Jane Porterova VZPOURA PO SICILSKU. & HARLEQUIN v«~ Cas jen pro mé

Transkript

1 Jane Porterova VZPOURA PO SICILSKU & HARLEQUIN v«~ Cas jen pro mé Amsterdam Atény Budapešť Hamburk Londýn Madrid Milán New York Paříž Stockholm Sydney Tokio Toronto Varšava

2 Název originálu: The Sicilian's Defiant Mistress První vydání: Harlequin Books, 2006 Překlad: Jarmila Silvestrová Odpovědný redaktor: Jiří Chodil 2005 by Jane Porter For the Czech Republic edition by Hrlekin - Wydawnictwo Harlequin Enterprises Sp. z o.o., Warszawa 2009 Vydavatel: Arlekin - Wydawnictwo Harlequin Enterprises Sp. z o.o., Warszawa Tento titul vychází v edici Sladký život ISSN Všechna práva vyhrazena, včetně práva na reprodukci celého díla nebo jeho částí v jakékoliv podobě. Tato kniha je vydána po dohodě s Harlequin Enterprises II B.V. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, žijícími či zesnulými, je zcela náhodná. Znak firmy Harlequin i znaky všech edičních řad jsou chráněny ochrannou známkou. Cover: studio iks, Warszawa Sazba: Sdružení MAC s.r.o., Praha Tisk: LITOGRAFIA ROSÉS, S. A. Barcelona, Spain CENA: CZ: 73 Kč SK: 2,96 / 89 Sk ISBN

3 PROLOG Takže teďspí s nepřítelem. Se zaťatými zuby a svaly těla napjatými jak luk sledoval Maximos Cassandru, svou milenku, jak vzala Emilia Sobatu za ruku, když vystupovala ze sportovního auta. Maximos polkl, aby zahnal pocit hnusu, který v něm vzbuzovalo Emiliovo majetnické gesto. Čemu se divíš? Napomenul se v duchu a snažil se odtrhnout od okna. Ženy jsou stejně zrádné jako muži. Možná ještě víc. Ale o Cassandře míval lepší mínění. Nevypadala jako dívka, která si s muži jen hraje. Byla jiná. Nebo že by se mýlil? Útroby ho pálily, jako by vypil litr kyseliny z baterie. Proč si myslel, že je jiná? Jako dobře ji znal? Ostatně, může si vůbec nějaký muž být stoprocentně jistý, že zná svou ženu či milenku? Dveře do pracovny se otevřely. Slyšel kroky a pak na rameni ucítil lehký dotek ruky. Je tady Emilio." Ruka patřila jeho mladší sestře Adrianě, která se tento víkend vdávala. Dnes večer se konal v paláci večírek na počest ženicha a nevěsty. Vidím," odpověděl hlubokým hlasem, aniž by dal najevo, že bublá vzteky. Přivezl s sebou i jednu ze svých kočiček," pokračovala

4 4 JANE PORTEROVA Adriana rozčileně. Jak ti to jen může udělat? A nejen tobě, i mamince, nám všem Co je to za člověka?" Maximosova ústa se zkroutila do trpkého úsměšku. Stále hleděl z okna, ale Emilia si vůbec nevšímal. Zcela se věnoval Cassandře. Měla na sobě černou krajkovou halenku a vlněnou sukni s rozparkem, který dával vyniknout štíhlým nohám na vysokých podpatcích. Byly to ty nejkrásnější nohy, jaké kdy viděl. Znal je důvěrně. Skoro tři roky je laskal, roztahoval, vychutnával, cítil jejich stisk kolem svých boků, když si Cassandru bral, když byla celá jen a jen jeho. Těžko by někdo spočítal, kolikrát se mu během jejich dvouapůlleté známosti oddala. Byla ideální milenkou - dokud jí neřekl, že se chce rozejít. Pak udělali přesně to, na čem se dohodli. Odešel od ní a vydal se svou cestou. Jak vidno, i ona si šla svou cestou. Maximos se obrátil k sestře. Jeho kamenná tvář nedávala najevo, jaká bouře se v něm odehrává. Ptáš se, co je to za člověka?" zopakoval sestřinu otázku. Odpověď přece už známe." Pohladil Adrianu po tváři zrudlé rozhořčením. Je to chlap, který neváhá vrazit kamarádovi kudlu do zad -" Je to had. Slizký had," skočila mu do řeči. A taky zloděj," dodal klidně. Na chvilku se oba odmlčeli a zabrali se do neradostných vzpomínek. Pak se znovu podíval z okna. Emilio a Cassandra právě stoupali po schodech k hlavnímu vchodu. Adriana přistoupila k Maximosovi a zabořila tvář do jeho ramene. Bože, jak já ho nenávidím. Budu ho nenávidět až do smrti za všechno, co ti provedl." Aniž by odvrátil pohled od okna, pohladil ji po vlasech. Jen klid, sestřičko, ta zmije za to nestojí." Najednou cítil, jak se Adriana roztřásla pláčem. Ty mi ale za to stojíš," vzlykala. Vždycky ses o mě staral, bránil

5 5 JANE PORTEROVA jsi mě přede všemi jako správný starší bratr. Pro mě jsi byl odmalička hrdina." Na vteřinu se mu sevřely plíce, až se nemohl nadechnout. Před očima se mu zatmělo. Najednou nic neviděl, necítil, nevnímal. V tom okamžiku neexistovala žádná minulost, přítomnost či budoucnost - jen temnota, která mu zaplavila srdce. Starší bratr, hrdina Sestřina nevinná slova pronikla černou tmou k jeho mozku. Konečně tlak na prsou povolil a podařilo se mu nabrat vzduch do plic. Zhluboka se nadechl a mlha před očima se rozplynula. Tma ustoupila a Maximos byl schopen se zasmát. Žádní hrdinové už nejsou, Adriano. Jen muži." Adriana se od něj odtáhla a pohlédla na něj tmavýma, uslzenýma očima. Tak to se pleteš. Jsi Sicilián. A na Sicílii hrdinové ještě nevymřeli. Jsi jeden z nich." Pak ho políbila na tvář a vzala ho za ruku. Pojď, půjdeme dolů. Na mé oslavě přece nemůžeš chybět."

6 PRVNÍ KAPITOLA Víš určitě, že to chceš udělat?" zeptal se Emilio úlisně. Ještě můžeš odejít." Cassandra se zastavila na schodech paláce, na chvilku oslněná ostrými paprsky zapadajícího slunce. Sbírala veškeré síly a odhodlání. Musela to udělat. Neměla na vybranou. Jakmile překročíš práh těchto dveří, nebude cesty zpět. Jestli se bojíš, máš poslední příležitost utéct." Cassandra sebou trhla a donutila se pohlédnout mu přímo do tváře. Emiliova ústa se usmívala, ale pohled měl tvrdý jako ocel. Nežertoval a nešlo o žádnou nevinnou hru. Jakmile vstoupíš dovnitř, musíš hrát až do konce." Emilio se k ní naklonil a Cassandra vycítila v jeho gestu němou výhrůžku. Kdysi byl Maximosův nejlepší přítel a obchodní partner, ale teď byli nepřáteli na život a na smrt. Nemysli si, že pak vezmeš do zaječích." Zášť v jeho očích jí byla odporná. Odvrátila tvář, uhladila si černou sukni a nervózně popotáhla krajkovou halenku. Nehodlám utéct," odpověděla odhodlaně a pohlédla na honosnou vilu rodiny Giulianových. Vysoké kamenné sloupy u vchodu podpíraly nádherný železný

7 VZPOURA PO SICILSKU 7 balkon. Na bělostné fasádě se skvěly další menší balkony, zdobící francouzská okna pokojů v patře. Byl to skutečně krásný a velmi působivý dům. Jakpak by ne? Vždyť Maximos byl taky krásný a velmi působivý muž. Krásný a krutý. Cassandru přemohla lítost. Lítost nad ztrátou milovaného muže, bolest stejně silná jako před šesti měsíci, kdy jí Maximos zarazil do srdce obrovský hřebík. Tehdy ji bolel každičký nádech a výdech. Každičká myšlenka ji pálila jak žhavý uhlík. Necítila nic než agónii. Všechna bolest se jí ve vzpomínkách vrátila. Zdeptal ji. Rozbil cosi cenného uvnitř ní. Jedinou ranou. V jedné vteřině. Milovala ho. Milovala ho víc, než si kdy dokázala představit, ale nebylo to nic platné. Pro něj její láska nic neznamenala. Zajímal se jen o její tělo. Chtěl ji mít v posteli, nic víc. Emilio ji vzal za ruku. Jestli se nám to má povést, musí uvěřit, že jsme milenci a že náš vztah je vážný." Uvěří tomu." Nasucho polkla, aby potlačila nával emocí. Nikdy neměla Emilia ráda. Nelíbil se jí, když jí o něm Maximos poprvé vyprávěl, a názor nezměnila ani po společném dni stráveném na cestě z Říma. Ale potřebovala ho. Sloužil jí jako vstupenka do domu Maximosovy rodiny. Nejela jsem takovou dálku, abych prohrála." Takže kdy se budeme brát?" zkoušel ji Emilio. Šestnáctého dubna." Cassandřiny oči jen žhnuly. Maximos Emiliem pohrdal - ne, pohrdání není ten správný výraz - nenáviděl ho. A teď, když je uvidí spolu, bude nenávidět i ji. Kde jsme se seznámili?" Při předávání cen za nejlepší reklamní kampaň a okamžitě jsme se do sebe zbláznili." Emilio se usmál. A kdy jsem tě požádal o ruku?"

8 Během romantického víkendu na Seychelách. Svatba bude za šest měsíců. Zapomněla jsem na něco?" Emilio jí odhrnul zlatohnědý pramínek vlasů z čela. Nikdy ti neodpustí." Na okamžik se jí zastavil dech a srdce tlouklo jako o závod. Nechtěla, aby ji Maximos nenáviděl nechtěla, aby ji považoval za nepřítele. Vždyť spolu prožili tolik pěkného. Tenkrát mu patřila tělem i duší ale copak sem právě kvůli tomu nepřijela? Aby zabouchla dveře za minulostí? Aby se osvobodila? Aby konečně začala hledět do budoucnosti? Od rozchodu uplynulo už šest měsíců, ale Cassandra se dosud nevzpamatovala z šoku. Marně se snažila zaplašit chmury a nebyla schopna se soustředit. Dny se vlekly a apatický stav se nijak nezlepšoval. Rozum jí napovídal, že takhle nemůže pokračovat. Něco se musí stát. V práci se jí nedařilo, přicházela o klienty. Ztrácela pracně vybudovaný respekt ve firmě. Nemůže přece dovolit, aby se jí kvůli zlomenému srdci zhroutila slibně rozjetá kariéra. Bylo načase pohřbít minulost. Musela tak učinit, a proto přijala roli Emiliovy milující snoubenky. Nebude to nic příjemného," podotkl Emilio varovně. V jeho hlase se ale ozývala i pomstychtivost a nedočkavost. Nechápala, že muži tak rádi bojují. A toto byla válka, krutá válka, v níž místo pušek a kulek zraňují láska a zrada. Emilio ji pozval, aby s ním jela na svatbu Maximosovy sestry a předstírala, že jsou milenci, protože chtěl krev. Maximosovu krev. Cassandra nabídku přijala, protože svým způsobem taky lačnila po odplatě. Spaloval ji oheň a Cassandra si úzkostně přála, aby se konečně zbavila svého šílenství. Jak jen mohla kdy milovat Maximose tak hluboce jak mu mohla věnovat skoro tři roky života, vyplněné čekáním, pořád jen čekáním

9 VZPOURA PO SICILSKU 9 S tím počítám," pronesla tiše, odhodlaná čelit ohni, který ji stravoval. Láska ji roztrhala na kousky a nyní byla Cassandra připravená bojovat. Tvrdě bojovat. Nechci nic příjemného. Chci jen mít od všeho konečně pokoj." Prožila nejhorších šest měsíců svého života, ty nejhorší měsíce, jaké si jen dovedla představit, kdy se snažila smířit s myšlenkou, že vztah mezi ní a Maximosem skončil. Že je po všem. Ale i když časem přestala toužit po něm fyzicky, vyhnat ho z hlavy se jí nedařilo. Každou noc o něm snila, v každém muži na ulici viděla Maximose. Žila bez něj šest měsíců. Připadalo jí, jako by to bylo šest let. Během dlouhého odloučení neustále čekala, že se Maximos zčistajasna objeví ve dveřích, nebo aspoň zavolá, napíše. Ale nic. Ani slovo. Prostě ji pustil k vodě. A proč by taky ne? Vždyť byla jen a jen jeho milenkou. Měl právo být, s kým chce a kdy chce. Ostatně, nikdy se proti roli milenky nevzbouřila. Nikdy od něj nežádala víc než sex. Cassandra se rázně vydala vzhůru po schodech ke vchodu. Bez dalšího přemýšlení sáhla po klepadle na dveřích. O několik vteřin později se těžké, vyřezávané dveře otevřely a Emilio se k ní obrátil s prohnaným úsměvem: Blahopřeju, Cassandro, tak jsi to přece dokázala." Neměla čas svého rozhodnutí litovat, neboť vtom je už majordomus vedl halou do velkého salonu s vysokým stropem, zdobeným zlatým, růžovým a bledě modrým štukem. Když vcházeli do salonu, Emilio ji ležérně objímal kolem pasu a spokojeně se usmíval jako kocour, který právě slízal smetanu. V tu chvíli si Cassandra uvědomila, že dělá velkou chybu. Hlavou jí problesklo: Proč jsem se, probůh, rozhodla k tak dramatickému kroku? Pohřeb lásky! Jaká hloupost! Cožpak jsem se už dočista zbláznila? Upřímně řečeno, šlo o pohřeb její lásky. Protože on ji nikdy nemiloval. Zbožňoval její tělo a vyhovovalo mu, že

10 je mu k dispozici, kdykoli se to jemu hodilo. Brutální pravda vyšla najevo, když si před šesti měsíci dovolila špitnout, že chce něco víc. Jako by si koledovala o podrážděnou odpověď: Víc? Řekla jsi víc?" Vlastně nic takového neřekl, jen ji odbyl zavrtěním hlavy. Nejspíš mu její přání nestálo za to, aby se rozčiloval. Nechtěl nic řešit, nic rozebírat. Proč taky? Vždyť jejich vztah byl jen čistý sex. Žhavý, vášnivý, nenasytný. Při vzpomínce na milování s Maximosem se jí sevřely vnitřnosti. Ostrá touha dosud neodumřela, jen dřímala pečlivě skrytá v hlubinách. Co tady, sakra, děláš?" Přejel jí mráz po zádech. Ten hlas poznala okamžitě. Maximos. Ztuhla, na rukou jí naskočila husí kůže. Pomalu se otočila za hlasem a snažila se ovládnout. Odjakživa vnímala Maximose jako zdroj energie, životní sílu, které se zcela poddala, až ztratila vlastní. A pak ho uviděla. Maximos. V elegantním, tmavém obleku, který svědčil o dovednosti italských krejčích, doplněném zelenkavou košilí a kravatou, vynikaly jeho ostře řezané rysy a vlasy se mu blyštěly snad jak nikdy předtím. Nikdo neměl tak husté, tmavé a dlouhé řasy jako Maximos. Žádný muž neměl ústa, která se tak zřídka usmála, ale o to lépe uměla líbat. Žaludek se jí sevřel touhou snad ještě bolestnější než zlomené srdce. Snažila se odvrátit zrak, ale nemohla. Příliš jí chyběl. Stýskalo se jí po jeho výšce. Jeho dobře stavěném těle. Jeho tváři. Očích. Stýskalo se jí po všem, co k němu patřilo. Ale zejména po jeho těle. Stýskalo se jí po gestu, jímž svíral její ruce, stýskalo se jí po tom, jak se milovali.

11 VZPOURA PO SICILSKU 11 Sdíleli spolu sex a vášeň - tak žhavou a výbušnou vášeň, která člověka chytí pod krkem a nepustí. Vášeň, která si Cassandru podmanila a učinila z ní otrokyni. V místnosti byli i jiní vysocí muži, ale nikdo z nich nebyl tak sebevědomý, až arogantní. U nikoho si tolik neuvědomovala jeho fyzickou přítomnost. Stačilo, aby na něj pohlédla, a umírala touhou po něm. Nikdy nezažila lepší pocit, než když byla s Maximosem. A nic na světě nebylo horší než okamžik, kdy ji opustil. Taky jsem rád, že tě vidím," přerušil Emilio hrozivé ticho. Tady nemáš co pohledávat," odpověděl mu Maximos. Cassandru úplně přehlížel, což ji nijak nepřekvapovalo. Jakmile se Maximos k něčemu rozhodl, nikdy se neohlížel do minulosti. Pro výčitky nebylo v jeho svědomí místo. Pozvali mě," opáčil Emilio a zvedl sklenku s vínem, jako by připíjel Maximosovi na zdraví. Moje rodina ne." Emilio se pousmál. To sice ne, ale pozvala mě rodina ženicha. Antoniův otec se s mým přátelí už léta." To je mi ho opravdu líto." Zrušíš kvůli tomu svatbu?" zašklebil se Emilio. Ne. Jen se tě zbavím. Tiše a rychle." Maximos blýskl zuby jako divoký vlk. To by nemělo být příliš obtížné." S tvými styky určitě ne." Kdybych měl styky s mafií, jak pořád tvrdíš, už by bylo dávno po tobě." Maximos se otočil a upřel zrak na Cassandru. A taky bych věděl o tobě," dodal nebezpečně sametovým hlasem. Pod Maximosovým pohledem se Cassandře rozbušilo srdce jako kovadlina. Cítila, jak ji zkoumá, snaží se proniknout jí do duše. Sám zachovával kamennou tvář, z níž se nedalo nic vyčíst. Byl tak uzavřený. Odtažitý. Vlastně ho nikdy neznala. A nikdy jí skutečně nepatřil. Netušila, že ji setkání i po šesti měsících vyvede tak z míry.

12 Tělo jí zaplavovaly střídavě vlny horka a chladu, žaludek měla jak na vodě. Sice všechno pečlivě naplánovala, přijela, aby se s ním střetla, ale teď jí nebylo jasné, čeho tím chtěla dosáhnout. Jak by se někdy mohli smířit? Copak jejich vztahnevztah měl nějaké řešení? Milovala ho, ale jemu na tom nezáleželo. Vzpomínky v ní ryly jako nůž, který si razil cestu mezi srdcem a hrudní kostí. Jak na ni mohl tak snadno zapomenout? Tak snadno se jí vzdát? Jak je možné, že pro něj vůbec nic neznamenala? Cassandra strnule hleděla na ostře řezané rysy Maximosovy tváře. Muž, který nezná něhu. Muž, který podobné city očividně považuje za změkčilost. Dost možná, že právě to ji na něm přitahovalo. Cožpak vždycky nechtěla překonávat překážky? Nikdy nevolila snadnou cestu. Vyhovovaly jí obtížné úkoly. A vždy si nastavovala laťku hodně vysoko. Doprovodím vás oba ke dveřím," přerušil Maximos tok jejích myšlenek a pokynul rukou k východu. Je mi líto, že tě musím zklamat, drahý příteli," odpověděl Emilio a objal Cassandru kolem ramen, ale nikam nepůjdeme. Máme za sebou dlouhou cestu a hodláme zůstat." Maximos chvíli nic neříkal, ale v kamenné tváři mu žhnuly oči jako dva uhlíky. Tohle je svatba mojí sestry." Miluju svatby. Jsou tak romantické!" vysmíval se mu Emilio. Ale Maximos mu nevěnovat pozornost. Měl oči jenom pro Cassandru a výraz jeho tváře byl tak nesmlouvavý a nebezpečný, až si Cassandra musela v duchu dodávat odvahy. Musím být statečná. A tvrdá. Opravdu s ním chodíš?" zeptal se ještě o tón hlubším hlasem.

13 VZPOURA PO SICILSKU 13 Emilio si přitáhl Cassandru k sobě. Máš s tím snad nějaký problém?" S tebou se nebavím," odsekl Maximos, aniž by na vteřinu odvrátil zrak od Cassandry. Chci to slyšet od ní." Proč?" šeptla Cassandra. V ústech jí náhle vyschlo a srdce jí bušilo až v krku. Pokud si dobře pamatuju, tak jsi ode mě odešel." Maximos zkřivil rty do velmi nepříjemného úsměšku. Ale proč Sobato, proboha? Proč sis vybrala zrovna jeho?" Protože jsem věděla, jak tě naštvu." Úsměvem se snažila zakrýt bolest, která jí svírala srdce. Musela to udělat, musela mu zasadit ránu a nabýt dávno ztracené sebevědomí. Mrcho." Vycedil urážku skrz zuby s takovou nenávistí, až Cassandře vhrkly slzy do očí. Jsi bezcitná mrcha," zopakoval drsně a tentokrát Cassandru po jeho slovech zamrazilo. Nikdy dříve na ni nebyl hrubý, a přestože očekávala, že se na ni rozzlobí, tak nenávistná reakce ji zaskočila. Maximos se od ní odvrátil a Cassandra si všimla, že je napjatý jako šelma připravená ke skoku. Hlava se jí zatočila. Na tohle nebyla připravená, nevěděla, co má dělat. Jak má ublížit muži, kterého tolik a tak dlouho milovala. Najednou se jí zmocnila panika a zoufalství. Všechno špatně, pomyslela si. Její odhodlání zmizelo, už zase byla zlomená a slabá. Najednou se Maximos ohlédl a jejich pohledy se střetly. V očích mu plála nenávist smíšená s pohrdáním. Byl vysoký, měl široká ramena, úzké boky a dlouhé, silné nohy. Typ muže, který se umí se vším v životě porvat. Právě to ji na něm hned od začátku přitahovalo. Proto s ním tenkrát zůstala. Ne na jednu noc nebo několik týdnů. Dlouhé měsíce. Skoro tři roky. Za tohle mi zaplatíš," sykl. Nemysli si, že ti to jen tak projde."

14 Maximose stravoval oheň nenávisti a mozek mu zaplavily myšlenky tak černé jako temnota v jeho srdci. Nechápal, že ho mohla zradit žena, kterou miloval tak jako žádnou jinou. Žena, které věřil. Věřil. Ale i přes veškerý hněv vnímal její fyzickou krásu. Černá krajková halenka dávala vyniknout oblým ňadrům a úzkému pasu, zdůrazňovala bronzový odstín její pleti. V topazově zbarvených očích jí blýskaly světlé jiskřičky. Nepotřebovala rafinované líčení. Nepotřebovala drahé oblečení ani šperky. Žádné doplňky nemohly z Cassandry Gardnerové učinit hezčí ženu, než byla. Já se tě nebojím," odsekla Cassandra a pevně sevřela skleničku s vínem. Ale Maximos si všiml, že se jí zrychlil dech a že pootevřela ústa zvýrazněná leskem na rty v odstínu jen o trošku tmavším než její medová pleť. Málem se neudržel a setřel jí barvu z úst. Toužil cítit její kůži, znovu ji získat. Nepatřila Emiliu Sobatovi. Sobato byl zmetek, zatímco Cassandra byla Jeho. Žena jeho srdce. Jeho. Nemohl na ni myslet jinak. Vždycky na ni bude myslet jako na svou ženu. Jeho a nikoho jiného. Ale měla bys," odpověděl a na všechno si vzpomněl. Jak vypadala, když ležela v jeho posteli. Jak se jí nikdy nemohl nabažit, jak si ji bral dvakrát, třikrát za noc, pokaždé když byli spolu. Znám tě, Cassandro." Cassandra ustoupila o krok a prsty svírala stopku sklenky, jako by ji chtěla rozdrtit. Uvnitř se chvěla, přemožená jeho blízkostí a silou svých citů. Pořád ji přitahoval. Až nebezpečně moc. Byla jsem blázen, že jsem sem šla, napadlo ji. Taková pitomost. Copak jsem ho chtěla uhánět? Bože. Už jsem dočista ztratila soudnost.

15 VZPOURA PO SICILSKU 15 Sledovala, jak ji zkoumavě přejel pohledem. Oči se mu stočily od její tváře k výstřihu, pak dolů k sukni obepínající boky. Pořád se mu líbilo její tělo. Ale nemiloval ji. Cassandra se snažila potlačit emoce, které v ní narůstaly jako vlna chystající se zaplavit pobřeží. Nesmí ti na něm záležet, napomínala se. Nesmíš se teď nechat zdeptat a pokořit. Přišla jsi, abys jednou provždy za vším udělala tlustou čáru. Tak to sakra udělej a vypadni odsud. Už nejsem ta Cassandra, jakou jsi znal," pronesla s kamennou tváří. Zaklesli se do sebe pohledem. A jakpak ses změnila?" Například už nejsem s tebou, jestli sis nevšiml." Maximos se usmál. Měla sto chutí vrazit mu facku, aby mu samolibý úsměv zmizel z tváře. Ale byla bys, kdybys mohla," zamumlal. I přes elegantní košili a drahý oblek nevypadal Maximos jako muž, ale spíš jako šelma. Jako panter. Panter na lovu. Cassandra zrudla, lapená do pasti. Dostal ji. Samozřejmě měl pravdu. Kdyby ji neopustil, byla by s ním. Nikdy by se s ním nedokázala rozejít. Neměla k tomu dost sil. Příliš ho potřebovala chtěla. Nenávidím tě," vyštěkla a cítila, jak se jí srdce tříští na tisíc kousků. Není krásný, řekla si a nadechla se, aby se vůči němu obrnila. Vůbec není hezký. Ale jak se jejich pohledy střetly, cítila staré známé sexuální napětí. Oheň mezi nimi ještě nevyhasl. Možná se už nemilovali, ale pořád ještě se chtěli. Byla to divoká, hladová vášeň. Vášeň. Polkla, aby zaplašila své pocity. Jeho dotek v ní vždy vyvolával bouři, toužila po jeho vřelých dotecích. To mě nepřekvapuje." Zamrkala, snažila se nabýt klid a sebejistotu, uchovat si chladnou hlavu. Teď nesměla prohrát. Emilio jí visel na rtech, s napětím očekával, jak se zachová. Salon s padesáti

16 hosty se změnil v bitevní pole. A ona nehodlala svou bitvu vzdát. Vždyť sem přijela proto, aby jednou provždy skoncovala s minulostí. Otočila se k Emiliovi a dotkla se jeho paže, lhostejná k bleskům, které Maximos metal pohledem. Nedáme si ještě jednu skleničku?" usmála se na Emilia, aby potlačila slzy, které se jí draly do očí. Měla tušit, jak těžké bude setkání s Maximosem, měla si pamatovat, jak silná je jejich vzájemná fyzická přitažlivost. Žhavá. A nebezpečná. Jestli máš žízeň, Sobato ti určitě rád přinese pití," odpověděl Maximos. My dva jsme spolu ještě neskončili." Sotva na něj pohlédla. Myslím, že už jsme si řekli vše." Maximos se ale nenechal odbýt. Asi jsi zapomněla, carissima, čí je tenhle dům. Vstoupila jsi na cizí území." Postoupil k ní o krok blíž. Vtrhla jsi do mého domova, narušila mé soukromí. Nemysli si, že ti to jen tak projde -" Tak ven s tím," přerušila ho, hrdá, že se vzmohla na odpor. Zároveň jí ale přeběhl mráz po zádech. Jen řekni, jaký mě stihne trest?" zeptala se, nahněvaná na něj, ale i na sebe. Všechno se vrátilo, hlavou jí běžely vzpomínky na lásku a rozchod, vzpomínky na něj, na půlnoční jízdu do nemocnice, na intenzivní bolest a na samotu, pocit prázdnoty a opuštěnosti. Tak mi řekni, jakápak je pokuta? Umírám zvědavostí." Zdá se, že vy dva potřebujete být na minutku sami," navrhl Emilio přeochotně a podezřele ohleduplně. Dojdu pro pití." Skvělý nápad," přikývl Maximos dřív, než mohla odmítnout. Emilio bez dalšího pobízení urychleně vyklidil pole. Maximos přimhouřenýma očima pozoroval jeho spěšný odchod. Nezdá se, že by tvůj snoubenec měl příliš silnou potřebu tě ochraňovat," ušklíbl se.

17 VZPOURA PO SICILSKU 17 Taky pozorovala, jak Emilio mizí v davu. Zděšeně si uvědomovala, že se najednou cítí slabá a podlamují se jí kolena. Nejspíš ví, že není proč se tě bát." Maximos se chraplavě zasmál. Jeho smích se jí ostře zařezával do již tak dost zmučeného srdce. Až mě děsí, jak málo toho víš, cara. Na okamžik se odmlčel, pak se k ní otočil a zapátral v její tváři. Tak co tady skutečně děláš?" Už jsem ti řekla -" Přestaň. Nechci poslouchat žádné výmysly. Řekni mi pravdu." Pravdu?" Hlas se jí zlomil při zkoumavém pohledu jeho tmavých očí. Stáli několik kroků od sebe, ale tělo měla v jednom ohni, jako v dobách, kdy se jí dotýkal, kdy ji něžně laskal Jak je možné, že mě má pořád ve své moci? Zoufala si. Cítila se příliš zraněná a bezbranná, vydaná mu na pospas. Po všem, čím prošla, nutně potřebovala najít klid. Potřebovala smír. Ale Maximos a klid a mír? To nešlo dohromady. Zbyl jen hněv. A bolest. A touha. Ano, pravdu," opakoval. Nebo tě Sobato tak zpracoval, že jsi už zapomněla, co to slovo znamená?" Emilio je pravý gentleman -" Nesmysl," přerušil ji Maximos. Ale pokračuj, řekni mi, co jste se Sobatem upekli. Chci pravdu pokud jsi jí ještě schopná." Chtěla mu odpovědět, ale zase zavřela ústa. Strašlivě se styděla. Zalila ji vlna hanby. A také vzteku. Ještě že nebyla nablízku žádná zbraň, žádný těžký předmět, kterým by mohla po něm mrštit. Pak by mu snad z tváře zmizel ten arogantní úsměv. Nenáviděla ho. Nenáviděla. Jak jen si někdy mohli být blízcí? Že by jí sex zatemnil mozek? Opravdu kdysi věřila, že mezi nimi bylo něco víc nebo že by snad časem mohlo něco vzniknout? Nechápala, jak mohla být tak slepá. Nikdy nebyli víc než sexuální partneři, kteří si rozuměli v posteli.

18 Pravda prý osvobozuje, ale Cassandře připadalo, jako by jí do rány lili louh. Najednou k ní natáhl ruku a pohladil pramínek medově zlatých vlasů. Ve skutečnosti s ním nechodíš, viď, bella?" Bella. Vždycky ji nazýval bella, svou kráskou, když se jí dotýkal, když se s ní miloval. To slovo ji pálilo jako cejch. Zamrkala, aby se nerozplakala. Narovnala se, odhodlaně vztyčila hlavu a prohlásila: Jsme zasnoubeni." Zasnoubeni?" zopakoval, jako by takové slovo slyšel poprvé v životě. Do očí se jí draly slzy. V dubnu se budeme brát." Na okamžik nic neřekl. Jen jí odhrnul hedvábné vlasy z čela za ucho. Proč tohle děláš, Cassandro?" Srdce se jí sevřelo. Nechtěla pokračovat v kruté hře, ale neměla na vybranou. Co jako?" Proč předstíráš -" Nic nepředstírám." Přinutila se vyloudit na tváři úsměv. Je to pravda. Svatba je naplánovaná na duben. V Padově." Zbledl. Najednou byl bílý jako stěna. V Padově?" Ano." Doufala, že její úsměv nevypadá tak falešně, jak se cítila. Nervózně si promnula ušní lalůček, na kterém se houpala zlatá náušnice. Připadala si hrozně, až se jí ze sebe dělalo zle. Už to dlouho nevydržím, rychle vyřídím, proč jsem přijela, a vyrazím domů, rozhodla se. Máme šest měsíců na přípravu obřadu a hostiny." V uších mu hučelo. Proč v Padově?" Emilio říkal -" Co říkal?" Maximos na ni zíral, jako by byla duch. Že Padova má pro něj zvláštní význam." Maximos se prudce odvrátil. I zezadu viděla, že má svaly napjaté až k prasknutí. Vypadni. Vypadni, než tě sám vyrazím ze dveří."

19 DRUHÁ KAPITOLA Nikam nejdu," odsekla a vytrhla loket z jeho sevření. Nepřišla jsem jen proto, abych tě mučila. Musela jsem se přesvědčit na vlastní oči. Potřebovala jsem něco zjistit." Maximosův výraz se najednou změnil, v tmavých očích se mu zablesklo. Co jsi chtěla zjistit?" Potřebovala jsem pochopit, proč -" Hlas se jí zlomil a slova nechtěla z úst. Zhluboka se nadechla, aby si dodala odvahy, a pokračovala: Proč jsi mi nikdy nedal víc -" Najednou si uvědomila, že prozradila příliš. Z Maximosova výrazu poznala, že právě nechtěně odkryla karty. Nejste zasnoubeni," pronesl temně. Jen to předstíráte. Hrajete ošklivou hru, trapnou šarádu -" Ne." Tep se jí zrychlil. Co jsem to provedla? Že jsem si raději neukousla jazyk! Hořekovala v duchu. Opravdu jsem jeho -" Tak proč ti tolik záleží na nás?" Poslední slovo přímo zasyčel. Třeba nechci opakovat stejnou chybu!" Od okamžiku, kdy ji opustil, prošla peklem. Trpěla víc, než si kdy uměla představit, a bolest ji naučila jednu důležitou pravdu: mohla udělat cokoli, co chtěla. Třeba chci pochopit, co se stalo, a postarat se, aby k tomu už nikdy nedošlo." Svraštil obočí a nasadil tvrdý výraz. Oceňuji tvůj hlad

20 20 JANE PORTEROVA po vědění, carissima, ale teď není ten nejvhodnější okamžik." Možná se to teď opravdu nehodí, ale ty na mě nikdy nemáš čas, nebo snad ano, Maximosi?" Zaťal zuby. Měl vztek. Cassandra se lehce ušklíbla. Možná je nevhodné objevit se tu s Emiliem, ale chtěla jsem vidět ne potřebovala jsem vidět - co jsi nebyl ochotný sdílet se mnou." Měli jsme dohodu -" Sex," přerušila ho hořce. Kdybych se jen mohla spokojit se sexem, přála si v duchu nemožné. Proč mi ani ten sebelepší sex nestačil? Některým ženám prý stačí. Chtěla být jednou z nich, když jí Maximos víc poskytnout nemohl aspoň zpočátku si myslela, že to chce. Ale s Maximosem to nešlo. Od okamžiku prvního milování chtěla víc. Maximos způsobil, že toužila po všem citu, vášni, poutu. Poutu, které sváže dva lidi do nerozlučné dvojice Kdybych se mohla vrátit zpátky, prožít vše ještě jednou, udělala bych to? Přemítala. Představila si sama sebe v době, kdy se seznámili. Tenkrát byla mladá, štíhlá, plná energie a také touhy prožít něco zajímavého. Když potkala Maximose, chtěla dobrodružství, doufala v tajemství a vášeň. Zejména vášeň. Těšilo ji, jak v ní touha po Maximosovi postupně narůstá. Netušila žádné nebezpečí, zavřené dveře. Viděla jen nekonečné možnosti a nadšení ji úplně zaslepilo. Touho, vezmi si mě. Naděje, tady jsem. Tak co, lásko, přijdeš? Bezstarostně pohodila hlavou a vyzvala Maximose, aby se k ní přiblížil. Ochotně pozvání přijal. Víc než ochotně. Byl stejně chtivý jako ona, možná ještě víc. Jak se všechno mohlo tak zvrtnout? Teď už chápala. Muži nepotřebují to co ženy. Muži umějí pohřbít své srdce, všechno podřizují tělu. Muž se dovede vyprázdnit do ženy a neohlížet se zpátky. Žena může chtít zapomenout, může chtít odejít, ale část jejího já

21 si bude pamatovat. A čím lepší sex, čím mimořádnější milování, tím víc žena touží po lásce a méně po fyzickém uspokojení. Jen sex," zopakovala strnule a snažila se zakrýt, že jí Maximos zlomil srdce. Sex s Maximosem byl dokonalý. Spaloval ji pohledem svých černých očí. S naší dohodou jsi souhlasila." Věci se mění," odpověděla. Nic neřekl. To na něm milovala. Jak se vždy uchýlil k mlčení, když se konverzace ubírala pro něj nežádoucím směrem. Jak je snadné být mužem. Jak obdivuhodně snadno se umějí ponořit do ticha, jak dokáží mlčením dát najevo svou nadřazenost. Ale tak to mezi nimi bylo vždycky, i když si to nikdy neuvědomovala, nebo spíš nechtěla připustit dokud ji neopustil. Lidi se mění," dodala, šťastná, že má příležitost sdělit to, co mu nikdy neřekla. Našpulil rty. To ano." Tak kdo je tvá nová milenka?" zeptala se Cassandra s trpkým úsměvem. Nevšímala si hněvu v jeho očích a chladného výrazu jeho tváře. Jeho chlad ji už nemohl ranit. S chladem se vyrovná lépe než s ohněm. Nebuď hloupá." Nikdy jsem nebyla hloupá." Podala sklenku číšníkovi, který procházel kolem, a zkřížila paže na prsou, aby zakryla, že se jí třesou ruce. Nikdy jsem tě o nic nežádala, jen jsem dávala a dávala." Dostala jsi toho spoustu, bella." V posteli." Tak jsi to chtěla." Od hlavy po patu jí projela vlna vzteku. Kdybych věděla, že se nedočkám ničeho kromě sexu, byla bych sobečtější, žádala bych víc uspokojení. Požadovala bych orgasmus pokaždé, když ses mě dotkl!" Šokovala ho. Viděla, jak překvapeně zamrkal, ale okamžitě zase nasadil kamenný výraz a přistoupil k ní o krok blíž. Takhle si moje srdce nezískáš."