5.1. Vymezen pojmu elektrol za. Do vodn ho roztoku HCl pono me dv inertn elektrody, kter jsou

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5.1. Vymezen pojmu elektrol za. Do vodn ho roztoku HCl pono me dv inertn elektrody, kter jsou"

Transkript

1 5. Elektrolza adal podobn dje 5.1. Vymezen pojmu elektrolza Do vodnho roztoku HCl ponome dv inertn elektrody, kter jsou pipojeny ke zdroji stejnosmrnho proudu. Tento proud zane protkat obvodem. Pitom elektrody zstvaj beze zmny, zatmco vlastnosti roztoku se mn. Na povrchu anody se vyluuje plynn chlor a na povrchu katody plynn vodk. Popime si nyn tyto dje podrobnji. Vodn roztok HCl obsahuje zejmna kationty H 3 O +, kter se nazvaj oxoniov ionty (v literatue se z dvodu jednoduchosti ne zcela korektn spe uvdj kationty H + ty se vak obvykle v na molekuly vody podle rovnice H + + H 2 O! H 3 O + ) a anionty Cl ;.Vmenme jsou pak ptomny anionty OH ; vznikl disociac samotn vody, kter se rovn chov jako slab elektrolyt. Navenek je roztok neutrln, nebo poet kladnch i zpornch nbojjestejn. Pi prchodu proudu se elektrony pichzejc vnjm obvodem sluuj na katod s oxoniovmi ionty za vzniku atomrnho vodku dvojice takovch atom poslze vytvo molekulu plynnho vodku H 2, jen v tto podob odchz z roztoku. Stejn poet elektron, jak se spoteboval na katod, se uvoln na anod. Dva ionty chloru Cl ; zde odevzdaj po jednom elektronu aze dvou atom takto vzniklho neutrlnho chloru se vytvo jeho molekula Cl 2, kter ve form plynnho chloru unikne rovn do prostoru. Na katod tedy probh dj anaanod 2H 3 O + +2e ;! H 2 +2H 2 O (5:1:1) 2Cl ;! Cl 2 +2e ; : (5:1:2) Jinmi slovy, nakatod probh elektrochemick redukce a na anod oxidace. Mezi dal pklady elektrochemick redukce na katod lze uvst: -katodick vyluovn kov (Ag + + e ;! Ag), - snen mocenstv kationt (Fe 3+ + e ;! Fe 2+ ), - redukce aniont (NO ; 3 +2e; +2H 3 O +! NO ; 2 +3H 2O) a podobn pro ppad elektrochemick oxidace na anod: - anodick rozpoutn kov (Ag! Ag + + e ; ), - zven mocenstv kationt (Cu +! Cu 2+ + e ; ), - anodick vyluovn kovovch oxid (Pb 2+ +6H 2 O! PbO 2 + 4H 3 O + +2e ; ). Zatmco vnjm obvodem (co je kovov vodi I. tdy) se pohybuj elektrony, je elektrick nboj v elektrolytu transportovn pomoc iont. 77

2 Souhrnn lze na tuto migraci iont pohlet jako napohyb elektron od katody k anod. Cel tento dj se nazv elektrolza. Z pedchozho vkladu lze tedy uzavt, e kladn i zporn ionty se na rozhran katody a anody mn v neutrln atomy (nebo skupiny atom), jejich dal osud zvis na chemickch vlastnostech prosted, s nm jsou ve styku. Ponome-li nap. do roztoku CuSO 4 mdn elektrody a pilome-li na n stejnosmrn napt, putuj kationty Cu 2+ ke katod, na n ztrcej nboj (pijmou 2e ; ) a vyluuj se zde jako neutrln atomy Cu. Anionty SO 2; 4 pichzej na anod do styku s ionty Cu 2+ a sluuj se s nimi opt v neutrln molekuly CuSO 4, kter se ovem v roztoku znovu tp. Vsledkem dje je v tomto ppad prstek Cu na katod a stejn velk bytek Cu na anod prmrn koncentrace roztoku se pitom tm nemn. Pouze v blzkosti elektrod maj kladn a zporn ionty rzn koncentrace, co je zpsobeno tm, e se oba druhy iont maj rznou pohyblivost Kvalitativn aspekty elektrolzy afaradayovy zkony Po kvalitativn strnce se elektrolza d velikost elektrodovch potencil, po kvantitativn Faradayovmi zkony. Me-li bhem elektrolzy na elektrodch probhat nkolik rznch reakc, probh vdy ta, kter vyaduje minimln potenciln rozdl mezi elektrodami. Reakci na elektrodch pedstavuje zpravidla oxidace a redukce rozputn ltky, pokud ovem rozpoutdlo neoxiduje i neredukuje snadnji. Tak napklad elektrolza vodnho roztoku Na 2 SO 4 vyvol vznik vodku na katod a kyslku na anod redukce vodku obsaenho ve vod vyaduje toti men energii ne redukce sodku obsa- enho v sranu sodnm a prv takoxidace O obsaenho ve vod je energeticky mn nron ne oxidace sranovch iont. Jinmi slovy, standardn potencil H + /H 2 je mn zporn ne standardn potencil Na + /Na a standardn potencil O 2 /H 2 O je mn kladn ne standardn potencil oxidace sranovch iont. Na druh stran, elektrolza vodnho roztoku sranu mnatho CuSO 4 je charakterizovna tvorbou mdi na katod, ponvad standardn potencil Cu 2+ =Cu + i Cu + =Cu je mn zporn ne standardn potencil H + /H 2. Na anod tedy probh bhem elektrolzy vdy ta oxidace, kter vyaduje minimln kladn potencil anakatod redukce, kter vyaduje minimln zporn potencil. 78

3 Kvantitativn lze elektrolzu popsat Faradayovmi zkony (viz kapitola 4). Podle nich jednak - mnostv jakkoli ltky chemicky pemnn na elektrod je pmo mrn mnostv prolho nboje Q, - projde-li stejn mnostv nboje Q nkolika rznmi elektricky vodivmi roztoky, jsou mnostv ltek pemnnch na elektrodch ve stejnm pomru, jako jsou jejich elektrochemick ekvivalenty. Relativn hmotnost elektrochemickho ekvivalentu je pitom relativn atomov hmotnost dlen potem nboj jzj nesench iontem. Nboj, kter je spojen s jednotkovm rozsahem elektrochemick reakce, denovan tak, e se pi nm mezi zastnnmi slokami vymn prv 1 mol elektron, je nboj, kter se oznauje 1 Faraday a je roven C. Oba Faradayovy zkony lze nakonec vyjdit jednm vztahem m M = It jzjf (5:2:1) kde m je hmotnost prvku vylouenho nebo rozputnho na elektrod proudem I, kter protkal po dobu t. M je molrn hmotnost atom tohoto prvku, jzj je poet elementrnch nbojnesench jako ionty v roztoku a hodnota F byla ji uvedena dve Vyuit elektrolzy v praxi Elektrolza se prakticky vyuv vcel ad ad prmyslovch obor. Mezi n pat pedevm elektrometalurgie, kter se zabv vrobou nebo itnm (ranac) kov elektrolzou. Elektrolyticky se vyrb zejmna hlink, ale tak sodk, hok, vpnk a mnoho dalch kov, ranuje se nap. m. Dalm polem pouit je galvanick pokovovn (galvanostegie), letn a galvanoplastika. Konen se elektrolza v men me uplatuje i pi pprav nkterch nekovovch materil Vroba hlinku Zkladn surovinou pro vrobu hlinku je bauxit, co je sedimentrn hornina sestvajc ze smsi hydratovanch oxid hlinitch Al 2 O 3 nh 2 O v menm mnostv obsahuje rovn Al 2 O 3, SiO 2 a sloueniny Fe.Ped dalm zpracovnm je nutno tyto sloueniny odstranit. To se realizuje Bayerovm procesem, spovajcm v reakci suroviny s horkm roztavenm vodnm roztokem louhu sodnho podle rovnice Al 2 O 3 nh 2 O +2OH ;! 2AlO ; 2 +(n +1)H 2O: (5:3:1) 79

4 Oxid elezit Fe 2 O 3 a jin trojmocn sloueniny eleza se pitom mn na hydroxid elezit Fe 2 O 3 +3H 2 O! 2Fe(OH) 3 (5:3:2) a dle vznikaj kemiitany eleza. Roztok obsahujc anionty AlO ; se 2 pak ltruje, chlad a napout oxidem uhliitm pitom dochz k reakci 2AlO ; 2 + CO 2 +3H 2 O! 2Al(OH) 3 + CO 2; 3 (5:3:3) pi n vznik hydroxid hlinit. Vznikl sms se zahv na C, piem hydroxid hlinit serozkldzptnaoxid hlinit anavodu 2Al(OH) 3! Al 2 O 3 +3H 2 O (5:3:4) vznikl oxid hlinit jejivelmi ist. V dal fzi se takto ranovan bauxit rozpust v roztavenm kryolitu (uorid hlinito-sodn Na 3 AlF 6 ) o teplot asi C. Sms se napust do elektrolytickch van (elektrolyzr) zhotovench z uhlku (obr ) nech se j protkat proud. Pitom dochz k rozkladu Al 2 O 3 Al 2 O 3! 2Al 3+ +3O 2; : (5:3:5) Kationty hlinku postupn klesaj ke dnu (dnem je uhlkov katoda), pijmaj zde elektrony (redukuj) a tvosezdeist hlink. Na anod sestvajc z ady uhlkovch ty dochz jednak k jejich pm oxidaci a dle se vyluuje plynn kyslk C +2O 2;! CO 2 +4e ; (5:3:6) 2O 2; 2! O 2 +4e ; : (5:3:7) Usazen hlink se kontinuln vypout do zvltnch forem a souasn se pivd dal ranovan bauxit. Elektrolyzry jsou obvykle dimenzovny na proud 8000 A a vy. Napt na elektrodch je piblin 5 V, akoli pro rozklad Al 2 O 3 teoreticky sta 2.1 V. Pebyten energie se vyuv ktomu, aby se udrela teplota npln elektrolyzru. Spoteba energie na 1 kg Al v souasnosti 80

5 in 15{20 kwh, spoteba suroviny asi 4 kg bauxitu a 0.5 kg uhlku. istota takto zskanho hlinku je cca 99.98% a po dal elektrolytick ranaci 99.99%. Cel proces je po ekologick strnce dostaten nezvadn, ale spoteba energie je velmi vysok z pedchozch daj je zejm, e asi 40% se spotebuje na samotnou elektrolzu, zatmco 60% na generaci tepla. = K D L O J K D A A J H O J J = L A E = K I = A D E = = JE K L O F K J D E K Obr : Vroba hlinku elektrolzou Pprava sodku Kovov sodk pipravil jako prvn anglick chemik Humphrey Davy v roce 1807 elektrolzou roztavenho hydroxidu sodnho. V souasn dob se sodk pipravuje zejmna elektrolzou roztavenho chloridu sodnho v Downovch lncch bhem n probh reakce 2NaCl! 2Na+ Cl 2 : (5:3:8) Sodk se pitom usazuje na katod, plynn chlor na anod. Downv lnek pracuje s proudy 25{40 ka pi napt 7{8 V a je zkonstruovn tak, aby nedolo ke zptnreakci mezi obma produkty. Bod taven NaCl je asi C. Aby se tato teplota snila, ms se ped elektrolzou s chloridem vpenatm CaCl 2 v pomru 1:3. Bod taven pak poklesne na C. Vyluovn vpnku bhem elektrolzy nehroz, ponvad vyluovn sodku probh pi nim zpornm katodovm potencilu. Je vak teba poznamenat, e pi neptomnosti NaCl by samozejm k vyluovn vpnku na katod dochzelo, a kovov vpnk se prv tmto zpsobem pipravuje Pprava hoku Hok se pipravuje rovn pedevm elektrolyticky, pestoe exis- 81

6 tuj i jin prmyslov pouiteln postupy.surovinou pro ppravu je vtinou moskvoda, kter obsahuje co do hmotnosti asi 0.13% Mg. Kladn ionty Mg 2+ se vysr pidnm oxidu vpenatho CaO zskanho silnm zahvnm vpence. Vznik nerozpustn hydroxid hoenat Mg(OH) 2, z nho po pidn chlorovodku HCl vznik rozpustn chlorid hoenat MgCl 2. Odpaenm vody vznikne pevn MgCl 2, z nho se pak piprav hydrt MgCl 2 1:5H 2 O.Ten ji pedstavuje jeden ze vstupnch materil pro elektrolyzr. Elektrolytem v lnku je roztaven sms obsahujc asi 25% MgCl 2, 15% CaCl 2 a 60% NaCl. Pracovn teplota je 700{750 0 C. Probhajc reakce m tvar MgCl 2! Mg+ Cl 2 (5:3:9) piem hok o istot 99% se vyluuje na katod, plynn chlor na anod Elektrolytick itn mdi Elektrolzy lze rovn vyut pi ranaci kov. Jak znmo, kovy zskan tavenm rud v hutch nebvaj dostaten ist a mohou obsahovat adu dalch stopovch prvk, kter i v malch mnostvch mohou pronikav ovlivovat jejich vlastnosti. Jako pklad lze uvst m. Pi pmsi 0.05% uhlku se jej rezistivita zvyuje o 33%, jet nepznivj vliv m fosfor. To jedvod, pro se k vrob elektrickchvodi neuv hutn m, ale m elektrovodn o minimln istot 99%. Ta seopt piprav elektrolyticky. Do elektrolytu (kyselinou srovou okyselen roztok CuSO 4 ) se vlo masvn anoda z hutn mdi a slab katoda z ist elektrovodn mdi (obr ). O D K E = O A A J E A A J H O J Obr : Elektrolytick ranace mdi Po piloen stejnosmrnho napt se zane na katod vyluovat ist 82

7 elektrovodn m (Cu 2+ +2e ;! Cu), zatmco anoda se postupn rozpout (SO 2; 4 ; 2e ;! SO 4 a souasn SO 4 + Cu! Cu 2+ + SO 2; 4 ) a neistoty klesaj na dno elektrolytick vany. Podobnm zpsobem se ist zinek, nikl a nkter dal kovy Galvanick pokovovn (galvanostegie) Jedn se o pokoven povrch rznch kovovch pedmt tenkou vrstvikou jinho kovu elektrolytickm zpsobem (provd se vtinou za elem zlepen vzhledu, nebo zven odolnosti pedmtu vi korozi). Pedmt, kter se m pokovit, mus bt dokonale ist a odmatn (to je velmi dleit podmnka kvalita pokoven zvis pedevm na stavu povrchu). Pak se umst do elektrolytickvany jakokatoda. Anoda je vtinou vytvoena z kovu, kterm se m dotyn pedmt pokovit (nen to vak podmnkou). Elektrolytem je roztok vhodn soli takovho kovu ve vod. Postup si meme ilustrovat na pokoven md. Pedmt, kter chceme pokovit, umstme do roztoku sranu mnatho (modr skalice) a kyseliny srov a pipojme k zpornmu plu stejnosmrnho zdroje. Anoda me bt vyrobena z mdi (ale teba i z uhlku). Bhem elektrolzy jsou kationty Cu 2+ pitahovny kekatod, pijmaj zde dva elektrony apovrch pedmtu se pokrv vrstvou z ist mdi. Na anod odevzdvaj anionty SO 2; 4 dva voln elektrony atomm mdi a stv se z nich optcuso 4, kter ovem znovu disociuje. Vrstvy zskan galvanickm pokovovnm mvaj obvykle tlouku menou v setinch mm. Nejvznamnjm prvkem, kter se v souasnosti pro pokovovn pouv, je cn. Tak napklad plechovky pro uchovvn potravy se vyrbj z tenkho ocelovho plechu, kter je elektrolyticky pocnovn. asto se kpokovovn rovn pouv kadmium, chrom, m, olovo, zinek, stbro nebo nikl. Pokovit lze i nekovov povrchy (nap. nkter typy plast) ped pokovenm je vak teba jejich povrch opatit elektricky vodivou vrstvou. To seprovd napaovnm, vhodnmi chemickmi reakcemi nebo adhez vodivho prkovho materilu, jako je napklad grat Elektrick letn Jedn se o proces, pi nm je z povrchu urit sousti odstraovna povrchov vrstva kovu prchodem elektrickho proudu, piem je soust ponoena do specilnho roztoku. Tmto postupem lze doshnout jednak vysokho lesku povrchu, jednak i zven jeho odolnosti vi korozi. Na obr je znzornn typick lnek zkonstruovan pro tento 83

8 el. Soustka je pipevnna ke kladnmu plu zdroje (k anod). Anoda ikatoda jsou ponoeny v roztoku a vytvej pln elektrick obvod. K I H L = A = F J = = D A L H J L J H L = = A J A F J O = I F E F A L F J O E Obr : lnek pro elektrick letn Mnostv kovu, kter je z povrchu sousti odstranno, je pmo mrn prolmu nboji. Dalm faktorem zde bv geometrie sousti, kter pedstavuje klovou roli pro rozloen proudu a m tedy zsadn vliv na lokln rozloen odstraovanho mnostv kovu. Nejvy hustota proudu se vyskytuje na vystupujcchnerovnostech(aintenzita rozpoutn je zde tedy znan), nejmen naopak v prolklinch, kde se rozpout nejmen mnostv kovu (obr ). Prv tato skutenost nejvraznji pispv k procesu vyhlazovn povrchu. Celkov inek lze jet zeslit tak, e se se zpracovvanou soust clen manipuluje (jej poloha v roztoku se nastavuje podle poteby). A L? A D E J I A K L K A = L?? D F L H? D K = = = Obr : Rozloen proudov hustoty podl povrchu sousti Ped zahjenm procesu je nutno kovov povrch dokonale oistit (odstrauj se mastnoty, pna, otisky prst a oxidy). To lzeprovst chemicky (pomoc pry, kyselin i zsad), ppadn mechanicky (obrouenm apod.). Elektrick letn se ukonuje odstrannm vedlejchchemickch produkt (pedevm zbytk elektrolytu) z povrchu a jeho nslednm vysuenm. 84

9 Galvanoplastika Jedn se o elektrolytick zpsob vroby kovovch povlak silnch a nkolik mm. Umouje zhotovovat velmi pesn kovov lisovac formy k vrob rznch pedmt (v nedvn minulosti napklad gramofonovch desek). Spov v tom, e na vpl formy vyrobenou z mkk hmoty se nanese jemn prek z dobe vodivho kovu (nap. stbro nebo gra- t, viz odstavec ) a elektrolytickm postupem se na nm vytvo silnj vrstva mdi Koroze Koroz nazvme spontnn destruktivn oxidaci kov. V obvykl kyslkov atmosfe obsahujc 21% kyslku spontnn koroduj vechny kovy s vyjmkou zlata, palladia a platiny. Koroze v podstat probh podobnm zpsobem, jako elektrolza v elektrochemickm lnku. Korodujc kov pedstavuje ob elektrody jako i vnj obvod, elektrolytem je jemn vrstva vodnho roztoku na povrchu kovu. Dsledkem koroze je to, e vznikl oxidy nedr pevn na povrchu kovu, odpadvaj a tm vytv- ej prostor pro dal korozi dochz tak k pokozovn dalch a dalch vrstev kovu, co po ase me vst k jeho pln destrukci. Tak napklad elezo vystaven psoben vlhkho vzduchu reaguje s kyslkem a tvo sloueninu Fe 2 O 3 nh 2 O. Pitom mnostv vody ve slouenin oznaen symbolem n m vliv na barvu rzi, kter se me mnit od tm ern pes lutou a na oranov hndou. Tvorba rzi je ve skutenosti velmi sloit proces, kter pravdpodobn zan oxidac atom eleza podle vztahu Fe! Fe 2+ +2e ; : (5:4:1) V dalch reakcch ji hraje roli voda i kyslk. Dvojmocn kationty eleza nejprve dle oxiduj na trojmocn Fe 2+! Fe 3+ +1e ; (5:4:2) piem elektrony uvolnn v obou oxidanch krocch redukuj kyslk podle rovnice O 2 +2H 2 O +4e ;! 4OH ; : (5:4:3) Trojmocn kationty eleza pot reaguj s kyslkem nebo s anionty OH ; a vytvej oxid elezit, kter je poslze hydratovn rznm mnostvm vody. Souhrnnou rovnici lze uvst nap. ve tvaru 4Fe OH ; + nh 2 O! 2Fe 2 O 3 (n +6)H 2 O (5:4:4) 85

10 v literatue vak lze nalzt i vztahy vce i mn odlin. Rez se nemus tvoit pmo v mst, kde dochz k erozi eleza (obr ). Je tomu tak proto, e elektrony produkovan bhem prvotn oxidace eleza mohou putovat kovem a kationty eleza mohou difundovat roztokem do jinho msta, ne je pivdn kyslk. Vskutku, dostvme elektrochemick lnek, v nm elezo pedstavuje anodu, plynn kyslk katodu a vodn roztok eleza elektrolyt. = HA " 0. A 0! 0 " A!. A. A = A. A. A A. A.! A A AA = = Obr : Schma vzniku a prbhu koroze eleza Jestlie je elezn potrub umstn pod zem v pd o ph=6, dochz k nsledujc reakci Fe+2H +! Fe 2+ + H 2 (5:4:5) plynn vodk pitom unik, zatmco kationty Fe 2+ se rozpoutj a migruj do okol. Podobn je tomu v ppad ostatnch kov. Pokud je povrch kovu oeten barvou nebo lakem, probh pod jeho vrstvou rovn koroze, zejmna podl hran, kde je ni parciln tlak kyslku. Mechanismus v tomto ppad spov v rozdlu parcilnch tlak vznik koncentran lnek, jeho innost je zena rozdlem koncentrac ptomnch sloek. Existuj dv zkladn metody, jak se vi korozi brnit: prvn z nich spov ve zpomalen procesu snenm rychlosti, pi n koroze probh, druh v redukci elektromotorick sly elementrnho lnku, nebo transportu elektron vnjm obvodem do mst, kde me koroze probhat bez zejmch kod. Zpomalen procesu koroze se dosahuje vtinou pokrytm kovovho pedmtu ochrannou vrstvou (nap. lakem), kter zabra- uje pstupu kyslku, vody a elektrolytickch sol (ty napomhaj korozi zmenovnm rezistance elektrolytu ptomnm v lnku a je znmo, e existence jemnch krystal elektrolytickch solve vzduchu jehlavnm dvodem rychlej koroze kovovch pedmt v blzkosti moe). Ochrann vrstvy jsou vak inn jen do t doby, pokud pevn dr na povrchuchrnnch pedmt. V dalch odstavcch se budeme zabvat nejastjmi zpsoby ochrany proti korozi. 86

11 Katodick ochrana Katodick ochrana ped koroz spov v tom, e kov, kter se m chrnit, mus bt katodou elektrochemickho lnku toho se doshne tak, e se vodiv spojsjinm kovem, kter snze oxiduje. Nap. elezn plechy nebo pruty lze takto ochrnit galvanickm pokovovnm tenkou vrstvou zinku. Takto chrnn povrch pot nekoroduje a do doby, kdy zkoroduje ochrann vrstva. Roury pouvan pro stavbu ropovod se ze stejnch dvod chrn tenkou vrstvou hoku tvoc anodu ten sice postupn koroduje, ale potrub zstane relativn dlouhou dobu ochrnno. Hokovou anodu lze nahradit bu inertn nebo eleznou anodou za pedpokladu, e je pipojena na vnj zdroj energie, kter umle udr- uje jej potencil na potencilu hoku Anodick ochrana Tento zpsob ochrany vyaduje, aby senakovovm pedmtu, kter m bt chrnn, vytvoil lm z jeho oxidu, kter je ji dostaten stabiln. Rzn kovy, jako nap. hlink, takov oxidy tvo. Nerezavjc ocel vytv na svm povrchu stabiln lm z oxid niklu a chromu, tedy pms, kter ve znan me obsahuje. Oxidy eleza ochrannou vrstvu netvo. Hlink je s kyslkem vysoce reaktivn, avak ve styku se vzduchem velmi rychle a spontnn vytvo tuh odoln lm z Al 2 O 3, kter ji vnitn vrstvy kovu spolehliv ochrn. Navc lze vlastnosti tohoto lmu zlepit tzv. anodizac. Anodizace je elektrolytick proces o dlce nkolika minut pi relativn malm protkajcm proudu, bhem nho se na anod lnku vylou dal hlink v lzni obsahujc vodn roztok kyselho elektrolytu. Ten opt oxiduje a vznikl lm je vi korozi jet odolnj. Navc me bt navc zabarven, ponvad je dosti porzn. K anodizaci se rovn pouv hok, zinek a titan Elektrochemick analza a polarografie Clem elektrochemick analzy je zpravidla pesn uren chemickho sloen zkouman ltky. Toseprovd pomoc metodiky, jejm zkladem je elektrolza elektricky vodiv roztok zkouman ltky se umst do lnku, zm se zvislost protkajcho proudu na napt mezi elektrodami a zskan kivka seporovn se standardnmi kivkami. Vsledkem je nejen znalost jednotlivch prvk i iont, kter ltka obsahuje, ale i jejch pomrnho zastoupen. 87

12 Strun popis experimentu Proud, kter protk vnjm obvodem lnku, sestv zedvou slo- ek vyvolanchrznmi pinami. Prvn slokou je kapacitn proud, jen udruje potencil elektrody na te hodnot v ppad zmny jej povrchov kapacity ten ovem mus bt minimalizovn, aby nedochzelo ke zkreslen vsledk. Druh sloka proudu mus udrovat napt mezi elektrodami bhem oxidace i redukce rozputn zkouman ltky.tento proud je pmo mrn koncentraci rozputnho vzorku a m zsadn vznam pro vyhodnocen experimentu. Zazen pro elektrochemickou analzu sestv ze t zkladnch st, kter pedstavuje elektrochemicksouprava, mic zazen a elektrochemick lnek. Elektrochemick souprava obsahuje zdroj napt a genertor pulz. Mic zazen pedstavuje v souasn dob pota s mic kartou, kter simultnn nahrv a zobrazuje prbh menho napt a proudu. lnek obsahuje ti elektrody, kter jsou ponoeny do roztoku, jen je analyzovn. Pracovn elektrodou je elektroda, na n probh reakce, kterou zkoumme. Referenn elektroda zajiuje stabiln potencil, s nm je neustle porovnvn potencil pracovn elektrody (nejastji se jedn okalomelovou elektrodu nebo elektrodu Ag=AgCl). Tet elektroda je tac (vyroben z gratu nebo platiny). Proud v lnku protk mezi pracovn a tac elektrodou. Samotn analza probh ve tyech krocch: 1. Pprava analyzovanho vzorku, kter mus mt formu roztoku. 2. Pidn elektrolytu do roztoku za elem zajitn jeho elektrick vodivosti. 3. dn nastaven elektrochemick soupravy. 4. Men a vyhodnocen, kter se realizuje porovnnm odezvy vzorku a odezvy standardu (standardn kivky). Elektrochemick metody jsou spolehliv pro analzu kov, nekov, iont, organickch ltek atd. V literatue existuje cel knihovny reduknch potencil a standardnch kivek Princip polarografie, zkladn pojmy Pracovn elektrody v elektrochemickch analyztorech mohou bt vyrobeny z cel ady elektricky vodivch materil (za vechny lze jmenovat uhlk, tuhu, platinu, zlato nebo rtu). Pokud se pouije kapkov rtuov elektroda, pak se analze k polarograck a pslun analy- 88

13 ztor se nazv polarograf (obr ). 8 # 8 8 # 8 8 = F L H J K L = F E H = = = F J A? E A J H H = F L =? K = HJK J O H J K L = %? Obr : Schma polarografu Vsledkem analzy je tzv. polarogram (zvislost proudu na napt mezi elektrodami), z nho lze vyst vechny podstatn okolnosti transportu elektronmezipovrchem pracovn elektrody a rozputnho vzorku. Polarogram mus odret pouze zmny, kter se odehrvaj ve vzorku v roztoku a ne dje na povrchu elektrody.povrch elektrody by proto ml mt stle stejn vlastnosti a stejnou velikost (reprodukovatelnost pedstavuje pi men vbec nejdleitj poadavek). Poadavek istoty je ukapkov rtuov elektrody splnn, problmem vak bv dve zmnn kapacitn proud. Pokud je vak vhodnm zpsobem potlaen, doshne se pi men neobyejn vysok pesnosti a citlivosti. Polarograf sestv ze zdroje stejnosmrnho napt, dle z potenciometru, kter umouje plynulou regulaci napt na elektrodch, mikroamprmetru, kter m proud v pracovnm obvodu a z elektrolytick ndobky s katodou a anodou. Katodu zde tvo rtu, kter odkapv ze sklenn kapilry a anodu vrstva rtuti na dn ndobky. Jejm hlavnm smyslem je, jak ji bylo naznaeno, abysepovrch elektrody nezneioval usazenmi anionty. Nejprve si ozejmme zklady polarograe na nkolika pkladech za pedpokladu, e je zcela potlaen kapacitn proud. Naplme ndobku elektrolytem (napklad chloridem zinenatm ZnCl 2 ) a zanme potenciometrem postupn zvyovat napt. Sledujme, jak se pitom mn velikost proudu. Zpotku je na elektrodch mal napt, take se disociovan ionty Zn 2+ a Cl ; pohybujkodpovdajcm elektrodm velmi pomalu a proud v obvodu stoup jen nepatrn (obr ). Pi napt R vyznaenm v obrzku, ktermu sek rozkladn, zane proud narstat velmi rychle, a to a k napt R 0, kdy se ustl na sv maximln hodnot (se zvyujcm se naptm ji dle nevzrst, 89

14 ponvad ionty doshly sv nejvy mon rychlosti). E F = H C H = B E? L = F L L F J A? E 4 ) 4 7 Obr : Polarogram chloridu zinenatho Maximln hodnotu proudu, kter se nazv difzn, lze urit Ilkoviovou rovnic i d =708 n D 1 2 m 2 3 t 1 6 c (5:5:1) v n D oznauje souinitel difze vzorku (cm 2 /s), n je poet elektron penench jednm molem vzorku, m je hmotnostn tok rtuti kapilrou (mg/s), t oznauje dobu ivota jedn kapky a c koncentraci vzorku (mol/cm 3 ). st kivky od bodu R do bodu R 0 se nazv polarograck vlna. Napt v bod A, kde tato vlna dosahuje poloviny svvky,senazv plvlnov potencil. Tento potencil m pro polarograckou analzu zsadn vznam velk mnostv experiment prokzalo, e rzn ionty, prvky a jejich skupiny majrzn plvlnov potencil. Tak napklad plvlnov potencil kationtu zinku Zn 2+ je 1.02 V, kationtu kadmia Cd 2+ je 0.63 V a kationtu eleza Fe 2+ je 1.32 V. Z toho lze usoudit, e stanovenm plvlnovch potencil rznch roztok meme pomoc tabulek urit i jejich kvalitativn sloen. 1) $! 8 ) + K!! ) 8! " # 7 8 $ % Obr : Polarogram technickho zinku Dalm postupem pak meme vyetit i sloen kvantitativn. Na 90

15 zklad pedchozch daj ji meme vyhodnotit napklad polarogram technickho zinku (obr ). Z obrzku je patrno, e zde existuj dv polarograck vlny, jedna s plvlnovm potencilem 0.33 V (odpovd ptomnosti Cu) a druh s plvlnovm potencilem 0.63 V (odpovd Cd). Jak nyn urit mnostv tchto pms? vahou i experimentln lze prokzat, e rychlost iont v roztoku je bez ohledu na jejich mnostv pi danm napt stejn celkov proud ovem na tomto mnostv jist zvis. Druh iont tedy urme z plvlnovch potencil a jejich mnostv z vky polarograck vlny (obr a,b). 1) = E > H = H J C 1) $ & C & $ C + K 7 8 "! C + K 7 8 Obr a,b: Ke kvantitativnmu uren pms v technickm zinku Pipravme-li si kalibran roztok obsahujc napklad g Cu a g Cd a zhotovme-li jeho polarogram (obr a) zjistme analzou technickhozinku,e1gzn obsahuje g Cu a0.0008g Cd. Tohoto principu vyuvaj vechny polarograck pstroje, kter automaticky zaznamenvaj zvislost proudu v roztoku na napt a zskan kivky vyhodnocuj. Pro ilustraci, kdybychom rozpustili 5 g njak slitiny kov nap. v kyselin a pak rovnomrn v l vody, budeme schopni z jedn kapky takto vzniklho roztoku pesn analyzovat jeho sloen. Proto bv polarograe asto preferovna ped jinmi pbuznmi metodami. 91

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie

Elektrochemie - maturitní otázka z chemie Elektrochemie - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz -?tvrtek, B?ezen 05, 2015 http://biologie-chemie.cz/elektrochemie-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Elektrochemie P?edm?t: Chemie P?idal(a):

Více

6.3.3. Baterie na b zi Ni; MH (nikl-metalhydrid) Jsou zn my asi deset let. Pracuj na podobn m principu jako Ni;Cd

6.3.3. Baterie na b zi Ni; MH (nikl-metalhydrid) Jsou zn my asi deset let. Pracuj na podobn m principu jako Ni;Cd 6.3.3. Baterie na bzi Ni; MH (nikl-metalhydrid) Jsou znmy asi deset let. Pracuj na podobnm principu jako Ni;Cd baterie, ale msto kadmia vyuvaj slitin kov schopnch absorbovat vodk do sv krystalov mky. Maj

Více

PRVKY 17. (VII. A) SKUPINY

PRVKY 17. (VII. A) SKUPINY PRVKY 17. (VII. A) SKUPINY TEST Úkol č. 1 Doplň následující text správnými informacemi o prvcích 17. skupiny: Prvky 17. skupiny periodické soustavy prvků jsou společným názvem označovány halogeny. Do této

Více

Kovové povlaky. Kovové povlaky. Z hlediska funkce. V el. vodivém prostředí. velmi ušlechtilé méně ušlechtile (vzhledem k železu) tloušťka pórovitost

Kovové povlaky. Kovové povlaky. Z hlediska funkce. V el. vodivém prostředí. velmi ušlechtilé méně ušlechtile (vzhledem k železu) tloušťka pórovitost Kovové povlaky Kovové povlaky Kovové povlaky velmi ušlechtilé méně ušlechtile (vzhledem k železu) Z hlediska funkce tloušťka pórovitost V el. vodivém prostředí katodický anodický charakter 2 Kovové povlaky

Více

Elektrický proud v elektrolytech

Elektrický proud v elektrolytech Elektrolytický vodič Elektrický proud v elektrolytech Vezěe nádobu s destilovanou vodou (ta nevede el. proud) a vlože do ní dvě elektrody, které připojíe do zdroje stejnosěrného napětí. Do vody nasypee

Více

ELEKTROLÝZA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012. Ročník: osmý

ELEKTROLÝZA. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ELEKTROLÝZA Datum (období) tvorby: 13. 3. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí s elektrolýzou. V rámci

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939. Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2939 Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti Číslo přílohy: VY_číslo šablony_inovace_číslo přílohy Autor Datum vytvoření vzdělávacího

Více

ELEKTROCHEMIE A KOROZE Ing. Jiří Vondrák, DrSc. ÚACH AV ČR

ELEKTROCHEMIE A KOROZE Ing. Jiří Vondrák, DrSc. ÚACH AV ČR ELEKTROCHEMIE A KOROZE Ing. Jiří Vondrák, DrSc. ÚACH AV ČR Elektrochemie: chemické reakce vyvolané elektrickým proudem a naopak vznik elektrického proudu z chemických reakcí Historie: L. Galvani - žabí

Více

Elektrochemické zdroje elektrické energie

Elektrochemické zdroje elektrické energie Dělení: 1) Primární články 2) Sekundární 3) Palivové články Elektrochemické zdroje elektrické energie Primární články - Články suché. C Zn článek Anoda: oxidace Zn Zn 2+ + 2 e - (Zn 2+ se rozpouští v elektrolytu;

Více

Elektrochemie. 2. Elektrodový potenciál

Elektrochemie. 2. Elektrodový potenciál Elektrochemie 1. Poločlánky Ponoříme-li kov do roztoku jeho solí mohou nastav dva různé děje: a. Do roztoku se z kovu uvolňují kationty (obr. a), na elektrodě vzniká převaha elektronů. Elektroda se tedy

Více

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách

Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Název materiálu: Vedení elektrického proudu v kapalinách Jméno autora: Mgr. Magda Zemánková Materiál byl vytvořen v období: 2. pololetí šk. roku 2010/2011 Materiál je určen pro ročník: 9. Vzdělávací oblast:

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Metody elektroanalytické

Metody elektroanalytické Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t = I dt 0 napětí, potenciál U, E, φ (volt - V) odpor R (ohm - Ω), vodivost G (siemens - S) teplota T (K), látkové množství n (mol) Základní

Více

4.4.3 Galvanické články

4.4.3 Galvanické články ..3 Galvanické články Předpoklady: 01 Zapíchnu do citrónu dva plíšky z různých kovů mezi kovy se objeví napětí (měřitelné voltmetrem) získal jsem baterku, ale žárovku nerozsvítím (citrobaterie dává pouze

Více

H - -I (hydridy kovů) vlastnosti: plyn - nekov 14x lehčí než vzduch bez barvy, chuti, zápachu se vzduchem tvoří výbušnou směs redukční činidlo

H - -I (hydridy kovů) vlastnosti: plyn - nekov 14x lehčí než vzduch bez barvy, chuti, zápachu se vzduchem tvoří výbušnou směs redukční činidlo Otázka: Vodík, kyslík Předmět: Chemie Přidal(a): Prang Vodík 1. Charakteristika 1 1 H 1s 1 ; 1 proton, jeden elektron nejlehčí prvek výskyt: volný horní vrstva atmosféry, vesmír - elementární vázaný- anorganické,

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

ELEKTROCHEMIE. Zabývá se rovnováhami a ději v soustavách obsahující elektricky nabité částice. Ca 2+ x Ca +II

ELEKTROCHEMIE. Zabývá se rovnováhami a ději v soustavách obsahující elektricky nabité částice. Ca 2+ x Ca +II ELEKTROCHEMIE Zabývá se rovnováhami a ději v soustavách obsahující elektricky nabité částice. Ca 2+ x Ca +II Samostatný kation Oxidační číslo ve sloučenině Sám Jen ve sloučenině 1 ELEKTROCHEMIE: POJMY

Více

Číslo: Anotace: Prosinec 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Číslo: Anotace: Prosinec 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Elektrický proud stejnosměrný Elektrický

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 08

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Pořadí DUMu v sadě 08 Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Ukázky z pracovních listů B

Ukázky z pracovních listů B Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.

Více

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny - jsou to d-prvky, nazývají se také přechodné prvky - v PSP jsou umístěny mezi s a p prvky - nacházejí se ve 4. 7. periodě - atomy přechodných prvků mají

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Prvky III. A skupiny Nejdůležitějším a technicky nejvýznamnější kov této skupiny je hliník. Kromě hliníku jsou

Více

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku.

Test pro 8. třídy A. 3) Vypočítej kolik potřebuješ gramů soli na přípravu 600 g 5 % roztoku. Test pro 8. třídy A 1) Rozhodni, zda je správné tvrzení: Vzduch je homogenní směs. a) ano b) ne 2) Přiřaď k sobě: a) voda-olej A) suspenze b) křída ve vodě B) emulze c) vzduch C) aerosol 3) Vypočítej kolik

Více

Elektrický proud v kapalinách

Elektrický proud v kapalinách Elektrický proud v kapalinách Čisté kapaliny omezíme se na vodu jsou poměrně dobrými izolanty. Když však ve vodě rozpustíme sůl, kyselinu anebo zásadu, získáme tzv. elektrolyt, který je již poměrně dobrým

Více

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál

Více

TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV. 1. Definice koroze. Soli, oxidy. 2.Rozdělení koroze. Obsah: Činitelé ovlivňující korozi H 2 O, O 2

TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV. 1. Definice koroze. Soli, oxidy. 2.Rozdělení koroze. Obsah: Činitelé ovlivňující korozi H 2 O, O 2 TECHNOLOGIE POVRCHOVÝCH ÚPRAV Obsah: 1. Definice koroze 2. Rozdělení koroze 3. Ochrana proti korozi 4. Kontrolní otázky 1. Definice koroze Koroze je rozrušování materiálu vlivem okolního prostředí Činitelé

Více

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY

CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ CHEMIE A TECHNOLOGIE VODY MODUL M04 VODA V PRMYSLU, ZEMDLSTVÍ A ENERGETICE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA - 2 (38) - Obsah

Více

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Kryogenní technika v elektrovakuové technice Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší

Více

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný

Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Ukázky z pracovních listů 1) Vyber, který ion je: a) ve vodném roztoku barevný b) nejstabilnější c) nejlépe oxidovatelný Fe 3+ Fe 3+ Fe 3+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ Fe 2+ Fe 6+ 2) Vyber správné o rtuti:

Více

Datum: 21. 8. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07./1.5.00/34.

Datum: 21. 8. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07./1.5.00/34. Datum: 21. 8. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07./1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_93 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

2.10 Pomědění hřebíků. Projekt Trojlístek

2.10 Pomědění hřebíků. Projekt Trojlístek 2. Vlastnosti látek a chemické reakce 2.10 Pomědění hřebíků. Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2. Cílová skupina Metodika

Více

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 )

podíl permeability daného materiálu a permeability vakua (4π10-7 ) ELEKTROTECHNICKÉ MATERIÁLY 1) Uveďte charakteristické parametry magnetických látek Existence magnetického momentu: základním předpoklad, aby látky měly magnetické vlastnosti tvořen součtem orbitálního

Více

Koroze obecn Koroze chemická Koroze elektrochemická Koroze atmosférická

Koroze obecn Koroze chemická Koroze elektrochemická Koroze atmosférická Koroze Úvod Jako téma své seminární práce v T-kurzu jsem si zvolil korozi, zejména korozi železa a oceli. Větší část práce jsem zpracoval experimentálně, abych zjistil podmínky urychlující nebo naopak

Více

Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507. Elektrochemické metody

Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507. Elektrochemické metody Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Téra2507 Elektrochemické metody Elektrolýza Do roztoku elektrolytu ponoříme dvě elektrody a vložíme na ně dostatečně velké vnější stejnosměrné napětí. Roztok elektrolytu

Více

Elektrotermické procesy

Elektrotermické procesy Elektrotermické procesy Elektrolýza tavenin Výroba Al Elektrické pece Výroba P Výroba CaC 1 Vysokoteplotní procesy, využívající elektrický ohřev (případně v kombinaci s elektrolýzou) Elektrotermické procesy

Více

Úpravy povrchu. Pozinkovaný materiál. Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16

Úpravy povrchu. Pozinkovaný materiál. Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16 Úpravy povrchu Pozinkovaný materiál Zinkový povlak - záruka elektrochemického ochranného působení 1 / 16 Aplikace žárově zinkovaných předmětů Běžnou metodou ochrany oceli proti korozi jsou ochranné povlaky,

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.04.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_13_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

Základní stavební částice

Základní stavební částice Základní stavební částice ATOMY Au O H Elektroneutrální 2 H 2 atomy vodíku 8 Fe Ř atom železa IONTY Na + Cl - H 3 O + P idávat nebo odebírat se mohou jenom elektrony Kationty Kladn nabité Odevzdání elektron

Více

T7TVO05 ODŽELEZOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ PODZEMNÍ VODY PROVZDUŠOVÁNÍ A FILTRACÍ

T7TVO05 ODŽELEZOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ PODZEMNÍ VODY PROVZDUŠOVÁNÍ A FILTRACÍ T7TVO05 ODŽELEZOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ PODZEMNÍ VODY PROVZDUŠOVÁNÍ A FILTRACÍ 5.1. Úvod V malých koncentrací je železo běžnou součástí vod. V povrchových vodách se železo vyskytuje obvykle v setinách až desetinách

Více

Autorem materiálu je Ing. Dagmar Berková, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Autorem materiálu je Ing. Dagmar Berková, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam. Šablona č. I, sada č. 2 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a příroda Chemie Obecná a anorganická chemie Oxidy, sulfidy, halogenovodíky a halogenovodíkové kyseliny, redoxní reakce

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 12.skupina

Více

Soli. Vznik solí. Názvosloví solí

Soli. Vznik solí. Názvosloví solí Soli Vznik solí Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů ( popř. amonného kationtu NH4 + ) a aniontů kyselin. Např. KNO 3 obsahuje draselný kationt K + a aniont kyseliny dusičné NO 3, NaCl

Více

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny

Nauka o materiálu. Přednáška č.11 Neželezné kovy a jejich slitiny Nauka o materiálu Rozdělení neželezných kovů a slitin Jako kritérium pro rozdělení do skupin se volí teplota tání s př přihlédnutím na další vlastnosti (hustota, chemická stálost..) Neželezné kovy s nízkou

Více

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí

Koroze. Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí Koroze Samovolně probíhající nevratný proces postupného narušování a znehodnocování materiálů chemickými a fyzikálněchemickými vlivy prostředí Korozní činitelé Vnitřní: čistota kovu chemické složení způsob

Více

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření

Potenciometrie. Obr.1 Schema základního uspořádání elektrochemické cely pro potenciometrická měření Potenciometrie 1.Definice Rovnovážná potenciometrie je analytickou metodou, při níž se analyt stanovuje ze změřeného napětí elektrochemického článku, tvořeného indikační elektrodou ponořenou do analyzovaného

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Oxidace a redukce jsou chemické reakce spojené s výměnou elektronů. Při oxidaci látka elektrony uvolňuje a její oxidační číslo se zvyšuje.

Více

Téma č. 88 - obor Obráběcí práce, Zámečnické práce a údržba/strojírenská technologie. Neželezné kovy

Téma č. 88 - obor Obráběcí práce, Zámečnické práce a údržba/strojírenská technologie. Neželezné kovy Téma č. 88 - obor Obráběcí práce, Zámečnické práce a údržba/strojírenská technologie Neželezné kovy V technické praxi se používá velké množství neželezných kovů a slitin. Nejvíc používané technické neželezné

Více

Vyučující po spuštění prezentace může provádět výklad a zároveň vytvářet zápis. Výklad je doprovázen cvičeními k osvojení probírané tématiky.

Vyučující po spuštění prezentace může provádět výklad a zároveň vytvářet zápis. Výklad je doprovázen cvičeními k osvojení probírané tématiky. Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Sada:

Více

Kovy I. B a II. B skupiny

Kovy I. B a II. B skupiny Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Kovy I. B a II. B skupiny V I. B skupině jsou kovy podobných vlastností měď, stříbro a zlato. Měď Výskyt Měď

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: tercie Očekávané výstupy Uvede příklady chemického děje a čím se zabývá chemie Rozliší tělesa a látky Rozpozná na příkladech fyzikální

Více

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy

- anomálie vody - nejvyšší hustota p?i 4 C hlavní význam pro vodní organismy Voda - seminární práce by Chemie -?tvrtek, Prosinec 19, 2013 http://biologie-chemie.cz/voda-seminarni-prace/ Otázka: Voda - seminární práce P?edm?t: Chemie P?idal(a): MrLuciprd VODA základní podmínka života

Více

Korozní odolnost titanu a jeho slitin

Korozní odolnost titanu a jeho slitin Korozní odolnost titanu a jeho slitin BIBUS s.r.o. Vídeňská 125, 639 27 Brno Kancelář Zlín: Tel.: 547 125 300 tel / fax: 577 242 037 Fax: 547 125 310 mobil: 603 895 927 E-mail: bibus@bibus.cz E-mail: maranek@centrum.cz

Více

STAŽENO z www.cklop.cz

STAŽENO z www.cklop.cz 3 Povrchová úprava hliníkových profilů 3.1 Všeobecně Hliník má, vzhledem k vysoké slučitelnosti s kyslíkem, tu vlastnost, že na svém povrchu poměrně rychle vytváří tenkou přirozeně zoxidovanou vrstvu.

Více

4. CHEMICKÉ ROVNICE. A. Vyčíslování chemických rovnic

4. CHEMICKÉ ROVNICE. A. Vyčíslování chemických rovnic 4. CHEMICKÉ ROVNICE A. Vyčíslování chemických rovnic Klíčová slova kapitoly B: Zachování druhu atomu, zachování náboje, stechiometrický koeficient, rdoxní děj Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly

Více

Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE

Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborový workshop pro ZŠ CHEMIE

Více

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium O a S jsou nekovy (tvoří kovalentní vazby), Se, Te jsou polokovy, Po je typický kov O je druhý nejvíce elektronegativní prvek vytváření oktetové

Více

Základy konzervace pro archeology (UA / A0018) Cvičení průzkum kovových předmětů identifikace kovů

Základy konzervace pro archeology (UA / A0018) Cvičení průzkum kovových předmětů identifikace kovů Základy konzervace pro archeology (UA / A0018) Cvičení průzkum kovových předmětů identifikace kovů V současnosti je pro zjišťování materiálového složení kovových archeologických předmětů nejčastěji využíváno

Více

Technologie pro úpravu bazénové vody

Technologie pro úpravu bazénové vody Technologie pro úpravu GHC Invest, s.r.o. Korunovační 6 170 00 Praha 7 info@ghcinvest.cz Příměsi významné pro úpravu Anorganické látky přírodního původu - kationty kovů (Cu +/2+, Fe 2+/3+, Mn 2+, Ca 2+,

Více

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie

Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod do chemie Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Obor vzdělávací oblasti: Chemie Ročník: 8 Výstupy - kompetence Téma - Učivo Průřezová témata,přesahy - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými Úvod

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH35

DUM VY_52_INOVACE_12CH35 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH35 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Vlastnosti vody a její vliv na provoz parních elektrických zvlhčovačů

Vlastnosti vody a její vliv na provoz parních elektrických zvlhčovačů Vlastnosti vody a její vliv na provoz parních elektrických zvlhčovačů Voda není nikdy ideálně čistá, ale vždy obsahuje různorodé částice a chemické prvky. Jakost vody a její chemické složení se posuzuje

Více

Elektrický proud v kapalinách

Elektrický proud v kapalinách Elektrický proud v kapalinách Kovy obsahují volné (valenční) elektrony a ty způsobují el. proud. Látka se chemicky nemění (vodiče 1. třídy). V polovodičích volné náboje připravíme uměle (teplota, příměsi,

Více

Analytická chemie předběžné zkoušky

Analytická chemie předběžné zkoušky Analytická chemie předběžné zkoušky Odběr a úprava vzorku homogenní vzorek rozmělnit, promíchat Vzhled vzorku (barva, zápach) barevné roztoky o Cr 3+, MnO 4- o Cu 2+ o Ni 2+, Cr 3+, Fe 2+ o CrO 2-4, [Fe(CN)

Více

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství) VZOROVÉ PŘÍKLADY Z CHEMIE A DOPORUČENÁ LITERATURA pro přípravu k přijímací zkoušce studijnímu oboru Nanotechnologie na VŠB TU Ostrava Doporučená literatura z chemie: Prakticky jakákoliv celostátní učebnice

Více

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen 2013. Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen 2013. Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 29. květen 2013 Název zpracovaného celku: REDOXNÍ REAKCE REDOXNÍ REAKCE Oxidačně redukční neboli redoxní reakce jsou všechny chemické reakce,

Více

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H

1H 1s. 8O 1s 2s 2p - - - - - - H O H OXIDAČNÍ ČÍSLO 1H 1s 8O 1s 2s 2p 1H 1s - - - - + - - + - - + - - H O H +I -II +I H O H - - - - Elektronegativita: Oxidační číslo vodíku: H +I Oxidační číslo kyslíku: O -II Platí téměř ve všech sloučeninách.

Více

Jiøí Vlèek ZÁKLADY STØEDOŠKOLSKÉ CHEMIE obecná chemie anorganická chemie organická chemie Obsah 1. Obecná chemie... 1 2. Anorganická chemie... 29 3. Organická chemie... 48 4. Laboratorní cvièení... 69

Více

HYDROXIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 3. 2013. Ročník: osmý

HYDROXIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 27. 3. 2013. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková HYDROXIDY Datum (období) tvorby: 27. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí se základními

Více

Ch - Stavba atomu, chemická vazba

Ch - Stavba atomu, chemická vazba Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA

OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA OŠETOVÁNÍ VODY V BAZÉNECH PÍPRAVKY ADY LAGUNA OBSAH 1. Úvod 2 2. Hodnota ph 2 3. Uvedení bazénu do provozu 2 4. Úprava vody po prvním ošetení 2 5. Prbžné ošetování bazénu 3 5.1. ištní stn bazénu 3 5.2.

Více

Srovnávací analýza technologií používaných v galvanickém zinkování. Bc.Pavel Pávek

Srovnávací analýza technologií používaných v galvanickém zinkování. Bc.Pavel Pávek Srovnávací analýza technologií používaných v galvanickém zinkování Bc.Pavel Pávek Diplomová práce 2013 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** *** naskenované Prohlášení str. 1***

Více

PÁJENÍ. Osnova učiva: Druhy pájek. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STT první Jindřich RAYNOCH 31.10.2012 Název zpracovaného celku: PÁJENÍ A LEPENÍ

PÁJENÍ. Osnova učiva: Druhy pájek. Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STT první Jindřich RAYNOCH 31.10.2012 Název zpracovaného celku: PÁJENÍ A LEPENÍ Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: STT první Jindřich RAYNOCH 31.10.2012 Název zpracovaného celku: PÁJENÍ A LEPENÍ PÁJENÍ Osnova učiva: Úvod Rozdělení pájek Význam tavidla Metody pájení Stroje a zařízení

Více

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Ročník Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie obecná elektrochemie 1. ročník Datum tvorby 3.1.2014 Anotace

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.5 Karosářské Know how (Vědět jak) Kapitola

Více

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_131_Elektrochemická řada napětí kovů_pwp

Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: VY_32_INOVACE_131_Elektrochemická řada napětí kovů_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku

Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Pracovní list: Opakování učiva 8. ročníku Komentář ke hře: 1. Třída se rozdělí do čtyř skupin. Vždy spolu soupeří dvě skupiny a vítězné skupiny se pak utkají ve finále. 2. Každé z čísel skrývá otázku.

Více

Technické sekundární články - AKUMULÁTOR

Technické sekundární články - AKUMULÁTOR Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Technické sekundární články - AKUMULÁTOR Galvanické články, které je možno opakovaně nabíjet a vybíjet se nazývají

Více

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) Hmotnostní jednotka: Atomová relativní hmotnost: Molekulová relativní hmotnost: Molární hmotnost: Hmotnost u = 1,66057.10-27 kg X) Ar(X) = m u Y) Mr(Y) = m u Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B) m M(Y) = ; [g/mol] n M(Y)

Více

Chemické názvosloví anorganických sloučenin 1

Chemické názvosloví anorganických sloučenin 1 Chemické názvosloví anorganických sloučenin 1 Dvouprvkové sloučeniny Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem

Více

AKUMULÁTORY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2012. Ročník: devátý

AKUMULÁTORY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková AKUMULÁTORY Datum (období) tvorby: 15. 3. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce 1 Anotace: Žáci se seznámí se zdroji elektrického

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů (nebo amonného kationtu NH4+) a aniontů kyselin.

Soli jsou chemické sloučeniny složené z kationtů kovů (nebo amonného kationtu NH4+) a aniontů kyselin. Soli Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje

Více

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY K VE EJNÉ ZAKÁZCE MALÉHO ROZSAHU FAKULTNÍ NEMOCNICE BRNO Jihlavská 20, 625 00 Brno tel: 532 231 111 ODBOR HOSPODÁSKO-TECHNICKÉ SPRÁVY Vedoucí útvaru: Bc. Karel Široký tel.: 532 232 200, fax: 532 232 007 e-mail: karel.siroky@fnbrno.cz

Více

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ) Úloha 1 Ic), IIa), IIId), IVb) za každé správné přiřazení po 1 bodu; celkem Úloha 2 8 bodů 1. Sodík reaguje s vodou za vzniku hydroxidu sodného a dalšího produktu.

Více

KOROZE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 4. 2012. Ročník: devátý

KOROZE. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 4. 2012. Ročník: devátý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková KOROZE Datum (období) tvorby: 25. 4. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Chemické reakce; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se seznámí se

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, VYUŽITÍ ELEKTROLÝZY V PRAXI

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, VYUŽITÍ ELEKTROLÝZY V PRAXI Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_2S2_D17_Z_ELMAG_Elektricky_proud_v_kapalinach_ vyuziti_elektrolyzy_v_praxi_pl Člověk

Více

Dokumentaní píruka k aplikaci. Visor: Focení vzork. VisorCam. Verze 1.0

Dokumentaní píruka k aplikaci. Visor: Focení vzork. VisorCam. Verze 1.0 Dokumentaní píruka k aplikaci Visor: Focení vzork VisorCam Verze 1.0 ervenec 2009 Modul Focení vzork slouží k nafocení vzork 1. Prostednictvím této aplikace je provádna veškerá práce s fotoaparátem pístroje

Více

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.

CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynech

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově. 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynech Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynech Ing. Jakub Ulmann 4.1 Elektrický proud v kapalinách Sestavíme

Více

Voltametrie (laboratorní úloha)

Voltametrie (laboratorní úloha) Voltametrie (laboratorní úloha) Teorie: Voltametrie (přesněji volt-ampérometrie) je nejčastěji používaná elektrochemická metoda, kdy se na pracovní elektrodu (rtuť, platina, zlato, uhlík, amalgamy,...)

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Soli. Názvosloví, vznik a použití solí, hydrogensoli a hydráty solí, hnojiva, použití solí ve stavebnictví

Soli. Názvosloví, vznik a použití solí, hydrogensoli a hydráty solí, hnojiva, použití solí ve stavebnictví Soli Názvosloví, vznik a použití solí, hydrogensoli a hydráty solí, hnojiva, použití solí ve stavebnictví Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

Vaše uživatelský manuál AEG-ELECTROLUX EOB6690K ELUX EURO http://cs.yourpdfguides.com/dref/621274

Vaše uživatelský manuál AEG-ELECTROLUX EOB6690K ELUX EURO http://cs.yourpdfguides.com/dref/621274 Můžete si přečíst doporučení v uživatelské příručce, technickém průvodci, nebo průvodci instalací pro AEG-ELECTROLUX EOB6690K ELUX EURO. Zjistíte si odpovědi na všechny vaše otázky, týkající se AEG-ELECTROLUX

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 2. Ing. Kubíček Miroslav. Autor:

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Obrábění. Název: Téma: Fyzikální metody obrábění 2. Ing. Kubíček Miroslav. Autor: Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Obrábění Téma: Fyzikální metody obrábění 2 Autor: Ing. Kubíček

Více

Vaše uživatelský manuál ZANUSSI ZBX622SS http://cs.yourpdfguides.com/dref/666526

Vaše uživatelský manuál ZANUSSI ZBX622SS http://cs.yourpdfguides.com/dref/666526 Můžete si přečíst doporučení v uživatelské příručce, technickém průvodci, nebo průvodci instalací pro ZANUSSI ZBX622SS. Zjistíte si odpovědi na všechny vaše otázky, týkající se ZANUSSI ZBX622SS v uživatelské

Více

Základy analýzy potravin Přednáška 1

Základy analýzy potravin Přednáška 1 ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické

Více

ELEKTROLYTICKY VYLUČOVANÉ KOMPOZITNÍ POVLAKY (ECC) JAKO POVRCHOVÁ OCHRANA ODOLNÁ PROTI OPOTŘEBENÍ VE STROJÍRENSTVÍ

ELEKTROLYTICKY VYLUČOVANÉ KOMPOZITNÍ POVLAKY (ECC) JAKO POVRCHOVÁ OCHRANA ODOLNÁ PROTI OPOTŘEBENÍ VE STROJÍRENSTVÍ ELEKTROLYTICKY VYLUČOVANÉ KOMPOZITNÍ POVLAKY (ECC) JAKO POVRCHOVÁ OCHRANA ODOLNÁ PROTI OPOTŘEBENÍ VE STROJÍRENSTVÍ František Kristofory, Miroslav Mohyla, Petr Kania a Jaromír Vítek b a VŠB-TU Ostrava,

Více