Managment a marketing v cestovním ruchu Autor: prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. 11. a 18. září 2009, Lázně Bohdaneč

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Managment a marketing v cestovním ruchu Autor: prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. 11. a 18. září 2009, Lázně Bohdaneč"

Transkript

1 Managment a marketing v cestovním ruchu Autor: prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc. 11. a 18. září 2009, Lázně Bohdaneč

2 I. CHARAKTER CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch představuje jeden z velmi významných fenomenů našich dnů. Přesto dosud neexistuje jeho jednotná definice.v současném období se na cestovní ruch převážně pohlíží jako na souhrn jevů a vztahů utvářejících se při cestování. Je definován jako činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí / mimo místo bydliště / a to na dobu kratší než stanovena,přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.

3 Možná, že jedním z důvodů nejednotné definice cestovního ruchu je skutečnost, že představuje mnohostranné odvětví, které zahrnuje širokou škálu ekonomických aktivit.podle V.T.C. Middletona hlavními oblastmi cestovního ruchu jsou: ubytovací sektor, sektor turistických atrakcí, doprava, zprostředkovatelé cestovního ruchu a sektor destinačních organizací

4 Hlavními oborovými skupinami angažujícími se v cestovním ruchu jsou majitelé restauračních a ubytovacích zařízení, zprostředkovatelé,d odavatelé, dopravci a marketingové organizace. Jedná se tudíž především o malé rodinné restaurace, motely, střediska, kempingy, cestovní kanceláře a drobnější atraktivity cestovního ruchu početně převažují větší řetězce a jejich formy licenčního podnikání (franchising). Tyto podnikatelské subjekty se řadí do kategorie malé a střední podniky (MSP) Small and Medium - sized Enterprices ).

5 Zvláště charakteristickými rysy cestovního ruchu jsou mnohooborovost a průřezovost. Dané konstatování znamená, že na jeho rozvoji participuje celá řada odvětví národního hospodářství a oborů lidské činnosti. Z této skutečnosti vyplývá i vztah cestovního ruchu k odvětvové struktuře národního hospodářství. V něm je nutno rozlišovat několik rovin vzájemných vztahů: - první rovinu tvoří ekonomická odvětví s přímým bezprostředním vztahem k cestovnímu ruchu, tj. odvětví,která se svými výkony přímo podílejí na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Do této se řadí odvětví poskytující ubytovací, zprostředkovatelské, restaurační, lázeňské,

6 směnárenské a často i dopravní služby spolu s odvětvími poskytujícími doplňkové služby (obchod, pojišťovnictví, zdravotnictví, kultura, komunální a další služby). - druhou rovinu tvoří odvětví s nepřímým zprostředkovaným vztahem k cestovnímu ruchu. přímo neparticipují na zabezpečení potřeb účastníků cestovního ruchu nebo jen zcela v nepatrné míře, ale vytvářejí všeobecné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a předpoklady pro činnost těch odvětví, jež přímo produkují služby pro cestovní ruch. Do této druhé skupiny patří stavebnictví, zemědělství a řada průmyslových odvětví).

7 KLÍČOVÉ SPOLEČNÉ ZNAKY CESTOVNÍHO RUCHU Novodobý CR je charakterizován: - formuje se v podmínkách výrazného hospodářského,technického a společenského rozvoje - je důležitou složkou spotřeby obyvatelstva -postupně se rozšiřuje do většiny vrstev a sfér společnosti a přestává být výsadou majetných skupin obyvatelstva - nabývá charakter masového jevu s vysokou dynamikou růstu

8 - stává se významnou formou využívání volného času - plní významnou funkci v reprodukci fyzických a duševních sil člověka, v posilování jeho zdravotního stavu i v celkovém rozvoji osobnosti - pro svůj rozvoj vyžaduje stále specifičtější zázemí: proto vzniká samostatná materiálně technická základna CR, soustředěná do míst a středisek CR - je důležitou oblastí podnikatelských příležitostí; - pro svůj rozvoj vyžaduje i profesně specificky zaměřené pracovní síly; - teritoriálně se postupně rozšiřuje téměř na území celé planety.

9 Pokusíme-li se o jisté průběžné shrnutí, můžeme konstatovat, že cestovní ruch plní především ekonomickou, rekreačně zdravotnickou,kulturně poznávací a vědecko informační funkci. Jeho rozhodujícími funkcemi jsou : - funkce reprodukce pracovních sil : - je předpokladem pro rozvoj osobnosti člověka: - zdravotní funkce : - vědecko - informační funkce : - postavení cestovního ruchu ve volném čase.

10 POHLED NA CESTOVNÍ RUCH Z HLEDISKA JEHO FINANČNÍHO PŘÍNOSU obecně platí, že se cestovní ruch : - podstatnou měrou podílí na tvorbě HDP; - pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu; - spolupodílí na tvorbě příjmů státního rozpočtu; - má vliv na zvyšování příjmů místních rozpočtů; - přispívá ke stimulaci investičních aktivit.

11 DALŠÍ SPOLEČNÉ ZNAKY CESTOVNÍHO RUCHU K výše uvedeným charakteristikám se leckdy přidávají ještě některé další podstatné znaky CR, za něž se obvykle pokládají následující skutečnosti : - produkt CR nelze vyrábět na sklad; - charakteristickým prvkem je vysoký podíl lidské práce; - skutečnost, že rozvoj cestovního ruchu je dosti významným způsobem podmíněn politicko- správními podmínkami toho či onoho státu

12 - trh je determinován místními přírodními faktory a dalšími jevy, které nejsou vždy předvídatelné; - s předcházejícím faktem je spjata místní vázanost turistických služeb; - poptávka po službách CR je výrazně ovlivňována důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, módou a prestiží, motivací a celkovým způsobem - nabídku rovněž silně ovlivňuje rozvoj a využívání moderní techniky a technologií; - v CR se složitěji ověřují inovace. života;

13 II.VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU PO ROCE 1945 Teprve po 2. sv. válce se v globálním měřítku ve větší míře zakládala velká centra letní a zimní turistiky. Přibližně od přelomu 70tých a 80tých let se začalo prosazovat intenzivnější zaměření na standardizaci některých služeb. Rozvoj CR přesto nebyl plynulý. Jak uvádí A.M. Morrison během 60.let a na začátku let 70. bylo roční tempo přírůstku cestovního ruchu přinejmenším 10%. Každý předpovídal jeho plynulý růst během 80. let i později. O CR se začalo hovořit jako o průmyslu ekonomického růstu a nikdo neviděl změnu křivky vývoje.

14 Morrison dále konstatuje, že tzv. energetická krize,celosvětově rozšířené ekonomické problémy a samozřejmě i terorismus podstatně ovlivnily charakter ekonomického růstu v odvětví cestovního ruchu od poloviny 70. let do poloviny 80. let.týž autor dále zdůrazňuje, že inflace,nezaměstnanost a recese představují tři faktory ekonomického prostředí, které v 70. a 80. letech poznamenaly ekonomiku průmyslově rozvinutých zemí. Zasáhly také odvětví pohostinství a cestovního ruchu.snížil se objem peněžních prostředků, které bylo možno vydávat na pracovní i soukromé cesty.

15 V rozvoji globálního cestovního ruchu se důležitým mezníkem stal rok 2000.Stimulem zájmu jeho účastníků vedle zlepšujících se hospodářských podmínek byly některé obzvláště atraktivní události.patřily k nim zejména příchod nového milénia,olympijské hry, celosvětová výstava Expo 2000 a mistrovství Evropy v kopané. I z uvedeného důvodu v roce 2000 v porovnání s předcházejícím rokem v celosvětovém měřítku dle údajů Světové organizace cestovního ruchu za hranice mateřské země vycestovalo o 34 milionů lidí více.

16 Růst se nejvíce projevil ve východní Asii, v Pacifiku, včetně Austrálie (vzhledem ke konání letní olympiádě v Sydney) a na Středním východě. Přesto se více než 40 % z celosvětového přírůstku počtu účastníků CR realizovalo v Evropě. Na přelomu 20.a 21.století se zvýšily výdaje turistů vynakládané na jednu cestu do zahraničí. V globálním měřítku - významné změny v geografické orientaci CR. Z pohledu střednědobé perspektivy obsažené v analytickém dokumentu Světové organizace cestovního ruchu ( World Tourism Organization WTO) nazvaném Tourism 2020 Vision se předpovídají změny podílů jednotlivých destinací.

17 Podle Tourism 2020 Vision Evropa si má zachovat vedoucí pozici z hlediska destinace, avšak její podíl by se měl v roce 2020 snížit z 55% v roce 1995 na 47% v roce 2020.Největší zájem turistů by měl směřovat do střední a východní Evropy (223 milionů) a do jižního a východního Středomoří (212 milionů).podíl jednotlivých evropských zemí má přitom zůstat víceméně zachován. Východní Asie a oblast Tichomoří by v roce 2020 měla nahradit Ameriku na druhé příčce s podílem zhruba 25% na trhu (ze 14% v roce 1995).

18 Manželé Foretovi v této souvislosti uvádějí, že podle prognózy by měly mezinárodní turistické příjezdy dosáhnout v roce 2020 celosvětově 1,5 cestujících.to představuje roční nárůst přes 4%. Do Evropy by mělo v roce 2020 přijet přes 700 milionů turistů. Celosvětový počet turistů by měl v roce 2020 přinést příjmy ve výši 2 bilionů USD. Tržní podíl Evropy by měl poklesnout ze současných 55% na 47%. Z Evropy by mělo vycestovat v roce 2020 přes 700 milionů turistů, což představuje roční míru růstu přes 3%.

19 Lze předpokládat pokles intenzity CR v některých mimoevropských regionech: šlo by zejména o takové, které jsou ohroženy útoky ze strany teroristů a výskytem vážných chorob. V rámci našeho kontinentu nižší objem přírůstku příjezdů se očekává v západní Evropě. Na druhé straně autoři studie předpokládají, že nejvíce evropských turistů bude i nadále vyjíždět ze západní Evropy. Otázka: do jaké míry by mohla stávající celosvětová ekonomická situace výše zmíněné úvahy korigovat.

20 III. MÍSTO CESTOVNÍHO RUCHU V EKONOMICKÝCH A SOCIÁLNÍCH VZTAZÍCH Konstatovali jsme, že CR je výrazným ekonomickým fenoménem. Je odvětvím, v němž se vytváří značné množství pracovních míst, což má značný význam i z pohledu implementace cílů tzv. evropské politiky zaměstnanosti. V období mezi rokem 1950 a 1997 se počet účastníků mezinárodního cestovního ruchu zvýšil z 25 milionů na 612 milionů, tedy 24krát. Ve stejném období vzrostly příjmy z něho z 2,1 mld. USD na téměř 44 mld. USD.

21 Autorský tým pracovníků katedry CR Ekonomické univerzity Praha vedený doc. Ing. Jarmilou Indrovou CSc. uvádí, že v roce 1999 se ve světě cestovní ruch podílel na tvorbě HDP téměř 13%, ve státech EU pak 14%. Tvořil více jak 8% hodnoty vývozu zboží a téměř 35% inkasa obchodních služeb. Růst příjmů dosáhl meziročně 7,5%.V této době vytváří cestovní ruch celosvětově 11% pracovních míst (ve vyspělých ekonomikách pak až 15%. V roce 2006 celosvětové příjmy z cestovního ruchu dosáhly výše 741,2 mld. USD.

22 Řada údajů dokládá skutečnost, že objemem tržeb se cestovní ruch řadí na první místo mezi hospodářskými odvětvími tudíž před obchod s ropu a před automobilový průmysl. V 83% zemí světa se odvětví cestovního ruchu řadí mezi pět sektorů s největším podílem na vývozu zboží a pro 38% zemí světa pak odvětví cestovního ruchu představuje největší zdroj devizových příjmů.

23 L. Jarolímková aj. J.Řehořková: celosvětově rostly mezinárodní příjmy z cestovního ruchu v období 2006/2005-9,3%, příjmy ze zahraničního CR České republiky rostly tempem téměř dvojnásobným (měřeno v běžných cenách USD), tj. 18,2%. Region Evropa dosáhl v roce 2006 příjmů v hodnotě 376,4 mld. USD. Podíl ČR s výsledkem 5,0 mld.usd na evropských příjmech byl 1,3% - s podílem 5,5 mld. USD byl podíl 1,5%. Mezi evropskými zeměmi se ČR umístila na 19. místě za Ruskem, Dánskem a Irskem (s výsledkem 5,5 mld. USD na 18. místě před Irskem), ale před Maďarskem a Norskem.

24 devizové příjmy z cestovního ruchu v ČR v roce 2006 činily 124,3 mld. Kč (5,5 mld. USD) a v roce ,8 mld. Kč (6,6mld. USD). V roce 2006 zaznamenaly příjmy v Kč nárůst o 11,1% a v roce 2007 o 7,7%.Pokud de o výdaje v mezinárodním CR, výdaje českých turistů se na celkových výdajích podílejí 0,4%. Podle dat UNWTO se ČR s výdaji 2,7 mld. USD pohybuje na 45. místě v žebříčku zemí podle výdajů, s údaji ČNB o výdajích 2,8 mld. USD je ČR na 43. místě. Stejně vydává například Turecko nebo Ukrajina Mezi evropskými zeměmi je ČR na 23. místě, resp. s výdaji 2,8 mld. USD na 21. místě.

25 Rozvoj CR nepřináší jen pozitiva. Jeho kritici poukazující na skutečnost, že: 1. neregulované aktivity v CR mají negativní dopady na přírodu, neboť vedou k narušování přírodního prostředí. 2. masový rozvoj cestovního ruchu mívá také za následek nárůst negativních sociálních jevů, jakými jsou kriminalita,rasové napětí a diskriminace, cestování za levným alkoholem, problémy spojené s cestováním za prostitucí; 3. v důsledku rozvoje CR obyvatelstvo četných oblastí ztrácí svou identitu.

26 IV. TRENDY PROJEVUJÍCÍ SE V CR NA POČÁTKU 21. STOLETÍ 1. Postupně se mění věková struktura populace a tudíž i zákazníků. Podle údajů Světové organizace CR se významnou prioritou stává CR seniorů (využití ubytovacích zařízení i v období mezi letní a zimní sezónou). Zvláště silnou skupinou se stávají zákazníci starší 60 let. Ve Francii například podíl osob starších 60 let na cestovním ruchu tvoří přibližně 30%. Tomuto segmentu se řada firem již přizpůsobila. Pro seniory nabízí speciální programy zájezdů, speciálně upravené autokary a letadla a slevy.

27 Světová organizace CR již na přelomu let 1999 a 2000 vydala tzv. Lisabonský dokument o seniorské turistice. Obsahovala výzvu k vytváření specifických programů pro seniorskou turistiku. 2. K změnám dochází i ve vytváření specifických produktů pro cestovní ruch mládeže. 3. Ke změnám dochází také ve struktuře domácností. Zvyšuje se počet domácností nerodinného typu a počet jednotlivě žijících obyvatel. 4.Dalším trendem je rostoucí podíl příslušníků národnostních menšin na příjezdovém a na výjezdovém cestovního ruchu.

28 5.V ekonomicky vyspělých státech mění společenské a kulturní zvyklosti a životní styl obyvatel. Lidé kladou důraz na své fyzické zdraví, kondici a vzhled, na zdravý životní styl, aktivní využití volného času. 6.Prioritu představuje orientace na organizování pobytů s aktivním využíváním volného času. 7.S uvedenými přístupy jsou spjaty i nové trendy projevující se v incentivní turistice. 8.Další trendy lze charakterizovat následovně: snižuje se počet turistů, kteří se ubytovávají ve velmi luxusních hotelech a takto ušetřené peníze spíše investují do jiných programů.

29 9.Předpokládá se,že se i nadále k vysoce efektivním typům turistiky bude řadit kongresový cestovní ruch. Jako perspektivní se pro tento typ cestovního ruchu stává organizování středně velkých i menších konferencí,sympozií, seminářů,workshopů,veletrhů a dlouhodobějších seminářů s menším počtem účastníků, a to zvláště v lázeňských a horských střediscích.

30 V. REGIONÁLNÍ ROZMĚR ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU CR přispívá k rozvoji regionů - generuje příjmy z poskytovaných služeb turistům a z prodeje výrobků. Na regionální úrovni se především vytvářejí předpoklady pro kapitálové investice do zařízení CR, zvláště pak do výstavby hotelů,nákupu dopravních prostředků a na rozvoj infrastruktury. V tomto procesu často dochází k prolínání zájmů podnikatelských subjektů, místní státní správy a územní samosprávy, neziskových organizací, občanských sdružení a jednotlivých obyvatel regionu.

31 Poznatky západoevropských států potvrzují, že rozvoj CR může mít vysoce aktuální význam v první řadě pro ekonomicky slabé regiony, v nichž zejména umožňuje vytváření nových pracovních míst. Aktivity uskutečňované v rámci CR pomáhají v regionech zachraňovat kulturní a umělecké památky, čímž se podílejí i na zvyšování všeobecné vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Takto se podařilo urychlovat rozvoj řady dříve méně rozvinutých evropských regionů, v první řadě ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a v Irsku.

32 VI. CESTOVNÍ RUCH VE VENKOVSKÝCH REGINECH Akcent kladený na rozvoj aktivit cestovního ruchu ve venkovských regionech je důležitý již proto, že evropský venkov poměrně dlouhou dobu prochází dosti složitým vývojem. Jeho problémy pramení především z omezování rozsahu zemědělské výroby tam, kde ještě relativně nedávno byla hlavní,nebo mimořádně významnou ekonomickou aktivitou.snižující se počet stálých obyvatel mnoha venkovských oblastí se dá obecně pokládat za jejich výraznou slabou stránku.

33 Jaké jsou hlavní problémy mnoha venkovských oblastí? - často méně kvalitní dopravní obslužnost malých municipalit, - zhoršená údržba komunikací druhé a třetí třídy, - nižší základní občanská vybavenost, - nedostatečný počet zdravotnických zařízení pro obyvatele části malých obcí, - dojíždění dětí z menších municipalit do škol v sousedních obcích. Tyto faktory mají mnohde mimo jiné za následek pokračující migraci hlavně mladých lidí do měst.

34 K slabým stránkám venkovského prostoru patří skutečnost, že je nabízena jen značně omezená škála služeb a že zdejší municipality svým obyvatelům mohou vytvořit pouze relativně malé množství pracovních příležitostí. Snižování počtu obyvatel evropského venkova se nepříznivě odráží v kultivaci méně bonitní půdy. Část takovýchto pozemků a s podporami vyplácenými z Evropského zemědělského fondu a z ERDF bývá buď zalesňována nebo zatravňována. Vytváří se tak příznivé předpoklady pro rozvoj agroturistiky, ekoturistiky, ekoagroturistiky.

35 Silná stránka venkov představuje zdravé životní prostředí a že je mnohdy také místem koncentrace významných přírodních a kulturních památek. Z uvedeného důvodu je také venkovské (a rovněž průmyslové) dědictví podporováno EU prostřednictvím programů, zejména tzv. Framework Programmes. Aktivity ve prospěch rozvoje CR jsou usměrňovány zejména Evropskou federací agroturistiky a venkovské turistiky (EUROGITES).

36 Charakteristické prvky venkovského turistického ruchu: - Šetrný vztah k přírodě. - Omezenou (tudíž intimnější) ubytovací kapacitu. - Útulné prostředí farem a malých penzionů. - Pochopení pro individuální potřeby a aktivity hostů. - Poskytování kompletních služeb ve venkovském ubytovacím zařízení. - Poskytování doplňkových služeb. - Poznávání místních tradic, řemesel, způsobu provádění zemědělských prací.

37 Jako příležitosti spjaté s rozvojem venkovského cestovního ruchu se obvykle uvádějí : - Umožnění rekreačního pobytu ve zdravém a netradičním prostředí, spojeného s návratem k hodnotám, které reprezentuje venkov. - Získávání doplňkových příjmů pro zlepšení ekonomické a sociální situace zemědělců a tím napomáhání ekonomické stabilizaci venkova. - Zachovávání a zvelebování lidové architektury a udržování tradičních lidových zvyklosti. - Celková stimulace rozvoje a zachování tradic venkova.

38 SHRNUTÍ Poznatky z rozvinutých turistických destinací -klíčovými nástroji stimulujícími rozvoj CR v regionu: - celkové zkvalitňování destinačního managementu - s důrazem na zefektivnění koordinace a podpory rozvoje CR - rozvoj informačních a monitorovacích systémů - získávání finančních prostředků z národních a evropských dotačních titulů potřebných především na rekonstrukce památek a na péči o přírodu - využívání některých přístupů strategického plánování.

39 VII. VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE K silným stránkám českého a moravského CR patří existence objektů historických a dalších kulturních památek, včetně památkových rezervací a památkových zón. Do kategorie čtyř set světově významných kulturně historických památek a přírodních zajímavostí byly v rámci UNESCO zařazeny Praha,Český Krumlov, Kutná Hora, Kroměříž,Telč, jihočeské Holašovice, Žďár nad Sázavou (kostel Jana Nepomuckého na Zelené Hoře), Litomyšl, Olomouc a Lednicko - valtický areál.

40 Domácím a zahraničním návštěvníkům jsou k dispozici na dva tisíce zámků, na šedesát zachovalých hradů, zhruba stovka zřícených hradů a zámků a 35 městských památkových rezervací. Kromě toho účastníci CR mohou navštívit unikátní síť muzeí, galerií, knihoven, divadel a kin. Počátky intenzivnějšího CR v českých zemích lze datovat zhruba od první poloviny devatenáctého století. Od 19.století začaly být budovány - zejména na horách - první turistické hotely. V roce 1920 byl založen Čedok. V meziválečném období CR u nás prožíval období dalšího rozmachu - Klub českých turistů.

41 V 60tých a 70tých letech 20.století bylo založeno několik dalších cestovních kanceláří, například CKM, Rekrea, Sport-turist, následně Autoturist a Slovakoturist. V průběhu 90ých let 20.století pak do ČR začala pronikat řada zahraničních cestovních kanceláří. Byla založena tradice pořádání veletrhů CR - Go Brno a Holiday World Prague. V letech byly zaznamenány významné roční přírůstky počtu přijíždějících návštěvníků. V této době se Česká republika začala ve zvýšené míře uplatňovat zvláště v městském CR, převážně v kulturní a turisticko-poznávací oblasti.

42 Tým autorů vedený doc. Indrovou: vývoj CR v ČR v období lze charakterizovat těmito ukazateli: - počet zahraničních návštěvníků ČR se zhruba ztrojnásobil a v r cca 104,25 mil. osob; z toho přijelo silničními dopr. prostředky cca 98,32 mil. osob, po železnici cca 4,01 mil. osob a cca 1,9 mil. osob letecky - počet zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních se zvyšoval - v roce 2000 přijelo 49% turistů na dovolenou, 19% služebně, 15% na návštěvu příbuzných, 14% na aktivní dovolenou a 11% za nákupy,v roce 2000 činil cca 5,61 mil. osob

43 - průměrné náklady zahraničních turistů na pobyt v ČR činily v r USD 83,6 na osobu a den. Z toho USD 50,7 utratili turisté v ČR, což bylo více o 6,7 USD než v roce průměrná délka pobytu, kterou zahraniční turista stráví v ČR se prodloužila o 0,8 dne a v roce 2000 dosáhla 4,5 dne - nejvyšší nárůst zahraniční návštěvnosti (ukazatel zahraniční návštěvníci v ČR a zahraniční turisté v ČR) byl zaznamenán počátkem 90. let, postupně dochází ke stabilizovanému trendu

44 - z hlediska země původu tvoří největší podíl zahraničních turistů ubytovaných v ubytovacích zařízeních Němci (v r celkem tis. osob), dále pak Poláci tis., Nizozemci 266 tis., Britové 247 tis., Italové 235 tis. a Američané 224 tis. - počátkem 90. let se zahraniční návštěvnost soustředila zejména na Prahu, postupně její podíl klesá (v r navštívilo Prahu cca 40% zahraničních turistů) - počet ubytovacích zařízení stoupl za poslední dekádu přibližně čtyřnásobně (v r dosáhl počtu )

45 - lůžková kapacita se zvýšila o více než o třetinu; ve srovnání s rokem 1990 vzrostl v roce 2000 počet pokojů u pětihvězdičkových hotelů o 26,4% a počet stálých lůžek o 27,7%, u čtyřhvězdičkových hotelů počet pokojů o 8,7% a počet stálých lůžek o 12,3% - výjezdový CR zaznamenává po boomu počátkem 90tých let stagnaci, resp. určitý pokles; počet vyjíždějících českých občanů se v roce 2000 zvýšil - devizové příjmy z CR se zvětšily téměř 7 x - devizové saldo z CR má trvale kladnou hodnotu a do roku 1994 prakticky krylo záporný schodek platební bilance

46 - podíl devizových příjmů z CR na tvorbě HDP se zvýšil od roku 1993 z 4,5% na 5,6% v roce 2000, - podíl devizových příjmů ekvivalent služeb za export zboží a služeb dosáhl v roce 2000 úrovně 9,9%, - vedle pozitivních přínosů se objevily první signály ohrožení z přílišné koncentrace nebo nevhodné lokalizace aktivit CR v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny i CR.

47 SILNÉ STRÁNKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE - výhodná geografická poloha státu uprostřed Evropy, příznivá nadmořská výška a dobré klimatické podmínky; - bohatství kulturních, historických a technických památek, CHKO a národních parků,tradice lázeňství, existence sportovních areálů; - hustá síť značených turistických stezek a tras; - kvantitativně dostatečná ubytovací kapacita, - Praha jako turistický fenomén mimořádného významu.

48 SLABÉ STRÁNKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE - nížší kvalita základních a doplňkových služeb CR - dosti nízká kvalifikace části pracovníků v CR - poměrně nepříznivá úroveň infrastruktury CR především ve venkovských oblastech - méně kvalitní infrastruktura CR - nízký podíl produktů šetrných forem turistiky (agroturistiky, cykloturistiky, pěší turistiky,lázeňské turistiky) na trhu CR

49 - nedostatečný počet potřebných specialistů pro řízení podnikatelských subjektů v CR a nerovnováha mezi poptávkou a nabídkou kvalitních pracovníků - malý počet marketingových studií rozvoje potenciálních regionů CR - problémy v koncepčním řízení CR ve velkoplošných chráněných územích (národních parcích a CHKO) - nedostatečná kvalita propagace CR

50 - nedostatečná schopnost subjektů na trhu CR reagovat na trendy probíhající jak na straně poptávky, tak na straně konkurenční - nižší podíl produktů šetrných forem turistiky: agroturistiky, cykloturistiky, ekoturistiky, pěší a lázeňské turistiky - nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturního historického, zejména památek zapsaných do seznamu UNESCO - výrazné vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti kulturních památek

51 - nízká úroveň partnerství mezi obcemi, kraji, státem, podnikatelskými subjekty a NNO - nedostatečné tempo zavádění nových informačních technologií v CR - jen přibližně 30% lůžek se nachází v ubytovacích zařízeních hotelového typu - nízší technická úroveň a vybavenost zařízení koupališť na vodních tocích a nádržích, vybavení turistických tras, lyžařských a běžeckých tratí a cyklotras - vysoká koncentrace návštěvníků a turistů do hlavního města Prahy - nedostatečné statistické údaje o CR

52 PŘÍLEŽITOSTI PRO ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU V ČR - zvýšený zájem o rekreační a poznávací pobyty v ČR jak na globálním, tak na evropském trhu CR - vnímání České republiky jako bezpečné destinace - rostoucí poptávka po nových moderních produktech CR (venkovské turistice, ekologické turistice, cykloturistice, městském, kulturním, kongresovém a incentivním CR, lázeňství) - rozšiřování spolupráce příhraničních a dalších regionů a obcí s jejich zahraničními partnery v oblasti CR

53 PŘÍPADNÉ HROZBY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČR - ztráta konkurenceschopnosti pokud se výrazněji nezlepší kvalita infrastruktury CR - nedocenění profesní přípravy odborníků v oblasti CR (včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele) - nedocenění potřeby pravidelné údržby kulturních a technických památek využitelných pro CR - podcenění péče o přírodní bohatství a krajinný ráz jako podmínky atraktivity území pro CR

54 - nedocenění významu kontroly kvality - podcenění významu koordinace společného postupu úřadů státní správy orgánů územní samosprávy, regionálních rozvojových agentur, regionálních sdružení CR a zájmových profesních sdružení CR - nedocenění významu legislativního rámce podnikání a kontroly kvality služeb včetně ochrany spotřebitele - podcenění role CR v celkovém rozvíjení malého a středního podnikání - špatná dostupnost kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v CR

55 Z pohledu rozvoje CR v ČR byl významný rok 1990 vyhlášený za Evropský rok turistiky. Formulována potřeba věnovat podporu turistice v následujících směrech: - citlivěji vnímat potřeby CR a přispět ke zvýšení jeho výkonnosti a kvality jím poskytovaných služeb - posílit konkurenceschopnost CR ve střednědobém horizontu při respektování specifických rysů konkrétního místního prostředí a zvyklosti zdejšího obyvatelstva - respektovat požadavky spjaté s rozvojem CR v oněch aktivitách Evropských společenství, které CR ovlivňují.

56 Rozvoj CR v ČR byl od 2.pol. Minulého desetiletí podpořen aktivitami státu - Koncepce státní politiky cestovního ruchu, projednané vládou v roce 1999, tvorba a realizace zákona č. 159 / 1999 Sb. O podnikání v některých službách cestovního ruchu (cestovních kanceláří a agentur), zpracování Sektorového operačního programu Cestovního ruchu a lázeňství rozšíření aktivit České centrály cestovního ruchu, spolupráce s věcně příslušnými subjekty při přípravě satelitního účtu CR za Českou republiku, aktivnější role ČR v mezinárodních organizacích CR, jichž je náš stát členem.

57 Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 295/2001 Sb., o provádění a obsahové náplni zkoušky odborné způsobilosti pro výkon průvodcovské činnosti v oblasti CR účinná od Rozvoj CR založen na implementaci dokumentů: - Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR z let 1999 a , - Strategie regionálního rozvoje ČR, - Politika územního rozvoje, - IOP, ROP a další relevantní operační programy pro období let

58 Nastíněné aktivity u nás vyústily ve formování dlouhodobé koncepce rozvoje CR. Její zásady jsou dnes obsaženy v Prioritách strategie rozvoje cestovního ruchu pro období , které představují Českou republiku jako destinaci: - s pozitivním mezinárodním image; - s vysoce kvalitními a konkurenceschopnými produkty a službami; - nabízející turistické zážitky, které naplní zákazníkovo očekávání zvláště pokud jde o kvalitu životního prostředí a bohatost kultury; - disponující značným kulturně historickým potenciálem;

59 - generující národní a regionální příjmy; - zajišťující účinnou ochranu životního prostředí; - nabízející atraktivní pracovní příležitosti v CR; - zajišťující osobám pracujícím v cestovním ruchu vzdělávání a rozšiřování jejich schopností a dovedností; - s funkční organizační strukturou; - respektující a podporující kulturu v celé její šíři; - respektující hlediska veřejného zdraví svých občanů.

60 VIII.AKTIVITY EU V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU V návaznosti na Evropský rok turistiky byl ještě v Evropských společenstvích zpracován tříletý tzv. akčního plánu na podporu turistiky ( uskutečňovaný v období od ledna 1993 do prosince 1995). Zmíněný akční, sledoval především následující klíčové cíle: - Snahu zvýraznit roli turistiky jak v rámci Evropy jako celku, tak i v aktivitách uskutečňovaných v jednotlivých členských státech. - Podporu opatření, která by dovolila posílit veškeré formy mezinárodních turistických výměn.

61 - Spolupráci podnikatelů v CR s představiteli průmyslu a různými profesními skupinami, formou dialogu a koordinace aktivit, jejichž cílem se má stát zvýšení ekonomického a společenského významu CR. - Zajištění kvalitnější prezentace CR - Podporu rozvoje managementu turistického ruchu, která má zajistit zvýšení kvalitu turisticky atraktivních regionech.

62 Organizace spojených národů v roce 1993 vyhlásila akční program nazvaný Směrem k udržitelnosti. Důraz na využívání ekonomických nástrojů, na uzavírání dohod mezi státem a průmyslovými subjekty a na zavádění zásad ekologicky orientovaného managementu. Jeho vliv se částečně projevil i v oblasti CR. V reakci na přijetí Agendy 21 Světová rada cestování a cestovního ruchu a Rada země společně přijaly dokument nesoucí označení Agenda 21 pro průmysl cestovního ruchu k ekologicky udržitelnému rozvoji.

63 Z pohledu vytváření legislativní základny pro rozvoj CR v návaznosti na závěry přijaté na konferenci OSN v Rio de Janeiro se dalším důležitým mezníkem stalo přijetí tzv. Bílé knihy o cestovním ruchu (White Paper on Tourism) v prosinci Hlavní důraz v něm byl položen na rozvoj udržitelné dopravy a to zejména cestou snižování hlučnosti, omezováním emisí do vodních toků a do ovzduší. V dubnu roku 1994 Evropská komise začala pracovat na přípravě Zelené knihy o cestovním ruchu (Green Paper on Tourism) specifikující roli Evropské unie v turistickém průmyslu.

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ

PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU NA VENKOVĚ MARKETING V CESTOVNÍM RUCHU Typy, definice, základní pojmy Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí. Osnova - ZÁKLADNÍ

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova

Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Konference Dopad finanční krize na rozvoj v ČR 4.prosince 2013 Dotace na podporu cestovního ruchu v Programu rozvoje venkova Obsah 1. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013 2. Opatření III.1.3

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek

Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu. Autor: Ing. Jaromír Beránek Ekonomické perspektivy v cestovním ruchu Autor: Ing. Jaromír Beránek Cestovní ruch Cestovní ruch je jedna z nejsvobodnějších lidských činností, kde v demokratickém světě nikde nikdo nikomu nepřikazuje

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze

Cestovní ruch pro všechny, priorita EU. Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny, priorita EU Ing. Zdenka Petrů, Katedra cestovního ruchu VŠE v Praze Cestovní ruch pro všechny v materiálech EU Segmenty cestovního ruchu pro všechny Formy podpory rozvoje cestovního

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí

Tabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy

Více

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková

MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková MAS Střední Haná, o.p.s. Ing. Jarmila Matoušková Základní informace o MAS Mapa území MAS Střední Haná Základní informace o MAS Počet členů MAS dle sektorů Obce na území MAS: Ivaň, Kojetín, Lřenovice, Lobodic,

Více

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020

Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Integrovaná strategie rozvoje MAS Pobeskydí pro období 2014-2020 Veřejné projednání návrhu 4.9.2014 Projekt Integrovaná strategie rozvoje území v působnosti MAS Pobeskydí je financován Moravskoslezským

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník

Více

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR

PRIORITY EU V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE CR Vzdělávací program Podnikové řízení v oblasti cestovního ruchu je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR v rámci projektu Školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. PRIORITY

Více

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří

Marketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká

Více

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu

ICT v hotelnictví a cestovním ruchu ICT v hotelnictví a cestovním ruchu Současný CR je stále více závislý na informacích Díky rozvoji ICT se informace stávají dostupnějšími -> roste zájem o individuální CR Informace je základní jednotkou

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola,

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková

Marketing venkovského cestovního ruchu. Eva Šimková Marketing venkovského cestovního ruchu Eva Šimková Obsah přednášky 1. Specifika šetrné turistiky 2. Současné trendy a vliv na marketing VCR 3. Marketing a marketingový mix VCR 4. Balíčkování služeb VCR

Více

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11.

HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU HISTORICKÁ VÝCHODISKA MARKETINGU 9.11. PODSTATA OBSAH KAPITOLY historická východiska marketingu základní podnikatelské úloha a postavení marketingu ve firmě marketingové prostředí firmy Ing. Lukáš Kučera SOŠ Velešín výroba sama o sobě nepřináší

Více

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid

TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY. tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ LÁZEŇSKÝ RESORT PASOHLÁVKY tam, kde pramení Vaše zdraví a klid TERMÁLNÍ RESORT PASOHLÁVKY - - lázně nového typu 1. Činnost společnosti 2. Příležitost na trhu 3. Koncept termálního resortu 4. Přínosy

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise

Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově

Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Příloha k zápisu z konference ke tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období 2014 2020 konané dne 29. 5. 2014 v Dolním Žandově Přehled cílů a priorit strategické části za jednotlivé pracovní skupiny

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

Marketing management, marketing destinace

Marketing management, marketing destinace Marketing management, marketing destinace 1 Marketing management 1. Výzkum a analýza 2. Plánování 3. Realizace 4. Kontrola 5. Hodnocení 2 Organizace marketingu Kritéria organizace marketingu: 1. Jednotlivé

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.

Perspektivy rozvoje chemického. průmyslu v ČR. Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1. průmyslu v ČR Kulatý stůl k problematice vzdělávání pracovníků pro konkurenceschopný chemický průmysl 15.1.2015 průmyslu v ČR 1 Současný vývoj chemického průmyslu v ČR Postavení chemického průmyslu v české

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného NMgr. studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného NMgr. studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného NMgr. studia Název tématického celku: Východiska marketingu v pojišťovnictví, jeho obsah a smysl Cíl: Objasnit podmínky, za kterých je možné na finančním

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Závěrečná cyklokonference Bzenec

Závěrečná cyklokonference Bzenec Závěrečná cyklokonference Bzenec v rámci projektu Rozvoj spolupráce Jihomoravského kraje a Trečianského samosprávného kraja v oblasti cyklistiky Možnosti financování aktivit a projektů v oblasti cyklodopravy

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu

2.1 Předpoklady území pro rozvoj cestovního ruchu 2. CESTOVNÍ RUCH V ÚZEMÍ Organizace a řízení jsou nejvíce opomíjenou problematikou v rámci racionální podpory udržitelného rozvoje na území České republiky. Na prioritu 4 Vytváření organizační struktury

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Ekonomická stránka CR

Ekonomická stránka CR Ekonomická stránka CR Příjmy, výdaje a bilance ZCR za rok 2007 až 2012 (v mil. Kč) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 příjmy ze ZCR 132 914,1 139 828,2 133 118,2 132 623,0 135 954,0 135 007,0 137 815,0

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA

OBČANSKÁ PARTICIPACE NA OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Mgr. et Mgr. Vilém Řehák tajemník CRR ČR Olomoucké vysoké školství partnerem moravského venkova reg. č.: CZ.1.07/2.4.00/12.0065

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY)

DATOVÝ VÝSTUP Z RIS (BYTY) PROFIL ORGANIZACE OBČANSKÁ PARTICIPACE NA VENKOVĚ Z POHLEDU CENTRA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR Centrum pro regionální rozvoj ČR státní příspěvková organizace zřizovatel: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Dobrá Voda u Pacova zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít

Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít Evropskéfondy a Ostravsko: jak jich nejlépe využít David Sventek Úřad Regionální rady 19.5.2014, Ostrava Program NovéprogramovéobdobíEU 2014 2020 Ostravskáaglomerace klíčovázjištění Integrovanéteritoriálníinvestice

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Zemědělství Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Zemědělství Spálené Poříčí, 9.6. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako potřeby/problémy zemědělských podnikatelů na území působnosti

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

Strategický cíl 3. Prosperita

Strategický cíl 3. Prosperita Prosperující město 3.1 Služby města pro podnikání a investice zajišťující příliv investic a podporu podnikatelských aktivit 3.2 Pracovní příležitosti bez bariér cílem zlepšit možnosti účasti na trhu práce

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Profil domácího turisty (zima 2009/2010)

Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob

Více

TEZE. Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch. Autor: Markéta Polatová

TEZE. Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch. Autor: Markéta Polatová TEZE Analýza vývoje vybraných ukazatelů charakterizujících cestovní ruch Autor: Markéta Polatová Vedoucí diplomové práce: Doc.Ing. Libuše Svatošová CSc. PRAHA 2003 Definice cestovního ruchu zní: Cestovní

Více

Střední odborná škola Luhačovice

Střední odborná škola Luhačovice Střední odborná škola Luhačovice Obor: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání, ŠVP Management umění a reklamy Školní rok: 2014/2015 Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů 1. Základní funkce

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu

KRKONOŠE. Projekt všestranného rozvoje regionu KRKONOŠE 2020 Karkonosze Projekt všestranného rozvoje regionu Krkonoše včera a dnes Krkonoše jsou nejznámějším českým pohořím. Díky atraktivní přírodě a dobrým klimatickým podmínkám lákají dlouhodobě tisíce

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Buřenice zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání

Výzkum trhu. Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Výzkum trhu Vzdělávací materiál ke kurzu Zahraniční obchod, tutoriál Mezinárodní podnikání Slezská univerzita v Opavě Okresní hospodářská komora Karviná 2010-2013 Výukový materiál je výstupem projektu

Více