Prof. PhDr. František Varadzin, CSc. Některé aspekty fungování světové ekonomiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prof. PhDr. František Varadzin, CSc. Některé aspekty fungování světové ekonomiky"

Transkript

1 Prof. PhDr. František Varadzin, CSc Některé aspekty fungování světové ekonomiky (Studijní opora pro cílovou skupinu malých a středních podnikatelů, vedoucích pracovníků na středním a vyšším stupni řízení firem i samosprávných orgánů) Tato práce vznikla v rámci řešení úkolu v projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, CZ.1.07/3.2.07/ Konkurenceschopnost ve světové ekonomice a české ekonomice v návaznosti na Moravskoslezský kraj.

2 Vážení čtenáři, metodická příručka, kterou máte před sebou, není koncipována jako samostatný studijní materiál, ale tvoří součást s učebnicí Některé aspekty fungování světové ekonomiky. Důvodem jejího vzniku je úvaha, že pro snadnější pedagogické zvládnutí problematiky je vytvoření jednotné struktury výkladu vybraných problémů světového hospodářství. Proto tato metodika je vytvořena na základě učebního textu a tvoří s ním jednotný celek. Zde uvedené teze jsou součástí širšího textu a jde jim porozumět často pouze v souvislosti s tímto textem. Bylo by proto nesprávné používat jí jako redukci na podstatné a důležité poznatky z jednotlivých okruhů. Vlastní výklad se totiž nemůže odehrát bez zasazení kostry do širších souvislostí. Jde o fakt působení několika procesů na stav soudobého světa. Při tom se jedná o rozporné procesy, které nabývají různých forem v různých částech světa, byť mohou mít stejnou podstatu. Proto je stanovení kostry výkladu pouze prvním momentem pedagogického přístupu k výkladu problému a musí být doplněno o diskuze, analýzy souvislostí a pokusy o logicko-syntetický výklad probírané látky. Zároveň, a to je pro světovou ekonomiku velice charakteristické, dochází zde k neustálým změnám. Při tom v posledních desetiletích, jak se snažil text učebnice ukázat, nejde o změny kvantitativní, či změny z hlediska rychlosti průběhu procesů, ale jde o změny kvalitativní, přinášející zcela nové jevy se stejně nečekanými důsledky. Proto je nezbytné, aby tato výkladová kostra byla doplněna nejenom učebním textem, ale aby byla neustále věnována pozornost další aktualizaci probírané látky. Zároveň by výklad měl být doplněn ilustračními příklady, které by zmírnili abstraktnost témat a umožnily by hlubší pochopení problémů.

3 Hovoříme-li o metodice výkladu problémů, znamená to i ctít individualitu přednášejícího. Jestliže přednášející dává přednost, nebo se specializuje na určitou oblast, musí mít možnost si vykládanou látku uzpůsobit podle svých preferencí, případně podle aktuálnosti probíhající diskuze ve společnosti. Proto se nelze dívat na zde stanovenou strukturu výkladu jako na dogma. Chceme-li dosáhnout příslušného účinku na posluchače, a autor těchto řádků je přesvědčen, že by to mělo být vyvolání snahy po samostudiu, pak důležitější než formální dodržení výkladu je vyvolání zájmu o přednášenou problematiku. Neznamená to však popření nutnosti udržení určité struktury, neboť ucelenost výkladu je součástí správného pochopení řešeného problému. Zde vyložená metodika je tak snahou jak proniknout do textu vlastní knihy, ale zároveň je koncipována tak aby vyučující měl možnost obohatit výklad vlastními postoji a příklady k probíraným tématům. Proto autor věří, že se může stát dobrou pomůckou k přípravě přednášek, i když si uvědomuje její nedokonalost. Primárním důvodem je fakt, že autor v žádném případě nemůže být považován specialistou na metodiku. Proto jako v první části je zapotřebí i zde poděkovat lidem, kteří umožnili vznik této učební pomůcky. Zde to platí ještě ve větší míře než u první knihy. A proto i když se opakuji chci zde poděkovat dalším osobám doc. PhDr. Lence Adamcové, CSc., ing. Miroslavu Matisovi a Petře Kučerové, kteří se podíleli na této knize vypracováním podkladových materiálů, konzultacemi, zabezpečením administrativních a technických činností.

4

5 1. Historie formování soudobého světového hospodářství 2. Soudobý stav světového hospodářství 3. Soudobý světový obchod 4. Soudobé finanční a kapitálové toky

6 1. Historie formování soudobého světového hospodářství - Metodologické úvahy o významu historie pro pochopení vývoje světového hospodářství - Vývoj ekonomických systémů v předindustriálním období - Období zámořských objevů a vznik koloniální soustavy - Průmyslová revoluce a vytvoření koloniálních říší - Rozpad kolonialismu a formování soudobé podoby světového hospodářského systému

7 Popul. v mil. Rozl. tis. km 2 Hustota /ob. na km 2 HND Metoda Atlas 1 HND/os. Metoda Atlas 1 HND 2 Metoda PPP/celke m HND 2 Metoda PPP/osob u HDP Růst 1990/2 000 Svět 6, , , ,069 76, , Nízkopříjmov , , , é ekonomiky Středně 4,971 82, , , , příjmové ek. Nižší stř. 2,519 23, , ,619 9, , příjmové ek. Vyšší stř. 2,452 59, ,429. 5,884 24, , příjmové ek. Nízko a stř. 5,767 98, , ,286 34, , příjmové ek. Vých. Asie a 1,962 16, , ,696 13, , Pacifik Evropa a Stř , , ,272 5, , Asie Lat. Amerika a , , ,733 6, , Karibik Stř. Východ a 331 8, , ,874 2, , Sev. Afrika Jižní Asie 1,633 5, , ,176 5, , Subsah. Afrika , , ,176 1, , Vysoce příj. 1,127 35, ,682 38,745 42, , ekonomiky Eurozona 332 2, , ,565 11, , HDP Růst 2000/10

8 Periferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Centrální ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Periferní ekonomiky Poloperiferní ekonomiky Periferní ekonomiky

9 Hodnota Svět Podíl Svět 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Severní Amerika 28,1 24,8 19,9 17,3 16,8 18,0 15,8 13,2 USA 21,7 18,8 14,9 12,3 11,2 12,6 9,8 8,6 Kanada 5,5 5,2 4,3 4,6 4,2 3,9 3,7 2,6 Mexico 0,9 0,7 0,6 0,4 1,4 1,4 2,2 2,0 Jižní a Střední Amerika 11,3 9,7 6,4 4,3 4,4 3,0 3,0 3,9 Brazílie 2,0 1,8 0,9 1,1 1,2 1,0 1,0 1,4 Argentina 2,8 1,3 0,9 0,6 0,4 0,4 0,4 0,5 Evropa 35,1 39,4 47,8 50,9 43,5 45,4 45,9 37,9 SRN a. 1,4 5,3 9,3 11,7 9,2 10,3 10,2 8,5 Francie 3,4 4,8 5,2 6,3 5,2 6,0 5,3 3,5 Itálie 1,8 1,8 3,2 3,8 4,0 4,6 4,1 3,0 Velká Británie 11,3 9,0 7,8 5,1 5,0 4,9 4,1 2,7 Společenství nezávislých států (SNS) b ,5 2,6 4,0 Afrika 7,3 6,5 5,7 4,8 4,5 2,5 2,4 3,4 JAR c 2,0 1,6 1,5 1,0 1,0 0,7 0,5 0,6 Střední Východ 2,0 2,7 3,2 4,1 6,8 3,5 4,1 6,0 Asie 14,0 13,4 12,5 14,9 19,1 26,1 26,2 31,6 Čína 0,9 1,2 1,3 1,0 1,2 2,5 5,9 10,6 Japonsko 0,4 1,5 3,5 6,4 8,0 9,9 6,4 5,2 Indie 2,2 1,3 1,0 0,5 0,5 0,6 0,8 1,5 Australie and Nový Zéland 3,7 3,2 2,4 2,1 1,4 1,4 1,2 1,6 6 východosijských exportérů 3,4 3,0 2,5 3,6 5,8 9,7 9,6 10,1 Memorandum item: EU d ,5 37,0 31,3 37,4 42,3 34,7 SSSR,bývalé 2,2 3,5 4,6 3,7 5, GATT/WTO členství e 63,4 69,6 75,0 84,1 78,4 89,3 94,3 94,2 a Údaje pro SRN do roku 1983 bez NDR b Čísla jsou výrazně ovlivněny, včetně vzájemných obchodních toků v pobaltských státech a SNS v letech 1993 a c Počínaje 1998,jsou datla JAR příslušná Jihoafrické celní unii. d Data jsou pro EEC(6) v 1963, EC(9) v 1973, EC(10) v 1983, EU(12) v 1993, EU(25) v 2003 a EU(27) v e Počet členů podle let

10 Hodnota Svět Podíl Svět 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Severní Amerika 18,5 20,5 16,1 17,2 18,5 21,4 22,4 17,8 USA 13,0 13,9 11,4 12,3 14,3 15,9 16,9 13,1 Kanada 4,4 5,5 3,9 4,2 3,4 3,7 3,2 2,7 Mexico 1,0 0,9 0,8 0,6 0,7 1,8 2,3 2,1 Jižní a Střední Amerika 10,4 8,3 6,0 4,4 3,8 3,3 2,5 3,8 Brazílie 1,8 1,6 0,9 1,2 0,9 0,7 0,7 0,0 Argentina 2,5 0,9 0,6 0,4 0,2 0,4 0,2 0,4 Europe 45,3 43,7 52,0 53,3 44,2 44,6 45,0 38,9 SRN a 2,2 4,5 8,0 9,2 8,1 9,0 7,9 7,1 Francie 5,5 4,9 5,3 6,4 5,6 5,7 5,2 4,0 Velká Británie 13,4 11,0 8,5 6,5 5,3 5,5 5,2 3,7 Itálie 2,5 2,8 4,6 4,7 4,2 3,9 3,9 3,2 Společenství nezávislých států (SNS) b ,2 1,7 2,7 Afrika 8,1 7,0 5,2 3,9 4,6 2,6 2,2 3,1 JAR c 2,5 1,5 1,1 0,9 0,8 0,5 0,5 0,6 Střední Východ 1,8 2,1 2,3 2,7 6,2 3,3 2,8 3,7 Asie 13,9 15,1 14,1 14,9 18,5 23,7 23,5 29,9 Čína 0,6 1,6 0,9 0,9 1,1 2,7 5,4 9,3 Japonsko 1,1 2,8 4,1 6,5 6,7 6,4 5,0 4,6 Indie 2,3 1,4 1,5 0,5 0,7 0,6 0,9 2,2 Australie and Nový Zéland 2,9 2,3 2,2 1,6 1,4 1,5 1,4 1,5 6 východoasijských exportérů 3,5 3,7 3,1 3,7 6,1 10,3 8,6 9,6 Memorandum item: EU d ,5 37,1 31,4 35,3 41,3 35,5 USSR, Former 1,9 3,3 4,3 3,6 4, GATT/WTO Members e 58,6 66,9 75,3 85,5 81,3 89,7 95,5 95,8 a Údaje pro SRN do roku 1983 bez NDR b Čísla jsou výrazně ovlivněny, včetně vzájemných obchodních toků v pobaltských státech a SNS v letech 1993 a c Počínaje 1998,jsou datla JAR příslušná Jihoafrické celní unii. d Data jsou pro EEC(6) v 1963, EC(9) v 1973, EC(10) v 1983, EU(12) v 1993, EU(25) v 2003 a EU(27) v e Počet členů podle let

11 Oblast Svět Severní Amerika Jižní a Střední Amerika Evropa SNS Afrika Střední Východ Asie Původ Svět 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Severní Amerika 16,9 48,7 23,9 7,4 5,6 16,8 8,8 17,1 Podíl Jižní a Střední Amerika 4,0 8,4 25,6 1,7 1,1 2,7 0,8 3,2 Evropa 39,4 16,8 18,7 71,0 52,4 36,2 12,1 17,2 SNS 2,7 0,6 1,3 3,2 18,6 0,4 0,5 1,8 Afrika 3,0 1,7 2,6 3,1 1,5 12,3 3,2 2,7 Střední Východ 3,8 2,7 2,6 3,0 3,3 3,7 10,0 4,2 Asie 28,4 21,0 23,2 9,3 14,9 24,1 52,6 52,6

12 PZI PZI Portfolio investice Dluhopisy Obchod. a bank. úvěry V mil. dol. Jako % HDP V mil. dol. V mil. dol. V mil. dol. Svět 1,430, ,547.. Nízkopř. ekonomiky Středněpř. ekonomiky Nižší Střed. ekonomiky Vyšší Střed. ekonomiky Nízko. a Stř. ekonomiky Vých. Asie a Pacifik 13, , , ,383 43,393 90, ,598 22,252 29, , ,130 80,092 13, , , ,383 44, , ,715 20,813 13,127 Evropa a Stř. Asie 86, ,091 7,863 Latin. Amer. a Karibik Stř. Vých. a Sev. Afrika 117, ,302 48,776 27,376 25, ,973 3,164 1,933 Jižní Asie 27, ,447 10,139 12,751 Subsaharská Afrika Vysoce příj. ekonomiky 24, ,063 1, , ,887. Eurozóna 395, ,369

13 Bilaterární zdroje V mil. dol. Multlaterární zdroje V mil. dol. Svět. Nízkopř. ekonomiky Středněpř. ekonomiky Nižší Střed. ekonomiky Vyšší Střed. ekonomiky Nízko. a Stř. ekonomiky Vých. Asie a Pacifik 1, , , , , , , , , , ,926.3 Evropa a Stř. Asie 1, ,516.2 Latin. Amer. a Karibik Stř. Vých. a Sev. Afrika 4, , , ,401.1 Jižní Asie 1, ,802.0 Subsaharská Afrika Vysoce příj. ekonomiky 5, , Eurozóna...

14

15 1. Fenomén globalizace 2. Pojem globalizace 3. Globální problémy sociálně politické ekologické surovinově energetické ekonomické

16 Fenomén globalizace -změny v reprodukčním procesu ekonomik ve druhé polovině 20. století - informační exploze a sociálně ekonomické procesy - sociální procesy v soudobém světě - kultura a soudobý vývoje

17 Roviny globalizace: 1. ekonomická, 2. komunikačně technická, 3. řídící a organizační, 4. kulturně a sociálně politická. - Vztah globální státní lokální 1. Problémy tvorby celosvětových regulačních mechanismu 2. Státy a globalizace 3. Místní orgány a globalizace

18 Definice: Krizové problémy, které zahrnují celou naší planetu a působí na její obyvatele. Nejsou řešitelné jedním státem a často dopadají na kultury, které je nezpůsobily. - vztah techniky a civilizace SOCIÁLNĚ POLITICKÉ GLOBÁLNÍ PROBLÉMY - bezpečnost (zbraně hromadného ničení, problémy soužívání rozlišných kultur) - vztah Sever a Jih (otázky chudoby a bohatství, rozvojové a vyspělé státy) - náboženství, politické pronásledování - informační monopolismus a neokolonialismus - populace

19 - znečištění a) vzduch b) voda c) půda - odlesňování a eroze půdy - přežívání a odumírání fauny a flory - klimatické změny

20 - obnovitelné a neobnovitelné zdroje - vztah produkčního procesu k a) obnovitelným zdrojům b) neobnovitelným zdrojům - vědeckotechnický proces a efektivnost produkčních systémů

21 - mezinárodní pohyb kapitálu a jeho vliv na rovnováhu ekonomiky - stabilita mezinárodního měnového systému - mezinárodní ekonomický řád přerozdělovací procesy - mezinárodní pohyb pracovních sil - koncept růstu lidstva (udržitelný rozvoj)

22

23 1. Základní charakteristika mezinárodní organizace 2. Mezinárodní organizace sdružené při OSN 3. Mezinárodní organizace mimo OSN a integrační sdružení

24 Základní charakteristika mezinárodních ekonomických organizací - jde o odvozené subjekty světového hospodářství, na které původní subjekty (státy) delegují část svých pravomocí Charakteristické vlastnosti: - právní subjektivita, - stanovy, - orgány (komise, rady, výbory atd.) - finanční zdroje (z členských příspěvků, z vlastní činnosti, dary) Mezinárodní ekonomické organizace sdružené při OSN Hospodářská a sociální rada OSN - pomocné orgány a funkční komise - teritoriální organizace - odborné organizace

25 - Komise OSN pro nadnárodní společnosti - Statistická komise - Program OSN pro rozvoj atd. Jde o trvale nebo dočasně působící instituce zřizovaní ke studiu určitých problémů a návrhů předkládaných Hospodářské a sociální radě

26 1. Hospodářská komise OSN pro Evropu (ECE) 2. Hospodářská komise OSN pro Asii a Pacifik (ESCAP) 3. Hospodářská komise OSN pro Latinskou Ameriku (ECLA) 4. Hospodářská komise OSN pro Afriku (ECA) 5. Hospodářská komise OSN pro Západní Asii (EXWA) Cílem teritoriálních komisí je ekonomický rozvoj na daném území, koordinace činnosti různých organizací a specializovaných institucí.

27 1. Mezinárodní organizace práce (ILO) 2. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) 3. Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) 4. Světová banka - Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) 5. Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA) 6. Mezinárodní finanční korporace (IFC) 7. Mezinárodní měnový fond (IMF) 8. Světová obchodní organizace (WTO) 9. Světová zdravotnická organizace (WHO) 10. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 11. Světová poštovní unie (UPU) 12. Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) 13. Světová meteorologická organizace (WMO) 14. Mezinárodní námořní organizace (IMO) 15. Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) 16. Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) 17. Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)

28 - Politické organizace s ekonomickými důsledky Např. Severská Rada, Liga Arabských zemí atd. - Čistě ekonomické organizace a) Rozvojové banky např. Evropská rozvojová banka, Asijská rozvojová banka, Africká rozvojová banka atd. b) Koordinující činnost určitého sektoru ve světovém hospodářství např. OPEC, Mezinárodní námořní satelitní organizace atd. c) Ostatní např. OECD, International Committee for Training and Education of Cooperatives, Organisation Iberoaméricane de sécurité sociále atd.

29

30 Mezinárodní obchod a národní hospodářství Teorie vysvětlující příčiny zahraničního obchodu Nedostupnost jako příčina existence ZO Klasické teorie ZO - první teorie ZO - teorie absolutních výhod - teorie komparativních výhod - teorie proporcí faktorů Moderní teorie ZO - teorie technologické mezery - teorie životního cyklu - teorie úspor z rozsahu - teorie preferencí produktu Učební cíl: Cílem tématu je vysvětlení základních výkladových koncepcí, které odpovídají na otázky, proč dochází k zahraničnímu obchodu a co ovlivňuje jeho toky?

31 2. PRŮBĚH VÝKLADU - MEZINÁRODNÍ OBCHOD A NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Export 1. (vývoz) Toky statk ů Národní hospodářstv í 2. Toky peně z Import (dovoz)

32 Výhody 1. Zvyšuje celkový blahobyt v ekonomikách díky zvýšení specializované produkce. Tyto úspory z rozsahu se prosazují ve všech ekonomikách zapojených do mezinárodní dělby práce. 2. Vytváří nová, produktivní pracovní místa na základě prodeje produktu do zahraničí. 3. Díky zvýšení produkce zpravidla klesají náklady na jednotku produkce, což vede ke snížení cena růstu konkurenceschopnosti firmy (odvětví). 4. Je zdrojem deviz pro platby na úhradu dovozu. 5. Snižování dopadů krizí díky vzájemné provázanosti reprodukčních procesů zemí. 6. Přebytky exportu umožňují pokrývat důchodové deficity v jiných oblastech ekonomiky. Export Nevýhody 1. Mohou vznikat nevýhodné závislosti ekonomiky na cílových teritoriích. Tato nevýhoda politické a ekonomické závislosti platí i pro dovoz. 2. V domácí ekonomice může narůstat zátěž životního a přírodního prostředí. 3. Může dojít k nerovnoměrnému rozdělení efektů zahraničního obchodu. Rychlé bohatnutí určité skupiny zemí pak vede k nežádoucím procesům diferenciace. 4. Nárůst rizik při realizaci zboží, snadná zranitelnost na základě politických vlivů. 5. Zhodnocení měny díky exportním příbytkům může zpomalit růst ekonomiky. 6. Vývoz i dovoz mohou růst k hypertrofii transportních systémů, nárůstu komplikací s odpady.

33 Výhody Import Nevýhody 1. Zlepšování struktury nabídky, zvýšení konkurence což v konečném důsledku prospívá spotřebiteli. 2. Vytvoření podmínek pro výrobu (zdokonalení) produktů dovozem komponentů nebo surovin. 3. Zmenšení požadavků na alokaci zdrojů do výroby méně efektivních statků umožní zvýšit celkovou produkci hospodářství. To platí i pro snížení ekologické zátěže. 1. Ohrožení pracovních míst 2. Nevyužívání části potenciálu ekonomiky 3. Zhoršování deficitů v oblasti finančních toků 4. Ohrožení zdraví a bezpečnosti spotřebitelů na základě nevyhovujících norem v zemi exportu. 5. Zhoršení cyklických výkyvů v domácí ekonomice na základě cenového či sociálního dumpingu v zahraničí.

34

35 Teorie absolutních výhod nám říká, že když se země A soustředí na výrobu výrobku X a země B na výrobu výrobku Y a obě si vymění svoji produkci, budou mít celkem k dispozici více výrobků. Země výrobk y A B X 1) 10 5 Y 1) 5 10

36 V zemi A platí pro X směnný poměr k Y 1:0,5 (10:5) a v zemi B 1:0,25 (8:2). Jestliže vyveze země B výrobek X do země A, získá směnou více výrobků Y. Zároveň platí, že směnný poměr Y ku X je v zemi A 1:2 (5:10) a v zemi B 1:4 (2:8). Vyveze-li země A do země B výrobek Y, získá za každou jednotku více výrobků X než doma. Při našich modelových vnitřních směnných poměrech bude země A vyvážet z důvodů výhodnosti výrobky Y a země B výrobky X. Země výrobky A X 1) 10 8 Y 1) 5 2 B

37 K A(B) kapitál země A nebo B L A(B) pracovní síla země A nebo B 1. Jestliže znamená to, že země A je relativně více kapitálově vybavená a kapitál je zde relativně levnější než v zemi B. 2. Jestliže pak platí, že na zhotovení výrobku X musíme spotřebovat relativně větší množství kapitálu než u výroby výrobku Y. 3. Z tohoto vyplývá, že výrobek X je v zemi A relativně levnější a výrobek Y je relativně dražší. Totéž platí pro výrobek Y a X v zemi B. 4. Proto je výhodnější pro zemi A vyrábět výrobek X a směňovat jej za výrobek Y. Pro zemi B platí opak.

38 Produkce a export země A Množství produkované v zemi A Export země A do země B Produkce a export země B t 0 t 1 t 2 t 3 t (čas) Export země B do země A Množství produkované v zemi B

39

40

41

42

43 Základní formy obchodu se zbožím a službami Jiné formy zahraničního obchodu Vývoz a dovoz Reexport Přímý a nepřímý ZO Zušlechťování (zhodnocení) Kooperace Licence, franchising Barter Switch obchody Leasing Zbožové burzy Aukce veletrhy Specifika obchodu se službami Učební cíl: Cílem tématu je osvětlit základní formy, v nichž se realizují zahraničně obchodní operace obchodu se zbožím a službami a seznámit se s jejich specifiky.

44

45 stát A stát B f.o.b. stát C stát A stát B stát C c.i.f.

46 Zbožová struktura zahraničního obchodu se v roce 2010 vyznačovala růstem vývozu i dovozu převážné většiny tříd SITC. V porovnání s rokem 2009 zaznamenaly v roce 2010: - stroje a dopravní prostředky růst vývozu o 19,2 % (219,8 mld. Kč) a dovozu o 26,0 % (213,3 mld. Kč). Zvýšení hodnoty vývozu i dovozu bylo ze všech tříd SITC největší a výrazně proto ovlivnilo celkový růst zahraničního obchodu. Přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky dosáhl 330,7 mld. Kč proti 324,3 mld. Kč v roce 2009 (se státy EU 548,0 mld. Kč v porovnání s 462,1 mld. Kč v roce 2009). Kladnou obchodní bilanci zaznamenaly s výjimkou elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (schodek 27,3 mld. Kč) všechny ostatní strojírenské skupiny. Nejvyšší kladné saldo bylo patrné u silničních vozidel, dále pak u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu, strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu, zařízení pro telekomunikace, ostatních dopravních a přepravních prostředků, kovozpracujících strojů a výpočetní techniky. Meziročně se přebytek zahraničního obchodu navýšil především u silničních vozidel o 42,8 mld. Kč, strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu o 12,6 mld. Kč a strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu o 7,2 mld. Kč; - polotovary a materiály zvýšení vývozu o 16,6 % (62,4 mld. Kč) a dovozu o 22,3 % (78,1 mld. Kč). Kladné saldo zahraničního obchodu s uvedenými výrobky kleslo (vlivem vyššího dovozu) na 9,7 mld. Kč z 25,4 mld. Kč v roce Zhoršení obchodní bilance ovlivnil především vyšší deficit obchodu s neželeznými kovy o 12,4 mld. Kč a se železem a ocelí o 10,2 mld. Kč. Vysoký přebytek (meziročně o 3,9 mld. Kč vyšší) zaznamenaly kovové výrobky a meziročně o 5,5 mld. Kč vyšší aktivum vykázaly výrobky z pryže; - průmyslové spotřební zboží a zboží j. n. růst vývozu o 11,8 % (29,6 mld. Kč) a dovozu o 4,5 % (10,7 mld. Kč). Přebytek zahraničního obchodu se tak proti roku 2009 navýšil o 18,9 mld. Kč. Meziročně vyšší aktivum obchodní bilance o 12,8 mld. Kč zaznamenaly různé výrobky a o 6,4 mld. Kč nábytek a jeho díly (vliv vyššího vývozu o 5,1 mld. Kč a nižšího dovozu o 1,3 mld. Kč). Schodek mírně klesl u obchodu s obuví o 0,8 mld. Kč a prohloubil se naopak u obchodu s odbornými, vědeckými a řídicími přístroji a zařízeními o 2,3 mld. Kč a mírně (o 0,6 mld. Kč) u obchodu s oděvními výrobky a doplňky; - chemikálie a příbuzné výrobky navýšení vývozu o 19,8 % (27,0 mld. Kč) a dovozu o 14,4 % (32,1 mld. Kč). Záporné saldo zahraničního obchodu s těmito výrobky bylo druhé nejvyšší mezi všemi třídami SITC (91,3 mld. Kč proti 86,2 mld. Kč v roce 2009). Přetrvával vysoký schodek obchodu s léčivy a farmaceutickými výrobky, i když se díky vyššímu vývozu o 3,7 mld. Kč a nižšímu dovozu o 1,4 mld. Kč meziročně snížil o 5,1 mld. Kč. Deficit meziročně vzrostl u obchodu s plasty v prvotní formě o 4,5 mld. Kč, s plastickými hmotami v neprvotních formách o 3,1 mld. Kč; s chemickými prostředky a výrobky o 1,2 mld. Kč. Zvýšil se přebytek zahraničního obchodu s organickými chemikáliemi o 3,9 mld. Kč (především vliv meziročně vyššího vývozu o 6,9 mld. Kč); suroviny nepoživatelné a minerální paliva růst vývozu o 25,6 % (34,6 mld. Kč) a dovozu o 28,2 % (64,4 mld. Kč). Schodek obchodu s uvedenými výrobky meziročně vzrostl o 29,8 mld. Kč a byl mezi všemi třídami SITC stále nejvyšším (123,5 mld. Kč). Zvýšil se meziročně deficit obchodu s minerálními palivy o 29,1 mld Kč a přebytek obchodu se surovinami nepoživatelnými meziročně klesl o 0,7 mld. Kč. Vlivem zvýšení dovozu o 25,9 % došlo k prohloubení záporného salda obchodu s topným plynem, zemním i průmyslově vyráběným o 10,2 mld. Kč (samotný dovoz zemního plynu se naturálně meziročně navýšil o 23,1 %, hodnotově byl meziročně vyšší o 25,3 %). Pasivum o 14,0 mld. Kč vzrostlo u obchodu s ropou, ropnými výrobky a příbuznými materiály, neboť dovoz této položky byl meziročně vyšší o 25,3 % (samotný dovoz ropy naturálně vzrostl o 4,3 %, hodnotově se ale zvýšil o 40,2 %). Na bilanci obchodu se surovinami nepoživatelnými a minerálními palivy mělo příznivý dopad zvýšení kladného salda obchodu s rudami kovů a kovovým odpadem o 3,1 mld. Kč, uhlím, koksem a briketami o 2,7 mld. Kč, vlákninou a sběrovým papírem o 1,5 mld. Kč a korkem a dřevem o 1,2 mld. Kč. Přebytek zahraničního obchodu s elektrickou energií meziročně klesl o 7,7 mld. Kč; - zemědělské a potravinářské suroviny a výrobky zvýšení vývozu o 6,6 % (6,2 mld. Kč) a dovozu o 4,6 % (5,8 mld. Kč). Schodek zahraničního obchodu s uvedenými výrobky se meziročně zlepšil o nevýznamných 0,3 mld. Kč. Vyšší deficit zaznamenal proti roku 2009 obchod se zeleninou a ovocem o 2,0 mld. Kč a s masem a masnými výrobky o 0,3 mld. Kč. Klesl přebytek obchodu s obilovinami a obilnými výrobky o 1,6 mld. Kč; zvýšila se kladná bilance obchodu s tabákem a tabákovými výrobky o 0,4 mld. Kč a s živými zvířaty o 0,5 mld. Kč.

47 Skupiny SITC s největším vlivem na obchodní bilanci v roce 2010 pozitivní vliv negativní vliv skupiny SITC v mld. Kč skupiny SITC v mld. Kč 78-silniční vozidla 250,8 33-ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály 74-stroje a zařízení všeob. užívané v průmyslu 54,7 34-topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný - 96,4-62,6 69-kovové výrobky 32,1 54-léčiva a - 41,3 farmaceutické výrobky 89-různé výrobky j. n. 28,3 68-neželezné kovy - 39,4 62-výrobky z pryže 23,1 77-elektrická zařízení, - 27,3 přístroje a spotřebiče 82-nábytek a jeho díly, 20,8 67-železo a ocel - 25,5 žíněnky, matrace 66-výrobky z nekovových 18,7 05-zelenina a ovoce - 21,5 nerostů 32-uhlí, koks a brikety 16,6 57-plasty v prvotní formě - 16,9 72-strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 76-zařízení pro telekomunikace 24-korek a dřevo 81-montované budovy, sanitární výrobky 28-rudy kovů a kovový odpad 79-ostatní dopravní a přepravní prostředky 63-výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku) 35-elektrický proud 73-kovozpracující stroje 04-obiloviny a obilné výrobky 15,7 01-maso a masné výrobky 14,8 58-plastické hmoty v neprvotních formách 10,1 84-oděvní výrobky a doplňky 9,1 59-chemické prostředky a výrobky j. n. 8,5 53-barviva, třísloviny a pigmenty 8,0 87-odborné, vědecké a řídící přístroje 7,7 64-papír, lepenka a výrobky z nich 6,8 23-surový kaučuk (včetně syntetického) 5,6 07-káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich 5,3 52-anorganické chemikálie - 12,6-11,8-11,4-11,0 75-výpočetní technika 4,5 85-obuv - 3,7 25-vláknina a sběrový 4,5 29-suroviny živočišného - 3,5 papír a rostlinného původu Uvedené skupiny SITC celkem 545,7 Uvedené skupiny SITC celkem - 9,5-8,0-6,8-6,8-4,8-4,2-425,0

48 Pohled do teritoriální struktury zahraničního obchodu v roce 2010 ukazuje: - vývoz do států EU vzrostl o 16,5 % (299,6 mld. Kč) a do států mimo EU o 24,5 % (80,0 mld. Kč). Největší relativní růst zaznamenal vývoz do ostatních států, dále pak do SNS, ostatních vyspělých tržních ekonomik a států ESVO; podprůměrné zvýšení provázelo vývoz do evropských tranzitivních ekonomik a rozvojových ekonomik. Růst vývozu do států EU byl odrazem vyššího vývozu do všech států tohoto uskupení vyjma Řecka. Největší absolutní navýšení zaznamenal vývoz do Německa (108,5 mld. Kč), dále pak vývoz na Slovensko (33,7 mld. Kč), do Polska (32,0 mld. Kč), Rakouska (18,2 mld. Kč), Itálie (17,7 mld. Kč), Spojeného království (16,4 mld. Kč), Francie (12,7 mld. Kč), Nizozemska (12,8 mld. Kč) a Španělska (9,5 mld. Kč). Ze států mimo EU lze uvést zvýšení vývozu do Ruska (17,8 mld. Kč), Spojených států (9,9 mld. Kč), Švýcarska (7,5 mld. Kč) a Číny (7,3 mld. Kč); - dovoz ze států EU se zvýšil o 14,3 % (190,3 mld. Kč) a ze států mimo EU o 32,4 % (214,3 mld. Kč). Nejvýraznější relativní zvýšení bylo zřejmé u dovozu z ostatních států, dále pak ze SNS, rozvojových ekonomik, evropských tranzitivních ekonomik a států ESVO; podprůměrný růst byl zřejmý u dovozu z ostatních vyspělých tržních ekonomik. Do navýšení dovozu ze států EU se promítl vyšší dovoz ze všech států EU kromě Lotyšska. Největší absolutní zvýšení bylo patrné u dovozu z Německa (82,3 mld. Kč), dále pak z Polska (27,0 mld. Kč), Slovenska (15,0 mld. Kč), Nizozemska (10,4 mld. Kč) a Rakouska (8,3 mld. Kč). Ze států mimo EU vzrostl hlavně dovoz z Číny (91,6 mld. Kč), Ruska (27,2 mld. Kč), Koreje (11,9 mld. Kč), Spojených států (11,6 mld. Kč) a Ázerbájdžánu (10,0 mld. Kč). Pokles zaznamenal dovoz z Japonska (4,0 mld. Kč); Viz údaje v přiložené tabulce.

49 Státy EU meziroční změna Státy mimo EU meziroční změna v mld. Kč v mld. Kč Německo 165,8 192,0 26,2 Čína - 184,1-268,3-84,2 Slovensko 78,3 97,1 18,8 Rusko - 53,0-62,4-9,4 Spojené království 62,9 74,0 11,1 Japonsko - 54,4-48,3 6,1 Francie 46,0 56,4 10,4 Korea - 21,5-33,3-11,8 Rakousko 27,5 37,4 9,9 Thajsko - 20,6-28,2-7,6 Švédsko 14,7 18,9 4,2 Tchaj-wan - 16,7-22,1-5,4 Belgie 14,1 18,7 4,6 Ázerbájdžán - 11,2-20,9-9,7 Nizozemsko 16,2 18,7 2,5 Singapur - 11,9-18,1-6,2 Itálie 8,2 18,5 10,3 Malajsie - 13,1-16,2-3,1 Španělsko 12,9 17,5 4,6 Spojené státy - 7,6-9,2-1,6 Rumunsko 13,9 15,4 1,5 Norsko - 3,0-6,5-3,5 Bulharsko 7,1 6,5-0,6 Indonésie - 4,0-5,0-1,0 Maďarsko 9,2 6,1-3,1 Kazachstán - 3,0-4,8-1,8 Finsko 3,9 5,9 2,0 Vietnam - 3,9-4,0-0,1 Dánsko 1,8 5,3 3,5 Ukrajina 3,2-2,6-5,8 Litva 3,1 4,2 1,1 Filipíny - 1,5-1,8-0,3 Řecko 5,1 3,6-1,5 Bangladéš - 1,8-1,7 0,1 Slovinsko 2,7 3,2 0,5 Švýcarsko 10,6 16,3 5,7 Lotyšsko 2,1 2,8 0,7 Spojené arabské 9,5 9,4-0,1 emiráty Portugalsko 1,8 1,9 0,1 Izrael 2,7 6,9 4,2 Estonsko 1,5 1,9 0,4 Chorvatsko 6,4 6,3-0,1 Polsko - 3,6 1,4 5,0 Hongkong 4,4 4,4 0,0 Kypr 0,6 1,4 0,8 Saúdská Arábie 4,0 4,3 0,3 Malta 0,1 0,2 0,1 Bělorusko 2,4 4,2 1,8 Lucembursko - 0,6-1,1-0,5 Indie 2,3 4,1 1,8 Irsko - 11,1-14,4-3,3 Egypt 3,2 4,1 0,9 Uvedené státy celkem 484,2 593,5 109,3 Uvedené státy celkem - 362,6-493,4-130,8

50 A B A B A B D D D Důvody reexportu - zisk z rozdílu cen nákupu a prodeje při odečtení transakčních nákladů - překonávání administrativních barier

51 země A země B S D S Z země A S D P země B S Z

52 země A země B S D S Z země A země B S D S Z Příčiny 1. Možnost úspory nákladů 2. Neexistence speciálních technologií

53 země A země B země C země A země B země C

54

55

56

57 Domácí exportér Zahraniční importér platba v měně exportujícího státu Switch obchodník země C Platba v měně importujícího státu

58

59

60

61 Mezinárodní obchod se službami a) Faktorové služby b) Nefaktorové služby převody finančních prostředků souvisejících s pohybem výrobních faktorů - převody zisků, mezd, platby za převody úroků atd. obsluha transferů spojených s mechanismy mezinárodního obchodu - platby za dopravu, turisticky ruch, zdravotní služby atd.

62

63 Neliberální myšlení v oblasti zahraničního obchodu Tarifní překážky zahraničního obchodu Netarifní překážky zahraničního obchodu Proexportní politika jako moment ochranářské politiky Dumping Důsledky protekcionismu Měnové kurzy jako překážka zahraničního obchodu Učební cíl: Cílem tématu je představit základní myšlenkové koncepty, které vedou k zavádění protekcionistických opatření a popsat jejich formy.

64 Podmínky pro použití ochranářství: 1. Vytvoření průmyslové základny 2. Výchova pracovní síly 3. Neochraňovat to, co nemá podmínky pro další rozvoj 4. Umožnit počáteční rozvoj 5. Postupné odstraňování 6. Nevztahovat na zemědělství, neboť se zde naruší přírodní podmínky

65 cena za jednotku zboží P r P E P A R D C K 1 Z K 2 F G nabídka domácích produktů B zahraniční nabídka se clem zahraniční nabídka bez cla poptávka domácích spotřebitelů 0 x 1 x 1 x 2 x 2 množství Efekty po zavedení cel: 1. Ochranný efekt (domácí produkce z x 1 na x 1 2. Spotřebitelský efekt (celková poptávka z x) 3. Efekt ZO (objem se sníží z x 2 x 1 na x 2 - x 1 4. Zvýšení nákladů na spotřebu o trojúhelník K 2 5. Změna ToT (změní se ceny domácích a zahraničních výrobců) 6. Důchodový efekt (vzrůst domácích důchodů) 7. Snížení konkurenceschopnosti 8. Snížení tlaku na kvalitu zboží 9. Při ceně P r zmizí zahraniční obchod 10. Pokud zvýší cla všechny ekonomiky, vzroste cena a nikdo si nepolepší

66 Fiskální cla - naplnění státního rozpočtu Dovozní cla - na importované statky Specifická cla - na jednotku výrobku Kombinovaná cla - sloučení obou metod Ochranná cla -zlepšení podmínek pro domácí producenty a) výchovná b) reciproční c) antidumpingová d) vyrovnávací e) prohibitivní Vývozní cla - na exportované statky Hodnotová cla - procentní sazba z hodnoty výrobku

67 Administrativní překážky z účasti státu na zahraničně obchodních operacích - státní monopoly - koncese - antiimportní nařízení - atd. Z technických norem standardů, veterinárních a zdravotních atestů - zdravotní předpisy - farmaceutická povelení - průmyslové normy - bezpečnostní předpis - atd. Formální překážky Administrativní omezení z chodu úřadů zaměřených na zahraniční obchod - konzulární formality - úřední oprávnění různého typu - předpisy pro vybavení zboží - vyřízení vývozních či dovozních oprávnění - atd. opatření s důsledkem pro růst cen - přístavní, skladovací a jiné poplatky - spotřební daně - složení záloh - atd. Množstevní regulace a ostatní specifická omezení - licenční omezení - embargo - devizové předpisy - státní kontroly zboží - diskriminační bilaterální smlouvy - atd.

68 cena za jednotku zboží P P E H 0 A F D J R I nabídka domácích výrobků x 1 x 1 x 3 x 2 x 2 C nabídka domácích výrobků se subvencí G B poptávka domácích spotřebitelů množství 1. Subvence exportérov zvýší možnost výroby z x 1 na x Zvýšením nákladů na výrobu musí být uhrazena subvence poklesem renty spotřebiteli EHID. 3. Je menší než nárůst přebytku výrobce. 4. Čistá ztráta je ve velikosti AJID. Je to důsledkem toho, že zvýšené množství by bylo možné levněji pořídit v zahraniční. 5. Klesá výběr cel a snižují se prostředky státu. 6. Zhoršení důchodové situace.

69 Antidumpingová cla - povolena jako legální nástroj - právní problém dokazování dumpingu

70 -tlak na snížení rovnovážného kurzu a) znesnadnit import b) umožnit export Problémy: a) infuzní tendence b) přerozdělovací procesy (viz subvence) -tlak na zvýšení rovnovážného kurzu vede k navýšení objemu importu, musí být kompenzován jinými příjmy jako turistický ruch, daňový ráj, atp.

71

72 Motivy, cíle a formy vstupu na mezinárodni trhy Přímé investice Mezinárodní sítě Jejich vztah k zahraničnímu obchodu Rizika mezinárodního obchodu Učební cíl: Cílem tématu je ukázat na jeden z hlavních procesů, který v současnosti ovlivňuje světový ekonomický vývoj. Jde o vysvětlení souvislostí mezinárodního obchodu a přímých investic jako nástroje dalšího prohlubování dělby práce.

73 Ekonomické -zlepšit postavení na trhu -zlepšit míru výnosu z aktiv firem Ofensivní - expanze na základě překonávání konkurujících subjektů Motivy a cíle Neekonomické -získání většího mocenského vlivu - vytvořit image subjektu - formovat socioekonomické prostředí v zahraničí Defenzivní - přizpůsobování se situaci na trhu Výnosově nákladové kalkulace - z cenových příčin - z rozdílnosti právních prostředí

74 - Opatření pro přizpůsobení produktu místním podmínkám - Produkční kapacita a řešení technických problémů ve zvoleném místě - Finanční kalkulace - Administrativní a personální kapacity - Socio-kulturní požadavky na organizování a řízení projektu

75 a) Endogenními (vnitřními) faktory ( personální vybavení, finanční zdroje, zkušenosti atp.) b) Exogenní (vnější) faktory (situace na trzích, hospodářská politika státu atp.)

76 1) Export (import) přímý nepřímý aktivity srazů producentů 2) Poskytování (přebírání) licence [franchising] 3) Kontraktační výroba 4) Vznik společného podniku (joint venture) 5) Podnik v úplném vlastnictví - pobočka - dceřiná společnost

77 - finanční investice související se získáním vlastnických a rozhodovacích práv k zahraničnímu subjektu. Realizují se jako: a) vytvoření podniku, závodu či pobočky b) nákupem podniku, závodu či pobočky c) nabytím vlastnického podílu zaručujícího (spolu) rozhodování d) poskytnutí dlouhodobých úvěrů a s tím spjaté právo spolurozhodovat a kontrolovat

78 a) Diferenciace úrokových a výnosových sazeb doma a v zahraničí b) Zahraniční investice jako nástroj rozložení rizika c) Teorie monopolních výhod d) Lokalizační teorie e) Teorie výhod internacionalizace

79 Výhody 1. zvýšení tržního podílu 2. využití nedokonalosti pohybu výrobních faktorů 3. zvýšení efektivity organizační struktury 4. úspory z rozsahu 5. využití výhod administrativního ovlivňování ekonomik 6. posílení prestiže ochranné značky Nevýhody 1. diskriminace zahraničními úřady, dodavateli, zákazníky 2. vznik devizových rizik 3. zvýšené náklady na informace a komunikaci 4. zvýšené náklady na koordinaci a kooperaci se zahraničními subjekty

80 1. Se zapojením do ZO vzrůstají požadavky na nákupy a zabezpečení služeb. To vyvolává nároky na přímé investice. 2. S postupem od socio-kulturně bližších vztahů do vzdálenějších se zvyšuje nutnost zapojení do realizace na těchto trzích. 3. Nárůst významu ZO znamená neustále větší překonávání různých administrativních barier či tarifního zatížení. Cesta je v zahraničních investicích. 4. Rozvoj zahraničních aktivit zvyšuje nutnost dovozů (specializovaná produkce, nedostatek zdrojů při nárůstu produkce). 5. Dochází k dělbě práce mezi pobočkami a dceřinými společnostmi. Část zahraničního obchodu je vnitrofiremním obchodem. 6. Rozvoj teritorií vyvolává nové potřeby a tím i další růst zahraničního obchodu.

81 Předpoklad: Základ: Uspořádání: - propojenost ekonomických subjektů - existence určitého cíle i při její různosti - směnné vztahy - hierarchické uspořádání - vzájemné transakce (zde zvláštní forma sociálního jednání) se rozprostírají na všech účastnících sítě - regulace vnitřními normami - existují, i když nemusí bezprostředně docházet ke směně - horizontální i vertikální vazby - subjekty mají různé druhy volnosti - pružnost a schopnost přizpůsobit se - vychází se z vlastnosti subjektu - vzájemná závislost subjektů Relativní samostatnost má za důsledek uspořádání mocenských vazeb v sítích. - existuje závislost i protikladnost - existují vůdčí subjekty v sítích - postavení se v čase mění Zahraniční obchod propojení v různých právních systémech, ovlivnění informací mezi subjekty, přisuzování jiných socio-kulturních hodnot Vyšší potřeba sociálního kapitálu

82 Všeobecná Politická Ekonomická - řeč - mentalita - hodnoty - atd. - nestabilita vlád - nestabilita právních systémů - sociální nestabilita - atd. - cenová rizika - měnová rizika - skladová rizika - atd.

83 - předcházení rizikům - akceptace rizik - kompenzace rizik - zmenšování rizik - sdílení rizik - pojištění rizik - přerod rizik

84

85 Vznik a vývoj nadnárodních společností Organizační struktura nadnárodních společností Formy mezinárodních činností nadnárodních společností Formy mezinárodních činností malých a středních firem Učební cíl: Cílem tématu je objasnění postavení nadnárodních společností jako nejvlivnějších subjektů soudobého světového hospodářství. Jde zde i o vysvětlení role malých a středních firem do nově vznikající produkční a distribuční struktury světa.

86 Oblast/stát Celkové množství PZI (domácí) Celkové množství investic (zahraničí) Roky Vyspělé ekonomiky Rozvojové ekonomiky Evropa z toho ČR Německo Francie Nizozemí Rakousko Švýcarsko USA Japonsko Afrika z toho JAR Latinská Amerika z toho Brazílie Asie a Oceánie z toho Čína Hongkong, Čína Macau, Čína Indie Singapur 1 564, , , ,6 517, ,2 145, ,8 809,0 1,4 111,2 97,8 68,7 10,9 34,2 539,6 9,8 60,6 9,2 111,4 37,1 345,2 20,7 201,6 2,8 1,6 30, ,8 129,9 674, ,4 589,8 155,0 538, ,4 214,8 553,9 132, ,3 472, ,9 578, ,6 14,6 197,9 469,8 87,5-151,5 112,4 106,9 4,7 66,1 731,7 201,4 20,2 15,0 57,6 41,0 67,6 4,4 11,9-0,1 7, ,9 15, , ,0 890,2 169,7 909, ,3 831,1 122,4 81,1 732,8 180, ,6 297,6 948,5-92,4 300,0

87 133 USA 68 Japonsko 61 Čína 35 Francie 34 Německo 30 Velká Británie 15 Švýcarsko 12 Nizozemí 8 Indie 7 Rusko 7 Brazílie 90 ostatní země 500 největších v roce 2011 Pramen: Global 500. Fortune & Money. In:

88 1. Globální společnosti 2. Nadnárodní (transnacionální) společnosti 3. Mezinárodní (internacionální) společnosti 4. Mnohonárodní (multinacionální) společnosti

89 1. vedení (určování cílů a plánování) 2. produkce zboží a služeb 3. kontrola

90 1. Historický vývoj vlastní společnosti 2. Vývoj podmínek v různých zemích 3. Různorodost sociálního a kulturního prostředí 4. Lokální požadavky trhu

91 - nespecifická (propojování malých a středních firem v mezinárodním měřítku. Nemění strukturu orientovanou na domácí trh.) - oddělené (různé struktury pro domácí a zahraniční trh) - integrované (buď úplná funkcionální integrace, nebo teritoriální integrace. Matrixová propojuje oba přístupy.)

92 - úspory z rozsahu - arbitráže - synergie - pákový efekt - integrační efekt

93 - existující politický a právní systém - institucionální zvyklosti - zlovená strategie působení (defenzivní, ofenzivní) - zvolená strategie čelení rizikům - konkrétní ekonomicko a sociálně geografické podmínky

94 - nové postavení v dělbě práce malých a středních firem - vztah malých a středních firem k exportu a importu Silné stránky - pružnost - velká míra ztotožnění zaměstnanců s firmo - individuální motivace osob Slabé stránky -nedostatečné finanční zdroje - obtížné získávání vysoce kvalifikovaných pracovních sil - tendence k přetěžování produkčních kapacit

95 1. Nástup nových technologií, které většinou přicházejí ze zahraničí. 2. Rozšíření sortimentu nabídky dovozem ze zahraničí, a to jak u investičních tak spotřebních statků. 3. Na základě revoluce v informatice u spotřebitelů se silně projevuje demonstrační efekt u zboží vyráběného v cizině. 4. Vzhledem k zapojení malých a středních firem do internetu vznikají možnosti prodávat do zahraničí či kooperovat se zahraničními subjekty. 5. Rostoucí objem zahraničního obchodu ovlivňuje pohyby domácí měny, a tím i postavení malých a středních firem i domácností. 6. Na jejich aktivity má vliv i mezinárodní migrace obyvatel nebo existence mezinárodního turistického ruchu. 7. Domácí úvěry, tj. podmínky jejich poskytování jsou čím dál tím více závislé na mezinárodní situaci.

96 - nepřímý (méně přímý) zahraniční obchod - vysoká úloha zprostředkovatelských společností (např. cestovní kancelář hotely, penziony) a nákupy služeb pro zahraničně obchodní operace - kooperace se zahraničními zastoupeními v domácí ekonomice. Někdy i předání licencí, know-how či franchisingu - dodavatelské smlouvy se zahraničními partnery

97 - státní orgány (ministerstvo zahraničí) - specializované finanční společnosti (exportní, pojišťovací, zúčtovací) - specializované podpůrné organizace (zprostředkování investic, právní poradenství, technologické agentury, marketingové společnosti) - obchodní a průmyslové komory

98

99 Základní vztahy makroekonomie otevřené ekonomiky Multiplikační efekty v otevřené ekonomice Mezinárodní ekonomické toky v ekonomice Učební cíl: Seznámení se s nejdůležitějšími národohospodářskými toky mezi domácí ekonomikou a zahraničím. S tím souvisí i objasnění některých dopadů na chod hospodářství.

100 Hrubý domácí produkt (HDP) - přidaná hodnota vytvořena na území daného státu HDP = C +/+ (X-M) zisky, úroky, renty, mzdy, tantiémy do zahraniční zisky, úroky, renty, mzdy a tantiémy ze zahraniční Hrubý národní důchod (HND) - přidaná hodnota upravena o toky prvotních důchodů do a ze zahraničí HNP = HDP - NY transfery do zahraničí transfery ze zahraničí Hrubý národní disponibilní produkt (HNDP) HNDP = HNP - NCT - je to HNP upravený o saldo transferů Spotřeba (C) Úspory (S)

101 Platí: (1) CAB = S I CAB bilance běžného účtu (2) CAB = (X M) + NY + NCT Proto můžeme napsat S = I NX + NY + NCT tj., hrubé úspory jsou rovny hrubým investicím, čistému exportu, saldu prvotních důchodů a saldu běžných transferů Z toho vyplývají varianty: 1. S > I Ekonomika produkuje zdroje na krytí záporných nerovnováh ve vnějších vztazích 2. S = O Případné nerovnováhy vedoucí k deficitům musí ekonomika pokrýt z vnějších zdrojů 3. S < I Ekonomika musí čerpat z vnějších zdrojů

102 Jestliže HNP označíme symbolem Y můžeme zapsat (1) Y = C + S + (T G) + (X M) Budeme-li zvažovat nyní vztah k S, pak můžeme napsat (2) S= I + (T G) + (X M) Varianty: a) (T G) > 0 a (X M) > 0 Přebytky veřejných rozpočtů a zahraničního obchodu vedou k růstu úspor, snižuje se domácí úroková sazba, rostou investice. Pokud domácí úroková sazba klesne pod zahraniční, dojde k odlivu investic do zahraničí. Přebytky NX tlačí na zhodnocení domácí měny se všemi důsledky. b) (T G) = 0 a (X M) = 0 Existující rovnovážná situace vede k rovnovážnému růstu. c) (T G) < 0 a (X M) < 0 Tři možnosti: 1. deficity zvýší úrokové sazby, zmenší investice a tím i růst. 2. úspory se čerpají ze zahraničí. Z počátku nesnížím investice, ale v budoucnu se mi sníží saldo prvotních důchodů a zmenší tak HNP. 3. Prodám národní jmění a získám finanční aktiva. Budoucí výnosy z prodaných kapacit mi opětovně sníží HNP oproti HDP. d) Vzájemné kombinace (T G) > 0 a (X M) < 0 nebo (T G) < 0 a (X M) > 0. Konkrétní projevy záleží na velikosti deficitů a vlivu na devizových trzích kde dochází k pohybu domácí měny.

103 I 1 C S (národní úspory) A B I 0 0 Y 0 Y 1 Y V uzavřené ekonomice S = I, tj. I funkce S. - Růst S znamená velikost Y. Sklon křivky úspor je dán mezním sklonem k úsporám MPS. (1) MPS = BC/BA Vyjadřuje velikost podílu úspor při dané výši důchodu Y. Proto platí i druhá rovnice (2) MPC + MPS = 1 Kde MPC je mezní sklon ke spotřebě. Proto lze zapsat (3) (I 1 I 0 )/ Y 1 Y 0 = BC/BA = MPS Po úpravě získáme (4) Y 1 Y 0 = * (I 1 I 0 ) tj. ΔY = * ΔI Přírůstek důchodu je roven přírůstku investic krát multiplikátor. Výraz nazýváme multiplikátorem.

104 Vyjdeme-li z otevřené ekonomiky, lze zapsat (1) S + M = I + X -export domácí země je import zahraničí. Proto zahraniční poptávka pro domácí ekonomiku je brána jako exogenní veličina nezávislá na výši Y. Naopak levá strana je funkcí Y a pravá nikoliv. I, X, S, M C S + M E D A B I + X 0 Proto S + M se mění s velikosti Y a I + X nikoliv. Dochází však zde k součtu MPS s MPM, tj. meznímu sklonu k importu. Ta nám označuje velikost změny importu ke změně důchodu. Platí zde zápis: (2) AB = * DE F G Y Kde je multiplikátor zahraničního obchodu.

105 Zapíšeme-li (1) S I = X M Pak pro levou stranu platí přímá úměra s růstem Y. Rostou čisté úspory v zahraničí. Naopak pro průběh X M platí nepřímá úměra, kdy s růstem Y roste sklon k importu a vznikají pasiva. S I (čisté investice v zahraničí) X, M, S, I X - M obchodní bilance E 0 Y y Vnější rovnováha vzniká v průsečíku E, tj. je zde rovnovážný produkt a obchodní bilance.

106 - Má menší účinky než v uzavřené ekonomice - Ze zahraničí může působit jiný multiplikační efekt na domácí ekonomiku - Růst zahraniční poptávky vede ke stejnému důsledku jako investiční multiplikátor. Avšak růst důchodu při relativnímu snížení poptávky po importu vede k investování do zahraničí S - I X - M E 1 E 0 0 Y 0 Y 1

107 X - M S - I E 0 E 1 Y 0 Y 1 Vzroste-li důchod multiplikačním efektem, posune se z Y 0 na Y 1, pak dochází ke snižování přebytku v zahraničí z E 0 na E 1.

108 Vztah vnitřní spotřeby a vnějších toků lze znázornit takto: (1) Y + M = C + I + X Na levé straně máme fyzické produkty vyrobené a spotřebované v ekonomice, na pravé straně důchody na krytí spotřeby, investic a získané z exportu. Při tom C + I jsou domácí důchody určené k úhradě nákupů na domácím trhu i zahraničním trhu. Proto lze zapsat: (2) C = C d + C z I = I d + I z Platí, že C z + I z = M. proto zapíšeme (3) Y = C + I + X (C z + I z ) Y = C D + I D + X Jestliže absorpci (domácí výdaje) označíme A, platí A = C + I pak zapíšeme (4) A = C d + I d + M a pro vztah mezi výdaji a důchodem státu platí (5) Y A = X M (6) Y X = A M Znamená to, že HNP a domácí výdaje jsou si rovny v případě nulového salda obchodní bilance. Čím je X > M, tím je větší vytvořený důchod než absorpce. Znamená to, že odtéká část Y do zahraničí pomocí exportu.

109 Můžeme zapsat (1) Y = C + S + NCT Pro vazbu důchodových toků a majetku platí: (2) S = I + (X M NCT), pak platí varianty (X M NCT) > 0 a (X M NCT) < 0. V prvním případě S > I, v druhém S < I. Proto formulujeme (3) S = I + (K e K i ), kde K e je vyvážený domácí kapitál a K i dovážený kapitál do domácí ekonomiky. Platí: 1. Přírůstek majetku S je roven navýšení hmotného majetku a změně v zahraničím majetku (K e K i ). 2. Z hlediska finančního majetku (hotovostní peníze + pohledávka závazky) a věcného majetku spolu/vzatých platí, že změny celkového majetku jsou dány změnami v domácím věcném majetku a čistém zahraničním majetku. 3. Pro mezinárodní ekonomii jsou změny ve finančním majetku rovny změnám v čistém zahraničním jmění. 4. Jestliže K e = K i, pak jsou národohospodářské změny ve finančním majetku nulové.

110

111 Monetární teorie vnějších vztahů principy sestavování platební bilance Vymezení platební bilance struktura platební bilance Vyrovnávací procesy na platební bilanci důchodový mechanismus cenový mechanismus Transferový problém mechanismus směnných kurzů Učební cíl: Definování základních principů pohybu v monetárním sektoru světové ekonomiky a představení nejdůležitějšího nástroje pro zobrazení peněžních toků mezi domácím a zahraničním hospodářstvím.

112 Důvody zvláštností monetárních vztahů v mezinárodní dimenzi: - suverenita států a s tím související různost právních a ekonomických pravidel - různost cen (výše cen) a problém kategorie světová cena - metodologická odlišnost tvorby cen (daně, struktura spotřeby, jiné systémy přerozdělování) - zastoupení tržního a netržního sektoru v hospodářství - plnohodnotné a neplnohodnotné peníze - problémy převodu národních peněz směnné kurzy - světové peníze jako abstraktní kategorie

113 (1) (p i * M p e * X E) C = 0 kdy symboly vyjadřují p i - cenu importu, p e cenu exportu, M a X import a export, E hodnotu čistých výnosů za zahraničí a C hodnotu čisté peněžní poptávky po zahraničním majetku. Jestliže platí, že musí být zaplaceny všechny toky do ekonomiky, pak poptávka na všech trzích musí být vyrovnaná. Jde-li o plnohodnotné peníze, musíme je považovat také za majetek. (2) (p i M p e X E) C + B = 0 kde B je poptávka po penězích v domácí ekonomice a X je poptávka po domácí i zahraniční měně. C je pak omezeno na poptávku po nemonetárních statcích. Pak lze zapsat: (3) B = (p e X p i M + E) + C Docházíme tak k základnímu pojetí platební bilance. B je výsledkem výkonu ekonomiky vzhledem k zahraničí a bilance kapitálových trhů.

114 Logika sestavování platební bilance vychází z následných principů, které určují její podobu: 1. Jako každá bilance má stranu aktiv a pasiv. Pod aktivními operacemi jsou chápány takové transakce, jejichž důsledkem je zvýšení devizových prostředků v ekonomice. Přírůstek zahraničních peněz je v teoretické rovině chápán jako přírůstek plnohodnotných peněz, a tudíž dochází k růstu bohatství. Naopak pasivní operace snižují zásobu deviz, tj. dochází k odlivu prostředků do zahraniční. 2. Tím, že se jedná o kategorii toku, nedochází zde k bilanci stavových veličin, ale pouze jejich změn. Při zjišťování jejich velikostí sehrává velkou roli jejich přepočet podle zvoleného kurzu měny. Proto některé změny mají spíše statistický než reálný dopad. 3. Platební bilance je sestavována na základě podvojného účetnictví. V zásadě to znamená, že každou výkonovou transakcí právnických i fyzických osob musí provázet protipohyb. Jinak řečeno za získání zboží, služby, majetkového podílu musí být zaplaceno a naopak za získání zboží, služby, majetkového podílu jsou získány peněžní prostředky. Z tohoto principu musí být platební bilance vždy vyrovnána rozdíly, mohou být v bilanci jednotlivých účtů, z nichž se skládá, neboť ke každému výdaji musí odpovídat příjem. 4. Ne všechny finanční transakce mezi rezidenty a nerezidenty jsou přesně zachyceny. Část jich je zachycena na základě statistických výběrových šetření, což vede k nutnosti odstranit rozdíly vzniklé v procesu sestavování platební bilance.

115 - výkonové, které souvisejí s měřením hodnoty související se zhotovením zboží a služeb a jejich realizací v zahraničí - finanční, které souvisejí na základě závazků a vlastnických práv

116 Aktiva Pasiva A Běžný účet A. 1 Obchodní bilance vývoz dovoz A. 2 Bilance služeb příjmy výdaje A. 3 bilance výnosů příjmy výdaje A. 4 Bilance převodů příjmy výdaje B Kapitálový účet příjmy výdaje Aktiva Pasiva C Finanční účet C. 1 Přímé investice C.1.1v zahraničí prodej nákup C.1.2 v tuzemsku nákup prodej C. 2 Portfoliové investice C.2.1 Aktiva prodej nákup C.2.2 Pasiva nákup prodej C. 3 Finanční deriváty C.3.1 Aktiva prodej nákup C.3.2 Pasiva C.4 Ostatní investice C.4.1 Aktiva prodej nákup C.4.2 Pasiva nákup prodej D Saldo chyb Opomenutí, kurzové rozdíly E Změna devizových rezerv

117 BĚŽNÝ ÚČET - ukazuje na mezinárodní dělbu práce, zapojení do mezinárodní produkce a spotřeby materiálních i nemateriálních statků - transfery prvotních důchodů souvisejících s vlastnictvím výrobních faktorů na území daného státu - realizované transfery, tj. převody peněz se zahraničím, bez toků protihodnoty KAPITÁLOVÝ ÚČET - souhrn transakcí souvisejících s převodem majetku na základě migrace obyvatel - transakce převádějící nefinanční hmotná aktiva a nehmotná práva (licence, patenty atd.) FINANČNÍ ÚČET - zahrnuje změny v zahraničních pohledávkách a závazcích. Export kapitálu je zvýšení pohledávek nebo snížení závazků, import je chápan opačně - export vedoucí ke snížení deviz je pasivní operace a import mající za důsledek zvýšení je aktivní operace

118 - důsledek statistické praxe zjišťování veličin platební bilance a disparit vzniklých na základě odhadů některých veličin ZMĚNA DEVIZOVÝCH REZERV - vznikne-li sumou A až D nenulový rozdíl, pak a) záporný výsledek znamená doplnit tok z devizových rezerv a jejich snížení je proto účtováno znaménkem + b) kladný výsledek znamená, že nepoužité devizy zvyšují devizové rezervy a jsou účtovány znaménkem -

119 Předpoklad při pevných směnných kurzech dochází k přerozdělení důchodů na základě zvýšení poptávky v zahraničí Přebytek platební bilance vyvolá důchodové efekty vedoucí k jeho odbourání. Model: při pevných směnných kurzech a cenách je platební bilance funkcí Y. Saldo zjednodušíme na (X M). Pak zapíšeme (1) ΔPB = ΔX ΔM a úspory (S) a import vyjádříme mezními sklony (2) S = s * Y (3) M = m * Y a pro jejich přírůstky (4) ΔS = s * ΔY (5) ΔM = m * ΔY pak při konstantních investicích zapíšeme ΔX = ΔS + ΔM po úpravách na základě (1) a (2) získáme: (6) ΔS = s*δm + m*δy ΔX = ΔY*(s+m) a pro změnu důchodu platí (7) YΔ = *ΔX Upravíme-li nyní platební bilanci (1) pomocí (5), zapíšeme: (8) ΔPB = ΔX m* *ΔX po delší úpravě získáme (9) ΔPB = ΔX * (1- ) Dále upravíme na, pak můžeme zapsat (10) ΔPB = * ΔX

120 MULTIPLIKÁTOR PLATEBNÍ BILANCE výraz je multiplikátor platební bilance, který říká, že změna platební bilance je dána sklonem k úsporám a sklonem k importu. Znamená to, že roste-li s důchodem rychleji sklon k importu než k úsporám, dochází ke snižování přebytku platební bilance. Je-li m=0, pak zůstává na základě exportu přebytek platební bilance a je-li s=0, pak ΔPB=0, tj. je vyrovnaná.

121 - pevný směnný kurz - pohybující se masa peněz 1. Přebytek platební bilance znamená příliv peněz do ekonomiky, který je věší než zvýšení fyzické masy zboží a služeb. Rostou ceny v ekonomice. 2. Země s pasivem platební bilance ztrácí peníze. Masa peněz se snižuje a tudíž klesací ceny zboží. 3. Poptávka po zboží z ekonomiky s rostoucími cenami se snižuje, poptávka po zboží ze země s klesajícími cenami se zvyšuje. 4. Dochází k obrácení zbožních a tím i peněžních toků a platební bilance se vyrovnává.

122 Pro vyhodnocení vlivu směnných kurzů na platební bilanci vyjdeme z rovnice PB = X M = f(p) = f( ) Tento zápis říká, že platební bilance je funkcí poměru domácí a zahraniční cenové hladiny násoben směnným kurzem. Znamená to, že změna platební bilance je dána poměrem změn reálných cen a směnného kurzu. Platil-li jsem ve směnném kurzu 2:1 za zahraniční měnu a nyní poklesne na :1, budu potřebovat o polovinu méně prostředků a budu odbourávat deficit platební bilance. Platí i opačný proces.

123 Pohyby na platební bilanci ovlivňují i přesuny finančních prostředků, Ekonomika musí přisunout do ciziny ekonomický příspěvek T (zahraniční pomoc, platby reparací atd.). Řešení vlivu na ekonomiku: (1) M X = C + E kde C je čistý prodej finančních prostředků a E čisté důchody ze zahraničí. Jestliže C a E jsou rovny 0 a dojde k transferu, platí: (2) T + M = X + C tj. T byl uhrazen z prodeje zboží či dodatečných finančních zdrojů C. Pokud a ) C =0 hovoříme o plné kompenzaci transferu b) C >0 došlo ke snížení finančních prostředků nebo zadlužení c) C <0 došlo k překompenzování, tj. převod prostředků vyvolal dodatečnou poptávku po exportu a důchody z něho převýšily odvod. Transfer dopadá na fungování obchodní bilance. Teoretickým snížením důchodů klesá sklon k importu, tj. import roste pomaleji než důchod. Naopak v ekonomice s dodatečným důchodem roste sklon k importu a dává tak podnět k dynamice ekonomiky platící transfer.

124

125 vývoj mezinárodního měnového systému mezinárodní peněžní trh Mezinárodní měnový systém současný měnový systém a jeho problémy Formy mezinárodního finančního trhu mezinárodní kapitálové a úvěrové trhy Teorie směnných kurzů mezinárodní devizové trhy Učební cíl: Vytvoření obrazu o způsobu provádění peněžních operací na mezinárodních finančních trzích a vysvětlení principů fungování směnných kurzů.

126 Vývoj mezinárodního měnového systému: - formování mezinárodních obchodních kontaktů, barter a vytvoření všeobecného ekvivalentu - Bimetalistický systém - Monometalistický systém a systém zlatého standardu - omezený zlatý standard - Brettonwoodský měnový systém (dolarový zlatý standard) - Jamajský měnový systém

127 Banka státu A rezerva 100kg zlata Banka státu B rezerva 100kg zlata Emise peněžních jednotek (krytí 1p) z 1g zlata Emise peněžních jednotek (krytí 1p) z 0,8g zlata směnný kurz měn 1 : 2 Dojde-li např. u země B k navýšení emise na , tj. 1p*3=0,25g zlata, změní se směnný kurz na poměr 1:4.

128 zlaté rezervy USA 1) měna země A Centrální banka A rezervy zlato US dolary ± 1% odchylka Centrální banka B rezervy 1 trojská unce z 35 US dolarů ± 1% odchylka 2) měna země B zlato US dolary ± 1% odchylka Centrální banka C 3) měna země C zlato US dolary

129 SMĚNNÉ KURZY V BRETTONWOODSKÉM MĚNOVÉM SYSTÉMU 1. V případě, že neexistovaly významné problémy s platební bilanci, drobné odchylky na trhu řešila centrální banka pomocí pohybu dolarových či zlatých peněz 2. Došlo-li u země B k dlouhodobému růstu devizových rezerv v důsledku aktiv platební bilance, centrální banka již nemohla udržet kurz na trhu v napětí ± 1%, po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem zvýšila kurz vůči dolaru a tento nový kurz udržovalo opět v pásmu ± 1%. 3. Měla-li země C trvalá pasiva a klesali ji rezervy pod bezpečnou hranici, musela po dohodě s Mezinárodním měnovým fondem měnu devalvovat vůči dolaru.

130 a) Došlo k tzv. demonetarizaci zlata, tj. zrušení oficiální směnitelnosti měn za zlato. b) Zlato jako rezerva vystupuje vůči penězům v podobě tržní ceny. c) Mimo fixní směnné kurzy byly akceptovány flexibilní směnné kurzy. d) Jako světové peníze kromě dolaru začínají vystupovat i některé další národní peníze. e) Zesiluje role SDR (zvláštních práv čerpání), které v elektronické podobě vznikly v roce 1970 a jsou určeny pro operace centrálních bank v rámci Mezinárodního měnového fondu.

131 a) fixního kurzu, kdy je stanoven pevný poměr vůči jiné měně (měnová unie), b) fixního kurzu ve formě Currency Board, kdy země na základě zákona, stanovující způsob provádění, se zavazuje směnovat měnu, c) fixního kurzu navázaného na koš měn, d) stupňovitě proměnného kurzu a to buď ve formě crawling peg (pevný kurz je pravidelně malými změnami přizpůsobován vývoji), nebo formě adjustable peg, kdy je kurz držen v určitém pásmu, e) řízeného floatingu, tj. relativně flexibilní kurz, kdy centrální banka intervencemi na devizových trzích vytváří podmínky pro vývoj kurzu měny, f) flexibilní kurz vzniká, jestliže se o nastolení směnného kurz starají pouze devizové trhy.

132 - krize postavení US ekonomiky - oslabování dolaru - růst ekonomiky Číny, Indie - snaha po změně v mocenském postavení států uvnitř Mezinárodního měnového systému - Euro

133 peněžní trh Finanční trhy kapitálový a úvěrový trh devizový trh

134 Vymezení: operace s krátkodobými cennými papíry se splatností do 1 roku (směnky, pokladniční poukázky, krátkodobé úvěry) Role: zabezpečovat likviditu subjektů ve vzájemném vztahu i ve vztahu k centrální bance Subjekty: finanční instituce, nefinanční instituce (banky, investiční společnosti, pojišťovny, velké korporace), centrální banky Národní trhy jsou propojeny do mezinárodního, neboť většina finančních i nefinančních subjektů jsou propojeny v mezinárodní síť.

135 Vymezení: finanční trhy, kde se poptávají a nabízejí středně a dlouhodobé cenné papíry a úvěry (akcie, obligace veřejné i soukromé, atd.) Role: Zabezpečit finanční prostředky na investiční aktivity dlouhodobého rázu pro různé ekonomické subjekty Subjekty: soukromoprávní i veřejnoprávní subjekty jak na straně nabídky, tak i poptávky Členění Primární trh: emise nových cenných papíru Sekundární trh: oběh cenných papírů mezi původními držiteli a novými nabyvateli Organizovaný trh: burzy cenných papírů Neorganizovaný trh: obchody mimo burzovní subjekty

136 Vymezení: ekonomické místo, kde dochází ke směně měn různých států. Dochází k tomu na řadě míst a klasické devizové burzy již nesehrávají hlavní roli. Role: zabezpečit transfer domácí koupěschopné síly měny do zahraničí a naopak Subjekty: největší podíl zde mají bankovní subjekty, významně se podílí i centrální banka a samozřejmě sem vstupují všechny ostatní subjekty napojené na zahraniční platební styk. Členění: Trh burzovních obchodů Trh mimoburzovních obchodů Někdy bývá označen termínem FOREX

137 A. Koncepce pro vysvětlení existence a pohybů směnných kurzů 1. Nejstarší a nejrozšířenější je teorie parity kupní síly. Vznikala do 16. století (tzv. Salamanská škola). Základem jsou zde rozdílné cenové hladiny v různých zemích. Proto měna každého státu vyjadřuje odlišnou koupěschopnost. Směnné kurzy mezi měnami se mohou ustálit v rovnovážném poměru tehdy, když budou vyjadřovat stejnou kupní sílu. Rozhodujícím faktorem, který pak ovlivní pohyb směnného kurzu je rozdílný vývoj cenových hladin v jednotlivých zemích. 2. Druhá koncepce vyrůstala z Keynesiánských představ, že směnný kurz může být vysvětlen na základě transakcí platební bilance (viz Mundell-Flemingův model). V nejjednodušším případě přebytek platební bilance tlačí na zhodnocení domácí měny, pasivní vede k znehodnocení. Vývoj směnného kurzu je nejvíce ovlivněn saldy platební bilance. 3. Teorie plnohodnotných (pracovních) peněz vidí stanovení kurzu měn na základě produktivit prací, které jsou rozhodující pro poměry cen. Vývoj kurzu měny je odvozen od porovnatelného vývoje produktivity práce. B. Faktory ovlivňující pohyb směnných kurzů 1. Faktory vycházející z existence zahraničního obchodu, jsou takové, které mohou vyvolávat změnu poptávky a nabídky deviz na základě toků zboží a služeb. 2. Skupina faktorů související s očekáváním. Jde o skutečnost, že část masy peněz ve finančním systému se pohybuje na základě spekulací na budoucí vývoj. Spekulace mohou být jak na vývoj rozdílů směnných kurzů, tak i úrokových sazeb mezi ekonomikami atd. S tím souvisí i rozvoj termínovaných obchodů. 3. Vliv mají i pohyby měr inflace, neboť mění paritu kupní síly měn. 4. Existují rozdíly v pohybu kapitálu (přílivu i odlivu). To má rozporné důsledky z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. V prvním případě příliv kapitálu vede k růstu kurzu měny, v druhém případě po určitém čase přináší dlouhodobý odliv deviz, a tím tlak na snížení kurzu. 5. Svůj vliv má i zvolená monetární politika centrální banky. V případě expanzivní tlačí na snižování kurzu, v případě restriktivní na zvyšování. 6. Politické faktory a s nimi související sociální situace mohou vést k pohybům měny na devizových trzích. Zpravidla jde o snahu zahraničních subjektů minimalizovat rizika nebo využít příznivých podmínek.

138 C. Typy kurzů podle a) Času promptní terminované b) Spojení s jinými měnami fixní flexibilní c) Vyjádření koupěschopnosti nominální reálné

139

Měsíční přehled č. 04/02

Měsíční přehled č. 04/02 Měsíční přehled č. 04/02 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v dubnu 2002 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách 223,0 mld.kč, čímž se v meziročním

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Měsíční přehled č. 12/00

Měsíční přehled č. 12/00 Měsíční přehled č. 12/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v prosinci 2000 obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 204,5 mld.kč, čímž

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok 2003 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za celý rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat zahraničního

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015

VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2015 VÝVOJ ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ČESKÉ REPUBLIKY ZA PRVNÍ ČTVRTLETÍ ROKU 2 Obsah 1. Stručný přehled zahraničního obchodu České republiky... 3 2. Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu... 6 2.1 Export...

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 3 5 7 9 1 11 Vývoz zboží (fob) mld. K č 15 1371 173 19 15 79 7 131 319 rů st v % 1, 9,3 5,7,5 1, 15,, 13,,, Dovoz zboží

Více

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA

02.05.2007 ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 OTEVŘEN ENÁ EKONOMIKA 8. přednáška 02.05.2007 I. Měnový kurz II. Platební bilance III. Model IS-LM LM-BP Ing. A. Ecková,, PhD. 8. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA domácí úroková míra,

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Centrální bankovnictví 2. část

Centrální bankovnictví 2. část Centrální bankovnictví 2. část 1. Platební bilance Jaroslava Durčáková 2011/2012 1 1. Platební bilance 1.1 Vnější vztahy z pohledu PB; základní kategorie PB 1.2 Kreditní a debetní položky; vznik devizové

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST

Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Kapitola 10 PLATEBNÍ BILANCE, ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST Platební bilance: systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty sledované země za určité časové období o ekonomické

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Bratislava, 9. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Bratislava, 9. února 2007 Obsah: 1. Hrubý domácí produkt (HDP) a růstová výkonnost

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 60 Konzultační hodiny: středa 4.30 6.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M. (003)

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část

VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA 2. část Kursová politika Martin Kvizda Katedra ekonomie, č. 620 Konzultační hodiny: středa 14.30 16.00 kvizda@econ.muni.cz Obsah Struktura podle KRUGMAN, P. R. OBSTFELD, M.

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn

Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh. nická mezinárodn Makroekonomie 7 - Platební bilance, devizový trh Obchodní a platební bilance. Věřitelská a dlužnick nická země. Devizový trh a měnový kurz. Systémy měnovm nových kurzů. Měnové kurzy a mezinárodn rodní

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády Čeho chceme tedy strategií dosáhnout? Udržení tempa

Více

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené Makroekonomická rovnováha může být představována: a) tempem růstu skutečného produktu, odpovídající vývoji tzv. potenciálního produktu b) vyrovnanou platební bilancí c) mírou nezaměstnanosti na úrovni

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

C.4 Vztahy k zahraničí

C.4 Vztahy k zahraničí C. Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C..1: Platební bilance roční 5 7 9 1 11 1 13 1 Výkonová bilance 1) mld. Kč 1 1 1 11 19 19 19 1 5 obchodní bilance ) mld. Kč 9

Více

EX IM +D + BT + KT + DK + KK

EX IM +D + BT + KT + DK + KK 1. kdo byl zastáncem teorie, že cena výrobku závisí jen na ceně práce klasikové 2. finanční účet: přímé investice, portfoliové investice a ostatní investice (nepatří chyby a opomenutí) 3. standard zlaté

Více

Měsíční přehled č. 09/00

Měsíční přehled č. 09/00 Měsíční přehled č. 09/00 Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu dosáhl v září obrat zahraničního obchodu v běžných cenách výše 197,8 mld.kč, čímž stoupl v

Více

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11.

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. www.cesvsem.cz. Praha 25. 11. ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Praha 25. 11. 2006 Obsah: 1. Jak rychle rostla česká ekonomika a jaká je její ekonomická

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Sankce: EU versus Rusko. Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic

Sankce: EU versus Rusko. Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic Sankce: EU versus Rusko Rizika přímých a nepřímých dopadů oboustranných sankcí David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic Přehled Přímé dopady Sankce EU proti Rusku 3 Sankce Ruska proti EU 4 Nepřímé

Více

Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR

Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR Zavedení nového manuálu platební bilance v ČR Mezinárodní standard statistiky platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BPM6) Rudolf Olšovský Ředitel odboru platební bilance ČNB Praha, 16. září 2014

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení Schéma čtyřsektorového modelu ekonomiky Obrázek 1: Do přiloženého schématu čtyřsektorového modelu ekonomiky doplňte chybějící toky: YD (disponibilní

Více

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ Josef Kučera Použité zdroje informací Market situation report COM (VII. 2013) SZIF komoditní zprávy USDA foreigner agricultural service VI. 2013 FAO / OECD prognózy

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou.

Z metodického hlediska je třeba rozlišit, zda se jedná o daňovou kvótu : jednoduchou; složenou; konsolidovanou. Daňová kvóta Daňová kvóta (Tax Quota) patří mezi významné ukazatele uplatňované při mezinárodní komparaci. Je poměrovým ukazatelem vyjadřujícím úroveň daňových výnosů ve vztahu k hrubému domácímu produktu

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST Metodický list pro 3. soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Makroekonomie I METODICKÝ LIST Předmět Makroekonomie I Typ studia KS Semestr 2. Způsob zakončení Zápočet, ústní zkouška Přednášející

Více

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008)

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta 2003-2008) Jan Vlach Konference: Dokážeme hájit zájmy zaměstnavatelů i zaměstnanců? 9. září 2010, Clarion Congress Hotel

Více

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007

Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 1 Financování vlastního bydlení v inflačním m prostřed edí Přednáška u příležitosti XV. evropského kongresu Evropského sdružení stavebních spořitelen v Praze ve dnech 24. až 26. 10. 2007 Prof. Dr. Dr.

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

N_ZMF Základy mezinárodních financí Magisterské studium VŠFS Letní semestr 2010 přednášející Ing. Arnošt Klesla Katedra bankovnictví, finančního investování a pojišťovnictví VŠFS 1 Osnova 1.Platební bilance,

Více

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM

Model IS - LM. Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Model IS - LM Fiskální a monetární politika v modelu IS-LM Fiskální politika Fiskální politiku je možné charakterizovat jako vládou vyvolané aktivní změny ve struktuře a objemu veřejných výdajů a příjmů,

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku

Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 1. Základní ekonomické pojmy potřeby, teorie motivace statky a služby kvalita života peníze, oběh peněz Maturitní otázky z předmětu: Ekonomika podniku 2. Výroba 3. Podnik výrobní faktory hospodaření, cíle,

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské přímé zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více

Čtvrtletní přehled za leden až březen 2012

Čtvrtletní přehled za leden až březen 2012 Čtvrtletní přehled za leden až březen Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů), dosáhl v prvním čtvrtletí roku obrat zahraničního obchodu v běžných

Více

2 0 1 0-2 0 1 3. Projekt : CZ.1.07/3.2.07/01.0036 OPF- SU

2 0 1 0-2 0 1 3. Projekt : CZ.1.07/3.2.07/01.0036 OPF- SU 1 V Ý Z N A M V N Ě J Š Í C H E K O N O M I C K Ý C H V Z T A H Ů V N Á R O D N Í E K O N O M I C E V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době. Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice

Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době. Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice Perspektivy rozvoje rusko-české obchodně-hospodářské spolupráce v současné době Sergej Stupar Obchodní rada Ruské federace v České republice Ostrava, 18 června r.2015 2 Evropská unie základný obchodní

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 02/2013 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 02/2013 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Polské zahraniční investice... 2 Inflace... 2 Průmyslová

Více