Kraje chtějí záchranáře, Parkanová bojovníky

Transkript

1 Nezávislý měsíčník pro kraje ČR číslo 10 /říjen 2007 ročník 6 cena 15 Kč O obraně vlasti nemůže Transformace záchranných praporů nesníží kvalitu IZS, tvrdí rozhodovat referendum, říká ministryně obrany Vlasta Parkanová hejtman Plzeňského kraje Petr Sníží se možnosti humanitární pomoci obyvatelstvu v případě havárií nebo Zimmermann živelných pohrom, oponuje primátor Českých Budějovic Juraj Thoma Rozhovor, strana 16 Jak to vidí, strana 3 Hejtmané proti transformaci. Rubrika kraj k tématu měsíce. Kraje chtějí záchranáře, Parkanová bojovníky K TÉMATU Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje, předseda Asociace krajů ČR Krajské strany KOMENTÁŘ Vytíženost praporů byla minimální nebo Loni stály miliardu a jejich zásahy měly hodnotu dvanácti milionů. To jsou věty, které vypadly z ministerstva obrany v souvislosti s plánovanou transformací armádních záchranných praporů. Až zase přijdou příští nebo přespříští rok tisícileté povodně v důsledku globálních klimatických změn, které vlastně globálními klimatickými změnami nejsou, a nikdo nám nepřijde na pomoc, bude to proto, že holt potřebujeme bojovníky a ne záchranáře. A možná nepřijde na pomoc vůbec nikdo. Kdo ví, zda po zpívající ministryni nenapadne ministra vnitra zrušit málo využité hasiče a jiného politika zase málo využité záchranky. Vždyť vydržovat si tyhle příživníky se přece nevyplatí. Miloš Spáčil, editor ČESKÁ REPUBLIKA - Jihočeskému hejtmanovi došla trpělivost. Napsal dopis ministryni obrany Vlastě Parkanové, žádá zachování 153. záchranného praporu v Jindřichově Hradci. A není sám, proti plánované transformaci praporů bojují všichni tuzemští hejtmani. Parkanová má však v jedné věci jasno. Nechce záchranáře, vyžaduje tvrdé bojovníky. Chápu, že Armáda České republiky má snahu šetřit finanční prostředky a efektivně využívat lidské zdroje. Existence 153. záchranného praporu v Jindřichově Hradci však je pro celý jihočeský region významným bezpečnostním prvkem nejen v oblasti ochrany obyvatel při řešení situací v době živelných pohrom, ale i v souvislosti s provozováním jaderných elektráren Temelín a Dukovany, napsal Zahradník Parkanové. Jeho dopis nebyl prvním listem do Prahy, hejtman už oslovil i premiéra Mirka Topolánka. S Parkanovou navíc jednal i na samotné půdě hejtmanství. Ministryně obrany se tam objevila u příležitosti předání letiště v Plané kraji. A výsledek? Zatím nikdo nic neví. Ministryni obrany vede k myšlence transformovat záchranné prapory jednoduchý kalkul prapory jsou moc drahé. Tvrdí, že odvádějí dobrou práci, primárně jsou však určeny k jiným úkolům. Práce, které zatím vykonávaly (mezi nimi často vyzdvihovaná pomoc při povodních), by měli zajišťovat hasiči. ICRC bude, ale v jiné podobě (pokračování na straně 3) Pokud je cílem transformace armády ČR vybudování moderních sil, schopných prosazovat strategické zájmy státu, pak je vyčlenění záchranných praporů, dle mého názoru, krok nesprávným směrem. Jakkoli chápu rozpočtová omezení, která se týkají všech resortů, nemohu se ztotožnit s myšlenkou redukce počtu záchranných praporů na území celé republiky. Svou připravenost a schopnost okamžitého nasazení prokazovaly tyto jednotky při všech živelných pohromách, které náš kraj zasáhly, ať již to byly povodně v letech 2002 a 2007 nebo mimořádná sněhová kalamita v zimě 2005/2006. Na území Moravskoslezského kraje je poslední jednotkou Armády ČR Záchranný prapor Hlučín. Ačkoliv se jedná o nebojovou jednotku, přítomnost profesionálních vojáků má pro kraj nezanedbatelný psychologický a ekonomický význam. Pokud by tedy měl být Záchranný prapor Hlučín v souladu s předloženou Transformací resortu ministerstva obrany začleněn do Hasičského záchranného sboru České republiky, považujeme za naprosto nezbytné udržet jeho plný početní stav i akceschopnost. Domnívám se, že je proto nezbytné doplnit projekt transformace o detailní finanční plán, který bude garantovat závazky státu k udržení diskutovaných sil a prostředků. INZERCE BRNO (JIHOMORAVSKÝ KRAJ) Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zareagoval na zvětšující se fámy ohledně fungování zdravotnických zařízení v Brně tiskovou konferencí, která se konala začátkem října. V médiích se totiž mimo jiné objevily zprávy, že chce natolik změnit již odsouhlasený a započatý projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), že by od projektu bezpochyby odstoupila americká klinika Mayo. Na konferenci ministr potvrdil, že se chystá udělat změny, ale ne takové, které by zastavily výstavbu ICRC. Jen chce celý projekt více zefektivnit a zracionalizovat. Proto byl vytvořen tým, který provede analýzu stávající péče ve Fakultní nemocnici u Svaté Anny (FNuSA) a připraví variantu integrace do ICRC a naopak. Proti tomuto týmu bude stát v opozici projektant, kterého ve veřejném řízení vybrala FNuSA. Ten bude mít za úkol ošetřit vše tak, aby požadavky týmu nebyly příliš velké. Další změnou v novém ICRC je rozšíření působnosti. Výzkum by se neměl zaměřovat pouze na kardiovaskulární onemocnění, kardiovaskulární a transplantační chirurgie, jak tomu bylo u původního plánu, ale také na další obory. Původní projekt podle pana ministra vůbec nepočítal se souvislostmi s ostatními odděleními FNuSA a nedával odpověď na to, zda a jakým způsobem bude ziskový. Součástí výstavby centra by se v druhé etapě mělo stát zmodernizování Nemocnice u Svaté Anny a zlepšení dopravní obslužnosti celého areálu. Již teď je jasné, že se výstavba zpozdí, ale pokud bude dohoda mezi novým týmem a projektantem rychlá, pak by se během příštího roku vše mělo srovnat oproti původnímu plánu. Žaneta Neužilová

2 2 KN říjen 2007 ČESKÁ REPUBLIKA Ministr Jiří Čunek vystoupil na 4. kohezním fóru v Bruselu 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek se zúčastnil úvodního dne 4. kohezního fóra v Bruselu, které se konalo ve dnech září S úvodními projevy zde mj. vystoupili předseda Evropské komise José Manuel Barroso, portugalský ministr životního prostředí, územního plánování a regionálního rozvoje Francisco Nunes Correia a evropská komisařka pro regionální politiku Danuta Hübnerová. Delegaci za Českou republiku tvořili 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, velvyslanec a Stálý představitel ČR při EU, SZ Brusel Jan Kohout, členka vyjednávacího týmu Národního strategického referenčního rámce Milena Vicenová, ředitel odboru Národního fondu ministerstva financí Jan Gregor, ředitel odboru kohezní politiky ministerstva pro místní rozvoj Zoran Nerandžič, náměstek hejtmana Karlovarského kraje Jan Zborník, zástupce ředitele Krajského úřadu kraje Vysočina Martin Černý, primátor města Ústí nad Labem Jan Kubata a starostka města Bělá pod Bezdězem Daniela Vernerová. Předseda Evropské komise zdůraznil, že jedním ze základních principů Evropské unie je uplatňování principu solidarity. Kohezní politika je jedním z jeho nejvýznamnějších nástrojů. Její výsledky se prokázaly jak ve zvýšení celkové zaměstnanosti v zemích EU, tak ve snížení chudoby nejzaostalejších regionů EU. Ministr portugalské vlády Correia vyzdvihl územní dimenzi kohezní politiky. Právě posilování územní dimenze kohezní politiky může přispět k většímu propojení dalších politik EU, např. energetické, sociální, a tím růstu jednotlivých regionů. Komisařka Hübnerová zdůraznila výzvy, před kterými Evropa stojí. Za největší problémy označila globalizaci a konkurenceschopnost, demografii a migraci, klimatické změny a energetickou závislost. Dále se vyjádřila k otevřenosti a vzájemné provázanosti regionů a v této souvislosti zmínila jako příklad masivní využití moderních informačních technologií, zejména pak internetu jako nástroje umožňujícího spolurozhodování velkého počtu lidí o směřování regionálních politik. Globalizace s sebou nese i nutnost podpory regionů ze strany EU tak, aby se byly schopny prosazovat na globálním trhu. Nový přístup EU směřuje k posílení role regionů. Ministr Čunek ve svém projevu mj. uvedl: Výzvou pro stávající programovací období, je podle mého názoru, správné nasměrování prostředků politiky soudržnosti. Konkrétně Česká republika vidí v současném programovacím období výjimečnou příležitost v investicích do infrastruktury, včetně investic do modernizace veřejné správy, tedy do podpory podmínek pro ekonomický rozvoj v kombinaci s investicemi do vzdělávání a podpory využívání nových technologií. Tuto kombinaci intervencí realizovaných prostřednictvím regionálních a tematických operačních programů považujeme za nejlepší strategickou volbu zohledňující podmínky České republiky. Reagujeme tím na aktuální potřebu investic pro rozvoj regionů a zároveň reflektujeme potřeby probíhající restrukturalizace ekonomiky pro podporu její konkurenceschopnosti. Strategie zvolená ČR na jedné straně zohledňuje trendy demografického vývoje a na straně druhé zvyšující se poptávku a nároky na znalosti a dovednosti. V rámci úvodního dne 4. kohezního fóra se uskutečnilo i bilaterální jednání resortních kolegů české a slovenské vlády ministrů Jiřího Čunka a Mariána Januška. Český ministr přítomné novináře informoval o současném stavu vyjednávání Integrovaného operačního programu, který je v působnosti ministerstva pro místní rozvoj, a na kterém se dále podílí ministerstvo vnitra, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo kultury a ministerstvo práce a sociálních věcí. Během tohoto briefingu ministři dále hovořili o stavu operačních Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek na společném briefingu s ministrem výstavby a regionálního rozvoje Slovenské republiky Mariánem Januškem u příležitosti 4. kohezního fóra konaného v Bruselu. foto: MMR programů v obou zemích. Jiří Čunek v této souvislosti představil tři operační programy, které mají být v nejbližších dnech podepsány Evropskou komisí. Konkrétně se jedná o operační programy Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha Adaptabilita. Česká republika předsedá v roce 2007 a 2008 státům Visegrádské čtyřky (V4). Při této příležitosti plánuje ministerstvo pro místní rozvoj na jaře roku 2008 setkání ministrů odpovědných za regionální rozvoj v zemích V4. Smyslem setkání ministrů by měla být společná pozice při ukončování programovacího období , dále vyhodnocení zkušeností z období vyjednávání Národních strategických referenčních rámců a jejich deklarování vůči Evropské komisi. V neposlední řadě by mělo být výsledkem setkání ministrů odpovědných za regionální rozvoj států V4 i hledání společných postojů v debatě o budoucnosti kohezní politiky. Tato debata byla zahájena právě 4. kohezním fórem. (red) Komise posuzuje dopad financování v regionech a zahajuje debatu o dalším vývoji politiky soudržnosti Politika soudržnosti, tzv. kohezní politika, prokazatelně pomohla rozvoji regionů Evropské unie, v příštích letech však bude čelit některým novým výzvám. To jsou závěry dosud poslední zprávy Evropské komise o hospodářské a sociální soudržnosti. Tato čtvrtá zpráva, již Komise zveřejnila už koncem května, poprvé uvádí hospodářskou, sociální a územní situaci rozšířené Unie o 27 členských státech a 268 regionech. Zpráva obsahuje podrobnou analýzu postavení regionů, pokud jde o HDP, produktivitu a zaměstnanost. Uvádí řadu problémů, jimž budou členské státy a regiony v příštích letech čelit. Součástí zprávy je první posouzení dopadu evropské politiky soudržnosti v programovém období , jakož i hodnocení přípravy na nové období Obsahuje rovněž deset otázek, jimiž se má nastartovat debata v evropských orgánech i mimo ně o budoucnosti této významné oblasti politik. Komisařka odpovědná za regionální politiku Danuta Hübnerová při prezentaci zprávy prohlásila: Politika soudržnosti prokázala, že je schopná přizpůsobit se měnícím se okolnostem. Pomohla naprosto nezbytným investicím do infrastruktury a lidských zdrojů a modernizaci a diverzifikaci regionálních ekonomik. Díky ní se struktura veřejných investic členských států přiblížila prioritám Unie. Uvedla rovněž, že cílem politiky soudržnosti je především dát příležitost všem občanům EU, bez ohledu na to, kde žijí, a to omezováním nerovnosti mezi regiony, mobilizací nevyužitého potenciálu a soustředěním zdrojů do investic vedoucích k růstu. V nejbližší době bude Unie čelit mnoha výzvám: okolo roku 2020 začne úbytek obyvatelstva, k němuž v mnoha regionech dochází již nyní, globální konkurenti budou zvyšovat hospodářský tlak, porostou ceny energií, může dojít ke změně klimatu a k sociální polarizaci. Evropa musí na tyto výzvy reagovat. K tomu je zapotřebí, aby se na tvorbě blahobytu, na zaměstnanosti a růstu podíleli všechny regiony a všichni občané. Komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla řekl: Tato politika pomohla zmírnit sociální vyloučení a chudobu a zlepšit veřejnou správu zejména na regionální a místní úrovni. Tím tato politika přispěla k růstu HDP a k omezení rozdílů v Unii. Dále dodal: Evropský sociální fond (ESF) hodlá dalších sedm let každý rok investovat více než 10 miliard eur do lidí a pomoci tak zlepšit jejich dovednosti a zaměstnatelnost. Vzhledem k výzvám technologického pokroku a globalizace je obzvláště důležité zajistit, aby lidé měli schopnosti vypořádat se se změnami - pracovníci musí mít schopnost přizpůsobit se. Špidla také upozornil, že ESF je základní nástroj, který pomáhá členským státům zavést do praxe flexikuritu kombinaci aktivních politik na trhu práce, flexibilních smluvních ujednání a celoživotního učení. Hraje rovněž významnou úlohu při podpoře a provádění politik týkajících se sladění pracovního a soukromého života, které jsou důležité zejména pro úsilí EU zvýšit počet žen a mužů v zaměstnání. Komisařka Hübnerová připravuje diskusi o tom, co dělat v této strategické oblasti po skončení stávajícího období financování, jímž jsou roky Můžeme udělat ještě více. Navrhuji k diskusi deset otázek o budoucnosti politiky soudržnosti a doufám, že tato debata bude rozsáhlá a zapojí se do ní co nejvíce subjektů. O jejích výsledcích podám zprávu v příštím roce. ZJIŠTĚNÍ ZPRÁVY Zpráva se skládá ze čtyř částí: 1. Hospodářská, sociální a územní situace a tendence v členských státech a regionech EU-27: z analýzy vyplývá, že rozdíly v příjmech a zaměstnanosti v Evropské unii se v minulém desetiletí zmenšily. Stále je však třeba vyrovnat velké rozdíly mezi nejchudšími regiony a zbytkem, což si vyžádá dlouhodobé úsilí. 2. Dopad politiky soudržnosti: evropské programy soudržnosti přímo pomohly podpořit regionální konvergenci a zaměstnanost. Například mezi lety 2000 a 2006 se díky této politice zvýšil HDP o 2,8 % v Řecku a o 2 % v Portugalsku. Podle předběžných odhadů pomůže v letech zvýšit HDP v Litvě, Lotyšsku a České republice přibližně o 8,5 %, v Polsku cca o 5,5 % a v Řecku cca o 3,5 %. Politika soudržnosti pomohla rovněž omezit sociální vyloučení a chudobu: spolufinancuje se z ní vzdělávání 9 milionů lidí ročně (více než polovinu z nich tvoří ženy), což vede k lepším podmínkám pro zaměstnanost a k vyššímu příjmu; mezi lety 2000 a 2005 bylo v šesti zemích vytvořeno více než pracovních míst, což představuje 2/3 finančních prostředků určených na cíl Vnitrostátní politiky a soudržnost: veřejné investice v minulých letech klesaly, neboť rozpočty musí čelit důsledkům stárnutí populace (penzijní reformy, nákladnější vzdělávací a zdravotní systémy) a dopadům hospodářské reformy vedoucí ke konsolidaci veřejných financí. V roce 1993 vzrostly veřejné investice přibližně na 2,9 % HDP. O dvanáct let později poklesly na 2,4 % HDP. Ve stejné době jsme byli svědky procesu, v němž se rozhodování o veřejných investicích a jejich řízení pomalu, ale jistě přesouvá na regionální a místní úroveň. Mezi lety 2000 a 2005 rostly veřejné výdaje na těchto úrovních ročně o 3,6 %, což bylo více než růst HDP (1,7 %) a růst celkových veřejných výdajů (2,4 %). 4. Politiky Společenství a soudržnost: různé politiky Společenství výzkum, vývoj a inovace, zemědělství, hospodářská soutěž a státní podpora mohou zvýšit účinek politiky soudržnosti, a to například viditelným zohledněním hospodářských, sociálních a územních okolností. Zpráva ukazuje, že tomu tak je čím dál častěji, avšak stále zůstávají nevyužité možnosti součinnosti. Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti uvádí základní údaje a klíčové otázky pro otevřenou debatu o budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2013, která byla oficiálně zahájena na čtvrtém fóru o soudržnosti uskutečněném ve dnech září v Bruselu. Evropská komise musí vypracovat zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti podle ustanovení článku 159 konsolidovaného znění Smlouvy o založení Evropských společenství, kde se uvádí: Komise předkládá každé tři roky Evropskému parlamentu, Radě, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské a sociální soudržnosti a o způsobu, jakým k tomu přispěly různé prostředky stanovené v tomto článku. Tato zpráva případn ě o b s a h u j e v h o d n é n á v r h y. (red)

3 (pokračování ze strany 1) Mnoho úkolů dnes splňují hasiči, kteří spadají pod ministerstvo vnitra. Když zjistí, že na to nestačí, zavolají nám. A my budeme mít vždycky dost svých vojáků na to, abychom přispěchali na pomoc, řekla KN Parkanová. Záchranáři jsou vojáci specifického druhu, oni ani nemají kromě lehké zbraně nic na svou obranu, to nejsou bojovníci. A my potřebujeme armádu, která by měla více bojovníků, vysvětlovala ministryně. Žena, která na sebe před časem strhla pozornost písní pro amerického prezidenta Bushe, zatím odmítá být konkrétní. Materiál shrnující její ideje armády předložila vládě. Ta ho má projednat do konce října. Záchranné prapory tak zatím žijí ve sžíravé nejistotě. Nikdo nám nic neřekl, zatím nic nevíme, popsal KN velitel 153. záchranného praporu v Jindřichově Hradci, podplukovník Stanislav Mrkva. Stále není rozhodnuto. Naše posádka by měla být zachována, ale v této chvíli není známo v jaké podobě, potvrdila KN také praporčice Alena Hrdličková, mluvčí 154. záchranného praporu Rakovník. Transformace by se přitom měla dotknout všech praporů podle informací, které se v září objevily v médiích, by měl být kutnohorský prapor zrušen, v Hlučíně předán ministerstvu vnitra, jindřichohradecký a bučovický přeměněny na motorizované prapory, v Olomouci a Rakovníku by se měly objevit ženijní bojové prapory, v nichž by bylo po jedné záchranné rotě. HEJTMANŮM SCHÁZÍ INFORMACE Hejtmanům se projekt nelíbí. Jdou si za svým, chtějí, aby prapory dál fungovaly a v případě potřeby pomáhaly občanům. Vědí, jakou zásluhu si záchranáři připisují při ničivých povodních, že odvádějí dobrou ČESKÁ REPUBLIKA KN říjen Kraje chtějí záchranáře, Parkanová bojovníky PRAPOR 152. záchranný prapor Kutná Hora 153. záchranný prapor Jindřichův Hradec 154. záchranný prapor Rakovník 155. záchranný prapor Bučovice 156. záchranný prapor Olomouc 157. záchranný prapor Hlučín MOŽNÁ ZMĚNA zrušení transformace na motorizovaný prapor transformace na ženijní bojový prapor transformace na motorizovaný prapor transformace na ženijní bojový prapor přeřazen pod ministerstvo vnitra práci při sněhových kalamitách, přívalových deštích nebo při odstraňování ledových bariér na řekách. Potřebujeme vojenské záchranáře nejen kvůli často se opakujícím povodním, ale například i kvůli Jaderné elektrárně v Dukovanech. V době nouze bychom se museli spolehnout na hasičské sbory. Ani jejich tradičně obrovské nasazení ale v některých případech nemůže nahradit činnost vojenských záchranářů. Reforma armády nemůže snížit bezpečnost obyvatel, uvedl KN hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek. Podle hejtmana Libereckého kraje je navíc systém, který zatím v České republice funguje, natolik dobrý, že strhává pozornost i ze zahraničí. Odborníci na civilní ochranu plně uznávají, že organizované nasazení záchranných praporů s příslušným vojenským vybavením je při plnění humanitárních úkolů civilní ochrany během pohrom velice efektivní. Překvapuje mě, že toto důležité poslání specializovaných praporů ministryně neuznává, komentoval pro KN situaci hejtman Petr Skokan. Hejtmanům navíc vadí, že neproběhla otevřená debata. Také oni se odvolávají, stejně jako prapory, na nedostatek informací. O tomto kroku jsem se i já osobně dozvídal z neoficiálních zdrojů, potvrdil KN hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš s tím, že už také napsal na ministerstvo obrany nesouhlasný dopis. Prapory neplní jen funkci při přírodních katastrofách, jsou také zapojeny do vnějších havarijních plánů jaderných elektráren. Jak by měla armáda fungovat v případě problémů v elektrárnách? U jihočeského Temelína má Parkanová jasno. Existuje posádka v Bechyni, která by v případě nutnosti mohla zasáhnout. Z Bechyně to do Temelína není daleko, doplnila ministryně s tím, fotografie zdroj: 152 záchranný prapor Kutná Hora že havarijní plány podle ní nejsou důvodem pro zachování praporů. Transformace bude mít negativní důsledky i na samotné lidi, kteří v nich působí. Záchranáři už teď předesílají, že nechtějí přijímat větší rizika spojená například s nasazováním za hranicemi republiky. Část z nich proto bude možná odcházet do služeb hasičských záchranných sborů. Jan Štifter JAK TO VIDÍ Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic Rozhodnutí transformovat 153. záchranný prapor v Jindřichově Hradci na bojovou jednotku je pro nás Jihočechy nepříjemnou zprávou sníží se totiž možnosti humanitární pomoci obyvatelstvu v případě havárií nebo živelných pohrom. Záchranný prapor je navíc jedinou bezpečnostní a záchrannou složka v regionu, kde stojí Jaderná elektrárna Temelín, která má k dispozici dekontaminační vybavení. Upozorňuji, že elektrárna leží jen 30 kilometrů od Českých Budějovic a pomoc záchranného praporu by tak pro nás v případě jakékoliv havárie byla životně důležitá. Nehledě na to, že vnější havarijní plán elektrárny se zásahem 153. záchranného praporu počítá a žádná součást integrovaného záchranného systému není schopna jej zastoupit. V tomto smyslu je jindřichohradecká jednotka nenahraditelná a její transformací dojde k oslabení možností ochrany obyvatel v případě havárií. Nejde však jen o potenciální rizika, 153. záchranný prapor už ve značné míře prokázal svou užitečnost a potřebnost především při živelných pohromách. A to nejenom při rozsáhlých povodních v roce 2002, které zasáhly takřka celé jižní Čechy včetně našeho města, ale i při přívalových deštích, likvidaci ledových bariér na řekách nebo předloňské sněhové kalamity, kdy například České Budějovice využily jejich pomoci při odklízení stovek tun sněhu, který doslova zastavil život v městských ulicích. Vlasta Parkanová, ministryně obrany ČR Jako ministryně obrany jsem v situaci, kdy mi nestačí si něco myslet; musím na sto procent vědět, že návrh, který předkládám, je správný. Za tím účelem jsem transformaci záchranných praporů projednávala nejen se svými experty, ale i s ministrem vnitra a generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru (HZS). Všichni jsme se shodli na tom, že transformace záchranných praporů nejen že nesníží kvalitu Integrovaného záchranného systému (IZS), ale v některých oblastech dokonce jeho schopnosti zvýší. Nyní má armáda šest jednoúčelových záchranných praporů. Na kontě mají zásahy za pár desítek milionů Kč, přitom náklady na platy jejich příslušníků a provoz kasáren kde sídlí, jsou jedna miliarda. Na celkovém počtu zásahů v IZS se podílí jen několika promilemi za rok. Tohle není efektivní vynakládání veřejných prostředků, když armáda nemůže vojenské záchranáře na jiné úkoly využít. Po transformaci vzniknou dva ženijní prapory a dvě záchranářské roty. Záchranný prapor v Hlučíně by měl být převeden včetně lidí, techniky a budov pod HZS. Pouze jeden záchranný prapor dislokovaný v Kutné Hoře by měl být zrušen bez náhrady. Výstavbou ženijních praporů místo jednoúčelových záchranných se výrazně zvýší schopnost armády budovat provizorní mosty. Právě toto při povodních chybělo. Kromě toho nově vzniknou dva lehké motorizované prapory nasaditelné jak do boje, tak na záchranářské práce. Moderní, malá, profesionální armáda musí být univerzální. Základní záchranářské práce, např. evakuaci osob, ostrahu evakuované oblasti, budování protipovodňových zábran, musí zvládnout každý voják. Není ospraveditelné mít jednoúčelové záchranáře. NÁMĚSTEK MINISTRA TOUŠEK ŘEKL STAROSTŮM: Synergie projektů je naprosto nezbytná Peníze z Evropské unie, to je pro řadu plánovaných investičních akcí samospráv zaklínadlo. Problém ovšem nastává v okamžiku, kdy především menší municipality hledají cestu, jak správně a efektivně evropské peníze čerpat. O tom, zda jsou mechanizmy administrace připravované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR pro představitele malých samospráv uživatelsky přívětivé, se přijel na setkání s představiteli obcí do Čisté u Litomyšle přesvědčit náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Toušek. Zároveň se pokusil starostům objasnit některé pro ně nejasné body v procesu čerpání evropských financí. Proč vysoký státní úředník jede na setkání se starosty a řeší s nimi otázky čerpání peněz z evropských fondů? Jak jinak získat informace z terénu, než tak, že přijdete na takové setkání a ověříte si, zda myšlenky, které chcete prosazovat, pozitivně vnímá i ta skupina lidí, již osobně považuji za zcela zásadní. Oni jsou totiž ti, kteří budou realizovat projekty. Setkání má tedy oboustranný přínos, kdy starostové získají informace přímo od zdroje a vy si na druhou stranu ověříte, zda vámi nastavený systém je funkční Já opravdu říkám, že z mé strany je to zištné. Chci si ověřit, zda trend, který jsme nastolili a který chceme prosazovat, má oporu dole. Jak složité či naopak jednoduché je podle vás pro představitele malých obcí, které mají sotva uvolněného starostu, dostat se k evropským penězům? Mají rozhodně velmi složitou situaci právě proto, že jsou malí a jejich významnost v rámci celku se jeví jako marginální. Já se ale domnívám, že celá infrastruktura, to jak Česká republika vznikla z hlediska urbálního, je rozložená velmi rovnoměrně, a to tak, že převážná většina obyvatelstva žije ve venkovském prostoru a v těch menších městech, nikoliv ve velkých. A to je právě ten důvod, proč je potřeba těmto subjektům pomáhat. Opravdu jim pomůže to, co jim radíte, tedy provazovat jednotlivé projekty, síťovat, pracovat v kontextu a řekněme si i spojovat? Myslím si, že tyto malé obce se na úrovni starostů neustále setkávají, takže se vlastně integrují. To je můj předpoklad toho, že síťování je správé a naprosto nezbytné. Je to i vazba s městy podle nějakého tématu. Spolupráce je zásadní. A pak je tady další aspekt a to uvnitř daného území, kdy je zodpovědný kraj a je tady vazba na něj. Takže logika, že veřejná správa je složena zespoda nahoru a ne shora dolů, ta je správná a je to trend, který bychom měli ctít. Veřejná správa na úrovni státní správy by měla vycházet z reality, kde zodpovědnost za rozvoj území nesou kraje, já mám na centrální úrovni sledovat vývoj a vytvářet podmínky, aby se uvnitř toho území mohly věci dít ve vzájemných vazbách a v synergii. Vy slibujete, že žádosti budou jednotné, přehledné a kdokoliv umí číst se v nich vyzná a zároveň říkáte, že žadatelé proto nemohou při administraci využívat služeb externích agentur. Co když si ale starosta malé obce opravdu nebude umět poradit, jak mu ministerstvo pomůže? My jsme principy informovanosti postavili na třech základních pilířích. Jeden z nich je obecná publicita a šíření informací pokud možno tak, aby byly unifikované pro všechny operační programy. Druhou linkou je budování kontaktních center, ať už to je sdružení podnikatelů nebo obcí. To jsou prostě kontaktní místa, se kterými musí pracovat. Třetí věcí je finanční krytí manažerů, kteří se budou jako zaměstnanci veřejné správy podílet na realizaci projektů. Ta kombinace těchto tří nástrojů existuje a je v Operačním programu Technická pomoc velmi pečlivě rozvedena. Připravil: Miloš Spáčil

4 4 KN říjen 2007 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA KRÁTCE Oceanárium bude Pražský magistrát tvrdí, že Oceanárium na Letenské pláni bude, jeho výstavbu pouze zdržují administrativní záležitosti spojené s náročností projektu. Australská společnost Underwater World Oceanarium na přípravě, která vyhrála soutěž na využití základů památníků J. V. Stalina, musela přepracovat studii tak, aby vyhověla požadavkům ochrany přírody, a nyní jedná s magistrátem o nájemní smlouvě. V Oceanáriu se počítá s 250 druhy mořských živočichů, výstavba by měla přijít na 670 milionů korun. Zoo slavila V den zářijového státního svátku oslavila pražská zoologická zahrada 76. výročí svého založení. Oslavy měly podtitul Madagaskar není daleko a jejich součástí byl křest vzácných plazů, jejichž kmotry se stal primátor Pavel Bém a radní Milan Richter. Oslavami byla také ukončena kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií Zachraňme Madagaskar, ke které se pražská Zoo připojila. Magistrát ordinuje zeštíhlovací kůru Významnou zeštíhlovací kůru naordinovalo vedení města svým organizacím. Poté, co po personálním a organizačním auditu zeštíhlel pražský magistrát, který svůj stav snížil o 268 pracovníků, čeká totéž i organizace zřizované hlavním městem. Městská rada na návrh primátora Pavla Béma projednala výsledky auditů u vybraných organizací a schválila opatření, která povedou k úsporám pracovních sil a finančních nákladů. Radní také schválili audity u dalších organizací. Pravděpodobně žádná veřejná nebo soukromá instituce v republice, snad s jednou, dvěma výjimkami v soukromém sektoru, neprošla v posledních letech tak rozsáhlými změnami a zeštíhlením jako magistrát Prahy. Kdyby se něco takového povedlo soukromé firmě, bylo by její vedení pravděpodobně managerem roku, tvrdí primátor Pavel Bém. V roce 2004 měl magistrát zaměstnance. Vedení města rozhodlo o zefektivnění práce městského úřadu, zadalo první audit odborné firmě BNV consulting a ta navrhla ušetřit 251 zaměstnance. Já jsem slíbil, že úsporu zaměstnanců zajistím. Toto číslo již bylo dávno překročeno. Dnes jsme na základě dalších auditů rozhodli o úsporách a změnách, které se týkají vybraných městských organizací a společností navázaných na město. Po dokončení tohoto kroku, což je otázka řádově měsíců, dosáhne celková roční úspora osobních nákladů více než 272 miliony korun. A proti roku 2004 snížíme počet pracovníků o 783. Podle pražského primátora je cílem těchto kroků zjednodušení systému městské správy, jeho zlevnění a přiblížení občanům. Audity se týkaly šesti městských organizací. Zrušením městské organizace IROP město ušetří 12 pracovníků a ročně zhruba čtyři miliony korun provozních a mzdových nákladů. Činnosti Ústavu dopravního inženýrství převezme Technická správa komunikací. Část činností bude převedena do Útvaru rozvoje hl. m. Prahy a Protikorupční portál spuštěn Upozornit na korupční jednání na pražské radnici od nynějška mohou občané prostřednictvím Protikorupčního portálu. Ten funguje na webových stránkách magistrátu. Lidé mohou své podněty zasílat také přes sběrné schránky, u kterých jsou k dispozici korespondenční lístky. Potřebujeme občany přesvědčit, aby k potírání korupce sami přispěli a nasměrovali nás tam, kde systém selhává a vytváří pro korupci živnou půdu, tvrdí náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová. Naším cílem přitom není jenom odhalovat korupční jednání a řešit jeho následky. Nehodláme suplovat práci orgánů činných v trestním řízení, tedy vyšetřovat, soudit a trestat, na to ostatně nemáme žádný mandát. Chceme korupci především aktivně předcházet. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Přestože bylo Hlavní město Praha, stejně jako ostatní regiony České republiky, osloveno se žádostí o vyjádření k tématu měsíce, do doby redakční uzávěrky svůj příspěvek nedodalo. Redakce odboru dopravy MHMP. Úspora je 27 pracovníků a zhruba 8,5 milionu korun nákladů ročně. RO- PID (Regionální organizátor Pražské integrované dopravy) projde personální obměnou, vnitřní reorganizací. Vznikne nový Koordinátor pro Prahu a Středočeský kraj, protože vývoj a čím dál užší propojení dopravy v rámci obou regionů ukázaly nezbytnost takovéhoto koordinačního článku. Úspora bude 17 pracovníků a více než sedm milionů korun ročně. Pražská informační služba zruší výstřižkovou složku. Optimalizuje další činnosti a ušetří tím 34 pracovníky a téměř 11 milionů korun ročně. V Technické správě komunikací jsou navrženy vnitřní změny a snížení osobních nákladů s úsporou 81 pracovníka a finančním efektem ve výši téměř 19 milionů korun ročně. Centrum sociálních služeb hl. m. Prahy ušetří 20 pracovníků a zhruba šest milionů korun ročně. Za zmínku stojí dvě věci, doplnil ředitel magistrátu Martin Trnka. Snižujeme počet zaměstnanců v situaci, kdy na obce a kraje, a Praha je obojím, stát převádí stále nové agendy, které vyžadují další lidi. Fakticky tedy musíme odvést daleko více práce s menším počtem lidí. A za druhé, čísla, která uvádíme, jsou snížením tak zvaných tabulkových míst, jde proto o trvalé snížení stavů a trvalé úspory. Partnerem projektu je Česká pošta, která ho podpoří bezplatným dodáním informačních letáků do domovních poštovních schránek. Součástí zavedení Protikorupčního portálu je také jeho propagace prostřednictvím citylightů a reklamních ploch v tramvajích. V přípravě projektu jsme se inspirovali zahraničními zkušenostmi, mimo jiné z Londýna a Soulu. Zejména jihokorejské hlavní město je odborníky a nevládními organizacemi uznáváno jako velmi pokrokové a úspěšné v boji s korupcí. Po jeho vzoru bychom rádi postupně zmenšovali prostor, ve kterém se korupci daří. Prošetříme každý podnět, budeme hledat systémové chyby v práci magistrátu a snažit se je odstraňovat, konstatuje Reedová. STŘEDOČESKÝ KRAJ Radar: Počet odpůrců klesá STŘEDOČESKÝ KRAJ / PLZEŇSKÝ KRAJ Počet odpůrců radarové základny v Brdech klesl. Je jich už pod padesát procent. Situace mezi vládou, kraji a obcemi zůstává nadále vyhrocená. Ke konci května dokonce Příbramsko a Plzeňsko zažily protiradarové demonstrace. Za demonstracemi, které se odehrály ve čtyřiadvaceti obcích, stáli komunisté. Ve stejnou chvíli zahájil dlouho očekávaný protiútok zmocněnec vlády pro radar Tomáš Klvaňa. Oba tábory čeká komplikovaná diskuse. Samosprávy mají dlouhodobě rozehranou hru obce, v jejichž blízkosti má americká protiraketová základna vzniknout, chtějí plány smést ze stolu. Kraje Středočeský a Plzeňský se ústy svých představitelů staví obcím do opozice. Lidé nechtějí za humny radar, ale ani dálnici, často ani továrnu. Lidsky to chápu. Současně lidé ale chtějí, aby měli zaručenou bezpečnost mír, práci, dobrou životní úroveň. Je třeba hledat rozumnou dohodu, vysvětloval hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann s tím, že od začátku stojí na straně radaru. Ke stejným vizím se hlásí i středočeské hejtmanství. Lobbovat za radar nemůžeme, jde nám především o to, aby měla veřejnost správné informace. I proto jsme zřídili informační linku, sdělil mluvčí Středočeského kraje Martin Kupka. Chceme občanům zprostředkovat dostupné informace o diskutovaném záměru. Rádi bychom tak zamezili zbytečnému šíření fám, zdůvodňoval zřízení linky středočeský hejtman Petr Bendl. Jasnou většinu obyvatel však vláda ani kraje zatím nepřesvědčily. Informační kampaně teprve rozjíždějí. Od poloviny října vláda spustí webové stránky Protiraketam.cz, na kterých se už dnes návštěvník dozví, že budou kopat za radar. Zmocněnec Klvaňa to však vidí jinak. Chceme tam nabídnout Semináře k fondům EU Středočeský kraj, Odbor evropské integrace pořádá ve druhé polovině října cyklus regionálních seminářů na téma: Možnosti využití fondů Evropské unie k rozvoji venkova pro malé obce do 500 obyvatel. Semináře proběhnou v obcích a městech Beroun, Mělník, Kostelec nad Černými objektivní a vyčerpávající informace o vlivu radaru na zdraví lidí i na přírodu, popsal Klvaňa. Diskuse se začíná stáčet proti starostům. Kraje, vláda, ale i tuzemští politologové jim vyčítají, že své odmítání radaru kryjí referendy, do kterých se však pustili ještě před tím, než se veřejnost mohla s problematikou hlouběji seznámit. lesy, Vlašim, Velké Popovice a Rakovník. Účelem seminářů bude informovat starosty obcí nebo jejich zástupce s možnostmi získání finanční podpory z fondů Evropské unie, a to zejména v oblastech: Obnova a rozvoj vesnic, Občanské vybavení a služby, Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova, Místní komunikace, Vodohospodářská infrastruktura, kanalizace a čističky odpadních vod, Zlepšování kvality životního prostředí a Rozvoj cestovního ruchu. Bližší informace najdete na webových stránkách Středočeského kraje. ilustrační foto Výsledkem této demokracie je absurdní skutečnost, že se k bezpečnostní politice republiky, jak se stalo například v sobotním zpravodajství televize Nova, starostlivě vyjadřuje i starosta obce Trokavec, komentoval v září v MF DNES politolog Přemysl Rosůlek. Jan Štifter STŘEDOČESKÝ KRAJ První zmínky o záměru ministerstva obrany rušit některé záchranné prapory dorazily k představitelům krajů bohužel až prostřednictvím médií. Na základě těchto nepřímých informací jsem požádal ministryni obrany o schůzku a vážnou diskusi nad tímto záměrem. Jednání se odehrálo 20. září Domluvili jsme se, že všem dalším krokům bude předcházet podrobné odborné zhodnocení, jak významná je role záchranných praporů v rámci integrovaného záchranného systému a jak a kým by mohla být jejich činnost nahrazena. Bez této analýzy nepokládám jakékoli rozhodnutí o další existenci záchranných praporů za moudré. Zároveň se domnívám, že by se toto téma nemělo stát politikem. Osobně se skutečně obávám, že by zrušení kutnohorského záchranného praporu mohlo znamenat zhoršení situace v oblasti ochrany obyvatel. Sídlí v blízkosti dálnice D1, která je jednou z nejfrekventovanějších komunikací v zemi. Představuje proto i významné riziko dopravních nehod značného rozsahu. Na území Středočeského kraje je navíc řada významných chemických továren. Vážnější havárie kterékoli z nich by si mohla vyžádat zapojení desítek členů uniformovaných složek. Ani hasiči ani policie by přitom na jedno místo na delší čas nemohly uvolnit tolik svých lidí. Vojáci pomáhali v posledních letech při povodních a v lokalitách s nákazou ptačí chřipky. Pokládám proto opravdu za velmi závažnou otázku, zda by tento prapor dokázalo něco v integrovaném systému plně nahradit. Petr Bendl, hejtman Nový pavilon kolínské nemocnice Na počátku října otevřela Oblastní nemocnice Kolín nový pavilon s centrálními operačními sály. Je vybaven moderní diagnostickou a léčebnou technologií. Podle ředitele nemocnice Luďka Rubáše nebudou muset pacienti díky novému pavilonu jezdit na počítačový tomograf nebo magnetickou rezonanci do Pardubic či Prahy. Víme, že do konce roku ošetříme v nové budově klientů, kteří sem přijdou na vyšetření nebo ošetření, na kontrolu, převazu a operace, uvedl Rubáš. Je to největší investice, kterou jsme v kraji dosud udělali a je to součást koncepce zdravotnictví, kterou jsme před třemi lety schválili, řekl středočeský hejtman Petr Bendl. Celkové náklady na stavbu a vybavení sálů dosáhly 404 milionů korun. Státní rozpočet na to přispěl 60 miliony korun, zbytek zaplatil Středočeský kraj jako zřizovatel. Částečně na to použil i peníze z privatizace krajských zdravotnických zařízení.

5 INZERCE/PREZENTACE KN říjen REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, info@regionservis.cz Tel: Fax: GSM: Ze silnic mizí povodňové škody Pardubický kraj již opravil značnou část škod, které na silnicích způsobily loňské povodně. Všechny práce mají být hotovy do poloviny příštího roku. POŘÁDÁ II. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ KRAJE VYSOČINA termín: 15. listopadu 2007 (čtvrtek) místo konání: HROTOVICE, SPORT-V-HOTEL****, Nám. 8. května zaměření a hlavní tématika: ZMĚNA DANÍ A PŘÍPRAVA ROZPOČTU OBCÍ NA ROK 2008 S VÝHLEDEM cílová skupina: STAROSTA, MÍSTOSTAROSTA, ZASTUPITEL MĚNÍME SE ZE VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU NA CENTRUM SLUŽEB PRO SAMOSPRÁVY Od září 2007 rozšiřujeme své služby pro samosprávy. Regionservis již není jen vzdělávacím programem, ale nově nabízíme také široké spektrum služeb pro obecní, městské a krajské samosprávy. Nově si tak u nás můžete objednat např. Strategický plán rozvoje, Optimalizaci úřadu, Predikci daňových příjmů na rok 2008 nebo Dotační servis. Výběr našich služeb naleznete v Katalogu služeb Do konce roku 2007 nabízíme všechny nové služby za zaváděcí ceny. Dostupné kvalitní služby, vstřícné jednání + záruky a mnoho výhod včetně finanční podpory rozvoje obcí, takový je Regionservis, centrum služeb pro samosprávy. GENERÁLNÍ PARTNER Regionservis děkuje partnerům za podporu setkání HLAVNÍ PARTNEŘI SETKÁNÍ HLAVNÍ PARTNER OFICIÁLNÍ PARTNER ilustrační foto: archiv Záplavy poničily 117 úseků na silnicích druhých a třetích tříd a škody se vyšplhaly zhruba na 200 milionů korun. Máme již všechna razítka z ministerstva pro místní rozvoj, že stát dá polovinu těchto nákladů, prohlásil krajský radní zodpovědný za dopravu Ivo Toman. Správa a údržba silnic Pardubického kraje zajišťuje 95 těchto akcí, zbylou část rekonstruují soukromé firmy na základě výběrových řízení. V poslední době dostali do užívání opravené silnice obyvatelé Starého Svojanova a Dolní Lhoty na Svitavsku. Práce přišly celkem téměř na 5,5 milionu korun. Na komunikacích II/364 a II/365 byly rekonstruovány poškozené opěrné zdi a zpevněny svahy. Opravné práce na těchto stavbách probíhaly od poloviny března do konce září tohoto roku. Stavbaři ve Starém Svojanově vybudovali železobetonovou opěrnou zeď v délce 113 metrů. Svah u silnice zpevnili gabionovou zdí o výšce tři metry, která je vyrobena ze svařovaných ocelových sítí vyplněných přírodním nebo lomovým kamenem, popř. recyklátem. Oba tyto objekty jsou součástí silnice II/364 spojující obce Bystré, Svojanov a Brněnec. Kvůli místním podmínkám se rovněž silnice snižovala asi o 20 centimetrů v délce 80 metrů, doplnil Toman. Součástí stavebních prací byla také oprava železobetonové opěrné zdi u silnice II/365 v Dolní Lhotě. Koncem srpna byla otevřena opravená silnice v Křižanovicích na Chrudimsku, kde si práce na úseku o délce přibližně 2,3 kilometru celkem vyžádaly pět milionů korun. Rekonstrukce komunikace III/33760 v úseku Mezisvětí Křižanovice trvaly od dubna do června letošního roku. Zahrnovaly též opravu mostu a příkopů. Starý povrch musel být odfrézován, dále se musely pročistit nánosy ze šachtic a odstranit kamenné patníky, křoviny, kořeny. Stavbaři poté položili nové podklady a krytovou vrstvu vozovky. Umístili trativody z drenážních trubek. Již před prázdninami silničáři otevřeli rekonstruovanou silnici III/3576 ve Vysokém Mýtě Jangelci. Tato silnice, která vede z Vysokého Mýta k rybníku Chobot a dále směrem na Ústí nad Orlicí, byla mnoho let v katastrofálním stavu, zdůraznil radní Toman. Vozovka byla poničena též během zmíněných povodní v roce Tato cesta je výjimečná v tom, že má význam i pro trávení volného času, cykloturistiku a další aktivity, dodal Toman. Modernizovaný úsek od Vysokého Mýta směrem na okresní město uleví řadě místních řidičů a obyvatel. Rekonstrukci této silnice jsme velmi uvítali, protože byla v dezolátním stavu a je to jediná spojnice ve směru na okresní město Ústí nad Orlicí, prohlásil starosta Vysokého Mýta Martin Krejza.

6 6 KN říjen 2007 JIHOČESKÝ KRAJ Co bude s krumlovským otáčivým hledištěm? Hodně má napovědět říjnové jednání Další osud unikátního otáčivého hlediště v českokrumlovské zámecké zahradě zůstává nejasný. Hodně se v poslední době hovoří o jeho přesunutí do starého zahradnictví za zámeckou zahradou či na Ptačí hrádek. Reálnější se zdají pozemky starého zahradnictví. Podnikáme kroky k získání a scelení pozemků v této lokalitě bez ohledu na to, zda tam točna bude nebo ne, řekla místostarostka Českého Krumlova Jitka Zikmundová. Jednání o budoucnosti točny, které má mnohé napovědět, se uskuteční 19. října na Městském úřadě v Českém Krumlově. O osudu hlediště budou diskutovat zástupci českokrumlovského městského úřadu, zástupci města České Budějovice jako vlastníka točny a politici. O otáčivém hledišti a jeho budoucnosti se v poslední době hodně hovoří v souvislosti s letošním patnáctým výročím od zapsání města Český Krumlov na seznam UNESCO. Právě na UNESCO se odvolává ředitel Správy hradu a zámku Český Krumlov Pavel Slavko. UNESCO jednoznačně zhodnotilo, že přínos otáčivého hlediště je negativní a devastační, tvrdí Slavko, který je odpůrcem toho, aby hlediště zůstalo v zámecké zahradě. Proti točně v zámecké zahradě jsou i památkáři. Najdou se však i její zastánci, kteří upozorňují na její vysokou návštěvnost. Nahrávají jim čísla za uplynulou sezónu. K 2. září, kdy otáčivé hlediště ukončilo letošní sezónu, padl návštěvnický rekord představení vidělo diváků, čímž se kapacita hlediště v průměru zaplnila na 98 procent. Padaly i další rekordy, konkrétně nejvyšší tržby, nejvíce představení a nejvíce titulů. Čtyři soubory odehrály 86 představení, diváci mohli vybírat z osmi různých titulů. foto: Městský úřad Český Krumlov Zastánci točny poukazují i na značný ekonomický efekt. Unikátní hlediště pro 650 diváků totiž pro Jihočeské divadlo znamená zhruba polovinu ročních příjmů. Kompromisem by však mohlo být právě přemístění do starého zahradnictví v sousedství zámecké zahrady. Dosavadní vysoká návštěvnost a ekonomická rentabilita točny by se zde nemusely nijak výrazně negativně projevit. Jan Laštovička JIHOČESKÝ KRAJ Chápu, že Armáda České republiky má snahu šetřit finanční prostředky a efektivně využívat lidské zdroje. Existence 153. záchranného praporu v Jindřichově Hradci však je pro celý jihočeský region významným bezpečnostním prvkem nejen v oblasti ochrany obyvatel při řešení situací v době živelných pohrom, ale také pro zajištění rychlého a kvalifikovaného zásahu v případě problémů v jaderných elektrárnách Temelín i Dukovany. Coby koordinátor záchranných likvidačních prací na území Jihočeského kraje jsem považoval za svou povinnost upozornit na tuto skutečnost náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka, a to už v době, kdy probleskly první neoficiální zprávy o záměru ministerstva obrany zrušit jindřichohradecký záchranný prapor. Vzhledem k tomu, že ani má nedávná jednání s ministryní Vlastou Parkovanou nevedla k přehodnocení záměru ministerstva, bude Jihočeský kraj důsledně požadovat, aby v případě zrušení 153. záchranného praporu v Jindřichově Hradci bylo současně jasně stanoveno, jak budou zajištěny jeho úkoly, vyplývající z vnějšího havarijního plánu jaderné elektrárny Temelín i havarijního a krizového plánu Jihočeského kraje. Pokud by se tak nestalo, budou vlastně všechny tyto tři dokumenty pro řešení mimořádných situací v praxi nerealizovatelné. Jan Zahradník, hejtman Kraj odevzdal plán investic V roce 2005 podepsal Jihomoravský kraj (JMK) Smlouvu o financování Evropskou investiční bankou. Na základě uzavřené smlouvy je JMK oprávněn čerpat od Evropské investiční banky (EIB) úvěrový rámec ve výši 1,2 miliardy Kč na financování maximálně 50 % investičních nákladů definovaného investičního úvěrového programu JMK tvořeného jednotlivými konkrétními projekty, které byly odsouhlaseny a zařazeny EIB do Etapy I nebo do Etapy II Technického popisu smlouvy. Proto také musí JMK každý rok na konci září odevzdat plán investic na další tři roky (letos tedy jmenovitě pro roky 2008, 2009 a 2010). Ten zahrnuje významné investiční akce, které jsou vymezeny celkovým objemem investice minimálně 30 milionů korun, nebo pokud rozpočet některé akce dosáhne minimálně JIHOMORAVSKÝ KRAJ Petice proti transformaci Jakmile se v médiích objevila zpráva o tom, že by se reforma záchranných sborů měla týkat také 155. záchranného praporu v Bučovicích, zvedla se vlna nevole nejenom v řadách politiků, ale i mezi obyvateli Jihomoravského kraje a obzvláště v Bučovicích a okolí. Na různých místech se konají petiční akce s podepisováním listin, které například v právě zmiňovaných Bučovicích signovalo 800 lidí. Podpisová akce byla ukončena 7. října (v době úzávěrky bohužel nebyly známy výsledky) a petice bude odeslána příslušným orgánům. Bučovický sbor vlastní těžkou techniku, která se používá nejenom v případech živelných katastrof, jako jsou například povodně, ale také při odstraňování havárií těžkých vozidel. Například havarované hasičské auto jiná technika neodtáhne. Dalším úkolem praporu je pomoc při havárii jaderné elektrárny v Dukovanech. V tomto případě má na starosti dekontaminaci, evakuaci a likvidační práce. Jednotka nepomáhá jenom v Jihomoravském kraji, ale také v obcích Zlínského kraje. Od roku 1993 pomohli záchranáři 155. záchranného praporu Bučovice při více než 200 záchranných akcí. Poskytli účinnou pomoc obyvatelstvu při řešení mimořádné situace spojené s povodněmi v Hodoníně, Znojmu a okolí. V roce 2000 pomáhali s likvidací následků sněhové kalamity. Následující rok, když se nebezpečně rozšířila nákaza slintavky a kulhavky, vyčlenili prostředky a techniku na likvidaci ohnisek. V roce 2002 jednotka odstranila následky výbuchu plynu v Hrušovanech a ve stejném roce pomáhala při záchraně osob při povodních. Pokud se podíváme na rok 2005, pak uvolňovala koryto řeky ve Slavkově, kde se nahromadily ledové kry. A takových akcí se v historii sboru nalezne mnohem více. Žaneta Neužilová 15 milionu Kč v jednom kalendářním roce. Jeden článek nemůže obsáhnout tento plán, ale alespoň pro představu vybíráme větší projekty: Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno (pro rok 2008 se počítá s investicí ve výši 20 milionů korun, v roce 2009 potom 5 milionů korun), Stavba objektu Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje (v roce 2008 to bude 20 milionů, v roce 2009 pak 150 milionů a v roce 2010 ještě 90 milionů korun), Rekonstrukce lůžkové části - 2. část Nemocnice TGM Hodonín (pro rok 2009 to bude 80 milionů a v roce 2010 potom 40 milionů korun) a mnoho dalších. Mezi akce, které jsou již financované z úvěru poskytnutého EIB a jejichž dokončení bude příští rok, se počítá Rekonstrukce Nemocnice TGM Hodonín (celkové náklady projektu 379 milionů korun), Modernizace nemocnice ve Znojmě - Etapa I (379,3 milionu korun), Kolej A. Záveského - pracoviště pro environmentální a ekopedagogické vzdělávání dospělých (27,6 milionu korun), Vědeckotechnický park JMK - výstavba (91,2 milionu korun) a INBIT - výstavba biotechnologického inkubátoru (119 milionu korun). Žaneta Neužilová JIHOMORAVSKÝ KRAJ Se zrušením 155. záchranného praporu v Bučovicích nesouhlasím. Tento prapor je pro Jihomoravský kraj nenahraditelná jednotka především při záplavách nebo dopravních nehodách nákladních automobilů. V uplynulých týdnech jsem dostal několik desítek dopisů od starostů, kteří mě v úsilí o zachování bučovického praporu podporují. Jižní Morava potřebuje vojenské záchranáře nejen kvůli často se opakujícím povodním, ale například i kvůli Jaderné elektrárně v Dukovanech. V době nouze bychom se museli spolehnout na hasičské sbory. Ani jejich tradičně obrovské nasazení ale v některých případech nemůže nahradit činnost vojenských záchranářů. Reforma armády nemůže snížit bezpečnost obyvatel Jihomoravského Stanislav Juránek, kraje. hejtman Kraj nominoval letiště Poté, co stavba získala prvenství v soutěži Jihomoravská stavba roku 2006, přihlásil kraj odbavovací terminál letiště Brno také do jubilejního 15. ročníku celorepublikové soutěže Stavba roku Odbavovací terminál si zatím v tomto klání vede ke spokojenosti vedení kraje dostal se nejenom mezi sedmadvacet odborníky vybraných staveb, ale i do užšího výběru patnácti staveb. Odborná porota nyní musí vybrat pět staveb, které obdrží titul Stavba roku 2007 bez rozlišení jejich dalšího pořadí. K hlasování se může připojit také veřejnost na webu, kde své hlasy může odevzdávat až do 20. října. Občany vybraná stavba obdrží Cenu veřejnosti. Odbavovací terminál letiště Brno získal tuto nominaci za vytvoření svébytného architektonického díla symbolizujícího aerodynamičnost rychlého pohybu se zřetelem ke konstrukčnímu řešení. Vyhlášení výsledků soutěže Stavba roku 2007 se uskuteční na slavnostním večeru českého stavitelství a architektury. Tato soutěž se pořádá od roku 1992 a jejím cílem je seznámit nejširší veřejnost s úrovní českého stavitelství a architektury. Soutěž je vypsána na podporu kvalitní a komplexní realizace stavebního díla, od hrubé stavby až po řemeslný detail. Soutěž je určena pro stavby realizované na území České republiky bez ohledu na státní příslušnost projektanta, architekta stavby a místo registrace realizátorských firem. Do soutěže se mohla přihlásit stavební díla ze všech oborů dokončená a uvedená do provozu nebo zkolaudovaná v období od června předcházejícího roku do května Stavební díla přihlášená do soutěže posuzuje odborná porota jmenovaná na návrh rady programu. Na základě návrhu poroty udělí rada a vypisovatelé ceny a ocenění. Další informace o soutěži najdete na

7 PLZEŇSKÝ KRAJ KN říjen KRÁTCE Nezaměstnanost stagnuje Míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v srpnu stagnovala na 4,8 procenta a udržela si tak čtvrtou nejlepší hodnotu v zemi po Praze, Středočeském a Jihočeském kraji. Čísla vylepšují velké zahraniční firmy, kterým přibývají zakázky a přijímají nové lidi. Míra nezaměstnanosti byla v srpnu oproti stejnému období v loňském roce o procento nižší. (bar) Kempy ve ztrátě Správci památek a turistických atrakcí v Plzeňském kraji hlásí velmi dobrou letní sezónu. To samé však nemohou říci provozovatelé kempů a koupališť, kteří naopak tvrdí, že léto bylo hluboko pod jejich představami. Většina kempů se v letošním roce dostala do ztráty. Mírný propad vinou chladnějšího počasí zažily i hotely a penzióny. (bar) Tramvaje za miliardu Plzeňská Škoda Transportation předala Brněnskému dopravnímu podniku první nízkopodlažní tramvaj ŠKODA 13T. Dopravní podnik do roku 2011 odebere celkem 20 vozů za více než jednu miliardu korun. Brno je prvním městem, kde nový model tramvaje bude jezdit. (bar) Ara odchován Ohrožený mexický papoušek Ara vojenský byl letos poprvé přirozenou cestou odchován v plzeňské zoo. Samice v květnu snesla jediné vajíčko a za necelý měsíc se vylíhlo mládě, které na přelomu srpna a září prvně opustilo budku a ukázalo se návštěvníkům. (bar) Kraj přispěl V Plzni na Slovanech vznikne v areálu 23. mateřské školy v Topolové ulici nové dětské dopravní hřiště. Dokončeno by mělo být v průběhu podzimu letošního roku. Plzeňský kraj městu Plzni přispěje na toto hřiště částkou 200 tisíc korun. Celkové náklady na jeho vybudování se vyšplhají zhruba na Kč. (bar) GLOSA Na obyvatelstvo Plzeňského kraje se poslední dobou hrnou ze všech stran nepříjemné zprávy, které naznačují, že bude muset v blízké době sáhnout hlouběji do peněženky. Zaplatí více za jízdné, bydlení i potraviny. Zdražení jízdného hrozí obyvatelstvu krajské metropole Plzně, kde by mělo ve veřejné dopravě stoupnout od ledna příštího roku. Zdražovat se bude především předplatné. Na růst cen se budou muset připravit i obyvatelé Domažlic, kde radnice rozhodla o navýšení nájemného v městských bytech. Místo 19,72 koruny za m 2 v bytě první kategorie zaplatí občané 24,2 koruny. Více ale zaplatí i nájemníci bytů nižších kategorií. Na své si však přijdou i pivaři, jim pro změnu slibuje růst cen plzeňský Prazdroj, který chce v listopadu zdražit pivo o šest až osm procent. A milovníci zlatavého moku jistě nebudou poslední, koho růst cen postihne Jana Bartošová Vláda slibuje stovky milionů pro Brdy Vláda na svém jednání se starosty brdských obcí, které se uskutečnilo na začátku září ve Spáleném Poříčí, rozhodla o vzniku komise pro rozvoj Brdska. Do komise vedle sebe zasednou starostové Spáleného Poříčí na Plzeňsku a Rožmitálu pod Třemšínem z Příbramska, dále náměstkové ministerstev obrany, financí, pro místní rozvoj a hejtmani. Plzeňský kraj vyšle rovněž náměstka Vladislava Vilímce. Region by měl získat stovky milionů korun, prý bez ohledu na to, zda v oblasti nakonec radar bude. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa uvádí, že by mohlo jít o 200 až 300 milionů korun. Premiér Mirek Topolánek sdělil, že činnost komise se zaměří na jižní a jihozápadní části vojenského prostoru v Brdech. První peníze by do oblasti mohly začít proudit již na konci letošního roku. Vláda starostům dotčených obcí slíbila rovněž vypracování dalších studií o možných negativních účincích na lidské zdraví a životní prostředí, které s sebou umístění radaru přinese. Do diskuse by se také mělo dostat téma o dalším zpřístupnění dosud uzavřených území v brdském vojenském prostoru. Starostové obdrželi rovněž příslib, Ministři ve Spáleném Poříčí slibovali Brdsku stovky milionů. že dosavadní vojenský újezd se nebude již více rozšiřovat, naopak by se měl v budoucnu zmenšovat. Ministryně obrany Vlasta Parkanová k tomuto tématu uvedla, že v oblasti Padrťských rybníků, o jejíž zpřístupnění obyvatelé brdských obcí usilují, je velké množství pyrotechniky. Nejprve tedy bude nutné zjistit, zda a za kolik půjde oblast od nebezpečného materiálu vyčistit. Topolánek ve Spáleném Poříčí rovněž zdůraznil, že nepřijel jednat s představiteli obcí o radaru, neboť toto jednání je pouze věcí českého státu a USA. Vláda chce pouze dát obyvatelům příradarových obcí jistotu, že chystané umístění amerického radaru nesníží kvalitu jejich dosavadního života. Případnou dohodu s USA by měl ratifikovat parlament a prezident republiky. S tím se však převážná část starostů z Brd nehodlá smířit a požadují celostátní referendum, kde se k problematice foto: Vláda ČR bude moci svobodně vyjádřit veškeré obyvatelstvo. Názor většiny starostů je také takový, že peníze do zanedbaného a léta opomíjeného regionu by měly přijít bez ohledu na plánované umístění radaru. Jana Bartošová Škoda Power: půlmiliardová zakázka v Chile Nový významný kontrakt získala po dvanácti letech v jihoamerické Chile plzeňská Škoda Power a.s., dceřinná společnost Škody Holding. Významný český výrobce turbin dodá do dalšího bloku uhelné elektrárny Mejillones na pobřeží Tichého oceánu turbinu 165 MW, generátor, olejový systém a potrubí. Celková cena zakázky představuje 560 milionů Kč. Stavebníkem a zákazníkem jsou společnosti Hidraulicas y Viarias, S.A. a Cobra Instalaciones y Servicios, S.A., jeden z největších kontraktorů ve Španělsku. Provozovatelem chilské elektrárny Mejillones je společnost Central Termoelectrica Andina S.A. Plzeňská Škodovka do této klasické uhelné elektrárny nedodává své výrobky poprvé. Již v roce 1995 vyrobila pro Mejillones turbinu 150 MW, která je stále provozu. Na toto zařízení byl kladen specifický požadavek, že musí s ohledem na geografické podmínky, které panují na pobřeží Tichého oceánu, splňovat přísné požadavky na odolnost vůči zemětřesení. První škodovácká zakázka z roku 1995 byla již prověřena. V červenci stejného roku, kdy byla do Chile dodána, odolala bez následků zemětřesení o síle osm stupňů Richterovy stupnice. Bolešiny Vesnicí roku Každým rokem vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Spolek pro obnovu venkova a Svaz měst a obcí ČR soutěž s názvem Vesnice roku. Soutěž si klade za cíl povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti ve veřejném životě obce a poukázat na význam venkova z celospolečenského pohledu. V letošním roce se do krajského kola soutěžního klání přihlásilo jedenáct obcí z Plzeňska. Záštitu nad soutěží převzal hejtman Plzeňského kraje. Kraj soutěž podpořil i finančně, a sice částkou 180 tisíc Kč. Vítězkou letošního krajského kola soutěže se stala obec Bolešiny u Klatov, která postupuje do celostátního kola. Vesnice s necelými sedmi sty obyvateli je živou obcí s bohatým společenským životem. Funguje tu několik dětských zájmových kroužků, mezi kterými najdeme například paličkování, aerobic, modelářský kroužek, počítačové kurzy, jazykové kurzy. Činné jsou v obci i spolky a především dobrovolní hasiči. Obec provozuje i samostatné webové stránky píše vlastní kroniku a má i místní knihovnu. Stranou však nezůstávají ani investiční akce, k jejichž financování Bolešiny využívají podpory dotačních titulů z MMR, MŽP i Plzeňského kraje. (bar) Stejné bezpečnostní požadavky jsou kladeny i v případě nové zakázky. Dodávka generátoru, olejového systému a potrubí se uskuteční ve druhé polovině roku Nový blok elektrárny Mejillones bude uveden do provozu o rok později, tedy v roce Kontrakt v Chile patří mezi další exportní úspěchy Škody Power, který opět potvrdil správnost rozsáhlých investic do strojů, zařízení a vývoje nových produktů. K dalším letošním úspěchům Škody Power patří významné kontrakty v dánském Odense, ruském Jekatěrinburgu, německém Hochstu a v slovenských Jaslovských Bohunicích. V případě jaderné elektrárny na Slovensku se bude jednat o rekonstrukci parních turbin a výměnu částí u vysokotlakých a nízkotlakých dílů na třetím a čtvrtém bloku. Modernizaci plzeňská Škodovka provede za dvě miliardy korun. Škoda Power zaměstnává v současné chvíli 920 zaměstnanců a očekává v letošním roce 470 milionů korun čistého zisku, za Nemocnice v Plané má dalšího kupce Tříhektarový areál zkrachovalé nemocnice v Plané na Tachovsku nalezl v průběhu září dalšího zájemce o koupi. Více než 40 milionů korun nabízí pražská a.s. Unimex Group, která byla vybrána soudem a věřitelským výborem jako další kupec ze tří podaných nabídek. Holding, do něhož patří například firmy Čedok, Global Stores nebo Travel Service, je jednou z největších a nejúspěšnějších českých podnikatelských skupin. V poslední době se zaměřuje především na reality. O areál nemocnice měly zájem rovněž realitní a dražební pražská společnost Bussmark a mostecká realitní firma Murom, které však nabídly nižší částku a skončily tak na druhém a třetím místě. Na řadu by přišly v případě, že by Unimex slíbenou částku nezaplatil. Ve hře je PLZEŇSKÝ KRAJ loňský rok to bylo 300 milionů Kč. Cena prodaného zboží by v letošním roce měla činit 4,5 miliardy korun. V loňském roce firma utržila 2,7 miliardy korun. Zakázky na další dva roky má společnost za více než deset miliard korun. Jana Bartošová Přestože byl Plzeňský kraj, stejně jako ostatní regiony České republiky, osloven se žádostí o vyjádření k tématu měsíce, do doby redakční uzávěrky svůj příspěvek nedodal. Redakce však i možnost, že nemocnice, v případě že zájemci o koupi nakonec opět odstoupí, bude rozprodána po částech. Společnost Unimex Group zatím neuvažuje, že by obnovila lůžková oddělení. S tím však není spokojena radnice města Plané, která se bude snažit s investorem jednat a přesvědčit jej, aby nemocnici obnovil. Využít by se podle radnice měl alespoň plně vybavený pavilon postavený před osmi lety za 350 milionů korun. Tachovsko je totiž v současné době jediným okresem v České republice, který nemá lůžkové zařízení. Citelně tu chybějí obzvláště základní oddělení, tedy interna, dětské oddělení a chirurgie. (bar)

8 8 KN říjen 2007 INZERCE/PREZENTACE Dynamicky se rozvíjející společnost s ryze českým kapitálem se řadí mezi významné zhotovitele zejména silničních a mostních staveb v České republice i v zahraničí. Tradice profesionalita kvalita - to jsou základní pilíře, na nichž je založena činnost společnosti, které jsou naplňovány každodenní prací všech zaměstnanců. Firma poskytuje dostatek pracovních příležitostí mladým odborníkům absolventům všech typů škol k získávání zkušeností a zabezpečuje kvalitní podmínky k jejich dalšímu profesnímu růstu. Svým zaměstnancům poskytuje velmi dobré zázemí nejenom platovými podmínkami, ale rovněž motivujícím systémem benefitů dle zastávané pracovní pozice. M-SILNICE a.s. zajišťují: výstavba dálnic, silnic, rekonstrukce a opravy pozemních komunikací výstavba a rekonstrukce mostů monolitických i prefabrikovaných vodohospodářské stavby ekologické stavby pozemní stavby protihlukové stěny výroba a dodávky drceného kameniva obalovaných směsí silniční prefabrikace Společnost je držitelem certifikátu managementu jakosti ISO 9001:2001, má zavedený systém environmentálního managementu dle ISO a systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle OHSAS 18001:2001. M-SILNICE a.s. Husova 1694, Pardubice reditelstvi@msilnice.cz SLOVO DRAMATURGA Měl jsem před lety štěstí. V hospodě U zlatého tygra jsem strávil podvečer s panem Hrabalem, pili jsme plzeňský a povídali o Perthesově nemoci, o kočkách, o všeličems zajímavém a nakonec se mi podepsal i do Hovorů lidí, které jsem si vzal na cestu do autobusu. Provedl i velký exkurz do tématu pohybu událostí v kruhu. Od té doby jsou mi ty návraty událostí se zcela logickými návaznostmi stále nápadnější. V roce 1968 mi bylo patnáct, mohli jsme tenkrát vycestovat do Vídně k příbuzným. To byla událost! Rodiče mi tehdy udělali velkou radost a koupili mi krásnou bílou jeansovou bundu od fy Lee, takovou tenkrát neměl doma nikdo. Kamarádovi Jirkovi Kratochvílovi se bunda líbila, chtěl v ní dělat štramáka. Měl doma úžasnou desku, kterou sehnal Bůh ví kde, a která mě hned chytla, tu jsem zase musel mít já. Slovo dalo slovo. Jirka měl líčka a já voňavé vinylové dvojalbum Live Adventures of Mike Bloomfield & Al Kooper. Máma mi ten obchod nikdy neodpustila. Tu desku jsem proposlouchal do dna. Moc mě hudebně ovlivnila a po sameťáku to byl první titul, který jsem si objednal na CD v obchodě v pondělí a už ve středu mi volali, že je na krámě. A jak ten kruh pokračoval? Letos v dubnu volat Petr Pylypov: Znáš Al Koopera?, Říkám na to jenom JO, a on: Nechceš ho na festival?. Já zase JO. No a bylo to. Hrabalovský kruh se zase uzavírá. Že někdy přijede do Hradce Králové zakladatel Blood, Sweat & Tears, varhaník a kamarád Boba Dylana a hlavně spoluhráč geniálního kytaristy Mike Bloomfielda, to by mě nikdy nenapadlo. Zahrát si v České republice byl nápad pana Koopera. Druhou určující událostí dramaturgie letošního roku byl návrh Rumunského kulturního institutu z Bukurešti podílet se jako hlavní partner na letošním ročníku festivalu. Vzhledem k dvouleté přestávce, která zpřetrhala řadu důležitých kontaktů, jsem na tuto variantu rád přistoupil. Národní jazzový showcase jsme na festivalu ještě nedělali. Když jsme si s Illie Masalou přeposílali materiály o kapelách, objevil jsem, že rumunského původu je i dirigent, aranžér a skladatel světového jména Peter Herbolzheimer, že houslista Florin Niculescu hraje v Gypsy Projectu jednoho z nejlepších kytaristů vůbec Bireli Lagréna, že hudba, jakou tvoří Nicolas Simion, je jiná a zajímavá. V porovnání s českým jazzem je třeba konstatovat, že rumunští jazzmani jsou roztroušení po světě, (Češi sedí většinou doma za pecí), dokáží skvěle využít svoji tradiční lidovou hudbu, to my dost dobře nemůžeme, když hrajeme pořád dokola jenom standardy, a taky mají skvělou hráčskou techniku a přirozenou romskou muzikálnost. Letošní ročník, připravovaný v šíleně krátkém termínu, proto bude již od pondělí na velmi kvalitní mezinárodní úrovni. Pondělní program může pokazit snad jenom počasí. Zkoušíme udělat open air koncert v říjnu a taky využít vytápěný stan. Tři koncerty jsou v Muzeu východních Čech. Hledáme nové možnosti, jednak aby byla změna, ale hlavně proto, že v Hradci Králové nejsou vůbec žádné vhodné klubové prostory kromě Country klubu Lucie a ten je bohužel dost mimo centrum. Ztráta Kavalíru B je nenahraditelná. A mezinárodní kapely nemůžeme cpát do zaplivaných hospůdek, kde přes kabely padají opilci. Jsem muzikant a v některých prostorách bych prostě nehrál. Festival se zkvalitňuje a klubové prostředí naléhavě potřebuje. Zklamal i Pit Bull, ta hospůdka je krásná a jediná, která obstojí úrovní a rozměry. Festivalový týden od pondělí do pátku nabízí špičkové evropské kapely: Florin Niculescu Band z Paříže, Trigon, Ion Baciu Trio, Romanian Landscapes, český jazz je prezentován Laďou Kerndlem, který se na festival vrací po pěti letech, podobně i Jazz Heads, pražskými Limited Edition a Rhythm Desperados. Milan Svoboda se bude prezentovat v poloze, ve které jsme ho v Hradci zatím neslyšeli, v sólovém recitálu ve Filharmonii. Michal Pavlíček celý festival otevře. Ve čtvrtek můžete navštívit i super rychlou rumunskou dechovku Fanfare Shavale, sice to opravdu není jazz, ale jako zpestření, proč ne Kdo má rád blues a rock, toho by mohly potěšit kapely Mothers Follow Chairs z Přerova a Folimanka Blues. Na JG2T 2007 zahrají dva Big Bandy. Na prvním hlavním festivalovém večeru ve Filharmonii European Youth Big Band složený z nejlepších evropských mladých hráčů do čtyřiadvaceti let. Kapelu vede pan Peter Herbozheimer. S bandem si zahrají rumunští sólisté a český Michal Gera. Druhým big bandem je Bohemia Big Band se sólisty Karlem Růžičkou a Christianem Soleanu. Páteční večer otevírá jeden z nejlepších moderních improvizátorů současnosti Gerbhard Ullmann se svojí mezinárodní sestavou, v Aldisu zahájí světové turné ke svým padesátinám, zakončí ho v New Yorku. Tam, napůl s Berlínem, také žije a léta patří k čelným představitelům tamní avantgardní scény. Pan Trovesi je nejen skvělý improvizátor, s obrovským nadstylovým nadhledem, v duu s harmonikou Gianni Coscii to plně vynikne. Je ale hlavně báječným skladatelem, nejčelnějším představitelem evropského jazzu. Jeho alba se skvělým Octetem patří k tomu vůbec nejlepšímu, co můžete v dnešním světovém jazzu slyšet. Bohužel z organizačních důvodů nebylo možné na letošním ročníku festivalu prezentovat obě Trovesiho polohy. Poslechněte si jedinečné duo, přečtěte si jeho biografii, doufám, že za rok uslyšíme v Hradci i Gianlougi Trovesi Octet. První zmínku o Lee Konitzovi na deskách (co mám ve skříni) jsem našel na nahrávce Milese Davise Birth Of Cool z roku 1949, kde hraje vedle Milese a Gerry Mulligana. Je jedním z hlavních představitelů cooljazzu, kdy jazzmani nehráli jako utržení ze řetězu, ale začala je zajímat barva tónu, atmosféra, odměřená sóla v mírném tempu, jednodušší, ale expresivnější hudba. Lee Konitz je velký altsaxofonista, ostatně najdete ho v každé jazzové encyklopedii. Al Kooper není jazzman, je to bluesrockový studiový hudebník, skladatel, aranžér, multiinstrumentalista, skvělý zpěvák, vše světové úrovně, patří k velikánům moderní hudby jako je John Mayall nebo Steve Winwood. Obecně vzato, zatím je to největší (v tom nejlepším slova smyslu) hvězda, kterou festival Jazz Goes 2 Town přivedl do Hradce Králové. Závěr festivalu patří jazzu a hned dvěma excelentním mistrům. Avishai Cohen Trio je natolik skvělá sestava, vedená virtuozním kontrabasitou a skladatelem, mnohaletým spoluhráčem Chicka Corey, která by bohatě zašlusovala 13. ročník JG2T. Ale nebude to tak. Samotný závěr festivalu bude patřit legendárnímu saxofonistovi a bluesovému zpěvákovi Archie Sheppovi, v šedesátých letech jednomu z čelných představitelů jazzové avantgardy a vyhlášenému radikálovi. Martin Brunner, dramaturg

9 ÚSTECKÝ KRAJ KN říjen KRÁTCE Nakoupí čerpadla Kraj se rozhodl nakoupit přibližně dvacet čerpadel, za která utratí 1,19 milionu korun. Jak ukázaly zkušenosti z velkých povodní i lokálních záplav, právě čerpadla jsou to, čeho při odstraňování následků řádění živlů v našem kraji kriticky nedostává, říká hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Chceme nová čerpadla zapůjčovat obcím postiženým záplavami na odčerpávání vody ze zatopených domů obyvatel kraje. Kraj zastupuje žena Ústecký kraj zastupuje v čerstvě otevřeném Českém domě v Bruselu Markéta Pokorná. Ta vyhrála výběrové řízení, v rámci kterého se o místo na Zastoupení Ústeckého kraje při EU ucházelo šest lidí. Úkolem zastoupení je udržování kontaktu s evropskými institucemi, hledání zdrojů a partnerů pro projekty a zajištění spolupráce s ostatními regiony. V Českém domě má kromě Ústeckého kraje své zastoupení také Královéhradecký kraj, Karlovarský, Moravskoslezský, Pardubický, Plzeňský, Jihomoravský a kraj Vysočina. Běžecké trasy se propojí Fond hejtmana přispěje 400 tisíci korun na projekt Krušnohorská bílá stopa, který propojí zimní běžecké trasy na hřebenech Krušných hor u nás a v Sasku. Rozhodli o tom krajští zastupitelé. Projekt Krušnohorská bílá stopa je určen ke zkvalitnění a rozšíření zimních běžeckých tras ve východní části Krušných hor. Příspěvek kraje bude využit na nákup sněžné rolby k úpravě běžeckých stop v oblasti Dlouhá Louka. Propojení běžeckých tras, ke kterému dojde již letos, Krušnohorský klub chystá pro oblasti Lesná, Klíny, Dlouhá Louka, Bouřňák, Fojtovice a Telnice. Běžky do Krušných hor neodmyslitelně patří. Záměr zlepšit podmínky pro milovníky bílé stopy a ve spolupráci s krušnohorskými obcemi, městy a zájmovými sdruženími, propojit jednotlivé okruhy a trasy tak, aby na sebe navazovaly, je správný a zaslouží si podporu, uvedl náměstek hejtmana Petr Fiala, který nad projektem Krušnohorská bílá stopa před časem převzal záštitu. Propojením jednotlivých lokálních okruhů a vytvořením nových stop, např. trasy kolem flájské přehrady, vznikne na krušnohorských hřebenech unikátní celek. Úpravy se týkají přibližně 350 kilometrů tras, které budou navazovat i na běžkařské stopy vedené na německém území. Nadmořská výška tras se pohybuje od 750 do 950 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem propojených tras bude Loučná s výškou 956 metrů. Záměrem projektu Krušnohorská bílá stopa je v letech zakoupení nebo nájem sněžných roleb dle finančního plánu, získávání finančních prostředků na jejich každoroční provoz a údržbu a stanovení daných běžecký tras a okruhů v daných lokalitách, které na sebe navazují ve spolupráci s horskými obcemi a s městy a Lesy České republiky, s.p. Projekt připravil Krušnohorský klub ve spolupráci s Lesy České republiky, s. p. a s Povodím Ohře. ÚSTECKÝ KRAJ Vojenský útvar působící v regionu je velmi důležitý prvek, který zabezpečuje ochranu obyvatelstva při řešení živelních pohrom. Zejména při povodních, které se stávají pravidelnou součástí života obyvatel celé naší republiky a Ústecký kraj bohužel není výjimkou. V takové době, kdy na mých bedrech spočívá odpovědnost za koordinaci záchranných a likvidačních prací, počítám i s aktivní pomocí záchranných praporů, které jsou v takových situacích, kvůli vybavení těžkou technikou a také možnosti okamžitého zásahu při jakékoliv pohromě, prvkem nenahraditelné pomoci. Účinnost zásahu vojáků nejsou schopny složky Integrovaného záchranného systému nahradit. Nejen zmiňované povodně, ale i minulá, dlouhá a poměrně krutá zima, která přinesla tuny sněhové pokrývky do horských oblastí, prověřila akceschopnost těchto praporů. Rakovničtí vojáci neúnavně pomáhali v horských obcích v Krušných horách. Doslova se prohrabávali k obydlím, která byla již několik dní odříznuta od Jiří Šulc, okolního světa. hejtman Celý diskusní příspěvek si přečtěte na stránce Kraj nemůže podle hejtmana dotovat souběžnou veřejnou dopravu Hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc se setkal v Ústí nad Labem a v Mostě s novináři. V krajském městě jim představil moderní autobusy značky Mercedes společnosti ČSAD Slaný a.s., jednoho ze smluvních dopravců Ústeckého kraje, jež je bude nasazovat na linky v regionu. Tyto autobusy, splňující nejvyšší ekologiickou normu EURO 5, hejtman představil také v Mostě. Po prezentaci hejtman se zástupci médií debatoval mimo jiné o vývoji ve veřejné dopravě dotované z krajského rozpočtu. ilustrační foto Ústecký kraj se musí řídit evropským právem. Nemůžeme v trasách, kde vedle sebe vedou dva nebo více druhů dopravy, podporovat všechny. Jedinou výjimku máme právě zde, mám na mysli tramvajové spojení mezi Litvínovem a Mostem. Platí však, že stávající legislativa krajům umožňuje podporovat pouze jeden druh a my v dohodě s obcemi zvažujeme, zda je pro danou oblast rentabilnější vlaková nebo autobusová doprava. Musíme však přihlížet i k tomu, že na regionálních tratích je osobní vlaková doprava občany využívána daleko méně než doprava autobusová. Přitom je oproti autobusové dopravě dražší, rozdíl je tak výrazný, že v podstatě jeden neobjednaný osobní vlak na regionální trati můžeme nahradit dvěma autobusovými spoji, konstatoval Jiří Šulc. LIBERECKÝ KRAJ Dohady okolo mistrovství Uskutečněný požadavek na odvolání ředitele Organizačního výboru pro Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci Romana Kumpošta roztočil soukolí vzájemných obvinění a nikdo zatím neví, kdy a zda se vůbec zastaví. Odvolaný ředitel organizačního výboru na pořádání mistrovství Roman Kumpošt i nadále odmítá obvinění o svém selhání. V září proběhlý audit práce organizačního výboru a občanského sdružení Liberec 2009 označil za pochybné. Podal dokonce na ministerstvo školství žalobu, protože je přesvědčen, že v případě jeho odvolání šlo o nepřiměřený a nezákonný zásah státu do působnosti občanského sdružení. Žalovat bude ministerstvo i z důvodu ochrany své osobnosti. Ani audit, který zadalo ministerstvo školství, nevnesl do celého sporu jasno. Stojí si za ním nové vedení i dnes už bývalá ministryně školství Dana Kuchtová. S penězi státu sice de facto hospodařil Liberec, ale organizační výbor byl tím, kdo vůči státu garantoval kontrolu, zadával a určoval rozsah staveb. Kontrola selhala. Stavby se celkově prodražily o sto sedmdesát pět milionů, a to je manažerská chyba, uvedla bývalá ministryně, která odvolání Romana Kumpošta iniciovala. Mé odvolání nebylo a není ani dnes objektivně zdůvodnitelné. Jednalo se o politickou objednávku, jejímž cílem byla nejen osobní msta určité skupiny lidí, ale hlavně pokus získat mým odstraněním kontrolu nad penězi v rozpočtu šampionátu, odpověděl odvolaný ředitel Roman Kumpošt. Výsledkem auditu zpracovávaného právní kanceláří Bakeš a Partneři je podle Kumpošta snůška hloupých polopravd a zavádějících tvrzení. Změny ve vedení přípravného výboru se odrazily i komunální politice města a kraje. Ministryně svým vyjádřením o neprůhlednosti nakládání s veřejnými financemi v Liberci a odpovědnosti místních politiků rozlítila dotčeného hejtmana Libereckého kraje Petra Skokana. Ten jí vzápětí napsal osobní dopis, ve kterém svoje i pochybení ostatních orgánů popíral. Na liberecké radnici dokonce proběhlo mimořádné zasedání zastupitelstva, které se věnovalo speciálně tématu lyžařského mistrovství. Někteří, zejména opoziční zastupitelé se dokonce, po zveřejnění auditu, který je nepřesvědčil, dožadují návratu Romana Kumpošta na post ředitele organizačního výboru. Vládnoucí koalice včele s primátorem Kittnerem se k situaci staví tak, že změny ve vedení organizačního výboru akceptuje. Vojtěch Grat Kulturní památka i charita patří soukromníkovi Významná a ojedinělá architektonická památka, Jubilejní kostel Máří Magdalény, který je zapsán jako kulturní památka, patří po vleklém jednání soukromému subjektu. Jeho vlastník, římsko-katolická církev jej, skrze libereckou realitní kancelář Prof reality, prodala společnosti Iberus, jejímž jednatelem je bývalý zastupitel za ODS Jiří Zeronik, vlastník řady libereckých nemovitostí. Součástí bývalého církevního objektu je i někdejší kapucínský klášter, kde již řadu let funguje Domov pro matky s dětmi. Zařízení, které provozuje humanitární organizace Charita Česká republika, poskytuje ubytování celkem čtyřiadvaceti lidem, osmi matkám a šestnácti dětem. Jejich budoucnost je nejistá. Církev sice potvrdila, že ve smlouvě je jako břemeno podmínka, která stanoví, že provozovatelé Domova pro matky s dětmi mají pětiletou lhůtu, kdy je nikdo nesmí vystěhovat. Důvodem je dostatečná časová doba, aby si stihli najít nový, odpovídající objekt. Nicméně sám liberecký arciděkan František Opletal přiznal, že pokud by byl kostel koupen jen za účelem spekulace a nový vlastník prodal památku i s charitou někomu dalšímu, podmínka by pro konečného majitele přestala platit. Samotná stavba je dílem významných libereckých architektů Maxe Kühna a Heinricha Fanty. Byl postaven v novobarokním slohu se secesními prvky a dokončen byl právě v době oslav šedesáti let panování císaře Františka Josefa I., proto byl nový kostel pojmenován jako Jubilejní. Vojtěch Grat LIBERECKÝ KRAJ Ministerstvo obrany chce z šesti záchranných praporů, které pomáhají při mimořádných událostech zachovat v nynější podobě jen dva. Zůstat by měly pouze v Rakovníku a Olomouci. Prapor v Kutné Hoře chce ministerstvo zrušit, ostatní tři by měly dostat jinou funkci. Tak zní stručná zpráva, která v uplynulých dnech zazněla z ministerstva obrany s odůvodněním, že na provoz všech šesti praporů nejsou finance. Ironií je, že na promyšlený systém, jak se čeští vojáci ze záchranných praporů dokáží velice operativně zapojit do humanitární pomoci postiženému civilnímu obyvatelstvu, se do ČR jezdí dívat z celého světa. Odborníci na civilní ochranu plně uznávají, že organizované nasazení záchranných praporů s příslušným vojenským vybavením je při plnění humanitárních úkolů civilní ochrany během pohrom nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí velice efektivní. Překvapuje mne proto, že toto důležité poslání specializovaných praporů, které vyplývá z vojenské strategie ČR, neuznává ministryně obrany, neboť kdyby ho uznávala, nemohla by souhlasit s návrhem podobného omezení v řadách naší armády. Přitom to není tak dávno, co se naší zemí valila velká voda. Lidem z postižených oblastí asi nikdo nemusí připomínat, jakou roli sehráli vojáci a technika právě z těchto specializovaných armádních jednotek. Navíc si říkám, jakým bychom asi byli platným členem NATO, kdybychom nebyli schopni postarat sami o sebe? Věřím, že o záměru, který podobně jako hejtmani z řady dalších krajů považuji za nesystémové řešení, budeme moci s ministerstvem obrany ještě diskutovat a kutnohorský prapor z krizových plánů Libereckého kraje nezmizí. Z Rakovníka do Libereckého kraje to je sice zhruba stejně daleko jako z Kutné Hory, rozdíl je však v tom, že rakovnický prapor by ve svých krizových plánech měly celé Čechy. Petr Skokan, hejtman

10 10 KN říjen 2007 KARLOVARSKÝ KRAJ Smutný osud českých porcelánek Když sváděli manažeři někdejšího největšího českého výrobce porcelánu těžký boj o privatizaci, byli přesvědčeni, že jedinou šanci na přežití je zachování silné společnosti, vyrábějící široký sortiment, od masové hotelové produkce až po exkluzívní, limitované série. Načas se zdálo, že měli šťastnou ruku. Akciová společnost Karlovarský porcelán Thun několik let dokázala udržet výrobu ve všech svých závodech, avšak v poslední dobou je nucena zavírat jeden za druhým. A to přesto, že úspěšně exportuje do zahraničí a získala dokonce velkou, prestižní zakázku na výrobu porcelánového nádobí, které používá a propaguje slavný kuchař Jamie Olivier. NEPŘEŽILY ROK 2000 Jeden z nejsmutnějších konců zažila nejslavnější česká porcelánová manufaktura Pirkenhammer, jejíž ochranná známka dnes patří k cenným sběratelským úlovkům. Vždyť například talíř z parníku Titanic zn. Pirkenhammer se nedávno v aukci dražil za padesát tisíc dolarů! Světoznámá firma, která od privatizace bojovala s nepřízní osudu, nakonec skončila v likvidaci a její konec je dnes obestřen řadou otazníků. Kde skončila unikátní sbírka z někdejší expozice, jež byla chloubou manufaktury? A kdo dnes vlastní cennou známku? Továrny s úctyhodnou tradicí zřejmě nenávratně zmizely také z Lubence, Lokte nebo Mostu. Zhoubnou se jim stala především levná asijská konkurence, kterou lze ustát jen stěží, i když někteří klienti časem pochopili, že dovoz levného asijského zboží se jim Zatímco obchody s karlovarským porcelánem z Čech mizí, stále více se u nás prodávají zahraniční značky. nevyplácí. Asijské náhražky totiž nesplňují řadu důležitých parametrů, např. stálobarevnost. Nejde však jen o nekalou konkurenci z Asie, ale také o pestrou nabídku zahraničních výrobců, která se objevuje v našich obchodech stále častěji, především na úkor domácích značek. Ostatně v lifestylových časopisech najdete reklamu na český porcelán jen výjimečně. Naše firmy šetří náklady a nemohou si drahou reklamní kampaň dovolit. Nezanedbatelnou roli hraje i zásadní změna životního stylu. Mladé domácnosti se vybavují praktickým, módním nádobím z odolnějších a univerzálnějších materiálů. Doba masové obliby růžového a cibulového porcelánu i parádních servisů je zkrátka ta tam. Tradiční výrobce cibuláku Český porcelán Dubí musel kvůli obrovským odbytovým potížím propustit desítky zaměstnanců. Přesto se českým porcelánkám podaří získat čas od času velice atraktivní práci. To je právě případ Karlovarského porcelánu, který se může chlubit mimořádně prestižní zakázkou v podobě speciální řady nádobí s designem populárního kuchaře Jamie Oliviera. Není to přitom poprvé, co se tato zkušená česká firma stala dodavatelem zahraničního partnera, v tomto případě anglické společnosti Royal Worcester. Jen tak mimochodem, přes internet si nádobí, které používá charismatický kuchař ve svých televizních show, může koupit každý. VELCÍ MAJÍ PROBLÉMY, MA- LÝM SE ZATÍM DAŘÍ foto: Pavel Buchta Ne všichni producenti však museli svoje továrny zavírat. Ti, co dokázali přestát to nejhorší, se nyní nadechují. Hlavně manufakturní a zakázkové výrobě se docela daří, stejně jako rodinným firmám. Některé z nich dokonce nestojí o žádnou propagaci. Mají svůj stabilní okruh zákazníků, dodávají malým prodejcům a dlouholetým zákazníkům. Ne, o žádnou propagaci nestojím, říká mi mladý, úspěšný majitel provozovny na Karlovarsku. Akorát by mi to způsobilo potíže! Konkurence v této branži je tvrdá a nemilosrdná. Sám svedl obrovský boj s čínským brakem, který zaplavil Karlovy Vary. Obzvláště těžce nesl, že tyto výrobky nesplňovaly přísné normy. Musel se přizpůsobit extrémně nízkým cenám a vyrobit nejlevnější možný lázeňský suvenýr. Naštěstí, také v tomto případě si část lázeňských pacientů a turistů připlatila za kvalitnější výrobek. Na některých podezřele vyhlížejících lázeňských pohárcích z dovozu dokonce nechybí absurdní upozornění, že nejsou vhodné k pití! NEJSOU LIDI, CHYBÍ PODPO- RA ZE STRANY STÁTU Na další nový a poněkud paradoxní problém upozorňuje ing. Věra Uhlířová z firmy Starorolský porcelán Moritz Zdekauer. Na otázku, zda jsou z nejhoršího venku odpovídá: Bohužel ne. Nejsou lidi. Měli bychom zakázky, ale zápasíme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Potřebujeme je do odlévárny a hlavně nám chybí malířky. Zároveň si stěžuje na další nepříjemnou konkurenci, tentokrát z Evropy. Poláci a Rumuni mají na rozdíl od nás velkou podporu státu. Její slova potvrzuje Ing. Vojtěch Zítko, generální ředitel firmy Sedlecký kaolin, která čelila jako dodavatel základní suroviny pro výrobu porcelánu obrovskému poklesu odbytu. Vzhledem k tomu, že kaolín dodává nejvýznamnějším producentům v Evropě, může srovnávat: Velké problémy mají v Německu i takoví giganti, jako je například firma Hutchenreuter. Německé porcelánky prožívají ještě větší krizi, než ty naše. Rosenthal dnes vlastně prodává jen design a jméno, Weiden taktak přežívá. Poláci naopak expandují, porcelánu věří, nakupují fabriky a investují. Ale ani v té Číně to není jednoduché, náklady tam šly dramaticky nahoru. A zdůrazňuje také, že žádná americká firma by nepřežila to, co potkalo ty naše. Drastické zvýšení energií, snížení kurzu. Tahle republika je postavena na auťácích. Tradiční výrobci jsou na odpis, zmizel textil, obuv, keramika je na řadě nyní. Přesto se nevzdává, snaží se získat další prostor pro těžbu kaolinu, protože klíčovou roli hraje surovina. Nicméně, i těžba kaolinu se stává v západočeském regionu velkým problémem. Hana Čechová Kritizují minulou vládu za nereálné sliby Na pořadu dne: lesy, vodovodní řád a armáda Hejtmani z celé České republiky se 5. října sešli v Karlových Varech na 20. zasedání Rady Asociace krajů České republiky. Jednání se zúčastnili také pražský primátor Pavel Bém a premiér Mirek Topolánek, který informoval o připravovaných legislativních změnách. Připomeňme, že AKČR je zájmové sdružení, jehož hlavním cílem je prosazovat společné zájmy a práva krajů ČR. Proto se hejtmani mimo jiné věnovali společné prezentaci krajů v rámci chystaného předsednictví ČR v Radě Evropské unie, především v návaznosti na otevření českého centra v Bruselu. Kraje tak získají potřebné zázemí přímo v centrále EU. Český dům byl otevřen 11. října Předseda ASČR a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský informoval na závěrečné tiskové konferenci o spektru témat, jimiž se hejtmani na karlovarské pracovní schůzce zabývali. Díky přítomnosti ministra zemědělství Petra Gandaloviče se jedním z hlavních bodů stala problematika Lesů ČR,s.p. Podle hejtmanů je nutné, aby se zvýšila kontrolní role krajských úřadů prostřednictvím posílení pravomocí krajských inspektorátů. Dále je nezbytné usilovat o změnu lesního zákona, který komplikuje život jednotlivým subjektům v této sféře. Hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel přitom zdůraznil, že krajský úřad bude dbát na to, aby se dřevní hmota nejen v tomto regionu těžila, ale také zpracovávala a aby existovala přísná kontrola nad jejím vývozem. Na pořadu dne byla rovněž reorganizace armády ČR. Podle Evžena Tošenovského diskuse zatím pokračuje a řeší se řada nejasností, např. co se týče reorganizace vojenských praporů. Materiál jde teprve do vlády, ale již nyní je jasné, že některé stávající záchranné prapory musí být přemístěny. Na závažný problém čerpání dotací na rekonstrukci vodovodního řadu tak, aby byly splněny přísné limity EU pro čištění odpadních vod, upozornil hejtman libereckého kraje Petr Skokan: Tento problém se týká více než šesti set obcí v celé ČR a termín splnění limitů do konce roku 2010, který slíbily předchozí vlády, je naprosto nereálný. Celkové investice by měly dosáhnout kolem 95 miliard korun. Hana Čechová KARLOVARSKÝ KRAJ Sleduji transformaci záchranných praporů především z hlediska zabezpečení akceschopnosti Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje. Věřím, že transformace záchranných praporů, tak jak je navržena, nebude mít zásadní vliv na akceschopnost Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje a neovlivní významně připravenost kraje na řešení mimořádných a krizových situací. Předpokladem je samozřejmě splnění cílů a opatření transformace a zachování schopností vojenských záchranných útvarů po transformaci tak, jak je uvedeno v dokumentu Transformace resortu ministerstva obrany. Dalším předpokladem je zachování rozsahu použití Armády ČR garantované zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky a úprava dokumentů, které řeší úroveň a rozsah pomoci poskytované Armádou ČR ve prospěch IZS. Těmito dokumenty jsou Rámcová smlouva uzavřená mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany O spolupráci v oblasti IZS, Dohoda O plánované pomoci na vyžádání uzavřené mezi Českou republikou Ministerstvem vnitra - Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky a Českou republikou, Ministerstvem obrany - Generálním štábem Armády České republiky a Směrnice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky k nasazování sil a prostředků Armády České republiky v součinnosti se složkami IZS a k plnění úkolů Policie České republiky. Zcela jiná, pro Karlovarský kraj nepříznivá situace, by nastala v případě redislokace 233. vrtulníkové letky z Plzně - Líní. Tato redislokace by měla za následek výrazné snížení stávající úrovně poskytované pomoci při řešení mimořádných událostí na území Karlovarského kraje. Stávající útvar je pravidelně využíván k zajišťování letecké záchranné služby primárními i sekundárními lety pro potřeby Územní zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje. Disponuje leteckou technikou schopnou odsunout těžce zraněného pacienta z území kraje s dobou doletu do 30 minut do specializovaného traumatologického centra, kterým v současné době Karlovarský kraj nedisponuje. Dále je 233. letka dlouhodobě využívána v rámci IZS pro zajišťování záchrany osob z výšek a hloubek pomocí lanové techniky. K tomuto účelu došlo k vytvoření společných záchranných týmů 233. vrtulníkové letky a HZS Karlovarského a Plzeňského kraje, které udržují pro tuto činnost pravidelné pohotovosti vycvičených záchranářů. V rámci IZS je letka dále zapojena do úzké spolupráce s Báňskou záchrannou stanicí Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. a Horskou službou ČR, kde jsou vrtulníky využívány při pátrání a záchraně osob v horském terénu, a to zejména v zimních měsících. V poslední době se 233. vrtulníková letka připravuje na využitelnost sil a prostředků k hašení lesních požárů. Výše uvedené prostředky jsou využívány na území Karlovarského kraje téměř každodenně. Lepší pojištění majetku kraje Josef Pavel, hejtman Karlovarský kraj má movitý a nemovitý majetek v hodnotě zhruba 13 miliard korun. Do budoucna plánuje zkvalitnění pojištění týkající se nejen jeho movitého a nemovitého majetku, ale rovněž veškerých činností. Proto hodlá ještě do konce roku najít makléřskou firmu, která podle jeho zadání najde pojišťovnu a dlouhodobě bude zprostředkovávat kontakt mezi pojištěným a pojistitelem. Pojištění by se ale mělo vztahovat na desítky miliard korun. Bude se týkat nejen fyzického majetku, ale i řady činností včetně takzvaného duševního vlastnictví kraje. Nově se má v pojištění promítnout třeba také ochrana škol proti úrazům žáků na školních výletech. V současnosti jsme pojištěni u České podnikatelské pojišťovny. Není vyloučeno, že to může být opět ona. Každopádně budeme požadovat od makléře a pojistitele, aby připravili pro kraj pojištění doslova na míru, uvedl náměstek hejtmana Jiří Červenka. Nové pojistné podmínky chce Karlovarský kraj vypracovat podruhé od svého vzniku, především kvůli změnám na trhu pojišťoven a rizikům, která v minulosti nepřicházela v úvahu nebo nebyla považována za reálná. Vynutil si to rovněž nárůst objemu majetku, jenž v uplynulých letech přešel na kraj. Pojistitel, kterého vybere makléřská firma, musí podle Jiřího Červenky splňovat tři základní kritéria. Kraj chce, aby měl silné zázemí v regionu a dokázal velmi rychle a operativně řešit veškeré pojistné události. Jeho postavení na trhu musí být silné a stabilizované. Služby poskytované kraji pak mají být co nejefektivnější. Ve výběrovém řízení na makléře jsme oslovili asi 19 subjektů včetně našeho současného makléře, firmu Respekt. Jasno chceme mít do konce roku a příští rok najít pojišťovnu, uzavřel náměstek Červenka.

11 ZLÍNSKÝ KRAJ Regiony ve Zlíně o rozvoji podnikání KN říjen V krajském městě se na počátku října sešli zástupci regionů ze sedmi evropských zemí, kteří zde v rámci projektu Cognac jednali o rozvoji inovací, které mají vytvářet předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit a zvyšování zaměstnanosti. Participace na projektu může pomoci Zlínskému kraji definovat co nejpřesněji, jaké jsou podmínky, které pomohou k rozvoji inovačního podnikání v kraji, zvyšování zaměstnanosti a zlepšení kvality života. Tyto aktivity mohou být při realizaci financovány z fondů Unie, uvedl mluvčí Zlínského kraje Patrik Kamas. Zlínský kraj, obdobně jako některé další regiony Evropy, připravuje Regionální inovační strategii, která by měla definovat, jaké aktivity může s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně, Technologickým inovačním centrem a dalšími subjekty realizovat, aby podnikatelům usnadnily řešení inovací. Strategie by měla být schválena v prosinci tohoto roku a již nyní je v její pracovní verzi definováno, že se bude zabývat výchovou pracovníků pro inovace podnikatelů na univerzitě i na středních školách. Dále budováním infrastruktury, která napomáhá podpoře inovací, jako např. vědeckotechnické parky, centra transferu technologií, podnikatelské inkubátory a jiné aktivity podpory spolupráce firem s univerzitou, podpory inovačním projektům začínajících firem a bude řešit také poradenství a oblast mezinárodní spolupráce, uvedl krajský zastupitel Ondřej Benešík. Finanční prostředky na podporu konkrétních aktivit jsou nachystány pro projekty podporující inovace v Operačním programu Podnikání a inovace (ZK chce čerpat zejména na rozvoj vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a spolupráce firem formou klastrů), Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (ZK chce čerpat na projekty spolupráce škol a podnikatelů při výchově pracovníků, kteří firmám nejvíce chybí) a dalších programech, které podporují spolupráci se sousedními a dalšími zahraničními regiony. Například Operační program Podnikání a inovace nabízí téměř 1,4 mld. eur na budování prostředí pro podnikání a inovace v rámci ČR a je na schopnostech jednotlivých krajů, kolik dokážou z těchto prostředků využít. Připravovaná Regionální inovační strategie Zlínského kraje by měla napomoci Zlínskému kraji využít z těchto prostředků co nejvíce. Podpora inovací v regionu má reálnou podobu ve fungování Technologického inovačního centra, které je společným podnikem Zlínského kraje a Univerzity Tomáše Bati. Jedním z nástrojů podpory inovačního podnikání je podnikatelský inkubátor a vědeckotechnický park, který nabízí prostor pro realizaci inovativních podnikatelských záměrů firem a podnikatelů. Další podpůrnou aktivitou je fungování Centra pro transfer technologií, které zprostředkovává jednak transfer technologií mezi komerčními subjekty a také přenos výsledků výzkumu a vývofoto: KrÚ Zlínského kraje Rentgen nyní digitálně V Krajské nemocnici T. Bati byla v září slavnostně otevřena digitalizace radiodiagnostického oddělení. Nemocnice dosud používala filmové pořizování rentgenových snímků. Nový způsob zpracování obrazové dokumentace pacientů neboli PACS (Picture Archiving and Communication System) znamená přechod od klasických RTG filmů k distribuci snímků digitální formou buď počítačovou sítí nebo na nosičích CD. Instalovaný systém PACS, který umožňuje podstatně kvalitnější vyhodnocování vyšetření, stál necelých 25 milionů korun. Jsem rád, že se podařila další fáze medicínského a informačního systému Baťovy nemocnice, s kterou počítáme jako se základním článkem zdravotnictví Zlínského kraje. Přijdeme jistě s dalšími vybaveními, jež zlepší léčbu pacientů našeho kraje. Jde především o onkologické centrum nebo nově budované zázemí pro krajskou záchranku, řekl hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. foto: KrÚ Zlínského kraje Krajská nemocnice T. Bati je první nemocnicí ve Zlínském kraji, která takto digitalizovala celý provoz najednou. Do budoucna je záměr propojit datové sítě všech čtyř krajem zřizovaných nemocnic. je na UTB ve Zlíně do komerční sféry, dále centrum vyhledává partnery pro komerčně orientované výzkumné projekty a v neposlední řadě nabízí poradenství a vzdělávání v oblasti ochrany průmyslového vlastnictví. Další významnou aktivitou je mapování možnosti vzniku klastrů. V současné době jsme již ukončili tři projekty úspěšným založením klastrů v oboru plastikářském, obuvnickém, nábytkářském a dřevozpracujícím. Všechny tři pracují na projektech svého dalšího rozvoje, např. Plastikářský ZLÍNSKÝ KRAJ Určitě mi vadí, že neproběhla otevřená debata o tomto kroku, a i já osobně jsem se dozvídal informace z neoficiálních zdrojů. Záchranné prapory totiž tvoří páteř Integrovaného záchranného systému, za který dnes fakticky zodpovídají hejtmani a který se prokazuje jako funkční. Proto jsem také paní ministryni zaslal nesouhlasný dopis. Činnosti na území Zlínského kraje zajišťuje v případě potřeby 155. záchranný prapor z Bučovic, který jako hejtman pravidelně navštěvuji a jsem s jeho velením v úzkém kontaktu. Proto dobře vím, jaké možnosti pomoci a záchrany majetku i života občanů nám nabízí. Reálně jsme se o tom přesvědčili při povodních nebo sněhových kalamitách, kdy naše spolupráce pomohla lidem i jejich majetkům. Na základě praktických zkušeností se tedy domnívám, že 155. záchranný prapor má pro bezpečí Zlínského kraje nezastupitelnou roli a svou akceschopností již několikrát přesvědčil mne i občany o tom, že tvoří páteř zmiňovaného Integrovaného záchranného systému. Myslím si, že zamýšlenou reorganizací dojde k narušení fungujícího a stabilního systému a ke komplikacím při řešení mimořádných událostí a krizových situací. Obecně také považuji snahy o omezování aktivit české armády na území Moravy za špatné. Mají negativní vliv na rozvoj regionu, jeho hospodářský růst, zaměstnanost a samozřejmě také bezpečnost. Tento svůj názor zdůrazňuji kontinuálně a dlouhodobě. Určitým změnám se po diskusi nebráníme, nicméně nesmí narušit zmíněnou funkčnost celého systému. klastr, který je prvním založeným klastrem, realizuje vlastní rozvojový projekt zaměřený na vybudování výzkumného centra Plastikářského technika, kde budou moci realizovat své vývojové aktivity všichni jeho členové, uvedla ředitelka centra Daniela Sobieská. Do projektu COGNAC jsou zapojeny regiony ze Španělska, Rakouska, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska. Libor Lukáš, hejtman Lukáš jednal s Vondrou Především o aktivitách, které by se mohly konat v době předsednictví České republiky Evropské unii v roce 2009 ve Zlínském kraji jednal koncem září hejtman Libor Lukáš s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou. Po první fázi kontaktů, kdy pracovníci ministrova úřadu prověřovali naše možnosti, se nyní již bavíme o konkrétnějších návrzích. Máme velký zájem v kraji hostit neformální zasedání ministrů. V jednání jsou prozatím oblasti kultury, místního rozvoje a také sociálních věcí, uvedl hejtman Lukáš. OLOMOUCKÝ KRAJ Kraj dohaduje výši dotací Shoda nepanuje mezi Olomouckým krajem a Českými drahami v otázce krytí ztrát z veřejné osobní dopravy pro příští rok. Zatímco dráhy chtějí po kraji přibližně dvanáctiprocentní růst dotací, kraj chce dotace navýšit o zhruba tři procenta odpovídající inflaci. Navíc by chtěl dopravce pokutovat za zpoždění vlaků. Ve hře jsou dvě částky kraj nabízí 312 milionů korun, dráhy chtějí cca 340 milionů korun. Letos byla výše dotace na úrovni 303 milionů korun. České dráhy vysvětlují svůj požadavek navýšením výkonů, ke kterému došlo už před dvěma lety, což se prý dosud ale v hrazení prokazatelné ztráty neprojevilo. Olomoucký kraj si zároveň stěžuje na nekvalitní služby vlakového dopravce. Podle hejtmanství se to týká zejména zpoždění jednotlivých spojů, které kraj dotuje. Kraj dokonce vyhrožuje pokutami, které by se mohly pohybovat v řádech milionů korun. Dráhy kritiku přijímají, omlouvají ale zpoždění výstavbou koridorů. Pokud by kraj skutečně k sankcím sáhnul, byl by prvním regionem, který by pokutu za nekvalitní služby ČD udělil. V minulosti pokutoval již autobusové dopravce, vesměs za to, že dotaci použili v rozporu se smlouvou. Kraj chce získat zámek Zastupitelé kraje se v září rozhodli, že budou usilovat o získání zámku v Čechách pod Kosířem. Ten je zatím ve vlastnictví státu a Olomoucký kraj by ho chtěl získat bezúplatným převodem. O tento krok požádali hejtmanství starostové okolních obcí. Jednání o získání zámku do krajského majetku už trvá delší dobu. Doposud ovšem nabídka, kterou kraji učinil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebyly z pohledu Olomouckého kraje výhodné. Nyní se podmínky podle hejtmana Ivana Kosatíka změnily a převzetí zámku krajem je reálné. Je ovšem nutné, aby kraj nalezl pro zámek vhodné využití. OLOMOUCKÝ KRAJ Objekt je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek a jeho účetní hodnota dosahuje téměř 60 milionů korun. Kraj odhaduje, že investice nutné pro zřízení expozic na zámku by dosáhly přibližně 40 milionů. V zámku by podle představ kraje mohla být expozice obrazů s námětem života na Hané, vyloučena není ani expozice lidové kultury na Hané a park by mohl najít využití jako rekreační a kulturní zóna. Přestože byl Olomoucký kraj, stejně jako ostatní regiony České republiky, osloven se žádostí o vyjádření k tématu měsíce, do doby redakční uzávěrky svůj příspěvek nedodal. Redakce

12 12 KN říjen 2007 PARDUBICKÝ KRAJ Navrhovanou úpravu nákupu veterinárních léčiv nemá kromě Slovenska ani jedna země EU, tvrdí Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů ČR Již několik týdnů se domlouváme na zásadním rozhovoru, který by naše čtenáře seznámil s Komorou veterinárních lékařů, která oproti jiným profesním komorám (lékaři, lékárníci, architekti) je zatím široké veřejnosti prakticky neznámá. Život byl však jako obvykle rychlejší. Již 3. října schválil zdravotní výbor Sněmovny parlamentu České republiky bez velké diskuse pozměňovací návrh, kterým se uvolňuje distribuce veterinárních léčiv přímo chovatelům potravinových zvířat. Protože i nás zajímají názory odborné veřejnosti na navrhovanou změnu Zákona o léčivech a přinášíme aktuálně reakci doktora Karla Daniela, prezidenta KVL. Pane prezidente, když jsme se sešli poprvé před několika týdny zmínil jste se o možnosti, že se někdo pokusí propašovat do Zákona o léčivech nějaký virus, který záhy zboří dlouho a pečlivě budovanou stavbu péče o kvalitu potravin. Dnes se zdá, že jste měl pravdu. Pane redaktore, jistě si vzpomínáte, že jsem byl zároveň přesvědčen, že poslanci nedovolí, aby byl tento nebo jiný trojský kůň do Zákona o léčivech vtažen. Bohužel jsem se mýlil a včera jsem nevěřil vlastním uším. Jsem totiž v současné době na Ukrajině a od včerejšího odpoledne mne volají kolegové, reprezentanti obchodních kruhů, potravinářského průmyslu a chtějí znát můj názor. Mrzí mne, že jsem se z pracovních důvodů nemohl účastnit včerejší schůze Zdravotního výboru. Člověk si říká třeba by hlasování dopadlo jinak Obávám se, že členové zdravotního výboru takto znepokojeni nebyli a ani široká veřejnost nebude tuto drobnou úpravu v zákoně pociťovat nějak dramaticky. Máte, bohužel, pravdu. A přece byl právě za nezájmu veřejnosti vypuštěn gin z láhve. A doplatíme na to všichni a nejvíce ti, jejichž zájem údajně tento pozměňovací návrh sleduje. Zemědělští prvovýrobci. To mě překvapuje, kolem sebe slyším, že za vším stojí mocná zemědělská lobby. Tomu naprosto nevěřím. Zemědělci mají mnohem významnější přímluvce, když o něco stojí. Domnívám se, že tento zdánlivě logický pozměňovací návrh je pouhým nedopatřením a neuvědoměním si souvislostí. Ve svých důsledcích je proti zájmům všech subjektů, které zodpovídají za léčení zvířat a kvalitu masa na trhu. A nakonec to nejvíc ohrožuje zájmy samotných zemědělců a farmářů. Promiňte, ale tomu nerozumím. Vždyť ve zdůvodnění pozměňovacího návrhu je vyzdvižen právě ekonomický zájem zemědělských výrobců. A peníze mají VYSÍLÁME Z VAŠEHO KRAJE přitažlivou vůni. Předkladatelé jsou jistě přesvědčeni, že u zemědělců získají dobré body. Především, pane redaktore, tohle je jedno z témat, ze kterých nelze dělat politikum. V těchto případech musíte použít zdravý rozum a toho pevně věřím mají naši zemědělci dostatek. Ne nadarmo se mu říká selský rozum. Myslíte si, že zemědělci nebudou preferovat svůj ekonomický zájem? Ale naopak samozřejmě. V době, kdy jsou zemědělcům vybíjena hejna a stáda, v době ptačí chřipky, nemoci šílených krav, slintavky a kulhavky se důvěra v nezávadnost masných výrobků stává mocným ekonomickým faktorem. A tato, jak říkáte nepatrná, změna zákona otevírá obrovský prostor pro nedůvěru. A nedůvěra vyvolává dominový efekt. INZERCE Albrechtice Anenská Studánka Banín Barchov Bělá nad Svitavou Bělá u Jevíčka Benátky Běstovice Běstvina Bezděčí u Trnávky Bezděkov Biskupice Biskupice Bítovany Bohuňov Bohuňovice Bojanov Bor u Skutče Borek Borová Borušov Bořice Bošín Bousov Brandýs nad Orlicí Brloh Brněnec Břehy Březina Březinky Březiny Březová nad Svitavou Bučina Budislav Bukovina nad Labem Bukovina u Přelouče Bukovka Bylany Bystré Bystřec Býšť Cerekvice nad Loučnou Cotkytle Ctětín Čankovice Časy Čenkovice Čeperka Čepí Černá u Bohdanče Červená Voda Česká Rybná Česká Třebová České Heřmanice České Lhotice České Libchavy České Petrovice Čistá Damníkov Dašice Dědová Desná Dětřichov Dětřichov u Moravské Třebové Dlouhá Loučka Dlouhá Třebová Dlouhoňovice Dobříkov Dolany Dolní Bezděkov Dolní Čermná Dolní Dobrouč Dolní Morava Dolní Roveň Dolní Ředice Dolní Újezd Dřenice Dříteč Dubany Dvakačovice Džbánov Gruna Hamry Hartinkov Hartmanice Hejnice Helvíkovice Heřmanův Městec Hlavečník Hlinsko Hluboká Hnátnice Hodonín Holetín Holice Holotín Honbice Horka Horky Horní Bradlo Horní Čermná Horní Heřmanice Horní Jelení Horní Ředice Horní Třešňovec Horní Újezd Hostovice Hošťalovice Hradec nad Svitavou Hrádek Hrobice Hrochův Týnec Hroubovice Hrušová Chmelík Choceň Choltice Chornice Choteč Chotěnov Chotovice Chrast Chrastavec Chroustovice Chrtníky Chvaletice Chvojenec Chýšť Jablonné nad Orlicí Jamné nad CHRUDIM 104,7 Orlicí Jankovice Janov Janůvky Jaroměřice Jaroslav Jarošov Javorník Javorník Jedlová Jedousov Jehnědí Jeníkov Jeníkovice Jenišovice Jevíčko Jezbořice Kamenec u Poličky Kameničky Kameničná Kamenná Horka Karle Kasalice Kladno Kladruby nad Labem Klášterec nad Orlicí Klešice Kněžice Koclířov Kočí Kojice Koldín Korouhev Koruna Kosořín Kostelec u Heřmanova Městce Kostěnice Králíky Krasíkov Krásné Krouna Křenov Křičeň Křižanovice Kukle Kunčina Kunětice Kunvald Květná Labské Chrčice Lanškroun Lány Lány u Dašic Lavičné Lázně Bohdaneč Leština Leštinka Letohrad Libecina Libchavy Libišany Libkov Liboměřice Licibořice Lichkov Linhartice Lipoltice Lipovec Líšnice Litomyšl Litošice Lozice Lubná Lubník Lukavice Lukavice Luková Luže Makov Malé Výkleky Malíkov Městečko Trnávka Míčov - Sušice Mikuleč Mikulovice Miřetice Mistrovice Mladějov na Moravě Mladkov Mladoňovice Mokošín Morašice Morašice Morašice Moravany Moravská Třebová Mostek Mrákotín Nabočany Načešice Nasavrky Nedvězí Nekoř Němčice Neratov Nová Sídla Nová Ves u Jarošova Nové Hrady Oldříš Opatov Opatovec Opatovice nad Labem Orel Orlické Podhůří Orličky Osík Ostrov Ostrov u Lanškrouna Ostřešany Ostřetín Otradov Oucmanice Pastviny Perálec Petrovice Písečná Plch Plchovice Poběžovice U Holic Poběžovice u Přelouče PARDUBICE 101,0 Podhořany u Ronova Podlesí Podůlšany Pohledy Pokřikov Polička Pomezí Poříčí u Litomyšle Prachovice Pravy Proseč Prosetín Předhradí Přelouč Přelovice Přepychy Přestavlky Příluka Přívrat Pustá Kamenice Pustá Rybná Pustina Rabštejnská Lhota Ráby Radhošť Radiměř Radkov Raná Rohovládova Bělá Rohozná Rohoznice Rokytno Ronov nad Doubravou Rosice Rozhovice Rozhraní Rozstání Rudná Rudoltice Rybitví Rybník Rychnov na Moravě Řečany nad Labem Řepníky Řestoky Řetová Řetůvka Řídký Sádek Sázava Sebranice Seč Sedliště Selmice Semanín Sezemice Sklené Skořenice Skuteč Slatina Slatiňany Slepotice Sloupnice Smrček Sobětuchy Sobkovice Sopotnice Sopřeč Sovolusky Spojil Srch Srnojedy Sruby Staré Hradiště Staré Jesenčany Staré Město Staré Ždánice Starý Mateřov Stašov Stéblová Stojice Stolany Stradouň Strakov Strašov Strážná Střemošice Studené Studnice Sudislav nad Orlicí Sudslava Suchá Lhota Svatý Jiří Svídnice Svinčany Svojanov Svojšice Svratouch Šedivec Široký Důl Študlov Tatenice Těchonín Telecí Tetov Tisová Tisovec Trhová Kamenice Trnávka Trojovice Trpík Trpín Trstěnice Trusnov Tržek SVITAVY 102,4 Třebařov Třebosice Třebovice Třemošnice Třibřichy Tuněchody Turkovice Týnišťko Úherčice Uhersko Úhřetice Uhřetická Lhota Újezd u Chocně Újezd u Přelouče Újezd u Sezemic Újezdec NOVĚ ÚSTÍ NAD ORLICÍ 98,6 Urbanice Útěchov Valy Vápenný Podol Vápno Včelákov Vejvanovice Veliny Velká Skrovnice Vendolí Verměřovice Veselí Vidlatá Seč Vinary Víska u Jevíčka Vítanov Vítějeves Vlčí Habřina Vlčkov Voděrady Vojtěchov Voleč Vortová Vraclav Vračovice - Orlov Vranová Lhota Vrážné Vrbatův Kostelec Všeradov Výprachtice Vysočina Vysoká Vysoké Chvojno Vysoké Mýto Vyšehněvice Vyžice Zádolí Záchlumí Zaječice Zájezdec Zálší Zámrsk Zářecká Lhota Zdechovice Zderaz Žamberk Žampach Žáravice Želivsko Žichlínek Živanice Žlebské Chvalovice Žumberk Tohle zní velmi rozumně, ale sdílejí tento názor i ostatní a přikládají mu takovou váhu? Nikdy nezjistíme, co si myslí všichni. Ale jsem přesvědčen, že racionálně uvažující zástupci zpracovatelů, obchodních řetězců i prvovýrobců musí obecně sdílet tuto obavu. A co vlastně opravdu hrozí? Nechtějte, abych konstruoval katastrofické scénáře, ale podívejme se na věc s nadhledem. Navrhovanou úpravu nákupu veterinárních léčiv nemá kromě Slovenska ani jedna země EU. A jakékoliv omezení kontrolních mechanismů vzbuzuje nedůvěru, která se všudypřítomnosti medií snadno promění v paniku. Dnes nevozíme maso z Anglie, nerad bych se dočkal chvíle, kdy po prvním třeba i bezvýznamném problému - nebudou brát druzí maso od nás. Ani představa, že by čeští konzumenti nakupovali pouze maso či vejce vyrobené za hranicemi, mi není příjemná. A obchodním řetězcům nabízíme dobrou záminku, proč dovážet maso z Evropské unie. PARDUBICKÝ KRAJ Chápu snahu Ministerstva obrany ČR a vedení Armády ČR rušit a omezovat všechny činnosti, útvary a zařízení, které nejsou určené k přímé podpoře a obraně proti vnějšímu napadení. A mezi ně samozřejmě patří i současné nebojové záchranné prapory. Vojenské záchranné prapory si ale za dobu své existence získaly své pevné místo při pomoci obyvatelstvu a samosprávám jednotlivých krajů a obcí. Lidé na ně v nejhorších situacích spoléhají. U nás v Pardubickém kraji byli vojenští záchranáři povoláni při povodních, sněhových kalamitách nebo v červnu a červenci letošního roku na ptačí chřipku na Ústeckoorlicku. Přimlouvám se proto k uvážlivým krokům při jejich rušení, reorganizaci, resp. převodu pod Hasičský záchranný sbor. Úspora v jednom resortu bude znamenat nárůst nákladů v resortu druhém. Pokud to je ale nevyhnutelné, musí hejtmani a starostové dostat pevnou a jednoznačnou garanci vlády, že bude vždy dostatek sil a prostředků ve stejném rozsahu, kvalitě a zejména současných časových normách tak, jako to umí vojenští záchranáři dnes. A na okraj, nelze srovnávat strukturu našeho bezpečnostního systému se systémem západních zemí. Stále je velký rozdíl v zapojení, organizaci, výbavě a financování dobrovolných nebo poloprofesionálních složek jako jsou dobrovolní hasiči, červený kříž, v Německu THW a další... Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů České republiky. foto: redakce Tak daleko jistě všichni zemědělci nevidí a budou tohle pokládat za příliš pesimistický scénář. Již dnes máme velmi kvalitní kontrolní mechanismy ze strany veterinární správy a snad u nás nehrozí ani situace, kdy inspekční orgány přepadávají farmy a zjišťují, zda neskladují nepředepsaná či nelegální léčiva. Ono stačí, když se kontrolní mise soustředí na předepsané vedení požadované dokumentace přesto věřím, že naši farmáři nedopadnou jako cyklistické stáje na Tour de France. To je samozřejmě žert, ale pokud by se farmáři stali majiteli léků, museli by s nimi jistým způsobem zacházet, zabránit jejich zneužití, denně vést požadované záznamy o teplotě v ledničce a podobně. A to také není jednoduchý problém. Ani pro chovatele, ani pro kontrolní orgány. Pane prezidente, děkuji za odpovědi na otázky. Pokusíme se získat i názory zemědělců, obchodních řetězců, kontrolních orgánů i politiků. Jsem přesvědčen, že toto téma jsme neotevřeli naposledy. Připravil: Zdeněk Stehno Kraj rozladěn oddálením výstavby R35 Rozladění zavládlo ve vedení Pardubického kraje poté, co se v plánu dopravních staveb do roku 2013 neobjevila rychlostní komunikace R35. Vicehejtman Roman Línek dokonce tuto otázku řešil na jednání s hejtmanem Královéhradeckého kraje Pavlem Bradíkem a primátory obou krajských měst Jaroslavem Demlem a Otakarem Divíškem. S nimi hodlá probrat strategii podpory výstavby komunikace R35. Vicehejtman hodlá také jednat s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem. Rychlostní komunikace R35 měla vést z Liberce kolem Hradce Králové a Pardubic a směřovat na Olomouc. Vláda ji ovšem z plánu dopravních staveb vyškrtla se zdůvodněním, že Pardubický kraj nebyl schopen ji včas předložit definitivní trasu komunikace. Při schvalování materiálu v prosincovém zastupitelstvu byl z řad zastupitelů současně uplatněn požadavek na další dílčí prověření úseku trasy v oblasti Vysokého Mýta k Moravské Třebové. Tento podnět je prověřován, jeho výsledky budou k dispozici začátkem příštího roku a podle mého názoru nemá tento podnět zásadní vliv na přípravu stavby, vysvětluje vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek. Během tří až čtyř měsíců budou výsledky prověřování předloženy zastupitelům a eventuální zpochybňování typu co vlastně platí? tak bude ukončeno jasným usnesením zastupitelstva. Stát ovšem tvrdí, že pokud nemá kraj jasný územní plán, nebude komunikace. Línek ovšem oponuje, že se dosud žádnému kraji nepodařilo mít platný územní plán pro celé jeho území. Vicehejtman Pardubického kraje zároveň tvrdí, že chce na vládu tlačit tak, aby výstavba rychlostní komunikace zůstala mezi prioritami pro nejbližší období. Věřím, že se jedná o nedorozumění, neboť výstavba rychlostní silnice R35 je nejen prioritou Pardubického kraje, ale především celé České republiky, říká Línek. Jisté ale zatím zůstává pouze vybudování čtyř kilometrů R35 směrem od dálnice D11 u Libišan k Opatovicím nad Labem. Tento úsek by měl být dostavěn v roce 2009 a končit má velkým kruhovým objezdem. (mes) Roman Línek, vicehejtman

13 Pardubický kraj patří mezi nejlepší ve třídění odpadu Lidé v Pardubickém kraji odevzdávájí více vytříděného odpadu než ve většině ostatních regionů. V přepočtu na obyvatele jim patří čtvrtá příčka mezi 14 kraji v České republice. Již třetím rokem trvající kampaň za větší třídění komunálního odpadu v kraji zapustila své kořeny. Obyvatelé Pardubického kraje v loňském roce přinesli do kontejnerů průměrně 33,1 kilogramu papíru, plastů a skla. Lépe si vedli pouze lidé v Praze a Plzeňském a Libereckém kraji. S výsledky kampaně s názvem Ekontejnery jsme v Pardubickém kraji velice spokojeni. Obsahuje nejenom informace o třídění odpadu, ale také zdarma zapůjčování kontejnerů obcím, kterým se tak snažíme pomáhat v jejich mnohdy složité finanční situaci, uvedl Press trip do společnosti Transform v Lázních Bohdaneč. foto: Petr Bayer INZERCE/PREZENTACE KN říjen regionální manažer společnosti EKO-KOM Tomáš Pešek. V kraji je podle něho jenom díky projektu již více než tisíc těchto barevných nádob. Dalších 500 až 1000 kontejnerů mají obce dokoupit, z části z odměn za odevzdaný odpad. Třídění odpadů se však potýká i s problémy, třeba v dostupnosti zpracování separovaného odpadu. Z některých oblastí kraje, například Svitavska, se musí odpad vozit daleko, což prodražuje jeho další využití. Jednou z recyklačních společností je Transform v Lázních Bohdaneč. V letošním roce vyrobíme z odpadu 5000 tun hotových produktů, v příštím roce chceme výrobu zvýšit na 6000 tun. Bohužel musíme odpad dovážet hlavně z Německa, poznamenal generální ředitel Transformu Jan Mec. Firma vyrábějící z plastů například zatravňovací dlažbu, chodníčky, plotovky i protihlukové stěny nemá dosud naplněnou kapacitu. Na základě průzkumu veřejného mínění se posunul postoj obyvatel Pardubického kraje k třídění odpadu směrem k lepšímu. Více lidí je ochotno třídit odpad, více lidí si to uvědomuje jako svoji morální povinnost. Určitě v kampani budeme pokračovat, ujistil Pešek. Zlepšit je potřeba třídění papíru, bílého skla a nápojových kartonů, plastový odpad neznamená pouze PET láhve. Mezi plasty se řadí i sáčky, folie, tašky, plastové obaly, kelímky od potravin, přepravky nebo hračky, vyjmenoval. Recyklací plastů vznikají i vlákna do zimních bund a spacích pytlů, koberce, nábytek i cihly. Pardubický kraji nyní se společností EKO-KOM inovoval vizuální a grafickou podobu kampaně. Usměvaví smajlíci představují jednotlivé složky odpadů a nový vzhled dostaly i internetové stránky celého projektu GENERÁLNÍ PARTNER Regionservis děkuje partnerům za podporu setkání REGIONSERVIS spol. s r.o. Elišky Přemyslovny 429, Praha 5, info@regionservis.cz Tel: Fax: GSM: POŘÁDÁ III. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE termín: 4. prosince 2007 (úterý) místo konání: SEČ, HOTEL JEZERKA***, Ústupky 278, zaměření a hlavní tématika: ZMĚNA DANÍ A PŘÍPRAVA ROZPOČTU OBCÍ NA ROK 2008 S VÝHLEDEM cílová skupina: STAROSTA, MÍSTOSTAROSTA, ZASTUPITEL 7. Střelecký den se opět vydařil Již po sedmé se sešli příznivci střelectví na pardubických Hůrkách. Střelecký den, každoročně podporovaný společností Explosia, se opět těšil početné účasti příležitostných i aktivních střelců z řad regionálních politiků, podnikatelů a dalších partnerů, kteří přijali pozvání hostitelů. V areálu myslivecké střelnice pak zkoušeli přesnost své mušky v dvoučlenných týmech v několika disciplínách jako je střelba z pistole nebo střelba na asfaltové holuby. Radu Pardubického kraje, jež nad setkáním převzala záštitu, reprezentoval náměstek hejmana Ivo Toman, který zastoupil tradičního patrona uplynulých ročníků hejtmana Michala Rabase. Obliba střelectví se v posledních letech Naše služby nabízejí velmi dobrý poměr CENA / VÝKON, jsme schopni realizovat i unikátní a obtížné projekty s vysokým nadstandardem. Zajišťujeme historicky nejstarší ročníky krajských setkání samospráv postavené na obchodní politice samosprávy neplatí, platí firmy. Městům, obcím a krajům poskytujeme řadu služeb od poradenství, strategických plánů rozvoje, přes optimalizace úřadů až po financování a vybavení měst a obcí. Velkou část již tak nízkých administrativních poplatků samospráv věnujeme zpět obcím v dotacích a na podporu charity. Pro firmy zajišťujeme průzkumy trhu, zaměřujeme poptávku, zajišťujeme jejich propagaci u samospráv, vytváříme akce pro obce, města i kraje na zakázku firem podle jimi zvolených kritérií. Poskytujeme obcím dotace na produkty našich partnerských firem a mnoho dalšího. Naše činnost není hrazena z veřejných prostředků ani podporována z EU. Naší podporou jsou pouze kvalitní služby a dobré jméno. HLAVNÍ PARTNEŘI SETKÁNÍ HLAVNÍ PARTNER stále zvyšuje, proto jsem rád, že se nám daří držet tradici Střeleckých dnů, uvedl při zahájení Ivo Toman, který potvrdil pozici dobrého střelce z pistole, jak ukázaly jeho pozdější trefy v soutěži. Střelecký den podpořila, vedle pravidelného hostitele společnosti Explosia, také její nejmladší dceřinná firma FOSPOL. Obě společnosti mají se OFICIÁLNÍ PARTNER vším, co střílí nebo vybuchuje hodně co do činění v rámci svých činností a produkce. Generální ředitel společnosti Explosia Petr Nosál popřál všem účastníkům úspěch, Střelecký den je příležitostí nabízející nejen sportovní zážitky, ale také společenskou událostí, možností jak strávit příjemný den v kruhu dobrých lidí a přátel, dodal. Pistolník Ivo Toman, náměstek hejtmana Pardubického kraje, znovu potvrdil přesnou mušku ve své oblíbené disciplíně. Petr Nosál, generální ředitel akciové společnosti Explosia, při zahájení 7. Střeleckého dne. Na myslivecké střelnici nechyběli ani další střelci z Pardubického kraje: Miroslav Němec (vpředu), ředitel Správy a údržby silnic, a František Dittrich, zástupce ředitele Krajského úřadu. Město Pardubice reprezentovali starostové městských obvodů V Jaroslav Kňava (vlevo) a VII Milan Tichý.

14 14 KN říjen 2007 KRAJ VYSOČINA KRÁTCE O rozpočtu jednali na hradě Krajští zastupitelé se poprvé sešli nad novým rozpočtem. Stalo se tak v rámci výjezdního zasedání finančního výboru zastupitelstva na hrad Kámen u Pacova na Pelhřimovsku. Finální verze rozpočtu pro příští rok by měla být hotová v prosinci. Členové komise se zajímali i o hospodaření svého hostitele. Kraj Vysočina jako zřizovatel hradu Kámen tam v příštím roce zaplatí 2,5 milionu za opravu vstupních bran. (ost) U škol v místech častých nehod přibudou bezpečné přechody Kraj Vysočina hostil prezidenta Na pozvání hejtmana kraje Miloše Vystrčila zavítal v září na Vysočinu znovu po třech letech prezident České republiky Václav Klaus s manželkou Livií. Během tří dnů navštívil prezidentský pár deset měst, v nichž se setkal s občany, představiteli městských a obecních samospráv, s krajskými zastupiteli, s poslanci a senátory za Vysočinu, se zástupci podnikatelského sektoru a dalšími zájmovými skupinami. Pro prezidenta i jeho manželku byl připraven náročný a zajímavý program, který prezidentskému páru představil další krásná místa Vysočiny, která při minulé návštěvě nemohla být zařazena do programu. Jaký měla návštěva prezidenta republiky pro Vysočinu význam? Místa, která prezidentský pár navštívil mají jasno. Návštěva prezidenta je obrovská pocta. Je to mimořádná událost, která v historii města nemá obdoby. Byla to vůbec první oficiální návštěva některého z našich prezidentů v Polné, řekl polenský starosta Jindřich Skočdopole. Konečně i k nám přijel prezident, zapíšeme to ozdobným písmem do kroniky města! Tuhle větu si kromě Polné jistě říkali i v Humpolci, Pacově a Žirovnici. To jsou místa, kam nikdy v dějinách Československa ani nástupnických států nezavítal prezident. Václav Klaus to napravil. Pro lidi, obce i kraj je dobře, když prezident region navštíví a lidé s ním mohou mluvit tváří v tvář, pověděl hejtman kraje Miloš Vystrčil. Kromě autogramiád a diskusí s občany na náměstích absolvoval prezident s manželkou první den své návštěvy také besedu na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Zde se vyjádřil k otáz Dotaci 750 tisíc korun na instalaci bezpečnějších 3D přechodů se podařilo získat kraji Vysočina. Přechody, které vypadají, jako by vystupovaly z vozovky, se objeví především u škol a na místech častých dopravních nehod. Místa byla vybrána ve spolupráci s policií a Krajskou správou údržby silnic. Krajští radní věří, že jejich instalace zvýší bezpečnost na silnicích kraje. (ost) Na Vysočině je na čtyři desítky sto a víceletých osob Stoletým se zvýšil důchod o 2000 korun. Na Vysočině jich žije celkem 39. Z toho je jedenáct mužů a osmadvacet žen. U příležitosti stých narozenin dostávají klienti České správy sociálního zabezpečení, která důchody vyplácí, rozhodnutí o navýšení důchodu a osobní dopis ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. (ost) Jihlava zažila Den s policií Seznámení s policejními složkami, prohlídka služebních dopravních prostředků a možnost si sednout do obrněných zásahových vozidel. To, a mnoho dalšího čekalo na návštěvníky Dne s Policií ČR 25. září na jihlavském Masarykově náměstí. Tři stovky policistů a stovky diváků v odpolední části akce vyhnalo z náměstí krupobití a průtrž mračen, a tak se slavnostní akt předání čestného praporu musel přesunout do gotické síně jihlavské radnice. Jihlavské policii ručně vyšívaný prapor věnoval Magistrát města Jihlavy a o jeho dekorování stuhami se postaral také hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. (ost) Krajská knihovna knihy nejen půjčuje, ale i prodává Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě je od září nejen místem, kde se knihy půjčují, ale také prodávají. Některé publikace vydané v Edici Vysočina, tedy vydané s finanční spoluúčastí kraje Vysočina, je možné koupit v oddělení pro dospělé. (ost) Vysočinu prezident Václav Klaus navštívil s manželkou Livií. KRAJ VYSOČINA V současné době je činnost záchranných praporů součástí krizových a havarijních plánů jednotlivých krajů nebo jejich částí. Hejtman kraje je z titulu své funkce osobně odpovědný za havarijní a krizovou připravenost kraje, a tedy i za reálnost všech připravovaných opatření směřujících k záchraně životů, zdraví a majetku při mimořádných událostech a krizových situacích. Z výše uvedeného plyne, že transformace záchranných praporů je krok, který vyvolává nutnost změny funkčních havarijních a krizových plánů. Mně jako hejtmanovi se tento plán transformace záchranných praporů i ve světle mé osobní odpovědnosti za havarijní a krizovou připravenost kraje jeví jako velmi problematický, neboť narušuje v současnosti fungující způsob zvládání mimořádných událostí a krizových situací v kraji. Je tedy logické, že v tuto chvíli nejsem příznivcem transformace záchranných praporů. Na jednání s hejtmany ministerstvo obrany přislíbilo krajům, že za aktivní účasti odborníků z krajů v připomínkovém řízení budou vyjasněny, vysvětleny a popsány všechny kroky a postupy včetně případných změn havarijních a krizových plánů, které by po případné transformaci záchranných praporů zajistily pro kraje minimálně stejnou úroveň zajištění bezpečnosti občanů kraje při vzniku mimořádných událostí a krizových situací. Protože v současnosti nemám k dispozici z ministerstva obrany žádný konkrétní materiál, který detailně popisuje způsob nahrazení činnosti a role záchranných praporů, zejména potom v případě Vysočiny 153. záchranného praporu Jindřichův Hradec v našich krizových a havarijních plánech, domnívám se, že je nutné s rozhodnutím o transformaci záchranných praporů počkat minimálně do té doby, než se všechny problematické otázky týkající se havarijní a krizové připravenosti krajů, vzniklé právě v souvislosti se záměrem transformace a rušením záchranných praporů, úplně vyjasní. Miloš Vystrčil, hejtman 2x foto: Luboš Pavlíček ce globálního oteplování: Globální oteplování o šest desetin stupně Celsia za sto let není problém. Problém je v tom, že na základě nepotvrzené hypotézy dochází k omezování osobních svobod občanů a zásahům do ekonomiky. Malý posun teplot, který pravděpodobně nastává, je v historickém kontextu světa zanedbatelný. Prezident ocenil Vysokou školu polytechnickou, ale zároveň se vyjádřil proti rozšiřování poboček vysokých škol v malých městech. Odpovídal také na osobní otázky - třeba proč nepoužívá počítač. Odpovědí nezapřel Kraje budou připomínkovat rušení záchranných praporů V rámci připravované transformace armády do roku 2010 se počítá i s rušením či omezením záchranných praporů. Ze šesti záchranných praporů, které nyní pomáhají například při živelních pohromách a průmyslových haváriích, koncepce navrhuje zachovat v nynější podobě pouze dva. V Jindřichově Hradci a v Bučovicích, které mají nejblíže k oběma našim jaderným elektrárnám, mají zřejmě místo záchranných praporů vzniknout běžné bojové jednotky, v jednom případě se z vojenských záchranářů nejspíš stanou hasiči. Podle odborníků na vnitřní bezpečnost státu odpovídá současný počet záchranných praporů potřebě Integrovaného záchranného systému. Trváme na zachování bezpečnosti a ochrany občanů, nedostatky reformy nesmí mít negativní vliv na zajištění jejich klidu. Všechny kraje včetně Vysočiny mají společný zájem na zachování již zažitého standardu Integrovaného záchranného systému. Během následujících dní chci společně s krajskými odborníky reformní záměry analyzovat a prověřit, jak se případné důsledky takových opatření projeví v připravenosti kraje řešit krizové stavy. Prověříme, jakým způsobem bude plnohodnotně nahrazena práce záchranných praporů, uvedl hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. Všechny české i moravské kraje dostaly možnost připomínkovat budoucí podobu záchranných praporů. Vláda by měla záměr probírat pravděpodobně v polovině října. Je možné, že kvůli krajským připomínkám bude kabinet materiál posuzovat v pozdějším termínu. Ondřej Štekl ekonoma a konzervativního politika: Je pro mne neekonomické se na něm učit, když vše může daleko rychleji zapsat moje sekretářka. Diskuse se dotkla také tématu větrných elektráren. Prezident v podstatě odpovídal, že větrné elektrárny neřeší potřebu elektrické energie, vyplácí se jen díky výrazným zásahům státu do ekonomiky. Krajinu Vysočiny by poškodily. Druhý den návštěvy začal v Náměšti nad Oslavou, kde prezident absolvoval prohlídku nové čistírny odpadních vod. Vojáci letecké základny v Náměšti přivítali svého nejvyššího velitele přeletem letadel nad náměstím a ukázkou bojové techniky a dovedností přímo na 22. základně letectva v Náměšti. Václav Klaus všechny ujistil, že se základnou se i nadále počítá, protože její zrušení by bylo naprostým plýtváním probíhajících investic. Livie Klausová si mezitím mohla prohlédnout Axmanovu školu hmatového modelování pro nevidomé v Tasově školu, která je Evropským unikátem. V podvečer zahájil prezident republiky hokejovou sezónu v Jihlavě slavnostním vhozením buly a dostal netradiční dárek historické brusle zasazené do dřeva. Prezidenti dostávají spoustu darů, ale takovýhle ještě žádný nedostal, řekl. Závěr dne patřil jazzovému koncertu v Cihelně v Třešti. Prezident republiky se opravdu dobře bavil a ochrance nezbylo než přihlížet, kterak si jej dámy půjčují v kole. Třetí, poslední den návštěvy se odehrál na Pelhřimovsku, cestu po Vysočině zakončil prezidentský pár v Humpolci. Václav Klaus označil Vysočinu za fungující a pospolitý region, kde se on i jeho manželka Livie setkali s milými a přátelskými lidmi. I když si zvolíte jiného prezidenta, stejně sem rád znovu přijedu, řekl Václav Klaus závěrem své třídenní návštěvy. Ondřej Štekl GLOSA Jeden pekař peče rohlíky a dá je každé ráno na krám. Co prodá, prodá. Druhý, líný, o ulici vedle, peče rohlíky pomaleji a draho, ale protože jej mají nahoře raději, stát od něho všechny rohlíky koupí a ještě mu za ně zaplatí víc, než tomu prvnímu. Divné, že? Takhle nějak to ale chodí s větrnými elektrárnami. Není divu, že Vysočinu teď doslova oblehly stovky zájemců o postavení takového větrníku. Obcím nabízejí hory doly, jen když si u nich svoji elektrárničku, kterou koupili pod rukou někde v Rakousku, budou moci postavit. Je však otázkou, co se stane, až věrchuška podporu elektrárnám přestane vyplácet. Ocelová monstra obcím na krku zůstanou. Jako vždycky všechno. Prozíravý starosta proto mámení podivných peněz nepodlehne, tak, jak už to na Vysočině starostové předvádějí. Ondřej Štekl

15 VSTUP ČR DO SCHENGENU KN říjen Ministerstvo: Schengen zvýší bezpečnost PRAHA Průzkumy veřejného mínění dokazují, že mají občané České republiky výhrady k rozšíření schengenského prostoru proto, že se obávají zvýšení kriminality. Podle ministerstva vnitra však takový strach není na místě úřad dokonce tvrdí, že vstup státu do Schengenu zvýší bezpečnost. Po vstupu republiky do schengenského prostoru bude bezpečnost na hranicích, které běžný občan téměř ani nepozná, působit speciální policejní útvar s celorepublikovou působností cizinecká policie. Čeho se policisté obávají? Především přívalu imigrantů. Česká republika je oblíbeným cílem přistěhovalců. Některé státy Unie jsou však na tom ještě hůře. Podle informací, které máme k dispozici, existuje na pobřeží severní Afriky několik sběrných center, ve kterých se shromažďují desetitisíce lidí připravených k plavbě do Evropy. Mnohdy na ně čekají lodě vybavené moderními navigačními systémy a dostatečnými zásobami potravin. Často však dochází k hromadným utonutím, vylíčil europoslanec Libor Rouček. Vedle Španělska, Itálie a Francie se s ohromným přílivem Afričanů potýká Malta, místní úřady však nedokážou velké množství ilegálních imigrantů sami zvládnout. Zacházení s nimi rozděluje Unii na několik táborů. Parlament volá po zlepšení právního postavení žadatelů o azyl, po větší podpoře integrace žen uprchlic do společnosti či po vytvoření společné přistěhovalecké politiky. Nejsme v této otázce ale zajedno jak se při hlasování ukázalo, někteří konzervativní poslanci jsou na rozdíl od socialistických, liberálních a zelených poslanců toho názoru, že klíčové aspekty přistěhovalecké politiky by měly zůstat v kompetenci národních vlád, uvedl europoslanec Richard Falbr. Příliv imigrantů však na druhou stranu Evropě zajišťuje budoucnost. Populace rychle stárne a počet obyvatel klesá. Podle odborníků nabude situace takových rozměrů, že jedině každoročním příchodem přibližně jednoho milionu a tří set tisíc imigrantů bude možné úbytek obyvatel alespoň vyrovnat a zabránit tak postupnému vymírání. Jedině díky imigraci by měl odhadovaný pokles v dnešní EU činit v roce 2050 pouhé tři miliony lidí, doplnil Rouček. IMIGRANTI ZŮSTÁVAJÍ RIZIKEM Česká republika proti nelegálním imigrantům podniká rázné kroky. A podnikat je bude i po vstupu státu do Schengenu. Přestože dochází v posledních letech k poklesu zjištěných případů nelegální migrace na území státu, je třeba nadále v tomto jevu vidět potencionální riziko i po zrušení kontrol na dočasných vnějších hranicích Evropské unie. Bezpečnostní rizika, která nelegální migrace přináší, bude muset republika eliminovat v nových podmínkách způsobem, který umožní rychlou a jednotnou reakci na opatření přijímaná Radou EU k nelegální migraci, řekl Jindřich Urban, ředitel Služby cizinecké a pohraniční policie. Boj proti nedovolenému překročení hranic by měl být rozprostřen po celém území České republiky. Nejvíce policistů by mělo vyvíjet svou činnost v pohraničí. Pro službu cizinecké policie bude tato činnost jedním z hlavních úkolů. Realizovat jej budou zejména nově vzniklé útvary služby cizinecké policie, inspektoráty cizinecké policie, které budou pátrat po osobách, které nedovoleně vstoupily na území České republiky a následně řešit tyto osoby podle zákona o pobytu cizinců, vysvětloval Urban. Kontroly vyžadují i Rakušané. Obávají se totiž mimo jiné zvýšené kriminality v pohraničí. S Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem se země dohodla, že hlídky hraniční policie, na rozdíl od hraničních kontrol, zatím neskončí. Důvody memoranda, které mezi sebou zainteresované státy podepisují, je podle některých pozorovatelů možné hledat mimo jiné v tom, že Rakousko v souvislosti s rozšířením Schengenu otevírá své hranice v asi největší délce ze současných států. Hlídky by se neměly objevovat přímo na hranicích, ale spíše v příhraničních oblastech. Neodvelíme příslušníky hraniční policie do Prahy, ale necháme je v pohraničí, kde budou dohlížet na pořádek a bezpečnost, uvedla pro ČTK náměstkyně ministra vnitra Lenka Ptáčková Melicharová. Rakušané požadují, aby se okolo hranic pohybovaly smíšené hlídky policistů. Chtějí také, aby hraniční policie mohla vstupovat do českého vnitrozemí do délky třiceti kilometrů. To v tuto chvíli nemohou, povolený vstup mají jen do deseti kilometrů, stejná vzdálenost platí také pro Němce. ilustrační foto: autor Někteří starostové příhraničních obcí kontroly vítají. Chceme, aby tady policistů zůstalo co nejvíce, prohlásil starosta Halámek Jaroslav Sazma. Doplnil ale, že české pohraničí ohrožuje také kriminalita ze sousedního Rakouska. Jan Štifter O cizinecké policii po vstupu do Schengenu Pro svou geografickou polohu Česká republika zůstane i nadále výhodným tranzitním prostorem pro transport nelegálních migrantů do zemí západní nebo jižní Evropy. Přitažlivost státu poroste nejen pro cizince, kteří zde budou legálně pobývat, ale i pro ty, kteří budou využívat již zde usídlených komunit jednak k neoprávněnému pobytu na území České republiky, jednak i k nelegálnímu způsobu obživy. Přestože dochází v posledních letech k poklesu zjištěných případů nelegální migrace na území státu, je třeba nadále v tomto jevu vidět potencionální riziko i po zrušení kontrol na dočasných vnějších hranicích Evropské unie. Bezpečnostní rizika, která nelegální migrace přináší, bude muset republika eliminovat v nových podmínkách způsobem, který umožní rychlou a jednotnou reakci na opatření přijímaná Radou EU k nelegální migraci. Na základě doporučení Rady EU pro správnou aplikaci schengenského acquis byla zpracována nová koncepce služby cizinecké policie, která obsahuje integrovaný model zabezpečení hranic, který je plně aplikovatelný jak pro státy přistupující, tak i pro státy, které schengenské acquis již uplatňují v plném rozsahu. V souladu se shora uvedenými doporučeními Rady EU bude po zrušení kontrol na dočasných pozemních vnějších hranicích a po plném přístupu ČR k schengenské dohodě v této oblasti nadále působit speciální policejní útvar s celorepublikovou působností Policie ČR služba cizinecké policie. Integrovaný model zabezpečení hranic je důležitým nástrojem zabezpečení vnitřní bezpečnosti a zejména ochrany proti nelegálnímu přistěhovatelství, který spočívá v zavedení souboru komplementárních opatření, v rámci kterých se rozlišují 4 pásma: činnost ve třetích zemích, zejména v zemích původu a tranzitních zemích, mezinárodní spolupráce související s ochranou hranic, opatření na vnějších hranicích ochrana hranic (hraniční kontrola a dohled na hranicích), další aktivity realizované na území schengenských států a mezi těmito státy. Služba CP bude spolupůsobit ve všech pásmech ochrany státních hranic. V prvním pásmu jsou aktivity mimo území České republiky a schengenského prostoru - v zemích původu a tranzitu. Tyto aktivity slouží jako přímý prvek ochrany hranic nebo jako prevence. Jedná se mimo jiné o vysílání styčných důstojníků a poradců pro doklady do třetích zemí, zpracovávání žádostí o udělení víza, sběr informací apod. Ve druhém pásmu ochrany vnějších hranic je zahrnuta multilaterální, bilaterální a místní spolupráce. Tato spolupráce probíhá se všemi sousedními státy a jejím cílem je zvýšení účinnosti ochrany vnějších hranic schengenského prostoru využitím prostředků mezinárodní spolupráce. Třetí pásmo zahrnuje ochranu vnější hranice, kterou bude mít ČR po svém vstupu a vstupu sousedních zemí do schengenského prostoru pouze na mezinárodních letištích provozujících vnější (neschengenské) lety. Ve čtvrtém pásmu jsou zařazeny aktivity na území ČR, které jsou namířeny proti nelegální migraci a přeshraniční kriminalitě. Tyto aktivity zahrnují kontroly prováděné za účelem zjištění legálnosti pobytu na území, činnosti zaměřené proti nelegálnímu zaměstnávání cizinců, činnosti zaměřené na potírání trestné činnosti v souvislosti s nelegální migrací, vyhošťování osob pobývajících na území nelegálně a také případné znovuzavedení kontrol na vnitřní hranici. Na plnění těchto úkolů se budou v maximální míře podílet všechny organizační články služby CP. Boj proti nelegální migraci v souvislosti s nedovoleným překročením státních hranic bude rozprostřen na celé území ČR. Intenzivnější by měl být v příhraničním území. Pro službu CP bude tato činnost jedním z hlavních úkolů. Realizovat jej budou zejména nově vzniklé útvary služby cizinecké policie, inspektoráty cizinecké policie, které budou pátrat po osobách, které nedovoleně vstoupily na území ČR a následně řešit tyto osoby podle zákona o pobytu cizinců (zajištění, přestupkové, případně trestní řízení, správní vyhoštění, umístění do zařízení pro cizince, předání podle readmisní smlouvy). V rámci služby cizinecké policie bude na území České republiky dislokováno 48 inspektorátů cizinecké policie, z toho 5 bude působit na mezinárodních letištích ( Praha Ruzyně, Brno Tuřany, Karlovy Vary, Ostrava Mošnov a Pardubice). Klíčovým předpokladem pro úspěšné řešení integrovaného modelu zabezpečení hranic je soulad mezi těmito opatřeními a způsob jejich uplatňování všemi schengenskými státy. Jindřich Urban, ředitel Služby cizinecké a pohraniční policie V Schengenu zřejmě dříve PRAHA Kontroly na hranicích zřejmě padnou už dříve, než se původně předpokládalo. Česká republika by se mohla stát součástí schengenského prostoru už po 20. prosinci 2007, tedy přibližně deset dní před plánovaným rozšířením. Všechny uskutečněné testy potvrzují, že již před koncem roku budeme nejspíš s to odbourat hranice, řekl na začátku října portugalský ministr vnitra Rui Pereira. Myslím si, že to poslouží jako skutečný podnět pro to, aby občané nových členských států cítili, že jsou úplnými evropskými občany, vysvětloval Pereira. Do České republiky přijelo čtrnáct odborníků, aby tu naposledy zkontrolovali připravenost státu na vstup do schengenského prostoru volného pohybu. Zaměřili se na využívání Schengenského informačního systému. Ten obsahuje například údaje o hledaných, pohřešovaných a nežádoucích osobách a o odcizených vozidlech, dokladech či zbraních. Výsledky by měli zveřejnit během října. Podle ČTK však diplomaté podotýkají, že v oficiálních dokumentech zatím stále figuruje jako datum rozšíření schengenského prostoru na pozemních cestách 31. prosinec Pro zrušení kontrol na letištích by měl platit původní termín, tedy konec března (stf)

16 16 KN říjen 2007 ROZHOVOR Stále více zemí bude mít zbraně hromadného ničení. Proto chci radar, řekl v rozhovoru Krajských novin hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann Je pro radar, ale odmítá referendum. Představte si, jak by to asi mohlo dopadnout v září 1939, kdyby se ve Velké Británii a Francii rozhodovalo v referendu, zda jít do války proti hitlerovskému Německu poté, co Hitler napadl Polsko. Takových příkladů bychom našli více, tvrdí hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann. V dalším ze série hejtmanských rozhovorů se představitel západních Čech vyjadřuje nejen k problematice americké protiraketové základny, zdůvodňuje také, proč odmítá větrné elektrárny nebo jaké jsou vztahy hejtmanství s Čínou. Kraj, který reprezentujete, je nakloněn výstavbě americké protiraketové základny. Byl jste projektu nakloněn už od začátku? Ano, má to několik hlavních důvodů. Ve světě existuje velmi rychlý technologický pokrok a stále více zemí bude během pěti, deseti, dvaceti let disponovat zbraněmi hromadného ničení a balistickými raketami. Proto i všechny vyspělé země budou dříve nebo později budovat systémy protiraketové obrany. Pro svoji obranu bychom měli být schopni spolu s našimi spojenci z NATO něco udělat. Nemůžeme si myslet, že v případě hrozícího konfliktu či vydírání z toho nějak po česku vykličkujeme a že nás někdo automaticky ochrání. Plzeňský kraj byl navíc z velké většiny osvobozen americkou armádou. Každý rok se konají velké oslavy, přijíždějí veteráni, kladou se věnce, pronášejí projevy. Neměli bychom zůstat jen u toho. Před časem jste se nechal slyšet, že se vám místo pro radar příliš nezamlouvá, že by se radar měl nacházet hlouběji ve vojenském prostoru Je škoda, že Armáda České republiky si nedala více práce s nalezením vhodné lokality, která by byla o něco dále od lidských obydlí. Podle mého názoru bylo možné takové místo vytipovat. Armáda má v České republice celkem pět velkých vojenských prostorů. Dostáváte od lidí v souvislosti s radarem dopisy? Dostal jsem jich kolem deseti. Jaké dopisy převažují? Píší hlavně lidé, kteří jsou proti radaru? Odpůrci převažují. Lidé nechtějí za humny radar, ale ani dálnici, často ani továrnu. Lidsky to chápu. Současně lidé ale chtějí, aby měli zaručenou bezpečnost mír, práci, dobrou životní úroveň. Je třeba hledat rozumnou dohodu. Jsme připraveni se podílet na vládním rozvojovém programu pro Brdy. Jaký máte pocit ze starostů obcí, kteří radaru říkají jasné ne? Je to jejich názor, mají na něj právo. Škoda, že někteří z nich nebyli tak stateční v době, kdy v Brdech byla ruská raketová základna. Myslíte si, že je možné jejich názor změnit? Těžko. Co může kraj obcím v otázce radaru nabídnout? Radar je celostátní záležitost. Je to věc obrany České republiky. Jsme připraveni spolupracovat na předávání informací a rozvojovém programu pro Brdy. Jste pro referendum? Měla by o radaru rozhodovat veřejnost nebo politici? O obraně vlasti nemůže rozhodovat referendum. Představte si, jak by to asi mohlo dopadnout v září 1939, kdyby se ve Velké Británii a Francii rozhodovalo v referendu, zda jít do války proti hitlerovskému Německu poté, co Hitler napadl Polsko. Takových příkladů bychom našli více. Britský ministerský předseda Chamberlain po podpisu Mnichovské dohody řekl v Británii na letišti: Přivezl jsem vám mír a byl nadšeně oslavován davem lidí. Avšak ukázalo se, že opak byl pravdou. Větrné elektrárny? Smysl mají jen pro příjemce dotací Za loňský rok jste byl navržen na titul Ropák Do soutěže vás navrhli někteří Plzeňané za odmítnutí výstavby větrných elektráren. Proč se stavíte proti větrným elektrárnám? Podle odborných studií v Plzeňském kraji nejsou vhodná místa pro jejich výstavbu. V jakém smyslu? Vítr fouká slabě a jen občas. Energetický přínos větrných elektráren je tedy sporný, pokud vůbec nějaký, a přitom dopad na ráz krajiny v oblasti Šumavy, Českého lesa či Brd je podle mého názoru i studií ochranářů samých devastující. Největší přínos mají větrné elektrárny pro příjemce dotací na jejich výstavbu a provozovatele při dotované výkupní ceně energie. Souhlasíte tedy s názorem Evžena Tošenovského? Krajským novinám řekl, že větrné elektrárny jsou brutálním vstupem do životního prostředí. Také dodal, že českou touhou prostě je, aby na každém pahorku stála jedna megalomanská obluda. Předkové nám zanechali krásnou českou krajinu, měli bychom si ji zachovat. Navíc Česká republika není přímořským krajem či náhorní plošinou, kde trvale dují silné větry, aby tyto elektrárny měly zásadnější energetický přínos. V otázkách ekologie jako takové byste se spíše přirovnal k prezidentu Klausovi nebo Martinu Bursíkovi? Kdo z politiků vám je svými pohledy na ekologii bližší? Jsem Petr Zimmermann, mám své vlastní názory. Čína: Doufám, že s ekonomickým rozvojem bude přicházet i demokratizace společnosti. V červenci kraj podepsal dohodu s čínskou provincií Zhejiang dohodu o společenských, kulturních i ekonomických vztazích. Jaký je smysl dohody? Co kraji přinese? Byl to první formální akt k otevření dveří pro možnou spolupráci. Uvidíme. Už dnes však Škoda holding plánuje projekty pro čínské elektrárny. Čína je obrovská země a velký trh. V dubnu jste s kolegy hejtmany navštívil Čínu. Jaké jste si odvezl dojmy? Čína je obrovská země, v posledních letech se rychle ekonomicky rozvíjející, s moderními metropolemi a velmi zaostalým venkovem. Vládne tam Komunistická strana Petr Zimmermann se narodil 27. října 1964 v Sušici. V roce 1988 promoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni, v roce 1991 získal první atestaci z vnitřního lékařství a o čtyři roky později atestaci z kardiologie. Politicky se začal angažovat po roce 1989, v roce 1992 vstoupil do ODS. Je předsedou místního sdružení ODS Plzeň-Slovany a členem zdravotnické komise Výkonné rady ODS. Od roku 1994 do roku 2002 byl členem zastupitelstva města Plzně a od roku 1998 do roku 2001 byl i členem rady města. V období vykonával funkci hejtmana Plzeňského kraje. 30. listopadu 2004 byl Zastupitelstvem Plzeňského kraje znovu zvolen hejtmanem na další čtyřleté období. Petr Zimmermann je od roku 1990 ženatý. S manželkou Monikou, která je neuroložkou, mají syna Jana. Číny. Komunisté a někteří sociální demokraté o ní hovoří jako o socialistické či komunistické zemi. Je to paradox. V Číně přitom neexistuje sociální zabezpečení, bezplatné školství, zdravotní a sociální pojištění, asi podobně jako v 19. století v Evropě. Z tohoto pohledu se tedy v Číně o žádný socialismus nejedná a možná i díky tomu může Čína tak rychle růst. Přesto, považujete Čínu za nedemokratickou? Jsem zastáncem lidské svobody a demokracie. Je ale otázkou, zda dnes v Číně by bylo vůbec možné vládnout a spravovat zemi na principech britské či evropské demokracie. Veškerou politickou moc drží vládnoucí komunistická strana. Doufám, že s ekonomickým rozvojem bude přicházet i demokratizace společnosti. Kraj vyvěšuje vlajku pro Tibet. Zůstane to tak i nadále? Ano, vyvěšuje a zůstane to tak i nadále. O slovo se přihlásil podzim. Jaké jste měl léto? Léto bylo v Čechách jak za starých časů, teplé a ne suché, o prázdninách jsem byl doma. Rád prý navštěvujete Řecko, podíval jste se tam i letos? Byl jsem týden na ostrově Kos. Rozhovor připravil Jan Štifter KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: Centrální GSM: news@ev.cz. Web: Vydavatel: Jan Doležal (IČ: ). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: emh@emh.cz. IČ: Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, Brno. Příjem objednávek: telefon: , fax: , zakaznickecentrum@mediaservis.cz, příjem reklamací: Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: Ročník: 6. Číslo: 10. Vychází: 12. října 2007 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme

17 MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ KN říjen KRÁTCE Třinecké železárny nabízejí stipendium Až tříleté stipendium nabízejí letos Třinecké železárny studentům technických vysokých škol. Požadovány jsou obory zaměřené na hutnictví, strojírenství, elektrotechniku, technickou chemii, ale i na programování nebo aplikovanou matematiku. Počet stipendistů není omezen, rozhodovat ale bude odborná připravenost. Minimální výše stipendia je stanovena na korun za měsíc. (pp) Zámek zrekonstruován Na seznam chráněných kulturních památek se podařilo dostat dvěma místním podnikatelům zdevastovaný zámek v Ostravě-Zábřehu. Petr Hradil a Erich Bergmann z něho za dva roky vykouzlili nový hotel a minipivovar s pivnicí, vinárnou a restaurací. Přitom se jim podařilo zachovat zámku původní renesanční či barokní styl. V pokojích se kromě televize se satelitním příjmem, telefony a vysokorychlostním připojením k internetu nachází i starobylý nábytek nakoupený v aukcích a postele s nebesy. (pp) Stanou se vojenští záchranáři z Hlučína součástí hasičů? Ze zkušeností s povodněmi se v regionu snad nenajde nikdo, kdo by pochyboval o opodstatněnosti umístění vojenského záchranného praporu v Hlučíně. Ministerstvo obrany (MO) chce ale podobné prapory rozmístěné po celé republice transformovat nebo zrušit. Taková informace se alespoň v září objevila v médiích a vzápětí ji potvrdilo i MO. Reakce starostů a primátorů dvacítky moravskoslezských měst a vesnic na sebe nedala dlouho čekat. Se svou protestní peticí se obrátili na hejtmana kraje Evžena Tošenovského, který je podpořil a tlumočil jejich obavy ze zrušení záchranného praporu ministryni obrany Vlastě Parkanové. Paradoxem je, že v květnu vedení armády v čele s ministryní Parkanovou předávalo hlučínským záchranářům čestný název praporu a rozplývalo se nad významností této jednotky. Jedním z hlavních argumentů zastánců záchranářů je dosud velmi dobře fungující a léty prověřený bezpečnostní systém kraje. Armáda kontruje malou vytížeností těchto jednotek, malým počtem výjezdů a foto: Pavel Plohák nutností přizpůsobení armády požadavkům Severoatlantické aliance. Když se letos připravoval transformační materiál, muselo MO mimo jiné řešit i posílení schopností armády při trvale snižovaném rozpočtu. Myslíme si, že by záchranné prapory měly změnit svůj charakter a být schopny plnit úkoly nejen doma, ale i v zahraničí, jak nám doporučuje Severoatlantická aliance, vysvětluje Drahomíra Nová z tiskové a informační služby MO. Integrovaný záchranný systém ČR by podle ministerstva o schopnosti vojáků při řešení nevojenských ohrožení neměl přijít. Dojde pouze k tomu, že se nový systém ženijních praporů stane flexibilnějším z hlediska zařazování do zahraničních záchranných misí. V praxi to bude znamenat, že tři záchranné prapory budou zrušeny, dva reorganizovány za vzniku ženijních praporů a záchranných rot (zřejmě Rakovnický a Olomoucký) a poslední přejde s materiálem a infrastrukturou pod Ministerstvo vnitra ČR. Podle mluvčího MO Andreje Čírtka to bude právě ten hlučínský. Personál, budovy i techniku jsou hasiči připraveni převzít, to potvrdil i generální ředitel hasičů a ministr vnitra Ivan Langer. Za vojáky půjdou i peníze na provoz praporu, prohlásil Čírtek. Z vojáků by se tak měli stát hasiči, znamená to ale 250 lidí v jejich rozpočtu navíc. Půjdou opravdu peníze za vojáky? A co na to krajští hasiči? Pro nás by to znamenalo obrovskou ekonomickou zátěž. Samozřejmě že by se nám těžká technika hodila, ale peníze na její provoz bychom v příštím roce neměli, uvedl ředitel moravskoslezských hasičů Zdeněk Nytra. Osobně bych byl rád, kdyby se nic neměnilo, dodal. Proti mysli by umístění hlučínské jednotky pod hasiči nebylo ostravskému primátorovi Petru Kajnarovi: Ale pouze v plné síle a se všemi finančními zdroji. Jinak by to, podle primátora, byl začátek jejího konce. Pavel Plohák GLOSA Není transformace jako transformace, chtělo by se říci Armáda tu aktuální, týkající se záchranných praporů, pojala klasicky po česku : tři prapory zrušíme, ale aby se neřeklo, tak vybudujeme dvě či tři jinak pojmenované jednotky, dva necháme tak, jak jsou (samozřejmě v Čechách, Morava nepotřebuje ), no a poslední šoupneme hasičům, ať se starají kluci od ohně! Ale samozřejmě, nějaké peníze jim dáme, aby nefňukali. Kolik to bude a kdy a jak je dostanou, o to přece nejde, nejdůležitější je transformace! A nejlépe taková, aby se líbila generálům z NATO, zachraňovat lidi při živelních pohromách v cizině je přece mediálně zajímavější a finančně nenáročnější, než se brodit po pás ve vodě doma. Ještě že si to nemyslí samotní záchranáři, díky pánové a dámy z Hlučína Pavel Plohák Unikátní vodní elektrárna Dlouhé Stráně opět v provozu INZERCE MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Přečerpávací elektrárna s nejvýkonnější reverzní vodní turbinou v Evropě a využívající největšího spádu v republice je po opravě znovu obrovským turistickým lákadlem. Vloni ji navštívilo přes šedesát tisíc návštěvníků, což je více než návštěvnost mnoha českých hradů a zámků. Leží v oblasti Hrubého Jeseníku blízko Loučné nad Desnou. Oprava za čtvrt miliardy korun zahrnovala výměnu řídicího systému a rekostrukci horní nádrže. Generální oprava hlavního drenu nádrže proběhla hladce, stejně jako rekonstrukce těsnění nádrže a asfaltobetonového povrchu s penetrací. Od konce září tak mohou návštěvníci využívat výjezdů k horní nádrži, okolní cyklostezky nebo místní informační centrum. Kdo zná letecký pohled na horní nádrž elektrárny přirozeně zapadající do okolního přírodního rámce Jeseníků, nebrání se přirovnání k mystickému božímu oku. Už od prvních dnů po otevření proudí turisté k nádrži snad ještě ve větším počtu než v minulosti. To má pro nás obrovský význam, libuje si starosta Loučné nad Desnou Pavel Martínek. Manažeři Hyundai v kupeckých domech MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Tři zchátralé měšťanské domy v Hluboké ulici pod frýdeckým zámkem v historické části Frýdku-Místku doznaly zásadní změny. Paskovský podnikatel Milan Kiedroň je na vlastní náklady znovu vystavěl. Uspěl totiž ve výběrovém řízení na pronájem pozemků s torzy kupeckých domů a letos v srpnu po dostavbě replik s ním magistrát uzavřel kupní smlouvy o prodeji pozemků. Unikátní repliky polodřevěných měšťanských domů z konce 18. století využijí korejští manažeři automobilky Hyundai. Kdysi obýval jeden z domů dědeček Leoše Janáčka, což má připomenout nová pamětní deska, kterou připravuje město. V poslední dekádě jde ve městě o zcela ojedinělou stavbu s užitnou, ale i architektonickou a vizuálně-estetickou hodnotou. Nové domy mají stejně jako ty původní kastlíková okna s dřevěnými okenicemi, nesourodé patinované trámy, nedokonale omítnuté čelní stěny nebo trámové vzpěry. Nutno dodat, že i právě dokončovaný interiér splňuje měřítka estetiky, ale i například standardy pro čtyřhvězdičkový hotel. Je tam 28 pokojů podobných malometrážním bytům, kuchyň a jídelna, řekla Celá elektrárna se rozkládá na ploše necelých sta hektarů, její systém je rozložen do více než osmi kilometrů. Má ze všech vodních elektráren skupiny ČEZ nejvyšší celkový instalovaný výkon, dvě reverzní jednotky mají každá výkon 325 MW. Provoz elektrárny je díky řídicímu systému plně automatizován. V noci je nastaven na odběr energie z elektrizační soustavy, ve dne do ní energii dodává. Ve srovnání s najetím uhelného bloku tepelných elektráren, který vyžaduje mnohdy hodiny, dokážou Dlouhé Stráně přejít z klidu do plného trubínového výkonu do 100 sekund, což je neuvěřitelná rychlost. Pavel Plohák pro Krajské noviny mluvčí frýdecko-místeckého magistrátu Jana Matějíková. Jaký kontrast s opodál stojícím konvenčním Kauflandem! Kam jste místní radní a pamatkáři dali oči? Slavnostní otevření proběhlo v duchu třicátých let minulého století, s dobovými kostýmy a dalšími rekvizitami. Sbírám automobilové veterány a moje vášeň pro všechno staré se musela projevit i tady, uvedl Milan Kiedroň. V těchto dnech se v domech zabydluje na šedesát Korejců z Hyundai, kteří si tam budují i velkokapacitní národní kuchyň a přivezli si i vlastní personál. Pavel Plohák

18 18 KN říjen 2007 INZERCE

19 KRÁTCE Osm milionů na chemikálie Na zneškodnění nelegálního skladu nebezpečného odpadu v areálu společnosti Foma Bohemia v Hradci Králové uvolní Královéhradecký kraj 8 milionů korun. Množství chemikálií leží v krajském městě řadu let a vzniklo činností lidí, kteří stojí za podobným nelegálním zařízením v Libčanech. Uvolnění peněz na řešení situace v hradecké Fomě umožnili krajští zastupitelé schválením třetí změny letošního krajského rozpočtu. Peníze na boj s vodou Na protipovodňové úpravy Metuje, Dědiny, Orlice a Čisté kraj letos přispěje 2 miliony korun. Stavby či příprava projektové dokumentace na úpravy toků jsou součástí druhé etapy Programu protipovodňových opatření na území Královéhradeckého kraje. Ty by se měly realizovat do roku KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ KN říjen Nový pivovar chce sloužit lidem z celého kraje Od letošního listopadu začne lidem v Hradci Králové sloužit Regiocentrum Nový pivovar. Novou městskou část vznikající v komplexu bývalého královéhradeckého pivovaru v těchto dnech dokončují stavbaři a probíhají kolaudace jednotlivých objektů. Postupně se do budov Nového pivovaru v centru krajského města začnou stěhovat první uživatelé: kromě soukromých firem se během listopadu a prosince na novou adresu přesune také kompletní Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Uvést v život projekt, který během dvou let realizace proměnil zchátralý průmyslový komplex v historickém centru stotisícového města v přívětivou městskou část otevřenou veřejnému životu, bylo náročné. Od počátku jsme k této myšlence přistupovali sice s velkou dávkou odvahy, ale také odpovědnosti. Nový pivovar budu považovat za úplně dokončený ve chvíli, kdy se naplní skutečně novým životem. Pak by se skutečná proměna v místo, kam lidé budou směřovat za kulturou, odpočinkem, zábavou i za úředními povinnostmi podaří, řekl hejtman Královéhradeckého kraje Pavel Bradík. Z pivovarského areálu si lidé nebudou odnášet jen úřední dokumenty či zápočty z předmětů katedry výtvarné kultury hradecké univerzity. Na nádvoří Nového pivovaru budou moci návštěvníci zhlédnout také divadelní představení, zhlédnout koncerty či nakoupit zboží lidových řemeslníků a trhovců. Ti by měli oživit Pivovarské nádvoří již během letošního adventu. Pro obyvatele krajského města i z celého kraje bude pozvánka na prohlídku opravených prostor v historickém jádru Hradce, které byly pro veřejnost dlouhá léta uzavřeny, jistě velice lákavá. V Novém pivovaru chceme lidem nabídnout spoustu dobrých důvodů k návštěvě, doplnil hejtman Bradík. Spolu s otevřením pivovaru budou moci lidé používat také parkovací dům, který v pěti patrech pod plochou nádvoří nabízí 480 automobilových stání. Studio Beseda otevřeno po dvacetiměsíční rekonstrukci HRADEC KRÁLOVÉ - Druhá scéna Klicperova divadla v Hradci Králové Studio Beseda má za sebou rozsáhlou rekonstrukci. Tato scéna byla návštěvníkům po dvacetiměsíční rekonstrukci představena dne 28. září. Stalo se tak v den, kdy začal čtvrtý ročník královéhradeckého divadelního festivalu Čekání na Václava. Studio Beseda, jehož rekonstrukce byla zahájena v prosinci 2005, tvoří dvě budovy. V objektu A je umístěna ubytovna pro herce, objekt B představuje vlastní scénu s technickým zázemím. Nejprve bylo provedeno vybourání vnitřních konstrukcí budovy. Zachovány zůstaly pouze obvodové zdi a klenbové stropy, které však bylo nutné sanovat. Současně s bouracími pracemi byl objekt ihned svazován novou ocelovou konstrukcí. Výkopové práce uvnitř budovy, které zajistily prostory pro nezbytné sociální zázemí, probíhaly ve spolupráci s archeology Muzea východních Čech. Těm se jednalo především o prozkoumání původního založení městských hradeb. Při výkopových pracích bylo ručně pomocí motyček, rýčů a krumpáčů odtěženo téměř 500 m 3 zeminy, uvedl Ing. Vladimír Ujec, PR manager společnosti VCES a.s., která byla pověřena realizací rekonstrukce Studia Beseda - dle projektu architekta Alexandra Pura. Ujec dodal, že v suterénu byla z původního nepoužitelného a nepořádkem zasypaného sklepa vytvořena galerie. V přízemí se nachází jeviště s hledištěm, které tvoří montovaná posuvná ocelová konstrukce. Nad hledištěm byla vybudována kabina pro osvětlovače a zvukaře. Ve druhém nadzemním podlaží se po obou stranách sálu nacházejí šatny herců a také divadelní klub. Nad hlavním sálem je pak umístěn sklad kulis s nákladním výtahem. Půdní prostory byly využity pro kotelnu a strojovnu vzduchotechniky. Pro provoz divadla bylo nutné vytvořit i únikové cesty, které vedou na městské terasy. Vstup na ně ústí z Mýtské ulice a Kavčího plácku. Rekonstrukci Studia Beseda hradilo ze svého rozpočtu město Hradec Králové a zaplatilo za ni téměř 80 milionů korun, uvedl primátor Otakar Divíšek. Po Klicperově divadle a budově Filharmonie je Beseda třetím kulturním stánkem v Hradci Králové, který prošel v průběhu posledních let kompletní rekonstrukcí, řekl Divíšek. Kapacita hlediště staronové scény je 130 diváků. Při uspořádání ve tvaru tzv. arény, která umožňuje bezprostřední kontakt s divákem, vzroste počet sedadel až na 160. Činoherní scéna používá Besedu téměř denně jako zkušebnu a tak umožňuje zkoušet proti sobě najednou dvě inscenace. Plocha studia totiž téměř odpovídá ploše hlavního jeviště, řekl ředitel Klicperova divadla Ladislav Zeman. V průběhu sezony 2007/2008 zde plánujeme sehrát více než 100 představení, dodal Zeman. Veškeré stavební práce byly výrazně ovlivněny omezenými prostorovými možnostmi a tím, že jsme se pohybovali na území městské památkové rezervace, přiblížil průběh rekonstrukce Studia Beseda JUDr. Miroslav Boštík, generální ředitel společnosti VCES a.s. Jenom na výstavbu nových teras na místě původních hradeb bylo použito téměř 30 tisíc lícových cihel, uzavřel Boštík. A co bylo na rekonstrukci nejobtížnější? Stavba se nachází v historickém centru města. V jejím okolí nebyly vhodné prostory pro vytvoření staveniště, na němž bychom uskladňovali materiál ke stavbě. Byl tam proto jeřáb, který materiál přemísťoval přímo do prostor Studia Beseda, řekl Ing. Vladimír Ujec. Dodejme, že vznik Studia Beseda je datován do roku 1796, kdy hradečtí ochotníci zřídili první divadelní scénu v Domě U Zlatého orla na Malém náměstí čp Působili zde známí čeští dramatikové Václav Kliment Klicpera, Josef Kajetán Tyl a mnozí další. Novodobá historie s profesionálním souborem se začala psát v roce 1949, v té době bylo Studio Beseda využíváno již jen jako zkušebna. Teprve v roce 1980 se Beseda stala druhou scénou hradecké činohry a byla jí až do roku 2001, kdy byl objekt pro havarijní stav uzavřen. Petr Neckař Generální pardon pro dlužníky Zastupitelstvo města Hradce Králové na svém zářijovém zasedání vyhlásilo memorandum na prominutí poplatků z prodlení vzniklých neplacením nájmu bytu. Když dlužník zaplatí svůj dluh na nájemném v termínu od 1. října 2007 do 31. března 2008, vzniklý poplatek z prodlení, tedy penále, mu bude prominut v plné výši, řekl Václav Svoboda, tiskový mluvčí města Hradce Králové. Dodal, že toto memorandum lze označit za určitý generální pardon. Existuje několik desítek neplatičů nájmu v obecních bytech. Kromě samotné dlužné částky za nájemné těmto dlužníkům narůstá částka o penále, úroky a smluvní pokuty. Dochází i k tomu, že úroky z prodlení převyšují samotnou dlužnou částku za nájem. Pokud dlužníci v daném termínu dlužné nájemné zaplatí, budou jim automaticky prominuta veškerá další penále, vysvětlil Václav Svoboda. Dodal, že když by došlo k tomu, že by všichni dlužníci zaplatili dlužné nájemné, tak částka, kterou město bude promíjet, bude souhrnně činit zhruba čtyři miliony korun. (nec) KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Vojáci ze zrušeného záchranného praporu v Kutné Hoře budou při likvidaci následků povodní Královéhradeckému kraji chybět. Transformace šesti záchranných praporů do dvou rot, jak ji navrhuje ministerstvo obrany, by tak mohla způsobit také v dalších krajích velké problémy. V rámci zářijového cvičení Vltava a Labe 2007 se na mne obrátila policie i krajské vedení hasičů s žádostí, abych požádal o pomoc armádu. Právě tato možnost po zrušení praporů zanikne. Jde o krok špatným směrem a považuji jej za nesprávný. Rozhodně nesměřuje ke zlepšení situace při zabezpečování obyvatel kraje v případě povodní. V předchozích povodních, které kraj postihly v posledních deseti letech s ničivými následky silou několikrát, zasahovali v Královéhradeckém kraji právě kutnohorští vojenští záchranáři. Pokud by bylo těchto praporů a vojáků méně, mohl by vzniknout velký problém. Role armády je při odstraňování následků povodní nezastupitelná a osvědčila se. Nebezpečí povodní a s nimi spojené škody jsou v poslední době velice časté.ministerstvo obrany vysvětluje útlum záchranářských složek například nízkou frekvencí jejich zásahů. Budeme tedy v budoucnu rušit celou českou armádu, protože ve střední Evropě jsou - naštěstí otevřené válečné konflikty v posledním půlstoletí také méně časté? Vedle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, který v něm zasedne historicky poprvé pod jednou střechou, bude v Novém pivovaru působit také například katedra výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové, Eurocentrum Úřadu vlády České republiky, pracoviště ministerstva pro místní rozvoj, Czechinvest či Centrum evropského projektování a další instituce. V sousedství recepce krajského úřadu návštěvníci naleznou také galerii plastik Vladimíra Preclíka či část bašty parkánové hradby, kterou archeologové nalezli během rekonstrukce. Potravinářskou minulost areálu bude připomínat také funkční minipivovar Milana Rambouska, který bude vyrábět přes 400 litrů speciálního piva měsíčně. Pavel Bradík, hejtman Rekonstrukce v Trutnově dokončena dříve Na konci září byla slavnostně uvedena do provozu nově zrekonstruovaná ulice Maxima Gorkého v Trutnově, stavba stála zhruba 42 mil. Kč. Informovalo o tom město Trutnov a zároveň uvedlo, že stavební práce začaly 16. října 2006 a termín dokončení prací byl stanoven na 30. listopadu 2007 komunikace byla tedy otevřena o dva měsíce dříve, přičemž předmětem zakázky byly přeložky podzemních inženýrských sítí, komunikace včetně rozšíření o ploše 6000 m 2, 66 parkovacích míst, čtyři foto: Petr Neckař zálivy MHD, chodníky o celkové ploše 5000 m 2, odvodnění komunikace, veřejné osvětlení, svislé a vodorovné dopravní značení a zeleň k výsadbě stromů však dojde z důvodu vegetačních podmínek až v průběhu října a listopadu. Jak dále město na webu uvádí, během realizace stavby došlo k rozšíření předmětu díla o práce na nám. Osvobození, v ulici S. K. Neumanna a U Nemocnice a bylo nutno řešit změny v dopravní obslužnosti v návaznosti na MHD a areál Oblastní nemocnice Trutnov. (nec) PODPORUJE PROJEKT

20 20 KN říjen 2007 INZERCE/PREZENTACE Program rozvoje venkova ČR na období Základní informace týkající se Programu rozvoje venkova, jeho cíl, členění a kontakty pro žadatele. Co je to EAFRD? EAFRD je anglická zkratka Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, ze kterého je Evropským společenstvím poskytována finanční podpora pro rozvoj venkova. Co je to Program rozvoje venkova? Program rozvoje venkova ČR na období (PRV) je programový dokument připravený Ministerstvem zemědělství ČR ve spolupráci s partnerskými subjekty pro poskytování dotací na zemědělství a rozvoj venkova v letech v letech Dotace z PRV jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a ze státního rozpočtu. Co je cílem Programu rozvoje venkova? Cílem Programu rozvoje venkova je rozvoj venkovského prostoru formou trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a potravinářství. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Jak se Program rozvoje venkova člení? Program rozvoje venkova se člení do čtyř základních os. Každá z os naplňuje některý z cílů PRV. Osa I zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Osa II zlepšování životního prostředí a krajiny Osa III kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifi kace hospodářství venkova Osa IV Leader Kolik peněz může venkov České republiky z Programu rozvoje venkova získat? Celkové poskytnuté veřejné finance (ze státního a evropského rozpočtu) mohou činit až 3,6 miliardy euro za celé sedmileté období. Kdy a kam podávat projekty? Žádosti se předkládají na regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) příslušných pro místo realizace projektu. Termín podávání žádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova vyhlašuje ministr zemědělství nebo je určen nařízením vlády. Tento termín je oznámen veřejnosti prostřednictvím internetových stránek a tiskových zpráv. Kde získat dokumenty k PRV a formuláře žádostí? Požadovanou dokumentaci včetně standardizovaných formulářů žádostí naleznete na regionálních odborech SZIF nebo v elektronické podobě na internetové adrese www. szif.cz v odkazu PRV/EAFRD a cz v odkazu Podpora z EU a národní dotace/eafrd. Kam se obrátit o podrobnější informace? Ministerstvo zemědělství ČR Těšnov 17, Praha 1 tel , Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, Praha 1 tel