Zlínsko předalo štafetu Jihočechům

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zlínsko předalo štafetu Jihočechům"

Transkript

1 ČSOB Pojišťovna vstoupila do nového roku s vyšším ratingem Standard & Poor s znovu zvýšil rating ČSOB Pojišťovny, nyní již na A- INZERCE Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR číslo 2 /únor 2008 ročník 7 cena 15 Kč Zastupitelstvo chystá přímé přenosy Kraj Vysočina strana 12 Je nestandardní a komplikované, když předseda jedné z vládních stran ve vládě není, říká senátor a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek ROZHOVOR, STRANY 10 a 11 Pardubický kraj bude mít nového hejtmana STRANA 2 Zlínsko předalo štafetu Jihočechům K TÉMATU Jaká je budoucnost letiště? Pardubický kraj Aleš Řebíček, ministr dopravy KOMENTÁŘ strana 14 Jakkoli volbou hlavy českého státu žije celá republika, z hlediska důsledků pro každého jednoho z nás je pramálo důležité, který ze dvou kandidujících ekonomů usedne na hrad. Jak se bude chovat papáč (ať mi to důvěrné oslovení pan prezident odpustí, ale dlouhodobě si image tatíčka Masaryka budoval), si umíme každý představit. Zatvrzelé trucování a setrvávání v pozici sněhuláka, který sedí na konferenci o globálním oteplování, mu nikdo z hlavy nevymýtí, stejně jako nechuť k respektování jakékoli verze Euroústavy, ledaže by ji sepisoval sám. Jako hlavu našeho Plácku bych si ale klidně dokázala představit i druhého ze dvou ekonomů. Je vysoký, štíhlý, hovoří úžasnou češtinou, jen v dvojhláskách mu tu a tam občas naskočí pro mě dosud neznámý akcent. Těžko také lze předpokládat, že tento muž, usedne-li na Hrad, přizve jako své poradce pány Šloufy či Vojtěchy Filipy. A to je uklidňující. A teď vážně. Václav Klaus i Jan Švejnar jsou jistě osobnosti velkého formátu a kterýkoli z nich může usednout ke kormidlu. Kterým směrem ale naše bárka popluje se rozhoduje někde úplně jinde. Pojďme společně například sledovat, jak dopadnou volby v USA. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka První únorový den skončily Hry III. zimní Olympiády dětí a mládeže, které hostil Zlínský kraj. Šestidenní oslava dětského a mládežnického sportu nejlépe vyšla výpravě Libereckého kraje, druhou nejúspěšnější byla reprezentace domácího Zlínského kraje a na celkově třetím místě skončili sportovci z Moravskoslezského kraje. Na závěr her předal pořadatelský region olympijskou vlajku zástupcům Jihočeského kraje, na jehož území se v červnu 2009 uskuteční Hry IV. letní Olympiády dětí a mládeže. foto: Zlínský kraj Zimní údržba silnic spolyká ročně miliardy KRAJE ČR - Miliardy korun investují kraje do zimní údržby pozemních komunikací. Starají se o silnice druhé a třetí třídy, díky smlouvám se státem zajišťují sjízdnost také jedniček. Vedle hejtmanství do silnic investují také radnice měst a obcí. Jejich starostové upozorňují, že by si přáli změnu v přerozdělování peněz tam, kde prakticky nesněží, dostávají stejné částky jako v místech, kde se sníh drží celou sezónu. To je příklad Chotěboře na Havlíčkobrodsku, kde se zima pravidelně výrazně dotýká městské pokladny. V krajích se sklady na podzim zaplnily solí. Nakupovala se ještě za nižší cenu, během zimy totiž hodnota posypu vzrůstá o několik desítek procent. Nejlevnější je sůl v létě, ceny se pohybují okolo dvou tisíc korun za tunu. Naopak v sezóně přesáhnou i dva a půl tisíce korun. I proto se kraje a města zásobují na zimu už měsíce dopředu. Ve skladech krajských silničářů je teď více než dvacet tisíc tun soli, která poslouží během letošní zimy. Dalších osm tisíc tun jsme už předem nasmlouvali, kdyby zásoby nestačily, upozorňoval na podzim náměstek královéhradeckého hejtmana Petr Kuřík, který má na starosti dopravu. Například Jihočeský kraj spoléhá hned na tři dodavatele. Nechce být závislý na jednom, tvrdí, že spoluprací se třemi firmami předchází možným problémům se zásobováním. Zajišťujeme své silnice druhé a třetí třídy, staráme se ale také o jedničky. Podepsali jsme smlouvu se státem, budeme je sypat do roku 2012, uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihočeského kraje Miroslav Ouředník. (pokračování na straně 3) Silnice na cizích pozemcích - danajský dar krajům Za politického režimu před rokem 1989 měl pojem soukromé vlastnictví poněkud jiný obsah než dnes. Projevovalo se to také na přístupu státu ke stavění silnic. Ty se jednoduše stavěly bez ohledu na názory nebo práva vlastníků dotčených pozemků. Po změně režimu tak Československo a posléze Česká republika získaly dědictví v podobě nevyřešených majetkoprávních vztahů k pozemkům pod silnicemi v celé zemi. Problém se dlouhá léta neřešil. Impuls přišel až se vznikem krajů, na které byly v roce 2001 převedeny silnice II. a III. třídy. Až v roce 2005 se sociálnědemokratická vláda snažila začít situaci řešit. V tehdejším usnesení vláda schválila výši prostředků na výkupy a zahájení spolupráce s hejtmany v roce Výkupy silnic I. třídy dostalo na starost ministerstvo dopravy. Pracovní skupina ustavená k prozkoumání otázek zjistila, že vypořádání majetkoprávních vztahů k pozemkům pod silnicemi spadá do dvou kategorií. Část pozemků převedených na kraje jsou ve správě Pozemkového fondu ČR. Druhá část je předmětem výkupu od právnických a fyzických osob. PŘEVODEM I VÝKUPY Řešení prvního případu je převedení dotyčných pozemků z Pozemkového fondu na kraje. (pokračování na straně 2) Poslední dva roky máme poměrně mírné zimy, takže jsem coby ministr nebyl vystaven jízlivým poznámkám, že silničáře zaskočil příchod sněhu. Ale musím říci, že jsem je vždy považoval za poměrně nespravedlivé. Mluvíme totiž o klasické ekonomické úvaze na jedné straně je několik desítek tisíc kilometrů silnic, na straně druhé pár tisíc vozidel pro zimní údržbu. Z toho vyjde jasně, že není možné současně uklidit všechno ve chvíli, kdy začalo hustě sněžit, že na to musí existovat nějaké normy a lhůty. A že do doby, než je uklizeno, prostě řidiči musí počítat se zdržením, musí jezdit opatrněji než v parném létě a neměli by vyjíždět na letních pneumatikách. Samozřejmě a to jsme u té ekonomiky bychom mohli mít třikrát tolik fréz a sypačů, ale bylo by to třikrát dražší a ty peníze by chyběly jinde. Tak si myslím, že trocha opatrnosti a ohleduplnosti je podstatně levnější a rozumnější. INZERCE ROČNÍ PŘEDPLATNÉ POUZE 180,- Kč SNADNO A RYCHLE NA NEBO

2 2 KN únor 2008 ČESKÁ REPUBLIKA Silnice na cizích pozemcích - danajský dar krajům (pokračování ze strany 1) Novelu řešící problém schválila vláda v srpnu loňského roku. I když pozemky fakticky zůstanou státní, krajům to značně ulehčí situaci v případě údržby komunikací, které na těchto pozemcích leží. K opravám je třeba získávat stavební povolení, a to v případě vlastnictví Pozemkovým fondem představuje byrokratické komplikace. Převody z Pozemkového fondu jsou bezúplatné, kraje však hradí náklady na identifikaci parcel. To znamená přesné vymezení pozemků, které je někdy třeba k žádosti připojit. O žádostech rozhoduje zastupitelstvo konkrétní obce nebo kraje. Ve druhém případě, kdy pozemky pod místními komunikacemi nepatří státu, je situace složitější. Kraje se snaží pozemky vykupovat, chybí jim k tomu ale potřebné peníze. Stát krajům na výkupy přispívá zpětně, to znamená, že hradí už provedené výkupy. Stejně jako v případě Pozemkového fondu ale neplatí znalecké posudky, vyměřování a další související náklady. Zlínský kraj letos například získal dvacet milionů korun na výkupy provedené v minulých letech. Celkový objem peněz potřebný pro výkup odhadl mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas na 164 miliony korun. Ze svého rozpočtu má ročně Zlínský kraj na výkupy k dispozici méně než deset milionů korun, úplné vyřešení situace tak lze očekávat až za několik let. PENÍZE NESTAČÍ Letos je ve státním rozpočtu pro kraje k vyřešení tohoto problému určeno zhruba 1,4 mld. korun. Kraje většinou vykupují pozemky podle okamžitých potřeb. Jiří Klement, mluvčí Jihomoravského kraje, k tomu řekl,že pozemky se vykupují jednak na základě aktuálních žádostí vlastníků dotčených pozemků, jednak operativně na základě požadavků Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje. V letošním roce bylo v rozpočtu kraje na výkupy vyhrazeno něco přes šest milionů korun. Při výkupech navíc kraje někdy čekají potíže, když je s navrhovanou cenou vlastník pozemku nespokojen. CESTY JE TŘEBA UDRŽOVAT Zkušenosti krajů s opravami cest na cizích pozemcích se liší. Některé kraje pozemky od majitelů kvůli stavebnímu povolení vykupují, Jihomoravský to slovy svého mluvčího Klementa za překážku nepovažuje. Kraj je ze zákona vlastníkem stavby - pozemní komunikace - a tu rekonstruuje bez ohledu na vlastníka pozemku, na kterém je postavena, uvádí mluvčí. Tento přístup však některé kraje nesdílí a jsou rády, že vlastníci pozemků neblokují provoz na silnicích. Týká se to i Pardubic, kde pozemky pod silnicí u nádraží nejsou ve vlastnictví města. Pokud by tedy město bylo s vlastníkem ve sporu, mohlo by to v důsledku vést ke komplikacím v dopravě. KONEC V NEDOHLEDNU Odhady peněz potřebných pro výkup pozemků se pro jednotlivé kraje liší, pohybují se v řádech desítek milionů až po jednu miliardu u Jihomoravského a Ústeckého kraje. Pomoc od státu se přitom pohybuje většinou v řádech milionů a slouží pouze pro výkupy a nikoliv ostatní náklady s nimi spojené. Nejpalčivější je problém pro rekonstrukce silnic a financování dopravních staveb z evropských fondů. Při neúplném vlastnictví pozemků pod komunikacemi jsou tyto žádosti Ve státním rozpočtu se na výkupy pozemků pod silnicemi druhých a třetích tříd na letošní rok pro všechny kraje objevila částka více než 1,4 miliardy korun. ilustrační foto: Vláda ČR odmítány. Je otázkou, proč stát před převodem na kraje vlastnictví pozemků nevyřešil sám. Kraje na výkup mají málo prostředků, takže je pro ně vlastnictví komunikací v některých případech pouze zátěží. Při současném objemu prostředků poskytovaných státem se jí budou zbavovat i v příštím desetiletí. Tomáš Fridrich Hejtmanem Pardubického kraje bude Ivo Toman Takzvaným letním hejtmanem Pardubického kraje se stane dosavadní náměstek hejtmana Ivo Toman z ODS. Ten nastoupí na místo zesnulého hejtmana Michala Rabase, který kraj vedl od voleb v roce 2004 a loni na podzim podlehl dlouhé a těžké nemoci. Pardubický kraj vede koalice vítězné Občanské demokratické strany a Koalice pro Pardubický kraj (KPK). Tyto dva subjekty podepsaly krátce po posledních krajských volbách koaliční dohodu, podle které post hejtmana obsazuje ODS, křeslo vicehejtmana drží KPK. Úmrtím teprve třiačtyřicetiletého Michala Rabase, který ODS dovedl k vítězství ve volbách, přišel kraj o hejtmana a bylo na ODS, kým tuto pozici obsadí. Nakonec strana v kraji rozhodla, že hejtmanem, který kraj povede k letošním podzimním volbám, se stane lídr krajské kandidátky ODS. O tuto pozici měli zájem dva kandidáti náměstek hejtmana Ivo Toman reprezentující oblast Ústeckoorlicka a krajská radní Jana Smetanová reprezentující oblast Pardubicka. Ve svých oblastech se v primárkách oba politici prosadili na čelo kandidátky a definitivní rozhodnutí tak muselo padnout v primárkách krajských. Ty se konaly koncem ledna a jejich delegáti vcelku jednoznačně rozhodli o lídrovi. Poměrem hlasů 77 ku 24 v nich vyhrál Ivo Toman. Tím se stal nejenom lídrem krajské kandidátky Občanské demokratické strany pro podzimní volby, ale na nejbližším zasedání Zastupitelstva Pardubického kraje bude také zvolen hejtmanem kraje. Ivo Toman se narodil 7. července 1966 ve Vysokém Mýtě. Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor pozemní stavby. Působí jako náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu a správu majetku; mj. je členem Bezpečnostní rady Pardubického kraje, představenstva Přístav a. s., představenstva EAST BO- HEMIAN AIRPORT a. s. a místopředsedou komise rady Asociace krajů ČR pro dopravu. Toman je ženatý, má dceru Michalu a syna Filipa. Mezi jeho záliby patří patří cestování a politologie. Stavba R49 ze Zlínska na Slovensko se zřejmě opozdí ZLÍNSKÝ KRAJ Rychlostní silnice spojující Zlínský kraj a Slovensko bude postavena později, než se předpokládalo. Na konci letošního roku má sice začít stavba úseku od Hulína (napojení na D1) po Fryšták (napojení na Zlín). Ovšem zbytek trasy od Fryštáku přes Lípu, Pozděchov po Horní Lideč bude postaven později. Může za to nový požadavek ministerstva životního prostředí na zpracování další studie o vlivu na životní prostředí tzv. EIA. Mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová vysvětlila požadavek snahou o větší objektivitu studie. Chceme, aby byla R49 posouzena ne po částech, ale jako celek. Takové hodnocení stavby je průkaznější, uvedla Krebsová. Rozhodnutí ministerstva vítají zlínští ekologové. Hodnocení R49 jako celku je dobrý krok. Když totiž kus cesty dostane zelenou, tak se postaví. A u cesty končící v polích se pak snadno prosazuje postavení dalších, i když kontroverzních úseků. Teď už se to snad nestane, vysvětlil zlínský ekolog Martin Davidov. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Martina Vápeníková potvrdila, že příprava studie EIA na celý úsek R49 až ke hranicím se Slovenskou republikou, se určitě v čase na přípravu stavby projeví. Stavbě prvního úseku od Hlína po Fryšták však nic nestojí v cestě. První etapa R49 v úseku z Hulína do Fryštáku má zajištěny na rok 2008 první finance a stavba má také veškerá potřebná povolení, potvrdil mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas. Termín zprovoznění by měl být sladěn s termínem zprovoznění pokračování dálnice D1 do Hulína, tedy v roce Náklady jsou odhadovány na 6,9 miliardy korun. Změna schvalování stavby, kdy se má projednávat celá trasa a zdroj: ŘSD nikoliv postupně jednotlivé úseky stavby, se dotkne až další části z Fryštáku na slovenskou hranici. Otázkou je, nakolik to bude komplikující faktor, dodal Kamas. Martina Vápeníková z ŘSD připouští, že zbývající úseky se budou stavět v polovičním profilu a na plný profil budou přestavěny až někdy kolem roku Příprava zbývajících staveb je na úrovni vyhledávací studie, která byla podkladem k vymezení koridoru pro umístění rychlostní silnice R49 v územních plánech velkého územního celku Zlínské aglomerace a Beskydy, řekla Vápeníková. Silnice R49 z Hulína ke slovenským hranicím by měla měřit přes 58 kilometrů. V roce 2004 byla uzavřena mezivládní dohoda o propojení rychlostní silnice R 49 na české straně se slovenskou rychlostní silnicí R 6 na Púchov na společné hranici v oblasti obce Střelná. V úseku stavby Lípa Pozděchov jsou navrženy 3 tunelové stavby v katastru Bratřejova a Pozděchova. Jejich předpokládaná délka je 233, 371 a 485 metrů. Na stavbě Pozděchov - Horní Lideč budou asi dva tunely v katastru Lačnova, dlouhé 457 a 276 metrů. Na trase R49 jsou plánovány odpočívadla, jejichž umístění není zatím jasné. O údržbu silnice se budou starat dvě Střediska správy a údržby rychlostní silnice, a to ve Fryštáku a v Horní Lidči. (sve)

3 ČESKÁ REPUBLIKA KN únor Zimní údržba silnic spolyká ročně miliardy (pokračování ze strany 1) PŘI KALAMITĚ ČTYŘI MILIONY KORUN DENNĚ V porovnání s předchozími lety je zatím na jihu Čech zima průměrná. Náklady budeme znát až na konci sezóny. Roční náklady na zimní údržbu silnic II. a III. třídy se v minulých letech pohybovaly kolem 250 milionů korun, pouze loni klesly na 180 milionů Kč, sdělil náměstek hejtmana Jihočeského kraje Robin Schinko. Na několik milionů denně vychází zimní údržba silnic ve všech krajích, částky se mění především podle počtu kilometrů, které hejtmanství spravují. Například v Pardubickém kraji spočítali průměrný den zimní údržby na dva miliony, kalamitní den pak dokonce na dvojnásobek. Podobné to je na Vysočině. Naše krajská správa a údržba silnic se stará o km silnic II. a III. třídy. V roce 2007 získala na roční provoz z krajského rozpočtu celkem 474 miliony korun, z toho jsme na zimní údržbu plánovali 234 miliony korun. Podle posledních předpokladů skutečné náklady na loňskou zimní údržbu budou nižší a dosáhnou 225 milionů korun, popsal Václav Kodet, náměstek hejtmana Vysočiny pro oblast dopravy. POČET SILNIC BEZ ZIMNÍ ÚDRŽBY KLESÁ Jak zimní údržba funguje? Správy a údržby silnic využívají řady informačních technologií, mezi nimi i GPS. Dispečinky súsky využívají data ze čtyřiadvaceti silničních meteostanic v rámci našeho kraje a sdílí data z vybraných meteostanic v České republice. Díky tomu mohou lokalizovat postup frontálních systémů a srážek nejen v rámci kraje a s předstihem upravit vlastní režim. Na sedmi meteostanicích jsou kamerové systémy s nočním viděním, přiblížil situaci v Pardubickém kraji náměstek hejtmana Ivo Toman. Při kalamitách jsou pro kraje prioritní silnice první třídy a významné komunikace druhé třídy. Naopak v České republice stále existuje řada cest, které se neudržují vůbec. Ve většině případů proto, že mají jen malý dopravní význam. Na skutečnost, že tudy cestáři v zimě nejezdí, pak upozorňují speciální cedule. Jak však zástupci krajů tvrdí, počet takových spojnic rok od roku klesá. STAROSTA CHOTĚBOŘE CHCE ZMĚNU SYSTÉMU O silnice se vedle krajů starají i města a obce. Také tam se posypem předzásobili už měsíce dopředu. Třeba v jihočeských Strakonicích už v říjnu avizovali, že zaplnili všechny možné prostory. Pokud se předzásobíme, výrazně ušetříme. Výhodné jsou i množstevní slevy, vysvětloval ředitel strakonických technických služeb Ludvík Němejc. Některé radnice však kritizují, že při přerozdělování peněz do jejich rozpočtů stát nerozlišuje obce podle zeměpisné polohy. To je příklad Chotěboře na Havlíčkobrodsku. Sníh se tu drží déle než jinde. Do zimní údržby investujeme až pět milionů korun ročně. Posledně jsme s financemi jen tak tak vyšli, upozornil starosta Chotěboře Tomáš Škaryd s tím, že například v Polabí, kde sníh prakticky neznají, si obce přicházejí na stejné peníze, zima je ale tolik nestojí. NA DOMAŽLICKU LIDEM VADÍ DRUH POSYPU Některé radnice kritizují systém financování. Jinde se zase občané spolu s radnicí opírají do správy a údržby silnic. V Zahořanech na Domažlicku dokonce zastupitelé spolu s občany sepsali petici, adresovanou Správě a údržbě silnic v Domažlicích Co jim tam vadí? Vozovky jsou sypány kamennou drtí, která znečišťuje okolí silnice. Drobné kamínky navíc létají lidem do oken. Komplikovaný je úklid posypu to, co místní lidé sami neodstraní, ucpává kanály. Správa a údržba silnic je však zklamala. Nelze změnit způsob posypu ze dne na den. Používá se taková technologie, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám a důležitosti silnice, vysvětloval náměstek správy Josef Holý. Druh posypu je problém v řadě měst a obcí. Ve vybraných lokalitách se nesmí objevit chemické zdroj: SÚS Pk ošetření vozovky. I v některých chráněných krajinných oblastech k silničáři chemii používají. Využívají totiž výjimek ministerstva životního prostředí pro jednotlivé okresy. Jan Štifter JAK TO VIDÍ Alfred Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Minulé dvě zimy lze označit jako extrémy. Loňská byla rekordně mírná, ta předloňská naopak rekordně silná. Letos zažíváme zimu mírnější, a to se projevilo i na zimní údržbě. Souhrnně lze konstatovat, že zimní sezóna 2007/08 (listopad 2007 až leden 2008) je výkonově a tedy i nákladově o 19% vyšší než stejné období sezóny 2006/07. Naopak ve srovnání se sezónou 2005/06 jsme letos pouze na 67%. Dálničáři z ŘSD i silničáři z krajů jsou ale na zimu dobře připraveni. Udržujeme 715 km dálnic, vybrané rychlostní silnice a také 6800 km silnic I. třídy. Předpokládané náklady na údržbu v této zimní sezóně jsou odhadnuty na 750 miliónů. Sjízdnost vozovek je řešena ve třech pořadích důležitosti: do I. pořadí důležitosti jsou zahrnuty rychlostní silnice, většina silnic I. třídy a dopravně nejvýznamnější silnice II. třídy. Celkem jde o km vozovek do II. pořadí důležitosti jsou zahrnuty důležité silnice II. třídy a dopravně významné silnice III. třídy. Celkem jde o km vozovek do III. pořadí důležitosti jsou zahrnuty zbývající silnice II. a III. třídy vesměs místního dopravního významu. Celkem jde o km vozovek. Pro zajímavost lze uvést, že pro zajišťování zimní údržby je k dispozici cca ks sypačů, 167 ks sněhových fréz, 258 ks šípových pluhů, 659 nakladačů posypových materiálů a dalších mechanismů. Co údržba dálnic obnáší, můžeme ilustrovat na příkladu jednoho konkrétního dne. Prakticky celodenní spad sněhu proběhl 24. ledna v tento den najezdily sypače na dálniční síti neuvěřitelných téměř kilometrů, bylo použito tun soli a více než litrů solanky. Pokračuje zvyšování podílu silnic udržovaných vlhčenými nebo chemickými posypovými materiály, které jsou aplikovány moderními sypači s automaticky regulovaným dávkováním - letos už 51 procento z celkové sítě. Zbytek silnic je udržován suchou solí a zdrsňujícími materiály, malá část pouze pluhováním. Od letošního roku jsou vozidla údržby pro silnice I. třídy vybavena systémem GPS, který sleduje nejen polohu, ale i činnost stroje. To zaručí přesný přehled o aktuálním stavu a zpětnou kontrolu. Přes maximální snahu ze strany ŘSD je bezpečnost na silnicích především v zodpovědnosti samotných řidičů. V nepřízni počasí je každý řidič povinen přizpůsobit svou jízdu stavu vozovky. Ani ta nejlepší údržba nemůže nikdy na sto procent ve zhoršených podmínkách zabránit nehodě. Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR Letos stejně tak jako loni jsme v médiích nezaznamenali žádné výraznější problémy s údržbou pozemních komunikací. Přední stránky novin nebyly plné zpráv o neschopnosti našich silničářů, zpravodajové Zelené vlny nebombardovaly rádia s informacemi o kalamitách a dlouhých kolonách vozidel. Můžeme z těchto faktů usuzovat, že je systém zimní údržby komunikací u nás nastaven správně? Zimní údržba silnic se týká vlastníků komunikací, tzn. v případě veřejné správy jak obcí, tak krajů a dále samozřejmě státu v případu rychlostních komunikací a dálnic. Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situacích ve sjízdnosti a ve schůdnosti komunikací a průjezdních úseků silnic. O rozsahu, způsobu a lhůtách provádění zimní údržby na komunikacích rozhodují jejich vlastníci. Kupříkladu obce tak činí prostřednictvím obecně závazných vyhlášek. Obce své kompetence v případě zimní údržby vykonávají již dlouhá léta a činí tak podle mého názoru velmi dobře. Také kraje se za svou relativně krátkou dobu dokázaly zorientovat v této oblasti. Rezervy vidím zejména jednak na straně přístupu řidičů a dále pak v kontrolní činnosti policie. Problémy existují například při používání zimních pneumatik, a to nejen u osobních automobilů, ale zejména u nákladních vozidel. Podle mého soukromého názoru by mělo být u nás používání zimních pneumatik v zimě povinné. Další problém spočívá v přetěžování kamionů, což má samozřejmě vedle devastace silnic vliv i na průjezdnost některých úseků. Zde je namístě tvrdá represe ze strany policie za porušování pravidel. Řidiči by si měli také uvědomit, že v zimním období je na projetí stejného úseku potřeba více času, musí se jezdit pomaleji, na což mnoho řidičů zejména těch nezkušených zapomíná. Z hlediska místních samospráv se do budoucna jeví prostor pro zlepšení možnosti využití soukromých firem a státních podniků a jejich speciální techniky pro nárazové stavy; efektivnější využívání lesní nebo zemědělské techniky je možné zejména v horských oblastech a zimních střediscích. Další možností zvýšení bezpečnosti v obcích je umísťování varovných systémů, které při poklesu teploty pod určitou teplotu varují řidiče před možností námrazy. V extrémních případech na nebezpečných úsecích je možné využít také vyhřívaných vozovek, což je ovšem energeticky, a tím i ekonomicky náročné. Čistění a zimní údržba komunikací jsou činnosti nezbytné nejen pro zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, ale také pro péči o životní prostředí. Tyto dva faktory mohou jít navíc ruku v ruce. Čím dál tím více se kupříkladu ukazuje, že tam, kde se neužívá chemických posypů a užívá se pouze prohrnování a posyp inertním materiálem, je provoz také bezpečnější, protože řidiči si uvědomují, že mohou dostat smyk a zpomalí. Existuje totiž psychologický efekt, kdy řidiči jedou pomaleji na sněhu než na mokré silnici. Přestože jsem si vědom toho, že loni i letos byla relativně slabá zima, domnívám se, že systém zimní údržby komunikací funguje v České republice v zásadě bez výraznějších problémů.

4 4 KN únor 2008 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Praha připravila návrh zákona o regulaci prostituce Hlavní město Praha má představu, jak řešit problém prostituce. Radní koncem ledna projednali návrh podoby nezbytného nového zákona, který zpracoval tým odborníků kolem prvního náměstka primátora Rudolfa Blažka. Zákon stanovuje přesné podmínky, za kterých může být prostituce vykonávána. Po jeho dopracování předloží Zastupitelstvo hlavního města Prahy (ZHMP) v rámci své zákonodárné iniciativy návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Mělo by se tak stát v druhé polovině letošního roku. Rada mi uložila rozeslat návrh zákona vybraným odborům magistrátu a výborům ZHMP i ministerstvům vnitra a spravedlnosti. Dopracovaný návrh s vyhodnocením připomínek radě znovu předložím v květnu tohoto roku, řekl první náměstek Rudolf Blažek, do jehož kompetence tato problematika spadá. Návrh nového zákona stanovuje podmínky, za kterých je možné prostituci vykonávat. Nadále by bylo možné tyto sexuální služby provozovat Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Se zimní údržbou komunikací spravovaných TSK nejsme spokojeni a obdrželi jsme řadu připomínek od občanů. Myslím, že zakopaný pes je v objemu financí, který TSK limituje v rozsahu údržby. V místech, kde bylo signalizováno občany, že komunikace není ošetřena, jsme zasáhli vlastními silami. Problémy také způsobuje současná právní úprava, ze které jednoznačně nevyplývá, kdo je za zimní údržbu odpovědný. Na úklid komunikací, které ošetřuje městská část, jsme stížnosti nezaznamenali. Bohumil Sobotka (ODS), zástupce starosty městské části Prahy 14 jen na základě registrace u příslušného obecního úřadu a za dodržení přesně daných podmínek. Mezi ně patří zejména zdravotní způsobilost, místa, kde je možné prostituci nabízet, trestní způsobilost a zletilost osob, které prostituci nabízejí. Poskytovatel sexuálních služeb musí mít také zdravotní pojištění. Po zaregistrování vydá žadateli obecní úřad oprávnění provozovat tento druh služeb. Půjde o průkaz s fotografií a platností na jeden rok, popsal náměstek Blažek. Zákon rovněž určuje podmínky pro provoz podniků, které se na erotické služby zaměřují. Jednoznačně také říká, že prostituce nemůže být vykonávána v jakémkoli zaměstnaneckém poměru. Jsem přesvědčen, že regulací se minimalizují doprovodná rizika spojená s prostitucí, ať už jde například o organizovaný zločin, nedobrovolnou prostituci nebo o zdravotní ohrožení. A to nejen v Praze, ale i v dalších městech a obcích, které se s tímto problémem potýkají, uzavřel náměstek primátora Blažek. K návrhu zákona o regulaci prostituce, který vypracuje město Praha, by proto rád svolal pracovní seminář za účasti starostů obcí, které řeší stejný problém a dalších zainteresovaných orgánů, například zástupců ministerstev vnitra, spravedlnosti nebo Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Ohledně údržby našich místních komunikací jsme dohodnuti s místním zemědělským družstvem. Trochu problém je zde se solením silnic, protože se naše obec nachází v CHKO a stát nám tak musí složitě udělovat výjimku. Peněz na údržbu samozřejmě není dostatek a malé obce, jako je ta naše, to těžko zvládají. Uvítali bychom rozhodně pomoc státu nebo kraje, nejlépe formou nějakých příspěvků. Systém by měl ale být pružný a rychlý. Měl by brát zřetel na situaci toho daného regionu, dlouhodobé klima a sněhovou situaci. Růžena Kučerová bezpartijní (SNK), starostka městyse Louňovice pod Blaníkem neziskových organizací věnujících se problematice prostituce. Nedílnou součástí legislativního procesu je i návrh zákona, kterým se vypovídá Úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob a její Závěrečný protokol z roku Československo k ní přistoupilo v roce Úmluva zavazuje státy k vymýcení prostituce a obchodu s lidmi. Mimo jiné toho mělo být dosaženo zrušením (respektive nezavedením) jakékoli speciální registrace nebo ohlašovací povinnosti osob zabývajících se prostitucí. Signatářské státy také mají trestat jednání bezprostředně související s prostitucí a obchodem s lidmi. Protože dosavadní pokusy o vymýcení prostituce byly neúspěšné, chce Zastupitelstvo hlavního města Prahy prostřednictvím STŘEDOČESKÝ KRAJ nového zákona přikročit k její regulaci. V žádném případě to neznamená uvolnění v této oblasti. Opatření proti negativním vlivům, které prostituci doprovázejí, jsou Valorizace zatím využita nebude Městská rada v únoru rozhodla, že Praha v letošním roce nezvýší nájemné, které účtuje nájemcům nebytových prostor, budov a pozemků pronajímaných odborem obchodních aktivit magistrátu. V uzavřených nájemních smlouvách sice máme ustanovení, která každoročně zvyšuje nájemné o míru inflace dosažené v předchozím roce, ale letos ho neuplatníme a nájemné ponecháme v loňské Kraj se v lednu výrazně prezentoval Po brněnském Regiontouru, kde měl Středočeský kraj největší expozici, se region prezentoval i na největším slovenském veletrhu cestovního ruchu Slovakiatour. Středočeši byli společně s Mazowieckým vojvodstvím, Moskevskou oblastí a partnerským regionem Györ spoluvystavovateli v expozici Bratislavského samosprávného kraje, který na 14. ročníku Slovakiatour představil svůj nový stánek. Na pozvání Vladimíra Bajana, předsedy Bratislavského samosprávného kraje, se veletrhu zúčastnili hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a člen rady Středočeského kraje pro oblast investic a sportu Jaroslav Král. Středočeský kraj vystavoval v rámci stánku Bratislavského samosprávného kraje již potřetí. Bratislavský kraj byl letos partnerským regionem veletrhu. Hejtman Petr Bendl zhodnotil středočeskou prezentaci na veletrhu jako úspěšnou. Slováci nás znají, střední Čechy jsou pro ně tradiční místo na trávení dovolené. Zájem u středočeské expozice byl především o památky a novinky - labyrintárium v Loučni, expozice Vlašimská doprava modernější V moderní dopravní terminál se přeměnilo vlakové a autobusové nádraží ve Vlašimi na Benešovsku. Slavnostně ho otevřeli hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a vlašimský starosta Luděk Jeništa. V původní budově Českých drah najdou cestující nejen informace o odjezdu a příjezdu vlaků a autobusů, ale i nové toalety, společnou čekárnu, internetovou studovnu s občerstvením a pokladny. Na místě skladů u nádraží vznikl nástupní autobusový ostrůvek ve tvaru kapky. Stal se točnou pro autobusy, které už nebudou muset jezdit centrem města. Nyní připravujeme další projekty, například revitalizaci městského centra, řekl starosta města Luděk Jeništa. Rekonstrukce nádraží, která se uskutečnila za plného provozu, stála téměř 45 milionů korun. Částku ze tří čtvrtin uhradily dotace z Evropské unie, téměř 4 miliony korun přispěly České dráhy a zbytek zaplatilo město. v muzeích. Návštěvníci veletrhu se často dotazovali i na cyklotrasy ve Středočeském kraji. Čtyřdenní veletrh cestovního ruchu ITF Slovakiatour a gastronomie Danubius Gastro se na bratislavském výstavišti konal souběžně s výstavami Poľovníctvo a oddych, Exposhop, Gastropack a Camera Slovakia. Dynamický růst obou veletrhů potvrzuje podle pořadatelů výši. Důvodem je, že loni byla inflace relativně nízká. Vycházíme proto nájemcům městských nemovitostí vstříc a nájemné valorizovat nebudeme, uvedl náměstek primátora Pavel Klega. Při valorizaci nájemného se vychází z celkové míry inflace vyjádřené procentním přírůstkem indexů spotřebitelských cen na základě spotřebního koše. V minulých dvou letech proto Praha valorizovala nájemné o 1,9 %, ale do nárůstu nájemného se promítly i další vlivy změny cenové mapy Prahy, změny v systému oceňování pozemků stanovené vyhláškou ministerstva financí, atd. Fakticky se tak nájemné například u pozemků, které Praha pronajímá pro komerční účely, v minulosti zvedalo více, než by odpovídalo míře inflace a také nájemné za garážová a parkova- atraktivitu kombinace cestovního ruchu a gastronomie. V tomto roce se veletrhů zúčastnilo 880 vystavovatelů z 32 zemí a tři hodiny před uzavřením veletrhů překročil brány Incheby jubilejní šedesátitisící návštěvník. Prezentace skoro všech slovenských cestovních kanceláří a kanceláří okolních zemí i oblíbených turistických destinací poskytla návštěvníkům prostor dostatečně zakotvena v právním řádu České republiky. cí stání v bytových domech a za pozemky pronajímané za účelem parkování rostly rychleji vlivem nárůstu DPH. K tomu všemu jsme dnes přihlédli a vzali jsme v úvahu i celkový předpokládaný letošní nárůst výdajů podnikatelů i dalších kategorií osob a jejich podnikatelské a životní náklady letos o nárůst nájemného nezvýšíme, doplnil Klega. si vytipovat místo pro svou dovolenou. Velmi atraktivní byla podle organizátorů prezentace slovenských a českých regionů a návštěvníci velmi pozitivně hodnotili i novinku veletrhu sekci Golf a Wellness, která přilákala mnoho příznivců těchto nových oblastí životního stylu. Příbramská nemocnice má nový ultrazvuk Nový ultrazvukový přístroj představila v závěru ledna za přítomnosti hejtmana Středočeského kraje Petra Bendla příbramská nemocnice. Nový ultrazvuk hned vyzkoušela první pacientka. Přístroj umožňuje detailní vyšetření plodu během celého těhotenství. Pacientku přímo před zraky novinářů, zástupců města a kraje vyšetřil primář oddělení Petr Chudáček. On-line bylo možné na obrazovce vidět prostorové umístění miminka, povrch jeho těla, to vše v nejlepší kvalitě. Jde o specializovaný přístroj především na porodnická vyšetření se špičkovou 3D/4D technologií. Takto vybavených přístrojů je v Česku zatím jen několik. Možnost diagnostikovat vrozenou vývojovou vadu je díky lepšímu rozlišení obrazu větší, a to již v prvním trimestru gravidity. 3D a 4D prostorové zobrazení zobrazuje plod v několika rovinách a počítačová rekonstrukce povrchu těla plodu nabízí rodičům pohled na budoucího potomka v nejlepší možné kvalitě, uvedla mluvčí nemocnice Monika Boušková. ilustrační foto O vyšetření je mezi nastávajícími maminkami velký zájem. Dosud musely až do Prahy, dodala mluvčí Boušková. Za poplatek 900 korun mohou rodiče získat i maximálně dvacetiminutovou videonahrávku.

5 JIHOČESKÝ KRAJ KN únor Atraktivita Orlické přehrady upadá, na vině je špatný stav vody Stovky milionů korun a horizont minimálně deseti let. To jsou základní údaje pro megaprojekt, který si klade za cíl vyčištění a následnou revitalizaci Orlické přehrady a okolí tak, aby bylo možné šetrným způsobem využívat přírodní potenciál obyvateli a turisty, postupně zastavit odliv obyvatel a území celkově oživit. Projekt má název Orlicko čistější a je iniciativou Svazku obcí regionu Písecko (SORP). Materiál k tomuto projektu prezentovali zástupci svazku i na zasedání zastupitelstva Jihočeského kraje. Zastupitelé jej vzali na vědomí a naprostou většinou se shodli, že jej budou podporovat. Nejdůležitější pro vyčištění přehrady bude zpracování kvalitní vstupní analýzy, soudí ředitel Krajského úřadu v Českých Budějovicích Luboš Průša. Vyčištění a revitalizace Orlické přehrady je dlouhodobou snahou převážně předsedy SORP a Nemocnice shánějí stamiliony na zateplení starosty Písku Miroslava Sládka. Stav Orlické přehrady je opravdu tristní. Největším problémem je čistota vody v nádrži a s tím související chybějící čistírny odpadních vod, upozornil Sládek. V okolí největší nádrže České republiky je totiž pouze šest čistíren ve městech Písek, Milevsko a Protivín a v dalších třech obcích. To je žalostně málo a odhaduje se, že dvě třetiny znečištění z okolí nádrže způsobují obce. SORP chce na financování projektu využít výzev v rámci Operačního programu evropských fondů. Předpokládá, že na spolufinancování se budou podílet i nějaké tuzemské zdroje. Špatný stav vody je dán především vysokým množstvím sinic a řas, kvůli nimž je v létě často zakázáno koupání. S tím souvisejí poloprázdná rekreační zařízení a kempy. Zatímco v šedesátých a sedmdesátých letech byl turistický ruch v oblasti Orlické nádrže rozvinutý více než například u Lipenské přehrady, od té doby klesl počet návštěvníků Orlicka na polovinu. Dochází proto k úbytku obyvatel, podnikatelé omezují své aktivity nebo své činnosti přesouvají jinam. Kromě zbavení vody sinic a řas si projekt Orlicko čistější klade i další cíle. Jde například o zlepšení stavu místních komunikací, JIHOČESKÝ KRAJ foto: autor dopracování systému cyklotras, zrekonstruování stávajících ubytoven a kempů, zlepšení kvality služeb v oblasti ubytování a stravování či instalaci informačních a orientačních tabulí, upřesnil Sládek. Jan Laštovička Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Máme ve městě plán sněhové údržby, kdy jsou definována časová úklidová pásma podle významu cest ( tj. že cesty významnější budou uklizeny do 1 x té hodiny, pak ty méně významné, atd.). A funguje to. Zimní údržba nás, protože jsme v 700 m nad mořem a máme 5 měsíců sníh nebo námrazu či náledí, stojí 2,5 3,5 mil Kč. Lidé si uklízejí před svým prahem, vchodem. Kdyby prošel návrh, že město bude uklízet vše na vlastní náklady a svými lidmi, tak se to hodně prodraží a bude to časově nezvládnutelné. Čili ten nový zákon přinese jenom komplikace všem: městům, lidem, firmám. Město se nezbavuje povinnosti údržby, případných škod na svém majetku, ale v době kalamitní, nárazové to u nás funguje a nevím proč si pan senátor Kubera vymýšlí komplikace. Pavel Dvořák (SNKED), starosta města Vimperk GLOSA Dohromady více než tři čtvrtě miliardy korun má stát projekt ekologizace sedmi okresních nemocnic Jihočeského kraje. V první výzvě o podporu z Operačního programu životního prostředí v rámci projektů Ekologizace nemocnic v majetku Jihočeského kraje však uspěla prozatím jen strakonická nemocnice. Ani ta však ještě nemá veškeré peníze jisté. Předmětem tohoto projektu je snížení energetické náročnosti velkých nemocničních areálů a tím i snížení emisí a imisí při výrobě energie v tomto případě převážně na vytápění a technologické procesy. Například u nás se projekt týká zateplení všech rozhodujících budov, tedy konkrétně chirurgie, interny, gynekologie a ubytovny, uvedl ředitel českokrumlovské nemocnice Josef Kučera. Projekt týkající se ekologizace nemocnic zahájil Jihočeský kraj ještě v době, kdy byly nemocnice příspěvkovými organizacemi kraje. Tehdy šlo o společný projekt. Jelikož nemocnice se od 1. ledna loňského roku staly akciovými společnostmi, byl tento projekt rozdělen na sedm projektů a každá ze sedmi nemocnic požádala o dotaci z Operačního programu životního prostředí sama. Ze sedmi nemocnic uspěla v první výzvě jen strakonická. V současné době však není známá skutečná výše dotace, protože na podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Brno se bude přešetřovat, jestli v případě nemocnic nejde o veřejnou podporu. Ministerstvo životního prostředí postoupilo tento podnět k posouzení Evropské komisi. Pokud vše dobře dopadne, ostatní nemocnice by mohly podat své projekty při další výzvě Ministerstva životního prostředí České republiky, která by měla být na podzim letošního roku, uvedla mluvčí Krajského úřadu Jihočeského kraje Maria Ptáčková. Zatímco ministerstvo během první výzvy naprostou většinu projektů odmítlo, všechny nemocnice už mají jistou finanční spoluúčast Jihočeského kraje. Zastupitelé kraje totiž na svém posledním loňském zasedání schválili jejich kofinancování, a sice ve výši patnácti procent z uznatelných nákladů pro Operační program životního prostředí podle podmínek první výzvy, a dále poskytnutí prostředků na úhradu vlastních podílů nemocnic ve výši 7,5 procenta. Zde jde o neuznatelné stavební náklady, tedy například dokončovací omítkové systémy, hydroizolace, klempířské práce a příslušné podíly ostatních nákladů jako například lešení, upřesnila Maria Ptáčková. Celková suma potřebná k zateplení oken, výměně nevyhovujících oken a zateplení střech v sedmi jihočeských nemocnicích činí přes 761 milion korun. Některé objekty v našem nemocničním areálu pocházejí až z roku Pokud se projekt podaří zrealizovat, dosáhli bychom výrazné ekonomizace i ekologizace provozu. Produkovali bychom méně zplodin a navíc ušetřili na teple, čímž by zůstávalo více peněz na samotné zdravotnictví, vysvětlil přednosti projektu ředitel nemocnice v Českém Krumlově Josef Kučera. Jan Laštovička Z 5472 km silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Jihočeského kraje se v zimě pravidelně udržuje 5280 kilometrů komunikaci a pouze 192 km, jejichž dopravní zatížení to nevyžaduje, se udržovat nemusí. Jihočeský kraj zároveň smluvně zajišťuje zimní údržbu na státních komunikacích na území kraje, konkrétně se jedná o 705 km silnic I. třídy a 19,5 km dálnice D3. Vlastní údržbu vykonávají závody Správy a údržby silnic Jihočeského kraje. Z užívaných technologií pro zimní údržbu je dominantní inertní posyp, který se v případě nutnosti aplikuje na téměř 3,5 tisíci kilometrech jihočeských silnic. Pouze plužení je přípustné na 400 stovkách kilometrů komunikací, zbytek se ošetřuje chemickým posypem. V porovnání s předchozími lety se letošní zima vyvíjí jako průměrná, avšak platit to bude za předpokladu, že se potvrdí dlouhodobé předpovědi, a tudíž už nás nepostihne větší sněhová kalamita. O skutečných nákladech, které vynaloží Jihočeský kraj na zajištění sjízdnosti silnic v letošní zimě tedy rozhodne až realita. Pro ilustraci, o jaké peníze se řádově jedná, mohu uvést příklady z předešlých let, kdy se roční náklady na zimní údržbu na silnicích II. a III. třídy pohybovaly kolem 250 milionů korun, pouze v minulém roce klesly na 180 milionů Kč. Robin Schinko, vicehejtman Bylo by zajímavé vyčíslit rozdíl nákladů na vytápění současných mnohdy desítky let starých nemocničních budov a na vytápění těchto objektů v případě, že by byly kompletně zateplené a měly plastová okna. Vzhledem k rozsáhlosti nemocničních areálů by se možná jednalo o překvapivou sumu, kterou by se zateplením podařilo uspořit, nemluvě o rozdílu v ekologické zátěži. K zateplení těchto budov dřív nebo později stejně bude muset bezpochyby dojít. Kraj už svůj podíl peněz slíbil, ministerstvo životního prostředí však prozatím ze sedmi žádostí v rámci projektů Ekologizace jihočeských nemocnic dalo zelenou jen nemocnici ve Strakonicích. Realizace jednotlivých projektů se tak odsouvá, zplodin bude delší dobu více, náklady na vytápění se prozatím nesníží a na samotné zdravotnictví nebude zbývat více peněz. Je to začarovaný kruh, který se dříve nebo později s největší pravděpodobností uzavře. Zdá se tedy, že s uskutečněním těchto projektů a s uvolněním peněz není na co čekat. Jan Laštovička III. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ JIHOČESKÉHO KRAJE III. setkání zástupců měst a obcí Jihočeského kraje zcela zaplnilo kapacitu konferenčního sálu Parkhotelu v Hluboké nad Vltavou. Setkání se zaměřením Rozvoj obcí kraje, aktuality a příležitosti obcí do roku 2013, posílení příjmů samospráv, dotace, ekologie a informační systémy se zúčastnilo přes 120 zástupců z jihočeských obcí a měst, které přivítal ředitel programu Regionservis Lukáš Tesař. V úvodu zrekapituloval závěry předchozích setkání, informoval o zřízeném Fondu na podporu rozvoje obcí a měst, do kterého přispívají partneři společnosti Regionservis a poskytl rovněž informace o akcích konaných v roce V I. odborném panelu vystoupil poslanec za Jihočeský kraj Michal Doktor, šéf expertní skupiny ekonomika, hospodářství. Hovořil na téma Změna daňových zákonů a dopady na rozpočty samospráv (se zaměřením na Jihočeský kraj) a jeho příspěvek vyzněl do značné míry optimisticky (výše výsledného deficitu, nižší zadlužení měst a obcí, lepší hospodaření s veřejnými prostředky, přiblížení k nulovému saldu). Obhajoval zvýšení DPH a vysvětlil problematiku společného zdanění partnerů, jehož zavedení ovlivnilo daňové prostředí obcí. V druhé části příspěvku (II. kolo reformy) zdůvodnil úpravy sociálních podpor a osvětlil vazby na EU (a nevyvedené čerpání). Z četných dotazů zaujala otázka stravenek (oddělený sociální účet, celý systém je třeba čistit po celcích), daně z dividend kapitálových výnosů a daně z nemovitosti (v JČ kraji velmi aktuální). Obchodní a marketingový ředitel EU centrum Jakub Zahrádka poskytl konkrétní návody, jak získat a využít dotaci, a s využitím šestileté zkušenosti firmy také varoval před častými chybami a omyly, konkrétně před podceněním dokladování udržitelnosti, tj. kvality závěrečné zprávy a celkovým vyhodnocením (vracení dotace není výjimečným zjevem). Na téma Finanční plánování při realizaci cílů samospráv hovořil Luděk Tesař, ekonom s mnohaletými zkušenostmi ze státní správy. Věnoval se aktuálním otázkám financování obcí v období a jeho veskrze praktický vstup upozorňoval zastupitele na všechny souvislosti a možnosti pro obce, zatím ovlivněné faktem, že finanční prostředky jsou především v rukou státní správy (na rozdíl od samospráv, které mají naopak kompetence). Polemizoval s informacemi poslance Doktora (zvláště se zmínkou o vyrovnaném saldu) a zamýšlel se nad situací po roce Ing. Tesař informoval o možnosti připojit podpis pod petici Stop dotacím z centra, zelenou samosprávám a zdůraznil, že jedinou silou, schopnou ovlivnit přerozdělování, jsou starostové obcí. Ve II. odborném panelu vystoupil Rostislav Babarík, account manažer pro oblast veřejné správy společnosti Microsoft, ve vstupu Informační město. Vysvětlil zásady budování IGovernmentu (zavádění moderních prostředků pro lepší komunikaci), zmínil zákon 365/2000, týkající se informačních systémů veřejné správy a zhodnotil aktuální situaci, kdy do obcí směřuje příliš mnoho sítí z různých zdrojů. Dana Římanová, spoluautorka zákona o odpadech (z r.2000), poskytla informace k nyní projednávané novele zákona o odpadech, kterou se rozšíří např. pravomoc pokutovat vlastníky PVC látek, neplnící své povinnosti. Větší dopad na obce se očekává od poslanecké novely ( 16 a 17). Dr. Římanová informovala především o oblastech, ve kterých se změny předpokládají (a tudíž i o nových, zákony zpřísněných požadavcích, na které musí být obce připraveny) i o návrzích na poplatky v období Generálním partnerem setkání byla firma AVE CZ ODPADOVÉ HOSPO- DÁŘSTVÍ s.r.o. Ing. Petra Kahudová, ředitelka marketingu, představila jak činnost firmy především v Jihočeském kraji (zastoupení jsou v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci), tak programy, jimiž reaguje na municipální požadavky (např. sběrné dvory). Všechny příspěvky je možno nalézt na (PR)

6 6 KN únor 2008 PLZEŇSKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ Zimní údržba v zimním období 2007/2008 v Plzeňském kraji na pozemních komunikacích zabezpečuje šest organizací Správ a údržeb silnic (jsou příspěvkovými organizacemi kraje). Krajské SÚS provádějí zimní údržbu na km krajských silnic a na 419 km státních silnic (silnic I. třídy). K tomu mají k dispozici 120 ks autosypačů (cca 24 ks je záložních), 22 nakladače. Průměrná délka úseku na sypač je cca 60 km. Co se týče zásoby soli, je to na počátku zimního období cca t a inertního materiálu cca t. Toto množství výše uvedeného materiálu by mělo obvykle při normálním průběhu zimy plně postačovat k činnosti. Jinak je samozřejmě smluvně s dodavateli zajištěno jeho případné doplnění podle potřeby. Samotné zajištění sjízdnosti v zimním období na krajských silnicích se v celkovém finančním objemu pohybuje v rozmezí mezi 130 až 150 mil. Kč dle průběhu zimy. Výjimečně jsme také v minulosti zaznamenali náklady ve výši cca 200 mil. Kč v průběhu zimy , kdy byla zima náročná a dlouhá. Můžeme konstatovat, že letošní průběh zimního období zatím ke konci ledna 2008 patří mezi mírnější. O aktuálním stavu silnic a o povětrnostní situaci v kraji jsou občané informování prostřednictvím internetu. Tyto údaje shromažďují jednotlivé SÚS na svých Hlavních dispečerských pracovištích a následně jsou on-line přenášeny na webové stránky dalších subjektů a organizací, např. na plzensky-kraj.cz. Data nejen za Plzeňský kraj lze nalézt i na centrální adrese odkud jsou poskytována a dále šířena všem médiím. GLOSA Podzemí někdejšího královského města Klatov patří k jedněm z nejrozsáhlejších a nejzajímavějších u nás. Sklepy jsou tu několikapatrové, vylámané ve skále a místy zpevněné cihlovými pásy. Je proto velmi dobře, že se o tuto po dlouhá léta opomíjenou památku začalo zajímat občanské sdružení Klub přátel Klatovska. Od roku 2000, kdy byl spolek založen, se jeho členům podařilo objevit pár zapomenutých sklepů. Lze tedy jen doufat, že snaha několika nadšenců jednoho dne povede ke zpřístupnění části klatovského podzemí veřejnosti. Klatovy by tak získaly další atrakci, která by jistě napomohla cestovnímu ruchu v tomto krásném, starobylém městě. Je jen škoda, že podobné iniciativy nevznikají i v jiných městech v kraji. Návštěvníci se tak doposud mohou podívat jen do podzemí v krajském městě Plzni. Tuto možnost by však jistě rádi uvítali i jinde. Jana Bartošová KRÁTCE Svojšín chystá projekty Dva projekty, které by měly změnit charakter obce, se letos chystá připravit Svojšín u Tachova. Na oba se pokusí získat finance z evropských fondů. Práce by měly být zahájeny v roce První projekt počítá s rekonstrukcí jádra obce, druhý s dokončením kanalizace v lokalitě Nad nádražím. (bar) Nový průzkum Členové Klubu přátel Klatovska se pustili do dalšího průzkumu historického podzemí v Klatovech. Naposledy pátrali pod Plánickou ulicí, kde se jim podařilo objevit sklepní prostory, které dosud nebyly zakresleny na oficiálních plánech rozsáhlého klatovského podzemí. (bar) Lepší vybavení Jaroslav Vejprava, vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Správa místních komunikací je samozřejmě v naší režii a každoročně na ni dáme z městského rozpočtu kolem 8 milionů korun. Jako město máme technické služby, které se o tuto problematiku starají a mají k tomu příslušné vybavení a prostředky. Pod naši správu ovšem spadá i několik obcí v okolí a zde může nastat problém. Pokud totiž přes noc napadne větší množství sněhu, nestihne se naše technika všude dostat včas a některé obce tak musejí na údržbu silnic čekat. Dalším problémem je údržba chodníků, kterých spravujeme asi 30 km. Pokud přejde povinnost jejich údržby z občanů na město, jak se o tom v parlamentu uvažuje, je pravděpodobné, že to naše technické služby budou jen stěží zvládat. Letošní rok je naštěstí díky počasí zatím bez problémů. Karel Vrzala (ODS), starosta města Planá Díky finančnímu daru Nadace ČEZ v hodnotě Kč mohl plzeňský Dobrovolný ekologický spolek na ochranu ptactva doplnit vybavení zásahového vozidla. Nakoupil například horolezecké vybavení a jistící prvky, speciální ornitologické sítě, podběráky a odchytové tyče, neoprénový oblek a holiny. (bar) Šumava rok po orkánu Na samém počátku roku 2007, 18. až 19. ledna, vyvrátil či polámal orkán Kyrill v lesích Národního parku Šumava celých m 3 dřeva m 3 dřeva přitom připadlo na I. zóny parku, které jsou bezzásahové. Národní Park Šumava přesto v některých vybraných I. zónách až do prováděl vzhledem k této kalamitě některé zásahy, které měly zamezit přemnožení a rozšíření kůrovce. Jednalo se především o odstranění kůry z vyvrácených stromů a postřiky proti kůrovci. Ve II. zónách, jejichž území je rozděleno do tří režimů, ve kterých jsou buďto zásahy omezeny na přechodné, případně zcela výjimečné a časově omezené až po zcela vyloučené, bylo postupováno podle platných směrnic. Do současnosti tak bylo na území Národního parku Šumava zpracováno m 3. Bez zpracování tu bylo ponecháno m 3, z čehož 4500 m 3 bylo ošetřeno houbovým patogenem. K zetlení na místě v lese bylo zanecháno m 3 dřeva ošetřeného odkorněním a chemicky. Průmyslová zóna zvýšila poptávku po bytech Nová čtyřicetihektarová průmyslová zóna v malém městečku Mýtě u Rokycan s sebou přinesla nebývalý nárůst poptávky po novém bydlení. V současné době má město s 1430 obyvateli připraveny dva projekty na výstavbu téměř dvou set bytů. Mýto, které v průběhu devadesátých let zaznamenávalo výrazný pokles počtu obyvatel, se nyní opět rozrůstá. Přibývá i dětí v základní škole a školce. Tomuto pozitivnímu trendu napomáhá především již zmíněná průmyslová zóna, ale také dálnice D5 a relativní blízkost Plzně a Prahy. Řidiči vděčí dálnici za to, že obě velká města jsou pro ně dostupná během pouhé půlhodiny. Ruku v ruce s dobrou polohou Mýta i pracovní příležitostí tak jde bytová výstavba, připravovaná zdejším městským úřadem již tři roky. V lokalitě zvané Kařízek město iniciovalo projekt na dvacet osm samostatných rodinných domků. Pozemky, jejichž cena byla 200 Kč/m 2, jsou již prodány všechny, na patnácti z nich již dokonce stojí nové domy. Další sto čtyřicet čtyři nové byty vzniknou na osmihektarové zóně u bývalé sladovny, kde město Mýto přichystalo projekt společně s plzeňskou stavební firmou IKO. Tady by měly vzniknout bytové, řadové a rodinné domy. Na podzim letošního roku bude zahájena výstavba inženýrských sítí, rychlost samotné stavby pak bude závislá na poptávce. Radnice v současné chvíli eviduje již čtyřicet žádostí o nové byty v této lokalitě. Úspory na letní údržbu V současné době již v mýtské průmyslové zóně našlo práci osm set zaměstnanců a dalších čtyři sta ji získá do dvou let. Volných je tu ještě pět hektarů, ale pražská realitní firma Proreal již jedná s několika významnými investory z Japonska a Koreje, kteří by tu chtěli vyrábět a skladovat díly do televizorů. V současné chvíli je největším investorem v nové průmyslové zóně americká firma Carrier, která vyrábí chladicí skříně do obchodů. Ve dvou halách již nyní pracuje šest set až sedm set lidí a na jaře letošního roku by se měla otevřít třetí. Firma, jež vlastní celou polovinu zóny, chce vybudovat pět výrobních hal a administrativní budovu. Prvním, kdo mýtskou zónu obsadil, byla čerpací stanice. Následoval ji rokycanský Rumpold, Plzeňský kraj spravuje 4600 kilometrů silnic II. a III. třídy. Část těchto silnic je v zimě neudržovaná. Jedná se o úseky silnic, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí. Tyto silnice jsou označeny dopravní značkou A22 - jiné nebezpečí s doplňkovou tabulkou Silnice se v zimě neudržuje. Plzeňský kraj zřizuje šest Správ a údržeb silnic, které se starají o jednotlivé silnice v kraji. Tyto správy a údržby silnic se nacházejí v Domažlicích, Klatovech, Kralovicích, Rokycanech, Starém Plzenci a Stříbře. Na zimní údržbu tyto správy nemají připravenu konkrétní částku. Nemáme přímo vyčleněny prostředky na zimní údržbu, nýbrž provozní příspěvek na kalendářní rok, z kterého financujeme jak zimní údržbu, tak běžnou letní údržbu, říká Jiří Velíšek ze SÚS Klatovy. Náklady na průměrnou zimu jen v rámci okresu Klatovy činí podle Velíška 40 mil Kč. Letošní zima, seč se zdá jako mírná, Vedení Národního parku Šumava považuje zpracování kalamity po Kyrillu za dokončené. Zbytek dřeva bude z lesů odvezen před začátkem jarního rojení kůrovců. Nové vývraty budou z větší části zanechány v lese a v jarních měsících využity k odchytu kůrovců. Zvýšena budou obranná opatření, zejména lapače a lapáky. (bar) který tu před čtyřmi lety postavil na dvouhektarovém pozemku halu s linkami na drcení PET lahví a plastového odpadu za studena. V současné době zaměstnává pouhých dvacet lidí, ale počítá s rozšířením výroby. Plzeňská firma Fox Cargo vybudovala v Mýtě spediční centrum a stání pro osmdesát kamionů. Další firmou, která tu působí, je Bagger, který postavil na 1,5 hektarovém pozemku dvě průmyslové haly a opravuje tu nákladní automobily a stavební vozidla. Část svých prostor pronajímá firmě Alkabel na sklad kabelů. Společnost Biggest pro změnu provozuje ve své nové hale bazar užitkových a nákladních vozů. Od města si pro tyto účely zakoupila 1,5 hektaru pozemku. Jana Bartošová nás zaměstnává především ranním náledím a námrazou, kdy je nutno zasáhnout a komunikace ošetřit posypem. Pokud dojde v zimní údržbě k úspoře financí, je možné je použít v rámci běžné letní údržby, dodává k letošní situaci Jiří Velíšek. Podnikatelé na Klatovsku kupují zámky Mít vlastní zámek, starou gotickou tvrz nebo alespoň rozsáhlou barokní faru se v poslední době stalo mezi podnikateli na Klatovsku módou. Tyto objekty bývají zpravidla v majetku obcí nebo katolické církve, jimž chybí na potřebné opravy finance. Hledají proto investory, kteří by byli schopni objekt nejen zakoupit, ale i opravit, udržovat a vhodně využívat. Zájemců o podobné objekty je v současnosti kupodivu dost. V nedávné době tak získal nového vlastníka rozlehlý zámek v Nalžovských Horách, který v devadesátých letech opustila zdejší škola a od té doby chátral, nového majitele má již i krásná gotická, ale velmi poničená tvrz v Čachrově. Na prodej je i zámek v Hlavňovicích, který svého kupce jistě brzy najde. Noví zámečtí páni chtějí vybudovat z bývalých šlechtických sídel hotely, ekofarmy nebo penziony. Poničené budovy tak vyrostou opět do své původní krásy. Příkladem toho může být zámek v Hrádku u Sušice, který koupila sušická firma Šumavaplan již na konci roku Po mnoha desetiletích tak mohly být zahájeny záchranné práce na tomto architektonicky nesmírně vzácném, ale také velmi zdevastovaném objektu. V letech 2000 až 2001 bylo provedeno základní stavební a statické zajištění objektu, v letech 2002 až 2003 byla provedena rekonstrukce krovu a výměna střešní krytiny a byly foto: NP Šumava (bar) zahájeny restaurátorské práce. V současné chvíli je již veřejnosti přístupná zámecká kaple, kde se konají pobožnosti a koncerty. V letech 2006 až 2007 byla provedena oprava fasády zámku, včetně obnovy oken a dveří. V roce 2006 také proběhlo zrestaurování historických krbových kamen. Objekt se tak pomalu a jistě znovu stává okrasou a chloubou obce. Jana Bartošová

7 ČESKÁ REPUBLIKA/PREZENTACE Státní fond dopravní infrastruktury KN únor Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. Devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními členy jmenovanými vládou na funkční období čtyř let. V kompetenci výboru je mimo jiné jmenování a odvolávání ředitele Fondu, schvalování návrhu rozpočtu Fondu, časový plán příjmů a výdajů Fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční akce podle schváleného statutu Fondu. Pětičlenná Dozorčí rada, volena Poslaneckou sněmovnou na funkční období čtyř let, je kontrolním orgánem Fondu, který dozírá na činnost a hospodaření Fondu. Ředitel, statutární orgán Fondu, je jmenován Výborem. Řídí činnost aparátu Fondu a provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu. Základní údaje o Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) - SFDI je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 104/2000 Sb. - SFDI sestavuje každoročně návrh rozpočtu, který schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky - Schválený rozpočet obsahuje jmenovitý seznam akcí financovaných SFDI - Rozpočet SFDI tvořen na základě priorit a koncepčních záměrů vlády a ministerstva dopravy - SFDI zajišťuje finanční realizaci projektu - SFDI je podle zákona č. 104/ 2000 Sb. odpovědný za efektivní využití finančních prostředků, SFDI je oprávněn provádět kontroly u třetích osob - Nevyčerpané finanční prostředky jsou převoditelné do následujícího kalendářního roku - SFDI sestavuje na konci každého roku Výroční zprávu o činnosti - výdaje SFDI jsou auditovány. Podpora Evropské komise fondům dopravní infrastruktury - Aby bylo možno financovat novou infrastrukturu ještě předtím, než začne přinášet první provozní výnosy, je nutno umožnit vytvoření národních nebo regionálních fondů z mýtného nebo uživatelských poplatků vybíraných na celé oblasti nebo na konkurenčních trasách. - Aby byl zajištěn maximální přínos pro sektor dopravy, je důležité, aby dostupné výnosy byly směrovány do specifických národních nebo regionálních fondů za účelem financování opatření pro snižování nebo kompenzaci externích nákladů (dvojí přínos). - Tyto fondy by po naplnění z příspěvků získaných z výnosů plynoucích ze zpoplatnění silnic na trasách s hustou dopravou nabízely dostatečné záruky pro rychlé vypůjčení prostředků, a to za příznivých podmínek na kapitálovém trhu. Účel Státního fondu dopravní infrastruktury Příjmy jsou používány k: - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic a dálnic - financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah Náklady na budování čističek a kanalizací Aktualizaci strategie financování, směrnice týkající se čištění městských odpadních vod, schválila na svém zasedání 4. února vláda. Strategie každý rok podle aktuálního stavu upravuje budování kanalizací a čistíren odpadních vod tak, aby byl splněn termín stanovený směrnicí Evropské komise, 31. prosinec Do tohoto data musí mít všechny obce přesahující dva tisíce obyvatel adekvátně zajištěno čištění odpadních vod. Celková výše prostředků na splnění všech požadavků směrnice dosáhne 49 miliard korun. Abychom zjistili aktuální stav, oslovili jsme všechny obce, jichž se směrnice o čištění městských odpadních vod dotýká. Celkem 134 obce nejsou v současnosti připraveny na výstavbu čistírny odpadních vod nebo kanalizace, uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Zmíněné obce podle Gandaloviče ministerstvo zemědělství osloví dopisem, ve kterém budou upozorněny na nutnost směrnici naplnit. Zároveň budou v dopise popsány možnosti financování. Přibližně čtvrtinu nákladů z celkových 49 miliard korun ponesou obce, zbývající část by měly pokrýt dotační tituly ministerstva životního prostředí, včetně Fondu soudržnosti a ministerstva zemědělství. Problematickým se jeví omezení Evropské komise týkající se délky provozních smluv obcí a firem zajišťujících dodávky vody a její čištění. U dlouhodobých smluv však chce Evropská komise omezit možnosti čerpání z Operačního programu životní prostředí, který je pro výstavbu kanalizace a čistíren odpadních vod hlavním zdrojem prostředků. (mze) - financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest - úhradě splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby - poskytování příspěvků na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah - poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace - poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek - financování zavedení a provozování systému elektronického mýta - k úhradě závazků z koncesních smluv v rámci novely zákona o SFDI - hrazení nákladů na činnost Fondu. SFDI nefinancuje - místní komunikace - opravy a údržbu vnitrozemských vodních cest - leteckou infrastrukturu - infrastrukturu městské hromadné dopravy a metro Hlavní přínosy SFDI - Účelová instituce pro výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu dopravní infrastruktury státu - Vytváří se autonomní systém financování dopravní infrastruktury - Jednotný systém řízení a alokace rozvoje dopravní infrastruktury - Zdroje generované dopravou se do dopravy zpětně alokují - Transparentnost, veřejná kontrolovatelnost finančních toků - Synergický efekt z kombinace různých zdrojů pro financování dopravní infrastruktury (vlastní, cizí zdroje) - Finanční prostředky jsou převoditelné z roku na rok Nejdůležitější rozvojové potřeby - výstavba cca 500 km dálnic - výstavba cca 850 km rychlostních komunikací - zvýšení bezpečnosti dopravy - výstavba obchvatů měst - výstavba protihlukových barier - výstavba a modernizace III. a IV. tranzitního železničního koridoru součást TEN-T - modernizace železničních uzlů, interoperabilita - zkvalitnění vnitrozemských vodních cest - odstranění havarijního stavu dopravní infrastruktury mosty, - postupné odstraňování podudržovanosti dopravní infrastruktury. Partneství veřejného a soukromého sektoru (PPP) - spolupráce veřejného a soukromého sektoru na bázi partnerství (věcného, finančního, majetkového) - v dopravní infrastruktuře je velký prostor pro tento způsob realizace nových staveb - urychlení realizace prioritních staveb v čase - zdroje k financování tohoto způsobu jsou v privátním sektoru dostatečné - pozitivní vliv na kvalitu a efektivitu výstavby a údržby dopravních děl - spravedlivé rozložení rizik mezi státem a koncesionářem důsledkem je optimalizace ceny výstavby a provozování dopravního díla takto vybudovaného - lepší využití výkonnosti a inovací soukromého sektoru např. design, kapacity, provozování - legislativa základní rámec pro rychlé uplatnění partnerství v sektoru dopravy. Startuje třetí kolo příjmu žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova Příjem žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova pro opatření 3. kola bude zahájen 26. února. Žadatelé mohou předkládat projekty na modernizaci zemědělských podniků, zahájení činnosti mladých zemědělců, dále na diverzifikaci činností nezemědělské povahy nebo podporu zakládání podniků a jejich rozvoje. Dostane se také na obnovu lesního potenciálu po kalamitách a podporu společenských funkcí lesů. Na třetí kolo příjmu žádostí pro opatření osy I, II a III je vyčleněna částka téměř devadesát čtyři miliony euro, tedy přibližně dvě a půl miliardy korun, vysvětluje 1. náměstek ministra zemědělství Ivo Hlaváč. Na rozdíl od prvního a druhého kola příjmu žádostí nebude uplatněna výjimka ministra zemědělství týkající se stavebního povolení, takže žadatelé v souladu s pravidly žádostí o dotaci a podle seznamu povinných příloh musejí při registraci žádosti předložit platné a pravomocné stavební povolení, upozorňuje náměstek Hlaváč. 12. prosince 2007 schválil ministr zemědělství Petr Gandalovič nová Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období (dále jen Pravidla) pro opatření II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů. Toto se skládá ze dvou podopatření. Hlavním cílem podopatření II Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření je prevence před kalamitou a odstraňování následků kalamit v lesích, např. po orkánu Kyrill. Podopatření II Neproduktivní investice v lesích bude podporovat projekty ke zvyšování společenské hodnoty lesů. Ministr zemědělství schválil také zpřesnění Pravidel pro podopatření I Modernizace zemědělských podniků, opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, opatření III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy a opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, která byla poprvé spuštěna v červenci roku Aktuální Pravidla jsou k dispozici v elektronické podobě na Dálniční a silniční síť ČR Dálnice a rychlostní silnice (úseky, které jsou v provozu, ve výstavbě nebo plánované) internetových stránkách ministerstva zemědělství cz (Podpora z EU a národní dotace/ EAFRD Program rozvoje venkova/ Pravidla a Nařízení vlády k opatření PRV) a Státního zemědělského intervenčního fondu Příjem žádostí pro výše uvedená opatření bude podle schváleného a zveřejněného harmonogramu probíhat od 26. února do 17. března, do 13 hodin (výjimku tvoří opatření I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců, kde bude příjem žádostí probíhat v termínu od 3. března do 14. března 2008, do 13 hodin) na příslušných regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu. (mze)

8 8 KN únor 2008 ÚSTECKÝ KRAJ ÚSTECKÝ KRAJ Zimní údržba silnic v Ústeckém kraji je výhradně zaměřena na zmírňování následků zimy a odstraňování závad ve sjízdnosti komunikací. Pět provozů Správy a údržby silnic Ústeckého kraje má v údržbě km silniční sítě. Zimní údržba je prováděna na km. Z toho je km udržováno chemickým posypem se zkrápěním, 137 km pouze chemickým posypem, 793 km inertním posypem a 215 km je udržováno pouze pluhováním. Na 474 km silniční sítě se neprovádí zimní údržba vůbec. Z celkového počtu km je 492 km silnic I. třídy, 909 km silnic II. třídy a km silnic III. třídy. Chemický posyp komunikací procházejících Chráněným krajinným územím Českého středohoří a Chráněnou krajinnou oblastí Kokořínsko je prováděn na základě výjimek Ministerstva životního prostředí ČR pro jednotlivé okresy. Do nepřetržité zimní služby je nasazeno celkem 411 zaměstnanců. Všechny sypače jsou osazeny sledovacím záznamovým zařízením GPS s dodáním údajů na 25 pracovišť Správy a údržby silnic ÚK. Náklady na letošní zimu 2007/2008 jsou přímo úměrné danému počasí. V současné době lze konstatovat úsporu finančních prostředků v oblasti pohonných hmot a posypového materiálu. Uspořené finanční prostředky budou použity v letním období dle potřeby prací na komunikacích. Petr Štill, provozní náměstek SÚS Ústeckého kraje Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Systém údržby komunikací tady v Lovosicích máme nastavený dobře. Samozřejmě pokud napadne víc sněhu, není možné stihnout upravit všechno hned a lidé si přirozeně stěžují. Jak už to bývá, ani peněz není nikdy dost. Výhrady bych měl také k projednávanému zákonu, který má převést zodpovědnost za údržbu chodníků z majitelů nemovitostí na obce. Je jasné, že obce se nemohou určité zodpovědnosti zříkat, na druhou stranu ale bude tato povinnost nesplnitelná hlavně pro malé horské obce, které na to peníze prostě neseženou. Jan Kulhánek (ODS), starosta města Lovosice Dva české kraje a saské sdružení budou objednávat dopravu Na železniční trati Liberec Zittau Varnsdorf Rybniště/Seifhennersdorf budou od prosince roku 2010 jezdit osobní vlaky společně objednávané Ústeckým a Libereckým krajem a saským sdružením ZVON (Zweckverband Verkehrsverbund Oberlausitz-Niederschlesien - Účelové sdružení Dopravní svaz Horní Lužice Dolní Slezsko). Zástupci zmíněných stran, hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, hejtman Libereckého kraje Petr Skokan a představitelé sdružení ZVON jeho ředitel Georg Janetzki a předseda Michael Harig, proto na konci ledna ve Varnsdorfu podepsali smlouvu, kterou se zavazují ke společnému postupu při zadávání veřejné zakázky na zajištění dopravy na provozování veřejné železniční dopravy na uvedené trati. V současnosti totiž tuto trať využívají tři objednatelé Ústecký kraj, Liberecký kraj a německý dopravní svaz ZVON; každý z nich si platí svého dopravce. Přitom české vlaky na německém území, s výjimkou konečné stanice Žitava, nezastavují. Podobně to je i s německými vlaky. Zvlášť nyní po rozšíření schengenského prostoru je taková situace vyslovený anachronismus, uvedl hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Všichni tři dosavadní objednatelé se proto dohodli, že společně vypíší výběrové řízení na dopravce jediného, kterého budou společně objednávat a společně hradit prokazatelnou ztrátu. Bude to znamenat jednak úsporu pro všechny tři strany a také rozšíření nabídky pro cestující. Společně objednávaný vlak bude totiž zastavovat ve všech zastávkách, což zatím žádný ze tří dopravců, kteří na trati v současnosti jezdí, nenabízí. Chtěl bych také připomenout, že jsme ve věci vyhlášení takovéhoto výběrového řízení průkopníky. Nevím o tom, že by někde byla vyhlášená podobná mezinárodní soutěž, řekl hejtman Libereckého kraje Petr Skokan. Dopravce, který z této soutěže vzejde, začne trať obsluhovat v prosinci roku Jak uvedl Georg Janetzki ze sdružení ZVON, ačkoliv se to může veřejnosti zdát jako zbytečné otálení, ve skutečnosti je tento termín velmi časný: Je třeba si uvědomit, že vypsání výběrového řízení a následný výběr vítěze je věc nejméně jednoho roku. Vybraný dopravce pak musí zahájit přípravu. To znamená nakoupit nebo pronajmout vozidla, najmout personál. Z tohoto pohledu je náš cíl zahájit společnou dopravu v roce 2010 velmi ambiciózní. Hejtman Jiří Šulc k tomu dodal, že cílem soutěže bude vybrat dopravce, který zajistí cenově přijatelnou a zároveň pro cestující komfortní dopravu. Předseda sdružení ZVON Michael Harig také upozornil, že vzhledem k tomu, že soutěž bude mezinárodní, může se stát vítězem dopravce z kterékoli země. Doufáme, ale, dodal Michael Harig, že to bude český nebo německý dopravce, aby přidaná hodnota zůstala tak říkajíc doma. KARLOVARSKÝ KRAJ KARLOVARSKÝ KRAJ Karlovarský kraj má ve své správě 1802 km silnic II. a III. třídy, o které se stará prostřednictvím své příspěvkové organizace, Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje. V zimním období je zabezpečována sjízdnost na 1652 kilometrech silnic v kraji, 150 kilometrů silnic je neudržovaných. V případě neudržovaných komunikací se jedná o úseky silnic II. a III. třídy, na nichž se sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí nezajišťuje (v období od do ), protože mají malý dopravní význam a náklady na jejich údržbu jsou v tomto kontextu neúměrně vysoké. Sjízdnost 1802 km silnic II. a III. třídy v Karlovarském kraji zabezpečuje na základě smluvního vztahu s KSÚS KK společnost Údržba silnic Karlovarského kraje, a.s. Ta také provádí zimní údržbu na 228 km silniční sítě I. třídy pro majetkového správce těchto silnic, tedy Ředitelství silnic a dálnic ČR. Krajská správa a údržba silnic stanovila pro zimní údržbu komunikací II. a III. třídy paušální cenu, která vychází z průměru za několik uplynulých let. Smluvně je také zajištěno navýšení nebo snížení ceny v případě extrémního průběhu zimy. Celková částka určená na údržbu krajských silnic činila v zimním období 2005/ milionů korun včetně DPH, v zimě 2006/2007 to bylo 68 milionů korun a plán na zimní období 2007/2008 počítal s cenou za údržbu silnic ve výši 80 milionů korun. I když na první pohled se může zdát průběh letošní zimy srovnatelný s loňským rokem, náklady budou vyšší vzhledem k častému lokálnímu výskytu náledí. Jan Zborník, vicehejtman Ocenění pro veřejnou správu V rámci 4. Národní konference kvality ve veřejné správě, která proběhla v Karlových Varech, bylo oceněno téměř 40 subjektů veřejného sektoru za kvalitu a sebezlepšování. Během slavnostní ceremonie v hotelu Imperial předal ministr vnitra Ivan Langer stříbrnou plaketu za kvalitu také řediteli domácího Krajského úřadu Karlovarského kraje Romanu Rokůskovi. Obdarován byl ale i ministr, který z rukou hejtmana Josefa Pavla převzal stejnou cenu, kterou získaly magistráty, městské úřady a další instituce za inovace ve veřejné správě. Porcelánový artefakt vyrobili studenti Střední průmyslové školy keramické v Karlových Varech. Myslím, že náš krajský úřad právem patří k oceněným, neboť stále pracuje na zdokonalování služby občanům, doplnil hejtman. Krajský úřad Karlovarského kraje byl oceněn za uplatňování modelu CAF. Jedná se o Společný hodnotící rámec (Common Assessment Framework) CAF, který byl vytvořen Evropskou nadací pro řízení kvality, Akademií ve Speyeru a Evropským institutem pro veřejnou správu. Cílem modelu je zlepšování kvality v organizacích veřejného sektoru zemí EU. Prostřednictvím modelu CAF získají organizace nástroj ke zlepšení výkonnosti a mohou zjednodušit porovnávání s ostatními institucemi veřejné správy. Kampaň k třídění odpadů Stejně jako v loňském roce kraj ve spolupráci se společností EKO- -KOM odstartuje 1. dubna kampaň na podporu třídění odpadu, která by měla přispět k vytvoření efektivního systému odděleného sběru využitelných složek komunálního odpadu a obalů. Připravovaný projekt by měl zahrnovat podporu obcí formou poskytnutí sběrných nádob určených ke třídění odpadu, znovu se také chystá soutěž obcí kraje Liga odpadu 2008, vysvětlil krajský radní Luboš Orálek. Z rukou ministra vnitra Ivana Langera převzala rezortní cenu ministerstva vnitra Organizace dobré veřejné služby za rok 2007 tajemnice Úřadu MČ Praha 13 Kateřina Černá. foto: MČ Praha 13 Plánuje se rovněž zapojení domácností Karlovarského kraje podobnou formou jako v roce 2007, kdy byl do domácností v kraji distribuován startovací balíček s informacemi o třídění odpadu, prostřednictvím něhož se lidé mohli zapojit do soutěže o televizory. Počítá se i s účastí škol, pro které je plánována řada akcí včetně výtvarné a fotografické soutěže a exkurzí do zařízení nakládajících s odpady. V rámci kampaně dojde k dovybavení sběrných dvorů odpadů. Celková částka, kterou vynaloží EKO-KOM společně s Karlovarským krajem na realizaci projektu, bude činit 5 milionů korun, doplnil Luboš Orálek. Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Některé komunikace nám udržuje kraj, s udržováním krajských silnic jsem opravdu spokojená. Co se týče komunikací, které zůstávají s údržbou na obcích, tak s tím jsem naopak velmi nespokojená. Tuto záležitost si musí obec hradit ze svého rozpočtu a stát při přidělování financí vůbec nezohledňuje obce, kde sníh padá a obce v nížinách, kde sníh skoro není. Jitka Gavdunová (ODS), starostka města Vejprty

9 LIBERECKÝ KRAJ KN únor Šampionát ohrožuje počasí i vzájemné spory Nejen nejisté počasí, ale i finance mohou ohrozit pořádání únorového šampionátu ve skocích na lyžích, který se má konat v areálu na Ještědu. Zatímco Leoš Škoda, funkcionář Svazu lyžařů České republiky, tvrdí, že šampionát bude, kdyby měl vzít lopatu a sníh na skokanské můstky vlastnoručně naházet, majitel firmy Snowhill Karel Vacek si tak jistý není. Snowhill totiž v polovině ledna vydal velmi ostré prohlášení, ve kterém tvrdí, že Organizační výbor včele s Kateřinou Neumannovou nedodržuje platné smlouvy, snaží se finančně poškodit podnikatelské zájmy firmy Snowhill, a proto se žádné závody na Ještědu konat nebudou. Firma Snowhill požadovala po výboru 18 milionů korun, ale Kateřina Neumannová si stojí za tím, že odborná analýza vyčíslila částku o celých 14 milionů nižší, a proto si přípravu sportovišť zajistili sami. To, zda se tedy generálka na Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009, tedy Šampionát ve skocích na lyžích, bude v Liberci konat, ukáže ještě čas. Vojtěch Grat Majetní Rusové se učí jezdit na české hory Nejen Alpy nebo Dolomity těží z návštěvnosti a hlavně ochoty utrácet obrovské množství peněz ze strany ruských turistů, kteří čím dál tím častěji míří na západ za zimními radovánkami. Už i na jizerských a krkonošských svazích zní ruština, stejně jako pak později večer, v hotelových barech nebo kasínech. Jedná se doslova o nájezdy ruských zbohatlíků, kteří se do Krkonoš a Jizerských hor jezdí učit lyžovat. Je to pro ně vysloveně módní záležitost, konstatoval ekonomický náměstek hejtmana Libereckého kraje Karel Dolejší. Hlavním důvodem, proč je v lednu na horách Libereckého kraje tolik rusky mluvících turistů z postsovětských zemí je to, že právě na leden připadají oslavy pravoslavných Vánoc i dalších církevních a světských svátků, I letos silničáři zřejmě ušetří Vzhledem k probíhající mírné zimě počítají silničáři s tím, že ušetří prostředky, které by jinak museli vydat na údržbu komunikací v tomto pro ně nejnáročnějším období. Poslední dvě zimy byly podle ředitele Krajské správy silnic Libereckého kraje extremní. Zatímco jako je jolka, ruské novoroční svátky. Ty jsou samozřejmě spjaty s volnem v zaměstnání a hlavně dětskými prázdninami. Tuto klientelu tvoří téměř výlučně takzvaní Noví Rusové, příslušníci velmi bohatých vrstev, které se vygenerovaly po pádu Sovětského svazu. A penězi rozhodně nešetří. Přijíždějí na dovolenou, ale veškeré vybavení si kupují zde, na místě, prozradil lyžařský instruktor Jan Hájek z Rokytnice nad Jizerou. předloni vysypali silničáři na komunikace v kraji téměř tun soli a tun drti a jiného posypového materiálu, loni byla spotřeba posypu sotva třetinová a silničáři také najezdili mnohem méně kilometrů. Díky tomu nám zbyly na letošní zimu velké zásoby posypového materiálu, Peníze u nich nehrají žádnou roli, za lyže, vybavení a sportovní oblečení jsou ochotni dát řádově desetitisíce korun, dodává s tím, že jsou ochotni zaplatit velké částky za kurzy v lyžování v rodném jazyce. Z majetných návštěvníků mají největší radost místní podnikatelé, kteří zavádějí ve svých podnicích ruštinu. Nemáme s ruštinou problém, my starší jsme ji měli ve škole, navíc je ruština češtině blízká, takže komunikaci zvládne i mladší personál, uvedl Marek Zelný, majitel několika ubytovacích zařízení v Jizerských horách. Nicméně nejen hory jsou místem, kam ruští turisté míří. Zejména v letošní mírné zimě je a tak jsme ušetřené peníze mohli investovat do oprav na silnicích, uvedl ředitel Krajské správy silnic Libereckého kraje Petr Erban s tím, že zimní údržba stála loni 73 miliony korun, což byla polovina nákladů v roce předcházejícím. Ušetřené finance byly tedy z části věnovány foto: SÚS Pk foto: autor láká například i návštěva památek v Libereckém kraji. Ruská klientela tak tvoří podstatnou část zahraničních turistů mířících na státní zámek Sychrov, nejnavštěvovanější památku Libereckého kraje. Rusky hovořící turisté tvoří asi 60 procent všech zahraničních návštěvníků Sychrova, informoval ředitel zámku Miloš Kadlec. Turistiku a místní podnikatele se rozhodl podpořit i Liberecký kraj. Vyhlásili jsme grant. Přihlášky přijímáme do konce února, vysvětlil Antonín Schäfer, liberecký krajský radní pro kulturu. Jde nám například o zvýšení atraktivnosti prohlídek památek a firem s tradiční výrobou, nebo o nové propagační materiály v ruštině, dodal radní. Vojtěch Grat na opravu poškozených komunikací, a pokud i letos bude zima mírná, bude se loňský scénář opakovat Malé množství sněhu, ale částečně, co do nákladů, vykompenzovalo loňské řádění orkánu Kyrill. Silničáři museli mimo jiné po orkánu odstranit z komunikací 880 stromů, obnovit 33 kilometry příkopů a opravit stovky metrů svodidel a zábradlí a vyměnit téměř 200 značek. Ať jsou ale předpovědi jakékoliv, plán zimní údržby pro letošní a příští rok počítal podle ředitele správy Petra Erbana se standardním průběhem zimy. Náklady by se měly pohybovat kolem 130 milionů korun. Krajská správa silnic zajišťuje údržbu téměř 2110 kilometrů krajských komunikací nižších tříd, z toho jen zhruba 96 kilometrů se přes zimu vůbec neudržuje. Vojtěch Grat LIBERECKÝ KRAJ Liberecký kraj zajišťuje sjízdnost na silnicích II. a III. třídy prostřednictvím Krajské správy silnic Libereckého kraje ( dále jen KSS LK ). Jedná se tak o více než km silnic, z toho cca 488,5 km silnic II. třídy a více než km silnic třídy III. Finanční příspěvek, který byl KSS LK poskytnut Libereckým krajem činil v roce 2007 více než 305 mil. Kč z toho cca 283 mil.kč na provoz organizace a 22,5 mil. Kč na opravy silniční sítě po zimním období, další finanční prostředky byly čerpány z fondů EU a úvěru. Na zimní údržbu námi spravovaných silnic je používáno převážně zdrsňovacích materiálů ( drť a písek ), dále pak i chemických rozmrazovací materiálů se zvlhčením. Pouze pluhováním je udržováno přibližně 158 km silnic. Neudržováno je tedy potom zhruba 86 km silnic obou tříd. Náklady na zimní údržbu v roce 2007 oproti min. rokům nevzrostly, a to hlavně z toho důvodu, že zima byla velmi mírná a spad sněhu byl nižší než např. v roce 2006 či v letech předchozích. Pro porovnání zde uvádím náklady vynaložené na zimní údržbu silnic II. a III. třídy v loňském roce ( 90 mil Kč ) a v letech 2006 ( 115 mil. Kč ), 2005 ( mil. Kč ). Přesné vyhodnocení ekonomických ukazatelů za celý rok 2007 ještě není zcela zpracováno. Předpokládaný odhad nákladů na zimní údržbu silnic II. a III. třídy v zimních měsících předešlého roku a v počátečních měsících roku letošního však činí přibližně 118 mil. Kč. Vladimír Richter, radní Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Se zimní údržbou silnic nyní rozhodně problémy nemám, protože nebyla ještě letos žádná zima. Pokud byla, tak si myslím, že to u nás na silnicích v majetku obce technické služby zvládly dobře. Vlasta Dozorcová (BezPP), starostka Jabloné v Podještědí GLOSA Asi největším současným přáním všech těch, kteří se podílí a budou podílet na přípravě šampionátu ve skocích na lyžích, ale hlavně na Mistrovství světa v klasickém lyžování, které se má konat za rok, je, aby se počasí umoudřilo a zima vypadala tak, jak má. Že napadne sníh a zmíněné závody se budou moci konat podle plánu. Celý loňský rok byli Liberečané a s nimi celá republika svědkem velmi ostrých sporů doprovázených osobními výpady, které se odehrávaly na pozadí výměny manažerského týmu připravujícího mistrovství. O tom, že nebude sníh, nikdo nechtěl ani slyšet a když, tak všichni svorně trvali na tom, že existují náhradní řešení a nikomu nešlo o tučné zisky, ale o město, sport, místní lidi Ale termíny se blíží a zima nikde. Možná tak příroda, lépe než kdokoliv jiný, položí nad správností rozhodnutí takovéto obří sportovní akce pořádat, ten nejdůraznější otazník. Vojtěch Grat KRÁTCE Chrastava uspěla Protest proti plánovanému zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu zaslali Svazu měst a obcí a libereckému hejtmanovi představitelé obce Chrastava a uspěli. Chrastavě a dalším městům se nelíbilo, že by zavedení nového úřadu vedlo k rušení sociálních odborů v jednotlivých městech. To by občanům, zejména v okolních menších obcích, závislým na sociálních dávkách mohlo přinést značné komplikace. (vg) Cizince rozčílila reforma Zejména polským pracovníkům, kteří za prací dojíždějí na území Libereckého kraje se nelíbí část daňové reformy vlády, která je připraví o slevy na dani. Hromadným odchodem může skončit výrazná nespokojenost více než dvou tisíc polských zaměstnanců, pracujících ve firmách na Liberecku. Poláky, ale i další cizince rozčílila vládní daňová reforma, která je připravila o měsíční slevy na dani. (vg)

10 10 KN únor 2008 ROZH Je nestandardní a komplikované, když pře říká senátor a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek V komunální politice, jako starosta Vsetína, jste působil podstatně déle než v politice vrcholové. Jak byste definoval rozdíl mezi místní a vrcholovou politikou? Rozdíl je zásadní. V regionální, respektive komunální politice občané velmi rychle vidí, co ve vás je, jestli něco skutečně děláte nebo ne. Zatímco ve vrcholové politice je to spíše o emocích, o tom, jak se kdo dokáže ukázat, přičemž to vůbec nesouvisí s tím, jestli člověk doopravdy pracuje. A protože vysoká politika je občanům poměrně vzdálena, tak se mnohdy ani za čtyři roky neukáže, jak to vlastně ve skutečnosti je. Jsou politici, kteří jsou velmi populární a neudělají nic, a naopak tam jsou lidé, o kterých se skoro neví a přitom dělají spoustu užitečné práce. To se v komunální politice nemůže stát. Vy bezpochyby patříte k politikům, o kterých se ví, tedy k politikům populárním. Měl jsem na mysli slovo populární v pozitivním smyslu slova. O sobě bych se takto vyjádřit opravdu nemohl. Známý jsem, ale populární ne. Nezalitoval jste někdy, že jste do vysoké politiky vstoupil? Upřímně, nezalitoval. To není můj životní postoj. Já se otáčím zpět pouze proto, abych se poučil, ne proto, abych litoval. Na sklonku roku 2006 jste se stal předsedou KDU- -ČSL, která se prezentuje heslem ROZUM SÍLA ODVAHA. Který z těchto atributů, myslíte, je pro vás nejtypičtější? Nedopustím se žádného sebehodnocení. To ať posoudí jiní. Nežádám vaše sebehodnocení. Ptám se, které z těchto tří hesel je vám nejbližší? Myslím, že žádný politik se nemůže obejít ani bez jednoho. Proč myslíte, že lidovci zvolili právě vás jako svého šéfa? Čím jste dokázal vytěsnit tak ostřílené politické matadory, jako např. Miroslava Kalouska, Cyrila Svobodu a další? V KDU-ČSL jsem od roku Mnozí delegáti mě znají jako dlouholetého starostu Vsetína a věřím, že mě považují za člověka, který se poctivě snažil a dokázal vyřešit mnoho problémů, které ve Vsetíně existovaly. Možná právě moje zkušenosti z místní, ale i regionální politiky (byl jsem rovněž krajským zastupitelem) přesvědčily delegáty o tom, že se můžu osvědčit jako předseda strany. Přemýšlel jste někdy o tom, jak by se v některých prekérních situacích zachoval jeden z nejúspěšnějších polistopadových šéfů KDU-ČSL Josef Lux? Dost často na to myslím. Studuji některé politické okamžiky, kterými Josef Lux prošel a dívám se, jak se rozhodoval. Vážil jste si Josefa Luxe? Určitě. A nejen jako politika, ale i jako člověka. Z křesťanského prostředí jsme se znali už před rokem osmdesát devět. V lednu loňského roku jste se stal prvním místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj. Jak moc jste si tehdy uvědomoval své výsadní postavení a z něj vyplývající zodpovědnost vůči občanům žijícím v naší zemi? Nevnímal jsem to jako výsadní postavení. Být starostou nebo ministrem je pocitově totéž. Je rozdíl jenom v dílu odpovědnosti, který člověk nese. Ve vládních funkcích jste kvůli nejrůznějším aférám od nařčení z braní úplatku, přes rasismus až po amorální pobírání sociálních dávek dlouho čelil nejrůznějším tlakům na vaše odstoupení. 7. listopadu 2007 jste podal demisi. Co vás k tomuto kroku definitivně přimělo? Především to, že se začalo proslýchat, že státní zástupkyně může již odložený případ znovu otevřít. Prohlásil jsem, že když se tak stane, odstoupím, aby případ mohl být nezávisle znovu prošetřen, aniž by si občané mohli myslet, že to jako vicepremiér nějak ovlivňuji. Jsem přesvědčen, že když je vyšetřován vládní činitel, je na tom podstatně hůř než běžný občan. Nejen kvůli únikům informací a mediálnímu zájmu, ale kvůli tomu, že si může daleko méně dovolit. Vyhýbal jsem se jakémukoli kontaktu se státními zástupci i vyšetřovateli. Nejvyšší státní zástupkyně byla několikrát na stejné odborné nebo společenské akci a já jsem dbal na to, abychom se ani nepotkali. Skutečně, ještě nikdy jsem si s ní ani nepodal ruku. A to je velmi nepříjemné. Co je pro vás největším hnacím motorem pro návrat do vrcholové politiky? Jako předseda jedné z vládních stran jsem ve vrcholové politice v zásadě zůstal. Zeptám se jinak. Jaký je největší důvod pro váš návrat do vlády? Téměř jediným důvodem je právě to, že jsem předsedou vládní strany. Je totiž velmi atypické, nestandardní, tedy nezvyklé a pro politické partnery ne příliš příjemné, když předseda strany ve vládě není. Takto argumentuje i premiér Topolánek. No jistě. Premiér by v podstatě musel předsedovi vládní strany problematiku sdělovat nanečisto. To ale v důsledku není možné, protože ministři se ze zákona seznamují s přísně tajnými dokumenty, což předseda strany nemůže. A nejen to, je spousta jiných věcí, do kterých nemůže předseda strany zasahovat a také za ně pak přirozeně nenese zodpovědnost. A to je komplikované. Veškeré vaše kauzy byly odloženy. Kdy myslíte, že se do vlády vrátíte? Myslím, respektive jsem přesvědčen, že to nebude dlouho trvat. Vedou se nějaká konkrétní jednání o vašem návratu? Vedou se již dávno, ale chtěl jsem, aby se situace zklidnila, proto jsem ji nedramatizoval. V jakém časovém horizontu váš návrat vidíte? To záleží na mnoha okolnostech, které teď nechci veřejně sdělovat. S vaším jménem je neodvratně spojen nebývale složitý fenomén Romové. Způsob, jakým jste řešil jako vsetínský starosta problémy Romů žijících v pavlačovém domě uprostřed města vám u jedněch vypálil cejch rasisty, pro jiné jste se naopak stal hrdinou. Co Jiří Čunek a vsetínští Romové dnes? Vztahy mezi vsetínskými Romy a Jiřím Čunkem zůstaly stejné. To znamená jaké? V zásadě velmi dobré. Protože jsou založeny na odpovědnosti každé strany. Jsem pro ně člověk, který stanovil podmínky, za kterých mohou bydlet v bytech, které jsme jim postavili. V drtivé většině je plní. Své byty i jejich okolí udržují Romové ve vzorném pořádku. Tím nepřekvapili mě osobně, ale mnohé lidi ano a možná tak trochu i sami sebe. Jsou vděční za to, že nebyli vyhozeni na ulici, že dostali bydlení, byť na něj z právního hlediska neměli nárok. Proč se romskou problematikou zabýváte i nyní, když její řešení spadá do kompetence Džamily Stehlíkové, ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny? Protože jako jediný člen vlády mám s touto komunitou praktické dlouhodobé zkušenosti. Ten problém se nedá řešit jen nějakou teoretickou úvahou, získanou rozsáhlým studiem romské komunity. Musí se propojit se zkušeností získanou v terénu. A tu bohužel z vlády mám jenom já. To je jeden důvod. Druhý je, že jsem byl ministrem pro místní rozvoj a za tuto oblast nesu jako

11 OVOR KN únor dseda jedné z vládních stran ve vládě není, předseda strany, do jejíž působnosti bylo ministerstvo svěřeno, stále zodpovědnost. Proto na této problematice i nyní velmi intenzivně spolupracuji se svými bývalými podřízenými. spolupracovala s ministerstvem pro místní rozvoj, v jehož čele jste tehdy stál a že nechápe, proč nyní přicházíte s novým návrhem? Proč tedy? Především je nutné rozdělit problematiku Agentury a koncepčního systémového řešení odstraňování sociálního vyloučení. Je pravdou, že paní ministryně spolupracovala se mnou řízeným ministerstvem, ale toto ministerstvo má na starosti financování projektů, které jsou v působnosti a kompetenci ministryně Stehlíkové. Není však šťastné zaměňovat činnost Agentury, která je pouze organizačním nástrojem s tak složitou problematikou, jakou je řešení sociálního vyloučení. Na tom musí pracovat skutečně týmy odborníků nejen na problematiku Romů, ale i odborníci na čerpání prostředků z evropských fondů, a to se nestalo. Proto se ukázalo, že do projektu Agentury nejsou některé základní principy a poznatky, které její smysluplnost ospravedlňují, vtěleny. Tvoříme koncepci, kterou chceme Agentuře předat. Je nejvyšší čas, aby vznikly programy, které přinesou efektivní řešení problémů sociálně vyloučených romských komunit. Na chod Agentury pro odstraňování sociálního vyloučení je ze státního rozpočtu vyčleněno 13,5 milionu korun. Další finanční prostředky, jedná se o miliardy korun, mohou připlynout čerpáním peněz z Evropské unie, na což má právě Agentura dohlédnout. Přesto máte pocit, že Agentura není klíčem k úspěšnému řešení? Sama o sobě určitě ne. Její zřízení je stále ještě ve stádiu příprav. Jaksi se zapomíná, že čerpání miliard z Evropské unie na tuto problematiku se musí dobře naplánovat a podložit programy koncepčních řešení. Nám skutečně může ujet vlak. Na konferenci o sociální spravedlnosti, kterou pořádala KDU-ČSL, jsme formulovali některá opatření, která považujeme pro taková řešení za nezbytná. Jde v podstatě o to, abychom programy a pomoc pro sociální začleňování nejen nabízeli, ale také abychom po nich vhodnými opatřeními dokázali vyvolat poptávku mezi vyloučenými. Nezáleží na tom, kdo je nositelem řešení, podstatné je, aby tam to řešení bylo obsaženo, což je teď pouze částečně. 13,5 milionu korun ze státního rozpočtu je naprosto mizivá, nesmyslně nízká částka, která se bude muset navýšit. V evropských fondech čeká přesně tisícinásobek této částky. Z evropských zdrojů ale mnoho věcí hradit nelze. Česká republika se musí připravit na to, že chce-li s tímto problémem nějak zásadně pohnout, bude muset připravit podstatně více prostředků. V Česku je víc než tři sta problematických romských lokalit, ve kterých žije až lidí. Agentura má vybraných 12 pilotních lokalit, v nichž chce pracovat. Některé starosty z těchto obcí spíše jímá hrůza, příliš nechápou, jaké podněty se po nich požadují Rozumím tomu, že to nechápou a jejich reakce jasně odráží, co se stane. Zatím se totiž nestane vůbec nic. Řešení musí být generálně připraveno ze strany Vlády České republiky a ne, aby každý starosta vymýšlel nějaké podněty. Samozřejmě, že každá lokalita vyžaduje speciální přístup. Je všem zřejmé, že když je někde lokalita se dvěma sty vyloučenými osobami a jsou součástí nějakého velkého města, které čítá padesát tisíc obyvatel, tak není ten problém tak velký, jako v lokalitě Janov, která je součástí města, ve kterém žije kolem třiceti tisíc obyvatel a sama lokalita má šest tisíc lidí. Základy řešení této problematiky musí být ale stejné. Musí být zákonnou formou umožněno motivovat všechny občany, ale nejen sociálně vyloučené, ale všechny, kteří se dostanou do sociální sítě a požadují záchranu, jinými slovy požadují peníze. My tvrdíme, že je potřeba, aby zákon umožňoval říci ano, dostanete po šesti měsících, kdy odejdete z úřadu práce, všechny příslušné dávky, dokonce je nechci ani snižovat, ale dostanete je za nějakou práci. Pokud ji nevykonáte nebo ji vykonáte špatně, tak se vám dávky dramaticky sníží. Jakou práci máte na mysli? doma, tak jako je tomu doposud, ale šli na obec zažádat o nějakou veřejně prospěšnou práci. A pokud to neudělají, budou jim dávky výrazně kráceny. To se ale netýká jen práce, krátil bych jim dávky i za neplnění ostatních občanských povinností, například za to, když nebudou posílat své děti do školy. Není to v rozporu s Listinou základních práv a svobod? Někteří právníci tvrdí, že za práci musí být mzda. Myslím si ale, že jde pouze o to, jak k řešení tohoto problému přistoupíme. Jsem obklopen týmem spolupracovníků a musíme se pokusit změnit či upravit zákon tak, aby to šlo. Máme stejnou Ústavu se Slováky a jsem přesvědčen, že když to jde tam, musí to jít i tady. Romskou problematikou se bez valných úspěchů zabývaly i minulé vlády. Myslíte, že váš nový koncept je lepší než Džamily Stehlíkové? Čím konkrétně vy osobně chcete k řešení problémů vyloučených lokalit přispět? Jde o to, z jaké pozice k této problematice budu přistupovat. Jako ministr české vlády bych měl samozřejmě jiné možnosti než mám jako předseda koaliční strany. Jsem přesvědčen, že program o kterém stále mluvím je životaschopný, a chci ho připravit tak, aby jej vláda v základních tezích mohla přijmout. Na tom jsem samozřejmě ochoten spolupracovat s Džamilou Stehlíkovou. Tento koncept musí být návodem pro všechny, kteří s námi budou spolupracovat. Především pro obce a města, kterých se tento problém týká, pro kraje a neziskové organizace. To je běh na hodně dlouhou trať, ne? V jakém časovém horizontu to chcete zvládnout? To říkali i Vsetínští, že to budeme řešit několik desetiletí. Ale ve chvíli, kdy nám ten barák začal padat na hlavu a my jsme ze zákona mohli neplatiče vystěhovat na ulici, tak jsme jim místo toho postavili nové byty, nastolili nový způsob zodpovědnosti. Dali jsme impuls k založení neziskových organizací, které se o ně starají. Především o malé a mladé příslušníky romské komunity tak, aby změnili životní návyky, aby zůstali v normální škole a nepřestupovali do těch jejich speciálních, dříve zvláštních škol. Chceme změnit způsob jejich komunikace i mezi sebou samými, chceme řešit jejich zaměstnání, a to i dlouhodobé. Toto je přístup, který prosazuji. Je jiný než dosud, založený na tom, že nelze řešit jenom část jejich problémů. Především ale nasazení musí být jiné, nelze to řešit dalších padesát let, protože dnes je ten problém tak velký, že začíná některé obce a města dusit. A to musíme změnit. Rappová skupina GIPSY.CZ s dokonalým nadhledem prohlašuje v pracovní dny jsme Romové, o víkendech cikáni. Pro lidi, kteří je poslouchají, jsou to skvělí muzikanti a je jim srdečně jedno, jestli jsou Romové, cikáni nebo gadžové. Nemyslíte, že je to nejlepší lék na celou problematiku? Mimochodem, prý vám složí píseň Slyšel jsem, že mně chtějí složit píseň, ale nevím, jestli už to udělali. V zásadě úplně souhlasím, že lidem je úplně jedno, jestli jim zpívá slovenská skupina NO NAME nebo romská kapela GIPSY.CZ nebo nějaká černošská skupina. Když se řekne Louis Armstrong první, na co si vzpomenete je, že byl fenomenální muzikant a jazzman, ne že to byl černoch. Jsem přesvědčen, že naše společnost prvoplánově rasistická není. Že nikomu Romové, kteří normálně žijí a pracují, nevadí. V naší republice žije asi dvě stě tisíc Romů a z toho je osmdesát tisíc těch, kteří žijí v sociálně vyloučených komunitách. Hlavním viníkem stavu, který se označuje za rasovou nesnášenlivost v České republice jsou vlády, které s tímto stavem nic nedělaly a já nechci být ve vládě, která s tímto problémem nebude také nic dělat. S ohledem na právě probíhající prezidentskou volbu se vás na závěr nemohu nezeptat: Proč Václav Klaus ano a proč ne, proč Jan Švejnar ano a proč ne? Václav Klaus je člověkem čitelným, jehož klady a zápory již velmi dobře známe. Proto nás zřejmě už ani příliš mile či nemile nepřekvapí. Zkrátka Václav Klaus je určitá jistota. To je na něm pozitivní. Negativní je, že se už od něj nějaký nový impuls neočekává. U Jana Švejnara je to právě naopak. Vůbec jej neznáme, nikdo neví, jak se v určitých chvílích rozhodování, prezident má určité pravomoci a povinnosti, které vyplývají z Ústavy, zachová. To je velká nevýhoda. To, že nežil v Čechách, že má české i americké občanství, že jeho manželka je Američanka, která neumí česky, bych mu odpustil. Jediné proč ano je, že může přinést pozitivní změnu a impulsy pro otevření se České republiky světu. Myslím, že právě to má pro naši zemi dnes největší hodnotu. Děkuji za rozhovor POSLEDNÍ SLOVO Přiznám se, že jsem měla trochu problém s tím, jak mám Jiřího Čunka oslovovat. Sice už není, respektive ve chvíli rozhovoru nebyl vicepremiérem ani ministrem, ale stále je senátorem a předsedou jedné z vládních stran. Říkala jsem si, co je asi Jiřímu Čunkovi bližší? Odpověď zněla: Já tohle vůbec neřeším, každý má přece své jméno. Jak prosté, a přesto mě tahle alternativa vůbec nenapadla Pak už s nebývalým klidem odpovídal na moje otázky. Džamila Stehlíková prohlásila, že na vzniku Agentury pro odstraňování sociálního vyloučení (Romů) Práci pro obec. Požaduji, aby parlament zákonem stanovil, aby po šesti měsících nezaměstnaní nezůstávali S Jiřím Čunkem hovořila Jarmila Kudláčková

12 12 KN únor 2008 KRAJ VYSOČINA KRÁTCE 13 milionů na výkup Kraj Vysočina dostal od ministerstva financí 13 milionů korun na výkup pozemků pod krajskými silnicemi. Kraje převzaly silnice s nevypořádanými majetkovými vztahy od státu. Vysočina nyní dostala příspěvek na pozemky, které od soukromých vlastníků vykoupila od roku 2003 do minulého roku. Kraj vysočina vlastní zhruba 4579 kilometrů silnic, cizím vlastníkům patřily stovky hektarů půdy pod nimi. Státní pozemky nyní kraj získává bezplatným převodem, majetková vyrovnání probíhají s obcemi. (ost) Kraj proti extremistům Kraj Vysočina podal kvůli hrozbě působení extremistů trestní oznámení na neznámého pachatele. Představitelé kraje byli upozorněni na šíření nenávistných extremistických idejí a na informace o existenci organizovaných buněk Národní odpor Havlíčkobrodsko a Národní odpor Jihlava. Z textu nalezeného na internetových stránkách lze vysledovat snahu o veřejné podněcování k nenávisti k některé etnické skupině a také k omezování práv a svobod jejich příslušníků. (ost) Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Naše místní komunikace vždy spravují firmy na základě výběrového řízení. Momentálně se o údržbu starají dvě firmy, se kterými jsem spokojen. Co se týká prostředků na údržbu, tak to samozřejmě záleží na tom, jaká je zima, ale nikdy se nám ještě nestalo, že bychom kvůli nedostatkům peněz museli údržbu omezit. František Ledvinka (KDU-ČSL), starosta obce Sázava Ze zastupitelstva kraje se chystají přímé přenosy Obyvatelé Vysočiny budou moci od poloviny února sledovat zasedání krajského zastupitelstva v přímém přenosu na internetu. Audiozáznamy má veřejnost k dispozici na webu již asi rok, první obrazové vysílání se uskuteční dvanáctého února. Výhledově se na obrazovkách objeví i výsledky hlasování a zpětné ohlasy diváků na debatu politiků v zasedacím sále krajského úřadu. V loňském roce se odbor informatiky krajského úřadu stal partnerem v projektu eparticipate spolufinancovaného programem eten. Rozpočet projektu je celkem 2,8 milionů korun s tím, že polovina nákladů je hrazena evropskými fondy. V rámci eparticipate bylo pořízeno speciální přenosové zařízení a instalovány celkem tři videokamery v jednacím kongresovém sále kraje. Přenosové zařízení je mobilního charakteru, což by v budoucnu mělo umožnit realizaci podobných aktivit nejen v rámci krajského úřadu, ale také například v těch městech a obcích Vysočiny, které projeví zájem svým občanům takovou službu poskytnout, uvedl k technologii krajský radní pro informatiku Jaroslav Hulák. V průběhu ledna probíhala v zastupitelském sále montáž kamer pro přímé přenosy zasedání krajského zastupitelstva. Zajímavostí zvolené technologie je, že kamery nejsou fyzicky obsluhovány. Objektiv přenosové techniky se vždy střídavě zaměří na řečníka, kterému je v systému uděleno slovo. Vysočina je prvním krajem, který tuto ojedinělou technologii pro svou práci využije. Odkaz na přenos ze zasedání zastupitelstva bude 12. února KRAJ VYSOČINA foto: autor zveřejněn na krajských webových stránkách Ondřej Štekl Elektrárna usiluje o prodloužení svého života Jadernou elektrárnu v Dukovanech čekají už od letoška změny. Úprava technologie má pomoci prodloužit její životnost. Roční výroba elektrické energie se pohybuje okolo 13,5 TWh, což představuje asi 20% z celkové spotřeby elektřiny v České republice. V porovnání s ostatními významnými výrobci vyrábí elektrárna Dukovany elektřinu s nejnižšími měrnými náklady. Od roku 2013 plánuje vyprodukovat 16 miliard kilowatthodin (kwh) ročně. Pro srovnání v letošním roce to má být 14,229 miliardy kwh, doposud nejvíc za celou dobu fungování. Kancelář v Bruselu pomůže obcím a také podnikatelům Největšími změnami letos projde druhý blok. Turbína má před sebou kompletní renovaci a skončí i zastaralý elektronkový systém kontroly řízení. Stará zařízení ve všech blocích pak postupně elektrárna vymění všechna. Slibuje také, že zkrátí odstávky bloků. První odstávka, která začne počátkem února na třetím bloku, bude trvat pouze 20 dní. Dosud nejkratší odstávka přitom trvala devětadvacet dní. Díky výměně zařízení má výkon u všech bloků stoupnout z původních 1760 na 2000 MW. Zároveň tak dvacetiletá elektrárna pracuje také na prodloužení své životnosti na 40 let. Již nyní má dukovanská elektrárna od Úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k provozu do roku Odborníci se přitom přiklánějí k variantě, že bude snaha životnost dukovanské elektrárny co nejvíce prodlužovat. V dostatečném předstihu by pak měly na místě stávajících čtyř bloků vyrůstat nové dva, každý o kapacitě 1000 MW. Technologické změny a tím i možnost prodloužení životnosti přijede v polovině letošního roku přímo do Dukovan posoudit tým odborníků z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, který následně zpracuje zprávu o všech plánovaných vylepšeních. Jaderná elektrárna Dukovany funguje od roku Ročně vyrobí asi čtvrtinu veškeré české elektřiny. Mezi jadernými elektrárnami s teplovodním reaktorem jsou Dukovany ve světě páté nejlepší, vejdou se do první pětiny nejbezpečnějších jaderných zařízení celkově. Za dobu svého fungování vydělala elektrárna tolik peněz, že vlastně už dvakrát zaplatila investice na svoji výstavbu. Ondřej Štekl GLOSA Pokud mohu parafrázovat známý bonmot, bude znít takto: zelený aktivista je člověk, který bojuje za odstranění problémů, co sám svou činností napáchal. Jasně je to dnes vidět na Vysočině. Díky nesmyslným zeleným dotacím do energetiky se tak moc začaly vyplácet větrné elektrárny, že se sem nahrnuly hordy spekulantů a chtějí zde lesy elektráren postavit. To zelené aktivisty vyděsilo a křičí, že stožáry Vysočinu zohyzdí, pobijí ptáky, vyplaší srnky a ještě navíc ostřelují ledovou námrazou okolí. Kdyby ale nebylo jejich předchozího divného nápadu s vyššími výkupními cenami, nájezd spekulantů by se nekonal. Tedy: řeší problém, který sami vyvolali. Ach jo, kdy už konečně všichni tihle aktivisté pochopí, že lidé sami nejlépe umí naložit se svými životy a nikdo jim nemusí život pořád řídit? Takovéhle konstrukce v rámci boje za lepší zítřky vždycky končí jen a jen nesvobodou a šibenicemi. Ondřej Štekl Kancelář kraje Vysočina v Bruselu se nachází v prvním patře Českého domu v Bruselu, na Rue du Trone 60, a byla slavnostně otevřena v rámci prestižní akce Open Days dne 9. října 2007 za účasti delegace z Vysočiny, europoslanců za Českou republiku a dalších významných osobností působících ve strukturách EU. Faktickou činnost zahájila kancelář v polovině letošního ledna. V první fázi se kancelář chce soustředit zejména na propagační a prezentační akce jde o to, co nejvíce rozšířit informaci o tom, že Kancelář kraje Vysočina v Bruselu existuje, a to jak směrem k subjektům v kraji Vysočina, tedy těm, pro které je kancelář především určena, tak k potenciálním partnerům a spolupracovníkům a institucím působícím v Bruselu. Při těchto propagačních příležitostech je představován kraj Vysočina a jeho přednosti. Počátkem ledna Kancelář kraje Vysočina v Bruselu spolupořádala Novoroční přípitek pro europoslance a osobnosti z institucí EU, kde byly prezentovány krásy kraje Vysočina formou propagačních materiálů a dále byly nabízeny regionální pochutiny pivo Bernard, uzeniny Vysočina, a. s., sýry z Jaroměřic nad Rokytnou a sušené ovoce Hosovy obchodní společnosti z Pavlova. Podobně byl kraj představen na setkání stážistů Evropské komise, tématicky zaměřeném na členské státy EU z východní a střední Evropy, kterého se zúčastnilo více než 800 osob z různých zemí. Připravují se i další podobné propagační akce. Činnost kanceláře lze rozdělit do několika hlavních oblastí prezentace a propagace kraje Vysočina v Bruselu s cílem představit Vysočinu jako atraktivní region pro cestovní ruch i jako dynamický region s inovačním potenciálem; zajišťování a vyhledávání informací zejména z oblasti činností institucí EU, informací o možných zdrojích finanční podpory a jejich distribuce regionálním cílovým skupinám; rozvoj spolupráce s evropskými regiony a vyhledávání partnerů pro předkládání celoevropských projektů v rámci jednotlivých výzev; podpora při vzdělávání pracovníků kraje a krajem zřizovaných organizací v oblasti fungování EU. Kancelář poskytuje zázemí při jednáních politiků a pracovníků kraje Vysočina v Bruselu, ale i různých nekomerčních, případně i komerčních subjektů z kraje Vysočina. Pomoc kanceláře kraje Vysočina v Bruselu je určena kraji, tedy jeho obcím, obyvatelům, podnikatelům a bude záležet jen na nich, zda se na ni budou obracet a využívat možností, které nabízí. Ondřej Štekl Bezpečí, rychlost a pohodlí pro všechny řidiče na všech komunikacích v kraji Vysočina - to jsou hlavní cíle, které se kraj snaží dlouhodobě naplňovat. Zejména v zimním období vzhledem k nadmořské výšce a velké členitosti terénu na Vysočině nabývá realizace těchto tří cílů na významu a vyžaduje na jedné straně zvýšené nasazení všech pracovníků Krajské správy a údržby silnic Vysočiny (KSÚSV) a na straně druhé větší ohleduplnost a trpělivost řidičů cestujících přes Vysočinu. KSÚSV se sídlem v Jihlavě se stará o km silnic II. a III. třídy ve vlastnictví kraje Vysočina. V roce 2007 obdržela KSÚSV na roční provoz z krajského rozpočtu celkem 474 miliony korun, z toho na zimní údržbu bylo plánováno 234 miliony korun. Podle posledních předpokladů skutečné náklady na loňskou zimní údržbu budou nižší a dosáhnou 225 milionů korun. Vzhledem k tomu, že krajem Vysočina prochází i hlavní tepna České republiky dálnice D1, která v případě zimních kalamit znamená velké bezpečnostní riziko, je nezbytné, aby řidiči při cestě naším krajem zejména v zimním období dbali zvýšené opatrnosti a přizpůsobili svoji jízdu aktuálním dopravním podmínkám. Václav Kodet, náměstek hejtmana

13 OLOMOUCKÝ KRAJ KN únor Pokuta pro dráhy nakonec nebude tak vysoká V listopadu minulého roku udělil Olomoucký kraj Českým drahám pokutu za častá zpoždění spojů. Musíme se k Českým drahám chovat jako k jiným dopravcům, všichni mají stejné podmínky, řekl tehdy radní Olomouckého kraje Petr Polášek (ODS). Taková pokuta neměla v České republice obdoby. České dráhy vyjádřily nesouhlas s tak vysokou sankcí, označily ji za neadekvátní. V lednu tohoto roku se obě strany dohodly na snížení původní pokuty, která činila 5,5 milionu. O konečnou částku se ještě vedou jednání, sporným bodem je zejména tzv. jednotková sankce za zpoždění nad patnáct minut. Kraj přijal námitku drah, že do pokuty byla započítána i ta zpoždění, která dopravce nezavinil. K pochybení ovšem došlo ze strany ČD. Pracovníci drah špatně odůvodnili některá zpoždění. K chybě mohlo dojít stejně jako k ní dojde, když neuděláte zkoušky nebo když omylem vstoupíte do křižovatky na červenou a podobně. Věc jsme samozřejmě interně řešili a došlo i na postihy odpovědných zaměstnanců, vysvětlil mluvčí ČD Ondřej Kubala. Počet pokutovaných spojů byl nakonec po schůzce hejtmana kraje Ivana Kosatíka (ODS) a generálního ředitele Českých drah Josefa Bazaly snížen více jak o polovinu. Původně jich bylo 200. Problém ve vztahu k Českým drahám, tedy zpožďování vlaků a následné špatné vykazování, jsme měli zájem vyřešit cestou jednání, ne soudním sporem. Nechceme totiž získávat miliony od drah za zpožděné spoje. Chceme, aby vlaky jezdily včas, nechal se slyšet Ivan Kosatík. Je pravděpodobné, že tato vstřícnost obou stran ke kompromisnímu řešení je způsobena jednáním o nové smlouvě. Tu zatím s ČD uzavřelo devět krajů ze čtrnácti, naposledy Zlínský. Smlouva s Olomouckým krajem by měla být podepsána do konce února. Každý výsledek je kompromisem, rozhodně vnímáme tato dodatečná jednání jako korektní. Konečná podoba smlouvy ale stále není známa, sdělil Kubala. V podobné situaci je i Liberecký nebo Plzeňský kraj. S většinou krajů se ale dráhy již dohodly včetně penalizací za zpoždění a zbývá nalézt pouze vhodný termín k podpisu smlouvy. Výjimkou je Jihomoravský kraj. Zde probíhají velice těžká vyjednávání. Dráhy požadují vyšší dotaci, než je jim kraj ochoten udělit. Situaci vyhrotil i dopis, který Jihomoravský kraj obdržel. Podle něj se od 3. března zastaví osobní doprava na šesti tratích, pokud se obě strany nedohodnou na smlouvě do 16. ledna. České dráhy dopis označily za nedorozumění. Problémovým bodem smlouvy mezi Olomouckým krajem a ČD je tzv. jednotková sankce za zpoždění nad patnáct minut. Průměrná úhrada na jeden vlak v Olomouckém kraji je Kč, ale sankce Kč. Sankce je tedy o 1700% vyšší než úhrada na spoj, který byl z chyby ČD opožděn, to považujeme za neadekvátní, uvedl Kubala. K dohodě podle všeho nedošlo. V této věci ještě nebylo rozhodnuto, dodává Kubala. Viktor Merta Kraj a vojvodství přišly o hranice Před vánočními svátky vstoupila Česká republika do schengenského prostoru. Olomoucký kraj tedy přišel o hranice s Polskem, konkrétně s územně samosprávným regionem Opolské vojvodství. Co tato změněná situace pro oba regiony znamená? Už v roce 2002 uzavřel kraj s vojvodstvím dohodu o spolupráci mezi regiony. Tehdy ji za Olomoucký kraj podepsal hejtman Jan Březina (KDU-ČSL). Ovšem tato spolupráce byla nutně omezená právě existujícími hranicemi. Spolupráce obou regionů po zrušení hranic umožňuje naplňovat cíle a priority Operačního programu přeshraniční spolupráce v plné míře. V již ukončeném programu INTERREG IIIA nebyly schvalovány projekty nemající přímou vazbu na přeshraniční spolupráci, což znemožňovala malá propustnost hranic s neexistujícími hraničními přechody všech typů. Tato pomyslná bariéra je minulostí a dle početnosti dotazů žadatelů bude spolupráce využívána při přípravě a realizaci společných projektů s příhraniční tématikou, sdělila Marta Novotná z oddělení regionálního rozvoje Olomouckého kraje. Na významu tak nabývá dopravní prostupnost mezi oběma regiony, tedy stav silnic a počet přechodů. Proto Olomoucký kraj jako vlastník komunikací II. a III. třídy dne 21. prosince 2007 otevřel čtyři nové prostupy státních hranic, a to v Travné, Bernarticích, Vidnavě a Velkých Kuněticích. A letos přibudou další. Tuto skutečnost umožňují masivní investice Olomouckého kraje do přístupových komunikací v uplynulých letech. S odstraněním přechodů zmizelo i omezení tonáže nákladních automobilů, uvedl radní Olomouckého kraje Petr Polášek. V tomto ohledu bude ze vstupu do Schengenu nejvíce profitovat okres Jeseník. Oba regiony hodlají čerpat finance na společné programy z evropských fondů. V lednu byla realizována na půdě Olomouckého kraje společná pracovní schůzka zástupců Olomouckého kraje a Opolského vojvodství. Výstupem z této pracovní schůzky je projednání společných česko-polských projektů v oblasti zlepšování dopravní dostupnosti, podpory rozvoje cestovního ruchu a podpory společenských, kulturních a volnočasových aktivit, řekla Novotná. Spolupráce bude probíhat v rámci Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika (OPPS ČR-PR) a jedním z povinných kritérií realizace projektů je společný personál, takže se dá předpokládat, že dojde k určité výměně pracovních sil mezi regiony. Viktor Merta Krajský podnikatel roku je z Uničova Zdeněk Černý, zakladatel a majitel uničovské firmy BIOMAC Ing. Černý s.r.o. se stal Podnikatelem roku 2007 Olomouckého kraje. Kromě diplomu a trofeje od pořadatelské společnosti Ernst & Young vítěz v Olomouci převzal i šek v hodnotě korun z rukou hejtmana kraje Ivana Kosatíka. Firemní bonus vítězi předal také zástupce partnera soutěže, společnosti ABRA Software. O vítězství Zdeňka Černého rozhodla nezávislá porota, které předsedal Pavel Juříček, ředitel BRANO GROUP a držitel titulu Podnikatel roku Olomoucký kraj se rozhodl hrát výraznější roli v podpoře soutěže a společně s Krajskou hospodářskou komorou propagoval myšlenku oceňování podnikatelů a vyzýval je, aby se do klání zapojili. Přesto, že náš region patří papírově k těm slabším, při cestách po našem kraji jsem naopak stále více konfrontován s úspěchem mnoha firem, kterým se stále foto: autor častěji daří nejen na našem trhu, ale také v zahraničí. Z pohledu krajské samosprávy je fungující a rozvíjející se podnikatelský sektor nezbytným předpokladem pro rozvoj celého regionu. Proto se snažíme být podnikatelům partnerem a v rámci svých kompetencí pomáhat v oblastech jako je dopravní infrastruktura, výzkum a vzdělávání, upozornil hejtman Kosatík. Získání titulu je pro oceněného podnikatele a firmu povzbuzením do další činnosti, pozitivně se projeví na jejím renomé, vztazích se zákazníky, zájmu o práci ve společnosti i jejím dalším hospodářském rozvoji. Česká republika má bezesporu řadu výjimečných podnikatelských talentů, kteří díky svým schopnostem a vlastnostem vybudovali silné a dynamické podniky. Právě takovým je soutěž o titul Podnikatel roku určena, řekl Dirk Kroonen, vedoucí partner Ernst & Young v České republice. OLOMOUCKÝ KRAJ V zimní sezóně 2007/2008 Správa silnic Olomouckého kraje zajišťuje zimní údržbu na 436 km silnic I.třídy a na 3091 km silnic II. a III. třídy, 120 km silnic II. a III. třídy se v zimě neudržuje (všechny silnice jsou na území Olomouckého kraje). Udržované silnice jsou rozděleny do 86 údržbových okruhů. K zajištění zimní údržby disponujeme 48 sypači na zvlhčenou sůl s přesným dávkováním, 46 sypači inertních materiálů, 9 sněhovými frézami, 3 metači sněhu, 23 traktory s radlicí a 37 nakladači. Zimní údržba je řízena z 11 dispečerských stanovišť. Náklady na zimní údržbu silnic II. a III. třídy v roce 2007 činily 121mil.Kč, v roce mil. Kč a v roce mil.kč. Na silnicích I třídy byly provedeny výkony zimní údržby za 46,7mil.Kč v roce 2007, 58,8 mil.kč v roce 2006 a 67 mil.kč v roce Zimní povětrnostní podmínky v dosavadním průběhu zimní údržby 2007/2008 se vyznačují vesměs slabou intenzitou a lokálními výskyty. Nejčastějšími projevy zimních povětrnostních podmínek v této zimní sezóně na vozovkách silnic je jejich namrzání, tvorba náledí, pouze v horských oblastech převažují sněhové srážky. Lokální projevy zimních jevů nás nutí k zvýšenému provádění kontrolních jízd sypači. Lokální výskyty opticky špatně identifikovatelných závad ve sjízdnosti (náledí, led,námraza) jsou pro řidiče nejvíce nebezpečné. Po zkušenostech se zimní sezónou 2006/2007, kterou současná zimní sezóna velmi připomíná, klademe důraz na provádění preventivních posypů na chemicky udržovaných silnicích. Zatím údržbově nejnáročnějším měsícem byl listopad, kdy navíc zimní údržbu a silniční dopravu komplikovaly uzavírky silnic I. třídy. Přes většinou mírné povětrnostní podmínky, byly v této zimní sezóně dny, které si vyžádaly nasazení všech údržbových mechanizmů. V této zimní sezóně jsme zatím dokázali vliv zimních povětrnostních podmínek zmírnit natolik, že nezpůsobily žádné podstatné omezení silničního provozu. Nadále hodláme zajistit pro motoristickou veřejnost co nejlepší sjízdnost vozovek. Jan Škrabal, provozní dispečer SSOK Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Se zimní údržbou místních komunikací jsem spokojen. Většinu komunikací má u nás na starost Krajská správa silnic, která údržbu provádí dobře. Co se týká místních komunikací, které máme ve správě my, kdybych s nimi nebyl spokojený, tak se mohu zlobit pouze sám na sebe. Petr Malcharczik (Bez PP), starosta města Hanušovice GLOSA Zdá se, že nevraživost mezi Českými drahami a Olomouckým krajem je úspěšně zažehnána. Určitě na to má vliv také vyjednávání o nové smlouvě. Rázem jsou k sobě obě strany zdvořilejší a vstřícnější. Slyší argumenty svého partnera (dříve se zdálo, že trpí hluchotou). Olomoucký kraj rozumně uznává, že pokuta byla přece jen vysoká a přísná, že za všechna zpoždění skutečně nemohly dráhy. Dráhy zase chápou, že kraji jde o občany, že nechce, aby čekali nebo, nedej bože, se nedočkali vůbec. Obě strany se také svorně shodly, že se do konce února dohodnou a že podepíší smlouvu. To je hezké, mne však zajímá, jestli se mi bude cestovat lépe, jestli nebudu muset v hale hlavního nádraží v Olomouci strachy trnout (s lístkem na koncert, který se koná v Brně, v kapse), zda z desetiminutového zpoždění nebude za minutu půlhodina. Viktor Merta KRÁTCE 45 milionů na obnovu venkova Rada kraje schválila podmínky pro poskytování příspěvků z Programu obnovy venkova Olomouckého kraje pro rok V krajském rozpočtu je pro tento účel vyčleněno 45 milionů korun. Program obsahuje tři oblasti, a to podporu budování a obnovy dopravní a obecní infrastruktury, podporu kulturního dědictví venkova a podporu volnočasových aktivit. Přidělení a použití příspěvku se řídí podmínkami programu. Žádosti lze podávat na předepsaném formuláři do 15. února 2008 prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. (vim) Stipendia i letos Rada Olomouckého kraje na lednovém zasedání schválila pravidla pro poskytování Studijního stipendia Olomouckého kraje pro studium v zahraničí zahájené v průběhu roku Cílem zavedení tohoto typu stipendií je umožnit žákům denní formy vzdělávání na středních školách, studentům na vyšších odborných školách nebo studentům všech typů studijních programů na vysokých školách studium na zahraničních středních a vysokých školách. Pravidla a žádost jsou k dispozici v sekci Školství, mládež a sport. (vim)

14 14 KN únor 2008 PARDUBICKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ Zimní údržba silnic v Pardubickém kraji představuje zajištění sjízdnosti 472 km silnic I. třídy v rámci smluvního vztahu se státem a téměř km silnic II. a III. třídy (přesně 2966,4 km). Zbylých 170 km krajské silniční sítě je zařazeno do úseků v zimním období neudržovaných. Jedná se o silnice III. třídy malého dopravního významu. Každý rok se však podaří z objemu neudržovaných úseků zařadit některé do udržovaných. Od roku 2002 je to již cca 20 km, na kterých SÚS Pk postupně začala provádět údržbu, a to převážně z důvodů změn tras osobních linkových autobusů. Pro dokonalé operativní dispečerské řízení výkonu zimní údržby a jeho kontrolu využívá Správa a údržba silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) moderní informační technologie, a to jak v oblasti meteorologie, tak také v oblasti sledování údržbových vozidel a jejich činností pomocí GPS. Dispečinky súsky využívají data z 24 silničních meteostanic v rámci Pardubického kraje a sdílí data vybraných metostanic v ČR. Díky tomu lze lokalizovat postup frontálních systémů a srážek nejen v rámci kraje, ale i na území ČR a s předstihem této změny lze upravit režim vlastního výkonu zimní údržby. Na 7 meteostanicích jsou osazeny kamery s nočním viděním. GPS sledování vozidel je instalováno na všech vozidlech zařazených v jednotlivých okruzích zimní údržby, a to včetně záloh a vozidel smluvních dodavatelů. Významnou úsporou v přípravách na zimní údržbu je předzásobení chemickým posypovým materiálem za letní ceny. Rozdíl mezi letní a zimní cenou na jedné tuně posypového materiálu činí až 1 tis. Kč. Na údržbu všech typů silnic je v rozpočtu plánována částka cca 200 mil. Kč. Skutečné náklady však budeme moci vyhodnotit až po skončení zimního období. Na závěrečné vyúčtování totiž budou mít velký vliv reálné klimatické podmínky. Ivo Toman, náměstek hejtmana Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Jako horská obec jsme na tom samozřejmě hůř než obce s nižší polohou, nicméně údržba našich dvou hlavních tahů, o které se stará Správa a údržba silnic, je prováděna dobře. Co se týká menších silnic, které máme na starost my, financujeme jejich údržbu z rozpočtu obce a díky státnímu programu LEADER jsme získali i potřebnou techniku. Letošní zima je však zatím méně náročná, jedná se tak hlavně o sypání vozovky kvůli náledí. Zdeněk Bureš (KSČM), starosta obce Klášterec nad Orlicí KRÁTCE Podnikatel kraje Od 4. února může pardubická veřejnost komunikovat s úřady a institucemi z jednoho jediného místa z informačního centra pod Zelenou bránou. V komplexu budov, které využívá Pardubický kraj, naplno začal pracovat CzechPoint. Kraje mají ze zákona povinnost zřizovat tato pracoviště. Nám se nabízela možnost využít prostory nového a moderního informačního střediska v centru městu, které provozujeme společně s městem Pardubice. Domnívám se, že zřízení společného zázemí pro CzechPoint tak bylo tím nejvhodnějším řešením, konstatoval vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek, který služeb úřadu na dlani už také využil. Ještě před zahájením společného krajského a městského provozu nahlédl do svého výpisu z rejstříku trestů. Ujistil jsem se, že jsem opravdu nikdy nebyl trestaný, smál se Línek. Investor couvl. Přípravy nového terminálu ale pokračují Na konci loňského roku se zdálo, že výstavbě nového letištního terminálu v Pardubicích už nestojí nic v cestě. Podklady pro výstavbu se připravovaly a zdálo se, že se našel i potřebný strategický partner ruská společnost AZA Trade. Ta chtěla původně do letiště investovat částku pohybující se kolem šesti miliard korun. Místo toho však před nedávnem oznámila své rozhodnutí, že ustupuje od původního investičního záměru a výstavbu terminálu financovat nebude. Přestavba odbavovací haly je přitom pro město i kraj jednou z priorit. Představitelé společnosti AZA TRADE sdělili, že ukončují další jednání o možném zapojení ruského investora, jehož v ČR zastupují, do výstavby letištního terminálu v Pardubicích, řekl pardubický primátor Jaroslav Deml. Příliš velké riziko investice tedy důvod, který firma uvedla, se údajně opíral i o dopis od politické strany Sdružení pro Pardubice, týkající se omezených možností letiště. Podle ředitele společnosti East Bohemian Airport, která letiště provozuje, Jana Andrlíka, byl však skutečný důvod jinde. Signály o tom, že AZA Trade ukončí jednání, byly už dříve, osobně si myslím že skutečný důvod je jiný. Jaký, o tom nemůžu spekulovat. AZA Trade je tak dalším z investorů, se kterými se město a kraj nedohodlo. Tím posledním bylo americké konsorcium Odien/Dexia, které podle Andrlíka přišlo s dobrým projektem, ale výsledné podmínky pak nebyly zdaleka tak výhodné. Andrlík však zdůrazňuje, že ani ukončení jednání s AZA Trade rozhodně neznamená konec hledání vhodného strategického partnera. Možnost, že by výstavbu terminálu financoval pouze kraj a město, tu byla od začátku. Že se o ní momentálně uvažuje neznamená, že by byl konec s hledáním vhodného investora. Pouze teď čekáme s vyhlášením dalšího tendru na dokončení potřebných dokumentů a povolení. A jde o hodně. Letiště má nejen zvýšit kapacitu, ale také tím nejlepším možným způsobem využít okolní pozemky. V budoucnu by mělo letiště odbavit , po vybudování obchvatu až pasažérů za rok. Podle Andrlíka by mohly stavební práce začít už v březnu příštího roku. Filip Appl ilustrační foto: archiv R35: Jazýček vah se naklonil k jihu Výstavba R35 v Pardubickém kraji je aktuální téma již několik let. Výsledek složitých a zdlouhavých jednání se však nyní začíná konečně rýsovat zřetelněji. Podle srovnávací studie firmy Sudop, kterou si nechal za více než jeden milion korun vypracovat kraj, je totiž výhodnější varianta jižní. Právě tato studie měla rozhodnout několikaleté spory o trasu silnice. Byla jakýmsi auditem posledního rozhodnutí krajského zastupitelstva, které vloni v územním plánu schválilo trasování tzv. jižní variantou. Po zvážení všech možných kritérií se ukázalo, že tato varianta je opravdu nejoptimálnějším řešením vedení koridoru R35, řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. I s jižní variantou však nesouhlasí některé obce. Například Vysoké Mýto vždy preferovalo variantu severní. Myslím, že v rámci dopravního zatížení regionu je nejdůležitější, aby R35 byla především co nejdřív, říká dnes starosta města Martin Krejza. Severní varianta by z důvodů výstavby obchvatu Vysokého Mýta pro nás byla lepší, nicméně jak se říká - lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše. Co konkrétně silnice přinese občanům v regionu, je podle odborníků zřejmé. Sever kraje má dnes dobré železniční spojení, které jihu citelně chybí. Jižní trasa R35 by tak mohla být jakousi náhradou za železnici. Jižní varianta je rozhodně nejlepší volbou. Řeší neuvěřitelné průjezdy Vysokým Mýtem a Litomyšlí. Území podél ní má vyšší rozvojový potenciál a navíc dává možnost volby mezi železniční a automobilovou dopravou při cestě do hlavního města kraje a země, říká Jan Mužík z fakulty architektury ČVUT Praha. Zda má ale silnice přímý vliv na rozvoj regionu, není prokázané. Jedním z nejčastěji tradovaných mýtů o dálnicích je ten, že přináší kraji rozvoj a prosperitu. Nikdy se to ale nepodařilo prokázat a existuje řada příkladů o přesně opačném vlivu dálnice na ekonomiku regionu, stojí v odpovědi na dotaz občana, na stránkách o tématu R35, které spravuje ekologická organizace Děti země Brno. Problém R35, konkrétně právě úsek Zámrsk Mohelnice, poprvé veřejnost zaregistrovala už v roce 2002, kdy se začaly ozývat obce i ekologické organizace, nesouhlasící s plánovanou severní variantou této komunikace, která se má po dokončení stát nejdelší rychlostní komunikací u nás. Tyto události odstartovaly vlnu politických i odborných debat a studií. Většina měst, obcí a nezávislých organizací se přiklonila k jižní variantě. Některá města a hlavně vedení kraje však dál tvrdošíjně trvalo na variantě severní. Nezávislé studie upřednostňovaly jih, rozezlení obyvatelé obcí ležících na severní trase sepisovali petice, demonstrovali v husitských kostýmech, ale situace se otočila až na podzim roku 2005, kdy zastupitelům kraje pohrozil pozdržením přísunu peněz na výstavbu i tehdejší ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Od té chvíle začalo vedení kraje pomalu měnit stanovisko a v dnešní době už se většina komunálních politiků kloní k variantě jižní. Další posun se má uskutečnit , kdy má zastupitelstvo kraje definitivně rozhodnout o konečné trase. Očekává se však, že bude pouze potvrzena doporučená jižní varianta. Filip Appl KOMENTÁŘ Miroslav Němec, ředitel Správy a údržby silnic PK V Pardubickém kraji zimní údržbu silnic na 3605,7 km silnic I., II. a III. třídy zabezpečuje Správa a údržba silnic Pardubického kraje. Organizace má celokrajskou působnost. Pro představu o rozsahu zabezpečovaného úkolu je možno uvést, že údržba těchto silnic je zabezpečována 86 plně vybavenými sypači včetně posádek. Jeden okruh, který vozidlo zpravidla zabezpečuje obsahuje 20 až 50 km udržovaných silnic, délka okruhu je dána prakticky jeho obtížností. Kromě těchto prostředků je pro zimní údržbu vyčleněno 150 (120 dodavatelsky, 30 vlastních) radlic nesených traktory, 30 nakladačů a 8 sněhových fréz pro úklid většího množství sněhu. Činnost je kryta normou závazného charakteru Operačním plánem zimní údržby silnic. Zde jsou stanoveny i limitní časy, rozsah, způsob údržby, atd. Ve smyslu tohoto předpisu lze pracovat jak ve velmi redukovaném a úsporném režimu v případě velmi mírné zimy, tak v případě kalamity, kdy je proces řízen krizovým štábem, je nasazena nejtěžší technika, která je již předem nasmlouvána s privátním sektorem.celý proces je o poměrně velkých penězích. Průměrný den zimní údržby vychází na částku 2 mil. Kč, kalamitní den stojí v našem kraji i přes 4 mil. Kč. Ty je třeba vynakládat pro zajištění chodu hospodářství společnosti v zimním období. U nás v kraji zima v kalendářním roce stojí v průměru 130 mil. Kč na silnicích II. a III. třídy ve vlastnictví kraje, 50 mil. Kč na silnicích I. třídy ve vlastnictví českého státu. Průběh zimy roku 2007 a její část v roce 2008 lze přiřadit k těm mírným. Intenzivní průběh nastal pouze v listopadu loňského roku. Po tomto výkyvu se do současné doby teploty pohybují okolo nuly, množství sněhových srážek je malé. Z finančního hlediska bude zatím tato zima patřit mezi ty levnější. Výdaje na zimu jsou prakticky polovinou výdajů na údržbu silnic v kraji. Úsporám v těchto výdajích je věnována prvořadá pozornost. Do děje vstoupily informační technologie, které poskytují přesnější informaci a eliminují lidský faktor. V našem kraji prakticky všechny prostředky zimní údržby silnic jsou sledovány satelitním způsobem. Automaticky je sledována činnost všech posádek v základním nasazení. Tento systém pro zlepšení kvality informace je doplněn 24 automatickými meteostanicemi, které přenášejí momentální hodnoty a situaci na referenčním místě. Již dva roky pracujeme s kontrolním systémem, který konfrontuje praktické provádění zimní údržby s optimálním průběhem zásahu. Každá nehospodárnost řídícího pracovníka nebo posádky se objeví v procentuelní odchylce jako nesprávné rozhodnutí, které je možné následně analyzovat na konkrétní místo a den. Dalším problémem, který souvisí s náklady na zimní údržbu silnic, je špatný technický stav povrchů našich silnic. Přestože za posledních šest let, kdy silnice II. a III. třídy vlastní kraje, byly do modernizace našich silnic investovány více jak 3 miliardy Kč a modernizováno přes 250 km silnic, zhruba 2900 km na modernizaci čeká. Dluh, se kterým stát krajům silnice předal je zhruba 15 miliard Kč. Povrchy silnic mají nejen špatné protismykové vlastnosti, ale jsou i nerovné. Mnohdy projeté podélné koleje dosahují hloubky i 8 až 12 cm. To má vliv nejen na bezpečnost silničního provozu, ale i na nákladovost zimy. Taková vozovka běžnou technikou v případě spadu sněhu nejde vypluhovat na předepsané 3 cm. Chemický nebo inertní posyp je aplikován na ne zcela ošetřený povrch. Tato skutečnost vede k vyšším spotřebám materiálů a lidské práce. Máme za to, že silniční hospodářství Pardubického kraje za šest let své existence vyřešilo všechny závažné problémy z předchozích desetiletí. Vypořádali jsme se se zastaralostí mechanizmů, nákladních a osobních vozidel, technologie, organizace má společenské a obchodní postavení, je vyřešena mzdová politika, v zásadě zvládáme inflační nárůsty cen stávajícími prostředky. Vyřešení modernizace naší zbylé silniční dopravní infrastruktury však vidíme jako prvořadý úkol nadcházejících let.

15 KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Na dokončení vědecké knihovny chybí 21 milionů Už v říjnu roku 2004 začala v Hradci Králové z důvodů nedostatečné kapacity a komfortu staré budovy vyrůstat nová studijní a vědecká knihovna. Budova za necelých 395 milionů korun má půdorys písmene X a jejím nejvýraznějším prvkem je jejích 320 kulatých oken. Právě kvůli nim knihovně někteří občané Hradce přezdívají ementál a často ji přirovnávají k chobotnici, která by, podle návrhu architekta Jana Kaplického, mohla stát na Letné. V současnosti je výstavba před koncem. Zbývá dokončit některé stavební práce a hlavně vybavit interiér budovy. Tady však dokončení projektu postihl problém s nedostatkem peněz. Stavbu až do teď financoval stát prostřednictvím ministerstva kultury. Nyní však peníze chybí. Podle ředitelky knihovny Evy Svobodové je na vině právě stát. Důvodem proč peníze chybí, je změna DPH z 5 % na 19% v roce 2004, kterou nám ministerstvo kultury nijak nekompenzovalo. A nejedná se o malou částku. Na dostavění a uvedení do provozu chybí 21 milion korun. Z nich 5 milionů na dokončení stavebních prací a 16 milionů na vnitřní vybavení knihovny. To, zda a jak knihovna peníze sežene zatím není jasné. Stále jednáme s ministerstvem kultury, řekla Eva Svobodová. Že by se do financování poslední části výstavby mohl nakonec zapojit i kraj, nevyvrací radní zodpovědný za oblast kultury Zdeněk Kraus. Kraj se bude samozřejmě do poslední chvíle bránit financování stavby, kterou měl zaplatit stát. Stále doufám, že ministr kultury jako bývalý starosta pochopí, že je logické při financování stavby doplatit i rozdíl, který způsobila změna DPH. Pokud by se tak nakonec nestalo, nějaký dialog o finanční spoluúčasti samozřejmě povedeme. Stavba knihovny má být podle plánu dokončena v září tohoto roku. Filip Appl Sedm miliard pro kraj Už v prosinci loňského roku byly v Praze slavnostně podepsány Operační programy Podnikání a inovace a Doprava, které budou znamenat značný přísun peněz do rozpočtů krajů. Tyto programy činí téměř 14 miliard eur (cca 400 mld Kč) z celkových 26,69 miliardy eur, které by měla ČR v letech získat ze strukturálních fondů Evropské unie. A fondy EU hodlá plně využívat i Královéhradecký kraj. Jedna miliarda korun, která z EU přišla do kraje vloni, byla jen začátkem. Přísun peněz, které znamenají další rozvoj projektů v regionu, zlepšení stavu komunikací či finanční podporu neziskových organizací, se totiž očekává i letos. Mohu potvrdit, že na regionální a krajské programy přijde do roku 2013 z Evropské unie na 7 miliard korun. Samozřejmě další, zřejmě ještě větší peníze, lze očekávat v rámci celostátních programů. Momentálně ještě Požadujeme: - spolehlivost - komunikativnost - kreativní myšlení - pracovní nasazení není úplně vhodné se vyjadřovat ke konkrétním projektům, neboť konkrétní rozdělování peněz čeká ještě v mnoha případech nezbytné schvalování a další složité procesy, řekl Krajským novinám hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík. Přesto však některé projekty prozradil. Až miliarda korun má jít na projekt revitalizace barokního zámku Kuks a finance poputují i na výstavbu lanovky na vrchol Sněžky. Jak už to ale bývá, nejvíce peněz půjde na opravy a rekonstrukce krajských silnic. Jen v tomto roce by mělo jít na silnice více než 720 milionů korun. Největším výdajem má být stomilionová rekonstrukce silnice z Vrchlabí do Lánova či rekonstrukce silnice II/316 na Rychnovsku. Mohu potvrdit, že infrastruktura spolkne, jako obvykle, nejvíc peněz, dodává Bradík. Nemalé peníze však kraj věnuje i na další regionální a krajské programy. Jedním z nich je například program obnovy venkova, v jehož rámci kraj v loňském roce rozdělil 45 milionů. Ty putovaly hlavně na obnovu a údržbu venkovských staveb, udržování venkovské infrastruktury či k realizaci mnoha malých mikroregionálních projektů. V letošním roce má být podpora tohoto programu ještě větší. Filip Appl KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Celkem mají silničáři v Královéhradeckém kraji na starosti údržbu více než 3700 kilometrů silnic. Přibližně 200 kilometrů silnic se v Královéhradeckém kraji neudržuje. Jde například o úzké cesty v horách, u nichž se v zimě nedá udržet šířka pro průjezd dvou aut. Přestože na území Královéhradeckého kraje leží nejvyšší české hory, daří se udržovat silnice sjízdné oproti jiným místům naší země, což je mnohdy dáno výhodnou polohou silnic, které řidiči naleznout například v hlubokých horských údolích. Během letošní zimní sezóny krajští silničáři při údržbě silnic používají téměř 10 tisíc tun soli z loňského roku, což je zhruba polovina celkových sezónních zásob. Dalších 8 tisíc tun soli si již předem nasmlouvali, kdyby zásoby ve skladech nestačily. Sůl ve skladech SÚS Královéhradeckého kraje a.s. zbyla díky loňské mírné zimě a rekordním zásobám, které si silničáři vloni nachystali. Letošní zimu lze částečně přirovnat k té loňské. Naopak extrémně tuhá a dlouhá zima byla předloni a kraj za údržbu silnic předloni zaplatil téměř čtvrt miliardy korun. Sypače silničářů tehdy zasahovaly v horských oblastech ještě začátkem května. HLEDÁME MAKLÉŘE v Pardubickém kraji Staňte se součástí týmu realitních makléřů Realitní společnosti České spořitelny ZEUS, s.r.o., člen obchodní sítě Realitní společnosti České spořitelny, a.s. mobil: , ing. Skalický nebo Petr Kuřík, náměstek hejtmana INZERCE ČR Nabízíme: - hlavní pracovní poměr - spolupráci i na ŽL - vysoké výdělky až 70 % z provize - bonusy: telefon, notebook, auto KN únor KRÁTCE Studenti do pivovaru V polovině února zahájí letní semestr v Regiocentru Nový pivovar v Hradci Králové přes 700 studentů katedry výtvarné kultury Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Studenti hradecké univerzity začnou využívat prostory, které v pivovaru dříve sloužily možná příznačně - pro chlazení mladiny a jako ležácké sklepy. Velice nás těší, že hradecká univerzita se rozhodla využít nové možnosti pivovaru. Naši univerzitní sousedé vnesou oživení do blízkosti krajského úřadu, který působí spíše přísným dojmem. Navíc oprava objektů univerzity je podle mého názoru velice zdařilá, řekl královéhradecký hejtman Pavel Bradík. Stipendia pro učně Vyučte se zámečníkem, soustružníkem, nástrojařem či zedníkem! Během učení budete dostávat stipendium a s takovým výučním listem se o vás firmy poperou. Tak nyní láká do technických oborů středních škol nové studenty Královéhradecký kraj. Noví učni strojírenských či elektrotechnických a stavebních oborů začnou od září dostávat od Královéhradeckého kraje měsíčně 300 korun, pokud budou šikovní také mimořádné odměny. Kraj tím chce přilákat více studentů do oborů, po jejichž absolventech je na trhu práce obrovský hlad a o něž přestali mít mladí lidé zájem. Chybí nejen soustružníci, zámečníci či klempíři, ale i elektrikáři a zedníci. Vystupte z davu a získejte výraznou podporu v podnikání - tento slogan od poloviny letošního ledna provází soutěž o nejlepší podnikatelský záměr, kterou v lednu vypsal provozovatel královéhradeckého vědeckotechnického parku TECHNOLOGIC- KÉ CENTRUM Hradec Králové o.p.s. Za předpokladu splnění všech odborných i formálních předpokladů může každý účastník soutěže počítat s výraznou podporou v rámci budovaného podnikatelského inkubátoru n a b ý v a l é m v o j e n s k é m l e t i š t i. Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? S udržováním krajských silnic, což je u nás silnice číslo 14 přes Herlíkovice, jsem spokojený. O ostatní se staráme sami. S čímž nejsem moc spokojený, protože rozhodně vždy bude nepoměr finančních prostředků v níže položených městech, která jich mají na odklízení sněhu a na solení více, a my tu máme daleko více sněhu a úplně jiné podmínky. Jiří Zeman (BezPP), starosta obce Mladé Buky

16 16 KN únor 2008 JIHOMORAVSKÝ KRAJ V Jihomoravském kraji je 135 km dálnic, 448 km silnic I. třídy a km silnic II. a III. třídy. Krajská příspěvková organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) zajišťuje komplexní výkon vlastnických práv ke krajským silnicím II. a III. třídy a dále údržbu státních silnic I. třídy na území Jihomoravského kraje (mimo město Brno) v celkové pasportní délce 395 km. Z celkové délky této silniční sítě (4 332 km) není do zimní údržby zařazeno pouze 177 km silnic II. a III. třídy. Oproti velmi mírné zimě 2006/2007 je zima 2007/2008 o něco náročnější. Z toho pak vyplývá vyšší spotřeba posypového materiálu a také nárůst celkových nákladů. Náklady na zajištění zimní údržby v Jihomoravském kraji za měsíce listopad a prosinec 2007 činí necelých 92 mil. Kč, což je v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2006 o 37 mil. Kč více, ale v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2005 naopak o 15 mil. Kč méně. V kolísání nákladů na zimní údržbu se jednoznačně projevují povětrnostní podmínky. Náklady na zimní údržbu jsou uvedeny v přiloženém přehledu z něj lze doložit vývoj v posledních zimních obdobích (skutečné náklady bez zohlednění inflačních vlivů a nárůstů cen): Celkové náklady na zimní údržbu silnic v zimním období 2005/ , 26 mil. Kč. Celkové náklady na zimní údržbu silnic v zimním období 2006/ , 168 mil. Kč. Odhad celkových nákladů v zimním období 2007/2008 minimálně 150 mil., maximálně 290 mil. Kč. Zdůrazňuji, že se jedná o odhad. Stačí, aby kraj plošně zasáhla sněhová kalamita jako např. v lednu roku 1987, kdy byla v důsledku sněžení a silného větru v podstatě paralyzována doprava na většině silnic po dobu téměř 10 dnů. V tomto případě se náklady na udržení základní sjízdnosti a následné obnovení plného provozu dají těžko odhadnout. Kladným prvkem ekonomiky SÚS JMK je, že se v rámci stanovených pravidel pro hospodaření s finančními prostředky podařilo najít mechanizmy, které umožňují převoditelnost finančních prostředků na konci kalendářního roku. Obecně ale s ohledem na krajské rozpočty platí i nadále pravidlo, že větší náklady na zimní údržbu znamenají v daném roce menší finanční prostor pro následné opravy. Skutečná potřeba je ale bohužel obrácená. Jaroslav Pospíšil, radní Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? Vzhledem k tomu, že tento rok žádná zima není, takže člověk je s údržbou spokojen. Jinak nám to zajišťují Vyškovské služby, což je společnost města, která nám zabezpečuje komunální služby kromě čištění města a údržby zeleně. Oni mají vždy plán zimní údržby, což znamená, že mají vždy popsáno, které komunikace a chodníky jsou prioritní a které jsou sekundární atd., a v mezích tohoto harmonogramu žádné zásadní problémy nejsou. Petr Hájek (ČSSD), starosta Vyškova GLOSA Většina obyvatel ČR souhlasí s reformami v sociální, zdravotní a daňové sféře, i když sami přiznávají, že pro ně rok 2008 bude zřejmě horší než rok Jak se ukázalo, zavedení poplatků v ordinacích a na místech lékařské pohotovosti přineslo své ovoce. Ale také takové extrémy, že sami politici porušují zákon - třeba jako Bohuslav Sobotka, který odmítl u lékaře zaplatit. Důvod? ĆSSD vyhlásilo politickou, a značně populistickou, kampaň proti placení poplatků. Celá věc má i komickou stránku, protože jistý anonymní obyvatel Brna tento dluh převzal a poplatek ze exministra Sobotku zaplatil. Dárce uvedl, že má pana Sobotku rád a už se nemůže dívat, jak se nechal svést od pana Ratha k nepravostem. Proto potěší i taková zpráva, že kraj myslí také na rodiny s dětmi a uvažuje o tom, že některé zdravotnické služby by měly být pro majitele rodinných pasů zdarma. Většina z nich by pak byla s 50% slevou. Zbytek peněz by hradil Jihomoravský kraj. Pokud se vše zdaří, rodinám se uleví již od března. Když už jsme u toho zneužívání systému, pak musím zcela souhlasit s některými brněnskými městskými částmi, které vyhlásily boj proti zneuživatelům sociálních dávek. Již tento rok totiž chtějí vyplácet místo peněz poukázky na potraviny. Žadatel tedy dostane z 50 % stravenky a zbytek budou peníze. Za stravenky nepůjde koupit alkohol a cigarety. Zastupitelé si od stravenek slibují také to, že si lidé začnou hledat práci, když nebudou mít na své neřesti peníze. Myslím si totéž, sociální systém v našem státě totiž řadu lidí podporuje spíše v tom, aby sociální dávky utápěli v automatech, alkoholu, drogách a sami přitom ani nehledali práci. Žaneta Neužilová KRÁTCE Přímý přenos z jednání Koncem měsíce ledna schválili brněnští radní, že se bude jednání 29. ledna 2008 natáčet na kamery a až se odstraní všechny nedostatky a zastupitelé si na přítomnost kamer zvyknou, začnou se jednání od března vysílat přímo na webových stránkách magistrátu. V zasedacím sále je 6 kamer, z toho jsou dvě statické a 4 pohyblivé. Záznamy se zřejmě archivovat nebudou a celá záležitost přijde město na zhruba Kč. (neu) JIHOMORAVSKÝ KRAJ Zimní stadion je mrtev, ať žije nová Ponava! Zimní stadion za Lužánkami, známý také jako Zimní stadion Brno, leží v oblasti nazývané Ponava a již dávno nepatří ke klenotům brněnského sportovního zázemí. Byl otevřen v roce 1947 a jako druhý v republice nabízel umělou ledovou plochu. Hrávala zde slavné a zcela vyprodané zápasy domácí Rudá Hvězda Brno (dnes HC Kometa Brno). Od roku 2000 byl stadion uzavřen a začal značně chátrat. Místo sportovců už tu potkáte jen bezdomovce. Ještě letos bude stadion rozebrán a v roce 2010 by zde mělo vyrůst nové mobilní kluziště. Celou akci bude finančně zajišťovat město Brno. Předpokládané náklady na rozebrání objektu by neměly přesáhnout 72 milióny korun. Na výstavbu venkovního kluziště je vyčleněno 26 milionů korun. Mobilní kluziště bude mít rozměry metrů a postaví ho v místech, kde už venkovní ledová plocha jednou byla. Pozemky v okolí nového zařízení budou nabídnuty k využití soukromým investorům. Sportovní areál za Lužánkami však čekají i další změny. Již nyní jsou dokončovány přípravy na opravu zdejšího fotbalového stadionu. Ta by měla přijít na 2 miliardy korun. Žaneta Neužilová Motivace pro majitele památek To, že se za bývalého režimu na některé kulturní památky nedostávalo peněz nebo nebyly opraveny příliš pečlivě (z Jihomoravského kraje to byl například hrad Veveří), jistě nikoho nepřekvapí. O to víc je potěšitelné, že se stav v této oblasti v posledních letech zlepšuje a na památky putují nejenom peníze z krajů, ale také z evropských fondů. Jihomoravský kraj (JMK) každoročně vypisuje dotační programy na opravy kulturních památek. Pro rok 2008 připravil na zachování a obnovu kulturních památek 19,082 milionu Kč, další 4 miliony korun jsou určeny na pořízení, zachování a obnovu hodnot místního kulturního, národního a historického povědomí. Také podporuje vlastníky, kteří žádají dotace z programů ministerstva kultury nebo například granty z finančních mechanismů EHP/Norska. Pátrala jsem v evidencích Ústředního seznamu kulturních památek NPÚ (Národní památkový úřad) po struktuře a počtech kulturních památek v Jihomoravském kraji a zjistila jsem, že se zde nachází rejstříkových čísel movitých a nemovitých kulturních památek. Bohužel nelze úplně zjistit, kdo je vlastníkem nebo co všechno rejstříkové číslo obsahuje například u zámků mohou být pod jedním číslem uvedeny desítky soch. Navíc se ústřední rejstřík značně liší od seznamů NPÚ Brno (můžou za to například různé způsoby záznamu). Na druhou stranu lze vypátrat, v jakém stavu kulturní památky jsou. Většina nejvýznamnějších objektů je využívána jako turistické lákadlo dané lokality. Objekty v rukou kraje jsou průběžně opravovány. Nejhůř je na tom privátní sféra, kde se nedostává prostředků nebo majitel užívá objekt jen částečně a zbytek chátrá. Důvodů je několik vlastníci neznají skutečný stav majetku, nemají zájem objekty opravit nebo nemají informace o možnostech alternativního financování či marketingu. Také stále nedoceňují význam památek pro společenský, kulturní a turistický život. Právě s motivací vlastníků chce Rada Jihomoravského kraje něco dělat a vyhlásila soutěž Nejlépe opravená kulturní památka Jihomoravského kraje v roce Do prvního kola stihli Výše dotací je jasná, jednání však pokračují Již v minulém vydání Krajských novin jste se dozvěděli o tom, jak jednají představitelé Jihomoravského kraje (JMK) a Českých drah (ČD) o dotacích a smlouvě na rok Ačkoliv měla být jednání ukončena do konce ledna, alespoň tak to obě strany chtěly, smlouva stále není podepsaná. Jedním z důvodů byly nedostatečné podklady ze strany ČD, která chtěla navýšení dotací o 78 milionů korun oproti loňsku. Tato částka se zdála JMK přemrštěná s přihlédnutím na to, o kolik se zvětší regionální doprava. Dalším zbržděním byl nešťastný dopis, který JMK obdrželo od ČD. V něm dráhy oznamovaly, že se od 3. března zastaví osobní doprava na 6 tratích (to odpovídá letošnímu navýšení dopravy o 5 %), pokud se obě strany nedohodnou do 16. ledna Přes to všechno se obě strany koncem ledna dohodly na konečné částce dotace. JMK zaplatí za regionální spoje 491 milion korun, tedy o 23 miliony více než loni. Pokud se ta částka už nezmění, budeme muset již chválený rozpočet seškrtat o 16 milionů korun. Všechny škrty budou v rámci kapitoly doprava. Zatím mohu oznámit pouze desetiprocentní snížení podpory pro lodní dopravu, což přinese úsporu asi půl milionu korun, řekl jihomoravský radní Jaroslav Pospíšil. Posléze také dodal: Zcela novým problémem se ukázalo rušení prodeje jízdenek ze strany ČD na vybraných nádražích. Cestující si tak musejí kupovat jízdenky přímo ve vlaku, kde jim ale průvodčí nejsou schopni prodat jízdenku pro celý Integrovaný dopravní systém (IDS), majitelé přihlásit 31 památku, soutěžní komise nakonec vybrala 15 z nich, které budou bojovat až do 15. února Rozhodovat o nejlépe opravené památce mohou všichni formou veřejného hlasování na internetových stránkách kraje. Vyhlášení vítězů se uskuteční v březnu. S umístěním na prvních třech místech jsou spojeny peněžité odměny - za první místo bude poskytnuta částka Kč, za druhé korun a za třetí Kč. Mezi nominovanými jsou například Světelský oltář v Adamově, Hostinec v Litavě, Mostek v parku v Moravském Krumlově, olešnický Kostel Českobratrské církve evangelické, Sušírna ovoce v Serkovicích, Socha sv. Donáta ve Vratěníně či Kostel sv. Mikuláše ve Znojmě. Žaneta Neužilová ale jen pro cestu vlakem. Pro podepsání smlouvy je dále potřeba vyřešit další sporné body: výši sankcí za zpoždění a obnova vozového parku. Jednání budou přesto pokračovat i po podepsání smlouvy, radní nechtějí opakovat letošní situaci a chtějí s drahami uzavřít co nejrychleji smlouvy na rok 2009 a Pokud se nedohodnou, pak zřejmě JMK zváží možnost vypsání výběrového řízení na provozovatele. Žaneta Neužilová

17 ZLÍNSKÝ KRAJ Kraj a univerzita: partneři Přestože Zlínský kraj a Univerzita Tomáše Bati (UTB) už léta spolupracují, až nedávno tyto instituce podepsaly oficiální písemnou smlouvu o vzájemné kooperaci. Předmětem dohody je stanovení základních pravidel spolupráce, která má vést ke zvyšování prosperity Zlínského kraje a rozvoji vysoké školy. Vzdělávací instituce mají významný vliv na prosperitu hospodářství v regionu. Jsou základnou kvalifikované pracovní síly, proto s univerzitou úzce spolupracujeme a máme zájem na jejím dalším rozvoji. Provázání vzdělávání a praxe považuji za velmi důležité, zdůvodnil podpis dohody hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Obě instituce kladou důraz na podporu vzdělanosti a zaměstnanosti obyvatel regionu a na zkvalitňování podmínek pro vědu, výzkum a inovace. Společně chtějí iniciovat vznik spin-off firem a usilovat o zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti regionu i UTB. Partnerství mezi Zlínským krajem a univerzitou znamená pro obě strany přijetí významných závazků. UTB se zavázala, že zabezpečí vzdělávací kapacitu, zamezující odlivu mladé generace ze Zlínska za účelem vysokoškolského vzdělávání, zajistí vysoce kvalifikované pracovní síly a bude rozvíjet internacionalizaci regionu přijímáním zahraničních studentů i zaměstnanců. Zlínský kraj umožní studentům UTB absolvovat v průběhu studia správní praxi na krajském úřadě a bude nápomocen diplomantům při zadávání a vypracovávání diplomových prací. Krajská instituce bude už v letošním roce usilovat o vytvoření podmínek pro uplatnění absolventů UTB v regionu a chce podporovat inovační aktivity. Nechceme stavět na levné pracovní síle, ale na inovačním potenciálu. V nejbližších letech máme jedinečnou příležitost nastartovat s pomocí strukturálních fondů procesy, které nám pomohou výrazně posílit pozici regionu, řekl hejtman. Zlínský kraj se bude finančně podílet i na rozvoji Inovačního centra v Technologickém parku, Centra transferu technologií při UTB a přispívat do univerzitního knihovního fondu. Zahájíme vzdělávací aktivity pro studenty, učitele i firmy, budeme pokračovat Spuštěn unikátní portál V prvních dnech roku byl uveden do provozu na adrese www. vychodni-morava.cz nový turistický informační portál Zlínského kraje. Jeden z nejambicioznějších projektů v oblasti cestovního ruchu nese název Východní Morava jako na dlani. Jeho tvůrci se inspirovali internetovými stránkami na Novém Zélandu a v Austrálii. Práce na portálu byly zahájeny ve druhém pololetí roku Nejprve byl zpracován návrh systémového řešení. Samotná implementace dat byla zahájena v roce 2007, nastínil zrod projektu hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Portál by měl do regionu lákat větší množství turistů, především ze zahraničí. Projekt byl financován z evropských strukturálních fondů částkou 5,6 milionu korun. Kromě české verze je nabízen i v německé a anglické podobě. Informace, které jsou na webu umístěny, mají být zejména návodem, jak najít turistické cíle pro dovolenou nebo víkendové pobyty v průběhu celého roku. Zároveň však upozorňují na velké množství akcí, které region nabízí. Použitý systém abstraktní lokalizace a klíčových slov umožňuje několik způsobů virtuální cesty po regionu. Návštěvník může procházet jednotlivými oblastmi, jež si sám vymezí, a volit z nabídky témat průvodce po lokalitě. Orientace na webu je usnadněna vazbou na mapové zobrazení. Portál jich nabízí pět, všechny s živými odkazy a grafickým vyznačením atraktivních míst, včetně plánu v měřítku 1: vhodném i pro orientační běh. Návštěvník, který hledá konkrétní informace o ubytování či jiných službách, může využít rychlých odkazů, jež nabízejí výběr automaticky omezený na právě zobrazované území. K podrobnějšímu hledání slouží speciální vyhledávací modul. V daném kontextu lokality a zvoleného tématu jsou nabízeny i odkazy na chystané akce, trasy, které oblastí procházejí a na nejvýznamnější turistické atraktivity. Modul Můj TIP umožňuje ukládání objektů a informací, které návštěvníka zaujaly, do osobního prostoru. Pomocí jednoduchého formuláře si může registrovaný uživatel sestavit vlastní itinerář návštěvy zvoleného Valašsku chybí záchytka Celému Zlínskému kraji slouží jedna protialkoholní záchytná stanice v Kroměříži. Starostové Valašského Meziříčí, Vsetína a Rožnova pod Radhoštěm to chtějí změnit. Trápí je totiž opilci, kteří tropí výtržnosti. Představitelé těchto měst proto chtějí vyzvat Zlínský kraj, aby zřídil další záchytku na Valašsku. Iniciativa vzešla ze strany meziříčských radních, které na rostoucí problémy s opilými upozornil ředitel zdejší městské policie Jan Camfrla. Většinou se jedná o lidi bez domova. V denním centru Charity je ve stavu opilosti nepřijmou, vysvětlil. Převoz do nejbližší protialkoholní záchytné stanice podle něj není možný, protože vozy záchranné služby i státní policie bývají vázány jinde a strážníci nesmějí opustit město, zdůraznil ředitel. Obdobné problémy mají také v Rožnově pod Radhoštěm. Ke společné výzvě na zřízení nové záchytky se hlásí také vsetínská radnice. Tato regionu, v němž budou automaticky použity informace, které jsou v databázi o jednotlivých objektech uvedeny, doplnil informace krajský radní pro cestovní ruch Jindřich Ondruš. Hlavní předností uceleného portálu by měla být záruka velkého množství dat, včetně jejich správnosti a aktuálnosti. Systém proto umožňuje doplňování a aktualizaci záznamů v jednotlivých oblastech a počítá s postupným zapojením provozovatelů služeb a pořadatelů akcí do přímého publikování. Obsahovou konzistenci zajišťuje hlavní administrátor, kterým je Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, jejímž zřizovatelem je Zlínský kraj. Během prvního měsíce provozu zaznamenal portál přibližně sedm a půl tisíce přístupů. Návštěvnost neustále stoupá. Nyní je to asi čtyři sta přístupů za den. Průměrná doba, kterou návštěvník na webu stráví, se pohybuje kolem šesti minut. Nejhledanějšími jsou informace o ubytování a akcích v regionu, zhodnotila krátké fungování portálu Radka Maňásková z Centrály cestovního ruchu. Drahomír Kvasnička problematika se už kdysi na kraji projednávala, konstatovala starostka Květoslava Othová. Výzvu bych samozřejmě podpořila, dostupnost záchytky je opravdu špatná, dodala starostka. Protialkoholní záchytná stanice je ve Zlínském kraji hodně diskutována. Nejdřív to bylo v souvislosti se zdražením sazby, kterou za noc zaplatí od nového roku zachycený ( Kč). Později se řešilo i její umístění. Objevila se možnost, že by se stanice mohla vrátit z nemocnice do areálu Psychiatrické léčebny v Kroměříži. ZLÍNSKÝ KRAJ v tvorbě infrastruktury pro inovační prostředí v kraji, významně podpoříme výzkum, vývoj a inovace firem prostřednictvím vzdělávání, mezinárodní spolupráce a ekonomických stimulů. Náš akční plán obsahuje konkrétní záměry, jejichž celkové náklady se pohybují v hodnotě 270 milionů korun. Mezi nejnákladnější cíle patří vybudování oborově zaměřeného regionálního centra aplikovaného výzkumu a vývoje, přiblížil náměstek hejtmana Stanislav Mišák. Drahomír Kvasnička Na téměř 35 milionů korun už přišla zimní údržba komunikací II. a III. třídy ve Zlínském kraji v první části současného zimního období (od října do konce prosince 2007). V porovnání s předchozím rokem je letošní zima výrazně dražší. Nenastala však dosud žádná kalamitní situace a všechny silnice jsou průběžně udržovány ve sjízdném stavu. Letošní zima zatím představuje podle panujících klimatických podmínek a množství srážek z dlouhodobějšího pohledu jakýsi průměr. V tomto období se kromě zimní údržby mohly provádět v určitých dnech nebo částech kraje i některé další práce na komunikacích - vysprávky silnic, prořezávání stromů, opravy svodidel, dopravních značek, čištění příkopů. Na tyto náhradní práce jsme v tomto období vynaložili zhruba osm milionů korun.ředitelství silnic Zlínského kraj eviduje z hlediska zimní údržby komunikací od října do prosince 2007 celkem 50 zásahových dnů, kdy alespoň v některé části kraje musela vyjet zimní technika silničářů. Ve stejném období roku 2006 to byly jen 33 zásahové dny. Zimní údržba silnic II. a III. třídy v závěru roku 2006 stála v kraji jen 21 milion korun. Podíváme-li se do statistiky listopadu a prosince 2005, dozvíme se, že před dvěma lety bylo v kraji 45 zásahových dnů, ale náklady na zimní údržbu se tehdy vyšplhaly až na 48 milionů korun. Potřeba zimní údržby samozřejmě není v kraji rovnoměrná. Nejvíce zásahových dnů evidujeme tradičně v okrese Vsetín. Nejnákladnější zimní údržba je každoročně v horských oblastech - Javorníků, Chřibů, Bílých Karpat, Vsetínských, Vizovických a Hostýnských vrchů, upřesnil provozně technický náměstek ŘSZK Ing. Radek Berecka. Současně se objevily hlasy volající po zřízení záchytky na Vsetínsku. Převoz opilého na stanici by se totiž měl podle zákona uskutečnit do pětačtyřiceti minut. Není to podmínka. Se zdravotníky je domluveno, jakým způsobem mají být záchyty provedeny. V případě, že lékař neshledá nebezpečí ohrožení života, je na policii, jak situaci vyhodnotí. Může nechat opilého převést na stanici, ale stejně tak jej mohou zavřít u sebe na služebně, je přesvědčený radní Zlínského kraje Bronislav Fuksa. foto: autor Libor Lukáš, hejtman Pro kraj byl dosud provoz záchytky v Kroměříži prodělečný, pojišťovny její služby neproplácely a kroměřížská nemocnice respektive kraj na ní tratili. Kraj jako zřizovatel se podle Bronislava Fuksy snaží najít jinou možnost jejího umístění. Například v Baťově krajské nemocnici, ale tam jsme nenašli adekvátní prostory. V rámci rekonstrukce pavilonu Psychiatrické léčebny šetříme možnost, zda by se záchytka nemohla přesunout tam, kde s ní mají zkušenosti, řekl radní pro oblast zdravotnictví. (sve) KN únor KRÁTCE ODS má lídra Členové Občanské demokratické strany (ODS) vybrali ve Zlíně své kandidáty do podzimních krajských voleb. Stranu povede do voleb současný krajský hejtman Libor Lukáš. Na druhém místě v kandidátce je jeho náměstek Josef Slovák, dále Hynek Steska, Bronislav Fuksa a jako pátý kandidát starosta Uherského Hradiště Libor Karásek. Chceme dokončit dopravní připojení na evropskou infrastrukturu a dále rozvíjet projekty, které jsme již započali, informoval hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. (sve) Hejtman o dopravě Především o větším využití moderních železničních koridorů k dopravní obsluze celého území Moravy a také o zastavování vlaku Eurocity v Horní Lidči jednal hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš s náměstkem ministra dopravy Vojtěchem Kocourkem, který je zodpovědný za oblast drážní a veřejné dopravy. Moderní trať není vybudována jen z Prahy do Ostravy, po níž jezdí pendolino, ale také směrem na Bratislavu, Brno a následně zpět do Prahy. Pokud by i na tyto tratě byly nasazeny moderní vlaky, vznikl by jakýsi uzavřený okruh a přispělo by to k lepší obsluze celého území a efektivnějšímu využití nových železničních koridorů. Na nich je v současné době osobní doprava velmi malá, u v e d l h e j t m a n L u k á š. GLOSA Podívej, kominík! Rychle se chyť za knoflík, ať máš štěstí, říkávala mi babička a já jsem ji pokaždé poslechl. Mistry i mistříčky tohoto řemesla jsme potkávali celkem pravidelně, takže snad proto jsem prožil šťastné dětství. Nedávno jsem si uvědomil, že jsem na ulici už léta nepotkal žádného chlapa v černém mundůru s typickou kominickou štětkou a přišlo mi to líto. Ať člověk otevře noviny, pustí si rádio nebo televizi či nahlédne na jakýkoli zpravodajský server, už se to na něho valí jedni hrozí raketami, druzí svatou válkou a třetí bakteriemi a viry. Akciové trhy se hroutí, ceny letí ke hvězdám, vrahové vraždí, násilníci znásilňují, zloději jsou čím dál drzejší a podvodníci vynalézavější. Navíc je toho všeho jaksi čím dál víc a bůh ví, kde to skončí. A tak - přestože jezdíme v lepších autech, nakupujeme čím dál víc zboží a létáme na dovolenou na opačnou stranu planety - máme pořád větší strach ze světa a lidí kolem sebe a jsme stále méně šťastní. A to navzdory slibům politiků všech stran, kteří tvrdí, že se o naše blaho postarají. Přitom je tak jednoduché všechno změnit k lepšímu. Svět nepotřebuje víc politiků, ale kominíků! Nevěříte? Tak schválně - kdy jste se naposled chytili za knoflík? Drahomír Kvasnička

18 18 KN únor 2008 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Na letošní zimní údržbu byl radou kraje v září 2007 schválen plán zimní údržby na r. 2007/2008, kde zabezpečujeme zimní údržbu I., II., III. třídy (I. třída financovaná z prostředků ministerstva dopravy, na území města Ostravy dodavatelsky zajišťují údržbu silnic II. a III. třídy Ostravské komunikace a.s.) celková délka silnic v MSK činí km, z toho 2645 km jsou silnice ve vlastnictví kraje, tedy silnice II. a III. třídy. Silniční síť se z pohledu zimní údržby člení na I. II. III. pořadí důležitosti. V zimě neudržovaných silnic v kraji je 178 km. Náklady na zabezpečení zimní údržby silnic II. a III. třídy za měsíce listopad prosinec 2007 v kraji činí cca 58 mil. Kč, což je v porovnání posledních pěti let mírně nadprůměrná hodnota, a to díky mimořádným zimním podmínkám v měsíci listopadu. Roční náklady na zabezpečení zimní údržby silnic I. třídy v kraji činní cca 90 mil. Kč, pro II. a III. třídu je zapotřebí v průměru cca 160 mil. Kč. Při zajišťování zimní údržby mají prioritu silnice I. pořadí, kde je časový limit k odstranění závad ve sjízdnosti nebo alespoň k jejich zmírnění 3 hodiny od výjezdu vozidla, které zajišťuje údržbu v daném okruhu, s výjimkou rychlostní silnice I/56 Ostrava - Frýdek-Místek, I/48 Frýdek-Místek Český Těšín, kde limit činí 2 hodiny. Mezi silnice I. pořadí patří vesměs silnice I. třídy a významné silnice II. třídy. Silnice II. pořadí mají časový limit 6 hodin, silnice III. pořadí 12 hodin. Správa silnic MSK má pro zimní údržbu k dispozici 130 ks posypových vozů dále sněhové frézy, nakladače a traktory. Pro zajištění kalamitních situací v MSK máme smluvně zajištěnou dodavatelskou techniku, kterou představují nákladní vozidla pro provádění plužení, traktorové škrabky a těžkou techniku, což představují nakladače a buldozery. Je každoroční obnova vozového parku, kdy jsou pořízeny kompletně vybavené sypače v průměrném počtu 7 ks. Milan Novák, technicko-provozní náměstek SSMSK Jste spokojeni se systémem zajištění zimní údržby komunikací? S ohledem na dosavadní velmi mírný průběh zimy nemohu vyjádřit nic jiného než spokojenost. Bez komplikací byla údržba silnic a chodníků i v krátkých časových úsecích, kdy byly komunikace pokryty sněhem nebo ledovkou. Jako připravená se ukázala jak Správa silnic Moravskoslezského kraje, která má na starosti komunikace na hlavních tazích, tak Technické služby Bruntál s.r.o., které se starají o místní komunikace. František Struška (ČSSD), starosta města Bruntál KRÁTCE Nové linky až v květnu O dva měsíce později začnou létat letadla z Letiště Leoše Janáčka do Londýna, Bruselu nebo Amsterodamu. Společnosti, které budou létat kromě těchto tří i do jiných evropských velkoměst, budou plnit takzvanou veřejnou službu. Kraj jim uhradí případné ztráty, jednotlivé země s tím ale musí souhlasit. Kraj očekává, že vše bude vyřešeno do května, odkdy platí letní letový řád. Složité výběrové řízení je první svého druhu v republice. (pp) Bruntál privatizuje Celkový počet bytů ve městě je Vedení města rozhodne o způsobu prodeje, cenách a počtu bytů, které si město ponechá. Půjde zřejmě o 400 bytů, předpovídá mluvčí radnice Jiří Ondrášek. Asi 660 bytů je neprodejných, vztahuje se na ně účelová státní dotace nebo jsou součástí bruntálských památkově chráněných objektů. (pp) Staříč odmítá investora Automobilové součástky pro automobilku Hyundai chce ve Staříči u Frýdku-Místku vyrábět italská společnost ITT. Až tři sta lidí by zde našlo práci při výrobě brzdných destiček, ale radnice s příchodem investora nesouhlasí. Důvodem je to, že územní plán obce počítá v průmyslové zóně pouze s lehkou výrobou. Vedle je totiž krajinný prvek chovný rybník a navíc se zde počítá s vybudováním nadregionálního biokoridoru. O italské investici rozhodne kromě Staříče i Důl Pakov a krajský odbor životního prostředí. (pp) Budoucnost historické těžní věže je nejasná Majitelem těžní věže u Hotelového domu Jindřich na Nádražní ulici je od loňského roku společnost RPG. Ta plánuje na stejném místě výstavbu nového areálu Jindřich Plaza. Půjde o komplex s prvotřídním hotelem, kancelářskými prostorami, s obchody, vyhlídkovou restaurací a čtyřpatrovým podzemním parkovištěm. Co se stane s těžní věží, není prozatím vůbec jasné. Jelikož je ale památkově chráněným objektem, bude do celého komplexu nějakým způsobem zakomponována a zůstane významným symbolem areálu a města. Její konkrétní využití bude součástí připravovaného projektu. Předchozí vlastník chtěl za podpory města ve strojovně věže vybudovat informační centrum, na její vrchol měl jezdit výtah. Prodejem věže společnosti RPG z plánovaného projektu sešlo. Pavel Plohák Investoři se zajímají o Vítkovice Výstavbu komplexu s 220 byty plánuje v dosud investory zapomenutém městském obvodu italská společnost Carol IV. Další velký projekt připravuje ve Vítkovicích i domácí firma Vítkovice Holding, bytové domy tu chce stavět i ostravská společnost Vamoz. Investory nalákaly do Vítkovic změny k lepšímu v čistotě prostředí a výhodná poloha uprostřed Ostravy. Italové budou stavět na náměstí Jiřího z Poděbrad, což donedávna byla nevzhledná betonová plocha, která sloužila jako autobusové nádraží. Obytné lokality, administrativní centra a obnovu historických domů plánuje společnost Vítkovice Holding. Na náměstí Jiřího z Poděbrad chtějí Italové stavět čtyřpodlažní budovy ve tvaru obrácených céček, mezi kterými bude široká proluka. Na jedné straně bude v průhledu sad Jožky Jabůrkové, na druhém konci náměstí pak střední škola. Developerské aktivity vítkovického Holdingu v této městské Ostrava vítězem Solární ligy Čtvrtý ročník celostátní soutěže ve využívání solární energie, tzv. Solární ligu, vyhrála v kategorii měst nad 50 tisíc obyvatel Ostrava. Soutěž organizuje Liga ekologických alternativ a body se získávají za kolektory na ohřev vody, přitápění a za panely produkující solární elektřinu. Vše se přepočítává na jednoho obyvatele. Město Ostrava prokázalo nejen schopnost budovat zařízení na využití sluneční energie za provozu, ale i pohotovost a cílevědomost při řešení všech požadavků, týkajících se složité byrokracie při využití dotací. Druhou Plzeň předstihla Ostrava díky vybudování teplovodních kolektorů na Domově důchodců Korýtko v Ostravě-Zábřehu a na vodním areálu v Ostravě-Jihu. Za sebou už máme solární systém pro domov důchodců Sluníčko v Ostravě-Zábřehu, systém na ústavu sociální péče pro mentálně postižené v Muglinově nebo největší fasádní termický systém v republice ohřívající vodu pro dům s pečovatelskou službou v Mariánských Horách, řekl Dalibor Karásek z Magistrátu města Ostravy. části popsal předseda představenstva Jan Světlík. Ve spolupráci s odborníky, historiky a špičkami české architektury chceme už letos zahájit přípravu projektů na obnovu architektonických a technických unikátů v Dolní oblasti. Klíčová bude příprava a vybudování unikátního univerzitního a výzkumného centra pro několik tisíc studentů a odborníků nejen na oblast strojírenství, řekl Jan Světlík. Jde o záměr s takovým rozsahem, který nemá v Česku obdoby, dodal. Projekt je tak trochu zahalen tajemstvím, podrobnější informace nechce prozatím společnost Vítkovice Holding zveřejňovat. Radnice obvodu peníze na výstavbu nových bytů nemá, chystá se ale k rekonstrukci některých objektů. Asi milion korun bude stát výměna oken v domech na Štramberské ulici, opravovat budeme i dům na ulici Lidické celkem za 1,4 milionu korun, uvedl starosta obvodu Petr Dlabal. V plánu jsou opravy střech na několika objektech nebo nové rozvody plynofikace, na řadu přišly konečně i chodníky. Na jejich opravu jsou v rozpočtu vyčleněny více jak 3 miliony korun. Přispět ke kvalitě bydlení v obvodu by měly další dvě investice radnice: rekonstrukce domu na Ocelářské ulici a výstavba prvního supermarketu v obvodě. První investice přinese i dlouho očekávanou ordinaci pro lékaře. Ten totiž v obvodě chyběl a vítkovičtí museli za lékaři dojíždět do jiných částí Ostravy. Supermarket společnosti Diskont by se měl začít stavět na jaře, v říjnu už by měl sloužit místním lidem. Ti zatím jezdili za nákupy do sousedního Zábřehu. Poplatky u lékaře dělají vrásky lidem s handicapem Takzvané regulační poplatky, které od 1. ledna musíme platit u lékaře, přinášejí existenční starosti mnoha lidem se zdravotním postižením. Vážná je situace v Ústavu pro tělesně postižené v Hrabyni na Opavsku. Téměř dvě třetiny klientů si stěžují na to, že kvůli nízkým příjmům nebo invalidním důchodům nejsou schopni platit za nutnou zdravotní péči. Finanční podmínky mnoha klientů ústavu nejsou po zavedení poplatků zrovna růžové. Průměrný důchod 170 klientů ústavu okolo korun, nutnost zaplatit poplatek ústavu, zdravotnickým zařízením nebo za léky. Suma sumárum, v mnoha případech, nutnost vyrovnat měsíční rozpočet určitou částkou z vlastních úspor. Například pan Alois Jiříček, který je na invalidním vozíku, musí kvůli poplatkům na léky vybrat z knížky dvě stovky, aby mohl zaplatit. Ať dělám, co dělám, nevychází mi to. Pokud musím brát několik druhů léků, zaplatím za ně nemalou částku. Na další osobní výdaje už mi nezbude, říká. Pavel Plohák Kamenem úrazu tedy nejsou poplatky za vyšetření u lékaře, ale za položky na receptu. Většina klientů hrabyňského ústavu potřebuje několik druhů léků a užívá je denně. Jsou tak nuceni k úsporným opatřením, o kterých zdravý člověk s průměrnou mzdou nemusí vůbec přemýšlet. A to je, podle mnohých klientů ústavu, nedůstojné. Co se dá dělat, ministerstvu práce a sociálních věcí se nepodařilo prosadit vyčlenění lidí s tělesným postižením z poplatkové povinnosti. Tito lidé se teď dostávají do problematické situace a mají pocit, že jsou diskriminováni, vysvětluje Vladimír Plaček, ředitel ústavu. Co na to ministerstvo práce a sociálních věcí? Systém poplatků ve zdravotnictví se může časem změnit. Po půlroce bude celý systém vyhodnocen a pokud dopadá na některou sociální skupinu příliš tvrdě, může dojít ke změně, říká mluvčí ministerstva Jiří Sezemský. Takže nezbývá, než si počkat na analýzu systému. Ke změnám zřejmě nedojde okamžitě, nejdříve snad na začátku příštího roku. Pavel Plohák Systémy se osvědčily a fungují bez problémů. Jejich obsluha je jednoduchá a nevyžaduje žádné odborné znalosti. V plánu máme ještě dva systémy pro domovy důchodců v Porubě a na Kamenci a třetí pro plánované komunitní centrum v Mariánských Horách, uvedl Karásek. Pavel Plohák

19 ČESKÁ REPUBLIKA KN únor Politika soudržnosti EU pomáhá rozvoji českých regionů Kohezní politika, neboli politika soudržnosti, je klíčovým nástrojem Evropské unie při uplatňování principu solidarity. Kořeny této politiky se datují k roku 1986, kdy byl podepsán Jednotný evropský akt (Single European Act). Později byla kohezní politika začleněna do Maastrichtské smlouvy (v článcích ). Na základě článku 158 smlouvy usiluje v současnosti Společenství prostřednictvím kohezní politiky o snížení rozdílů v úrovni rozvoje jednotlivých regionů. Cílem kohezní politiky je posilování hospodářské a sociální soudržnosti a snížení regionálních disparit v rámci EU. Prostřednictvím politiky soudržnosti jsou alokovány finanční prostředky do infrastruktury, lidských zdrojů, modernizace a diverzifikace regionálních ekonomik. Kohezní politika rovněž napomáhá snižovat sociální exkluzi, chudobu a zvyšovat úroveň veřejné správy na regionální a lokální úrovni. Od roku 1988 do začátku rozpočtového období vynaložilo ES a později EU v rámci kohezní politiky celkem 480 mld. EUR na podporu nejméně rozvinutých regionů v Unii. Do rozšíření EU z 15 na 27 členských států byly největšími příjemci finančních zdrojů z kohezní politiky především Řecko, Portugalsko a např. Irsko. S rozšířením o deset nových členů v roce 2004 se socio-ekonomické rozdíly mezi nejvyspělejšími a nejzaostalejšími regiony EU zdvojnásobily a hlavními příjemci prostřed- ků alokovaných v rámci kohezní politiky se staly státy střední a východní Evropy, tedy i Česká republika. Podle loňské květnové zprávy Evropské komise o hospodářské a sociální soudržnosti se rozdíly v zaměstnanosti a příjmech zmenšily v období posledních deseti let. Evropské programy soudržnosti podpořily regionální konvergenci a zaměstnanost, omezení sociální exkluze a chudoby, a podílely se na spolufinancování vzdělávání obyvatel. Navzdory dosaženým úspěchům v programovém období bude politika soudržnosti čelit novým problémům (vypořádat se s rozšířením o nové členské státy, čelit výzvám globalizace a dosáhnout vzdělanostní společnosti). Ve snaze čelit novým výzvám byla kohezní politika redefinována navrhla Evropská komise soubor legislativních opatření s cílem zacílit investice ze strukturálních a kohezních fondů, tedy do investic spojených s lisabonskými cíli. Do budoucnosti chce EK dosáhnout toho, aby se na ekonomickém růstu, tvorbě blahobytu a zaměstnanosti podílely regiony rovnoměrně. Cílem EK je v letech kohezní politiku zjednodušit (omezit počet cílů a regulací) a decentralizovat. Podle Daniela Touška, náměstka ministra pro evropské záležitosti a finanční toky MMR ČR, jsou dobrým příkladem decentralizace regionální operační programy v České republice: Zařazení regionálních operačních programů do struktury Národního strategického referenčního rámce je významným mementem, které představuje prosazení principu subsidiarity v praxi, tj. zvýšení podílu regionální samosprávy na distribuci finančních prostředků státního rozpočtu, který je doplněn finančními prostředky strukturálních fondů EU. Na čtvrtém kohezním fóru září 2007 v Bruselu byla zahájena otevřená debata o budoucnosti politiky soudržnosti po roce Na rozpočtové období je z celkového rozpočtu EU vyčleněno 348 mld. EUR prostředků na kohezní politiku. Z toho je 62% prostředků určeno na financování investic spojených s lisabonskou strategií tj. zvyšování ekonomického růstu, inovací a zaměstnanosti. Zjednodušený rámec kohezní politiky pro rozpočtové období se zaměřuje na tři cíle (priority): 1) konvergence podpora růstu a tvorba pracovních míst u nejméně rozvinutých regionů (pro ilustrační foto: archiv regiony s HDP nedosahující úrovně 75% průměru EU). Na tuto prioritu je určeno celkem 81,7% z prostředků kohezní politiky. 2) konkurenceschopnost a zaměstnanost podpora bohatších regionů s cílem podpořit jejich schopnost čelit výzvám globalizace a přechodu na vzdělanostní společnost. Na tuto prioritu je určeno celkem 15,8% z prostředků kohezní politiky. 3) teritoriální spolupráce podpora přeshraniční spolupráce k řešení společných problémů (zemědělství, rozvoj ekonomické spo- lupráce atd.). Na tuto prioritu je určeno celkem 2,44% z prostředků kohezní politiky. Třemi hlavním zdroji pro financování jednotlivých cílů (priorit) jsou: Evropský regionální a rozvojový fond (ERDF), Evropský sociální fond (ESF) a Kohezní fond (určený pro státy, jejichž hrubý národní důchod nepřesahuje 90% průměru EU). Regiony s HDP nižším než 75% průměru EU mají nárok na podporu z ERDF a ESF. Všechny ostatní regiony mají nárok na podporu v rámci cíle soutě- živost a zaměstnanost a teritoriální spolupráce. (rie) Politika soudržnosti Šance pro rozvoj regionů Tématický seriál připravovaný ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR PŘIPRAVUJEME Téma měsíce v nadcházejícím vydání Krajských novin:»ekologie«likvidace starých ekologických zátěží v regionech. Nabízíme možnost Vaší prezentace nebo PR příspěvku k Tématu měsíce. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte na tel.: nebo Příští číslo Krajských novin vychází 14. března Redakce Krajských novin si vyhrazuje právo úpravy tématu vydání. KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 7. Číslo: 2. Vychází: 8. února 2008 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme

20 20 KN únor 2008 PREZENTACE/INZERCE ČSOB Pojišťovna vstoupila do nového roku s vyšším ratingem Standard & Poor s znovu zvýšil rating ČSOB Pojišťovny, nyní již na A- Přední světová ratingová agentura Standard & Poor s Ratings Services (S&P) znovu zvýšila rating ČSOB Pojišťovny. Ve svém novém hodnocení jí přiznala dlouhodobý úvěrový rating (ICR) a rating finanční síly (FSR) na úrovni A- se stabilním výhledem, což je jeden z nejlepších výsledků, jaké kdy zaznamenala česká společnost. Generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen: Zvýšení ratingu je velkým úspěchem, který odráží další posílení strategického významu ČSOB Pojišťovny. foto: ČSOB Pojišťovna Zvýšení ratingu je velkým úspěchem, který odráží další posílení strategického významu ČSOB Pojišťovny pro její mateřskou společnost, belgickou pojišťovnu KBC Insurance N.V., a čím dál vyšší integraci ČSOB Pojišťovny do Skupiny KBC, uvedl předseda představenstva a generální ředitel ČSOB Pojišťovny Jeroen van Leeuwen. Zároveň zdůraznil, že pozitivní roli sehrály i zlepšující se hospodářské výsledky ČSOB Pojišťovny. Sama KBC Insurance N.V. má od S&P rating AA- se stabilním výhledem. ČSOB Pojišťovna, která je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu, vykazuje v posledních letech velmi dynamický růst, tempem nárůstu předepsaného pojistného v životním i neživotním pojištění předstihuje průměr trhu. Ve třetím čtvrtletí loňského roku činilo její celkové předepsané pojistné 6,617 miliardy korun, z čehož 3,858 miliardy korun připadalo na životní pojištění, kde se tržní podíl ČSOB Pojišťovny podle statistik České asociace pojišťoven zvýšil již na 10,2 %, a 2,759 miliardy korun na neživotní pojištění, v němž tržní podíl ČSOB Pojišťovny stoupl na 4,7 %. Očekáváme, že ČSOB bude i nadále strategicky významnou investicí KBC, a nepředpokládáme proto, že by během následujícího ratingového období mělo dojít k nějaké změně hodnocení, uvedla analytička S&P Jelena Bjelanovic, která také zdůraznila dobrou kapitalizaci pozitivně ovlivňující rating ČSOB Pojišťovny. S&P agentura dále očekává, jak uvedla ve svém zdůvodnění vyššího ratingu, že ČSOB Pojišťovna: bude i nadále vykazovat zlepšující se pojistně-technické výsledky, bude i nadále vykazovat příznivé výsledky zisku před zdaněním s tím, že hodnota ROE před zdaněním (návratnost vlastního kapitálu) se bude pohybovat kolem 15 %, bude udržovat svou kapitalizaci na současné dobré úrovni, bude i nadále těžit ze své distribuční strategie opírající se mj. i o křížový prodej produktů v rámci Skupiny ČSOB. Standard & Poor s pravidelně posuzuje finanční zdraví ČSOB Pojišťovny již od roku ČSOB Pojišťovna je přitom jedna z mála domácích pojišťoven, které procházejí plnohodnotným ratingovým procesem, nikoli pouze ratingem na základě veřejně dostupných informací (tzv. pi rating) či ratingem v rámci celé finanční skupiny. ČSOB Pojišťovna je univerzální pojišťovna, která nabízí široké spektrum životních i neživotních pojištění občanům, malým a středním podnikatelům i největším korporacím. V současné době spravuje téměř milion pojistných smluv. Měřeno předepsaným pojistným je čtvrtou největší pojišťovnou na domácím trhu. Tři čtvrtiny jejích akcií vlastní belgická pojišťovna KBC Verzekeringen NV z nadnárodní skupiny KBC, 25 % drží Československá obchodní banka. foto: ČSOB Pojišťovna našlápnuté pojištění Cestovní pojištění Infolinka

Informace k nadcházejícímu zimnímu období 2015/2016

Informace k nadcházejícímu zimnímu období 2015/2016 Informace k nadcházejícímu zimnímu období 2015/2016 Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS JMK) zajišťuje: komplexní výkon vlastnických práv ke krajským silnicím II. a III. třídy v celkové pasportní

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg

Více

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala

Z á p i s. dle prezenční listiny. Ing. Miroslav Uchytil, Ing. Jan Chaloupka, Mgr. Zdeněk Jonáš. Neomluveni: Rudolf Fiala Z á p i s z 23. jednání výboru pro dopravu Zastupitelstva Královéhradeckého kraje, konaného dne 3. 11. 2011 od 9hod. v zasedací místnosti Správy a údržby silnic Královéhradeckého kraje, a.s. Přítomni:

Více

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů

Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů Podíl silnic délky silnic II.a III. třídy ve vlastnictví jednotlivých krajů KRAJ II. třídy v km III.třídy v km Celkem Podíl silnic v rámci ČR v % Pořadí Rozloha v km2 Počet obyvatel Počet obyvatel na km2

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem

kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem a jihem a východem a západem Dámy a pánové, nedílnou součástí evropské dálniční sítě se do budoucna stane Silniční okruh kolem hlavního města České republiky Prahy, který bude nejen důležitou křižovatkou dopravních spojení mezi severem

Více

Plán zimní údržby městyse Nový Hrozenkov

Plán zimní údržby městyse Nový Hrozenkov Plán zimní údržby městyse Nový Hrozenkov Obsah a členění: I. Úvod II. Plán zimní údržby III. Kontakty IV. Opatření V. Schvalovací doložka I. Úvod Plán byl zpracován v souladu se: - zákonem č. 13/1997 Sb.

Více

Plán zimní údržby pro místní komunikace města Hlinska a jeho přilehlé místní částí (Chlum, Srní, Čertovina, Blatno, Kouty)

Plán zimní údržby pro místní komunikace města Hlinska a jeho přilehlé místní částí (Chlum, Srní, Čertovina, Blatno, Kouty) Plán zimní údržby pro místní komunikace města Hlinska a jeho přilehlé místní částí (Chlum, Srní, Čertovina, Blatno, Kouty) textová část Plán zimní údržby je vypracován pro místní komunikace, jejichž vlastníkem

Více

Plán zimní údržby místních komunikací

Plán zimní údržby místních komunikací Obec Třebotov Klidná 69, 252 26 Třebotov, okres Praha-západ telefon: 257930001 www.obectrebotov.cz e-mail: obec@obectrebotov.cz Plán zimní údržby místních komunikací 1. Úvod Úkolem zimní údržby je zmírňování

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

VARS BRNO a.s. Agendy JSDI. RNDr. Marie Filakovská projektový manažer Konference ISSS 6.-7.4.2009

VARS BRNO a.s. Agendy JSDI. RNDr. Marie Filakovská projektový manažer Konference ISSS 6.-7.4.2009 VARS BRNO a.s. Agendy JSDI RNDr. Marie Filakovská projektový manažer Konference ISSS 6.-7.4.2009 Provozní a telematické agendy JSDI Provozní agendy - podpora dispečerského řízení zimní údržby Jednotný

Více

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice

Ejpovice. Sulkov. Černice. Útušice Dálniční obchvat Plzně je součástí stavby dálnice D5 0510 v úseku Ejpovice Sulkov, km 67,941-88,377 Historie Ještě v roce 1988 se předpokládalo, že dálnice D5 bude do roku 2000 dobudována od Prahy pouze

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS

Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS. Tisková konference ODS Co dál s dopravní infrastrukturou? Řešení ODS Tisková konference ODS Praha, 7. května 2010 Výstavba dopravní infrastruktury v ČR V posledních letech se podařilo významně urychlit rozvoj sítě dálnic (D)

Více

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů

Možnosti financování dopravních sítí ČR. Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Možnosti financování dopravních sítí ČR Ing. Karel Havlíček Ing. Karel Havlíček ředitel odboru řízení výdajů Představení SFDI Právnická osoba zřízená platnou legislativou ČR Výbor SFDI je jmenován Vládou

Více

PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ OBCE LIBHOŠŤ

PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ OBCE LIBHOŠŤ předpis č. 5/2011/VP PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY MÍSTNÍCH KOMUNIKACÍ OBCE LIBHOŠŤ Zpracoval: Ověřil: Schválil: Orgán obce: místostarosta starostka rada obce Jméno : Ing. Milan Honeš Ing. Helena Šimíčková Ing. Helena

Více

Zápis. ze zasedání Zastupitelstva obce Sviny, které se konalo dne 18.11. 2007

Zápis. ze zasedání Zastupitelstva obce Sviny, které se konalo dne 18.11. 2007 Obec Sviny Čj.9 Zápis ze zasedání Zastupitelstva obce Sviny, které se konalo dne 18.11. 2007 Přítomni: Hrušková Věra, David František, Kašparová Anna, Ing. Havelda Martin, Ing. David František, Brož Milan,

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Předkladatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis:

Předkladatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Zpracovatel: Michaela Vídeňská, vedoucí oddělení majetku OIM Podpis: Odbor investic a majetku Čj.: MULA 17645/2013 Spisový znak: 56.4 Počet listů dokumentu: 3 Počet listů příloh: 11 V Lanškrouně dne 10.06.2013 Zpráva pro jednání Zastupitelstva města Lanškroun dne 19.06.2013

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 21 konaného dne 25. června 2014

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 21 konaného dne 25. června 2014 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva města Napajedla č. 21 konaného dne 25. června 2014 Projednání předkládaných zpráv: 1. Prodej pozemku pod garáží v lokalitě Kolonka 2. Prodej pozemků mezi rodinnými domy

Více

PROJEKT REVITALIZACE BÝVALÝCH KASÁREN VE STŘÍBŘE ZPRÁVA O ČINNOSTI 2009-2013

PROJEKT REVITALIZACE BÝVALÝCH KASÁREN VE STŘÍBŘE ZPRÁVA O ČINNOSTI 2009-2013 PROJEKT REVITALIZACE BÝVALÝCH KASÁREN VE STŘÍBŘE ZPRÁVA O ČINNOSTI 2009-2013 2007: KASÁRNA PATŘÍ MĚSTU Město převzalo areál bývalých kasáren darem od Armády ČR Celková výměra převzatého území činí ca 45

Více

město Planá nad Lužnicí

město Planá nad Lužnicí STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PLANÁ NAD LUŽNICÍ SWOT ANALÝZA PRACOVNÍ VERZE URČENÁ K VEŘEJNÉMU PŘIPOMÍNKOVÁNÍ TATO VERZE NEPROŠLA JEŠTĚ KONEČNOU JAZYKOVOU KOREKTUROU. 1 OBSAH ZPRACOVATEL:... 3 SWOT ANALÝZA...

Více

Obec Javornice. Plán zimní údržby komunikací

Obec Javornice. Plán zimní údržby komunikací Obec Javornice Plán zimní údržby komunikací 1 I. Základní pojmy. 1. Obecně závaznými předpisy pro zimní údržbu jsou zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ze dne 23. ledna 1997 (dále jen zákon)

Více

Zápis z třicátéhoprvého zasedání Zastupitelstva města Vimperk, konaného dne 24.04.2006 od 15.00 hod. v sále MěKS Vimperk

Zápis z třicátéhoprvého zasedání Zastupitelstva města Vimperk, konaného dne 24.04.2006 od 15.00 hod. v sále MěKS Vimperk Zápis z třicátéhoprvého zasedání Zastupitelstva města Vimperk, konaného dne 24.04.2006 od 15.00 hod. v sále MěKS Vimperk Usnesení č. 630 Zastupitelstvo města bere na vědomí přehled plnění usnesení zastupitelstva

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev

Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad. Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad Souhrnné zhodnocení 1., 2., 3., 5. a 6. kola výzev Verze 1.0 ke dni 1. 3. 2011 Územní aspekty implementace Územní aspekty implementace ROP NUTS II Jihozápad

Více

ZHODNOCENÍ KONFERENCE

ZHODNOCENÍ KONFERENCE 40. Den malých obcí ZHODNOCENÍ KONFERENCE GENERÁLNÍ PARTNER HLAVNÍ PARTNEŘI ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název konference: Termíny a místa konání: Generální partner: 40. Den malých obcí 31. října 2013, Společenský dům,

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.

Koncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011. K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3899-22/2014. O ceně pozemků p.č.101/6 a p.č.101/7, oba v k.ú. a obci Černá u Bohdanče

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 3899-22/2014. O ceně pozemků p.č.101/6 a p.č.101/7, oba v k.ú. a obci Černá u Bohdanče ZNALECKÝ POSUDEK č. 3899-22/2014 O ceně pozemků p.č.101/6 a p.č.101/7, oba v k.ú. a obci Černá u Bohdanče Objednatel znaleckého posudku: EURODRAŽBY.CZ a.s. Čimícká 780/61 18100 Praha 8 Účel znaleckého

Více

Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod.

Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod. Zápis ze 5. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 25. února 2015 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Korek Vladimír, Illek František, Vališ Vladimír, David Josef, Šnábl Jan (příchod v 19.25

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy

MĚSTSKÝ ÚŘAD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy MĚSTSKÝ ÚŘAD VSETÍN Odbor územního plánování, stavebního řádu a dopravy Č.j.: MUVS-S 329/2014/OÚPSŘ-280.4/Mar-7 Vsetín 16.6.2014 Oprávněná úřední osoba: Bc. Mareček Libor VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Opatření obecné

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Čisté a schůdné chodníky

Čisté a schůdné chodníky Čisté a schůdné chodníky JUDr. PhDr. Petr Kolář, Ph.D. 2010 Odpovědnost obcí při správě a údržbě pozemních komunikací Co je to chodník? Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích Vlastnictví komunikací

Více

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o.

Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. Autor : Lukáš Tesař, Regionservis s.r.o. SOUČASNÝ STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ 1400 1200 1000 800 600 400 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 rozpo čet 2010 návrh 2011 Příjmy SR celkem 586

Více

Vážený pane starosto a Vážení zastupitelé obce Lipí,

Vážený pane starosto a Vážení zastupitelé obce Lipí, Obec Lipí Lipí 28 Dubné 373 84 V Lipí dne 15.02.2015 Věc: REVITALIZACE VEŘEJNÝCH PROSTOR OBCE LIPÍ Vážený pane starosto a Vážení zastupitelé obce Lipí, dne 24.11.2014 jste se na schůzi zastupitelstva zmínili

Více

Specifikace. Příloha č. 2 ČÁST 1

Specifikace. Příloha č. 2 ČÁST 1 Příloha č. 2 Specifikace ČÁST 1 Předmět a název zakázky: 1.1. pozemky u OŘ PČR Domažlice - pozemková parcela č. 5372/3 o rozloze 33 m 2, zapsaná na LV č. 7213 v k.ú. a obci Domažlice - pozemek stp.č. 1651

Více

číslo: 110 ze dne 4. dubna 2014 Priority ministra školství, mládeže a tělovýchovy I. podporuje priority ministra školství, mládeže a tělovýchovy ve věci dofinancování rezortu MŠMT, v rozsahu 4 5 mld. Kč,

Více

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. 1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání

Více

Městský úřad Domažlice odbor dopravy náměstí Míru 1, pracoviště U nemocnice 579 344 20 Domažlice

Městský úřad Domažlice odbor dopravy náměstí Míru 1, pracoviště U nemocnice 579 344 20 Domažlice Městský úřad Domažlice odbor dopravy náměstí Míru 1, pracoviště U nemocnice 579 344 20 Domažlice SPIS: OD-782/2016 Č.J.: MeDO-3044/2016-San VYŘIZUJE: Vratislav Šantroch TEL.: 379 719 228 FAX: 379 719 219

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

ZÁKON. ze dne ,

ZÁKON. ze dne , ZÁKON ze dne.. 2015, kterým se mění zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Parlament

Více

Dodatečné informace č. 2

Dodatečné informace č. 2 Zadavatel veřejné zakázky: Název zadavatele: Město Petřvald Sídlo zadavatele: Gen.Svobody 511, 735 41 Petřvald IČ zadavatele: 00297593 DIČ zadavatele: CZ00297593 Pověřená osoba: Název: Coworking Centrum

Více

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA

Perspektivy nádraží na české železnici. Tomáš Drmola, MBA Perspektivy nádraží na české železnici Tomáš Drmola, MBA Konference Křižovatky architektury Praha hlavní nádraží, 3. červen 2015 Obsah 1. Proces transformace železničního sektoru ČR 2. Důvody a přínosy

Více

Zasedání zastupitelstva obce č. 3/2014 ze dne 23.6.2014

Zasedání zastupitelstva obce č. 3/2014 ze dne 23.6.2014 O b e c N e d ě l i š t ě Zasedání zastupitelstva obce č. 3/2014 ze dne 23.6.2014 Z á p i s : Přítomni: Ing. L. Podlipný, Ing. L. Mohsová, V. Otřísal, L. Bareš, L. Mozdík, U. Stannerová, J. Michálek, M.

Více

Přítomni: Ing. Louda, Mgr. Orel, MUDr. Kulich, Bc. Omastová, Mgr. Rosůlek, PaedDr. Štoček

Přítomni: Ing. Louda, Mgr. Orel, MUDr. Kulich, Bc. Omastová, Mgr. Rosůlek, PaedDr. Štoček z 31. zasedání Rady města Nový Bydžov konaného dne 15. 10. 2007 od 15:30 hodin v malé zasedací místnosti Městského úřadu Nový Bydžov ----------- Přítomni: Ing. Louda, Mgr. Orel, MUDr. Kulich, Bc. Omastová,

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Příjmy rozpočtu kraje

Příjmy rozpočtu kraje Rozpočty územních samosprávných celků ČR Mezi územní rozpočty patří: Rozpočty měst a obcí Rozpočty krajů Rozpočty dobrovolných svazků obcí 10. Rozpočty územních samospráv. Daně a poplatky výnosové určení

Více

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016

Ministerstvo financí České republiky Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Financování a hospodaření obcí, zadluženost, inkaso sdílených daní, rozpočet 2016 Miroslav Matej Ministerstvo financí 3. září 2015 Obsah prezentace Vývoj daní v roce 2015, predikce na rok 2016 Vývoj zadluženosti

Více

Posílení fiskálního rámce ČR

Posílení fiskálního rámce ČR Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,

Více

DOHODA o spolupráci při zajištění přípravy a realizace komunikačního díla

DOHODA o spolupráci při zajištění přípravy a realizace komunikačního díla Dohoda o spolupráci Psáry IkSD Kú SK. 125 /ZcČR DOHODA o spolupráci při zajištění přípravy a realizace komunikačního díla Název stavby: Přeložka silnice 111105 Strany dohody:. Obec Psáry se sídlem: Pražská

Více

Obec Rybniště PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ

Obec Rybniště PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ Obec Rybniště PLÁN ZIMNÍ ÚDRŽBY KOMUNIKACÍ 1 1. ÚVOD Úkolem zimní údržby je zmírňování závad ve sjízdnosti a schůdnosti na místních komunikacích vzniklých zimními povětrnostními vlivy a jejich důsledky

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU

MONITORING STAVEBNÍHO TRHU ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 MONITORING STAVEBNÍHO TRHU Veřejné stavební zakázky I. pololetí 2010 Červenec 2010 1 OBSAH ÚVOD ČERVEN 2010 I. POLOLETÍ 2010

Více

III. národní workshop - 21.9.2010

III. národní workshop - 21.9.2010 III. národní workshop - 21.9.2010 Mgr. Jiří Lahoda Vedoucí bytového odboru Magistrátu města Brna Základní údaje o bytovém fondu a problematice bydlení města Brna Analytické a koncepční materiály bydlení

Více

Zápis z 42. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 17. října 2013 v 18.00 hod.

Zápis z 42. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 17. října 2013 v 18.00 hod. Zápis z 42. zasedání Zastupitelstva městyse Višňového zahájeného dne 17. října 2013 v 18.00 hod. Přítomni: Omluveni: Hosté: Vladimír Korek, Hynek Čada, Josef Šnábl, Josef Adámek, Vladimír Vališ, Josef

Více

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5

Pololetní zpráva 2008 UniCredit Leasing CZ, a.s. UniCredit Leasing CZ, a.s. Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Pololetní zpráva 2008 Radlická 14 / 3201 150 00 Praha 5 Společnost UniCredit Leasing CZ, as., IČ 15886492, se sídlem Radlická 14/3201, Praha 5 předkládá, jako emitent kótovaných cenných papírů, veřejnosti

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV

Investor : Společenství vlastníků domu č.p. 377, 378, 379, Československé armády 377, 550 01 BROUMOV --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Stavba : PANELOVÝ DŮM V BROUMOVĚ, ČSA 377, 378, 379 STAVEBNÍ ÚPRAVY Investor : Společenství

Více

Majetkoprávní úkony. Odbor rozvoje města, oddělení majetkové 4

Majetkoprávní úkony. Odbor rozvoje města, oddělení majetkové 4 Odbor rozvoje města, oddělení majetkové 4 Pro jednání zastupitelstva města dne: 9. prosince 2015 Zpracoval: odbor rozvoje města, oddělení majetkové Předkládá: Mgr. David Šimek, starosta města Majetkoprávní

Více

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury

18. května 2010, Praha. Cíle silniční infrastruktury 18. května 2010, Praha Cíle silniční infrastruktury Představení Ředitelství silnic a dálnic ČR Státní příspěvková organizace Investor a správce dálnic (727 km), rychlostních silnic (386 km) a silnic I.

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO STRAKONICE Heydukova 116, Strakonice, 386 01, tel.: 383 313 711 POZVÁNKA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO STRAKONICE Heydukova 116, Strakonice, 386 01, tel.: 383 313 711 POZVÁNKA Strana 1 (celkem 6) STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO STRAKONICE Heydukova 116, Strakonice, 386 01, tel.: 383 313 711 POZVÁNKA Na shromáždění delegátů Stavebního bytového družstva Strakonice, konané ve čtvrtek

Více

USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM

USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA k 2. AKTUALIZACI SPRM I. NÁVRH NA USNESENÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ZM- OR 19/08 MĚSTO KUTNÁ HORA odbor regionálního rozvoje a územního plánování Zpráva pro jednání Zastupitelstva

Více

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina. ze dne 20. 9.

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina. ze dne 20. 9. Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina pro rok 2005 na kofinancování přípravy a realizace cyklotras a cyklostezek v kraji Vysočina ze dne 20. 9. 2005 č. 16/05 Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Zastupitelstvo kraje

Více

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací

Užití infrastruktury jako služby. Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Moderní doprava Užití infrastruktury jako služby Další možný rozvoj zpoplatnění komunikací Ing.Vladimír Bártl, MBA Průhonice 12.1.2010 Východiska pro ODS lidé podporují další výstavbu dálnic a rychlostních

Více

Samá voda, přihořívá!

Samá voda, přihořívá! Samá voda, přihořívá! Problematika čištění odpadních vod v obcích nad 2000 obyvatel Petr Skokan petrskokan@petrskokan.cz Oblast čistění odpadních vod Vstup do EU sebou přinesl i přijetí celé řady závazků

Více

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005

Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 Jiří Paroubek: Vybrané aktivity v Ústeckém kraji od roku 2005 V letech 2005 2006, tedy v době, kdy byl Jiří Paroubek předsedou české vlády, získal díky jeho aktivitám Ústecký kraj cca 11 mld. Kč Peníze

Více

Zápis z 8. veřejného zasedání zastupitelstva obce Janovice konaného dne 16.03.2012 (zahájení zasedání v 17.00 hod., ukončení ve 18.00 hod.

Zápis z 8. veřejného zasedání zastupitelstva obce Janovice konaného dne 16.03.2012 (zahájení zasedání v 17.00 hod., ukončení ve 18.00 hod. Zápis z 8. veřejného zasedání zastupitelstva obce Janovice konaného dne 16.03.2012 (zahájení zasedání v 17.00 hod., ukončení ve 18.00 hod.) Přítomní: RSDr. Milan Beneš, František Ďurčík, Miroslav Hovjacký,

Více

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012

STANOVISKO KOMISE. ze dne 4.10.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.10.2012 C(2012) 7059 final STANOVISKO KOMISE ze dne 4.10.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/72/ES Česká republika Certifikace

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65. Přemístění odbavení cestujících do nového Terminálu Jana Kašpara

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65. Přemístění odbavení cestujících do nového Terminálu Jana Kašpara MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 VRŠOVICE, Vršovická 65 ZÁPIS V Praze dne 18. 7. 2013 Č.j.: 50281/ENV/13 z veřejného projednání posudku a současně dokumentace podle ustanovení 17 zákona

Více

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu

Kdo jsme. -- 13 regionálních zastoupení od roku 2004, administrace OPPP a OPPI. a alternativních způsobů financování. aplikovaného výzkumu Královéhradecký kraj: Rozvojové plány a investiční příležitosti Aktivity agentury CzechInvest v rámci lokalizace investic a rozvoje trhu nemovitostí Mgr. Martina Chamasová Ředitelka regionální kanceláře

Více

Zápis. z jednání Zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 29. 10. 2009 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse

Zápis. z jednání Zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 29. 10. 2009 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Zápis z jednání Zastupitelstva městyse Svitávka konaného dne 29. 10. 2009 v 18.00 hodin v malém sále úřadu městyse Přítomni: Ing. M. Cetkovský, Mgr. M. Randula, J. Zoubek, Z. Zeman, Ing. J. Zapletal, Ing.

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov

Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov Rozbor udržitelného rozvoje území obce Chuderov zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností

Více

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025. ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje České republiky do roku 2025 ( Superstrategie green paper ) FINANČNÍ ČÁST Obsah Superstrategie finanční část Finanční model obsahuje Podrobnou strukturu

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Obsah dokumentace: A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA C. SITUAČNÍ VÝKRESY D. DOKUMENTACE OBJEKTŮ A TECHNICKÝCH A TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ E. DOKLADOVÁ ČÁST A.1 Identifikační údaje A.2 Seznam

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

Odhad tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) č. 1196 / 2 / 2011

Odhad tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) č. 1196 / 2 / 2011 Odhad tržní hodnoty nemovitosti (obvyklé ceny) č. 1196 / 2 / 2011 Typ nemovitosti Pozemek PK 262 v současném stavu Účel ocenění exekuční řízení Předmět ocenění pozemek PK 262, LV č. 2890 Adresa Kraj Jihočeský

Více

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 134/2012. O ceně nemovitosti pozemku p.č. 278 v obci Plzeň, k.ú. Dolní Vlkýš, okres Plzeň-město.

ZNALECKÝ POSUDEK. č. 134/2012. O ceně nemovitosti pozemku p.č. 278 v obci Plzeň, k.ú. Dolní Vlkýš, okres Plzeň-město. ZNALECKÝ POSUDEK č. 134/2012 O ceně nemovitosti pozemku p.č. 278 v obci Plzeň, k.ú. Dolní Vlkýš, okres Plzeň-město. Objednatel znaleckého posudku: De-Rooy, s.r.o. Stavební 995/7 708 00 Ostrava-Poruba Účel

Více

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C I N F O R M A C E. pro jednání zastupitelstva města dne 28. 11. 2013

S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C I N F O R M A C E. pro jednání zastupitelstva města dne 28. 11. 2013 S T A T U T Á R N Í M Ě S T O L I B E R E C I N F O R M A C E pro jednání zastupitelstva města dne 28. 11. 2013 Dopis od společnosti REAL SPACE s.r.o. ze dne 31.10.2013 ve věci odstoupení od Smlouvy o

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

Z Á P I S z 24. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 3. funkčním období, konaného dne 16. prosince 2011 v Praze

Z Á P I S z 24. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 3. funkčním období, konaného dne 16. prosince 2011 v Praze Z Á P I S z 24. zasedání Rady Asociace krajů České republiky v jejím 3. funkčním období, konaného dne 16. prosince 2011 v Praze Přítomní členové Rady AKČR : 1., hejtman Jihomoravského kraje 2. MUDr. Jiří

Více

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011

Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel. Praha, 1.3.2011 Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel Praha, 1.3.2011 OHLÉDNUTÍ ZPĚT Vývoj stavebnictví v roce 2010 potvrzuje pokračování trendu roku 2009 Celoroční výsledek 2010 je nejhorší od

Více

ZÁSADY č. 1/2015 I. ÚČEL

ZÁSADY č. 1/2015 I. ÚČEL ZÁSADY pro uzavírání smluv o zřízení věcného břemene služebnosti inženýrské sítě při budování a rekonstrukcích inženýrských a jiných sítí a staveb na pozemcích ve vlastnictví Města Klecany dle usnesení

Více

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPOČTU STRANY ZELENÝCH 2014 Předsednictvo Strany zelených předkládá Republikové radě SZ Návrh rozpočtu Strany zelených na

DŮVODOVÁ ZPRÁVA K NÁVRHU ROZPOČTU STRANY ZELENÝCH 2014 Předsednictvo Strany zelených předkládá Republikové radě SZ Návrh rozpočtu Strany zelených na Návrh rozpočtu Strany zelených na rok 2014 Obsah: 1.) Důvodová zpráva k Návrhu rozpočtu Strany zelených na rok 2014 2.) Návrh rozpočtu Strany zelených na rok 2014 ve struktuře (měsíční přehled) - výnosů

Více

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE

HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 15.1.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ

Více

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad)

Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Rozbor udržitelného rozvoje území obce Útěchovice pod Stražištěm zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou

Více

USNESENÍ č. 3/2015. Z 3. zasedání ZASTUPITELSTVA MĚSTA PROSEČ, konaného 26. května 2015 v zasedací místnosti MěÚ Proseč v 17 hodin

USNESENÍ č. 3/2015. Z 3. zasedání ZASTUPITELSTVA MĚSTA PROSEČ, konaného 26. května 2015 v zasedací místnosti MěÚ Proseč v 17 hodin USNESENÍ č. 3/2015 Z 3. zasedání ZASTUPITELSTVA MĚSTA PROSEČ, konaného 26. května 2015 v zasedací místnosti MěÚ Proseč v 17 hodin Přítomni: dle prezenční listiny Kontrola usnesení z minulého zasedání Úkol

Více

Znalecký posudek č. 5388 133/2013 b)

Znalecký posudek č. 5388 133/2013 b) Ing. Bc. Ewa Hradil, znalec 765 02 Otrokovice, Moravní 6224 mobil: +420 603 35 45 98 Znalecký posudek č. 5388 133/2013 b) o obvyklé ceně nemovitostí pozemků parcelní číslo 432 a 437 v katastrálním území

Více

Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií

Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Novela zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií Dne 3. 10. 2012 vyšla ve Sbírce zákonů tiskem změna pod číslem 318/2012 Sb. Platnost novely zákona je od 1. 1. 2013. Co je nového? Jen vybrané podstatné

Více