Příručka dobré praxe pro integraci dětí z imigrantských rodin ve školách.

Transkript

1 Příručka dobré praxe pro integraci dětí z imigrantských rodin ve školách 1

2 Příručka dobré praxe pro integraci dětí z imigrantských rodin ve školách Úvod Příručka Úvod OBSAH Evropská síť škol proti rasismu, projekt Školy pro mír a rozvoj Projekt Začleňování multikulturních aktivit do výuky na podporu integrace dětí z imigrantských rodin Příručka dobré praxe pro integraci dětí z imigrantských rodin ve školách Evropský slovník klíčových pojmů 1. část Interkulturní aktivity pro integraci dětí z imigrantských rodin ve školách a)aktivity testované v rámci pilotního projektu b)další aktivity navržené organizacemi zapojenými do projektu V důsledku rostoucích migračních pohybů dochází na území celé Evropy ke zvyšování kulturní diverzifikace a ruku v ruce s tím se objevují nové formy sociální exkluze. Situace v různých evropských zemích se liší v závislosti na socioekonomických podmínkách v daném teritoriu. Platí však bez rozdílu, že dnešní společnost je ve svojí sociálně-kulturní skladbě stále komplexnější a střetávání jednotlivých kultur přináší řadu problémů. Je proto důležité, abychom se všichni aktivně podíleli na vytváření skutečné pluralitní společnosti, kde může docházet k funkční integraci jednotlivých etnických, kulturních a národnostních složek. Také vzdělávací systémy v jednotlivých zemích musí odrážet tuto proměňující se realitu. Škola jako instituce představuje určitý mikrosvět odrážející společnost jako celek. Vzrůstající počet imigrantů se pochopitelně promítá do školních učeben, žáci a studenti se přímo setkávají s kulturní a sociální diverzitou. Zprávy z médií i sociálně-vědné studie hovoří jasným jazykem. Xenofobní a rasistické postoje jsou v mladých lidech stále živé a projevují se i v praktickém jednání, případně vedou až diskriminaci či přímo k násilí. Uvádíme několik příkladů: 2. část Národní slovník klíčových pojmů Definice dobré praxe pro integraci a multikulturalitu Závěry a perspektivy Přílohy Seznam zúčastěných škol Přehled mezinárodních partnerů Bibliografie Podle studie Britské Rady z roku 2008, provedené v několika evropských zemích za účasti dětí a dospívajících (Inkluze a diverzita) ve školách s vysokým počtem imigrantů, 32% respondentů pocítilo nějakou podobu diskriminace, zesměšňování apod. kvůli určité odlišnosti od majority jiné barvě kůže, vzhledu, postižení atd. Evropská Asociace Proti Rasismu vydává ve spolupráci s neziskovými organizacemi každoročně zprávu, ve které uvádí případy rasismu a xenofobie v jednání jednotlivců i institucí z mnoha evropských zemí. Ze zpráv je zřejmé, že xenofobní a rasistické tendence přetrvávají a v některých oblastech jsou spíše na vzestupu. Výroční zpráva OSN o lidských právech z roku 2009 upozorňuje na růst rasismu na území Evropy. Michal Posner, vedoucí agendy lidských práv, uvádí: Přibývá nábožensky a rasově motivovaných trestných činů. Roste počet násilných útoků proti určitým minoritním skupinám obyvatel, např. muslimům. V reakci na sílící imigraci docházejí k diskriminaci také na trhu práce. S rostoucím počtem imigrantů v evropských zemích dochází k nárůstu diskriminace Vedle přípravy na profesní život mají vzdělávací instituce spoluodpovědnost také za utváření postojů a formování osobnosti žáků a studentů. 2 3

3 Škola musí studenty vzdělávat k toleranci a vstřícnému postoji k multikulturalismu a jinakosti. Role vzdělávacích institucí je zde klíčová. Ve škole a školním prostředí dítě prochází socializačním vývojem a osvojuje si sociální dovednosti. V případě dětí z imigrantských rodin získává úloha školy ještě na větším významu. Imigrantské děti se musejí vyrovnávat se specifickými problémy, neznají jazyk, přicházejí s odlišnými kulturními vzorci a často pocházejí z nižších sociálních vrstev. Důležitým faktorem je ale také součinnost různých aktérů v oblasti integrace, škola by měla být v úzkém kontaktu s rodiči imigrantských studentů a také spolupracovat s neziskovými organizacemi v oblasti multikulturní výchovy Vzdělávací systém je tak důležitým aktérem v boji proti rasismu, či obecněji proti diskriminaci vůbec. Škola jako sekundární činitel socializace (primárním činitelem je rodina) nabízí nezastupitelné nástroje pro potírání diskriminace a podporu multikulturality. V evropských zemích je zavedena povinná školní docházka (v různých zemích se věková hranice pro povinnou docházku pohybuje mezi 10 a 15 lety). Otevírá se zde tedy primární prostor pro boj proti rasismu a diskriminaci. Dítě se na půdě školy setkává s různými druhy jinakosti ať již v podobě různého původu, odlišných náboženství, pohlaví, ale i studijních a jiných schopností. Vzdělávací instituce mohou podporovat procesy integrace na následujících úrovních: Od raného dětství po adolescenci se budují základní osobnostní struktury včetně rozvoje morálních a etických hodnot. Vzdělávací systém nabízí mnoho způsobů zpracování a uchopení těchto témat. V rámci učebních osnov existuje v mnoha evropských zemích předmět Občanská nauka, ve kterém se ve víceletém plánu probírají různé aspekty občanského soužití, základy problematiky lidských práv, demokratických hodnot atd. Průřezově se poté podobná témata objevují také v dalších předmětech. V této podobě tedy dochází k explicitnímu traktování těchto témat. Je však potřeba si uvědomit, že formování a utváření hodnotových a morálních vzorců probíhá také implicitně, např. prostřednictvím nápodoby a sociálního učení. Dítě napodobuje, opakuje a zvnitřňuje postoje, jednání a chování, které sleduje ve svém nejbližším okolí a osvojuje si, co je společensky přijatelné, co se má a nemá dělat. Systém hodnot dítěte tak není formován pouze explicitní, formální složkou výuky, nýbrž také příkladem učitele a jeho způsobem jednání. Vzdělávání jako kontinuální proces umožňuje postupné začleňování témat multikulturality a tolerance do myšlenkového světa dítěte. Interkulturní kompetence osvojené či alespoň traktované v daném školním roce jsou rozvíjeny a posilovány v roce příštím v souvislosti s tím, jak s přibývajícím věkem dítěte roste jeho sociální citlivost a dovednosti. Vzdělávací systém nabízí mnoho způsobů zpracování a uchopení těchto témat. V rámci učebních osnov existuje v mnoha evropských zemích předmět Občanská nauka, ve kterém se ve víceletém plánu probírají různé aspekty občanského soužití, základy problematiky lidských práv, demokratických hodnot atd. Průřezově se poté podobná témata objevují také v dalších předmětech. V této podobě tedy dochází k explicitnímu traktování těchto témat. Je však potřeba si uvědomit, že formování a utváření hodnotových a morálních vzorců probíhá také implicitně, např. prostřednictvím nápodoby a sociálního učení. Dítě napodobuje, opakuje a zvnitřňuje postoje, jednání a chování, které sleduje ve svém nejbližším okolí a osvojuje si, co je společensky přijatelné, co se má a nemá dělat. Systém hodnot dítěte tak není formován pouze explicitní, formální složkou výuky, nýbrž také příkladem učitele a jeho způsobem jednání. Vzdělávání jako kontinuální proces umožňuje postupné začleňování témat multikulturality a tolerance do myšlenkového světa dítěte. Interkulturní kompetence osvojené či alespoň traktované v daném školním roce jsou rozvíjeny a posilovány v roce příštím v souvislosti s tím, jak s přibývajícím věkem dítěte roste jeho sociální citlivost a dovednosti. Veškerá odpovědnost ovšem neleží pouze na učitelích. Důležité je také funkční propojení školy s jejím sociálním okolím, zejména s rodiči, ale také s institucemi neformálního vzdělávání apod. To vše jsou nezbytné podmínky pro plnohodnotný rozvoj dítěte. Úzká spolupráce různých činitelů socializace je důležitým základem pro kvalitní osobnostní rozvoj mladého člověka. Příručka, kterou držíte v ruce, vznikla na základě spolupráce šesti mezinárodních partnerů, vzdělávacích institucí, které se dlouhodobě věnují problematice multikulturality. Cílem příručky je nabídnout vzdělávacím pracovníkům konkrétní multikulturní aktivity podporující integraci dětí z imigrantských rodin a zvyšování tolerance vhodné pro zařazení do výuky. Jedná se multikulturní aktivity, které byly úspěšně testovány v několika zemích v rámci pilotního projektu. V následující kapitule představíme projekt, v rámci kterého byla tato příručka vytvořena, jeho cíle a jednotlivé aktivity. 4 5

4 PŘEDPOKLADY Evropská síť proti rasismu ENAR (European Network Against Racism) je evropská sítˇnevládních organizací založená v roce 1988 bojující proti rasismu ve všech členských státech Evropské Unie, kde zastupuje více než 600 neziskových organizací z celé Evropy. Záměrem ENARu je vytvoření sítě organizací bojujících proti rasismu a diskriminaci, sdílení informací a zkušeností (jak v rámci, tak i mimo samotnou síť) a působení na veřejnou politiku s cílem podporovat rovnost všech lidí. Koordinovaná spolupráce neziskových organizací umožňuje dosažení většího efektu v oblasti integrace. ENAR podporuje antirasistické ideje a ideje rovného přístupu k národnostním menšinám a cizím státním příslušníkům žijícím na území Evropské unie. ENAR zastřešuje evropské nevládní organizace bojující v členských státech Evropské unie proti rasismu, tedy například organizace sdružující národnostní menšiny, imigranty, informační centra, zastupitelské skupiny, odborové svazy, příslušníky různých náboženských vyznání a mnoho dalších. V každé zemi Evropské unie členské organizace ENARu utvářejí tzv. národní koordinační centrálu. Demokraticky zvolení zástupci jednotlivých centrál se pravidelně účastní celoevropského zasedání ENARu, kde se rozhoduje o společných postupech a statutárních záležitostech. Alespoň jeden zástupce každé národní centrály obvykle patří k etnické menšině. ENAR bojuje proti rasismu, xenofobii, antisemitismu a islamofobii s cílem propagovat rovnost přístupu mezi občany EU a občany třetích států a propojit místní, regionální a národní iniciativy s iniciativami celoevropskými. V České republice tvoří jádro ENARu organizace sdružující národnostní menšiny - zejména pak organizace romské a cizinecké -, které vyvíjejí hlavně aktivity informační a vzdělávací. Doposud jedinou nenárodnostní organizací je Liga lidských práv, která se zabývá advokační činností, konkrétně pak právní pomocí s důrazem na strategické litigace. Od března 2006 je Liga lidských práv národním koordinátorem ENARu pro Českou republiku. Již Charta základních sociálních práv a svobod Společenství z roku 1989 zmiňuje důležitost boje se všemi projevy diskriminace z důvodu pohlaví, barvy pleti, rasy, přesvědčení a víry. Následně Evropská rada přijímá rezoluci o boji proti rasismu a xenofobii, později i proti náboženské intoleranci. Rok od roku jsou její kroky naléhavější. Nástrojem boje má být vzdělání a legislativa. Snaží se vyvinout co největší úsilí na ochranu přistěhovalců auprchlíků proti projevům rasismu a intolerance. Roku 1995 je založeno evropské monitorovací centrum zaměřené na rasismus a xenofobii, jsou zvyšovány snahy v boji proti předsudkům, v posilování antirasistických právních ustanovení, prosazování rovnoprávnosti na pracovišti. Roku 2000 rada dává pokyn k přípravě akčního programu Společenství na potírání diskriminace. ttaké OSN, UNESCO, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a další zakládají organizace, které bojují za práva etnických menšin. Stále však platí, že postavení etnické či národnostní menšiny je závislé na otevřenosti majoritní společnosti. Začleňování multikulturních aktivit do výuky na podporu integrace dětí z imigrantských rodin Projekt si klade za cíl podpořit integraci dětí z imigrantských rodin do vzdělávacího systému a přispět tak prostřednictvím programu interkulturních aktivit k vytvoření takového školního prostředí, které bude citlivě vnímat kulturní diverzitu studentů a efektivně reagovat na jejich specifické potřeby. Naším záměrem bylo také zapojit do programu aktivně další aktéry integrace (rodiny, neziskové organizace zabývající se tématem multukulturalismu atd.). Projekt byl zahájen v lednu 2009, na jeho realizaci se podílelo 6 mezinárodních partnerů: Centre d Méthodes entrainement aux d Education Active (CEMEA) z Francie Acţiuni Sociale Prin metode Edukativní Active z Rumunska (ASMEA) Vuste Envis Česká Republika Movimiento de America Latina laici (MLAL) z Itálie Litevské centrum mládeže (LYC) z Litvy Asamblea de Cooperación por la Paz (ACPP) ze Španělska Každý z partnerů sestavil ve své zemi Národní výbor pro realizaci projektu s cílem vytvořit partnerství se vzdělávacími institucemi, neziskovými organizacemi zabývajícími se oblastí integrace, dalšími členy výboru byli učitelé ze škol, které se projektu účastnily. Národní výbory úzce spolupracovali s projektovými partnery a aktivně se podíleli na realizaci projektu. Projekt vznikal v souvislosti s iniciativami asociace Školy proti rasismu, školy pro mír a rozvoj a jedním z jeho záměrů byla propagace tohoto hnutí také v dalších evropských zemích. Za tím účelem byly vytvořeny webové stránky ( kde jsou k dispozici informace o projektu, jednotlivých partnerech, ale také vzdělávací materiály a nástroje pro 6 7

5 Evropský slovníček klíčových pojmů, které byly v projektu použity učitele a vzdělávací pracovníky v různých oblastech. Stránky jsou interaktivní a prostřednictvím diskuzního budou sloužit ke sdílení zkušeností mezi různými aktéry v oblasti multikulturalismu, jejichž cílem je podpora integrace. Příručka dobré praxe pro integraci dětí z imigrantských rodin ve školách Příručka vznikla se záměrem nabídnout učitelům vzdělávací materiál s interkulturními aktivitami na podporu multikultu ního vzdělávání a integrace imigrantských studentů, které m hou být realizovány v rámci školní výuky. Příručka vznikla na základě následujících aktivit: Každý partner navrhl do projektu tři interkulturníaktivity na podporu integrace a multikulturní výchovy, které byly realizovány v dané zemi. Pro výběr bylo důležité, aby se jednalo o aktivity, které se v dané zemi osvědčily a mají skutečný dopad. Z aktivit navržených ostatními zeměmi si každá partnerská organizace ve spolupráci se svým Národním výborem zvolila jednu až dvě pro pilotní realizaci v rámci projektu. Každý partner provedl ve spolupráci se svým Národním výborem ve zvolených aktivitách potřebné změny, aby lépe vyhovovaly místnímu kontextu. Pilotní realizace aktivit ve školách, hodnocení realizovaných aktivit. Příručka obsahuje vedle realizovaných aktivit také některé aktivity, které nebyly implementovány v rámci projektu a dva slovníčky s výkladem klíčových pojmů v oblasti integrace a multikulturní výchovy národní a společný evropský, který vznikl ve vzájemné spolupráci projektových partnerů. Uvádíme také definici dobré praxe, ke které jsme dospěli na základě pilotních realizací v partnerských zemích. Definice vymezuje, jaké podmínky musejí být splněny, aby určitá aktivita mohla být vnímána jako příklad dobré praxe.v závěru příručky jsou uvedeny závěry a perspektivy pro oblast integrace a multikulturní výchovy V přílohách uvádíme seznam dalších institucí zapojených do projektu a bibliografii k tématu interkulturality a integrace. Rasismus Diskriminující přístup k lidem jiné rasy, případně násilí vůči nim. Ideologie, podle níž jsou některé rasy hodnotnější než druhé. Xenofobie Silný pocit odporu, nenávisti či strachu z lidí z jiných zemí. Nepřátelské postoje či pocity vůči lidem z odlišných kultur. Migrant Osoba, která přesídlila z jedné země do druhé. Imigrant Osoba, přicházející do cizí země. Integrace Proces, podporující rovnocenné začlenění příslušníků odlišné kultury do majoritní společnosti Tolerance Ochota, schopnost akceptovat názory, postoje a jednání, které člověk nesdílí, příp. nejsou mu vlastní. V různých jazycích má termín různé konotace, např. Ve španělštině je tolerance v podstatě synonymem po respekt, naopak v italštině je termín zatížen více negativními konotacemi. Respekt Pocit obdivu a uznání k druhému člověku pro jeho vlastnosti či úspěchy. Ve španělštině je termín synonymem pro toleranci. 8 9

6 1.1. Interkulturní aktivity na podporu integrace imigrantských studentů. 1. část 10 11

7 Aktivita 1: Cestujeme za společným cílem Pro implementaci v rámci projektu na školách ve Veroně jsme vybrali aktivitu Novinářská soutěž, navrženou litevským partnerem. V aktivitě jde o vytváření novinářských útvarů na téma multikuturality. Zároveň jsme se nechali inspirovat jinou aktivitou, iniciativou od asociace Tante Tinte, která se zabývá podobným tématem a posiluje evropskou dimenzi. S asociací jsme také naši aktivitu konzultovali. Původní litevskou verzi jsme přizpůsobili italskému kontextu. Cílem aktivity bylo aktivně zapojit školy a další vzdělávací instituce do interkulturních projektů, nabídnout učitelům užitečné interdisciplinární nástroje pro osvětu v oblasti integrace a navázat se školami dlouhodobou spolupráci. Zároveň bylo naší snahou do projektu přímo zapojit také rodiče studentů a mimoškolské instituce činné v oblasti integrace a vytvořit určitou platformu pro sdílení zkušeností mezi studenty navzájem, stejně jako mezi institucemi. Litevskou předlohu jsme museli v některých aspektech změnit. Naše aktivita měla probíhat na školách v průběhu školního roku, zatímco v Litvě se aktivita konala během letních prázdnin tedy mimo školní prostředí. Také jsme přizpůsobili konkrétní témata novinářské soutěže tak, aby lépe vyhovovala naší cílové skupině. Pro naše účely jsme zvolili téma cestování, protože šíře tématu nabízí různé způsoby zpracování. Nechali jsme tedy téma relativně otevřené, neomezili jsme je striktně na problematiku imigrace. Soutěžící mohli psát příspěvky o zážitcích ze skutečných cest, ale také mohli uplatnit svoji fantazii a popsat o cestu existující pouze v jejich představách, nebo dokonce o cestě jako cestě sebepoznání. Popis aktivity Aktivita Cestování za společným cílem byla zpracována ve ve třech verzích, podle věkové skupiny studentů. První varianta byla určena dětem ve věku 6-10 let, děti měli za úkol zpracovat téma výtvarnými prostředky, formou obrázku, koláže apod., studenti mezi lety psali novinový článek a a studenti středních škol dostali za úkol natočit video. V přípravné fázi aktivity jsme vytvořili informační letáky pro všechny tři varianty soutěže, přihlášky, pravidla, formulář pracovní zprávy, dotazníky pro evaluaci a formulář, kterým rodiče potvrzovali, že souhlasí s účastí svého dítěte v soutěži. Všechny dokumenty a formuláře od nás školy obdržely před zahájením projektu. Do pracovní zprávy účastníci soutěže vyplňovali informace o použitých postupech, popisovali jednotlivé fáze aktivity a s kým při realizaci spolupracovali. Informační leták s návodem, jak při aktivitách postupovat obsahoval pouze obecné instrukce, učitelé měli do značné míry volné ruce mohli aktivitu přizpůsobit podle svých představ. V jednotlivých školách se proto lišily i typy odevzdaných prací. Nejvyšší účast měla verze pro nejmladší děti (6-10 let). Přestože bylo téma otevřené, účastníci soutěže nejčastěji zpracovávali skutečné zážitky z cest, které absolvovali. Studenti tak čerpali ze svých osobních zkušeností. Pouze relativně malá část účastníků zvolila jiné téma např. cestu jako metaforu, ideální cestu apod. Prostřednictvím aktivity studenti mohli reflektovat fenomén cestování, odrážet své a zkušenosti a mohli se tak podělit se svými spolužáky o své zážitky a zároveň se více dozvědět o druhých a jejich pohledu na svět. Zároveň aktivita přispěla k posílení vztahů mezi studenty. Metodika Metodika byla vytvořena s cílem podpořit tvořivost studentů a stimulovat reflexi na téma cestování. Instrukce k realizaci aktivity byly formulovány relativně obecně a ponechávaly učitelům určitou volnost. Většina aktivit v rámci projektu měla participativní charakter, studenti hráli při realizaci velmi aktivní roli. Použité metody zahrnovaly práci v terénu, novinářské rozhovory, práci výtvarnými prostředky, hraní rolí a projížďku na muflonech. Výsledné práce tak vycházely z interdisciplinárního přístupu a vznikaly ve vzájemné spolupráci studentů s učiteli a rodiči. Důležitým aspektem aktivity bylo zapojení aktérů integrace z různých prostředí aktivita tak probíhala v přímé interakci mezi studenty, jejich rodiči a vzdělávacími pracovníky ze škol. Do realizace aktivity se zapojily také neziskové organizace. Přidanou hodnotou projektu se tak stalo vybudování nových komunikačních sítí. V některých školách byla aktivita zapojena do širšího rámce dalších iniciativ na podporu multikulturalismu a stala se tak součástí integrační strategie školy.. Některé práce se zabývaly tématem cestování na obecnější úrovni ve vztahu k setkávání mezi lidmi a kontaktu mezi odlišnými kulturami

8 vlastním obsahem, tím jak vytvořil podmínky pro hlubší reflexi tématu integrace a multikulturalismu, zároveň ale také přispěl k vytváření nových kontaktů a navázání spolupráce mezi různými aktéry v oblasti integrace. Někteří z účastníků soutěže ale na některé aspekty realizace reagovali také kriticky např. starší studenti považovali zadání za příliš obecné až vágní, uvítali by jasnější a konkrétnější ins- Hodnocení trukce k jednotlivým částem aktivity. Hodnocení v tuto chvíli ještě pokračuje. Evaluace aktivity byla provedena na dvou úrovních. Na základě zpětné vazby lze dospět k závěru, že aktivita splnila svůj účel a měla ve školách velký ohlas. Ze zprávy, kterou po dokončení aktivity vypracovali učitelé ze tříd, jejichž studenti se projektu účastnili, je zřejmé, že přidanou hodnotou implementace bylo aktivní zapojení rodičů studentů do projektu. Učitelé i studenti také pozitivně hodnotili otevřenost tématu. Učitelé si v některých případech stěžovali na nedostatek času na realizaci jednotlivých částí aktivity a nebylo možné rozpracovat předložená témata více do hloubky. Často také konstatovali, že na jejich školách již fungují různé programy na podporu integrace imigrantských studentů a nebylo pro ně snadné najít pro naši aktivitu ve výuce místo. Ale většinou učitelé aktivitu uvítali, také proto, že s v jejím rámci setkávají v interakci různí aktéři v oblasti integrace. nemají žádný společný jazyk. Znaky z příběhu vycházejí z abeced jazyků imigrantských dětí z naší třídy. A tak se zrodil náš příběh, který jsme přenesli do knížky, ve kte- Aktivita přispěla k posílení programu pro integraci imigrantských studentů nejen na úrovni školy, ale také na úrovni místní komunity. Vzhledem k uvedeným aspektům může být testovaná aktivita považována za příklad dobré praxe. Dosah aktivity by byl větší, pokud by na realizaci bylo k dispozici více Všichni aktéři v oblasti integrace školy, rodiny, neziskové organizace a asociace musejí úzce spolupracovat na odbourávání předsudků, zvyšování tolerance a respektu k odlišným kulturám a jejich příslušníkům. Děti nejprve o jednotlivých znacích diskutovaly. Poté každému písmenu přisoudili různé charakteristiky například, kde písmeno žije (např. v horách, na moři atd.), co dělá apod. a poté v příběhu došlo k setkání písmen. Na základě tohoto setkání se ré se listy obracejí zprava doleva jako symbol našeho otevírání se odlišným kulturám. Na titulní stránce je název příběhu, který si děti sami zvolili a vedle textu jsou v knížce také fotografie dětí ze třídy, rozdělených do skupinek podle prvního písmena svých jmen a obrázky času. Dalším omezením bylo vytížení učitelů, kteří se aktivity účastnili. Museli se vedle realizace projektu věnovat svým běžným povinnostem. Všechny práce, které soutěžící odevzdali v rámci aktivity mohou sloužit jako příklady dobré praxe. Pro ilustraci jsme se rozhodli podat podrobnější popis realizace projektu na konkrétní škole. znaky začaly spojovat a vytvořily smysluplná slova a zvuky. Díky vzniklým slovům získaly znaky společnou řeč a mohli spolu začít komunikovat. Příběh je tak určitou metaforou, tato forma nám připadala vhodnější než se zaměřit konkrétně na odlišnosti květin a kufru se srdcem, které namaloval Daniel, spolužák s postižením. Tím skončil náš projekt, ale naše cesta za poznáváním odlišných kultur pokračuje dál. Hodnocení probíhalo také formou dotazníků, které jsme učitelům rozdali po dokončení aktivity. Tato část evaluace v tuto chvíli stále probíhá. Účastníky aktivity byli studenti na základní škole ve Fumane (region Verona). Při popisu vycházíme z pracovní zprávy o realizaci projektu. našich studentů z imigrantských rodin. Studenti tak mohli více zapojit svou fantazii. Další zpětnou vazbu jsme od učitelů získaly prostřednictvím telefonických hovorů, touto formou jsme získali ucelenější poznatky o průběhu aktivit v jednotlivých školách. Do soutěže jsme přihlásili příběh: Země DO REH ME, který vytvořili děti z naší školy. Příběh vypráví o znacích - písmenech, které žijí vedle sebe, ale zároveň jsou si vzdáleny. Všechny žijí ve stejné zemi, nemají Projekt byl přínosný ve dvou hlavních ohledech. Jednak mezi sebou žádný vztah, nevědí totiž, jak spolu komunikovat, 14 15

9 «V zemi Do, Re, Mi» Historie jedné soutěže Franco Gasparini, Gisella Orlandi, Garfano Caterina V reflexi na skončenou aktivitu dospěly děti k závěru, že naslouchání jeden druhému a jít druhému naproti se vstřícným úsměvem napomáhá vzájemnému Proč si tedy nezkusit představit tyto znaky jako lidské postavy? porozumění. Dětem se tento nápad ihned velmi zalíbil. Slova jsou klíčová pro komunikaci mezi Nejprve bylo třeba naučit se abecedu. lidmi (rozumím všem slovům, slyšel jsem V zemi Do, Re, Mi Historie jedné soutěže Franco Gasparini, Gisella Orlandi, Garfano Caterina Projektu jsme se zúčastnili, protože víme, jak důležitá je pro děti pozitivní atmosféra v jejich bezprostřední blízkosti a zvláště ve školním prostředí také vstřícné přijetí ostatními dětmi. Prostřednictvím realizované aktivity jsme měli příležitost reflektovat, jak zásadním úkolem je v dětech vzbudit zájem o kulturní rozmanitost a jinakost obecně. Téma aktivity Do re mi nás velmi zaujalo, líbil se nám nápad metafory kufru, se kterým člověk přijíždí k neznámým lidem do cizího prostředí kufr plný nejistoty, strachu a obav, ale i radosti a naděje. Zvolili jsme symbolické zpracování tématu, které bylo pro děti uchopitelné a zároveň jim umožňovalo vyjádřit vlastní emoce, nápady a postoje. Děti vytvářeli pro příběh obrázkovou řadu, jdoucí zprava doleva po způsobu arabské abecedy, resp. jejího směru čtení. V rámci běžné výuky se děti již setkali s různými neznámými cizími znaky, zvuky a s jejich zvláštními charakteristikami (např. způsob čtení v některých zemích zprava doleva, nebo seshora dolů). Matka naší korejské studentky, Viktorie, napsala na tabuli znaky korejské abecedy, a maminka Mariachairy, původem Albánka, abecedu albánskou. Sestřenice Nourhene ze čtvrté třídy a Dilki, kamarádka Chairy z pátého ročníku přišli k nám do třídy a naučili nás základní slova a fráze z arabštiny a turečtiny. Děti ihned začaly se zájmem komentovat a popisovat jednotlivé znaky uvedené na tabuli jako by to byly lidské osoby tedy např. kde bydlí, co dělají apod. Pro každou abecedu vymyslely zemi, kde její znaky žijí pro pojmenování zemí volili např. názvy barev apod. Příběh, který děti vymysleli, se odehrává v zemi nazvané DO, RE, (podle označení tónů) Já a Ty (v angličtině ME and YOU tedy hudební označení přechází v osobní zájmena s významem setkávání). Je to země obývaná zvláštními znaky (písmena abecedy) - italskými, albánskými, arabskými, korejskými, tureckými, které spolu navzájem nekomunikují. Proč? Protože jsou odlišné, mají různé zvuky. V této části jsme diskutovali o tom, co si kdo představuje pod termínem osamělost. Znaky se cítily osaměle, protože spolu nedokázaly komunikovat. Také my máme často dojem, že nám druzí nerozumějí. Proč? Máme strach, obáváme se, že to s námi druzí nemyslí dobře, příp. si z nás dělají legraci apod. V rámci aktivity je tedy důležité posílit v dětech pocit vzájemnosti, aby se pokusili vcítit se do druhých, vidět věci z jejich perspektivy a zároveň se nebáli projevovat druhým své emoce a pocity. je správně? Co myslel můj spolužák tímto slovem?). Ale nejde jen o vyřčená slova. Často také musíme umět přečíst, co nebylo řečeno. Gesta, mimika prostředky neverbální komunikace nám umožňují překročit barieru (neznámého) SLOVA, přiblížit se k druhému člověku a zakoušet počáteční porozumění v atmosféře určité důvěry. To třída zažívala ve vztahu k Nourhene a Daniele, když se po příjezdu do země připojily ke třídě. Giulia do příběhu vnesla notu SO, což byl zlomový moment ve vyprávění. Příjezd pana SO přináší do země DO RE ME and You harmonii. Tato harmonie se šíří po celé zemi a vstupuje do srdcí postav v příběhu (písmen), ty se díky této události mohou začít spojovat do slov, která jsou předpokladem pro vzájemnou komunikaci, myšlení, navazování přátelství atd. Poselství příběhu spočívá v poznání, že komunikace je možná také beze slov. Můžeme se druhým přiblížit, i když hovoří neznámým jazykem, nebo pocházejí zdaleka a mají odlišnou kulturu a zvyky (příp. jsou odlišní jiným způsobem mají tělesné postižení apod.). Zásadní roli v příběhu tak sehrála hudba jako univerzální jazyk bez hranic. Vedle vytváření samotného příběhu děti také malovaly obrázky jako doprovod k textu a kresby poté vlepily na listy s příběhem. Děti pracovaly do značné míry samostatně. Učitelé aktivitu pouze pozorovali a mírně usměrňovali. Jako výsledek aktivity tak vznikla knížka vyprávějící příběh o zemi DO RE ME, plná vzrušujících postav a děje, vyvedená v živých barvách. Obloha na obálce je oranžová, aby tak symbolizovala neznámou zemi, ale také proto, že oranžová barva je pro nás symbolem radosti a veselí. Děti pracovali po celou dobu aktivity s velkým zájmem a nadšením. Bylo inspirativní sledovat, jak všichni spolupracují na společné věci. Čtení dokončeného příběhu bylo pro všechny emotivním zážitkem, který děti dále sblížil. Soutěž se konala v rámci širších aktivit realizovaných během školního roku. Na začátku školního roku jsme v září věnovali jeden týden aktivitám spojeným s vítáním nových žáků a setkávání studentů vyšších tříd s mladšími žáky. Na škole byl také zahájen integrační program pro imigrantské žáky zaměřený na výuku italštiny, italských reálií a kultury. Základní heslo znělo: Každý je důležitý, ať je velký nebo malý. Během této části aktivity byl program obohacen ještě o jednu akci děti dostaly za úkol vytvořit skupiny podle prvního písmene svých křestních jmen. Děti v jednotlivých skupinách se spolu vyfotografovaly a na projektové aktivitě poté pracovali v těchto týmech. Měly tak příležitost sblížit se se spolužáky, které do té chvíle příliš neznaly a našly tak další kamarády

10 A aktivita 2 Test tolerance Doplňující vzdělávací aktivity k testu tolerance jsou k nalezení na webových stránkách projektu. Popis aktivity Rasismus a xenofobie jsou ve společnosti stále živé. Extremistické skupiny i jednotlivci s radikálními názory o sobě dávají stále vědět v různých oblastech společenského života na politické úrovni, v oblasti náboženství apod. Je proto důležité vytvářet programy podporující toleranci a respekt k diverzitě. Diskuse o toleranci byla na teoretické úrovni zahájena v 17. století, tématu se ve svých pracích věnovali např. filozofové Voltaire a John Locke. Moderní doba však přinesla nové problémy, které vyžadují jiné přístupy a řešení. S rozvojem moderní společnosti začalo docházet k větším migračním pohybům a společnost se postupně čím dál více diverzifikovala. Majoritní společnost musí reflektovat tuto situaci a vytvořit podmínky pro úspěšnou integraci nových etnických skupin. Jaké místo mají tolerance a solidarita mít v multikulturní společnosti? Domníváme se, že výchova k toleranci a respektu vůči odlišným národům, etnikům a kulturám je důležitou hodnotou, kterou je v dnešní společnost třeba rozvíjet. Cílová skupina Test tolerance je určen pro žáky základních škol ve věku let. Je však možné jej využít i pro práci s jinými věkovými skupinami, případně s provedením potřebných změn. Zároveň lze aktivitu využít také v mimoškolském prostředí. Základní popis aktivity: Test tolerance se skládá z 15 otázek, každá z nich je uvedena určitou konfliktní situací související s pojmem tolerance. Studenti mají za úkol zvolit jednu ze tří nabízených reakcí na představovanou situaci. Ke každé variantě odpovědi je přiřazena určitá bodová hodnota. Po vyplnění testu proběhne diskuze moderovaná učitelem. Rozvoj tolerantních postojů studentů, které mohou přispět k vytvoření tolerantnější společnosti. Podpora boje proti rasismu a diskriminaci Poskytnout učitelům a vzdělávacím pracovníkům vzdělávací nástroj v oblasti integrace Příprava Před rozdáním testu je třeba vysvětlit studentům jeho smysl s význam příp. s pomocí otázek: Na čem je test založen? Za jakým účelem byl test vytvořen? Jaký je jeho smysl? Komu je test určen? Jaká je struktura testu? Metodika hodnocení testu Popis aktivity Test zobrazuje v 15 otázkách 15 každodenních situací, ve V každé z patnácti otázek mají studenti za úkol zvolit jednu ze tří nabízených možností podle toho, jak by na předkládanou situaci reagovali. Každé z nabízených možností je přiřazen určitý počet bodů posouzení vlastní míry tolerance před testem slouží ke srovnání s následným výsledkem textu. Na základě dosavadních zkušeností s testem tolerance bylo prokázáno, že je efektivním nástrojem sloužícím pro povzbuzení reflexe na problematiku tolerance a diskriminace a reflexe vlastních postojů. Situace prezentované v testu je třeba upravit podle kulturního a sociálního kontextu dané země. Test tolerance: úvod Cílem testu je podnítit reflexi na téma tolerance. Víte, co je tolerance, co znamená? Respektovat a akceptovat názory druhých lidí Respektovat právo druhých lidí na odlišné názory a postoje atd. V této souvislosti uvedeme některé klíčové pojmy: asimilace, multikulturalismus a interkulturalismus. Asimilace představuje přizpůsobení nových etnik a kultur majoritní společnosti. To může vést k postupnému odstranění heterogenních kulturních vlivů. Multikulturalismus jako přístup podporuje právo na svébytnost jednotlivých kultur, tím, že vyzvedává specifika dané kultury, může tento přístup znamenat problémy s integrací. Interkulturní přístup stojí na principu,že různé kultury mohou koexistovat ve vzájemném souladu při zachování svébytnosti Cíle aktivity Vzbudit rexlexi na téma tolerance Identifikace a rozpouštění stereotypů o odlišných národech, kulturách. Pomoci studentům otevřít citlivá témata xenofobie a rasismu kterých různé sociální skupiny či jednotlivci (migranti, zdravotně postižení apod.) trpí následky diskriminace. Otázky slouží k brainstormování na téma tolerance, solidarita, diskriminace atd. Cílem aktivity je vzbudit ve studentech reflexi o toleranci a diskriminaci v naší společnosti v různých kontextech s důrazem na rasismus a xenofobii v každodenních situacích. Před zahájením testu se studenti pokusí vyčíslit míru vlastní tolerance na škále od 0 do 150. Zároveň je ale třeba zdůraznit, že tolerance nelze ve skutečnosti měřit, smyslem test je spíše podnítit reflexi na dané otázky. Termín tolerance má více možných výkladů a definicí. Tolerance Každý jsme jiný. Rozmanitost je v určitých podobách vnímána jako pozitivní hodnota. Někdy ale odlišnost vyvolává napětí, případně averzi a nepřátelské pocity. Může být důvodem pro neporozumění a vznik konfliktů. Otázka zní: jak mohou lidé žít společně ve světě plném rozdílů a odlišností? Toleranční test podněcuje reflexi na tuto otázku. jednotlivých kultur a etnik. Výsledkem testu jsou bodové hodnoty na stupnici od 0 do 150. Každý z modelů sociální a kulturní integrace etnických menšin má určité politické pozadí, tento vztah mezi sociálními, kulturními a politickými aspekty je třeba dále studovat

11 Tolerance znamená respekt k názorům či postojům, které nemusíme sami sdílet. Slovník definuje toleranci takto: přístup, který je vyjádřením respektu k tomu, co bychom mohli odmítnout, či odsoudit. Tedy respekt vůči např. politickým, náboženským, či filozofickým názorům druhých, přestože s nimi nesouhlasíme.. (Viz Hachette slovník, 1988) Otázka zní: kde jsou hranice tolerance, tak lze tyto hranice určit? V podstatě nelze stanovit přesně stupeň tolerance daného člověka. Záleží na tom, v jakém se nacházíme kontextu, v jaké konkrétní situaci. Většina lidí považuje sama sebe za tolerantní. Prostřednictvím testu tolerance mohou studenti posoudit míru své tolerance v 15 různých situacích v multikulturním kontextu. Studenti na úvod posuzují vlastní míru tolerance. Do jaké míry jste tolerantní? Vyhodnoťte míru své tolerance na stupnici mezi 0 a 150 (0 = naprosto netolerantní: 150 = maximálně tolerantní). Co si myslíte o své úrovni tolerance? Výsledné číslo není podstatné: jde spíše o probuzení zájmu a reflexe na téma. Je vhodné nejprve projít se studenty všechny otázky a ujistit se, že textu dobře rozumějí. Složitější termíny je třeba vysvětlit Metodika Učitel nepodává k situacím z testu žádné bližší vysvětlení, nezasahuje do něj. Test tolerance se skládá z 15 otázek, z nichž každá uvádí konkrétní situaci, která nastoluje určité morální dilema. Ke každé otázce test nabízí 3 varianty odpovědí - s hodnocením 0, 5 a 10 bodů. Vždy je třeba vybrat 1 odpověď. Před začátkem testu studenti posoudí vlastní úroveň tolerance. Po dokončení testu a sečtení bodů za jednotlivé otázky tak mohou porovnat hodnotu před testem s výsledkem z testu. Bodové hodnoty by se neměly příliš lišit. Samotné bodové hodnoty ale nejsou příliš podstatné. Důležitější je samotná reflexe na témata, která se v testu objevují. Pokud studentovi nepřipadá žádná z nabízených odpovědí vhodná, měl by zvolit tu, která se alespoň blíží způsobu, jakým by na prezentovanou situaci reagoval. Je důležité, aby studenti odpověděli na všech 15 otázek. Po dokončení testu mohou studenti srovnávat mezi sebou, jak kdo na kterou otázku odpověděl a o situacích z testu dále diskutovat. situace z různých prostředí. Jak jsme již uvedli dříve, různé varianty odpovědí by neměly být vnímány tak, že jedna je morálně lepší než druhá. Může se také stát, že studenti některé situace budou považovat za nepřirozené, či vykonstruované. V tom případě je důležité, aby o dané situaci s učitelem diskutovali. Pokud je to ale možné, měli by všechny otázky zodpovědět. Během diskuze následující po vypracování testu je také vhodné zdůraznit, že tolerance neznamená souhlas s názory a jednáním druhých. Jednání, hodnoty a postoje druhých nemusíme sdílet, abychom je mohli tolerovat. Co si myslíte o výroku, že nelze tolerovat netolerantní osoby, resp. netolerantní jednání. Téma tolerance lze případně také spojit s tématy jako svoboda projevu, apod. Učitel také může se studenty probrat některou ze situací z testu více do hloubky. Několik teoretických poznámek Toleranční test je založen na teorii etického dilematu, kterou rozvinul americký psycholog N. Kohlberg. Kohlberg se věnoval morálnímu vědomí a zkoumal, jak se v dětech toto vědomí vytváří. Studoval různé podoby morálního vědomí a svědomí v různých kulturách v komparativní perspektivě. Vypracoval několik studií o vývojových stádiích formování psychiky dítěte, v nichž navazoval na Piagetovy teorie a nabídl systematickou metodologii pro multikulturní vzdělávání. Kohlberg rozlišuje tři vývojová stádia: 1) stádium prekonvenční (předškolní věk) na počátku: amorální stádium (egocentrismus: dobré je to, co je dobré pro mne), posléze individualismus - hledání osobního prospěchu odměna a trest ( tržní přístup, dobrý čin se musí vyplatit), 2) stádium konvenční (mladší a střední školní věk, 7-11 let;) mravní jednání i hodnocení se podřizuje skupině (správný chlapec, hodná dívka); autorita a sociální pořádek jsou přijímány jako přirozená povinnost. Správné je takové jednání, které je schvalováno autoritou a je také přijímáno skupinou. 3) stádium postkonvenční (12 let a výše jednání směřuje k nalezení společné úmluvy ve vztahu k platným pravidlům (užitečnost a právo jednotlivce) a smysl pro povinnost a zákonnost (pravidla je žádoucí měnit, pokud pro to existují morální argumenty). Test sice zkoumá způsob reakce na konkrétní situace, výsledná hodnota na stupnici ale vypovídá o celkové míře tolerance obecně, vzhledem k tomu, že do testu jsou vybrány 20 21

12 Název školy... Adresa:... 1) Během přestávky útočí děti na třídního otloukánka. Co uděláš? a) Neudělám nic...5 b) Přidám se k nim...0 c) Jdu to oznámit učiteli ) Jedeš na výlet s postiženou kamarádkou. Při nastupování do autobusu ale zjistíš, že kamarádka kvůli schodům nastoupit nemůže. Co uděláš? a) Smůla, pojedu tedy bez ní...0 b) Nenastoupím ani já...5 c) Promluvím s řidičem ) Policie zabavila rasistické videohry. Postavy, které se ve hře zabíjejí jsou Arabové, černoši a Číňané. Co si o tom myslíš? a) Neměli právo hry zabavovat...0 b) Je to správné rozhodnutí, rasismus je nebezpečný c) Zdá se mi to přehnané, ale tu hru bych nehrál...5 4) Slyšel jsi, že jeden z tvých učitelů žije s jiným mužem. Co si o tom myslíš? a) Nevadí mi to, pokud je spolu nevidím ve škole...5 b) Je to v pořádku, není na tom nic špatného...10 c) Myslím, že by měl odejít ze školy...0 5) Na oslavě narozenin vypráví tvůj kamarád urážlivý vtip o černoších. Co uděláš? a) Zasměju se, nechci kazit oslavu...0 b) Řeknu mu, že to není vtipné...10 c) Odejdu z místnosti, protože je mi to nepříjemné...5 6) Tvoje kamarádka by si chtěla s chlapci zahrát fotbal. Ale kluci ji nechtějí nechat hrát. Co si o tom myslíš? a) Mají pravdu, fotbal není pro holky...0 b) Jdu to oznámit učitelï...10 c) Není to moje věc...5 7) Ve škole byl potrestán spolužák, který nasprejoval rasistické motivy na zdi školy. Nesmí jít po dobu 3 měsíců o přestávce ven. Co si o tom myslíš? a) Myslím, že je to správné, snad se poučí...5 b) Takový trest nestačí...0 c) Bylo by lepší, kdyby musel nápisy ze zdi sám odstranit ) Myslíš, že bychom měli dětem z rodin, které nejsou v zemi legálně odepřít přístup do školy? a) Ne, ale neměli by dostat vysvědčení...5 b) Ne, všechny děti mají právo na vzdělání...10 c) Souhlasím, neměli by chodit do naší školy, nepatří sem ) Některé děti používají během hodiny mobilní telefon a pod lavicí posílají zprávy. Co si o tom myslíš? a) Je to jejich věc, riskují tím, že je učitel uvidí a potrestá je...10 b) Je mi to jedno...5 c) Mobilní telefony by měly být ve škole zakázané ) Policie přišla do školy zatknout kamaráda, který nemá v pořádku papíry. a) Jsem rád, že policie čistí našimi zemi od ilegálních přistěhovalců...0 b) je mi to líto...5 c) rozčiluje mě to, přemýšlím, jak dosáhnout toho, aby se mohl vrátit ) Vyber jednu z následujících možností. a) Rasistické výroky by měly být povoleny, svoboda vyjadřování je základní hodnota...5 b) Postihovat se mají jen rasistické násilné akty...0 c) Postihovat se mají jakékoli slovní rasistické útoky ) Tvůj kamarád fandí týmu, se kterým hraje tvé mužstvo. Může jít s tebou na zápas? a) Samozřejmě, je to můj kamarád...10 b) Ne, fandí opačnému týmu...0 c) Ano, ale nesmí to nikomu říct ) Moje země je nejlepší ze všech a) Každá země je něčím atraktivní...10 b) Souhlasím, naše země je nejlepší...0 c) Není, ale jsem na svou zemi hrdý ) Spolužáci urážejí děti z vedlejší třídy a posmívají se jim. Co si o tom myslíš? a) Je mi to jedno, není to moje věc...5 b) Nesouhlasím s tím, vadí mi to...10 c) Souhlasím se spolužáky,...0 8) Rodiče přijali novou paní na hlídání. Je to Číňanka a mluví tvou řečí jen velmi špatně a) Nechceš jí doma...0 b) Je to v pořádku...10 c) Nevíš, co máš dělat, jsi z toho nesvůj

13 Test tolerance ve francouzském kontextu Sestavení pracovní skupiny pro realizaci projektu Při sestavování pracovní skupiny pro realizaci aktivity jsme se snažili do projektu zapojit vzdělávací pracovníky z různých oblastí. Hlavní roli v týmu hráli učitelé, přímo zapojení do výuky imigrantských studentů v přípravných třídách pro adaptaci imigrantských dětí. Učitelé pracující s imigrantskými studenty Vědečtí pracovníci, kteří se věnují problematice integrace Dobrovolníci z asociace CEMEA se zkušenostmi s mezinárodními projekty Zaměstnanci z center žadatelů o azyl Zástupci Ministerstva školství Vedoucí skupin Sociální pracovníci Atd. Přímá cílová skupina Nekontaktovali jsme přímo studenty, naším cílem byla spolupráce se vzdělávacími pracovníky, kteří pracují s imigrantskými studenty ve školách. Naším záměrem bylo navázání dlouhodobé spolupráce s učiteli a dalšími vzdělávacími pracovníky. Zároveň jsme neomezovali spolupráci pouze na školské prostředí. Podle našeho názoru je téma aktuální nejen pro učitele a studenty, ale také pro rodiny a pracovníky z neziskových organizací a oblasti neformálního vzdělávání. Jaký byl náš pracovní nástroj? V některých školách a vzdělávacích zařízeních, kde se aktivita konala, nebyly k dispozici počítače. Proto jsme se rozhodli přenést test z původní elektronické formy (CD) do tištěné podoby. Nejprve jsme test přeložili do francouzštiny a provedli úpravy textu, aby lépe vyhovoval našemu kulturnímu kontextu. Vedle testu jsme připravili doprovodný didaktický materiál, pojednávající o rasismu, xenofobii a dalších formách diskriminace. Postup práce První fáze: překlady, adaptace textu pro cílovou skupinu tak aby otázky vyhovovaly pro žáky francouzských základních škol ve věku let. Některé otázky musely být upraveny ze sociálního, politického či kulturního hlediska, například otázky ohledně terorismu a baskických separatistů ve Španělsku. Implementace Projekt byl realizován na třech různých místech. 1) venkovská oblast Châtillon-sur-Seine, 2) školy v Dijonu ve třídách žáků ve věku mezi 8 a 11 lety, 3) předměstí Dijonu. Adaptace aktivity Přeformulování některých otázek, vytvoření definic klíčových pojmů s krátkým slovníčkem. Vedle samotného Testu tolerance jsme připravili krátký materiál s informacemi o Evropském projektu, v jehož rámci se aktivita koná. Některá témata uvedená v testu vyvolávala u studentů rozpaky, např. otázka s učitelem s homosexuální orientací. Druhá implementace Ve venkovské škole v Châtillon-sur-Seine se třemi skupinami dětí ve věku mezi 8 a 11 lety. Další implementace byla plánovaná v centru žadatelů o azyl, studenti z vyšších tříd ale měli v předpokládaném termínu prázdniny a pro mladší žáky by aktivita nebyla vhodná. Z realizace tak nakonec sešlo. Evaluace Pozitivní aspekty Test tolerance přispívá ke zdělávání budoucích občanů. Aktivitu lze dobře zapojit do širšího rámce formálního vzdělávání, U studentů se Test tolerance setkal s velkým zájmem, oceňovali zpracování otázek, přestože některé z nich považovali za kontroverzní. Učitelé oceňovali jak celkovou ideu projektu, tak i samotný test. Podařilo se splnit stanovené cíle a aktivita splnila svůj účel. Podle názoru některých učitelů se však otázky v testu příliš úzce zabývají rasismem a nezbývá prostor pro další druhy diskriminace. Situace, které jsou prezentovány v testu, jsou dostatečně jasné a byly snadno srozumitelné.. Pokud je test používán ve škole jako součást výuky v rámci běžných školních předmětů, může se test a témata, která test otevírá, rozložit do několika týdnů. Studenti většinou vypracovali test ve velmi krátkém čase (obvykle asi 5 minut) Na úvod je třeba vysvětlit proč mají před zahájením testu posoudit vlastní míru tolerance a jakým způsobem tuto míru vyjádřit na stupnici mezi 0 a 150 body. Test je vhodný pro studenty ve věku mezi 8 a 11 let. Pro mladší studenty je třeba test upravit. Je důležité studentů také zdůraznit důležitost konceptu svobody projevu a dalších principů svobodné demokratické společnosti, které zajišťují, které mají zajistit, aby nikdo ve společnosti nebyl diskriminován či stigmatizován. Studenti mají často tendenci odpovídat na otázky podle očekávání učitele. V tom spočívá jedno z úskalí aktivity. Problematické aspekty Počítání bodů může jevit jako kontraproduktivní, vzhledem k tomu, že studenti se poté spíše snaží získat co nejvyšší skóre a jejich odpovědi nemusejí být upřímné. Pokud je aktivita vytržena z kontextu ostatního vyučování a není vztažena k dalším vzdělávacím aktivitám, může být výsledný efekt relativně omezený. Termín tolerance je sám o sobě víceznačný a je obtížné jej jednoznačně definovat. Posuzovaní vlastní míry tolerance může být podnětné, ale může vyvolat napětí či rozpaky. Učitel musí umět posoudit, jak tento aspekt aktivity správně prezentovat. Některé termíny je třeba vysvětlit, např. formou slovníčku (termíny jako např. svoboda projevu apod. Plán k vytvoření webových stránek Bibliografie Slovníček klíčových pojmů Didaktický průvodce

14 A aktivita 3 Africké kino První fáze Co víš o Africe? Aktivita 3 Cíl aktivity: Identifikovat přírodní zdroje nezbytné pro přežití. Aktivita č. 1 Vzbudit reflexi o významu vody v našem každodenním životě a co můžeme udělat pro to, aby se vodou více šetřilo. Udělejte se spolužáky seznam běžných denních aktivit, při kterých používáte vodu a co vše s vodou děláte, poté seznam Posílit respekt k přírodě jako zdroje nezbytných zdrojů pro život. Cíle aktivity Zvyšovat povědomí o tématech souvisejících s rozvojem vzdělávání. Posílit rozvoj vzdělávání v rámci formálního i neformálního vzdělávání. Rozvíjet znalosti dětí o rozvojových zemích, vzbudit zájem o témata tolerance a diskriminace. Film je vhodným prostředkem pro přiblížení odlišných a vzdá- Specifické cíle aktivity Zaměření na konkrétní aspekty africké ku a specifické problémy rozvojových zemí: sucho a chudobu. Reflexe na způsob řešení konfliktů ve filmu a na hodnoty, které reprezentuje postava Kirikou ve filmu: tolerance a velkorysost. Přemýšlejte o estetice kreseb v africkém umění. Přemýšlejte o hudbě jako nositeli tradic národů. napište na tabuli. Představte si, že máte k dispozici během dne méně vody, než normálně. Čeho z toho, co jste napsali na tabuli, byste se mohli vzdát? Jak byste mohli vodou šetřit? Odpovědi napište na druhou část tabule. Jak obtížné by pro vás bylo omezit množství vody, kterou během dne vyčerpáte? Jak byste mohli přispět k tomu, aby se vodou více šetřilo? Můžete vytvořit plakát s využitím všech předchozích odpovědí. Víte o problému desertifikace ve Španělsku? Jak bychom problém mohli vyřešit? Metoda: Učitel dětem vysvětlí, že jedním z nejdůležitějších témat filmu je voda, a co se stane, když je jí nedostatek. Učitel povzbuzuje diskuzi o vodě jako základním zdroji života a vybízí děti, aby přemýšleli o tom, jak hospodárně vodu užívat. Zamyslete se nad následujícími otázkami: K čemu potřebujeme vodu nezbytně (pít, mýt se) Jak používat méně vody (např. nemýt si dvakrát denně vlasy) lených kultur a pro jejich lepší pochopení. Obrazový materiál Reflexe o rituálech zobrazených ve filmu. Kdy vodou plýtváme (necháme zbytečně téct vodu atd.) je působivější než pouhý text. Je důležité přemýšlet o tom, jaké film přináší poselství a jaká zobrazuje témata. Cílová skupina Aktivita č. 2 Na mapě uvedené na následující straně, jsou zobrazeny pouště Děti ve věku 5-12 let. ve Španělsku a suché oblasti. Otázky: Jaké jsou příčiny dezerti- Cílem aktivity je pokusit se při sledování filmu vcítit do postav těch druhých v příběhu a přemýšlet o tom, jak nás téma filmu oslovuje a zda jsme dostatečně tolerantní. Pro zdárný průběh aktivity je důležité, aby se studenti aktivně angažovali v jednotlivých aktivitách a měli příležitost vyjádřit svobodně své názory a postoje. Struktura Aktivita je rozdělena do 3 částí: 1. První část: Příprava na projekci filmu, učitel zjišťuje, co děti vědí o Africe. Učitel může uvést zajímá fakta o Africe a zmínit některé zvláštnosti Africké kultury. Může ale také zdůraznit, že máme s africkou kulturou mnoho společného. Děti mohou být případně rozděleny do skupin. 2. Druhá část: Projekce filmu. Délka filmu: 74 minut. 3. Třetí část: Reflexe na film, interaktivní aktivity a hry, de- Vyhledávání informací o Africe. Prezentovaný příběh vychází z legendy kmene «Senufo, z Pobřeží slonoviny. Africký kontinent je velmi rozlehlý a na jeho území žije mnoho různých národů. Každý národ má svou svébytnou kulturu, vlastní hudbu a zvyky. Podělte se o informace, které jste shromáždili, s učitelem a svými spolužáky. Cíl aktivity: Podnítit v dětech zájem o odlišné kultury a životní styly. Metoda: učitel působí v roli moderátora a usměrňuje průběh aktivity. fikace? Španělsko je nejsušší zemí v Evropě. Podle údajů OSN na třetině španělského území dochází k postupné desertifikaci, 6% území je již postiženo takovým způsobem, že proces je nevratný. Jak můžeme řešit problém dezertifikace? Vytvoření plakátu s africkými motivy. Případně formou koláže s použitím obrázků a fotografií z novin a časopisů. Cíl: Vzbudit v dětech zájem o poznání světa kolem nás. Metoda: Děti pracují v malých skupinách. Učitel působí v roli moderátora a usměrňuje průběh aktivity. bata o postavách z filmu a hodnotách, které film sděluje

15 Aktivita č. 7 Aktivita 4 /pro děti, které film neznají/ Film, který děti budou sledovat, vypráví příběh o Kirikou, africkém chlapci z kmene, na který čarodějnice Karabu uvrhla kletbu. Kirikou se snaží zjistit, proč je Karabu tak zlá. Jak si představujete Kirikou? Jak asi vypadá? Malá nápověda: je malý, má černou pleť, je odvážný a rychlý. Cíl: Povzbudit děti ke kreativnímu myšlení, používání představivosti. Metodika: Děti dostanou za úkol nakreslit Kiriko na jednu polovinu papíru a poté porovnat svůj výkres se svými spolužáky. Informace o filmu: Země výroby: Belgie, Francie, Lucembursko Rok výroby: 1998 Uvedení do kin: 2001 Žánr: Animovaný film Délka: 74 minut Originální název: Kirikou et la Sorcière Režie: Michel Ocelot Francouzské znění: Antoinette Kellermann (Karabu), Fezele Mpeka (Strýc), Kombisile Sangweni (matka), Theo Sebeko (Kirikou), Mabutho Kid Sithole (dědeček) Scénář: Michel Ocelot 3. část Co víš o Africe? Aktivita č. 6 Kirikou se ptá: Proč je Karaba tak zlá? Jak bys mu odpověděl? Když tvůj spolužák nebo jiné dítě z tvého okolí dělá něco špatného nebo se špatně chová, kladeš si otázku, proč tak jedná? Myslíš, že se takový člověk může změnit? Cíl: Uvědomit si, jak je důležité analyzovat danou situaci, Proč čarodějnice proměnila lidi v bohy? Zkus rozpoznat postavu z příběhu podle uvedených vlastností: Dříve než něco udělá, vše pečlivě rozváží, je odvážný a velkorysý. Je to... Je silný, temperamentní, je náročný na druhé, Jeho jméno je... Je starý a moudrý. Má odpovědi na všechny otázky, které mu pokládá Kirikou. Je to... Je milá, přátelská a umí naslouchat Je to... Na začátku příběhu se postaví Karabě Je odvážný, ale tupý Druhá část Promítání filmu Hudba: Youssou N Dour Michel Ocelot se při realizaci filmu inspiroval africkými příběhy, čerpal ale také z evropských pohádek, jako než člověk udělá nějaké rozhodnutí. Podnícení sebereflexe, uvědomění si vlastní odpovědnosti. Zdůraznit důležitost empatie, vcítění se do druhého člověka, vnímání situace z jeho perspektivy. Je to... Nakresli Kirikou, jak si ho představuješ, použij druhou stranu papíru, kam jsi předtím namaloval první obrázek. Porovnej svoji kresbu s ostatními spolužáky a také s předlohou z filmu. Aktivita 5 Promítání filmu Paleček, Sněhová královna, Kráska a zvíře a z řeckých mýtů (z Homerovy Odyssey). Aktivita č. 8 Cíl: zjistit míru porozumění filmu Promítání filmu (74 minut) Cíl aktivity: ukázat dětem, jak lze prostřednictvím uměleckých forem pojednávat téma, které má vzdělávací obsah. Metodika: Učitel dětem vysvětlí, jak se během projekce mají chovat. Je důležité, aby pozorně celý film sledovali a teprve po skončení projekce film komentovali. Více informací: Hudbu k filmu napsal Youssou N Dour ze Senegalu. Pro vytvoření autentické atmosféry použil tradiční africké nástroje jako ritti, balafon, Cora, belon a xalam. Film byl natočen v Rize, filmový štáb byl složen výhradně z žen. Režisér filmu, Michel Ocelot, natočil ještě několik animovaných krátkých filmů: Les Trois inventeurs (tři vynálezci, 1980), La Légende du pauvre Bossu (legenda o chudém hrbáči, 1982), Les quatre Voeux (čtyři přání, 1987), La Princesse des diamants (princezna s diamanty, 1998) Scénář: V jedné africké zemi žijí lidé pod nadvládou zlé čarodějnice Karabu, která zemi proklela. Země vyschla, zmizely z ní všechny květiny a muži z kmene záhadně mizejí do neznáma. Kiriku je jen malý chlapec, ale je jediný, kdo má dost odvahy, aby se s čarodějnicí utkal. Je k tomu předurčený osudem. Je odvážný, spravedlivý a velkorysý. Když se Kiriku ptá ostatních, proč Karabu zemi proklela, nikdo není schopen dát mu jasnou odpověď. Proto se Kiriku sám vydá na cestu za čarodějnicí. Kiriku musí urazit velkou vzdálenost a jeho cesta vede také přes hory, kde žije jeho dědeček. Zastaví se u něj, dědeček je totiž moudrý můž, který by mohl znát odpovědi na Kirikovy otázky. Jednotlivé scény: Narození Kirikou Čarodejnice Karabu. Proč jsi tak zlá? Tajemství prokletí Cesta k zapovězené hoře Kiriko v přestrojení Moudrý muž z hor Proměna Jaké má Kirikou dobré vlastnosti, jaké jsou jeho kvality? Najdeš některé z nich ve skrývačce? Z A E Q X G O T D B L M P O T O L E R A N T E W H J N U M N T N Z A Y U D C I N G E N I O S O G Q O A L T R U I S T A R A R K D T O E L H F A D D G J U E S S L I W R D A C U R I O S O L N B O Jaké dobré vlastnosti máš ty? Jaké vlastnosti bys chtěl mít? Cíl: Reflektovat rozdíl mezi dobrými vlastnostmi a hodnotami Kontext: Učitel objasní rozdíl mezi osobními vlastnostmi a hodnotami. Dobré vlastnosti jsou osobní charakteristiky, projevující se pozitivně v našem jednání. Všichni nějaké máme. Příklad: být inteligentní, milý, pracovitý atd. Hodnoty jsou společensky podmíněné koncepty. Jsou to určité směrnice, které orientují naše jednání. Zatímco dobré vlastnosti mají z titulu věci vždy pozitivní náboj, hodnoty mohou být pozitivní i negativní (solidarita x egoismus). Někdy se ale oba koncepty překrývají. Např. tolerance může představovat jak hodnotu tak osobní vlastnost

16 3. část Co víš o Africe? Aktivita 9 Aktivita 11 Aktivita 12 Aktivita 13 Nezáleží na tom, že jsi ještě školák. Myslíš, že můžeš pomoci změnit svět k lepšímu? Co by se mělo dělat s věcmi, které ty sám považuješ za špatné? Zkus namalovat dva tématické obrazy, jeden na téma tolerance, druhý na téma usmíření. Můžeš postupně každý den přimalovat další motiv, vepisovat slova a věty, případně přidat prvek koláže atd., cokoliv tě napadne k danému tématu. Cíl: Reflexe na hodnoty, které nám umožňují žít v míru a harmonii s okolím. Tematizace hodnot jako sympatie, solidarita, vzájemná spolupráce. Aktivita 10 V příběhu figurují také zvířecí postavy. Dokážeš je poznat podle následujícího popisu? V příběhu vystupují různá zvířata. Vyber si se spolužákem jedno z nich a vyhledej si o něm více informací. Kde žije, čím se živí, jaké jsou jeho charakteristiky atd. Vyrob si z jednoduchých pomůcek převlek inspirovaný tvým zvířetem (použij třeba barevný papír, noviny, časopis, kusy látky apod.). Před ostatními potom budete v převleku odpovídat na otázky ostatních o vašem zvířeti. Jak ses cítil v převleku za zvíře? Bavilo tě to? Cíl: experimentovat s představováním jiných životních forem. Postup: Učitel upozorní na různé druhy zvířat, vystupujících ve příběhu. Rozdělí děti do dvojic nebo malých skupinek a rozdá jim materiály, kde se mohou o zvířeti, které si vybraly, více dozvědět. Když si děti oblečou vyrobené převleky, učitel a spolužáci se každého ptají, jaké zvíře představuje atd. V jednu chvíli se Kirikou svěřuje dědečkovi, že by chtěl být dospělý. Pamatuješ si, jak mu dědeček odpověděl? Dědečku, já bych chtěl být dospělý. A až budeš dospělý, budeš zase chtít být zpět dítětem. Užívej si toho, že jsi dítě a kouzelného dětského světa. Buď šťastný, že jsi jaký jsi. Až jednou budeš dospělý, budeš díky tomu také šťastný. A nemohl bys mě proměnit v dospělého? Ne Takže ty neumíš všechno? Tak tak, umím toho jen velmi málo. Napiš tři důvody, proč jsi rád, že jsi dítětem a tři důvody, proč bys chtěl být dospělý. Promluv o tom se spolužáky a zeptej se jich na jejich tři důvody. Jaká část filmu se ti líbila nejvíc? Proč? Vzbudil v tobě příběh zájem dozvědět se více o jiných kulturách a jejích příslušnících? Pokud ano, jaká kultura by tě zajímala? Jaká písnička z filmu se ti líbila? Pamatuješ si její melodii? Pamatuješ si její slova? Cíl: povzbuzení zájmu o cizí kultury Africké kino - Francouzská adaptace Proč jme pro pilotní realizaci zvolili tuto aktivitu? V Dijonu působí kino Eldorado, které organizuje program škola a kino. Eldorado nabízí programy pro základní a střední školy s kulturní a vzdělávací tematikou. Spolupráce s Eldoradem pro nás a prezentovanou aktivitu znamenala kvalitní zázemí. Jsou to hlodavci. Jsou Kirikou vděční za jeho pomoc. Jsou to... Pták, se kterým Kirikou bojuje. Jsou to... Je vysoký a vypadá jako divoké prase Je to... Žije v podzemních chodbách a páchne Je to... Proč má Kirikou tak zvláštní vztah se zvířaty žijícími v lese? Od konkrétní otázky můžeme přejít k obecnějšímu tématu ke vztahu člověka ke zvířatům. Cíl: Reflexe na téma, jak můžeme akceptovat, jací jsme. Role učitele: Učitel se snaží přiblížit, že jako děti chceme často, aby čas plynul rychle, aby se z nás stali dospělí a mohli jsme dělat věci, které mohou jen oni. A zároveň, když jsme dospělí, zase si někdy přejeme, abychom se vrátili do dětských let a mohli dělat to, co už jako dospělí dělat nemůžeme. Je dlouhý a především strašný a nebezpečný Je to... Cíl: zjistit míru porozumění příběhu a znalost zvířat

17 Metodologie Přípravná fáze: realizace schůzek během přípravné fáze s učiteli ve spolupracujících školách + realizace konzultací s dalšími partnery. Realizace aktivit: Různorodé aktivity v rámci projektu vycházejí z konkrétních situací, navozených filmem Kirikou a čarodějnice, z konkrétní události či situace se poté přechází k obecnějším pojmům. Pro aktivitu je podstatné odvozování obecnějšího z konkrétního. Závěrečná fáze: zajištění kvalitní evaluace pilotní realizace Fáze I Příprava realizace Setkání se zaměstnanci kina Eldorado v Dijonu, kteří vyjádřili zájem o spolupráci na vytvoření plánu aktivit ve spojení s projekcí filmu Kiriku a čarodějnice. Kolegové z kina Eldorado přislíbili možnost filmové projekce filmu ve svém sále film mají k dispozici, resp. mohou projekci zajistit. Program projekcí však mají naplánovaný na několik týdnů dopředu, bylo tedy třeba projednat, jak můžeme přizpůsobit termín pilotní realizace programu kina. Fáze II Společně s našimi partnery jsme film Kirikou a čarodějnice podrobili analýze. Zároveň jsme přeložili původní text aktivity do francouzštiny. Bylo však třeba text revidovat, tak aby vyhovoval pro naše účely a byl funkční ve francouzském kontextu. S kinem Eldorado jsme po konzultaci s našimi mezinárodními partnery dohodli termín realizace. Fáze III Prezentovaná aktivita je přenosná i do jiného kontextu. Vždy je třeba zvážit, do jaké míry je plán aktivit třeba přizpůsobit odlišnému prostředí. Text aktivity, který zde prezentujeme, je upraven pro potřeby francouzského kontextu. V rámci pilotní realizace se osvědčil úzký kontakt s učiteli spolupracujících škol. Společně s nimi jsme upravovali jednotlivé aktivity, aby odpovídaly potřebám přímých účastníků. Aktivity lze upravovat např. podle věkové skupiny studentů. Zároveň lze říci, že uplatněná metoda může být využita i na práci s jinými filmy či dalšími multimediálními nástroji. Hodnocení Prezentované aktivity mohou být vhodným doplňkem výuky v různých školních předmětech, např. občanské nauce, výtvarné a vizuální výchově, základech společenských věd apod. V rámci pilotní realizace se osvědčila spolupráce s kinem Eldorado, které se věnuje kulturní a společenské osvětě. I v jiných zemích by mohlo být přínosem propojit kulturní centra či kluby s formální výukou a vytvořit tak určitou symbiózu mezi formálním a neformálním vzděláváním. Perspektivy Aktivity mohou být upraveny tak, aby projekt mohl být realizován v rámci dalších školních předmětů. Zároveň je třeba podrobit analýze, do jaké míry lze prezentované aktivity uplatnit i na jiné filmy. Je nutné dbát více na propojení teoretické a praktické části aktivity. V pilotní realizaci chyběla bibliografie k použitým materiálům. Poznámka Většina aktivit k filmu je k dispozici na internetu. Pokud studenti znají film jíž z dřívějška, je třeba upravit ty aktivity, které mají být realizovány před sledováním filmu

18 aktivita Č. 4: Emigrovat či zůstat doma? Realizace aktivity v Litvě Prostřednictvím internetové prezentace plánované aktivity jsme oslovili širokou pedagogickou veřejnost. Přímo jsme s nabídkou zapojení do projektu kontaktovali základní a střední školy v celé Litvě. Školám, které vyjádřili zájem o spolupráci, jsme zaslali potřebné podklady a při samotné realizaci aktivity jsme s našimi partnery konzultovali metodiku a jednotlivé aspekty průběhu aktivity. Spolupracující školy se do projektu zapojily velmi aktivně a s nasazením, učitelé i studenti projevili o problematiku živý zájem. Základní cíle Účastníci aktivity analyzují možné důvody vedoucí k imigraci a problémy, které rozhodnutí opustit vlastní zemi přináší. Studenti se pokusí uchopit danou problematiku zevnitř, optikou lidí, kteří jsou aktéry imigrace. Specifické cíle analýza konkrétních důvodu vedoucích k imigraci posoudit, zda má člověk morální závazek setrvat ve své zemi analyzovat, jaká negativa a pozitiva přináší imigrace v důsledku jak aktérům imigrace, tak zemím, které jsou migračními pohyby zasaženy Efekt aktivity Účastníci aktivity Cílová skupina Přímí účastníci: Aktivita je nejvhodnější pro věkovou skupinu od 12 do 19 let. Zvolili jsme společně s učiteli toto věkové rozpětí, vzhledem k tomu, že pro menší děti by mohlo být obtížné definovat klíčové termíny migrace, imigrace a emigrace a podrobit analýze důvody vedoucí k migračním pohybům. Nepřímí účastníci: Okolí přímých účastníků rodina, přátelé, učitelé atd. Metodologie Společná analýza, improvizace, hraní rolí, simulace, prezentace. Učitelé mohli sami rozhodnout, v jaké podobě a v rámci jakého učebního předmětu aktivitu realizovat. V některých školách byla aktivita prezentována v rámci běžných předmětů jako dějepis, zeměpis či angličtina. Jinde realizace proběhla jako součást mimoškolních aktivit, např. v debatním kroužku a v dalších zájmových klubech. Pro vyhodnocení aktivity nebyl vypracován žádný standardizovaný dotazník, požádali jsme ale partnerské školy o hodnocení formou poznámek a komentářů. Na základě zkušeností získaných z pilotní realizace můžeme konstatovat, že testovaná aktivita se osvědčila jako nástroj pro multikulturní výchovu a může být platná pro zvyšování prahu tolerance. Aktivitu lze bez větších úprav aplikovat v různých zemích, postačí přizpůsobit metodiku a obsah danému národnímu kontextu. Po technické stránce neklade aktivita zvláštní nároky, příprava aktivity je relativně jednoduchá a nevyžaduje od učitele zvláštní znalosti či kompetence. budou moci kriticky vyhodnotit důvody vedoucí k imigraci a lépe jim tak porozumět na základě společné analýzy lépe porozumějí morálním dilematům, spojeným s rozhodnutím emigrovat. lépe si uvědomí, jak komplexní je otázka migrace a jaké zisky a ztráty z emigrace plynou 34 35

19 KAPITOLY Učitel Představení aktivity, řízená reflexe klíčových termínů migrace a imigrace. - Má jeden z nich pozitivní a druhý negativní význam? - Srovnání s neutrálním termínem migrace AKTIVITY Prezentace příběhu: Emigrovat či zůstat doma? (viz. příloha č.1) + vysvětlení, že k rozhodnutí pro emigraci mohou vést různé důvody, každý má svůj vlastní osobní příběh Studenti Odpovídají na otázky Naslouchají učiteli KDO JSOU MOJI LIDÉ? V příběhu říká žena svému muži: Tvoje místo je tady, u tvých lidí. Muž odpovídá otázkou: Kdo jsou moji lidé? Ptejte se studentů na následující otázky: - Co myslí muž svojí reakcí. Kdo jsou moji lidé? - Odmítá svůj národ, zpochybňuje loajalitu ke skupině nebo vyjadřuje příslušnost k lidstvu vůbec? - Je jeho přání opustit zemi egoistické? -Má právo emigrovat? - Má - např. morální - povinnost zůstat v zemi? - Má zůstat nebo odejít? Úkol: -Vyzvěte studenty, ať navrhnou pokračování rozhovoru v příběhu za předpokladu, že muž je a) brilantní vědec věnující se výzkumu léčby rakoviny, b) byznysmen, který přišel ke jmění Navržené pokračování mohou studenti přednést na příští hodině. Odpovídají na otázky Připraví pokračování příběhu podle podaných instrukcí Důvody vedoucí k emigraci Rozdejte text příběhu (před realizací aktivity je třeba pro studenty text příběhu vytisknout, viz. Příloha č.1) Zadejte studentům, aby v jednotlivých rolích četli příběh nahlas Zeptejte se studentů, jaké důvody mohou rodinu vést k rozhodnutí emigrovat a požádejte je, ať takové důvody vypíší na list papíru. Vyzvěte jednotlivé páry, aby si mezi sebou vyměnili vypsané důvody. Vždy se spojí dvě dvojice a ve čtyřech vypracují komplexnější přehled Čtení příběhu Vypracují přehled Práce ve čtveřici správné otázky Zadejte studentům, ať si představí, že jsou přáteli ženy z příběhu a navrhnou 5 otázek, které by ženě mohly pomoci správně se rozhodnout a zvážit důsledky svého rozhodnutí. Požádejte studenty, ať odůvodní svoji volbu otázek Navrhnout 5 otázek, které by ženě mohly pomoci správně se rozhodnout. Např. Co ztratíš, tím, že odejdeš? Co budeš mít za problémy, když zůstaneš Výměna otázek mezi jednotlivými páry a diskuze o nich. Formulování odpovědí na navržené otázky a rozhodování, zda má žena zůstat v zemi, či emigrovat. Rozdejte studentům Karty s důvody pro emigraci, s úkolem zvážit, které z uvedených důvodů představují skutečnou motivaci k emigraci, příp. jaké důvody jsou pravděpodobnější. viz příklad č. 1 Seřazují karty Vítězové a poražení Vyzvěte studenty k analýze situace z příběhu v širším kontextu za využití vlastních znalostí o problematice migrace s důrazem na zisky a ztráty spojené s emigrací. Viz příklad č. 3 Doplňují prázdná okna v tabulce Zisky a Ztráty. V příloze č.2 uvádíme tabulku s příklady odpovědí. Vyzvěte studenty k reflexi na otázky: a) jak dosáhnout zlepšení podmínek, tak aby lidé nemuseli emigrovat, b) kdo, resp. jaké instituce mají řešit tento problém. Reflexe na otázky 36 37

20 Pomůcky Karty: Důvody pro emigraci (příklad č. 1) Příběh: Emigrovat či zůstat doma? (Příloha 1) Když dorazil domů, bylo vidět, že má velké starosti. Obávám se, že nemáme jinou možnost. Musíme odejít. Oznámil ženě. Ale kam půjdeme? zareagovala žena. Ještě dnes musíme přejít přes hranici Ale co bude s mojí matkou?, obrátila se žena směrem k drobné stařence sedící u stolu. Získání lépe placené práce Připojit se k ostatním členům rodiny Špatné životní podmínky Stařenka se ani nepohnula, ale rozhovor pozorně sledovala. Nemůžu odsud odejít namítla tichým hlasem, je to moje země a zemřu tady. Takhle nemluv přerušila ji žena. Nemůžeme tě tu nechat, mysli na to, co by se mohlo stát. Jak tě vůbec může napadnout, že odsud odejdeme?, pokračovala stará žena podrážděně. Patříš sem, mezi své lidi. Kdo jsou moji lidé? odpověděl muž otázkou. Jsem člověk a tady se cítím jako zvíře Riziko násilných útoků Získat práci Kvůli dětem zavřené v kleci. Nemáme snad právo na slušný život, nemáme právo být šťastní? vstoupila do hovoru žena a vzala svoji matku za ruku. Prosím, pojď s námi, nemůžeme tě tu nechat. Já ti bránit v odchodu nebudu, řekla stařenka. Jestli to musíš udělat, tak odejdi. Já tu ale zůstanu. Ty jsi ještě mladá, máš spoustu možností. Ale já jsem doma tady. Napiš vlastní důvod Mladá žena se obrátila ke své matce. Je její dcera. Podívala se zpět na svého muže. Je jeho žena. Co má dělat? Špatné počasí (klima) Neúroda Napiš vlastní důvod Válka Přírodní katastrofy 38 39