy

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

Lidé a jejich míry Kánon lidské postavy podle Leonarda da V. kresba tužkou Leonardo da V. video (dokument BBC) beseda

Lidé a jejich míry Kánon lidské postavy podle Leonarda da V. kresba tužkou Leonardo da V. video (dokument BBC) beseda smyslové citlivosti IX. Lidé a jejich míry Kánon lidské postavy podle Leonarda da V. kresba tužkou Leonardo da V. video (dokument BBC) beseda Odvodí na živém modelu základní proporce lidské postavy. Zjistí

Více

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014

Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace a prezentace Seminář Národního muzea v Praze, listopad 2014 Herní způsob převyprávění historických příběhů v roli jako vhodná příležitost k započetí širší diskuse o významných osobnostech a událostech v dějinách Muzeum pro návštěvníky: tradiční i nové formy komunikace

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA ÚVOD KATEDRÁLA středověk je doba stavebního rozvoje staví se klasické hrady, kláštery, mosty a silnice hlavní dominantou stavební činnosti je budování kostelů důvodem je silný

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Práce s textem a získávání informací

Práce s textem a získávání informací Autor: Předmět/vzdělávací oblast: Tematická oblast: Téma: Mgr. Lenka Dvořáková Vzdělávání a komunikace v českém jazyce Práce s textem a získávání informací Porozumění publicistickému textu Ročník: 1. 4.

Více

1. Hrad a zámek Český Krumlov 2. Hradní muzeum Český Krumlov

1. Hrad a zámek Český Krumlov 2. Hradní muzeum Český Krumlov Českokrumlovsko Český Krumlov vám pro poznávací a tematicky zaměřené výlety nabízí nepřeberné množství cílů. Největším lákadlem města je jeho bohatá historie a s ní spojené architektonické památky zdejší

Více

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011

KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 KONFERENCE SENIOR LIVING 2006-2011 Odborná konference SENIOR LIVING se jako jediná v České republice věnovala problematice bydlení seniorů. Stěžejními tématy konference je bydlení a kvalita života seniorů

Více

Interaktivní programy STŘEDNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. říjen prosinec 2013

Interaktivní programy STŘEDNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. říjen prosinec 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY říjen prosinec 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512

Více

Výtvarná výchova charakteristika předmětu

Výtvarná výchova charakteristika předmětu charakteristika předmětu Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník prima sekunda tercie kvarta kvinta sexta septima oktáva Hodinová dotace 2 2 1 1 2 2 - - V rámci předmětu Výtvarná výchova RVP ZV

Více

výukový program pro ŽÁKY 8. a 9. třídy ZŠ a STUDENTY SŠ.

výukový program pro ŽÁKY 8. a 9. třídy ZŠ a STUDENTY SŠ. výukový program pro ŽÁKY 8. a 9. třídy ZŠ a STUDENTY SŠ. Vážení pedagogové, edukační program seznámí Vaše žáky s plakátem jako významnou kategorií užitého umění. Aktivizujícími metodami představí významného

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ Břežany zpracovala v rámci projektu DUMY: 8. ročník, výtvarná výchova Tematický blok: Výtvarné umění autor: Mgr. Alžběta Sousedíková sousedikova.obl@seznam.cz říjen 2011 Název projektu: Inovace a zkvalitnění

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

PAVEL HEJNÝ PORTFOLIO

PAVEL HEJNÝ PORTFOLIO PAVEL HEJNÝ PORTFOLIO MÁ KŮŽE 1:1 NA FOTOPAPÍRU (2010) BEFORE AND AFTER (2010, 100x100, digital print) Vytvořil jsem dvě čtvercové fotografie moře s válcem skrz hladinu. Rád bych takto reprezentoval dva

Více

D.7 Objekty k usnadnění pohybu a přístupu

D.7 Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Prvky Schodiště, lávky a vstupy do podzemí 1 25...1 Schodiště, lávky a vstupy do podzemí Městská struktura by měla být primárně navrhována tak, aby nevytvářela požadavek na mimoúrovňová propojení na veřejných

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

SBÍRKA ŠETLÍKOVA KOLEKCE

SBÍRKA ŠETLÍKOVA KOLEKCE SBÍRKA ŠETLÍKOVA KOLEKCE Doc. PhDr. Jiří Šetlík, CSc. (nar. 1929) je uznávaným českým historikem umění. V šedesátých. letech byl vedoucím sbírky moderního umění Národní galerie v Praze a v závěru 60. let

Více

Obsah Výroční zpráva Studio Hrdinů 2011 I str. 2

Obsah Výroční zpráva Studio Hrdinů 2011 I str. 2 Výroční zpráva Divadlo Orlík (Studio Hrdinů) 2011 Obsah Výroční zpráva Studio Hrdinů 2011 I str. 2 Úvodní slovo...3 Fotodokumentace Divadlo Orlík 2011.....4 Konkrétní veřejné výstupy 2011.....5 Rozvaha

Více

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC. NOVÉ MUZEUM NOVÁ ARCHITEKTURA OLOMOUC ARCHDIOCESAN MUSEUM. A NEW MUSEM NEW ARCHITECTURE

ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC. NOVÉ MUZEUM NOVÁ ARCHITEKTURA OLOMOUC ARCHDIOCESAN MUSEUM. A NEW MUSEM NEW ARCHITECTURE ARCIDIECÉZNÍ MUZEUM OLOMOUC. NOVÉ MUZEUM NOVÁ ARCHITEKTURA OLOMOUC ARCHDIOCESAN MUSEUM. A NEW MUSEM NEW ARCHITECTURE Ondřej Jakubec (Muzeum umění Olomouc/Olomouc Museum of Art) Pohled na Olomoucký hrad

Více

Pamatky-facvut.cz. Vzpomínka na další společné podniky. Vinec, restaurování vnějšího pláště románského kostela

Pamatky-facvut.cz. Vzpomínka na další společné podniky. Vinec, restaurování vnějšího pláště románského kostela Vzpomínka na další společné podniky Vinec, restaurování vnějšího pláště románského kostela Díky pozvání NPÚ územního odborného pracoviště pro střední Čechy jsme měli příležitost zúčastnit se uzavření letošní

Více

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Moderní malířství Malířství počínaje postimpresionismem přestává převážně popisovat viděné, ale začíná vyjadřovat názor autora, jeho pocity,

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Česká republika Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Kutná Hora, Benešova 149/I

Česká republika Česká školní inspekce. Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Kutná Hora, Benešova 149/I Česká republika Česká školní inspekce Středočeský inspektorát - oblastní pracoviště INSPEKČNÍ ZPRÁVA Mateřská škola Kutná Hora, Benešova 149/I Benešova 149/I, 284 01 Kutná Hora Identifikátor školy: 600

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

10.07.2015 (pátek) od 12:30 hod. Malá Strana Přes Valdštejnskou zahradu a palác, okolím Valdštejnského nám. a dalších paláců až po Maltézské nám.

10.07.2015 (pátek) od 12:30 hod. Malá Strana Přes Valdštejnskou zahradu a palác, okolím Valdštejnského nám. a dalších paláců až po Maltézské nám. Letní univerzita pro každého 2015 Již 4. ročník oblíbeného letního vzdělávání přednášek, komentovaných vycházek a prohlídek. Poznáte nová místa, dozvíte se plno zajímavých informací, zažijete pohodový

Více

Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha

Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Ing. arch. Tomáš Efler Ústav památkové péče - FA ČVUT Praha - teoretické

Více

6. Mediální výchova Ročník 6. 7. 8. 9. Poznámky

6. Mediální výchova Ročník 6. 7. 8. 9. Poznámky 6. Mediální výchova Ročník 6. 7. 8. 9. Poznámky Kritické čtení a vnímání mediálních Č slovní zásoba, spisovná a nespisovná výslovnost Výtah, výpisky Komunikace, dramatizace literárních děl Rv práce s časopisem,

Více

II. Vzdělávání vedoucích úředníků

II. Vzdělávání vedoucích úředníků II. Vzdělávání vedoucích úředníků Cílová skupina a účel vzdělávání: Vzdělávání je určeno pro vedoucí úřadů, krajů, statutárních měst a pro tajemníky obcí s rozšířenou působností. Cílem vzdělávacího programu

Více

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

Interaktivní programy. ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2013

Interaktivní programy. ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro a nižší stupeň víceletých gymnázií září prosinec 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové

Více

Zkušenost s prezentací osobnosti Tomáše G. Masaryka a obdobím I. republiky

Zkušenost s prezentací osobnosti Tomáše G. Masaryka a obdobím I. republiky Zkušenost s prezentací osobnosti Tomáše G. Masaryka a obdobím I. republiky Muzeum T. G. Masaryka v Lánech Muzeum T. G. Masaryka v Lánech Zámek Lány Objekty a místa spjaté s osobností T. G. Masaryka v Lánech

Více

České oficiální účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí ZÁSADY

České oficiální účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí ZÁSADY ZÁSADY pro organizování a financování národních výstav a českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v roce 2012 Zásady pro organizování a financování českých oficiálních

Více

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek

Czech Design Week 2015 info@czechdesignweek.cz www.czechdesignweek.cz facebook.com/czechdesignweek Czech Design Week O projektu: Festival chce založit tradici mezinárodně pojaté přehlídky designu, tedy propojení Prahy, českých regionů a zahraničí. Nepůjde jen o klasickou výstavu, ale zároveň o vytvoření

Více

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4

Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 Květen 2011 Průběžná zpráva o realizaci projektu pro projektové partnery Etapa 3-4 HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Projekt Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART SANITÁRNÍ KERAMIKA SANITARY WARE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART SANITÁRNÍ KERAMIKA SANITARY WARE VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ FACULTY OF FINE ART ATELIÉR PRODUKTOVÉHO DESIGNU STUDIO PRODUCT DESIGN SANITÁRNÍ KERAMIKA SANITARY WARE DIPLOMOVÁ PRÁCE

Více

Východočeská galerie v Pardubicích

Východočeská galerie v Pardubicích Východočeská galerie v Pardubicích je specializovaná instituce v Pardubickém kraji, která je svojí činností zaměřena na oblast vizuálního umění pořádápravidelné výstavy výtvarného umění, ale i řadu dalších

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory Celé jméno uchazeče: Test kulturně historických znalostí pro učební umělecké obory 1. Do kterého uměleckého oboru patří stavba chrám sv. Barbory v Kutné Hoře? a) užité umění b) architektura c) malířství

Více

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro

STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2015 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604

Více

Architektonické a urbanistické dědictví ČR v Evropských souvislostech

Architektonické a urbanistické dědictví ČR v Evropských souvislostech Architektonické a urbanistické dědictví ČR v Evropských souvislostech Architektonické a urbanistické dědictví je odrazem kulturního života našich předků, který se projevil formováním hmotných struktur

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, příspěvková organizace náměstí Svobody 318 Obor: 82-51 - L/02 Uměleckořemeslné zpracování dřeva Třída: EU4A Období: jaro 2016 Profilová část maturitní

Více

Bytová kultura a nábytek v

Bytová kultura a nábytek v Bytová kultura a nábytek v meziválečném č období bí Proměna bytové kultury a nábytku v souvislosti s počátky průmyslové výroby 20. 30. léta 20. století zdůraznění funkce a funkčních vlastností první polovina

Více

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA

ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ VÝCHOVA Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ESTETICKÁ A VÝTVARNÁ

Více

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních

grafickým záznamem vokálně-instrumentálních Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního

Více

Byt. mladého muže. Oslovil nás čtenář, kterému je 29 let, pracuje. proměny bytu

Byt. mladého muže. Oslovil nás čtenář, kterému je 29 let, pracuje. proměny bytu proměny bytu Byt Text a vizualizace: Kateřina Mlejnková mladého muže Do redakce dochází stále více žádostí od lidí, kteří se rozhodli renovovat svůj byt, abychom jim poradili při jejich úvahách o rekonstrukci

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Europa Jagellonica /Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců/1386-1572.

Europa Jagellonica /Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců/1386-1572. Tisková zpráva Europa Jagellonica /Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců/1386-1572. GASK v Kutné Hoře 20. května rozjede mezinárodní výstavní projekt. První část mezinárodního výstavního

Více

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU 1990 2010: UMĚLECKÁ ŠKOLA

MUZEUM UMĚNÍ A DESIGNU 1990 2010: UMĚLECKÁ ŠKOLA UMĚLECKÁ ŠKOLA Výtvarné studio v podkroví muzea je součástí Základní umělecké školy Benešov. Přesto, že jeho zřízení v polovině 90. let zabralo muzeu prostory potřebné pro plánované expozice, je jeho činnost

Více

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe

Výtvarná výchova. Barevný svět kolem nás, barvy které známe 1 Výtvarná výchova Výtvarná výchova Učivo Barevný svět kolem nás, barvy které známe Barvy základní, podvojné a jejich uplatnění při VOV, možnost použití redukované né škály Barvy lazurní/husté; odstíny,

Více

STANDARDIZACE PRÁCE SE SBÍRKAMI

STANDARDIZACE PRÁCE SE SBÍRKAMI STANDARDIZACE PRÁCE SE SBÍRKAMI PROJEKT RG ČR A SPOLUPRÁCE MC MVU DAGMAR JELÍNKOVÁ BEZPEČNOST MUZEJNÍCH SBÍREK III - MINIMÁLNÍ STANDARD ZABEZPEČENÍ MVU OBSAH Veřejné služby a kvalita Národní politika kvality

Více

Projekt ŠANCE. o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice. v rámci projektu ŠANCE

Projekt ŠANCE. o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice. v rámci projektu ŠANCE Projekt ŠANCE Komplexní program podpory vzdělávání žáků a studentů ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o realizaci poradenského programu ŠANCE žáků a studentů Střední školy technické, Dělnická 21, Most - Velebudice v rámci

Více